Daniel is identified in chapter ten, as being resurrected from the days of mourning by the three-step process of the everlasting gospel. Gabriel then provides Daniel with the prophetic history of chapter eleven, thus identifying the history of the light of the great River Hiddekel.
Daniel je v desáté kapitole označen jako ten, který je vzkříšen ze dnů zármutku prostřednictvím třístupňového procesu věčného evangelia. Gabriel poté Danielovi podává prorocké dějiny jedenácté kapitoly, a tak vyznačuje dějiny světla veliké řeky Chiddekel.
“There is need of a much closer study of the Word of God. Especially should Daniel and the Revelation have attention as never before in the history of our work. We may have less to say in some lines, in regard to the Roman power and the papacy, but we should call attention to what the prophets and the apostles have written under the inspiration of the Spirit of God. The Holy Spirit has so shaped matters, both in the giving of the prophecy, and in the events portrayed, as to teach that the human agent is to be kept out of sight, hid in Christ, and the Lord God of heaven and His law are to be exalted.
„Je zapotřebí mnohem důkladnějšího studia Božího slova. Zvláště Danielovi a Zjevení by měla být věnována pozornost jako nikdy předtím v dějinách našeho díla. V některých směrech můžeme mít méně co říci ohledně římské moci a papežství, avšak měli bychom obracet pozornost k tomu, co proroci a apoštolové napsali pod vnuknutím Ducha Božího. Duch svatý uspořádal věci jak při udílení proroctví, tak v zobrazených událostech tak, aby učil, že lidský činitel má zůstat v pozadí, skryt v Kristu, a že Pán Bůh nebes a Jeho zákon mají být vyvýšeni.“
“Read the book of Daniel. Call up, point by point, the history of the kingdoms there represented. Behold statesmen, councils, powerful armies, and see how God wrought to abase the pride of men, and lay human glory in the dust. God alone is represented as great. In the vision of the prophet He is seen casting down one mighty ruler and setting up another. He is revealed as the monarch of the universe, about to set up His everlasting kingdom—the Ancient of days, the living God, the Source of all wisdom, the Ruler of the present, the Revealer of the future. Read and understand how poor, how frail, how short-lived, how erring, how guilty, is man in lifting up his soul unto vanity.
„Čtěte knihu Daniel. Připomeňte si, bod po bodu, dějiny království, která jsou tam představena. Pohleďte na státníky, rady, mocná vojska a uvidíte, jak Bůh působil, aby ponížil pýchu lidí a uvrhl lidskou slávu v prach. Jedině Bůh je představen jako veliký. V prorokově vidění je spatřován, jak svrhává jednoho mocného vládce a ustanovuje jiného. Je zjeven jako Vladař vesmíru, který se chystá ustanovit své věčné království — Pradávný dnů, živý Bůh, Pramen vší moudrosti, Vládce přítomnosti, Zjevovatel budoucnosti. Čtěte a porozumějte, jak ubohý, jak křehký, jak krátkodechý, jak bloudící, jak vinný je člověk, když pozvedá svou duši k marnosti.“
“The Holy Spirit through Isaiah points us to God, the living God, as the chief object of attention—to God as revealed in Christ. ‘Unto us a child is born, unto us a son is given: and the government shall be upon His shoulder: and His name shall be called Wonderful, Counsellor, The mighty God, The everlasting Father, The Prince of Peace’ [Isaiah 9:6].
„Duch svatý skrze Izajáše obrací naši pozornost k Bohu, živému Bohu, jako k hlavnímu předmětu našeho zření — k Bohu, jak je zjeven v Kristu. ‚Neboť dítě se nám narodilo, syn nám je dán; a vláda spočine na jeho rameni. A bude nazván: Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje‘ [Izajáš 9,6].“
“The light that Daniel received direct from God was given especially for these last days. The visions he saw by the banks of the Ulai and the Hiddekel, the great rivers of Shinar, are now in process of fulfillment, and all the events foretold will soon have come to pass.” Manuscript Releases, volume 16, 333, 334.
„Světlo, které Daniel přijal přímo od Boha, bylo dáno zvláště pro tyto poslední dny. Vidění, která spatřil na březích Ulai a Hiddekelu, velikých řek Šineáru, se nyní naplňují a všechny předpověděné události brzy nastanou.“ Manuscript Releases, svazek 16, 333, 334.
The Holy Spirit “so shaped matters” in the giving of the prophecy “and events” of Daniel’s last vision that the first chapter (ten), represents the experience of God’s people in the latter days, as does the last chapter (twelve). The shaping of those three chapters that make up the light of the Hiddekel River, that “was given especially for these last days,” was designed to bear the three-step definition of “truth.” In the first agreeing with the last, and the middle representing rebellion, we have not only the structure of the Hebrew word “truth,” which was created by the first, thirteenth and last letter of the Hebrew alphabet, but we also see the signature of Alpha and Omega.
Duch svatý „tak uspořádal věci“ při udělení proroctví „i události“ posledního Danielova vidění, že první kapitola (desátá) představuje zkušenost Božího lidu v posledních dnech, stejně jako i poslední kapitola (dvanáctá). Uspořádání těchto tří kapitol, které tvoří světlo řeky Hiddekel, jež „bylo dáno zvláště pro tyto poslední dny“, bylo zamýšleno tak, aby neslo třístupňové vymezení „pravdy“. V tom, že první souhlasí s poslední a prostřední představuje vzpouru, máme nejen strukturu hebrejského slova „pravda“, které bylo vytvořeno prvním, třináctým a posledním písmenem hebrejské abecedy, ale vidíme také podpis Alfy a Omegy.
Daniel chapter ten identifies the one hundred and forty-four thousand who understand both the “chazon” vision of the twenty-five hundred and twenty years, and the “mareh” vision of the twenty-three hundred years. Not only do they understand those two visions, but they possess the experience of justification by faith that is produced by the feminine and causative “marah” vision of “the appearance”.
Desátá kapitola knihy Daniela označuje sto čtyřicet čtyři tisíc těch, kteří rozumějí jak vidění „chazon“ o dvou tisících pěti stech dvaceti letech, tak vidění „mareh“ o dvou tisících třech stech letech. Nejenže těmto dvěma viděním rozumějí, ale mají také zkušenost ospravedlnění z víry, kterou působí ženské a kauzativní vidění „marah“ „zjevení“.
“For the mind and the soul, as well as for the body, it is God’s law that strength is acquired by effort. It is exercise that develops. In harmony with this law, God has provided in His word the means for mental and spiritual development.
„Pro mysl i duši, stejně jako pro tělo, platí Boží zákon, že síla se získává úsilím. Rozvoj přináší cvičení. V souladu s tímto zákonem Bůh ve svém slově poskytl prostředky k duševnímu a duchovnímu rozvoji.“
“The Bible contains all the principles that men need to understand in order to be fitted either for this life or for the life to come. And these principles may be understood by all. No one with a spirit to appreciate its teaching can read a single passage from the Bible without gaining from it some helpful thought. But the most valuable teaching of the Bible is not to be gained by occasional or disconnected study. Its great system of truth is not so presented as to be discerned by the hasty or careless reader. Many of its treasures lie far beneath the surface, and can be obtained only by diligent research and continuous effort. The truths that go to make up the great whole must be searched out and gathered up, ‘here a little, and there a little.’ Isaiah 28:10.
„Bible obsahuje všechny zásady, které lidé potřebují chápat, aby byli připraveni buď pro tento život, nebo pro život budoucí. A těmto zásadám mohou porozumět všichni. Nikdo, kdo má ducha vnímavého k jejímu učení, nemůže číst jediný úryvek z Bible, aniž by z něho získal nějakou užitečnou myšlenku. Avšak nejcennější poučení Bible nelze získat příležitostným ani nesoustavným studiem. Její velká soustava pravdy není podána tak, aby ji rozpoznal ukvapený nebo nedbalý čtenář. Mnohé z jejích pokladů leží hluboko pod povrchem a lze je získat jen usilovným zkoumáním a vytrvalým úsilím. Pravdy, které tvoří tento velký celek, musí být vyhledávány a shromažďovány, ‚tu trochu a tam trochu‘. Izajáš 28,10.“
“When thus searched out and brought together, they will be found to be perfectly fitted to one another. Each Gospel is a supplement to the others, every prophecy an explanation of another, every truth a development of some other truth. The types of the Jewish economy are made plain by the gospel. Every principle in the word of God has its place, every fact its bearing. And the complete structure, in design and execution, bears testimony to its Author. Such a structure no mind but that of the Infinite could conceive or fashion.
„Budou-li takto důkladně prozkoumány a shromážděny, ukáže se, že do sebe navzájem dokonale zapadají. Každé evangelium doplňuje ostatní, každé proroctví je výkladem jiného, každá pravda je rozvinutím nějaké jiné pravdy. Předobrazy židovského řádu jsou objasněny evangeliem. Každá zásada ve slově Božím má své místo, každá skutečnost svůj význam. A celá tato úplná stavba, ve svém záměru i provedení, vydává svědectví o svém Autorovi. Takovou stavbu nemohla pojmout ani utvářet žádná mysl kromě mysli Nekonečného.“
“In searching out the various parts and studying their relationship, the highest faculties of the human mind are called into intense activity. No one can engage in such study without developing mental power.
„Při zkoumání jednotlivých částí a studiu jejich vzájemného vztahu jsou nejvyšší schopnosti lidské mysli povolávány k intenzivní činnosti. Nikdo se nemůže věnovat takovému studiu, aniž by rozvíjel duševní sílu.
“And not alone in searching out truth and bringing it together does the mental value of Bible study consist. It consists also in the effort required to grasp the themes presented. The mind occupied with commonplace matters only, becomes dwarfed and enfeebled. If never tasked to comprehend grand and far-reaching truths, it after a time loses the power of growth. As a safeguard against this degeneracy, and a stimulus to development, nothing else can equal the study of God’s word. As a means of intellectual training, the Bible is more effective than any other book, or all other books combined. The greatness of its themes, the dignified simplicity of its utterances, the beauty of its imagery, quicken and uplift the thoughts as nothing else can. No other study can impart such mental power as does the effort to grasp the stupendous truths of revelation. The mind thus brought in contact with the thoughts of the Infinite cannot but expand and strengthen.
„A duševní hodnota studia Bible nespočívá pouze v hledání pravdy a jejím shromažďování. Spočívá také v úsilí potřebném k pochopení předložených témat. Mysl, která se zabývá jen všedními záležitostmi, zakrňuje a slábne. Není-li nikdy vedena k tomu, aby porozuměla velikým a dalekosáhlým pravdám, časem ztrácí schopnost růstu. Jako ochrana proti tomuto úpadku a jako podnět k rozvoji se nic nemůže vyrovnat studiu Božího slova. Jako prostředek rozumové výchovy je Bible účinnější než kterákoli jiná kniha, ba než všechny ostatní knihy dohromady. Velikost jejích témat, vznešená prostota jejích výroků, krása její obraznosti oživují a povznášejí myšlenky tak, jak to nic jiného nedokáže. Žádné jiné studium nemůže udělit takovou duševní sílu jako úsilí pochopit ohromující pravdy zjevení. Mysl, která je takto uvedena do styku s myšlenkami Nekonečného, se nemůže nerozšířit a neposílit.“
“And even greater is the power of the Bible in the development of the spiritual nature. Man, created for fellowship with God, can only in such fellowship find his real life and development. Created to find in God his highest joy, he can find in nothing else that which can quiet the cravings of the heart, can satisfy the hunger and thirst of the soul. He who with sincere and teachable spirit studies God’s word, seeking to comprehend its truths, will be brought in touch with its Author; and, except by his own choice, there is no limit to the possibilities of his development.
„A ještě větší je moc Bible při rozvíjení duchovní přirozenosti. Člověk, stvořený ke společenství s Bohem, může pouze v takovém společenství nalézt svůj skutečný život a rozvoj. Byl stvořen, aby v Bohu nalézal svou nejvyšší radost, a v ničem jiném nemůže nalézt to, co by utišilo touhy srdce a nasytilo hlad a žízeň duše. Kdo s upřímným a učenlivým duchem studuje Boží slovo a usiluje o pochopení jeho pravd, bude uveden do spojení s jeho Autorem; a kromě jeho vlastní volby není meze možnostem jeho rozvoje.“
“In its wide range of style and subjects the Bible has something to interest every mind and appeal to every heart. In its pages are found history the most ancient; biography the truest to life; principles of government for the control of the state, for the regulation of the household—principles that human wisdom has never equaled. It contains philosophy the most profound, poetry the sweetest and the most sublime, the most impassioned and the most pathetic. Immeasurably superior in value to the productions of any human author are the Bible writings, even when thus considered; but of infinitely wider scope, of infinitely greater value, are they when viewed in their relation to the grand central thought. Viewed in the light of this thought, every topic has a new significance. In the most simply stated truths are involved principles that are as high as heaven and that compass eternity.
„Bible má ve své široké rozmanitosti stylu a témat něco, co zaujme každou mysl a osloví každé srdce. Na jejích stránkách se nacházejí dějiny nejstarobylejší; životopisy nejvěrnější skutečnému životu; zásady vlády pro řízení státu i pro uspořádání domácnosti — zásady, jimž se lidská moudrost nikdy nevyrovnala. Obsahuje filosofii nejhlubší, poezii nejlíbeznější a nejvznešenější, nejvášnivější i nejdojemnější. I když jsou spisy Bible posuzovány pouze z tohoto hlediska, svou hodnotou nesmírně převyšují díla kteréhokoli lidského autora; avšak nesrovnatelně širšího dosahu a nekonečně větší ceny jsou tehdy, jsou-li nahlíženy ve svém vztahu k oné veliké ústřední myšlence. Ve světle této myšlenky nabývá každé téma nového významu. V nejprostěji vyjádřených pravdách jsou obsaženy zásady, které jsou vysoké jako nebesa a zahrnují věčnost.“
“The central theme of the Bible, the theme about which every other in the whole book clusters, is the redemption plan, the restoration in the human soul of the image of God. From the first intimation of hope in the sentence pronounced in Eden to that last glorious promise of the Revelation, ‘They shall see His face; and His name shall be in their foreheads’ (Revelation 22:4), the burden of every book and every passage of the Bible is the unfolding of this wondrous theme,—man’s uplifting,—the power of God, ‘which giveth us the victory through our Lord Jesus Christ.’ 1 Corinthians 15:57.” Education, 123–125.
„Ústředním tématem Bible, tématem, kolem něhož se seskupuje každé jiné v celé této knize, je plán vykoupení, obnovení Božího obrazu v lidské duši. Od prvního náznaku naděje ve výroku proneseném v Edenu až po ono poslední slavné zaslíbení ve Zjevení: ‚Budou hledět na jeho tvář a jeho jméno bude na jejich čelech‘ (Zjevení 22,4), je obsahem každé knihy a každého oddílu Bible rozvíjení tohoto podivuhodného tématu — povznesení člověka — moci Boží, ‚která nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista‘. 1 Korintským 15,57.“ Education, 123–125.
In the passage just cited it is identified that the Bible, when considered from any avenue of literature, is by far superior to any human production. Sister White stated, “In its pages are found history the most ancient; biography the truest to life; principles of government for the control of the state, for the regulation of the household—principles that human wisdom has never equaled. It contains philosophy the most profound, poetry the sweetest and the most sublime, the most impassioned and the most pathetic,” and that “such a structure no mind but that of the Infinite could conceive or fashion.”
V právě citovaném oddílu je konstatováno, že Bible, posuzovaná z jakéhokoli literárního hlediska, zdaleka převyšuje jakékoli lidské dílo. Sestra Whiteová uvedla: „Na jejích stránkách se nacházejí nejstarší dějiny; životopis nejvěrnější skutečnosti; zásady vlády pro řízení státu i pro uspořádání domácnosti — zásady, jimž se lidská moudrost nikdy nevyrovnala. Obsahuje filozofii nejhlubší, poezii nejsladší a nejvznešenější, nejvášnivější i nejdojemnější,“ a že „takovou stavbu nemohla pojmout ani vytvořit žádná mysl kromě mysli Nekonečného.“
All the recognized rules of humanity that identify the rules that provide the structure of literature are surpassed by the Bible. The principles that are presented in universities of humanity, which identify the difference between average or lesser literature, all the way to the masterpieces of human literature, are all surpassed by the Bible. With that in mind, it is worth recognizing that the climax, the grand conclusion of the prophetic testimony of the entire Bible, is represented in Daniel’s last vision. It is the capstone of the prophetic testimony, and there is no climax in human literature that comes close to the testimony of Daniel chapter eleven, beginning in verse one and continuing on through chapter twelve verse four.
Všechna uznávaná pravidla lidského poznání, která určují zásady poskytující literatuře její strukturu, Bible přesahuje. Zásady předkládané na lidských univerzitách, které rozlišují mezi průměrnou či méněcennou literaturou a vrcholnými díly lidské literatury, jsou všechny Biblí překonány. S ohledem na to stojí za to si uvědomit, že vrchol, velkolepé vyvrcholení prorockého svědectví celé Bible, je představen v Danielově posledním vidění. Je to završující kámen prorockého svědectví a v lidské literatuře není žádného vyvrcholení, které by se byť jen přiblížilo svědectví Daniela, 11. kapitoly, počínaje prvním veršem a pokračující až do 12. kapitoly, 4. verše.
In the book of Revelation, all the books of the Bible meet and end, and in the revelation the same lines of prophecy are taken up as in the book of Daniel, but in relation to one-another the book of Daniel is the first mention, and Revelation the last. Everything exists in the first mention, and everything exists in the book of Daniel, and the climax to the book is the vision given by the Hiddekel River. The climax to the events represented in that vision begin in verse forty, and continue until the book is sealed in verse four of chapter twelve. Those verses represent the grand finale of every prophetic truth ever uttered or recorded by the holy men of old, including Sister White.
V knize Zjevení se všechny knihy Bible setkávají a uzavírají, a ve Zjevení jsou znovu uchopeny tytéž linie proroctví jako v knize Daniel, avšak ve vzájemném vztahu je kniha Daniel první zmínkou a Zjevení poslední. V první zmínce je obsaženo všechno a všechno je obsaženo i v knize Daniel, a vyvrcholením této knihy je vidění dané u řeky Hiddekel. Vyvrcholení událostí znázorněných v tomto vidění začíná ve verši čtyřicátém a pokračuje až do chvíle, kdy je kniha zapečetěna ve čtvrtém verši dvanácté kapitoly. Tyto verše představují velkolepé finále každé prorocké pravdy, která kdy byla vyslovena nebo zaznamenána svatými muži starověku, včetně sestry Whiteové.
What leads up to that conclusion in chapter eleven are histories within the chapter that provide witnesses to the correct understanding of the last six verses of chapter eleven, where the threefold enemies of the dragon, the beast and the false prophet are now leading the world to the close of human probation. Sister White directly identifies this internal principle.
K tomuto závěru v jedenácté kapitole vedou dějiny obsažené v této kapitole, které poskytují svědectví pro správné pochopení posledních šesti veršů jedenácté kapitoly, kde trojí nepřátelé drak, šelma a falešný prorok nyní vedou svět k ukončení lidské doby milosti. Sestra Whiteová tento vnitřní princip přímo označuje.
“We have no time to lose. Troublous times are before us. The world is stirred with the spirit of war. Soon the scenes of trouble spoken of in the prophecies will take place. The prophecy in the eleventh of Daniel has nearly reached its complete fulfillment. Much of the history that has taken place in fulfillment of this prophecy will be repeated. In the thirtieth verse a power is spoken of that ‘shall be grieved, and return, and have indignation against the holy covenant: so shall he do; he shall even return, and have intelligence with them that forsake the holy covenant. And arms shall stand on his part, and they shall pollute the sanctuary of strength, and shall take away the daily sacrifice, and they shall place the abomination that maketh desolate. And such as do wickedly against the covenant shall he corrupt by flatteries: but the people that do know their God shall be strong, and do exploits. And they that understand among the people shall instruct many: yet they shall fall by the sword, and by flame, by captivity, and by spoil, many days. Now when they shall fall, they shall be holpen with a little help: but many shall cleave to them with flatteries. And some of them of understanding shall fall, to try them, and to purge, and to make them white, even to the time of the end: because it is yet for a time appointed. And the king shall do according to his will; and he shall exalt himself, and magnify himself above every god, and shall speak marvellous things against the God of gods, and shall prosper till the indignation be accomplished: for that that is determined shall be done.’ Daniel 11:30–36.
„Nemáme času nazbyt. Před námi jsou těžké časy. Svět je rozbouřen duchem války. Brzy se odehrají výjevy soužení, o nichž mluví proroctví. Proroctví v jedenácté kapitole Daniela téměř dospělo ke svému úplnému naplnění. Mnohé z dějin, které se odehrály při naplnění tohoto proroctví, se budou opakovat. Ve třicátém verši se mluví o mocnosti, která ‚bude zarmoucena, a navrátí se, a rozhněvá se proti smlouvě svaté; a učiní tak, nebo navrátí se, a srozumí se s těmi, kdož opouštějí smlouvu svatou. A vojska budou státi při něm, a poškvrní svatyni pevnosti, a odnímají ustavičnou oběť, a postaví ohavnost hubící. A ty, kteříž se bezbožně chovají proti smlouvě, nakloní lichocením; ale lid, kterýž zná Boha svého, zmužile si povede a vykoná mnohé. A ti, kteříž rozumějí v lidu, budou poučovati mnohé; ačkoli padnou mečem a plamenem, zajetím a loupeží po mnoho dnů. A když padnou, bude jim pomoženo malou pomocí; ale mnozí se k nim připojí pro lichocení. A někteří z těch, kteříž rozumějí, padnou, aby byli přetříbeni a očištěni a zběleni až do času konce; neboť to potrvá až do uloženého času. A král bude činiti podle vůle své, a povýší se a zvelebí nade všelikého boha, a proti Bohu bohů bude mluviti věci podivné, a bude se mu dařiti, dokud se nedokoná hněv; neboť se stane to, což jest uloženo.‘ Daniel 11,30–36.“
“Scenes similar to those described in these words will take place. We see evidence that Satan is fast obtaining the control of human minds who have not the fear of God before them. Let all read and understand the prophecies of this book, for we are now entering upon the time of trouble spoken of:
„Události podobné těm, které jsou popsány v těchto slovech, nastanou. Vidíme důkazy, že satan rychle získává vládu nad myslí lidí, kteří nemají bázeň Boží před sebou. Ať všichni čtou a rozumějí proroctvím této knihy, neboť nyní vstupujeme do času soužení, o němž bylo řečeno:“
“‘And at that time shall Michael stand up, the great prince which standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt. And they that be wise shall shine as the brightness of the firmament; and they that turn many to righteousness as the stars for ever and ever. But thou, O Daniel, shut up the words, and seal the book, even to the time of the end: many shall run to and fro, and knowledge shall be increased.’ Daniel 12:1–4.” Manuscript Releases, number 13, 394.
„A v oné době povstane Michael, veliké kníže, které stojí za syny tvého lidu; a nastane doba soužení, jakého nebylo od té doby, co povstal národ, až do onoho času. V oné době bude tvůj lid vysvobozen, každý, kdo bude nalezen zapsán v knize. A mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou, jedni k věčnému životu a druzí k potupě a věčné hanbě. A ti, kdo jsou moudří, budou zářit jako jas oblohy, a ti, kdo přivádějí mnohé ke spravedlnosti, jako hvězdy na věky věků. Ty však, Danieli, zavři tato slova a zapečeť knihu až do doby konce; mnozí budou pobíhat sem i tam a poznání se rozmnoží.“ Daniel 12,1–4. Manuscript Releases, číslo 13, 394.
In this passage Sister White first references Daniel chapter eleven and then identifies the principle “that much of the history which has taken place in fulfillment of this prophecy will be repeated.” She then directly quotes verse thirty to thirty-six and follows with the statement that, “scenes similar to those described in these words will take place.” After identifying verse thirty to thirty-six, and saying scenes similar to those verses will take place, she then identifies the close of probation, when Michael stands up in verse one of chapter twelve. In doing so, she is isolating those seven verses, and placing them in the history which immediately precedes Michael standing up.
V této pasáži sestra Whiteová nejprve odkazuje na jedenáctou kapitolu Daniele a poté vyjadřuje zásadu, „že značná část dějin, které se odehrály při naplnění tohoto proroctví, se bude opakovat“. Následně přímo cituje verše třicet až třicet šest a poté uvádí prohlášení, že „se odehrají výjevy podobné těm, které jsou popsány v těchto slovech“. Poté, co označila verše třicet až třicet šest a uvedla, že se odehrají výjevy podobné těmto veršům, vymezuje konec doby milosti, kdy v prvním verši dvanácté kapitoly povstává Michael. Tímto způsobem vyčleňuje těchto sedm veršů a zasazuje je do dějin, které bezprostředně předcházejí Michaelovu povstání.
More than once we have addressed the history of verses thirty to thirty-six, and how they parallel verses forty to forty-five of Daniel eleven, and we will now begin to consider other periods of prophetic history in chapter eleven that is repeated in those final six verses. However, before we do we will once again present a brief summary of the parallel of verses thirty to thirty-six with verses forty to forty-five.
Více než jednou jsme se zabývali historií veršů třicet až třicet šest a tím, jak jsou paralelní s verši čtyřicet až čtyřicet pět jedenácté kapitoly knihy Daniel; nyní se začneme zabývat dalšími obdobími prorockých dějin v jedenácté kapitole, která se v oněch závěrečných šesti verších opakují. Avšak dříve než tak učiníme, znovu předložíme stručné shrnutí paralely veršů třicet až třicet šest s verši čtyřicet až čtyřicet pět.
Verse thirty marks the transition from pagan Rome to papal Rome. That transitional history is addressed in a variety of prophetic passages that identify such dates as the years 330, 508, 533 and 538. There are other prophetic markers in the transition from the fourth kingdom to the fifth kingdom of Bible prophecy, but in verse thirty-one pagan Rome stands up for the papacy, as represented by Clovis in the year 496. The pagan powers initially represented by Clovis in the verse accomplish the work of removing any pagan resistance (the daily) to the rise of the papacy by the year 508. The warfare of those times brings destruction against the City of Rome during that history as represented by the “sanctuary of strength”, and by the year 538, the pagan powers place the papacy on the throne of the earth, and she then passes a Sunday law at the Council of Orleans.
Třicátý verš označuje přechod od pohanského Říma k papežskému Římu. Těmto přechodovým dějinám se věnuje řada prorockých pasáží, které vyznačují taková data, jako jsou roky 330, 508, 533 a 538. V přechodu od čtvrtého království k pátému království biblického proroctví existují i jiné prorocké mezníky, avšak v třicátém prvním verši se pohanský Řím staví na podporu papežství, jak je to znázorněno Chlodvíkem v roce 496. Pohanské mocnosti, zprvu v tomto verši zastoupené Chlodvíkem, dokonávají do roku 508 dílo odstranění veškerého pohanského odporu (každodenní oběti) proti vzestupu papežství. Válečné události oněch dob přinášejí během těchto dějin zkázu městu Římu, představovanému „svatyní síly“, a do roku 538 pohanské mocnosti dosazují papežství na trůn země a ono pak na Orleánském koncilu vydává nedělní zákon.
Verses thirty-two through thirty-six identify the murderous warfare the papacy then brought against God’s faithful during the twelve hundred and sixty years of the Dark Ages. Ultimately the papacy comes to her end in verse thirty-six. In verse forty, Reagan formed a secret alliance with the antichrist, marking when the resistance of Protestantism had been taken away, as represented by the year 508. Reagan’s commitment of finances and military might had been typified by the “arms” standing up for the papacy in 496. The destruction of pagan Rome’s sanctuary of strength, represented by the city of Rome, typifies the destruction of the US Constitution at the soon coming Sunday law, for the Constitution is the sanctuary of strength for the United States. At the Sunday law the papacy will once again be placed upon the throne of the earth, as represented by the year 538.
Verše třicet dva až třicet šest označují vražednou válku, kterou pak papežství vedlo proti Božím věrným během tisíce dvou set šedesáti let temného středověku. Nakonec papežství dochází ke svému konci ve verši třicet šest. Ve verši čtyřicet Reagan uzavřel tajné spojenectví s antikristem, čímž označil okamžik, kdy byl odpor protestantismu odstraněn, jak je znázorněno rokem 508. Reaganovo nasazení finančních prostředků a vojenské moci bylo předobrazeno „zbraněmi“, které povstaly na podporu papežství roku 496. Zničení svatyně síly pohanského Říma, představované městem Římem, je předobrazem zničení Ústavy Spojených států při brzy přicházejícím nedělním zákonu, neboť Ústava je svatyní síly Spojených států. Při nedělním zákonu bude papežství opět dosazeno na trůn země, jak je znázorněno rokem 538.
Then will begin the final period of murderous papal persecution brought against God’s faithful as occurred in the Dark Ages from 538 unto 1798. This will lead to the close of human probation, when Michael stands up, as represented by 1798, when the papacy, who had prospered for twelve hundred and sixty years, received the indignation of the deadly wound.
Tehdy začne závěrečné období vražedného papežského pronásledování rozpoutaného proti Božím věrným, jak tomu bylo v době temna od roku 538 až do roku 1798. To povede k uzavření doby lidské zkušební lhůty, když Michael povstane, jak je to předobrazeno rokem 1798, kdy papežství, které po tisíc dvě stě šedesát let prospívalo, přijalo rozhořčení smrtelné rány.
We will continue this study in the next article.
V této studii budeme pokračovat v příštím článku.
“On one occasion, when in New York City, I was in the night season called upon to behold buildings rising story after story toward heaven. These buildings were warranted to be fireproof, and they were erected to glorify their owners and builders. Higher and still higher these buildings rose, and in them the most costly material was used. Those to whom these buildings belonged were not asking themselves: ‘How can we best glorify God?’ The Lord was not in their thoughts.
„Při jedné příležitosti, když jsem byla v New Yorku, byla jsem v nočním vidění povolána spatřit budovy, které se zdvihaly poschodí za poschodím k nebi. O těchto budovách bylo zaručováno, že jsou ohnivzdorné, a byly vystavěny k oslavě svých majitelů a stavitelů. Tyto budovy se zvedaly výš a ještě výš a bylo v nich použito nejdražšího materiálu. Ti, jimž tyto budovy patřily, se sami sebe neptali: ‚Jak můžeme nejlépe oslavit Boha?‘ Pán nebyl v jejich myšlenkách.“
“I thought: ‘Oh, that those who are thus investing their means could see their course as God sees it! They are piling up magnificent buildings, but how foolish in the sight of the Ruler of the universe is their planning and devising. They are not studying with all the powers of heart and mind how they may glorify God. They have lost sight of this, the first duty of man.’
„Pomyslel jsem si: ‚Ó, kéž by ti, kteří takto vynakládají své prostředky, mohli vidět své jednání tak, jak je vidí Bůh! Hromadí nádherné budovy, ale jak pošetilé je v očích Vládce vesmíru jejich plánování a vymýšlení. Nezkoumají všemi silami srdce i mysli, jak by mohli oslavit Boha. Ztratili ze zřetele tuto první povinnost člověka.‘“
“As these lofty buildings went up, the owners rejoiced with ambitious pride that they had money to use in gratifying self and provoking the envy of their neighbors. Much of the money that they thus invested had been obtained through exaction, through grinding down the poor. They forgot that in heaven an account of every business transaction is kept; every unjust deal, every fraudulent act, is there recorded. The time is coming when in their fraud and insolence men will reach a point that the Lord will not permit them to pass, and they will learn that there is a limit to the forbearance of Jehovah.
„Když tyto vznešené budovy vyrůstaly, jejich majitelé se radovali v ctižádostivé pýše, že mají peníze k tomu, aby uspokojovali sebe a vzbuzovali závist svých sousedů. Mnohá částka z peněz, které takto investovali, byla získána vydíráním, utlačováním chudých. Zapomněli, že v nebi se vede záznam o každém obchodním jednání; každý nespravedlivý obchod, každý podvodný čin je tam zaznamenán. Přichází doba, kdy lidé ve svém podvodu a zpupnosti dosáhnou bodu, za nějž jim Pán nedovolí jít, a poznají, že shovívavost Jehovova má své meze.“
“The scene that next passed before me was an alarm of fire. Men looked at the lofty and supposedly fire-proof buildings and said: ‘They are perfectly safe.’ But these buildings were consumed as if made of pitch. The fire engines could do nothing to stay the destruction. The firemen were unable to operate the engines.
„Výjev, který se mi poté zjevil, byl požární poplach. Lidé pohlíželi na vysoké a domněle ohnivzdorné budovy a říkali: ‚Jsou naprosto bezpečné.‘ Tyto budovy však byly stráveny, jako by byly zhotoveny ze smoly. Hasičské stříkačky nemohly nic učinit, aby zastavily zkázu. Hasiči nebyli schopni stříkačky obsluhovat.
“I am instructed that when the Lord’s time comes, should no change have taken place in the hearts of proud, ambitious human beings, men will find that the hand that had been strong to save will be strong to destroy. No earthly power can stay the hand of God. No material can be used in the erection of buildings that will preserve them from destruction when God’s appointed time comes to send retribution on men for their disregard of His law and for their selfish ambition.
„Bylo mi dáno poučení, že až přijde Pánův čas a v srdcích pyšných, ctižádostivých lidí nedojde k žádné změně, lidé poznají, že ruka, která byla mocná zachraňovat, bude mocná i ničit. Žádná pozemská moc nemůže zadržet Boží ruku. Při stavbě budov nelze použít žádný materiál, který by je uchránil před zničením, až přijde Bohem stanovený čas seslat odplatu na lidi za jejich nedbání Jeho zákona a za jejich sobeckou ctižádost.“
“There are not many, even among educators and statesmen, who comprehend the causes that underlie the present state of society. Those who hold the reins of government are not able to solve the problem of moral corruption, poverty, pauperism, and increasing crime. They are struggling in vain to place business operations on a more secure basis. If men would give more heed to the teaching of God’s word, they would find a solution of the problems that perplex them.
„Není mnoho těch, ani mezi vychovateli a státníky, kdo chápou příčiny, jež jsou v základu nynějšího stavu společnosti. Ti, kteří drží otěže vlády, nejsou schopni vyřešit problém mravní zkaženosti, chudoby, bídy a vzrůstající zločinnosti. Marně zápasí o to, aby postavili hospodářské dění na pevnější základ. Kdyby lidé věnovali větší pozornost učení Božího slova, nalezli by řešení problémů, které je znepokojují.“
“The Scriptures describe the condition of the world just before Christ’s second coming. Of the men who by robbery and extortion are amassing great riches, it is written: ‘Ye have heaped treasure together for the last days. Behold, the hire of the laborers who have reaped down your fields, which is of you kept back by fraud, crieth: and the cries of them which have reaped are entered into the ears of the Lord of Sabaoth. Ye have lived in pleasure on the earth, and been wanton; ye have nourished your hearts, as in a day of slaughter. Ye have condemned and killed the just; and he doth not resist you.’ James 5:3–6.
„Písma popisují stav světa těsně před druhým příchodem Krista. O lidech, kteří loupeží a útiskem hromadí veliké bohatství, je psáno: ‚Nahromadili jste si poklady pro poslední dny. Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, kterou jste jim podvodně zadrželi, volá; a křik ženců došel k uším Pána zástupů. Žili jste na zemi v rozkoši a v přepychu; vykrmili jste svá srdce jako v den porážky. Odsoudili jste a zabili spravedlivého; a on se vám neprotiví.‘ Jakub 5,3–6.“
“But who reads the warnings given by the fast-fulfilling signs of the times? What impression is made upon worldlings? What change is seen in their attitude? No more than was seen in the attitude of the inhabitants of the Noachian world. Absorbed in worldly business and pleasure, the antediluvians ‘knew not until the Flood came, and took them all away.’ Matthew 24:39. They had heaven-sent warnings, but they refused to listen. And today the world, utterly regardless of the warning voice of God, is hurrying on to eternal ruin.
„Kdo však čte výstrahy, jež dávají znamení doby, která se rychle naplňují? Jaký dojem působí na světské lidi? Jaká změna je patrná v jejich postoji? Ne větší než ta, která byla patrná v postoji obyvatel předpotopního světa za dnů Noema. Pohlceni světským podnikáním a rozkošemi předpotopní lidé „ničeho nepozorovali, až přišla potopa a zachvátila všecky“. Matouš 24,39. Dostalo se jim varování seslaných z nebe, ale odmítli naslouchat. A dnes svět, naprosto nedbající na varovný hlas Boží, spěje k věčné záhubě.“
“The world is stirred with the spirit of war. The prophecy of the eleventh chapter of Daniel has nearly reached its complete fulfillment. Soon the scenes of trouble spoken of in the prophecies will take place.” Testimonies, volume 9, 12–14.
„Světem zmítá duch války. Proroctví jedenácté kapitoly knihy Daniel téměř dosáhlo svého úplného naplnění. Brzy nastanou výjevy soužení, o nichž se hovoří v proroctvích.“ Testimonies, svazek 9, 12–14.