We are now addressing the second battle of the proxy wars, as illustrated in Daniel chapter eleven, verses eleven and twelve. The second battle in those verses identify the war in the Ukraine, between the atheistic power of Russia, and the nation of Ukraine. In the verses, Putin is victorious, as was Ptolemy IV, but after his victory he will be lifted up in his own heart, and his narcissistic self-exaltation will become the means of his Waterloo. The historical representation of this current history is only beneficial to those who understand what the current history represents spiritually.

Nyní se zabýváme druhou bitvou zástupných válek, jak je znázorněna v Danielovi, kapitole jedenácté, verších jedenáctém a dvanáctém. Druhá bitva v těchto verších označuje válku na Ukrajině mezi ateistickou mocností Ruska a národem Ukrajiny. V těchto verších Putin vítězí, tak jako Ptolemaios IV., avšak po svém vítězství se pozvedne ve svém vlastním srdci a jeho narcistní sebevyvyšování se stane prostředkem jeho Waterloo. Historické znázornění těchto současných dějin je přínosné pouze těm, kdo chápou, co tyto současné dějiny duchovně představují.

In verse one, of chapter ten, Daniel, who represents God’s last day people, is identified as understanding both the “vision” and the “thing”. The vision and the thing are repeatedly represented together, but distinct from one another as one line of truth. They are the Ulai and Hiddekel Rivers. They are the “mareh” and “chazon” visions. They are the prophecy of the twenty-five hundred and twenty years in connection with the prophecy of the twenty-three hundred years. They are the internal and external testimony of God’s people. The Lord does not repeat things that are unimportant. The rule of first mention identifies that because the first thing we are told of Daniel, in his final vision, is that he represents God’s last-day people who understand both the “chazon,” and the “mareh”. Therefore the vision and thing are vital to see, if the prophetic history of verses eleven and twelve are to be correctly understood.

V prvním verši desáté kapitoly je Daniel, který představuje Boží lid posledních dnů, označen jako ten, kdo rozumí jak „vidění“, tak i „té věci“. Vidění a ta věc jsou opakovaně představovány společně, avšak navzájem odlišně, jako jedna linie pravdy. Jsou to řeky Ulaj a Chidekel. Jsou to vidění „mareh“ a „chazon“. Jsou to proroctví o dvou tisících pěti stech dvaceti letech ve spojení s proroctvím o dvou tisících třech stech letech. Jsou to vnitřní i vnější svědectví Božího lidu. Pán neopakuje věci, které jsou nepodstatné. Zásada prvního zmínění ukazuje, že protože první věc, která je nám o Danielovi v jeho závěrečném vidění sdělena, je ta, že představuje Boží lid posledních dnů, jenž rozumí jak „chazon“, tak „mareh“. Proto jsou vidění a ta věc životně důležité k pochopení, mají-li být prorocké dějiny veršů jedenáct a dvanáct správně porozuměny.

Daniel represents the one hundred and forty-four thousand in Revelation chapter eleven, who have perfectly repeated the parable of the ten virgins, that was fulfilled in the history of the Millerites. They, as with the Millerites, suffered a first disappointment, that in Revelation chapter eleven is represented as being slain by the atheistic “woke” beast from the bottomless pit, and who then lie dead in the street of the great city of Egypt and Sodom, where also Christ was crucified. Their death produced “rejoicing” for the followers of the dragon, but it produced mourning in Daniel.

Daniel představuje sto čtyřicet čtyři tisíc ze Zjevení, kapitoly jedenácté, kteří dokonale zopakovali podobenství o deseti pannách, jež se naplnilo v dějinách mileritů. Oni, stejně jako milerité, utrpěli první zklamání, které je ve Zjevení, kapitole jedenácté, znázorněno jako usmrcení ateistickou „woke“ šelmou z bezedné propasti, načež leží mrtví na ulici velikého města Egypta a Sodomy, kde byl také ukřižován Kristus. Jejich smrt vyvolala u následovníků draka „radost“, avšak v Danielovi vyvolala zármutek.

The history of the sealing of the one hundred and forty-four thousand was also represented by the resurrection of Lazarus, whose resurrection was identified as the sealing act of Christ’s work, and who, as a symbol of those whom Christ seals, led the triumphal entry into Jerusalem, which typified the movement of the Midnight Cry in the Millerite history, and also in the history of the one hundred and forty-four thousand. The resurrection of Lazarus occurred while his sisters, Mary and Martha were in mourning, as was Daniel during the twenty-one days in chapter ten. In chapter ten, Daniel’s mourning ends with the descent of Michael, the very personage whose “voice” brought Lazarus and Moses back to life. The resurrection of the two witnesses in Revelation chapter eleven is represented by Daniel being transformed by the causative vision of the “marah.”

Dějiny zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc byly rovněž znázorněny vzkříšením Lazara, jehož vzkříšení bylo označeno za pečetící úkon Kristova díla a který jako symbol těch, jež Kristus zapečeťuje, vedl triumfální vjezd do Jeruzaléma, jenž předobrazoval hnutí Půlnočního volání v milleritských dějinách a také v dějinách sto čtyřiceti čtyř tisíc. K Lazarovu vzkříšení došlo v době, kdy jeho sestry, Marie a Marta, truchlily, stejně jako Daniel během jednadvaceti dnů v desáté kapitole. V desáté kapitole Danielovo truchlení končí sestoupením Michaela, právě té osoby, jejíž „hlas“ přivedl Lazara a Mojžíše zpět k životu. Vzkříšení dvou svědků v jedenácté kapitole Zjevení je znázorněno tím, že je Daniel proměněn působící vizí „marah“.

In chapter ten, Daniel is representing the sealing of the one hundred and forty-four thousand that is also represented in chapter eleven of Revelation. In the chapter, Gabriel plainly states that he had come to Daniel to make Daniel understand what should befall God’s last-day people. The message of what will befall God’s people in the last days, is prophetically set within the context of a message that is confirmed by the methodology of laying prophetic line upon prophetic line. Within that application the rule of first mention demonstrates that the correct understanding will only be seen by those who see both the internal and external truths within the lines that are brought together. They are those who understand the “vision” and the “thing”.

V desáté kapitole Daniel představuje zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc, které je rovněž znázorněno v jedenácté kapitole Zjevení. V této kapitole Gabriel jasně prohlašuje, že přišel k Danielovi, aby mu dal porozumět tomu, co potká Boží lid v posledních dnech. Poselství o tom, co potká Boží lid v posledních dnech, je prorocky zasazeno do kontextu poselství, které je potvrzeno metodologií kladení prorocké linie na prorockou linii. V rámci tohoto použití pravidlo první zmínky ukazuje, že správné porozumění bude zřejmé pouze těm, kdo vidí jak vnitřní, tak vnější pravdy v liniích, které jsou uváděny dohromady. To jsou ti, kdo rozumějí „vidění“ i „té věci“.

The one hundred and forty-four thousand will understand the prophetic message, but they will also experience the message, for the message and the experience cannot be separated. It is the message that sanctifies, for the message is God’s Word, and Christ is the Word of God, and the Word of God is Truth. His message is confirmed as the Truth, because it is represented through the principles of prophetic application that are nothing more or less than the principles of who and what He is. He is Palmoni, the Wonderful Numberer, the Numberer of Secrets. He is the Wonderful Linguist, the beginning and the ending, the first and the last, the Alpha and Omega. It is these elements of who He is, that define the prophetic rules which establish the message of prophecy, and produce the experience of prophecy.

Sto čtyřicet čtyři tisíc porozumí prorockému poselství, ale toto poselství také prožijí, neboť poselství a zkušenost nelze oddělit. Poselství je tím, co posvěcuje, neboť poselství je Boží slovo a Kristus je Slovo Boží a Slovo Boží je Pravda. Jeho poselství je potvrzeno jako Pravda, protože je zobrazeno prostřednictvím zásad prorocké aplikace, které nejsou ničím více ani méně než zásadami toho, kým a čím On je. On je Palmoni, Podivuhodný Počtář, Počtář tajemství. On je Podivuhodný Jazykovědec, počátek i konec, první i poslední, Alfa i Omega. Právě tyto prvky toho, kým je, vymezují prorocká pravidla, která ustanovují poselství proroctví a utvářejí zkušenost proroctví.

Before the Ulai and Hiddekel, two great rivers of Shinar, reach the Persian Gulf they form a marshy area near their confluence called the Shatt al-Arab, but they do not merge into a single river. The Shatt al-Arab is a river delta formed by the convergence of the Euphrates and Tigris rivers, as well as several smaller rivers and streams. However, even within the delta region, the Euphrates and Tigris maintain their separate identities and flow into the Persian Gulf as distinct rivers. The internal and external messages of prophecy maintain their distinct relationship, but as they reach their conclusion (in the last days), they produce a delta with several contributing rivers and streams. Jesus illustrates the spiritual with the natural, and in the last days the effect of every vision forms a delta flood land, though the two great rivers maintain their distinct roles.

Než se Ulaj a Chiddekel, dvě veliké řeky Šineáru, dostanou do Perského zálivu, vytvářejí poblíž svého soutoku bažinatou oblast zvanou Šatt al-Arab, avšak neslévají se v jedinou řeku. Šatt al-Arab je říční delta utvořená sbíháním řek Eufratu a Tigridu, jakož i několika menších řek a vodních toků. Avšak i v oblasti delty si Eufrat a Tigris zachovávají svou oddělenou totožnost a vtékají do Perského zálivu jako odlišné řeky. Vnitřní a vnější poselství proroctví si zachovávají svůj odlišný vzájemný vztah, avšak když dospívají ke svému závěru (v posledních dnech), vytvářejí deltu, do níž přispívá několik řek a toků. Ježíš znázorňuje duchovní skrze přirozené a v posledních dnech účinek každého vidění utváří deltovitou záplavovou krajinu, ačkoli si ony dvě veliké řeky zachovávají své odlišné úlohy.

The period of twenty-one days of mourning aligns with the time the two witnesses are dead in the street, and that period of time begins with the first disappointment, and the tarrying time. That period of time occurs within the larger period of time, where the sealing of the one hundred and forty-four thousand is accomplished. The sealing did not begin at the time of the end in 1989, it began when Christ, as the third angel, descended on September 11, 2001. He brought His people to their second visit at Kadesh, and this time the few who are ready will go into the promised land. The experience of God’s people from the time of the end in 1989 up until September 11, 2001, did not seal them. The sealing began when Christ descended and sounded the first note of the seventh trumpet of the third woe.

Období jednadvaceti dnů truchlení se shoduje s dobou, po kterou jsou dva svědkové mrtvi na ulici, a toto časové období začíná prvním zklamáním a dobou prodlení. Toto časové období se odehrává uvnitř většího časového období, v němž je dovršeno zapečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc. Zapečeťování nezačalo v čase konce roku 1989; začalo tehdy, když Kristus jako třetí anděl sestoupil 11. září 2001. Přivedl svůj lid k jeho druhé návštěvě Kádeše, a tentokrát těch několik málo, kteří jsou připraveni, vejde do zaslíbené země. Zkušenost Božího lidu od času konce v roce 1989 až do 11. září 2001 je nezapečetila. Zapečeťování začalo, když Kristus sestoupil a zazněl prvý tón sedmé polnice třetího běda.

The sounding of the seventh trumpet is where the mystery of God is finished, and that mystery represents the sealing of the one hundred and forty-four thousand, which takes place during the sounding of that trumpet. That trumpet hits three notes, for it is Truth. The first note was September 11, 2001, the second note was October 7, 2023, and the third of the three notes is at the soon coming Sunday law. Those three notes, are the three steps that always exist in truth. Daniel’s three touches in chapter ten connected his experience to the period of history that is represented by the three notes of the seventh trumpet.

Zaznění sedmé trubky je okamžikem, kdy je dokonáno tajemství Boží, a toto tajemství představuje zapečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc, k němuž dochází během zaznívání oné trubky. Tato trubka zaznívá ve třech tónech, neboť je Pravdou. Prvním tónem bylo 11. září 2001, druhým tónem byl 7. říjen 2023 a třetí z těchto tří tónů nastává při brzy přicházejícím nedělním zákoně. Tyto tři tóny jsou třemi kroky, které v pravdě vždy existují. Danielovy tři doteky v desáté kapitole spojily jeho zkušenost s obdobím dějin, jež je představováno třemi tóny sedmé trubky.

The prophetic message that produces the effect of being transformed into the image of Christ, which Daniel illustrates in chapter ten, is the message of what befalls God’s people in the last days, but not the last days in a general sense. It is the message that God’s people understand and experience during the sealing time of the one hundred and forty-four thousand.

Prorocké poselství, které vyvolává účinek proměny v obraz Kristův, jež Daniel líčí v desáté kapitole, je poselstvím o tom, co postihne Boží lid v posledních dnech, nikoli však v posledních dnech v obecném smyslu. Je to poselství, kterému Boží lid rozumí a které prožívá v době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc.

As Gabriel begins to present the prophetic history represented in chapter eleven, he presents specific lines of prophecy. The first two verses begin with Cyrus (as Bush the first), at the time of the end in 1989, and go forward until the history of Donald Trump as the forty fifth president (the sixth), and there the prophetic history ceases, until the history of the United Nations (Alexander the Great), as the seventh kingdom is addressed in verses three and four. The message of Donald Trump as the rich sixth president that stirs up the globalists, is therefore a truth that is fulfilled in the sealing time of the one hundred and forty-four thousand. It is therefore, present truth.

Když Gabriel začíná předkládat prorocké dějiny znázorněné v jedenácté kapitole, předkládá konkrétní prorocké linie. První dva verše začínají Kýrem (jako Bush starší), v době konce roku 1989, a pokračují až k dějinám Donalda Trumpa jako čtyřicátého pátého prezidenta (šestého), a tam se prorocké dějiny zastavují, dokud nejsou ve verších tři a čtyři pojednány dějiny Organizace spojených národů (Alexandra Velikého) jako sedmého království. Poselství o Donaldu Trumpovi jako bohatém šestém prezidentovi, který podněcuje globalisty, je tedy pravdou, jež se naplňuje v době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc. Je to tedy přítomná pravda.

In verses five through nine, the history of the papacy being established upon the throne, in 538 through to the deadly wound and the time of the end in 1798, is set forth. It is of course essential and important truth for it upholds and confirms verse forty, but it provides no specific prophetic narrative that occurs in the period of the sealing of the one hundred and forty-four thousand. Verse ten, like verses five through nine, confirms the validity of verse forty, but does not address the prophetic history that is fulfilled during the sealing time. It does however, mark 1989, and therefore establishes by omission a silent period from 1989, unto the Sunday law in verse forty-one.

Ve verších pět až devět jsou vylíčeny dějiny papežství, počínaje jeho dosazením na trůn roku 538 až po smrtelnou ránu a čas konce v roce 1798. Jde ovšem o podstatnou a důležitou pravdu, neboť podpírá a potvrzuje čtyřicátý verš, neposkytuje však žádné konkrétní prorocké vyprávění, které by se odehrávalo v období zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc. Verš deset, podobně jako verše pět až devět, potvrzuje platnost čtyřicátého verše, avšak nepojednává o prorockých dějinách, jež se naplňují během doby zapečeťování. Přesto však vyznačuje rok 1989, a tím na základě opomenutí ustanovuje tiché období od roku 1989 až po nedělní zákon ve čtyřicátém prvním verši.

Verses eleven through fifteen identify history that is fulfilled in the period of the sealing of the one hundred and forty-four thousand. Those verses fit within the hidden history between verses two and three, and between 1989 in verse forty unto the Sunday law in verse forty-one. Those verses are very much present truth, and must be recognized as such if we are to reap the intended benefits of understanding the verses.

Verše jedenáct až patnáct označují dějiny, které se naplňují v období zapečeťování jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc. Tyto verše zapadají do skrytých dějin mezi verši dva a tři a mezi rokem 1989 ve verši čtyřicet a nedělním zákonem ve verši čtyřicet jedna. Tyto verše jsou ve velmi zvláštním smyslu přítomnou pravdou a musí být jako takové rozpoznány, máme-li sklidit zamýšlený užitek z porozumění těmto veršům.

The intended benefits are two-fold, for it represents the understanding of the prophetic history represented therein, and also the experience that is produced by the understanding of the truths of that message. The understanding of the message, a final increase of knowledge, which is being fulfilled in the period of the sealing, is what sanctifies those who are to be among the one hundred and forty-four thousand. For this reason, it is important to consider the verses from the perspective of internal and external.

Zamýšlený užitek je dvojí, neboť představuje porozumění prorockým dějinám, jež jsou v něm zobrazeny, a také zkušenost, která je působena porozuměním pravdám onoho poselství. Porozumění tomuto poselství, závěrečný vzrůst poznání, jenž se naplňuje v období zapečeťování, je tím, co posvěcuje ty, kteří mají být mezi sto čtyřiceti čtyřmi tisíci. Z tohoto důvodu je důležité pohlížet na tyto verše z hlediska vnitřního i vnějšího.

The “seven times” of Leviticus twenty-six is absolutely part of the sealing time of the one hundred and forty-four thousand, for Daniel’s two prayers, represented in chapter two and nine, represent a twofold prayer to understand the prophetic history represented by the image of the beast, and also to receive the experience that is produced by those who fulfill the Leviticus twenty-six prayer of forgiveness of their sins and the sins of their fathers. The external prayer identifies the image of the beast, and the internal prayer produces the image of Christ.

„Sedm časů“ z Leviticus dvacet šest naprosto náleží k době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc, neboť Danielovy dvě modlitby, představené ve druhé a deváté kapitole, představují dvojí modlitbu: aby byla porozuměna prorocká historie znázorněná obrazem šelmy, a také aby byla přijata zkušenost, která vzniká u těch, kdo naplňují modlitbu Leviticus dvacet šest o odpuštění svých hříchů i hříchů svých otců. Vnější modlitba označuje obraz šelmy a vnitřní modlitba utváří obraz Kristův.

Understanding the history represented in the various passages in Daniel eleven, that specifically address history that is fulfilled within the sealing time, is represented by Daniel’s prayer in chapter two. He and the three worthies sought to understand the secret message of Nebuchadnezzar’s dream of the image of the metals. When the correct understanding of the prophetic history represented in Nebuchadnezzar’s hidden dream is recognized, the understanding identifies to those who understand, that they are without hope, unless they personally accomplish the experience of complete repentance represented by Daniel’s prayer in chapter nine.

Pochopení dějin představených v různých pasážích jedenácté kapitoly Danielovy, které se zvláštním způsobem týkají dějin naplněných v době zapečeťování, je znázorněno Danielovou modlitbou ve druhé kapitole. On i tři jeho druhové usilovali o to, aby porozuměli tajemnému poselství Nebúkadnesarova snu o obrazu z kovů. Je-li rozpoznáno správné pochopení prorockých dějin znázorněných v Nebúkadnesarově skrytém snu, toto pochopení těm, kdo rozumějí, ukazuje, že jsou bez naděje, ledaže by osobně prošli zkušeností úplného pokání, znázorněnou Danielovou modlitbou v deváté kapitole.

To separate the experience represented by Daniel in chapter ten, from the prophetic narrative of end time events in chapter eleven, is to fail as a student of prophecy. In Daniel chapter eleven, verses eleven and twelve, the war of the borderline, the Battle of Raphia and the victory of the southern king, represents the second of the three proxy wars which are marked in God’s prophetic Word. The key that brings this revelation of truth into view is the Wonderful Linguist’s use of the king of the north overflowing and passing over, up to the fortress (the neck), in verse ten. He provided two other verses that address the overflowing and passing over, and in so doing He brings together the prophetic narrative of events and the experience the understanding of those events is to produce.

Oddělit zkušenost představenou Danielem v desáté kapitole od prorockého vyprávění o událostech času konce v kapitole jedenácté znamená selhat jako student proroctví. V Danielovi, kapitole jedenácté, ve verších jedenáct a dvanáct, válka pohraničí, bitva u Rafie a vítězství jižního krále představují druhou ze tří zástupných válek, které jsou vyznačeny v Božím prorockém Slově. Klíčem, který uvádí toto zjevení pravdy do zorného pole, je způsob, jakým Podivuhodný Jazykovědec v desátém verši používá vyjádření, že král severu se převalí a přejde až k pevnosti (šíji). Poskytl ještě dva další verše, které pojednávají o přelití a přejití, a tím spojuje prorocké vyprávění o událostech se zkušeností, kterou má porozumění těmto událostem vyvolat.

But his sons shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces: and one shall certainly come, and overflow, and pass through: then shall he return, and be stirred up, even to his fortress. And the king of the south shall be moved with choler, and shall come forth and fight with him, even with the king of the north: and he shall set forth a great multitude; but the multitude shall be given into his hand. And when he hath taken away the multitude, his heart shall be lifted up; and he shall cast down many ten thousands: but he shall not be strengthened by it. Daniel 11:10–12.

Jeho synové se však vzbouří a shromáždí množství velikých vojsk; a jeden jistě přitáhne, rozlije se jako povodeň a pronikne dál; potom se vrátí a bude podnícen až ke své pevnosti. I král jihu se rozhněvá a vytáhne do boje proti němu, totiž proti králi severu; a on postaví veliké množství, avšak to množství bude vydáno do jeho ruky. A když to množství odvede, jeho srdce se povýší; a porazí mnohé desítky tisíc; avšak tím neposílí. Daniel 11,10–12.

In 2014, Putin began a war in the Ukraine, and in order to recognize this truth as represented in verse eleven of chapter eleven, a student of prophecy must first be able to see that verse ten represents a history that illustrates the second part of verse forty of Daniel chapter eleven. When they recognize that, they then see that what verse ten adds to verse forty, is that when the Soviet Union was swept away in 1989, that the king of the north only went up to his fortress (the “neck”). But a student of prophecy would not know what that indicated, until he saw Isaiah chapter eight verse eight. Then he would have the prophetic authority to identify that all three verses are tied together by an expression that is only employed three times in the Bible.

V roce 2014 zahájil Putin válku na Ukrajině, a aby bylo možné tuto pravdu rozpoznat tak, jak je znázorněna v jedenáctém verši jedenácté kapitoly, musí být student proroctví nejprve schopen vidět, že desátý verš představuje dějiny, které ilustrují druhou část čtyřicátého verše jedenácté kapitoly Danielovy. Když to rozpozná, pak uvidí, že to, co desátý verš přidává ke čtyřicátému verši, je to, že když byl Sovětský svaz v roce 1989 smeten, král severu vystoupil pouze ke své pevnosti („šíji“). Avšak student proroctví by nevěděl, co to naznačuje, dokud by neviděl Izajáš, kapitolu osm, verš osm. Tehdy by měl prorocké oprávnění k tomu, aby určil, že všechny tři verše jsou spojeny výrazem, který je v Bibli použit pouze třikrát.

The student would then need a second witness that the three times the expression “overflow and pass over” occur in the Bible, is a purposeful repetition. The second witness to this fact is established because all three verses (witnesses), identify a king of the north attacking a southern king. Together the three witnesses, that are confirmed as the same symbolic history by two types of internal witnesses, lead the student of prophecy to then lay all three verses upon each other, in a line upon line fashion. That application expands the content of the verses, which portray the battle between a king of the north and the king of the south.

Student by pak potřeboval druhého svědka k tomu, že trojí výskyt výrazu „overflow and pass over“ v Bibli je záměrným opakováním. Druhý svědek této skutečnosti je ustanoven tím, že všechny tři verše (svědkové) označují krále severu útočícího na jižního krále. Tyto tři svědky, které jsou jako tatáž symbolická historie potvrzeny dvěma druhy vnitřních svědků, pak společně vedou studenta proroctví k tomu, aby všechny tři verše položil přes sebe, způsobem „line upon line“. Toto použití rozšiřuje obsah veršů, které zobrazují boj mezi králem severu a králem jihu.

Isaiah chapter seven, verses eight and nine, provide the key to solving the riddle of what the “fortress” in verse ten represents, for the Hebrew word for “fortress” is also the “fortress” that the king of the south entered into in verse seven of chapter eleven. “Fortress” is also translated as “strength” in the expression “sanctuary of strength” in verse thirty-one of Daniel eleven. Thus, the two verses (seven and thirty-one), provide two witnesses that the “fortress” is the capital of a kingdom or a king. With that fact established upon two witnesses (both in chapter eleven), then what Isaiah identifies in his cryptic passage in chapter seven, verses eight and nine, when he establishes with two internal witnesses that the fortress is the capital of a kingdom, or the king of the kingdom, establishes that prior to 1989, the Soviet Union, the capital of which was Russia, with its capital city of Moscow, had a head that was Mikal Gorbachev. It is not an accident that the visual characteristic of Gorbachev was his forehead.

Izajáš 7,8–9 poskytuje klíč k rozluštění hádanky, co představuje „pevnost“ ve verši deset, neboť hebrejské slovo pro „pevnost“ je také onou „pevností“, do níž vstoupil král jihu ve verši sedm jedenácté kapitoly. „Pevnost“ je rovněž přeložena jako „síla“ ve výrazu „svatyně síly“ ve verši třicátém prvním Daniela 11. Tyto dva verše (7 a 31) tedy poskytují dvě svědectví o tom, že „pevnost“ je hlavním městem království nebo krále. Je-li tato skutečnost ustanovena na základě dvou svědků (obou v jedenácté kapitole), pak to, co Izajáš označuje ve svém záhadném oddílu v sedmé kapitole, ve verších osm a devět, když pomocí dvou vnitřních svědectví stanovuje, že pevnost je hlavním městem království nebo králem onoho království, dokládá, že před rokem 1989 měl Sovětský svaz, jehož ústředím bylo Rusko a jehož hlavním městem byla Moskva, za svou hlavu Mikala Gorbačova. Není náhodou, že viditelným charakteristickým rysem Gorbačova bylo jeho čelo.

Line upon line, the conclusion of this application emphasizes its importance when it states, “If ye will not believe, surely ye shall not be established.” Jesus said, “O fools, and slow of heart to believe all that the prophets have spoken.” [See Luke 24:25] Ezra wrote, “And they rose early in the morning, and went forth into the wilderness of Tekoa: and as they went forth, Jehoshaphat stood and said, Hear me, O Judah, and ye inhabitants of Jerusalem; Believe in the Lord your God, so shall ye be established; believe his prophets, so shall ye prosper.” [See 2 Chronicles 20:20] Seven times in the book of Revelation the command is given to hear. “He that hath an ear, let him hear what the Spirit saith unto the churches.”

Řádek za řádkem závěr tohoto použití zdůrazňuje jeho důležitost, když praví: „Nebudete-li věřit, jistě neobstojíte.“ Ježíš řekl: „Ó blázni a váhavého srdce k věření všemu, co mluvili proroci.“ [Viz Lukáš 24:25] Ezdráš napsal: „I vstali časně ráno a vyšli na poušť Tekoa; a když vycházeli, Jozafat se postavil a řekl: Slyšte mne, Judsko a obyvatelé Jeruzaléma; věřte v Hospodina, svého Boha, a budete upevněni; věřte jeho prorokům, a povede se vám dobře.“ [Viz 2 Paralipomenon 20:20] Sedmkrát v knize Zjevení je dán příkaz slyšet. „Kdo má ucho, slyš, co Duch praví církvím.“

To be established, is to be among the wise virgins, for fools are slow of heart to believe the prophets. The wise believe what God has spoken through His prophets, and they are established and prosper, for they hear what the Spirit saith to the churches. The identification of Russia, and the war it began in 2014 against the Ukraine, is what establishes those who are the wise students of prophecy in the period when Christ unseals that very truth.

Být upevněn znamená být mezi moudrými pannami, neboť bláhoví jsou srdcem pomalí věřit prorokům. Moudří věří tomu, co Bůh promluvil skrze své proroky, a jsou upevněni a prospívají, neboť slyší, co Duch praví církvím. Ztotožnění Ruska a válka, kterou v roce 2014 zahájilo proti Ukrajině, jsou tím, co upevňuje ty, kteří jsou moudrými studenty proroctví v době, kdy Kristus odpečeťuje právě tuto pravdu.

That truth arrived in history in 2014, which is after 2001, and therefore is located within the sealing time of the one hundred and forty-four thousand. The next year, 2015, the richest president, who is the sixth president from the time of the end in 1989, began to stir up the globalists. Verse ten identifies the history of 1989, but it also establishes Russia as the “fortress,” and in the next two verses, Russia would begin the second battle of the proxy wars, and Putin will win that battle. The truth of the verses is unsealed when the history it represents is fulfilled.

Tato pravda vstoupila do dějin v roce 2014, tedy po roce 2001, a proto se nachází v době pečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc. Následující rok, 2015, začal nejbohatší prezident, jenž je šestým prezidentem od času konce v roce 1989, podněcovat globalisty. Verš deset označuje dějiny roku 1989, avšak zároveň ustavuje Rusko jako „pevnost“, a v následujících dvou verších začne Rusko druhou bitvu zástupných válek a Putin tuto bitvu vyhraje. Pravda těchto veršů je odpečetěna, když se naplní dějiny, které představuje.

“Daniel is standing in his lot and in his place. The prophecies of Daniel and of John are to be understood. They interpret each other. They give to the world truths which everyone should understand. These prophecies are to be witness in the world. By their fulfilment in these last days, they will explain themselves.” The Kress Collection, 105.

„Daniel stojí ve svém údělu a na svém místě. Proroctví Danielova i Janova mají být pochopena. Vykládají jedno druhé. Dávají světu pravdy, jimž by měl rozumět každý. Tato proroctví mají být svědectvím ve světě. Svým naplněním v těchto posledních dnech se sama vyloží.“ The Kress Collection, 105.

The prophecy of verses eleven and twelve, are unsealed through their historical fulfillment in the sealing time of the one hundred and forty-four thousand, but “line upon line,” there is another important fact connected with these verses. In order for the student of prophecy to bring the three passages of the “overflowing, and passing over” together, the student must also bring the prophecy of the sixty-five years into the prophetic line. The sixty-five year prophecy marks the beginning of the two twenty-five hundred and twenty year prophecies, and it identifies that they begin forty-six years apart from one another. In identifying the sixty-five years in the beginning, it also identifies that Alpha and Omega would produce sixty-five years at the ending.

Proroctví veršů jedenáct a dvanáct je odpečetěno skrze své historické naplnění v době pečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc, avšak „řádek za řádkem“ je s těmito verši spojena ještě další důležitá skutečnost. Aby student proroctví mohl spojit tři pasáže o „zaplavování a přecházení“, musí do prorocké linie rovněž zahrnout proroctví o šedesáti pěti letech. Proroctví o šedesáti pěti letech vyznačuje počátek dvou proroctví o dvou tisících pěti stech dvaceti letech a určuje, že jejich počátky dělí od sebe čtyřicet šest let. Tím, že označuje šedesát pět let na počátku, zároveň také ukazuje, že Alfa a Omega na konci vytvoří šedesát pět let.

The sixty-five years at both the beginning and ending, each possess the signature of three waymarks. The first was 742 BC, then nineteen years later 723 BC, then forty-six years later 677 BC. Those three waymarks are represented at the end with 1798, 1844, and 1863. The period of forty-six years in the beginning (Alpha), represent the trampling down of the temple and host, and the forty-six years at the ending (Omega), represent the restoration of the sanctuary and host, when the Messenger of the Covenant (who is also Alpha and Omega), would suddenly enter into the temple He had raised up in the forty-six years from 1798 to 1844.

Šedesát pět let na počátku i na konci nese v každém případě pečeť tří mezníků. Prvním byl rok 742 př. Kr., potom o devatenáct let později rok 723 př. Kr. a poté o čtyřicet šest let později rok 677 př. Kr. Tyto tři mezníky jsou na konci zastoupeny lety 1798, 1844 a 1863. Období čtyřiceti šesti let na počátku (Alfa) představuje pošlapání svatyně a zástupu a čtyřicet šest let na konci (Omega) představuje obnovení svatyně a zástupu, když Posel smlouvy (jenž je také Alfa i Omega) náhle vstoupí do chrámu, který vyzdvihl během čtyřiceti šesti let od roku 1798 do roku 1844.

The forty-six years that are preceded by nineteen years in the time when Isaiah set forth the prophecy in the year 742 BC, represent forty-six years at their conclusion, that are then followed by nineteen years in a chiastic pattern. The nineteen years from 1844 to 1863 provide an illustration of Christ’s intentions for the one hundred and forty-four thousand that was left unfulfilled due to the rebellion that occurred in that history. The work that is required of a student of prophecy to rightly divide the word of truth concerning verses ten through twelve of Daniel chapter eleven, not only establishes (if you believe) that Russia would initiate a war in the Ukraine in 2014, but that the war would be initiated in the sealing time of the one hundred and forty-four thousand. As important as the prophetic history represented in the verses is, the history where the truth of that very history is unsealed, is also represented by the history of the nineteen years from 1844 to 1863.

Čtyřicet šest let, jimž v době, kdy Izajáš v roce 742 př. Kr. předložil proroctví, předchází devatenáct let, představuje při svém završení čtyřicet šest let, po nichž pak následuje devatenáct let v chiastickém vzorci. Devatenáct let od roku 1844 do roku 1863 poskytuje znázornění Kristových záměrů pro sto čtyřicet čtyři tisíc, které zůstalo nenaplněno v důsledku vzpoury, k níž v těchto dějinách došlo. Dílo, jež je od studenta proroctví vyžadováno, aby správně rozděloval slovo pravdy ohledně veršů deset až dvanáct jedenácté kapitoly Daniela, nejenže ustanovuje (věříte-li), že Rusko v roce 2014 zahájí válku na Ukrajině, ale i to, že tato válka bude zahájena v době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc. Jakkoli důležité jsou prorocké dějiny znázorněné v těchto verších, dějiny, v nichž je pravda právě o oněch dějinách odpečetěna, jsou rovněž znázorněny dějinami devatenácti let od roku 1844 do roku 1863.

1844 identifies the arrival of the third angel, and it typifies the arrival of the third angel on September 11, 2001. 1863 represents the rebellion symbolized by the rebuilding of Jericho. The waymark of 1863 also typifies the obedience of the one hundred and forty-four thousand who are used to “bring down the walls of Jericho”, at the soon coming Sunday law. In the verses we are considering, verse sixteen represents the Sunday law in the United States. Verse eleven marks from 2014 to Putin’s ultimate victory. The verses identify the beginning of the second proxy war that is followed by the third proxy war, as represented in verses thirteen to fifteen.

Rok 1844 označuje příchod třetího anděla a předobrazuje příchod třetího anděla 11. září 2001. Rok 1863 představuje vzpouru symbolizovanou znovuvybudováním Jericha. Mezník roku 1863 také předobrazuje poslušnost sto čtyřiceti čtyř tisíc, kteří budou při brzy přicházejícím nedělním zákonu použiti k tomu, aby „strhli hradby Jericha“. Ve verších, které zvažujeme, představuje verš šestnáct nedělní zákon ve Spojených státech. Verš jedenáct vymezuje období od roku 2014 až po Putinovo konečné vítězství. Tyto verše označují počátek druhé zástupné války, po níž následuje třetí zástupná válka, jak je znázorněno ve verších třináct až patnáct.

Bringing verse two together with verses eleven and twelve, we identify the Ukrainian war beginning in 2014, which was then followed by the US Presidential campaign of 2015, and the subsequent election of the richest president in 2016. Verse twelve is followed by the retaliation of the last president before the Sunday law, in the third proxy war. The second proxy war, which is the battle of the borderline, began just before the election of the sixth and richest president.

Spojíme-li druhý verš s verši jedenáctým a dvanáctým, rozpoznáváme ukrajinskou válku, která začala v roce 2014, po níž následovala prezidentská kampaň v USA v roce 2015 a následné zvolení nejbohatšího prezidenta v roce 2016. Po dvanáctém verši následuje odveta posledního prezidenta před nedělním zákonem, ve třetí zástupné válce. Druhá zástupná válka, která je bitvou pohraničí, začala těsně před zvolením šestého a nejbohatšího prezidenta.

In the history of 1844 to 1863, the two sticks of Ezekiel were to be joined. Their joining represented the combination of divinity and humanity, which is the work of sealing the one hundred and forty-four thousand. In 1844 the third angel arrived and unsealed the light associated with the heavenly sanctuary, the law of God, the Sabbath, and the third angel. In 1849 the Lord stretched forth His hand a second time to gather the scattered flock that had suffered a scattering at the great disappointment. In 1850 He led His people to prepare Habakkuk’s second chart, to graphically illustrate the message His people were to proclaim as He led them to “bring down the walls of Jericho”. That chart included the “seven times” as did the “old chart”.

V dějinách let 1844 až 1863 měly být spojeny dvě hole Ezechielovy. Jejich spojení představovalo sjednocení božství a lidství, což je dílo zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc. Roku 1844 přišel třetí anděl a odpečetil světlo spojené s nebeskou svatyní, Božím zákonem, sobotou a třetím andělem. Roku 1849 vztáhl Pán svou ruku podruhé, aby shromáždil rozptýlené stádo, které bylo rozptýleno při velkém zklamání. Roku 1850 vedl svůj lid, aby připravil druhý Habakukův obraz, jenž měl názorně znázornit poselství, které měl jeho lid zvěstovat, když jej vedl k tomu, aby „strhl hradby Jericha“. Tento obraz zahrnoval „sedm časů“, stejně jako „starý obraz“.

In 1856, He unsealed the light that was to seal His people in advance of the “Battle of Jericho”. That light was an increase of the first light that Alpha and Omega had revealed to William Miller. It was the light of the “seven times,” as repeatedly represented in the ancient Battle of Jericho. The light that was to seal His people, was also the Laodicean message that was to awaken them, and transition them back again to the experience of Philadelphia. That last light was an increase of the first light, but His people neglected the light and by default chose to wander in the wilderness of Laodicea. 1844, 1849, 1850, 1856 and 1863 represent five waymarks that are represented in the history of September 11, 2001 unto the soon coming Sunday law.

Roku 1856 odpečetil světlo, které mělo zapečetit Jeho lid před „bitvou u Jericha“. Toto světlo bylo rozhojněním prvního světla, které Alfa i Omega zjevil Williamu Millerovi. Bylo to světlo „sedmi časů“, jak je opakovaně znázorněno ve starobylé bitvě u Jericha. Světlo, které mělo zapečetit Jeho lid, bylo také poselstvím Laodiceje, jež je mělo probudit a znovu je převést do zkušenosti Filadelfie. Toto poslední světlo bylo rozhojněním prvního světla, avšak Jeho lid toto světlo zanedbal a tím si fakticky zvolil bloudit na poušti Laodiceje. Léta 1844, 1849, 1850, 1856 a 1863 představují pět mezníků, které jsou znázorněny v dějinách od 11. září 2001 až po brzy přicházející nedělní zákon.

We will continue this study in the next article.

V tomto studiu budeme pokračovat v příštím článku.

Now Jericho was straitly shut up because of the children of Israel: none went out, and none came in. And the Lord said unto Joshua, See, I have given into thine hand Jericho, and the king thereof, and the mighty men of valour. And ye shall compass the city, all ye men of war, and go round about the city once. Thus shalt thou do six days. And seven priests shall bear before the ark seven trumpets of rams’ horns: and the seventh day ye shall compass the city seven times, and the priests shall blow with the trumpets. And it shall come to pass, that when they make a long blast with the ram’s horn, and when ye hear the sound of the trumpet, all the people shall shout with a great shout; and the wall of the city shall fall down flat, and the people shall ascend up every man straight before him. And Joshua the son of Nun called the priests, and said unto them, Take up the ark of the covenant, and let seven priests bear seven trumpets of rams’ horns before the ark of the Lord. And he said unto the people, Pass on, and compass the city, and let him that is armed pass on before the ark of the Lord. And it came to pass, when Joshua had spoken unto the people, that the seven priests bearing the seven trumpets of rams’ horns passed on before the Lord, and blew with the trumpets: and the ark of the covenant of the Lord followed them. And the armed men went before the priests that blew with the trumpets, and the rereward came after the ark, the priests going on, and blowing with the trumpets. And Joshua had commanded the people, saying, Ye shall not shout, nor make any noise with your voice, neither shall any word proceed out of your mouth, until the day I bid you shout; then shall ye shout.

Jericho pak bylo pevně uzavřeno před syny Izraele; nikdo nevycházel a nikdo nevecházel. I řekl Hospodin Jozuovi: Pohleď, vydal jsem do tvé ruky Jericho i jeho krále a udatné bojovníky. Obejdete město, všichni muži váleční, a jednou je obejdete kolem dokola. Tak budeš činit po šest dní. A sedm kněží ponese před schránou sedm polnic z beraních rohů; sedmého dne pak obejdete město sedmkrát a kněží budou troubit na polnice. I stane se, že až zazní dlouhý zvuk beraního rohu, a až uslyšíte hlas polnice, všechen lid spustí veliký křik; a hradba města se zřítí na svém místě, a lid vstoupí vzhůru, každý přímo před sebe. Jozue, syn Núnův, tedy povolal kněze a řekl jim: Zvedněte schránu smlouvy a sedm kněží ať nese sedm polnic z beraních rohů před schránou Hospodinovou. A lidu řekl: Jděte vpřed a obejděte město, a ozbrojení ať jdou vpřed před schránou Hospodinovou. I stalo se, když Jozue domluvil k lidu, že sedm kněží nesoucích sedm polnic z beraních rohů táhlo vpřed před Hospodinem a troubili na polnice; a schrána smlouvy Hospodinovy šla za nimi. Ozbrojení šli před kněžími, kteří troubili na polnice, a zadní voj šel za schránou, zatímco kněží postupovali a troubili na polnice. Jozue pak přikázal lidu: Nebudete křičet ani vydávat svým hlasem žádný zvuk, ani z vašich úst nevyjde jediné slovo až do dne, kdy vám řeknu: Křičte! Tehdy budete křičet.

So the ark of the Lord compassed the city, going about it once: and they came into the camp, and lodged in the camp. And Joshua rose early in the morning, and the priests took up the ark of the Lord. And seven priests bearing seven trumpets of rams’ horns before the ark of the Lord went on continually, and blew with the trumpets: and the armed men went before them; but the rereward came after the ark of the Lord, the priests going on, and blowing with the trumpets. And the second day they compassed the city once, and returned into the camp: so they did six days. And it came to pass on the seventh day, that they rose early about the dawning of the day, and compassed the city after the same manner seven times: only on that day they compassed the city seven times. And it came to pass at the seventh time, when the priests blew with the trumpets, Joshua said unto the people, Shout; for the Lord hath given you the city.

I archa Hospodinova obešla město, obešla je jednou; potom se vrátili do tábora a přenocovali v táboře. Jozue pak časně ráno vstal a kněží vzali archu Hospodinovu. A sedm kněží, nesoucích sedm polnic z beraních rohů před archou Hospodinovou, šlo stále vpřed a troubilo na polnice; ozbrojenci šli před nimi, ale zadní voj šel za archou Hospodinovou, zatímco kněží šli a troubili na polnice. Druhého dne obešli město jednou a vrátili se do tábora; tak činili po šest dní. Sedmého dne pak vstali časně za úsvitu a obešli město týmž způsobem sedmkrát; pouze toho dne obešli město sedmkrát. I stalo se po sedmé, když kněží troubili na polnice, že Jozue řekl lidu: „Volejte; neboť Hospodin vám vydal město.“

And the city shall be accursed, even it, and all that are therein, to the Lord: only Rahab the harlot shall live, she and all that are with her in the house, because she hid the messengers that we sent. And ye, in any wise keep yourselves from the accursed thing, lest ye make yourselves accursed, when ye take of the accursed thing, and make the camp of Israel a curse, and trouble it. But all the silver, and gold, and vessels of brass and iron, are consecrated unto the Lord: they shall come into the treasury of the Lord. So the people shouted when the priests blew with the trumpets: and it came to pass, when the people heard the sound of the trumpet, and the people shouted with a great shout, that the wall fell down flat, so that the people went up into the city, every man straight before him, and they took the city.

A město bude pod klatbou, ono i všechno, co je v něm, Hospodinu; toliko Rachab, nevěstka, zůstane naživu, ona i všichni, kdo jsou s ní v domě, protože ukryla posly, které jsme vyslali. Vy však se bedlivě chraňte klatby, abyste se sami nevydali pod klatbu tím, že vezmete něco z toho, co je pod klatbou, a neuvedli tábor Izraele pod klatbu a nepřivedli na něj zkázu. Ale všechno stříbro a zlato a nádoby z bronzu a železa jsou zasvěceny Hospodinu; přijdou do pokladnice Hospodinovy. Lid tedy vykřikl, když kněží troubili na polnice; i stalo se, když lid uslyšel zvuk polnice a lid spustil veliký křik, že se hradba zřítila na svém místě, takže lid vstoupil do města, každý přímo před sebe, a dobyli město.

And they utterly destroyed all that was in the city, both man and woman, young and old, and ox, and sheep, and ass, with the edge of the sword. But Joshua had said unto the two men that had spied out the country, Go into the harlot’s house, and bring out thence the woman, and all that she hath, as ye sware unto her. And the young men that were spies went in, and brought out Rahab, and her father, and her mother, and her brethren, and all that she had; and they brought out all her kindred, and left them without the camp of Israel. And they burnt the city with fire, and all that was therein: only the silver, and the gold, and the vessels of brass and of iron, they put into the treasury of the house of the Lord. And Joshua saved Rahab the harlot alive, and her father’s household, and all that she had; and she dwelleth in Israel even unto this day; because she hid the messengers, which Joshua sent to spy out Jericho. And Joshua adjured them at that time, saying, Cursed be the man before the Lord, that riseth up and buildeth this city Jericho: he shall lay the foundation thereof in his firstborn, and in his youngest son shall he set up the gates of it. So the Lord was with Joshua; and his fame was noised throughout all the country. Joshua 6:1–27.

A úplně vyhubili vše, co bylo ve městě, muže i ženu, mladého i starého, vola, ovci i osla, ostřím meče. Jozue pak řekl těm dvěma mužům, kteří byli vyzvědači země: Vejděte do domu té nevěstky a vyveďte odtud tu ženu i všechno, co jí patří, jak jste jí přísahali. I vešli mládenci, kteří byli vyzvědači, a vyvedli Rachab i jejího otce, její matku, její bratry a všechno, co měla; vyvedli i všecko její příbuzenstvo a ponechali je vně tábora Izraele. Město pak spálili ohněm i se vším, co v něm bylo; jen stříbro, zlato a nádoby z bronzu a železa uložili do pokladu domu Hospodinova. Jozue však zachoval při životě Rachab, tu nevěstku, i dům jejího otce a všechno, co měla; a bydlí v Izraeli až do dnešního dne, protože ukryla posly, které Jozue poslal vyzvědět Jericho. V onen čas je Jozue zapřisáhl slovy: Zlořečený před Hospodinem buď muž, který povstane a vystaví toto město Jericho; na svém prvorozeném založí je a na svém nejmladším postaví jeho brány. Tak byl Hospodin s Jozuem a jeho pověst se roznesla po celé zemi. Jozue 6,1–27.