William Miller’s dream was placed within the book Early Writings, and therefore subject to the same prophetic analysis and application that is required to be accomplished by a student who seeks to rightly divide the Word of truth. The dream has been presented many times through the years by Future for America, but here we are putting it into the study of the “increase of knowledge,” that was opened up at “the time of the end” in 1798. The dream addresses the history of the message that represented the knowledge that was increased. It illustrates a link between the movements of the first and third angel’s messages.
Sen Williama Millera byl zařazen do knihy Early Writings, a je tudíž podroben téže prorocké analýze a aplikaci, kterou je povinen uskutečnit student, jenž usiluje o správné rozdělování slova pravdy. Tento sen byl v průběhu let mnohokrát předkládán organizací Future for America, avšak zde jej zasazujeme do studia „rozmnožení poznání“, které bylo otevřeno „v čase konce“ roku 1798. Sen pojednává o dějinách poselství, jež představovalo poznání, které bylo rozmnoženo. Znázorňuje spojitost mezi hnutími poselství prvního a třetího anděla.
William Miller’s dream identifies his work, and his work was typified by the work of Moses at the beginning of ancient Israel. The fulfillment of Miller’s dream in the last days, was typified by the work of Christ, in the last days of ancient Israel. The work that Christ accomplished at the end of ancient Israel, represented the work Christ accomplishes in the last days of spiritual Israel. In Miller’s dream the work accomplished in the last days is represented as being performed by the “Dirt Brush Man”. It is essential to recognize Miller’s dream as a prediction of the fulfillment of the Midnight Cry in the last days. It is also essential to recognize that the work of Christ for ancient Israel in their last days typified the work of the “Dirt Brush Man” in Miller’s dream.
Sen Williama Millera označuje jeho dílo a toto dílo bylo předobrazeno dílem Mojžíše na počátku starověkého Izraele. Naplnění Millerova snu v posledních dnech bylo předobrazeno dílem Krista v posledních dnech starověkého Izraele. Dílo, které Kristus vykonal na konci starověkého Izraele, představovalo dílo, které Kristus vykonává v posledních dnech duchovního Izraele. V Millerově snu je dílo vykonané v posledních dnech znázorněno jako vykonávané „Mužem s kartáčem na nečistotu“. Je nezbytné rozpoznat Millerův sen jako předpověď naplnění Půlnočního volání v posledních dnech. Stejně tak je nezbytné rozpoznat, že Kristovo dílo pro starověký Izrael v jeho posledních dnech bylo předobrazem díla „Muže s kartáčem na nečistotu“ v Millerově snu.
One element of the work of Christ that is important to note is that He not only unsealed the buried truths from the time of Moses, but Christ simultaneously magnified those original truths. In doing so, He set an example that when God’s people fulfill Miller’s dream in the last days, the truths established through the work of Miller, will be expanded beyond their original understanding.
Jedním z prvků Kristova díla, který je důležité vzít na vědomí, je to, že nejen odpečetil pohřbené pravdy z doby Mojžíše, ale Kristus tyto původní pravdy zároveň i zvelebil. Tím dal příklad, že když Boží lid v posledních dnech naplní Millerův sen, pravdy ustanovené prostřednictvím Millerova díla budou rozšířeny nad rámec svého původního porozumění.
“In the time of the Savior, the Jews had so covered over the precious jewels of truth with the rubbish of tradition and fable, that it was impossible to distinguish the true from the false. The Savior came to clear away the rubbish of superstition and long-cherished errors, and to set the jewels of God’s word in the framework of truth. What would the Savior do if he should come to us now as he did to the Jews? He would have to do a similar work in clearing away the rubbish of tradition and ceremony. The Jews were greatly disturbed when he did this work. They had lost sight of the original truth of God, but Christ brought it again to view. It is our work to free the precious truths of God from superstition and error. What a work is committed to us in the gospel!” Review and Herald, June 4, 1889.
„V době Spasitele Židé tak překryli drahocenné klenoty pravdy sutí tradice a bájí, že bylo nemožné rozeznat pravé od falešného. Spasitel přišel, aby odstranil suť pověry a dlouho chovaných bludů a zasadil klenoty Božího slova do rámce pravdy. Co by Spasitel učinil, kdyby nyní přišel k nám tak, jako přišel k Židům? Musel by vykonat podobné dílo při odstraňování suti tradice a obřadu. Židé byli velmi znepokojeni, když toto dílo konal. Ztratili ze zřetele původní Boží pravdu, avšak Kristus ji znovu přivedl na světlo. Je naším úkolem osvobodit drahocenné Boží pravdy od pověry a bludu. Jaké dílo je nám svěřeno v evangeliu!“ Review and Herald, 4. června 1889.
Today the dirt brush man (Christ) is accomplishing “a similar work in clearing away the rubbish of tradition and ceremony” as did the Lion of the tribe of Judah (Christ) accomplish in the time of the Jews. In Miller’s dream, the precious jewels of truth that were perfectly arranged in the casket of God’s word, became covered with rubbish and counterfeit jewels. Those jewels were to be brought out from the rubbish and placed back into the larger casket of God’s Word during the period of the Midnight Cry of the last days, for it was when Miller looked upon the restored jewels in the larger casket that he “shouted with very joy, and that shout awoke” him. Miller’s dream occurred in 1847, three years after the Midnight Cry of the first angel, so his awakening in the dream is the Midnight Cry of the last days. That Midnight Cry is proclaimed by the two witnesses who had been slain by the beast that ascended out of the bottomless pit, and were dead in the street for three and a half days, until they were formed together and then brought to life in the valley of dead dry bones and then lifted up as an ensign. Miller’s dream is fulfilled on that street, and in the same valley that he identifies as “his room”.
Dnes muž s kartáčem na smetí (Kristus) vykonává „podobné dílo při odstraňování trosek tradice a obřadnosti“, jaké vykonal Lev z pokolení Judova (Kristus) v době Židů. V Millerově snu byly drahocenné klenoty pravdy, dokonale uspořádané v skříňce Božího slova, pokryty rumem a padělanými klenoty. Tyto klenoty měly být vyňaty z rumu a navráceny zpět do větší skříňky Božího slova v období Půlnočního volání posledních dnů, neboť právě když Miller pohlédl na obnovené klenoty ve větší skříňce, „vykřikl samou radostí, a ten výkřik“ jej probudil. Millerův sen se odehrál roku 1847, tři roky po Půlnočním volání prvního anděla, takže jeho probuzení ve snu je Půlnočním voláním posledních dnů. Toto Půlnoční volání je zvěstováno dvěma svědky, kteří byli zabiti šelmou vystupující z bezedné propasti a leželi mrtvi na ulici po tři a půl dne, dokud nebyli spojeni dohromady a poté přivedeni k životu v údolí mrtvých suchých kostí a následně pozdviženi jako korouhev. Millerův sen se naplňuje na oné ulici a v témž údolí, které označuje jako „svůj pokoj“.
In the history of the Millerites, Miller was used by the Lord to establish the original truths of Adventism, but his dream identified that over time those truths would be buried. This phenomenon of clearing away the rubbish of tradition and custom is what Christ accomplished at the end of ancient Israel, and in so doing he typified the final fulfillment of William Miller’s dream.
V dějinách milleritů byl Miller Pánem použit k ustanovení původních pravd adventismu, avšak jeho sen ukázal, že v průběhu času budou tyto pravdy pohřbeny. Tento jev odstraňování sutin tradice a zvyku je tím, co Kristus vykonal na konci starověkého Izraele, a tímto způsobem předobrazil konečné naplnění snu Williama Millera.
The Jews had lost sight of “the original truth of God, but Christ brought it again to view,” and identified His work as “our work.” Our work is “to free the precious truths of God from superstition and error.” William Miller’s dream identifies the discovery, presentation and rejection, and restoration of the original truths. In order to accomplish the work of restoration, Christ placed the truth into “the framework of truth.” The “framework of truth” for William Miller was his understanding of the two desolating powers of paganism and papalism. In the last days the “framework of truth” is the three desolating powers of the dragon, the beast, and the false prophet.
Židé ztratili ze zřetele „původní Boží pravdu, avšak Kristus ji znovu uvedl na světlo“ a své dílo ztotožnil s „naším dílem“. Naším dílem je „osvobozovat drahocenné Boží pravdy od pověry a bludu“. Sen Williama Millera označuje objevení, předložení a odmítnutí i obnovení původních pravd. Aby mohl vykonat dílo obnovy, vložil Kristus pravdu do „rámce pravdy“. „Rámcem pravdy“ bylo pro Williama Millera jeho porozumění dvěma pustošícím mocnostem pohanství a papežství. V posledních dnech jsou „rámcem pravdy“ tři pustošící mocnosti draka, šelmy a falešného proroka.
“When Christ came into the world to exemplify true religion, and to exalt the principles that should govern the hearts and actions of men, falsehood had taken so deep a hold upon those who had had so great light, that they no longer comprehended the light, and had no inclination to yield up tradition for truth. They rejected the heavenly Teacher, they crucified the Lord of glory, that they might retain their own customs and inventions. The very same spirit is manifested in the world today. Men are averse to investigating truth, lest their traditions should be disturbed, and a new order of things should be brought in. There is with humanity a constant liability to err, and men are naturally inclined to highly exalt human ideas and knowledge, while the divine and eternal is not discerned or appreciated.” Counsels on Sabbath School Work, 47.
„Když Kristus přišel na svět, aby byl příkladem pravého náboženství a vyvýšil zásady, jimiž se mají řídit srdce i skutky lidí, nepravda se tak hluboce zmocnila těch, kteří měli tak veliké světlo, že již světlu nerozuměli a neměli žádný sklon vzdát se tradice ve prospěch pravdy. Odmítli nebeského Učitele, ukřižovali Pána slávy, aby si mohli ponechat své vlastní zvyky a výmysly. Tentýž duch se projevuje ve světě i dnes. Lidé se zdráhají zkoumat pravdu, aby jejich tradice nebyly narušeny a aby nebyl zaveden nový řád věcí. V lidstvu je stálá náchylnost k bludu a lidé jsou od přirozenosti nakloněni velmi vyvyšovat lidské představy a poznání, zatímco božské a věčné není rozpoznáváno ani oceňováno.“ Counsels on Sabbath School Work, 47.
If Christ came into the world today He would find “the very same spirit” of exaltation of human ideas and knowledge, that placed tradition in place of truth. In Miller’s dream, in the last days, Christ comes as the dirt brush man to accomplish that identical work. When His work as the dirt brush man is accomplished, the original jewels will shine ten times brighter than the sun, as the two witnesses, represented by Miller, awake at the shout of the loud cry.
Kdyby Kristus přišel dnes na svět, nalezl by „naprosto téhož ducha“ vyvyšování lidských názorů a poznání, který postavil tradici na místo pravdy. V Millerově snu přichází Kristus v posledních dnech jako muž s kartáčem na smetí, aby vykonal totožné dílo. Když bude Jeho dílo muže s kartáčem na smetí dokonáno, původní drahokamy zazáří desetkrát jasněji než slunce, jako dva svědkové, představovaní Millerem, procitají při zaznění volání mocného křiku.
The framework of truth given to Miller was the prophetic structure of two desolating powers, and the framework of truth given to Future for America is the prophetic structure of three desolating powers. The “key” that was attached to the casket was the particular methodology that was unsealed and given to Miller, and thereafter to Future for America.
Rámec pravdy daný Millerovi byl prorockou strukturou dvou pustošících mocností a rámec pravdy daný Future for America je prorockou strukturou tří pustošících mocností. „Klíčem“, který byl připevněn ke schránce, byla zvláštní metodologie, jež byla odpečetěna a dána Millerovi a poté Future for America.
“The key of knowledge in Christ’s day had been taken away by those who should have held it to unlock the treasure house of wisdom in the Old Testament Scriptures. The rabbis and teachers had virtually shut up the kingdom of heaven from the poor and the afflicted, and left them to perish. In His discourses Christ did not bring many things before them at once, lest He might confuse their minds. He made every point clear and distinct. He did not disdain the repetition of old and familiar truths in prophecies if they would serve His purpose to inculcate ideas.
„Klíč poznání byl ve dnech Kristových odňat těmi, kteří jej měli držet, aby jím odemykali pokladnici moudrosti ve starozákonních Písmech. Rabíni a učitelé prakticky uzavřeli království nebeské před chudými a souženými a ponechali je, aby zahynuli. Kristus ve svých promluvách nepředkládal před ně najednou mnoho věcí, aby jejich mysl neuvedl ve zmatek. Každý bod činil jasným a zřetelným. Nepohrdal opakováním starých a známých pravd v proroctvích, měly-li sloužit jeho záměru vštípit určité myšlenky.“
“Christ was the originator of all the ancient gems of truth. Through the work of the enemy these truths had been displaced. They had been disconnected from their true position, and placed in the framework of error. Christ’s work was to readjust and establish the precious gems in the framework of truth. The principles of truth which had been given by Himself to bless the world had, through Satan’s agency, been buried and had apparently become extinct. Christ rescued them from the rubbish of error, gave them a new, vital force, and commanded them to shine as precious jewels, and stand fast forever.
„Kristus byl původcem všech dávných drahokamů pravdy. Dílem nepřítele byly tyto pravdy vychýleny ze svého místa. Byly odtrženy od svého pravého postavení a vsazeny do rámce bludu. Kristovým dílem bylo znovu je uspořádat a upevnit tyto vzácné drahokamy v rámci pravdy. Zásady pravdy, které On sám dal k požehnání světa, byly působením satana pohřbeny a zdánlivě zanikly. Kristus je zachránil z trosek bludu, dal jim novou, životodárnou sílu a přikázal jim, aby zářily jako vzácné klenoty a stály pevně navěky.
“Christ Himself could use any of these old truths without borrowing the smallest particle, for He had originated them all. He had cast them into the minds and thoughts of each generation, and when He came to our world He rearranged and vitalized the truths which had become dead, making them more forcible for the benefit of future generations. It was Jesus Christ who had the power of rescuing the truths from the rubbish, and again giving them to the world with more than their original freshness and power.” Manuscript Releases, volume 13, 240, 241.
„Sám Kristus mohl užít kteroukoli z těchto starých pravd, aniž by si vypůjčil sebemenší částečku, neboť všechny sám uvedl v vznik. Vkládal je do mysli a myšlení každé generace, a když přišel na náš svět, znovu uspořádal a oživil pravdy, které se staly mrtvými, a učinil je působivějšími ku prospěchu budoucích generací. Byl to Ježíš Kristus, kdo měl moc zachránit tyto pravdy z trosek a znovu je dát světu s více než jejich původní svěžestí a mocí.“ Manuscript Releases, svazek 13, 240, 241.
It is interesting to note in the last passage that the key that Christ employed at the end of ancient Israel was to open the Old Testament. The key of Miller’s methodology opened the casket of the Old and New Testaments, but in the last days, at the conclusion of his dream, the casket is larger. The key of methodology in the last days opens not only the Old and New Testaments, but also the Spirit of Prophecy. The unsealing of the Revelation of Jesus Christ, just before the close of probation is accomplished by the Lion of the tribe of Judah, who in Miller’s dream is represented as the dirt brush man. Sister White identifies that the work of the dirt brush man occurs just before the close of probation.
Je zajímavé si v posledním oddílu povšimnout, že klíčem, který Kristus použil na konci starověkého Izraele, bylo otevření Starého zákona. Klíč Millerovy metodologie otevřel schránku Starého i Nového zákona, avšak v posledních dnech je na závěr jeho snu schránka větší. Klíč metodologie v posledních dnech otevírá nejen Starý a Nový zákon, nýbrž i Ducha proroctví. Odpěčetění Zjevení Ježíše Krista těsně před uzavřením doby milosti vykonává Lev z pokolení Judova, který je v Millerově snu představován mužem s kartáčem na smetí. Sestra Whiteová ztotožňuje dílo muže s kartáčem na smetí s dobou těsně před uzavřením doby milosti.
“The Lord gave me a view, January 26, which I will relate. I saw that some of the people of God were stupid and dormant; and were but half awake, and did not realize the time we were now living in; and that the ‘man’ with the ‘dirt-brush’ had entered, and that some were in danger of being swept away. I begged of Jesus to save them, to spare them a little longer, and let them see their awful danger, that they might get ready before it should be forever too late. The angel said, ‘Destruction is coming like a mighty whirlwind.’ I begged of the angel to pity and to save those who loved this world, and were attached to their possessions, and were not willing to cut loose from them, and sacrifice them to speed the messengers on their way to feed the hungry sheep, who were perishing for want of spiritual food.
„Pán mi 26. ledna ukázal vidění, které nyní vypovím. Viděla jsem, že někteří z Božího lidu byli otupělí a dřímající; byli jen zpola probuzeni a neuvědomovali si dobu, v níž nyní žijeme; a že vešel ‚muž‘ s ‚kartáčem na smetí‘ a že některým hrozilo nebezpečí, že budou smeteni. Prosila jsem Ježíše, aby je zachránil, aby je ještě na krátký čas ušetřil a nechal je poznat jejich strašlivé nebezpečí, aby se mohli připravit dříve, než bude navždy příliš pozdě. Anděl řekl: ‚Zkáza přichází jako mocný vichr.‘ Prosila jsem anděla, aby se slitoval a zachránil ty, kdo milovali tento svět, lnuli ke svému majetku a nebyli ochotni se od něj odpoutat a obětovat jej, aby uspíšili poslovy na jejich cestě nasytit hladové ovce, které hynuly pro nedostatek duchovního pokrmu.“
“As I viewed poor souls dying for want of the present truth, and some who professed to believe the truth were letting them die, by withholding the necessary means to carry forward the work of God, the sight was too painful, and I begged of the angel to remove it from me. I saw that when the cause of God called for some of their property, like the young man who came to Jesus, [Matthew 19:16–22.] they went away sorrowful; and that soon the overflowing scourge would pass over and sweep their possessions all away, and then it would be too late to sacrifice earthly goods, and lay up a treasure in heaven.” Review and Herald, April 1, 1850.
„Když jsem viděla ubohé duše umírat pro nedostatek přítomné pravdy a některé, kteří vyznávali, že věří pravdě, jak je nechávají umírat tím, že zadržují nezbytné prostředky k pokračování Božího díla, ten pohled byl příliš bolestný, a prosila jsem anděla, aby jej ode mne odňal. Viděla jsem, že když Boží věc žádala o část jejich majetku, podobně jako u mladíka, který přišel k Ježíši, [Matouš 19,16–22.] odcházeli zarmouceni; a že brzy přejde přetékající metla a smete všechen jejich majetek, a tehdy již bude příliš pozdě obětovat pozemské statky a shromažďovat si poklad v nebi.“ Review and Herald, 1. dubna 1850.
The “overflowing scourge” is a symbol of the soon-coming Sunday law, and the work of the dirt brush man in Miller’s dream, takes place just before probation closes. It is when He has cleaned the room that He then casts the jewels back into the larger casket, and they then shine ten times brighter than the sun. Daniel and the three worthies were found ten times better than the others.
„Přetékající bič“ je symbolem brzy přicházejícího nedělního zákona a dílo muže s kartáčem na nečistoty v Millerově snu se odehrává těsně před uzavřením doby milosti. Teprve když místnost vyčistil, vhodí klenoty zpět do větší schránky, a tehdy září desetkrát jasněji než slunce. Daniel a tři jeho druhové byli shledáni desetkrát lepšími než ostatní.
Now at the end of the days that the king had said he should bring them in, then the prince of the eunuchs brought them in before Nebuchadnezzar. And the king communed with them; and among them all was found none like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: therefore stood they before the king. And in all matters of wisdom and understanding, that the king inquired of them, he found them ten times better than all the magicians and astrologers that were in all his realm. Daniel 1:18–20.
A na konci dnů, o nichž král řekl, že mají být přivedeni, je předvedl před Nebúkadnesara velitel komorníků. A král s nimi rozmlouval; a mezi nimi všemi nebyl nalezen nikdo jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš; proto stáli před králem. A ve všech záležitostech moudrosti a rozumnosti, na něž se jich král dotazoval, je shledal desetkrát lepšími než všechny mudrce a hvězdopravce, kteří byli v celém jeho království. Daniel 1,18–20.
The “end of the days,” for Daniel represented the litmus test where Nebuchadnezzar passed judgment, and that test typifies the Sunday law in the last days. The original and foundational truths will shine ten times brighter when restored in the last days, than when they were first recognized. The truths, and the wise who understand those truths in the last days will shine ten times brighter during the latter rain, which is the repetition of the Midnight Cry.
„Konec dnů“ pro Daniela představoval rozhodující zkoušku, při níž Nebúkadnesar vynesl soud, a tato zkouška je předobrazem nedělního zákona v posledních dnech. Původní a základní pravdy budou po svém obnovení v posledních dnech zářit desetkrát jasněji, než když byly poprvé rozpoznány. Tyto pravdy i moudří, kteří jim v posledních dnech rozumějí, budou během pozdního deště, jenž je opakováním Půlnočního volání, zářit desetkrát jasněji.
“You are getting the coming of the Lord too far off. I saw the latter rain was coming as [suddenly as] the midnight cry, and with ten times the power.” Spalding and Magan, 5.
„Odsouváte příchod Páně příliš daleko. Viděla jsem, že pozdní déšť přichází [tak náhle jako] půlnoční volání, a s desetkrát větší mocí.“ Spalding and Magan, 5.
The restoration of the original truths is accomplished by the application of the latter rain methodology of “line upon line.” Once restored, the original truths shine “ten times” brighter than they did when Miller first looked upon them. The wise who employ the key of methodology to restore the original truths, obtain an experience that is “ten times” better than those who eat the methodology of Babylon. Those that are swept away by the dirt brush man, are those who have become attached to the traditions and customs that have covered up the original truth, and who are purged out with the errors of tradition and customs they have become attached to.
Obnova původních pravd se uskutečňuje uplatněním metodologie pozdního deště „řádek za řádkem“. Jakmile jsou obnoveny, září původní pravdy „desetkrát“ jasněji, než když na ně Miller poprvé pohlédl. Moudří, kteří používají klíč metodologie k obnovení původních pravd, získávají zkušenost „desetkrát“ lepší než ti, kdo přijímají metodologii Babylóna. Ti, kdo jsou smeteni mužem s kartáčem na nečistotu, jsou ti, kdo přilnuli k tradicím a zvykům, jež zakryly původní pravdu, a jsou vyčištěni spolu s bludy tradic a zvyků, k nimž přilnuli.
A false doctrine is an idol.
Falešné učení je modla.
“In rejecting the truth, men reject its Author. In trampling upon the law of God, they deny the authority of the Law-giver. It is as easy to make an idol of false doctrines and theories as to fashion an idol of wood or stone.” The Great Controversy, 584.
„Tím, že lidé odmítají pravdu, odmítají jejího Původce. Pošlapáváním Božího zákona popírají autoritu Zákonodárce. Stejně snadné je učinit si modlu z falešných nauk a teorií, jako zhotovit modlu ze dřeva nebo kamene.“ Velký spor věků, 584.
The pronouncement upon Ephraim that marked the close of probation for Ephraim, emphasizes the truth of what the dirt brush man accomplishes when he sweeps the floor.
Výrok nad Efrajimem, který označil ukončení doby milosti pro Efrajima, zdůrazňuje pravdu o tom, co vykonává muž s kartáčem na smetí, když zametá podlahu.
Ephraim is joined to idols: let him alone. Hosea 4:17.
Efraim je spojen s modlami; ponech ho. Ozeáš 4,17.
You are what you eat, as demonstrated by Daniel and the three worthies. Sister White’s anxiety over those who were “stupid and dormant” was in relation to their lack of preparation, and their lack of discernment over the importance of “present truth.” Her anxiety was an expression of Christ’s concern for the quibbling Jews of his day and age, who had completely lost sight of the original truths. Miller’s dream identifies the end of modern spiritual Israel, which has been typified by ancient literal Israel.
Jste tím, co jíte, jak to ukazují Daniel a tři mládenci. Znepokojení sestry Whiteové nad těmi, kdo byli „otupělí a nečinní“, se týkalo jejich nedostatečné přípravy a jejich nerozpoznání významu „přítomné pravdy“. Její znepokojení bylo výrazem Kristovy starosti o malicherné Židy jeho doby, kteří zcela ztratili ze zřetele původní pravdy. Millerův sen označuje konec novodobého duchovního Izraele, jenž byl předobrazen starověkým doslovným Izraelem.
“The scribes and Pharisees professed to explain the Scriptures, but they explained them in accordance with their own ideas and traditions. Their customs and maxims became more and more exacting. In its spiritual sense, the sacred Word became to the people as a sealed book, closed to their comprehension.” Signs of the Times, May 17, 1905.
„Zákoníci a farizeové se hlásili k tomu, že vykládají Písmo, avšak vykládali je v souladu se svými vlastními představami a tradicemi. Jejich zvyklosti a zásady se stávaly stále náročnějšími. Ve svém duchovním smyslu se posvátné Slovo stalo pro lid jako zapečetěná kniha, uzavřená jejich porozumění.“ Signs of the Times, 17. května 1905.
A progressive darkness has settled upon Laodicean Adventism since 1863, and the Bible and the Spirit of Prophecy has become to them as a book that is sealed. Just before probation closes the Revelation of Jesus Christ is unsealed, and it produces a three-step testing process that ends with those who refuse to relinquish their idols of custom and tradition being swept away at the soon-coming Sunday law.
Na laodicejský adventismus od roku 1863 doléhá postupující temnota a Bible i Duch proroctví se jim staly jako zapečetěná kniha. Těsně před uzavřením doby milosti je Zjevení Ježíše Krista odpečetěno a vyvolává třístupňový proces zkoušky, který končí tím, že ti, kdo odmítají vzdát se svých modlářských zvyků a tradic, budou smeteni při brzy přicházejícím nedělním zákonu.
“We have an infinite Redeemer, and how precious are the gems of truth that testify to this in God’s word. But these precious jewels have been buried beneath a mass of rubbish, of tradition, of heresies, which Satan himself has originated. His schemes are working with a strange power upon human minds to eclipse the value of Christ to those who believe in him. The enemy of God and man has cast a spell over those who profess to be the followers of Christ, until of many it can be said, They know not the time of their visitation.” Review and Herald, August 16, 1898.
„Máme nekonečného Vykupitele, a jak drahocenné jsou drahokamy pravdy, které o tom svědčí v Božím slově. Tyto vzácné klenoty však byly pohřbeny pod masou sutin, tradic a herezí, které zplodil sám satan. Jeho úklady působí se zvláštní mocí na lidské mysli, aby zastřely hodnotu Krista před těmi, kdo v něho věří. Nepřítel Boha i člověka seslal kouzlo na ty, kdo se hlásí jako Kristovi následovníci, takže o mnohých lze říci: Nepoznali čas svého navštívení.“ Review and Herald, 16. srpna 1898.
Miller’s dream illustrates the history of the establishment of the “original truths,” their subsequent rejection, and then their ultimate restoration. Just before the close of probation the “Dirt Brush Man” enters into the scenario and re-establishes the original truths, and makes them “ten times” brighter. This takes place during the history of the Midnight Cry, which precedes the Loud Cry of the third angel at the Sunday law. The Midnight Cry awakens and separates the virgins in advance of the Sunday law, as did the Midnight Cry precede the opening of the investigative judgment in Millerite history. When the jewels are cast back into the larger, restored casket, it is too late, for that event takes place “after” the floor has been swept clean.
Millerův sen znázorňuje dějiny ustanovení „původních pravd“, jejich následné odmítnutí a poté jejich konečné obnovení. Těsně před uzavřením doby milosti vstupuje do děje „Muž se smetáčkem na nečistoty“, znovu ustanovuje původní pravdy a činí je „desetkrát“ jasnějšími. To se odehrává v průběhu dějin Půlnočního volání, které předchází Mocnému volání třetího anděla při nedělním zákoně. Půlnoční volání probouzí a odděluje panny ještě před nedělním zákonem, stejně jako Půlnoční volání v milleritské historii předcházelo zahájení vyšetřujícího soudu. Když jsou klenoty vhozeny zpět do větší, obnovené skříňky, je již pozdě, neboť k této události dochází „poté“, co byla podlaha zametena dočista.
“The dust and rubbish of error have buried the precious jewels of truth, but the Lord’s workers can uncover these treasures, so that thousands will look upon them with delight and awe. Angels of God will be beside the humble worker, giving grace and divine enlightenment, and thousands will be led to pray with David, ‘Open thou mine eyes that I may behold wondrous things out of thy law.’ Truths that have been for ages unseen and unheeded, will blaze forth from the illuminated pages of God’s holy word. The churches generally that have heard, refused, and trampled upon the truth, will do more wickedly; but ‘the wise,’ those who are honest, will understand. The book is open, and the words of God reach the hearts of those who desire to know his will. At the loud cry of the angel from heaven who joins the third angel, thousands will awake from the stupor that has held the world for ages, and will see the beauty and value of the truth.” Review and Herald, December 15, 1885.
„Prach a suť bludu pohřbily drahokamy pravdy, avšak Pánovi pracovníci mohou tyto poklady odkrýt, takže na ně budou tisíce hledět s radostí a úžasem. Andělé Boží budou stát po boku pokorného pracovníka, udílejíce milost a božské osvícení, a tisíce budou vedeny k modlitbě s Davidem: ‚Otevři mé oči, abych spatřoval podivuhodné věci ze tvého zákona.‘ Pravdy, které byly po věky neviděny a nedbány, zazáří z ozářených stránek svatého Božího slova. Církve vůbec, které pravdu slyšely, odmítly ji a pošlapaly ji, budou jednat ještě bezbožněji; avšak ‚moudří‘, ti, kdo jsou upřímní, porozumějí. Kniha je otevřena a slova Boží dosahují srdcí těch, kdo touží poznat jeho vůli. Při mocném volání anděla z nebe, který se připojuje ke třetímu andělu, se tisíce probudí z otupělosti, která po věky držela svět, a uzří krásu a cenu pravdy.“ Review and Herald, 15. prosince 1885.
The “thousands” that then awake, represent God’s other flock that are still in Babylon, for the “loud cry” begins at the Sunday law. The work of the “Dirt Brush Man” has been under way since September 11, 2001, and even more so since July of 2023.
„Tisíce“, které se tehdy probouzejí, představují jiné Boží stádo, jež je dosud v Babylóně, neboť „mocné volání“ začíná při nedělním zákoně. Dílo „Muže s kartáčem na smetí“ probíhá již od 11. září 2001, a ještě více od července 2023.
“The apostle says, ‘All scripture is given by inspiration of God, and is profitable for doctrine, for reproof, for correction, for instruction in righteousness: that the man of God may be perfect, thoroughly furnished unto all good works.’ The Bible is its own expositor. One passage will prove to be a key that will unlock other passages, and in this way light will be shed upon the hidden meaning of the word. By comparing different texts treating on the same subject, viewing their bearing on every side, the true meaning of the Scriptures will be made evident.
„Apoštol praví: ‚Veškeré Písmo pochází z Božího vnuknutí a je užitečné k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl dokonalý, ke každému dobrému skutku důkladně připravený.‘ Bible je sama sobě vykladačem. Jeden oddíl se ukáže být klíčem, který odemkne jiné oddíly, a tímto způsobem bude na skrytý význam slova vrženo světlo. Porovnáváním různých textů pojednávajících o témž předmětu a zkoumáním jejich souvislosti ze všech stran vyjde najevo pravý význam Písma.“
“Many think that they must consult commentaries on the Scriptures in order to understand the meaning of the word of God, and we would not take the position that commentaries should not be studied; but it will take much discernment to discover the truth of God under the mass of the words of men. How little has been done by the church, as a body professing to believe the Bible, to gather up the scattered jewels of God’s word into one perfect chain of truth! The jewels of truth do not lie upon the surface, as many suppose. The master mind in the confederacy of evil is ever at work to keep the truth out of sight, and to bring into full view the opinions of great men. The enemy is doing all in his power to obscure heaven’s light through educational processes; for he does not mean that men shall hear the voice of the Lord, saying, ‘This is the way, walk ye in it.’
„Mnozí se domnívají, že aby porozuměli významu Božího slova, musejí nahlížet do komentářů k Písmu; a my bychom nezaujali stanovisko, že komentáře nemají být studovány; avšak bude zapotřebí značné rozlišovací schopnosti, aby člověk pod množstvím lidských slov objevil Boží pravdu. Jak málo učinila církev jako celek, který se hlásí k víře v Bibli, aby sesbírala rozptýlené drahokamy Božího slova v jeden dokonalý řetěz pravdy! Drahokamy pravdy neleží na povrchu, jak se mnozí domnívají. Mistrovská mysl ve spolku zla neustále působí, aby pravdu udržela mimo dohled a aby do plného popředí postavila názory velikých mužů. Nepřítel činí vše, co je v jeho moci, aby prostřednictvím vzdělávacích procesů zastřel světlo nebe; neboť nemá v úmyslu, aby lidé slyšeli hlas Páně, který praví: ‚Toto je ta cesta, choďte po ní.‘“
“The jewels of truth lie scattered over the field of revelation; but they have been buried beneath human traditions, beneath the sayings and commandments of men, and the wisdom from heaven has been practically ignored; for Satan has succeeded in making the world believe that the words and achievements of men are of great consequence. The Lord God, the Creator of the worlds, at infinite cost has given the gospel to the world. Through this divine agent, glad, refreshing springs of heavenly comfort and abiding consolation have been opened for those who will come to the fountain of life. There are veins of truth yet to be discovered; but spiritual things are spiritually discerned. Minds beclouded with evil cannot appreciate the value of the truth as it is in Jesus.” Review and Herald, December 1, 1891.
„Klenoty pravdy leží roztroušeny po poli zjevení; avšak byly pohřbeny pod lidskými tradicemi, pod výroky a přikázáními lidí, a moudrost z nebe byla prakticky přehlížena; neboť satanu se podařilo přimět svět, aby uvěřil, že slova a skutky lidí mají veliký význam. Pán Bůh, Stvořitel světů, za nekonečnou cenu dal světu evangelium. Skrze tohoto božského prostředníka byly otevřeny radostné, občerstvující prameny nebeské útěchy a trvalého potěšení pro ty, kteří přijdou k prameni života. Jsou tu žíly pravdy, které teprve mají být objeveny; avšak duchovní věci se rozpoznávají duchovně. Mysli zatemněné zlem nemohou ocenit hodnotu pravdy tak, jaká je v Ježíši.“ Review and Herald, 1. prosince 1891.
The work of Christ as represented in Miller’s dream as the dirt brush man is two-fold. It is to remove the error, and to restore the original truths. The removal of error is also two-fold, for when the error is swept out the window, the error takes those who choose to remain attached to the errors with it. The work of separation accomplished by the dirt brush man is also addressed by Jeremiah, and his testimony agrees with Sister White, when she stated that, “the Lord’s workers can uncover these treasures, so that thousands will look upon them with delight and awe.”
Kristovo dílo, jak je v Millerově snu znázorněno mužem se smetáčkem na prach, je dvojí. Má odstranit blud a obnovit původní pravdy. Také odstranění bludu je dvojí, neboť když je blud vymeten z okna, bere s sebou i ty, kdo se rozhodnou zůstat s těmito bludy spojeni. Dílo oddělení, které vykonává muž se smetáčkem na prach, je rovněž zmiňováno Jeremjášem a jeho svědectví je ve shodě se sestrou Whiteovou, když prohlásila, že „Pánovi pracovníci mohou tyto poklady odhalit, takže na ně budou tisíce hledět s potěšením a úžasem.“
Therefore thus saith the Lord, If thou return, then will I bring thee again, and thou shalt stand before me: and if thou take forth the precious from the vile, thou shalt be as my mouth: let them return unto thee; but return not thou unto them. Jeremiah 15:19.
Proto takto praví Hospodin: Navrátíš-li se, opět tě přivedu a budeš stát přede mnou; a oddělíš-li vzácné od ničemného, budeš jako má ústa. Oni se navrátí k tobě, ale ty se nenavrátíš k nim. Jeremjáš 15,19.
The context of the passage in Jeremiah is addressing those who have experienced the first disappointment of July 18, 2020. It is not simply the dirt brush man that separates the precious from the vile, but it is also the work of those represented by Jeremiah, who are represented as making a decision of whether they will return to the Lord or not return. They have obviously not been with the Lord, for if they had been walking with him, there would be no reason for them to return. When they do return and stand before the Lord, and thereafter become His mouthpiece, they will have accomplished a work of separating the precious from the vile. The work of the “Dirt Brush Man”, requires the participation of the wise. The work of the “Dirt Brush Man” in Miller’s dream is also illustrated when Christ purges His floor through a refining process.
Kontext pasáže v Jeremjášovi oslovuje ty, kdo zakusili první zklamání dne 18. července 2020. Nejde pouze o muže se smetáčkem na prach, kdo odděluje drahocenné od ničemného, nýbrž je to také dílo těch, které představuje Jeremjáš a kteří jsou líčeni tak, že činí rozhodnutí, zda se navrátí k Hospodinu, či se nenavrátí. Je zřejmé, že nebyli s Hospodinem, neboť kdyby s ním byli chodili, nebyl by žádný důvod, aby se navraceli. Když se však navrátí a stanou před Hospodinem a poté se stanou Jeho ústy, vykonají dílo oddělování drahocenného od ničemného. Dílo „muže se smetáčkem na prach“ vyžaduje účast moudrých. Dílo „muže se smetáčkem na prach“ v Millerově snu je rovněž znázorněno tehdy, když Kristus pročišťuje své humno skrze proces přetavování.
“Just how soon this refining process will begin I cannot say, but it will not be long deferred. He whose fan is in His hand will cleanse His temple of its moral defilement. He will thoroughly purge His floor.” Testimonies to Ministers, 372, 373.
„Jak brzy tento proces tříbení začne, nemohu říci, ale nebude dlouho odkládán. Ten, jehož věječka je v jeho ruce, očistí svůj chrám od jeho mravní poskvrny. Důkladně vyčistí svůj mlat.“ Testimonies to Ministers, 372, 373.
The final “refining process” began in July of 2023, and it is the refining process of Malachi chapter three.
Závěrečný „proces tříbení“ začal v červenci roku 2023 a je to proces tříbení z třetí kapitoly Malachiáše.
“Malachi 3:1–4 quoted.
„Malachiáš 3,1–4 citován.‟
“A refining, purifying process is going on among the people of God, and the Lord of hosts has set his hand to this work. This process is most trying to the soul, but it is necessary in order that defilement may be removed. Trials are essential in order that we may be brought close to our heavenly Father, in submission to his will, that we may offer unto the Lord an offering in righteousness. God’s work of refining and purifying the soul must go on until his servants are so humbled, so dead to self, that when called into active service, they may have an eye single to the glory of God.” Review and Herald, April 10, 1894.
„Mezi Božím lidem probíhá proces tříbení a očišťování a Hospodin zástupů přiložil k tomuto dílu svou ruku. Tento proces je pro duši nanejvýš tíživý, avšak je nezbytný, aby mohla být odstraněna poskvrna. Zkoušky jsou nezbytné, aby nás přivedly do těsné blízkosti našeho nebeského Otce, v poddanosti jeho vůli, abychom mohli přinést Hospodinu oběť ve spravedlnosti. Boží dílo tříbení a očišťování duše musí pokračovat, dokud jeho služebníci nebudou tak pokořeni, tak mrtvi sobě, že když budou povoláni k činné službě, budou mít zřetel upřen jedině na slávu Boží.“ Review and Herald, 10. dubna 1894.
Miller’s second dream identifies the restoration of the original truths, and the simultaneous restoration of a people who have been scattered. Nebuchadnezzar’s second dream identifies the restoration of his kingdom. Miller’s dream addresses the burying up of the original truths in the terms of those truths being “scattered.” The word “scattered” is a symbol of the “seven times.” Nebuchadnezzar’s dream is about the “scattering” of the “seven times.” Nebuchadnezzar is placed at the time of the end in 1798, and is there representing a converted man. Miller is the symbol of “the wise” in 1798.
Druhý Millerův sen označuje obnovení původních pravd a současné obnovení lidu, který byl rozptýlen. Druhý Nabukadnezarův sen označuje obnovení jeho království. Millerův sen pojednává o pohřbení původních pravd v pojmech toho, že tyto pravdy byly „rozptýleny“. Slovo „rozptýleny“ je symbolem „sedmi časů“. Nabukadnezarův sen je o „rozptýlení“ „sedmi časů“. Nabukadnezar je umístěn do doby konce v roce 1798 a zde představuje obráceného muže. Miller je symbolem „moudrých“ v roce 1798.
We will continue Miller’s dream in the next article.
V příštím článku budeme pokračovat v Millerově snu.
“When we are called upon to differ with others, or others express their difference from our opinion, we should manifest a Christian spirit, and keep this fact prominent that we can afford to be quiet and fair; for the truth will bear investigation. The more it is studied, the more will its light shine forth. The Lord frowns upon everything that savors of harshness and severity, and puts his rebuke upon those who cast contempt and reproach upon those who differ with them in opinion, placing them in the worst possible light. All Heaven looks upon those who do this as Heaven looked upon the Pharisees, and pronounces them as ignorant both of the Scriptures and the power of God. The enemies of truth cannot make truth error. They may trample upon the truth, and think that because they have cast it down, and covered it with rubbish, it is overcome; but God will move upon some of his faithful ones to do as Christ did when he was upon earth,—brush away the rubbish, and restore the truth to its appropriate setting in the framework of truth.
„Když jsme povoláni k tomu, abychom se odlišovali od druhých, nebo když druzí vyjadřují svůj nesouhlas s naším názorem, měli bychom projevovat křesťanského ducha a mít stále na zřeteli tuto skutečnost, že si můžeme dovolit zachovat klid a spravedlivost; neboť pravda snese zkoumání. Čím více je zkoumána, tím více zazáří její světlo. Pán hledí s nelibostí na všechno, co zavání tvrdostí a přísností, a své pokárání klade na ty, kdo zahrnují pohrdáním a výčitkami ty, kteří se od nich liší v názoru, a stavějí je do co nejhoršího světla. Celé nebe hledí na ty, kdo tak činí, tak, jako nebe hledělo na farizee, a prohlašuje je za neznalé jak Písem, tak moci Boží. Nepřátelé pravdy nemohou učinit z pravdy blud. Mohou pravdu pošlapávat a domnívat se, že protože ji srazili k zemi a zasypali haraburdím, je přemožena; avšak Bůh podnítí některé ze svých věrných, aby činili totéž, co činil Kristus, když byl na zemi,—odhrnuli haraburdí a navrátili pravdu na její náležité místo v rámci pravdy.“
“In companies where the truth is a matter of discussion, there will be those who will oppose everything that they have not held as truth; and while they flatter themselves that they are only battling with error, they have need to hear with unprejudiced ears, that they may understand what is truth, and not misrepresent and misinterpret that which is spoken. They have the example of the men in all ages who have fought against truth, and who in so doing, have rejected the council (sic) of God against themselves. Heavy will be the responsibility that will rest upon men who have had great light, and great opportunities, and who have yet failed to be wholly on the Lord’s side. Should they venture to be wholly on the Lord’s side, they would be preserved in integrity, even when they were called upon to stand alone. He would enable them to stand courageously, in purity and fairness, contending for uncorrupted principles of righteousness. He would sustain them in battling for the right because it is right, though justice were fallen in the street, and equity could not enter. They would understand what would be pure and undefiled, and in accordance with the life of Christ, and would not turn from the purest principles of Christianity in spirit, word, or action, even though they stood in opposition not only to ignorance, but to those who were cultivated and experienced, and who used the weapons of sophistry to silence them. Through all this strife of error against truth, they would be preserved, and enabled to keep such a course that their enemies could not gainsay or resist them. They would stand as a rock to principle, refusing to compromise with any man, and yet preserving the spirit that would characterize every Christian.
„Ve společenstvích, kde je pravda předmětem rozpravy, budou takoví, kteří budou odporovat všemu, co sami neuznávali za pravdu; a zatímco si budou namlouvat, že bojují pouze proti bludu, potřebují naslouchat bez předsudků, aby porozuměli tomu, co je pravda, a nezkreslovali a mylně nevykládali to, co je řečeno. Mají před sebou příklad mužů všech věků, kteří bojovali proti pravdě a kteří takto odmítli radu (sic) Boží proti sobě. Těžká bude odpovědnost, která spočine na lidech, jimž bylo dáno veliké světlo a veliké příležitosti, a kteří přesto selhali v tom, aby byli zcela na straně Páně. Kdyby se odvážili být zcela na straně Páně, byli by zachováni v bezúhonnosti, i kdyby byli povoláni stát osamoceně. On by je uschopnil, aby stáli odvážně, v čistotě a nestrannosti, a zápasili za neporušené zásady spravedlnosti. Podpíral by je v boji za právo proto, že je právem, i kdyby spravedlnost ležela poražena na ulici a poctivost nemohla vstoupit. Chápali by, co je čisté a neposkvrněné a v souladu se životem Kristovým, a neodvrátili by se od nejčistších zásad křesťanství duchem, slovem ani skutkem, i kdyby stáli v opozici nejen proti nevědomosti, ale i proti těm, kdo byli vzdělaní a zkušení a používali zbraně sofistiky, aby je umlčeli. Skrze všechen tento zápas bludu proti pravdě by byli zachováni a uschopněni držet takový směr, že by jim jejich nepřátelé nemohli odporovat ani se jim postavit. Stáli by jako skála při zásadě, odmítajíce činit s kterýmkoli člověkem kompromis, a přece uchovávajíce ducha, který by měl charakterizovat každého křesťana.“
“He who is a follower of Christ will distinguish between the sacred and the common, and will cling to the true evidence of a man’s character and work, for Christ has said, ‘By their fruits ye shall know them.’ The Christian will move forward amid all manner of opposition. He will despise flattery because it is born of Satan. He will detest accusation because it is the weapon of the evil one. They will not cherish envy or indulge in self-exaltation because these are the characteristics of the adversary of God and man. They will not be found as spies; for Satan used the despised Jews in doing this work against Jesus. They will not follow their brethren with a flood of questions as the Jews followed Christ for the purpose of entangling him in his words, and provoking him to speak of many things in order that they might make him an offender for a word.” Home Missionary, September 1, 1894.
„Ten, kdo je následovníkem Krista, bude rozlišovat mezi svatým a obecným a bude se držet pravého důkazu o charakteru a díle člověka, neboť Kristus řekl: ‚Po jejich ovoci je poznáte.‘ Křesťan bude postupovat vpřed uprostřed všelikého odporu. Opovrhne lichocením, protože se rodí ze satana. Bude se hnusit obviňování, protože je to zbraň zlého. Nebudou chovat závist ani se oddávat sebevyvyšování, protože to jsou vlastnosti protivníka Boha i člověka. Nebudou shledáni jako vyzvědači, neboť satan použil opovrhované Židy k vykonávání tohoto díla proti Ježíši. Nebudou své bratry pronásledovat záplavou otázek, jako Židé pronásledovali Krista s úmyslem polapit ho v jeho slovech a přimět ho mluvit o mnohých věcech, aby z něho mohli učinit vinníka pro jediné slovo.“ Home Missionary, 1. září 1894.