The “seal” of God that can be seen, is impressed at the Sunday law decree.
„Pečeť“ Boží, kterou lze spatřit, je vtiskována při vyhlášení nedělního zákona.
“Not one of us will ever receive the seal of God while our characters have one spot or stain upon them. It is left with us to remedy the defects in our characters, to cleanse the soul temple of every defilement. Then the latter rain will fall upon us as the early rain fell upon the disciples on the Day of Pentecost. . ..
„Nikdo z nás nikdy neobdrží pečeť Boží, dokud na našem charakteru bude jediná poskvrna nebo skvrna. Je ponecháno na nás, abychom napravili vady ve svém charakteru a očistili chrám duše od každého poskvrnění. Potom na nás sestoupí pozdní déšť, tak jako raný déšť sestoupil na učedníky v den Letnic....“
“What are you doing, brethren, in the great work of preparation? Those who are uniting with the world are receiving the worldly mold and preparing for the mark of the beast. Those who are distrustful of self, who are humbling themselves before God and purifying their souls by obeying the truth these are receiving the heavenly mold and preparing for the seal of God in their foreheads. When the decree goes forth and the stamp is impressed, their character will remain pure and spotless for eternity.” Testimonies, volume 5, 214, 216.
„Co činíte, bratří, ve velikém díle přípravy? Ti, kteří se spojují se světem, přijímají světskou podobu a připravují se na znamení šelmy. Ti, kteří nedůvěřují sami sobě, kteří se pokořují před Bohem a očišťují své duše poslušností pravdě, ti přijímají nebeskou podobu a připravují se na pečeť Boží na svých čelech. Když vyjde nařízení a bude vtisknuta pečeť, jejich charakter zůstane čistý a bez poskvrny na věčnost.“ Testimonies, svazek 5, 214, 216.
Daniel receives the seal that can be seen, when he is thrown into the lion’s den, so the chapter is representing the Sunday law decree.
Daniel dostává pečeť, kterou lze vidět, když je uvržen do jámy lvové; tato kapitola tedy představuje nařízení o nedělním zákonu.
Then these men assembled unto the king, and said unto the king, Know, O king, that the law of the Medes and Persians is, That no decree nor statute which the king establisheth may be changed. Then the king commanded, and they brought Daniel, and cast him into the den of lions. Now the king spake and said unto Daniel, Thy God whom thou servest continually, he will deliver thee. And a stone was brought, and laid upon the mouth of the den; and the king sealed it with his own signet, and with the signet of his lords; that the purpose might not be changed concerning Daniel. Daniel 6:15–17.
Tu se ti muži shromáždili ke králi a řekli králi: Věz, králi, že zákon Médů a Peršanů je takový, že žádné nařízení ani ustanovení, které král vydá, nemůže být změněno. Tu král rozkázal, i přivedli Daniele a uvrhli jej do jámy lvové. Král promluvil a řekl Danielovi: Tvůj Bůh, jemuž ustavičně sloužíš, ten tě vysvobodí. Potom byl přinesen kámen a položen na otvor jámy; a král jej zapečetil svým vlastním prstenem i prstenem svých velmožů, aby rozhodnutí ohledně Daniela nemohlo být změněno. Daniel 6,15–17.
The story does not end there, but it does end where it starts. The line of Daniel chapter six illustrates the confederacy that was primarily led by the one hundred and twenty princes, and the two lesser presidents, but included the counselors, captains and governors. The five-fold alliance was formed to deceive the king into persecuting Daniel. The story ends with their judgment, for they are illustrating a special judgment that occurs at the Sunday law; a judgment that is not directed at those representing Daniel or the king, but at those who deceived the king.
Příběh tam nekončí, avšak končí tam, kde začíná. Linie šesté kapitoly Daniela znázorňuje konfederaci, kterou vedlo především sto dvacet knížat a dva nižší prezidenti, avšak zahrnovala i rádce, hejtmany a místodržitele. Toto pětinásobné spojenectví bylo utvořeno, aby oklamalo krále a přimělo ho k pronásledování Daniela. Příběh končí jejich soudem, neboť znázorňují zvláštní soud, k němuž dochází při nedělním zákoně; soud, který není namířen proti těm, kdo představují Daniela nebo krále, nýbrž proti těm, kdo oklamali krále.
And the king commanded, and they brought those men which had accused Daniel, and they cast them into the den of lions, them, their children, and their wives; and the lions had the mastery of them, and brake all their bones in pieces or ever they came at the bottom of the den. Daniel 6:24.
I král poručil, i přivedli ty muže, kteří byli obžalovali Daniele, a uvrhli je do jámy lvové, je, jejich děti i jejich ženy; a lvi je přemohli a zpřeráželi všechny jejich kosti dříve, než dopadli na dno jámy. Daniel 6,24.
In the prophetic scenario it is always the church that deceives the state, and chapter six is identifying the deception carried out against the king. After Ahab had witnessed the mighty manifestation of God’s power on Mount Carmel, Elijah led him through the rain back to Jezebel. Ahab had no reason to think that Jezebel would not be impressed with the powerful testimony of God’s power, but Ahab had been deceived concerning Jezebel’s deep-seated hatred of Elijah. The story of Elijah in confrontation with Ahab and Jezebel is again repeated in the story of John the Baptist (who was Elijah), and Herod and Herodias.
V prorockém scénáři je to vždy církev, kdo klame stát, a šestá kapitola určuje podvod vykonaný proti králi. Poté, co byl Achab na hoře Karmel svědkem mocného projevu Boží moci, vedl jej Eliáš v dešti zpět k Jezábel. Achab neměl důvod se domnívat, že by Jezábel nebyla ohromena mocným svědectvím Boží moci, avšak byl oklamán ohledně hluboce zakořeněné Jezábeliny nenávisti vůči Eliášovi. Příběh Eliáše v střetu s Achabem a Jezábel se znovu opakuje v příběhu Jana Křtitele (který byl Eliášem) a Heroda a Herodiady.
When on his birthday, the drunken Herod promised half his kingdom to Salome, (Herodias’ daughter), he did not expect that Herodias would demand the head of John. The kings, whether it be Ahab, Herod or Darius are deceived by the impure woman through the dance of Jezebel’s false prophets, or the dance of Herodias’ daughter, or the five-fold confederacy in the story of Daniel. Pilate was also deceived by a corrupt priesthood, which represented the Jewish “church”, and a church symbolizes a woman.
Když opilý Herodes o svých narozeninách slíbil Salome (dceři Herodiady) polovinu svého království, neočekával, že Herodias bude požadovat Janovu hlavu. Králové, ať už je to Achab, Herodes nebo Darius, jsou svedeni nečistou ženou skrze tanec Jezábeliných falešných proroků, nebo tanec dcery Herodiady, anebo pětinásobnou konfederaci v příběhu Danielově. Také Pilát byl oklamán zkaženým kněžstvem, které představovalo židovskou „církev“, a církev symbolizuje ženu.
The deception is a characteristic of the prophetic scenario, and Islam of the third Woe is the lie that is employed to deceive the United Nations in the last days through fear. Both the “deception” and the “lie” that produces the deception, are identified in God’s prophetic Word. The role of Islam, and the papacy becoming the eighth head of the seven heads, have already been identified as part of the message that is unsealed in the last days, which is the Revelation of Jesus Christ. Therefore, exposing the deception of Darius in Daniel chapter six is part of the message that makes up the message of the Midnight Cry. The deception is the element that fully heals the deadly wound, thus resurrecting the papacy as the eighth and final kingdom. In the deception of Darius, the two apostate presidents and the one hundred and twenty princes are the representatives of the confederacy of deception who are contrasted with Daniel.
Klam je charakteristickým rysem prorockého scénáře a islám třetího běda je lží, která je v posledních dnech používána k oklamání Organizace spojených národů prostřednictvím strachu. Jak „klam“, tak i „lež“, která tento klam vyvolává, jsou označeny v Božím prorockém Slově. Úloha islámu a papežství, které se stává osmou hlavou ze sedmi hlav, již byly rozpoznány jako součást poselství, jež je v posledních dnech odpečetěno, totiž Zjevení Ježíše Krista. Proto je odhalení klamu Dareia v šesté kapitole Danielovy knihy součástí poselství, které tvoří poselství půlnočního volání. Klam je prvkem, který plně uzdravuje smrtelnou ránu, a tak vzkřísí papežství jako osmé a poslední království. V Dareiově klamu jsou dva odpadlí prezidenti a sto dvacet knížat představiteli konfederace klamu, která je postavena do protikladu s Danielem.
One hundred and twenty is a symbol of God’s disciples at Pentecost.
Sto dvacet je symbolem Božích učedníků o Letnicích.
And in those days Peter stood up in the midst of the disciples, and said, (the number of names together were about an hundred and twenty.) Acts 1:15.
A v těch dnech povstal Petr uprostřed učedníků a řekl: (počet jmen byl dohromady asi sto dvacet.) Skutky 1,15.
Pentecost typifies the Sunday law when the seal is impressed, and the one hundred and twenty princes who deceived Darius, are a symbol of false priesthood at the Sunday law. Two categories of those who deceive the king are presented by the two apostate presidents and the one hundred and twenty apostate princes. The two presidents are classed with Daniel, who is the prophet. The two classes that deceive Darius represent a group of false prophets and a group of corrupted priests.
Letnice předobrazují nedělní zákon, kdy je vtiskována pečeť, a sto dvacet knížat, která oklamala Daria, je symbolem falešného kněžstva při nedělním zákonu. Dvě kategorie těch, kdo klamou krále, jsou představeny dvěma odpadlými prezidenty a stem dvaceti odpadlými knížaty. Dva prezidenti jsou počítáni k Danielovi, jenž je prorok. Dvě třídy, které klamou Daria, představují skupinu falešných proroků a skupinu zkažených kněží.
Woe be unto the pastors that destroy and scatter the sheep of my pasture! saith the Lord. Therefore thus saith the Lord God of Israel against the pastors that feed my people; Ye have scattered my flock, and driven them away, and have not visited them: behold, I will visit upon you the evil of your doings, saith the Lord. And I will gather the remnant of my flock out of all countries whither I have driven them, and will bring them again to their folds; and they shall be fruitful and increase. And I will set up shepherds over them which shall feed them: and they shall fear no more, nor be dismayed, neither shall they be lacking, saith the Lord. Behold, the days come, saith the Lord, that I will raise unto David a righteous Branch, and a King shall reign and prosper, and shall execute judgment and justice in the earth. In his days Judah shall be saved, and Israel shall dwell safely: and this is his name whereby he shall be called, THE LORD OUR RIGHTEOUSNESS. Therefore, behold, the days come, saith the Lord, that they shall no more say, The Lord liveth, which brought up the children of Israel out of the land of Egypt; But, The Lord liveth, which brought up and which led the seed of the house of Israel out of the north country, and from all countries whither I had driven them; and they shall dwell in their own land. Mine heart within me is broken because of the prophets; all my bones shake; I am like a drunken man, and like a man whom wine hath overcome, because of the Lord, and because of the words of his holiness. For the land is full of adulterers; for because of swearing the land mourneth; the pleasant places of the wilderness are dried up, and their course is evil, and their force is not right. For both prophet and priest are profane; yea, in my house have I found their wickedness, saith the Lord. Wherefore their way shall be unto them as slippery ways in the darkness: they shall be driven on, and fall therein: for I will bring evil upon them, even the year of their visitation, saith the Lord. Jeremiah 23:1–12.
Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují ovce mé pastvy! praví Hospodin. Proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele, proti pastýřům, kteří pasou můj lid: Rozptýlili jste mé stádo, zahnali jste je pryč a nenavštívili jste je; hle, já navštívím na vás zlo vašich skutků, praví Hospodin. A shromáždím ostatek svého stáda ze všech zemí, kam jsem je zahnal, a přivedu je zpět do jejich ohrad; i budou plodní a rozmnoží se. A ustanovím nad nimi pastýře, kteří je budou pást; a nebudou se již bát ani děsit, ani žádná nebude scházet, praví Hospodin. Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy vzbudím Davidovi spravedlivou Ratolest, a Král bude kralovat a prospívat a bude vykonávat soud a spravedlnost na zemi. Za jeho dnů bude Juda spasen a Izrael bude přebývat bezpečně; a toto je jeho jméno, jímž bude nazván: HOSPODIN NAŠE SPRAVEDLNOST. Proto, hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy již nebudou říkat: Živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země; nýbrž: Živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl símě domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam jsem je zahnal; i budou přebývat ve své zemi. Mé srdce je ve mně zlomeno kvůli prorokům; všechny mé kosti se třesou; jsem jako opilý muž a jako muž, kterého přemohlo víno, kvůli Hospodinu a kvůli slovům jeho svatosti. Neboť země je plná cizoložníků; neboť pro kletbu země truchlí; půvabná místa pustiny vyschla a jejich běh je zlý a jejich síla není správná. Neboť jak prorok, tak kněz jsou bezbožní; ano, i v mém domě jsem nalezl jejich ničemnost, praví Hospodin. Proto jejich cesta bude pro ně jako kluzké stezky ve tmě; budou po nich hnáni a padnou na nich; neboť na ně uvedu zlo, totiž rok jejich navštívení, praví Hospodin. Jeremiáš 23,1–12.
Jeremiah’s “year of visitation” is the judgment of the conspirators that deceived Darius. The judgment of the false prophets and priests is a subject of the prophetic Word. And just as a corrupt priesthood led out and deceived the Roman authorities against Christ, the conspiracy in Daniel six is addressing that very prophetic truth.
Jeremiášův „rok navštívení“ je soud nad spiklenci, kteří oklamali Dareia. Soud nad falešnými proroky a kněžími je tématem prorockého Slova. A právě tak, jako zkažené kněžstvo vedlo římské úřady proti Kristu a oklamalo je, pojednává spiknutí v šesté kapitole Daniela o téže prorocké pravdě.
The prophetic lines of chapter five of Daniel, set forth the executive judgment carried out upon the Republican horn and the nation of the United States at the Sunday law. That judgment is accomplished by Islam of the third Woe, that has snuck into the kingdom through the unguarded southern wall. The line of the Sunday law in chapter three of Daniel, identifies God’s people being lifted up as an ensign to the entire world at that very time. Chapter six is focusing upon the judgment carried out upon the false prophets in that very same history.
Prorocké linie páté kapitoly Daniela představují výkonný soud vykonaný nad republikánským rohem a nad národem Spojených států při nedělním zákonu. Tento soud je vykonán islámem třetího Běda, který se nepozorovaně vplížil do království nestřeženou jižní hradbou. Linie nedělního zákona ve třetí kapitole Daniela označuje Boží lid, který je právě v té době vyzdvižen jako korouhev pro celý svět. Šestá kapitola se soustřeďuje na soud vykonaný nad falešnými proroky v téže historii.
At the Sunday law in the United States the apostate Protestant horn is made up of two classes, one that upholds Sunday as the day of worship, and the other that vainly professes to uphold Sabbath as the day of worship. Their counterparts within the Republican horn are the Democrat and Republican parties. Each of the two apostate horns were typified by the Sadducees and Pharisees in the time of Christ. The two apostate presidents and one hundred and twenty priests in the deception of Darius also represent the two categories of the apostate horn of Protestantism. Though they were actually political figures in the time when the story took place, the prophetic context identifies that it is the apostate religious power that deceives the state.
Při nedělním zákonu ve Spojených státech se odpadlický protestantský roh skládá ze dvou tříd: jedné, která prosazuje neděli jako den bohoslužby, a druhé, která marně vyznává, že prosazuje sobotu jako den bohoslužby. Jejich protějšky uvnitř republikánského rohu představují Demokratická a Republikánská strana. Každý z těchto dvou odpadlických rohů byl v době Kristově předobrazen saduceji a farizeji. Dva odpadličtí prezidenti a sto dvacet knížat v podvodu Darijově rovněž představují dvě kategorie odpadlického rohu protestantismu. Ačkoli v době, kdy se tento příběh odehrál, byli ve skutečnosti politickými činiteli, prorocký kontext ukazuje, že je to odpadlická náboženská moc, která klame stát.
The story, as illustrated at Mount Carmel, identifies two classes of false prophets; the prophets of Baal and the prophets of the grove (Ashtaroth). Together they typify the combination of church and state, for Baal is a male deity and Ashtaroth is a female deity. Elijah ultimately executed the false prophets of Mount Carmel, just as the confederacy of Daniel chapter six were thrown into the lion’s den.
Příběh, jak je znázorněn na hoře Karmel, vymezuje dvě skupiny falešných proroků: proroky Baalovy a proroky háje (Aštarot). Společně představují spojení církve a státu, neboť Baal je mužské božstvo a Aštarot je ženské božstvo. Eliáš nakonec falešné proroky na hoře Karmel popravil, stejně jako byla konfederace ze šesté kapitoly knihy Daniel uvržena do lví jámy.
And Elijah said unto them, Take the prophets of Baal; let not one of them escape. And they took them: and Elijah brought them down to the brook Kishon, and slew them there. 1 Kings 18:40.
I řekl jim Eliáš: Pochytejte proroky Bálovy; ať neunikne ani jeden z nich. I pochytali je; a Eliáš je svedl dolů k potoku Kíšónu a tam je pobil. 1 Královská 18,40.
In the same Mount Carmel story, represented by John the Baptist, the power that deceives is the daughter. Both stories identify the deceivers as dancing, whether around their offering on Mount Carmel, or at Herod’s drunken birthday party, where Salome did her dance of deception. Together the two lines identify the combination of church and state that is fully formed at the Sunday law, and that the apostate churches of the United States are the daughters of Herodias, who is Jezebel, who both represent Catholicism. Herod’s birthday marks the end of the sixth kingdom of the earth beast, but simultaneously marks the birthday of the seventh kingdom of Bible prophecy (the United Nations).
V témže příběhu o hoře Karmel, představovaném Janem Křtitelem, je mocí, která klame, dcera. Oba příběhy označují svůdce jako tančící, ať už kolem své oběti na hoře Karmel, nebo na Herodově opilecké narozeninové slavnosti, kde Salome předvedla svůj tanec klamu. Obě linie dohromady ukazují na spojení církve a státu, které je plně utvořeno při nedělním zákonu, a že odpadlé církve Spojených států jsou dcerami Herodiady, která je Jezábel, přičemž obě představují katolicismus. Herodovy narozeniny označují konec šestého království šelmy ze země, ale současně označují narození sedmého království biblického proroctví (Organizace spojených národů).
In the very promise to Salome, Herod agrees to give half his kingdom to Salome, identifying the seventh kingdom represents a combination of one-half church and one-half state. The kingdom begins when John’s head is delivered to Herodias. For this reason, the seventh kingdom is represented in Revelation chapter seventeen, as continuing but a short space. It is at the Sunday law that the three-fold union is put in place, for there the ten kings agree to give their short-lived kingdom unto the beast for one “hour.” The one “hour,” is the “hour” of the Sunday law crisis, that begins in the United States and ends when Michael stands up.
Již v samotném zaslíbení Salome Herodes souhlasí, že dá Salome polovinu svého království, čímž označuje, že sedmé království představuje spojení jedné poloviny církve a jedné poloviny státu. Toto království začíná tehdy, když je Janova hlava vydána Herodiadě. Z tohoto důvodu je sedmé království v sedmnácté kapitole Zjevení představeno jako trvající jen krátký čas. Právě při nedělním zákoně je ustavena trojí unie, neboť tehdy deset králů souhlasí, že dají své krátkodobé království šelmě na jednu „hodinu“. Tato jedna „hodina“ je „hodinou“ krize nedělního zákona, která začíná ve Spojených státech a končí, když povstane Michael.
And the ten horns which thou sawest are ten kings, which have received no kingdom as yet; but receive power as kings one hour with the beast. These have one mind, and shall give their power and strength unto the beast. These shall make war with the Lamb, and the Lamb shall overcome them: for he is Lord of lords, and King of kings: and they that are with him are called, and chosen, and faithful. Revelation 17:12–14.
A deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří ještě neobdrželi království; ale přijmou moc jako králové na jednu hodinu spolu se šelmou. Ti jsou jedné mysli a odevzdají svou moc i sílu šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, neboť on je Pán pánů a Král králů; a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní. Zjevení 17,12–14.
The ten kings, represented by Herod, agree at the birthday of the seventh kingdom to give half their kingdom unto the beast during the Sunday law crisis, which is represented as “one hour.” In that “hour,” the handwriting is written on Belshazzar’s wall. In that “hour,” Shadrach, Meshach and Abednego are cast into the furnace and are lifted up in a cloud as are the two witnesses of Revelation chapter eleven. The three-fold union is brought together by the deception carried out by the earth beast, who brings fire down out of heaven in sight of men.
Deset králů, představovaných Herodem, souhlasí při narozeninách sedmého království, že dají polovinu svého království šelmě během krize nedělního zákona, která je představena jako „jedna hodina“. V oné „hodině“ je na Belšazarově stěně napsáno písmo. V oné „hodině“ jsou Šadrak, Méšak a Abed-nego uvrženi do ohnivé pece a jsou pozdviženi v oblaku, stejně jako dva svědkové z 11. kapitoly Zjevení. Trojnásobné spojení je uvedeno v soulad skrze klam uskutečněný zemskou šelmou, která před zraky lidí snáší oheň z nebe.
And I beheld another beast coming up out of the earth; and he had two horns like a lamb, and he spake as a dragon. And he exerciseth all the power of the first beast before him, and causeth the earth and them which dwell therein to worship the first beast, whose deadly wound was healed. And he doeth great wonders, so that he maketh fire come down from heaven on the earth in the sight of men, And deceiveth them that dwell on the earth by the means of those miracles which he had power to do in the sight of the beast; saying to them that dwell on the earth, that they should make an image to the beast, which had the wound by a sword, and did live. Revelation 13:11–14.
I viděl jsem jinou šelmu vystupující ze země; a měla dva rohy podobné beránku, ale mluvila jako drak. A vykonává všechnu moc první šelmy před její tváří a působí, aby se země i ti, kdo na ní přebývají, klaněli první šelmě, jejíž smrtelná rána byla uzdravena. A činí veliká znamení, takže i oheň nechává sestupovat z nebe na zem před zraky lidí, a svádí obyvatele země těmi zázraky, které jí bylo dáno činit před tváří šelmy; a říká obyvatelům země, aby zhotovili obraz té šelmy, která měla ránu od meče, a přece zůstala naživu. Zjevení 13,11–14.
The world is deceived, not so much by the miracles, as it is by “the means of those miracles” which he had power to do. The expression “means of those miracles” is an added phrase, but it places the correct emphasis on the miracles, that should be carefully noted. The way in which the false message (fire from heaven), deceives the world is important to recognize, for we are now in the very history where the populations of planet earth are being hypnotized through an “information super-highway” that is controlled and manipulated by the globalist merchants of the earth. That subject we will leave off until later articles, but we are simply noting now that the deceit of the presidents and princes that was carried out upon Darius, is a specific prophetic subject, containing several connected elements that need to be recognized.
Svět je klamán ne tak samotnými zázraky, jako spíše „prostředky těchto zázraků“, které měl moc činit. Výraz „prostředky těchto zázraků“ je dodanou frází, avšak klade na zázraky správný důraz, kterého je třeba si pečlivě povšimnout. Je důležité rozpoznat způsob, jakým falešné poselství (oheň z nebe) klame svět, neboť nyní se nacházíme právě v té části dějin, kdy jsou obyvatelstva planety Země hypnotizována prostřednictvím „informační superdálnice“, kterou ovládají a s níž manipulují globalističtí kupci země. Toto téma ponecháme stranou až do pozdějších článků, avšak nyní pouze podotýkáme, že klam prezidentů a knížat, který byl uplatněn vůči Dareiovi, je zvláštním prorockým tématem, obsahujícím několik vzájemně souvisejících prvků, které je třeba rozpoznat.
The three-fold union is brought together by the deception of Salome’s sensuous dance before the rulers at Herod’s birthday party. The deception that was forced upon Pilate, that was two-fold in nature, which was the accusation that Christ was causing and promoting sedition against the state power, and also that He was blaspheming against the religious power. In that history three antagonists came together. The Roman power (the state), Barabbas, a false Christ (the false prophet), and the apostate Jewish church (the beast). The apostate church deceived the Roman authority (the state), with the two-fold lie of sedition and blasphemy.
Trojí spojení je svedeno dohromady klamem smyslného tance Salome před vládci na Herodově narozeninové hostině. Klam, který byl vnucen Pilátovi, a jenž měl dvojí povahu, spočíval v obvinění, že Kristus vyvolává a podněcuje vzpouru proti státní moci, a také že se rouhá proti moci náboženské. V tomto dějinném příběhu se spojili tři protivníci. Římská moc (stát), Barabáš, falešný Kristus (falešný prorok), a odpadlá židovská církev (šelma). Odpadlá církev oklamala římskou vrchnost (stát) dvojí lží o vzpouře a rouhání.
When Darius is finally awakened to the motivation of his deceivers, he is forced to throw Daniel into the lion’s den. Daniel broke the law of the state by his obedience to the law of God. The lie presented to Darius, was accomplished by exalting Darius’ pride, thus preventing him from recognizing the motivation of his deceivers. The lie and the deception in the story of Daniel and the lion’s den, identifies obedience to God as blasphemy and sedition, which was the same two-fold deception of the cross, and the waymark of the cross aligns with the waymark of the Sunday law.
Když je Darius konečně probuzen k poznání pohnutky svých svůdců, je donucen uvrhnout Daniela do lví jámy. Daniel porušil zákon státu svou poslušností vůči zákonu Božímu. Lež předložená Dariovi byla uskutečněna vyvyšováním Dariovy pýchy, a tím mu bylo zabráněno rozpoznat pohnutku jeho svůdců. Lež a podvod v příběhu o Danielovi a lví jámě označují poslušnost vůči Bohu za rouhání a vzpouru, což byl tentýž dvojí klam kříže, a mezník kříže se shoduje s mezníkem nedělního zákona.
The punishment of the religious deceiving power is a subject of Bible prophecy, as is the fact that the religious power deceives the state power.
Potrestání náboženské svůdné moci je předmětem biblického proroctví, stejně jako skutečnost, že náboženská moc svádí moc státní.
“The people see that they have been deluded. They accuse one another of having led them to destruction; but all unite in heaping their bitterest condemnation upon the ministers. Unfaithful pastors have prophesied smooth things; they have led their hearers to make void the law of God and to persecute those who would keep it holy. Now, in their despair, these teachers confess before the world their work of deception. The multitudes are filled with fury. ‘We are lost!’ they cry, ‘and you are the cause of our ruin;’ and they turn upon the false shepherds. The very ones that once admired them most will pronounce the most dreadful curses upon them. The very hands that once crowned them with laurels will be raised for their destruction. The swords which were to slay God’s people are now employed to destroy their enemies. Everywhere there is strife and bloodshed.” The Great Controversy, 655.
„Lidé vidí, že byli oklamáni. Obviňují jeden druhého, že je svedl k záhubě; avšak všichni se sjednocují v tom, že na služebníky uvalují své nejtrpčí odsouzení. Nevěrní pastýři prorokovali líbivé věci; vedli své posluchače k tomu, aby zrušili Boží zákon a pronásledovali ty, kdo jej chtěli zachovávat jako svatý. Nyní tito učitelé ve svém zoufalství před celým světem vyznávají své dílo klamu. Zástupy jsou naplněny zuřivostí. ‚Jsme ztraceni!‘ volají, ‚a vy jste příčinou naší zkázy;‘ a obracejí se proti falešným pastýřům. Právě ti, kdo je kdysi obdivovali nejvíce, nad nimi vysloví nejstrašnější kletby. Právě ruce, které je kdysi korunovaly vavříny, se pozvednou k jejich zničení. Meče, které měly zabíjet Boží lid, jsou nyní použity k záhubě jejich nepřátel. Všude je svár a krveprolití.“ Velký spor, 655.
The religious leaders are turned upon after probation closes, for their flocks recognize that they had been deceived by a lie propagated by the religious leaders. The presidents and princes, along with their families, all suffered the same retributive judgment for the lie they propagated. When Elijah slew the false prophets at Mount Carmel, that same retribution is represented at “the great earthquake” of Revelation chapter eleven, when “seven thousand” are overthrown.
Náboženští vůdcové budou po uzavření doby milosti napadeni, neboť jejich stáda rozpoznají, že byla oklamána lží šířenou náboženskými vůdci. Prezidenti a knížata spolu se svými rodinami všichni utrpěli tentýž odplatný soud za lež, kterou šířili. Když Eliáš pobil falešné proroky na hoře Karmel, je tatáž odplata znázorněna při „velkém zemětřesení“ ve Zjevení, kapitole jedenácté, kdy je svrženo „sedm tisíc“.
And the same hour was there a great earthquake, and the tenth part of the city fell, and in the earthquake were slain of men seven thousand: and the remnant were affrighted, and gave glory to the God of heaven. Revelation 11:13.
A v tu hodinu nastalo veliké zemětřesení a desátý díl města padl, a při tom zemětřesení bylo usmrceno sedm tisíc mužů; a ostatní byli naplněni strachem a vzdali slávu Bohu nebes. Zjevení 11,13.
In the fulfillment of the great earthquake of the French Revolution the seven thousand that were slain represented the royalty of France. At the “hour” of the great earthquake that is the Sunday law, the seven thousand that are slain represent Seventh-day Adventists who bow to Rome, for only those that understand the accountability of the Seventh-day Sabbath receive the mark of the beast when the Sunday law arrives.
Při naplnění velikého zemětřesení Francouzské revoluce představovalo sedm tisíc, kteří byli pobiti, francouzskou šlechtu. V „hodině“ velikého zemětřesení, jímž je nedělní zákon, představuje sedm tisíc, kteří jsou pobiti, adventisty sedmého dne, kteří se klanějí Římu, neboť znamení šelmy při příchodu nedělního zákona přijímají pouze ti, kdo chápou odpovědnost související se sobotou sedmého dne.
“The change of the Sabbath is the sign or mark of the authority of the Roman church. Those who, understanding the claims of the fourth commandment, choose to observe the false Sabbath in the place of the true, are thereby paying homage to that power by which alone it is commanded. The mark of the beast is the papal Sabbath, which has been accepted by the world in the place of the day of God’s appointment.
„Změna soboty je znamením neboli pečetí autority římské církve. Ti, kdo, chápouce nároky čtvrtého přikázání, se rozhodnou zachovávat falešnou sobotu namísto pravé, tím vzdávají hold té moci, z jejíhož příkazu jedině je nařizována. Znamením šelmy je papežská sobota, kterou svět přijal namísto dne ustanoveného Bohem.
“But the time to receive the mark of the beast, as designated in prophecy, has not yet come. The testing time has not yet come. There are true Christians in every church, not excepting the Roman Catholic communion. None are condemned until they have had the light and have seen the obligation of the fourth commandment. But when the decree shall go forth enforcing the counterfeit Sabbath, and when the loud cry of the third angel shall warn men against the worship of the beast and his image, the line will be clearly drawn between the false and the true. Then those who still continue in transgression will receive the mark of the beast in their foreheads or in their hands.
„Avšak čas přijmout znamení šelmy, jak je označen v proroctví, ještě nenastal. Doba zkoušky dosud nepřišla. V každé církvi jsou praví křesťané, nevyjímaje ani římskokatolické společenství. Nikdo není odsouzen, dokud neobdržel světlo a nespatřil závaznost čtvrtého přikázání. Když však vyjde nařízení vynucující padělanou sobotu a hlasité volání třetího anděla bude varovat lidi před uctíváním šelmy a jejího obrazu, bude jasně vytyčena hranice mezi falešným a pravým. Potom ti, kdo budou i nadále setrvávat v přestupování, přijmou znamení šelmy na svá čela nebo na své ruce.
“With rapid steps we are approaching this period. When Protestant churches shall unite with the secular power to sustain a false religion, for opposing which their ancestors endured the fiercest persecution, then will the papal Sabbath be enforced by the combined authority of church and state. There will be a national apostasy, which will end only in national ruin.” Bible Training School, February 2, 1913.
„Rychlými kroky se blížíme k tomuto období. Až se protestantské církve spojí se světskou mocí, aby podporovaly falešné náboženství, pro odpor vůči němuž jejich předkové snášeli nejkrutější pronásledování, tehdy bude papežská sobota vynucována spojenou autoritou církve a státu. Nastane národní odpadnutí, které skončí jedině národní zkázou.“ Bible Training School, 2. února 1913.
The “seven thousand” who are overthrown at the “hour” of the great earthquake, that is the Sunday law, are also paralleled by the “seven thousand” who refused to bow to Jezebel in the time of Elijah.
„Sedm tisíc“, kteří jsou svrženi v „hodině“ velikého zemětřesení, to jest nedělního zákona, jsou rovněž paralelou k oněm „sedmi tisícům“, kteří v době Eliášově odmítli sklonit se před Jezábel.
Yet I have left me seven thousand in Israel, all the knees which have not bowed unto Baal, and every mouth which hath not kissed him. 1 Kings 19:18.
Avšak ponechal jsem si v Izraeli sedm tisíc, všechna kolena, která se nesklonila před Bálem, a všechna ústa, která ho nepolíbila. 1 Královská 19,18.
The first reference to seven thousand identifies a faithful group that refused to bow to Jezebel, and the last reference represents a remnant that do bow to Jezebel. When the papacy conquers the glorious land (the earth beast of Revelation thirteen), at the Sunday law, one class is “overthrown” and another class escapes the hand of Babylon’s control, for the message to come out of Babylon then begins.
První zmínka o sedmi tisících označuje věrnou skupinu, která se odmítla poklonit Jezábel, a poslední zmínka představuje ostatek, který se Jezábel klaní. Když papežství při nedělním zákoně dobude nádhernou zemi (zemskou šelmu ze Zjevení třinácté kapitoly), jedna třída je „svržena“, zatímco druhá třída uniká z dosahu babylónské nadvlády, neboť tehdy začíná poselství, aby z Babylóna vyšli.
He shall enter also into the glorious land, and many countries shall be overthrown: but these shall escape out of his hand, even Edom, and Moab, and the chief of the children of Ammon. Daniel 11:41.
Vstoupí také do nádherné země a mnohé země budou povaleny; avšak z jeho ruky uniknou tito: Edóm, Moáb a přední z Amónovců. Daniel 11,41.
The word “countries” is an added word, for many countries are not “overthrown” at the Sunday law, but many individual Seventh-day Adventists are, for at that point they are the only ones held accountable to the light of the third angel. They are the “many,” for they were those called to be among those that received the seal of God, but they rejected that calling.
Slovo „země“ je slovem přidaným, neboť při nedělním zákoně není „svrženo“ mnoho zemí, nýbrž je svrženo mnoho jednotlivých adventistů sedmého dne, protože v tom okamžiku jsou to jedině oni, kdo jsou činěni odpovědnými za světlo třetího anděla. Oni jsou těmi „mnohými“, neboť to byli ti, kdo byli povoláni, aby byli mezi těmi, kteří přijali pečeť Boží, avšak toto povolání odmítli.
And he saith unto him, Friend, how camest thou in hither not having a wedding garment? And he was speechless. Then said the king to the servants, Bind him hand and foot, and take him away, and cast him into outer darkness; there shall be weeping and gnashing of teeth. For many are called, but few are chosen. Matthew 22:12–14.
I řekl mu: Příteli, jak jsi sem vešel, nemaje svatebního roucha? A on oněměl. Tu řekl král služebníkům: Svažte mu ruce i nohy, odveďte jej a uvrhněte do vnější temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Matouš 22,12–14.
The deception of the princes and presidents in Daniel chapter six is identifying the punishment of the religious power that deceives the state power.
Podvod knížat a satrapů v šesté kapitole knihy Daniel identifikuje trest náboženské moci, která klame státní moc.
And the king commanded, and they brought those men which had accused Daniel, and they cast them into the den of lions, them, their children, and their wives; and the lions had the mastery of them, and brake all their bones in pieces or ever they came at the bottom of the den. Daniel 6:24.
I král rozkázal, i přivedli ony muže, kteří byli obžalovali Daniele, a uvrhli je do jámy lvové, je, jejich děti i jejich ženy; a lvi je přemohli a rozdrtili všechny jejich kosti dříve, než dopadli na dno jámy. Daniel 6,24.
We shall continue the book of Daniel in the next article.
V příštím článku budeme pokračovat v knize Daniel.
And what shall I more say? for the time would fail me to tell of Gedeon, and of Barak, and of Samson, and of Jephthae; of David also, and Samuel, and of the prophets: Who through faith subdued kingdoms, wrought righteousness, obtained promises, stopped the mouths of lions. Hebrews 11:32, 33.
A co ještě mám říci? Neboť čas by mi nestačil, kdybych měl vypravovat o Gedeonovi, o Barákovi, o Samsonovi a o Jeftovi, také o Davidovi, Samuelovi a o prorocích; kteří skrze víru podmanili království, působili spravedlnost, dosáhli zaslíbení, zacpali tlamy lvům. Židům 11,32.33.