The increase of knowledge that was produced when the vision of the Ulai River was unsealed in 1798, produced a testing process that reached its climax in the movement of the Midnight Cry in 1844. The Midnight Cry of the last days, that is now being unsealed, has been represented by that history, and includes the very same testing truths of that history, for the Midnight Cry message that is now being unsealed is a restoration of Miller’s jewels.
Rozmnožení poznání, které nastalo, když bylo roku 1798 odpečetěno vidění o řece Ulai, vyvolalo proces zkoušky, jenž dosáhl svého vrcholu v hnutí Půlnočního volání roku 1844. Půlnoční volání posledních dnů, které je nyní odpečeťováno, bylo touto historií předobrazeno a zahrnuje tytéž zkušební pravdy oné historie, neboť poselství Půlnočního volání, které je nyní odpečeťováno, je obnovením Millerových klenotů.
“The truths that we received in 1841, ‘42, ‘43, and ‘44 are now to be studied and proclaimed. The messages of the first, second, and third angels will in the future be proclaimed with a loud voice. They will be given with earnest determination and in the power of the Spirit.” Manuscript Releases, volume 15, 371.
„Pravdy, které jsme přijali v letech 1841, 1842, 1843 a 1844, mají být nyní studovány a zvěstovány. Poselství prvního, druhého a třetího anděla budou v budoucnu hlásána mocným hlasem. Budou podávána s opravdovým odhodláním a v moci Ducha.“ Manuscript Releases, svazek 15, 371.
The primary theme of the prophetic message of the Midnight Cry of our time is the role of Islam of the third woe. The three woes of Islam are all represented upon the two tables of Habakkuk. The message of the Midnight Cry of the last days, began to be unsealed at the disappointment of July 18, 2020, when the tarrying time of the last days arrived. Just as the Midnight Cry message of Millerite history, the message of the last days is progressively developed until it reaches the point represented by the Exeter camp meeting. At that point the virgins either have the oil, or they don’t.
Hlavním tématem prorockého poselství Půlnočního volání naší doby je úloha islámu třetího běda. Všechna tři islámská běda jsou znázorněna na obou tabulích Abakuka. Poselství Půlnočního volání posledních dnů se začalo odpečeťovat při zklamání 18. července 2020, když nastal čas prodlení posledních dnů. Právě tak jako poselství Půlnočního volání v dějinách milleritů, i poselství posledních dnů se postupně rozvíjí, dokud nedospěje k bodu znázorněnému táborovým shromážděním v Exeteru. V tom bodě panny buď mají olej, nebo jej nemají.
Isaiah’s pronouncement of woe upon the scornful men that rule the people of Jerusalem, identifies that the vision has become to the drunkards of Ephraim as a book that is sealed. In the passage of Isaiah, the work of changing a satanic symbol unto a godly symbol, as has been accomplished in the history of Adventism, is to be esteemed as potter’s clay. That work was establishing the definition of “the daily,” as a symbol of Christ, when it is a symbol of Satan. When Daniel employed the word “tamid” as a symbol of paganism, he chose the word for a symbolic purpose, for the word means “continual”.
Izajášovo vyhlášení běda posměvačným mužům, kteří vládnou lidu Jeruzaléma, ukazuje, že se vidění stalo opilcům Efrajimovým jako kniha zapečetěná. V Izajášově pasáži má být dílo proměny satanského symbolu v symbol božský, jak bylo vykonáno v dějinách adventismu, pokládáno za hlínu hrnčířovu. Tímto dílem bylo ustavení výkladu „ustavičného“ jako symbolu Krista, ačkoli jde o symbol satana. Když Daniel použil slovo „tamid“ jako symbol pohanství, zvolil toto slovo pro symbolický účel, neboť toto slovo znamená „ustavičný“.
There are three powers that lead the world to Armageddon, and the first of those three powers is the dragon (paganism). The dragon began his warfare against God in heaven. The dragon carries on that warfare until the end of the thousand-year millennium, when he is finally destroyed.
Jsou tři mocnosti, které vedou svět k Armagedonu, a první z těchto tří mocností je drak (pohanství). Drak započal svůj boj proti Bohu v nebi. Drak vede tento boj až do konce tisíciletého milénia, kdy je nakonec zničen.
And when the thousand years are expired, Satan shall be loosed out of his prison, And shall go out to deceive the nations which are in the four quarters of the earth, Gog and Magog, to gather them together to battle: the number of whom is as the sand of the sea. And they went up on the breadth of the earth, and compassed the camp of the saints about, and the beloved city: and fire came down from God out of heaven, and devoured them. And the devil that deceived them was cast into the lake of fire and brimstone, where the beast and the false prophet are, and shall be tormented day and night for ever and ever. Revelation 20:7–10.
A až se dovrší těch tisíc let, Satan bude propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve čtyřech úhlech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji; a jejich počet je jako písek mořský. I vytáhli po šíři země a obklíčili tábor svatých i město milované. Ale sestoupil oheň od Boha z nebe a pohltil je. A ďábel, který je klamal, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je šelma i falešný prorok; a budou trýzněni dnem i nocí na věky věků. Zjevení 20,7–10.
The beast (the papacy) that is the second of the three powers that leads the world to Armageddon, and the false prophet (the United States) the third of those three powers, both arrived in history after the history of the cross, and both are destroyed at the Second Coming of Christ.
Šelma (papežství), která je druhou ze tří mocností vedoucích svět k Armagedonu, a falešný prorok (Spojené státy), třetí z těchto tří mocností, oba vstoupili do dějin až po událostech kříže a oba jsou zničeni při druhém příchodu Krista.
And the beast was taken, and with him the false prophet that wrought miracles before him, with which he deceived them that had received the mark of the beast, and them that worshipped his image. These both were cast alive into a lake of fire burning with brimstone. Revelation 19:20.
A šelma byla zajata a s ní falešný prorok, který před ní činil zázraky, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy, i ty, kdo se klaněli jejímu obrazu. Oba byli zaživa uvrženi do ohnivého jezera hořícího sírou. Zjevení 19,20.
When Daniel chose the Hebrew word “continual” as a symbol of paganism (Satan), he chose a word that identified that it is Satan that has continually fought against God. The other two powers are only active in their warfare against God for specified periods of time. Daniel’s choice of the word “tamid” (continual) was purposeful, and accurate.
Když Daniel zvolil hebrejské slovo „ustavičný“ jako symbol pohanství (satana), vybral slovo, které vyjadřuje, že právě satan nepřetržitě bojuje proti Bohu. Ostatní dvě mocnosti jsou ve svém válčení proti Bohu činné pouze po vymezená časová období. Danielova volba slova „tamid“ (ustavičný) byla záměrná a přesná.
As Isaiah’s narrative of woe upon those who the Lord poured out the spirit of deep sleep, and closed their eyes, continues on from chapter twenty-eight into chapter thirty, he records:
Jak Izajášovo líčení běda nad těmi, na něž Hospodin vylil ducha hlubokého spánku a zavřel jejich oči, pokračuje z dvacáté osmé kapitoly do kapitoly třicáté, zaznamenává:
Now go, write it before them in a table, and note it in a book, that it may be for the time to come forever and ever: That this is a rebellious people, lying children, children that will not hear the law of the Lord: Which say to the seers, See not; and to the prophets, Prophesy not unto us right things, speak unto us smooth things, prophesy deceits: Get you out of the way, turn aside out of the path, cause the Holy One of Israel to cease from before us. Wherefore thus saith the Holy One of Israel, Because ye despise this word, and trust in oppression and perverseness, and stay thereon: Therefore this iniquity shall be to you as a breach ready to fall, swelling out in a high wall, whose breaking cometh suddenly at an instant. And he shall break it as the breaking of the potters’ vessel that is broken in pieces; he shall not spare: so that there shall not be found in the bursting of it a sherd to take fire from the hearth, or to take water withal out of the pit. For thus saith the Lord God, the Holy One of Israel; In returning and rest shall ye be saved; in quietness and in confidence shall be your strength: and ye would not. Isaiah 30:8–15.
Nyní jdi, napiš to před nimi na tabulku a zaznamenej to do knihy, aby to bylo pro budoucí čas, na věky věků: Neboť toto je lid vzpurný, synové lživí, synové, kteří nechtějí slyšet zákon Hospodinův; kteří říkají vidoucím: Nevizte; a prorokům: Neprorokujte nám pravdu, mluvte nám věci lahodné, prorokujte klamy; sejděte z cesty, odchylte se ze stezky, odstraňte od nás Svatého Izraele. Proto takto praví Svatý Izraele: Protože pohrdáte tímto slovem a spoléháte na útisk a převrácenost a opíráte se o ně: Proto vám tato nepravost bude jako trhlina, hotová k pádu, vyboulící se ve vysoké zdi, jejíž zřícení přijde náhle, v okamžiku. A rozbije ji, jako se rozbíjí nádoba hrnčířova, roztříštěná bez slitování, takže se v jejím roztříštění nenajde ani střep, jímž by bylo možno vzít oheň z krbu nebo nabrat vodu z cisterny. Neboť takto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V navrácení a odpočinutí budete spaseni; v tichosti a v důvěře bude vaše síla; ale nechtěli jste. Izajáš 30,8–15.
The “table” that is written, is the tables of Habakkuk chapter two, that were designed so that those that read them could “run” and spread the message. The “book” which made “note” of the “table” is Habakkuk. The “table” from the “book” of Habakkuk, represents a testing process which manifests “a rebellious people, lying children, children that will not hear the law of the Lord.” The “rebellious people” that refuse to “hear,” are those in Jeremiah that refuse to hear the sound of the watchman’s trumpet.
„Deska“, o níž je psáno, jsou desky z druhé kapitoly Abakuka, které byly určeny k tomu, aby ti, kdo je čtou, mohli „běžet“ a šířit poselství. „Kniha“, která učinila „záznam“ o „desce“, je Abakuk. „Deska“ z „knihy“ Abakukovy představuje proces zkoušky, který zjevuje „vzpurný lid, prolhané syny, syny, kteří nechtějí slyšet zákon Hospodinův.“ „Vzpurný lid“, který odmítá „slyšet“, jsou ti u Jeremiáše, kteří odmítají slyšet zvuk polnice strážného.
Also I set watchmen over you, saying, Hearken to the sound of the trumpet. But they said, We will not hearken. Jeremiah 6:17.
Ustanovil jsem nad vámi také strážce se slovy: Dbejte na zvuk polnice. Ale oni řekli: Nebudeme dbát. Jeremjáš 6,17.
The rebellious are those in Isaiah’s history and also in the history of Christ who would not hear.
Vzpurní jsou ti v Izajášových dějinách i v dějinách Kristových, kteří nechtěli slyšet.
And he said, Go, and tell this people, Hear ye indeed, but understand not; and see ye indeed, but perceive not. Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and convert, and be healed. Isaiah 6:9, 10.
I řekl: Jdi a pověz tomuto lidu: Slyšte stále, avšak nerozumějte; hleďte stále, avšak nepoznávejte. Zatvrď srdce tohoto lidu, učiň jeho uši těžkými a zavři jeho oči, aby neviděl svýma očima a neslyšel svýma ušima a neporozuměl svým srdcem a neobrátil se, aby nebyl uzdraven. Izajáš 6,9.10.
Isaiah’s deaf rebels can “hear,” but they don’t “hear,” and their refusal to “hear” identifies that they “understand not.” It is Daniel’s wicked, who are also Matthew’s foolish virgins, who do not understand the increase of knowledge represented on the “table” that is noted in the “book” of Habakkuk. If Isaiah’s deaf rebels would hear, they could be converted and healed, but their heart is fat, so they cannot understand the message of the Midnight Cry. Jesus provided a second witness of the deaf rebels.
Izajášovi hluší vzbouřenci mohou „slyšet“, avšak „neslyší“, a jejich odmítání „slyšet“ dosvědčuje, že „nerozumějí“. Jsou to Danielovi bezbožní, kteří jsou zároveň Matoušovými pošetilými pannami, kdo nerozumějí rozmnožení poznání znázorněnému na „tabuli“, jež je zaznamenána v „knize“ Abakukově. Kdyby Izajášovi hluší vzbouřenci slyšeli, mohli by být obráceni a uzdraveni, avšak jejich srdce je ztučnělé, a proto nemohou porozumět poselství Půlnočního volání. Ježíš podal druhé svědectví o hluších vzbouřencích.
And the disciples came, and said unto him, Why speakest thou unto them in parables? He answered and said unto them, Because it is given unto you to know the mysteries of the kingdom of heaven, but to them it is not given. For whosoever hath, to him shall be given, and he shall have more abundance: but whosoever hath not, from him shall be taken away even that he hath. Therefore speak I to them in parables: because they seeing see not; and hearing they hear not, neither do they understand. And in them is fulfilled the prophecy of Esaias, which saith, By hearing ye shall hear, and shall not understand; and seeing ye shall see, and shall not perceive: For this people’s heart is waxed gross, and their ears are dull of hearing, and their eyes they have closed; lest at any time they should see with their eyes and hear with their ears, and should understand with their heart, and should be converted, and I should heal them. But blessed are your eyes, for they see: and your ears, for they hear. For verily I say unto you, That many prophets and righteous men have desired to see those things which ye see, and have not seen them; and to hear those things which ye hear, and have not heard them. Matthew 13:10–17.
I přistoupili učedníci a řekli mu: Proč k nim mluvíš v podobenstvích? On jim odpověděl: Protože vám je dáno znát tajemství království nebeského, jim však to dáno není. Neboť každému, kdo má, bude dáno, a bude mít hojnost; ale tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, poněvadž hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. A naplňuje se na nich proroctví Izaiášovo, které praví: Slyšením uslyšíte, ale neporozumíte, a hledíce uzříte, ale nepostřehnete. Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima těžce slyší a své oči zavřeli, aby snad očima neviděli a ušima neslyšeli a srdcem neporozuměli a neobrátili se, a já je neuzdravil. Blaze však vašim očím, že vidí, i vašim uším, že slyší. Neboť vpravdě vám pravím, že mnozí proroci a spravedliví lidé toužili spatřit to, co vidíte vy, a nespatřili; a slyšet to, co slyšíte vy, a neslyšeli. Matouš 13,10–17.
The wise understand the mystery of the parables, which is truth that is represented line upon line. The wise are blessed for they see and hear, and the wise and the blessed are both represented in Daniel chapter twelve. The “wise” are those who understand (with their hearts) the increase of knowledge, represented by the “table” that has been noted in the “book” of Habakkuk, and the “blessed” are those that wait.
Moudří rozumějí tajemství podobenství, což je pravda znázorněná řádek za řádkem. Moudří jsou blahoslavení, neboť vidí a slyší, a jak moudří, tak i blahoslavení jsou oba znázorněni ve dvanácté kapitole Danielovy knihy. „Moudří“ jsou ti, kdo rozumějí (ve svém srdci) rozmnožení poznání, znázorněnému „stolem“, který byl zaznamenán v „knize“ Abakukově, a „blahoslavení“ jsou ti, kdo očekávají.
And he said, Go thy way, Daniel: for the words are closed up and sealed till the time of the end. Many shall be purified, and made white, and tried; but the wicked shall do wickedly: and none of the wicked shall understand; but the wise shall understand. And from the time that the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up, there shall be a thousand two hundred and ninety days. Blessed is he that waiteth, and cometh to the thousand three hundred and five and thirty days. Daniel 12:9–13.
I řekl: Jdi svou cestou, Danieli, neboť ta slova jsou uzavřena a zapečetěna až do doby konce. Mnozí budou očištěni, zběleni a vyzkoušeni; bezbožní však budou jednat bezbožně; a nikdo z bezbožných neporozumí, ale moudří porozumějí. A od doby, kdy bude odstraněna ustavičná oběť a postavena ohyzdnost pustošící, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. Blahoslavený, kdo vytrvá a dosáhne tisíce tří set třiceti pěti dnů. Daniel 12:9–13.
The Millerites correctly understood that the thirteen hundred and thirty-five days began when paganism (“the daily”), was “taken away” in the year 508. The blessing was promised to those who were waiting in 1843. The word “cometh” in the passage means “touches.” The year 1843 “touched” the year 1844 when it concluded. When the year 1843 concluded, the “tarrying time” of Habakkuk arrived, and a blessing was pronounced upon those who waited as commanded in the “book” that noted the “tables.” The “book” of Habakkuk commanded those to “wait” for the vision.
Millerité správně pochopili, že tisíc tři sta třicet pět dnů začalo tehdy, když bylo v roce 508 odstraněno pohanství („ustavičná oběť“). Požehnání bylo zaslíbeno těm, kdo očekávali v roce 1843. Slovo „přichází“ v daném oddílu znamená „dotýká se“. Rok 1843 se po svém skončení „dotkl“ roku 1844. Když se rok 1843 uzavřel, nastal Habakukův „čas prodlení“ a bylo vysloveno požehnání nad těmi, kdo čekali, jak bylo přikázáno v „knize“, která zmiňovala „tabule“. „Kniha“ proroka Habakuka přikazovala čekat na vidění.
Daniel identifies the history of 1798 (the time of the end), when his book was unsealed, and there was then produced a three-step testing process (purified, and made white, and tried). That process reached its conclusion in the manifestation of the hidden history of the seven thunders. That hidden history is the three waymarks of truth, represented by the first disappointment, the message of the Midnight Cry and the great disappointment. The blessing of arriving at the first disappointment represents a three-step testing process at the end of the history of 1798 through 1844.
Daniel označuje dějiny roku 1798 (čas konce), kdy byla jeho kniha odpečetěna, a tehdy byl uveden v život třístupňový proces zkoušky (očištěni, vybíleni a vyzkoušeni). Tento proces dospěl ke svému završení ve zjevení skrytých dějin sedmi hromů. Tyto skryté dějiny jsou třemi mezníky pravdy, znázorněnými prvním zklamáním, poselstvím Půlnočního volání a velkým zklamáním. Požehnání dosažení prvního zklamání představuje třístupňový proces zkoušky na konci dějin let 1798 až 1844.
The history of 1798, through to the great disappointment of 1844, typifies the history of 1989, through to the soon-coming Sunday law. There is a blessing promised for those that wait for the vision that began to tarry at the first disappointment. The “wise” of Daniel twelve, are those who are “blessed,” and who “wait.” The wicked are those who do not “hear” with their hearts, and who do not “see.” The entire experience of the Millerite movement is summarized in Daniel’s four verses, and those verses also represent the history of the sealing of the one hundred and forty-four thousand.
Dějiny od roku 1798 až po veliké zklamání roku 1844 jsou předobrazem dějin od roku 1989 až po brzy přicházející nedělní zákon. Je zaslíbeno požehnání těm, kdo očekávají vidění, které se při prvním zklamání začalo opožďovat. „Moudří“ z dvanácté kapitoly Daniela jsou ti, kdo jsou „blahoslavení“ a kdo „očekávají“. Bezbožní jsou ti, kdo svým srdcem „neslyší“ a kdo „nevidí“. Celá zkušenost milleritského hnutí je shrnuta ve čtyřech verších Danielových a tyto verše také představují dějiny zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc.
The sacred history represented in those four verses, is premised upon understanding the increase of knowledge that was represented upon Habakkuk’s tables, and the increase of knowledge Jesus identified as He taught through the methodology of line upon line. He presented parable after parable, in order to explain the mystery of prophecy to “the wise”. “The wicked” in Daniel twelve do not understand, and in 2 Thessalonians, chapter two, their lack of understanding is represented as a hatred of truth, which brings strong delusion. The truth which the wicked do not love in Paul’s letter was “the daily,” and in Daniel’s four verses, the prophetic truth that is specifically identified is “the daily.”
Posvátné dějiny zobrazené v oněch čtyřech verších jsou založeny na porozumění nárůstu poznání, jenž byl znázorněn na Habakukových deskách, a nárůstu poznání, který Ježíš označil, když učil metodou „řádek za řádkem“. Předkládal podobenství za podobenstvím, aby „moudrým“ vyložil tajemství proroctví. „Bezbožní“ v Danielovi dvanácté kapitole nechápou a ve 2. Tesalonickým, druhé kapitole, je jejich nedostatek porozumění znázorněn jako nenávist k pravdě, která přivádí mocné blouzení. Pravda, kterou bezbožní v Pavlově listu nemilují, byla „každodenní“, a ve čtyřech verších Danielových je prorockou pravdou, která je výslovně označena, právě „každodenní“.
Jesus told the disciples that they were blessed, and in so doing he was contrasting them with those in Isaiah who refused to see and hear, that they might be converted. Those that are blessed in Daniel twelve, are those who wait. The four verses in Daniel chapter twelve, and also the fulfillment of those verses in the history of the Millerites, and also the contrast of Isaiah with a class who refused to hear and see, and also the very same distinction of the two classes by Christ, all point forward to the hidden history of the seven thunders that arrived on July 18, 2020. The final testing process of Millerite history that began at the first disappointment is now being repeated. Some will see, and others will refuse to see.
Ježíš řekl učedníkům, že jsou blahoslavení, a tím je stavěl do protikladu k těm v Izajášovi, kteří odmítli vidět a slyšet, aby mohli být obráceni. Ti, kteří jsou v Danieli dvanácté kapitole blahoslavení, jsou ti, kdo čekají. Čtyři verše ve dvanácté kapitole Daniela, a také naplnění těchto veršů v dějinách milleritů, a také protiklad Izajáše ke skupině, která odmítla slyšet a vidět, a také totéž rozlišení dvou tříd Kristem, to vše ukazuje vpřed ke skrytým dějinám sedmi hromů, které nastaly 18. července 2020. Závěrečný proces zkoušky v dějinách milleritů, který začal při prvním zklamání, se nyní opakuje. Někteří uvidí a jiní odmítnou vidět.
“All the messages given from 1840–1844 are to be made forcible now, for there are many people who have lost their bearings. The messages are to go to all the churches.
„Všechna poselství daná v letech 1840–1844 mají být nyní předkládána s mocí, neboť je mnoho lidí, kteří ztratili správnou orientaci. Tato poselství mají být nesena do všech církví.“
“Christ said, ‘Blessed are your eyes, for they see; and your ears, for they hear. For verily I say unto you, That many prophets and righteous men have desired to see those things which ye see, and have not seen them; and to hear those things which ye hear, and have not heard them’ [Matthew 13:16, 17]. Blessed are the eyes which saw the things that were seen in 1843 and 1844.
„Kristus řekl: ‚Blahoslavené jsou vaše oči, neboť vidí; i vaše uši, neboť slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví lidé toužili spatřit to, co vidíte vy, a nespatřili; a slyšet to, co slyšíte vy, a neslyšeli‘ [Matouš 13,16.17]. Blahoslavené jsou oči, které viděly to, co bylo viděno v letech 1843 a 1844.
“The message was given. And there should be no delay in repeating the message, for the signs of the times are fulfilling; the closing work must be done. A great work will be done in a short time. A message will soon be given by God’s appointment that will swell into a loud cry. Then Daniel will stand in his lot, to give his testimony.” Manuscript Releases, volume 21, 437.
„Poselství bylo dáno. A nemá být žádná prodleva v opakování tohoto poselství, neboť znamení doby se naplňují; závěrečné dílo musí být vykonáno. Velké dílo bude vykonáno v krátkém čase. Brzy bude z Božího ustanovení dáno poselství, které zesílí v mocné volání. Pak Daniel povstane ve svém údělu, aby vydal své svědectví.“ Manuscript Releases, svazek 21, 437.
William Miller was led by angels to understand that “the daily,” was a symbol of pagan Rome. Sister White directly confirmed he was correct in that understanding. That understanding which was represented upon the “tables” that are noted in the “book” of Habakkuk, is “for the time to come.” The unsealing of that “book” manifests “a rebellious, lying children”. “Children” is a symbol of the last generation, so the “time to come,” in Isaiah’s passage is specifically marked as the last days of the investigative judgment.
William Miller byl anděly veden k tomu, aby porozuměl, že „každodenní“ bylo symbolem pohanského Říma. Sestra Whiteová přímo potvrdila, že v tomto chápání měl pravdu. Toto porozumění, které bylo znázorněno na „tabulích“, o nichž se hovoří v Habakukově „knize“, je „pro budoucí čas“. Otevření této „knihy“ odhaluje „vzpurné, lživé děti“. „Děti“ jsou symbolem poslední generace, takže „budoucí čas“ v Izajášově pasáži je konkrétně vyznačen jako poslední dny vyšetřujícího soudu.
Isaiah states that the “lying children” will reject the prophetic message represented upon the “table” that is noted in the “book,” for they say “to the seers, See not; and to the prophets, Prophesy not unto us right things, speak unto us smooth things, prophesy deceits.” In 1863 Laodicean Adventism began an escalating process of fulfilling the request of the lying children. That work is represented by Isaiah as rejecting the old paths of the Millerite foundations, for they said, “Get you out of the way, turn aside out of the path, cause the Holy One of Israel to cease from before us.” The path which is the way, is Jeremiah’s old paths.
Izajáš prohlašuje, že „lhářské děti“ odmítnou prorocké poselství znázorněné na „tabuli“, které je zaznamenáno v „knize“, neboť říkají „vidoucím: Neviďte; a prorokům: Neprorokujte nám pravé věci, mluvte nám věci příjemné, prorokujte klamy.“ Roku 1863 začal laodicejský adventismus stupňující se proces naplňování žádosti lhářských dětí. Tuto činnost Izajáš představuje jako odmítání starých stezek milleritských základů, neboť říkali: „Sejděte z cesty, uchylte se ze stezky, odstraňte od nás Svatého Izraele.“ Stezka, která je cestou, jsou Jeremjášovy staré stezky.
Thus saith the Lord, Stand ye in the ways, and see, and ask for the old paths, where is the good way, and walk therein, and ye shall find rest for your souls. But they said, We will not walk therein. Jeremiah 6:16.
Toto praví Hospodin: Stůjte na cestách a vizte, a ptejte se na dávné stezky, kde je ta dobrá cesta, a choďte po ní, a naleznete odpočinutí svým duším. Ale oni řekli: Nebudeme po ní chodit. Jeremiáš 6,16.
The “lying children’s” rejection of Jeremiah’s “old paths” is the rejection of the message of the Midnight Cry, which is where “rest” is to be found, which is also the “rest and the refreshing” that they would not hear in Isaiah, which is also the refreshing of the latter rain message. That message is the message of the Midnight Cry that is represented in the history of the Millerites and illustrated upon the “tables” that are noted in a “book.” The lying children’s rejection of the message of the Midnight Cry is represented by their desire to “cause the Holy One of Israel to cease from before” them. Ellen White’s first vision, which Alpha and Omega would certainly employ to represent the end, identifies the path of the righteous, marking the light at its beginning and who it is that leads “the wise” unto the end of the path.
Odmítnutí Jeremjášových „starých stezek“ ze strany „lhavých dětí“ je odmítnutím poselství Půlnočního volání, kde se nachází „odpočinutí“, které je také oním „odpočinutím a občerstvením“, jež nechtěli slyšet u Izajáše, a které je rovněž občerstvením poselství pozdního deště. Toto poselství je poselstvím Půlnočního volání, které je znázorněno v dějinách mileritů a vyobrazeno na „deskách“, o nichž je zmínka v „knize“. Odmítnutí poselství Půlnočního volání ze strany lhavých dětí je znázorněno jejich přáním „způsobit, aby Svatý Izraele přestal být před“ nimi. První vidění Ellen Whiteové, které by Alpha a Omega jistě použily k znázornění konce, označuje cestu spravedlivých, vyznačuje světlo na jejím počátku a ukazuje, kdo vede „moudré“ až do konce stezky.
“They had a bright light set up behind them at the beginning of the path, which an angel told me was the ‘midnight cry.’ This light shone all along the path, and gave light for their feet, so that they might not stumble.
„Na počátku stezky měli za sebou rozžaté jasné světlo, o němž mi anděl řekl, že je to ‚půlnoční volání‘. Toto světlo zářilo podél celé stezky a osvěcovalo jejich nohy, aby neklopýtli.“
“If they kept their eyes fixed on Jesus, who was just before them, leading them to the city, they were safe. But soon some grew weary, and said the city was a great way off, and they expected to have entered it before. Then Jesus would encourage them by raising His glorious right arm, and from His arm came a light which waved over the advent band, and they shouted ‘Alleluia!’ Others rashly denied the light behind them, and said that it was not God that had led them out so far. The light behind them went out, leaving their feet in perfect darkness, and they stumbled and lost sight of the mark and of Jesus, and fell off the path down into the dark and wicked world below.” Christian Experience and Teachings of Ellen G. White, 57.
„Jestliže měli svůj zrak upřený na Ježíše, který byl přímo před nimi a vedl je k městu, byli v bezpečí. Brzy však někteří zmalomyslněli a říkali, že město je ještě velmi daleko a že očekávali, že do něho již dříve vstoupí. Tehdy je Ježíš povzbuzoval tím, že pozvedal svou slavnou pravici, a z jeho paže vycházelo světlo, které se vlnilo nad adventním zástupem, a oni volali: „Aleluja!“ Jiní ukvapeně popírali světlo za nimi a říkali, že to nebyl Bůh, kdo je vyvedl tak daleko. Světlo za nimi zhaslo, zanechalo jejich nohy v naprosté temnotě, a oni klopýtali, ztratili z dohledu cíl i Ježíše a spadli ze stezky dolů do temného a zlého světa pod nimi.“ Christian Experience and Teachings of Ellen G. White, 57.
It was the light of the Midnight Cry in the beginning and at the ending. It was Jesus (the Holy One of Israel) who they wished to cease from being in front of them. The light from Jesus’ glorious right arm was the light of the Midnight Cry as represented upon the “tables” that were noted in the “book”. The “lying children’s” rejection of the message of the Midnight Cry of Christ, and the path they were to walk upon, brought God’s judgment upon them as they fell off the path. The “high wall” that is broken suddenly, is the “wall” of the separation of church and state that is destroyed at the soon-coming Sunday law. That judgment comes “suddenly at an instant,” and it will be “as the breaking of the potter’s vessel that is broken in pieces.” It is the judgment that is associated with turning the satanic symbol of “the daily” upside down, and identifying it as a symbol of Christ.
Na počátku i na konci to bylo světlo Půlnočního volání. Byl to Ježíš (Svatý Izraele), jehož si přáli, aby před nimi přestal být. Světlo ze slavné pravice Ježíšovy bylo světlem Půlnočního volání, jak bylo znázorněno na „deskách“, o nichž byla učiněna zmínka v „knize“. Odmítnutí poselství Kristova Půlnočního volání ze strany „lhavých dětí“ a cesty, po níž měly kráčet, na ně přivedlo Boží soud, když padaly z cesty. „Vysoká zeď“, která je náhle prolomena, je „zdí“ oddělení církve a státu, jež je zničena při brzy přicházejícím nedělním zákonu. Tento soud přichází „náhle, v okamžení“ a bude „jako rozbití hrnčířské nádoby, která je roztříštěna na kusy“. Je to soud, který souvisí s obrácením satanského symbolu „ustavičné oběti“ vzhůru nohama a s jeho označením za symbol Krista.
Surely your turning of things upside down shall be esteemed as the potter’s clay: for shall the work say of him that made it, He made me not? or shall the thing framed say of him that framed it, He had no understanding? Isaiah 29:16.
Vpravdě vaše převracení věcí vzhůru nohama bude považováno za hlínu hrnčířovu; neboť řekne snad dílo o tom, kdo je učinil: Neu činil mne? anebo řekne utvořená věc o tom, kdo ji utvořil: Neměl rozum? Izajáš 29,16.
The “daily” is the prophetic truth which ties together the four verses in Daniel twelve, that identify the distinction between the wicked and the wise. “The daily” is the truth that is hated by those who receive strong delusion in 2 Thessalonians. “The daily” represents the desire of the “lying children” to cause the Holy One of Israel to get out of their way. And their punishment is represented by the breaking of a potter’s vessel, and what remains is an illustration of the lost condition of the foolish virgins, for with the broken and remaining pieces of the shattered potter’s vessel there, “shall not be found” “a sherd to take fire from the hearth, or to take water withal out of the pit.”
„Každodenní“ je prorocká pravda, která spojuje čtyři verše v Danielovi dvanácté kapitole a která vyznačuje rozdíl mezi bezbožnými a moudrými. „Každodenní“ je pravda, kterou nenávidí ti, kdo v 2. Tesalonickým přijímají mocné blouznění. „Každodenní“ představuje touhu „lhářských dětí“ způsobit, aby jim Svatý Izraele ustoupil z cesty. A jejich trest je znázorněn rozbitím hrnčířské nádoby a to, co po něm zůstává, je obrazem ztraceného stavu pošetilých panen; neboť mezi rozbitými a zbývajícími střepy roztříštěné hrnčířské nádoby se „nenajde“ „střep, jímž by bylo možno nabrat oheň z krbu nebo načerpat vodu z cisterny.“
Both “fire” and “water” are symbols of the Holy Spirit, as is the oil in the parable of the ten virgins. When the Midnight Cry comes suddenly at an instant, as it did at the Exeter camp meeting in August of 1844, it will be impossible for the “lying children” to find any oil (water or fire). They were called to “return” after the first disappointment as was Jeremiah, but they refused.
„Oheň“ i „voda“ jsou symboly Ducha svatého, stejně jako olej v podobenství o deseti pannách. Když půlnoční volání zazní náhle v jediném okamžiku, jako tomu bylo na táborovém shromáždění v Exeteru v srpnu roku 1844, bude pro „lživé syny“ nemožné nalézt jakýkoli olej (vodu či oheň). Po prvním zklamání byli povoláni, aby se „navrátili“, jako Jeremiáš, avšak odmítli to.
Thy words were found, and I did eat them; and thy word was unto me the joy and rejoicing of mine heart: for I am called by thy name, O Lord God of hosts. I sat not in the assembly of the mockers, nor rejoiced; I sat alone because of thy hand: for thou hast filled me with indignation. Why is my pain perpetual, and my wound incurable, which refuseth to be healed? wilt thou be altogether unto me as a liar, and as waters that fail? Therefore thus saith the Lord, If thou return, then will I bring thee again, and thou shalt stand before me: and if thou take forth the precious from the vile, thou shalt be as my mouth: let them return unto thee; but return not thou unto them. And I will make thee unto this people a fenced brazen wall: and they shall fight against thee, but they shall not prevail against thee: for I am with thee to save thee and to deliver thee, saith the Lord. And I will deliver thee out of the hand of the wicked, and I will redeem thee out of the hand of the terrible. Jeremiah 15:16–21.
Byla nalezena tvá slova, i pojedl jsem je; a tvé slovo mi bylo radostí a potěšením srdce mého, neboť jsem nazván tvým jménem, Hospodine, Bože zástupů. Nesedával jsem v shromáždění posměvačů ani jsem se neradoval; seděl jsem sám pro tvou ruku, neboť jsi mne naplnil rozhořčením. Proč je má bolest ustavičná a má rána nevyléčitelná, která se zdráhá být uzdravena? Budeš mi docela jako klamný potok, jako vody, jež vysychají? Proto takto praví Hospodin: Navrátíš-li se, uvedu tě opět, a budeš stát přede mnou; a oddělíš-li vzácné od ničemného, budeš jako má ústa. Oni se navrátí k tobě, ale ty se nenavrátíš k nim. A učiním tě tomuto lidu ohrazenou měděnou zdí; budou bojovat proti tobě, ale nepřemohou tě, neboť já jsem s tebou, abych tě zachránil a vysvobodil, praví Hospodin. Vysvobodím tě z ruky zlých a vykoupím tě z ruky ukrutníků. Jeremjáš 15,16–21.
Jeremiah represents those who returned after the first disappointment. Those who entered into the work of separating “the precious from the vile,” in order to “stand before” the Lord and be as the Lord’s “mouth”. They are those represented by Daniel in chapter nine, as understanding their scattered condition, and thereafter praying the Leviticus twenty-six prayer. They are those represented by Daniel, Jeremiah and Habakkuk’s watchmen who are contrasted with the “lying children.” The “lying children” were also called by “the Holy One of Israel” when He said, “in returning and rest shall ye be saved; in quietness and in confidence shall be your strength: and ye would not”.
Jeremiáš představuje ty, kteří se po prvním zklamání navrátili. Ty, kteří vstoupili do díla oddělování „vzácného od ničemného“, aby „stáli před“ Hospodinem a byli jako Hospodinova „ústa“. Jsou to ti, které v deváté kapitole představuje Daniel jako ty, kdo chápou svůj rozptýlený stav a poté se modlí modlitbu z dvacáté šesté kapitoly Levitiku. Jsou to ti, které představují Daniel, Jeremiáš a strážní Habakukovi, kteří stojí v protikladu k „lhářským dětem“. „Lhářské děti“ byly také povolány „Svatým Izraele“, když řekl: „v navrácení a odpočinutí dojdete spasení; v tichosti a v důvěře bude vaše síla; ale nechtěli jste“.
Miller’s jewels are the truths represented on Habakkuk’s tables that represent the test of the Midnight Cry message that produces two classes of worshippers. The symbol of the rebellion that is manifested against those jewels is “the daily.” Miller was accurate in his understanding of “the daily,” but his understanding was limited by the history he lived in, and the jewels he was used to place upon the table in the center of his room are now shining ten times brighter than they did when Miller first placed them upon his table. They are now in a casket that is larger, for the casket now represents not only the Bible, as it did for Miller’s time, but it now represents both the Bible and the Spirit of Prophecy.
Millerovy drahokamy jsou pravdy znázorněné na Abakukových deskách, které představují zkoušku poselství půlnočního volání, jež vytváří dvě třídy uctívačů. Symbolem vzpoury, která se proti těmto drahokamům projevuje, je „ustavičná oběť“. Miller ve svém chápání „ustavičné oběti“ nepochybil, avšak jeho porozumění bylo omezeno dějinami, v nichž žil, a drahokamy, které byl zvyklý pokládat na stůl uprostřed svého pokoje, nyní září desetkrát jasněji než tehdy, když je Miller poprvé položil na svůj stůl. Nyní jsou v klenotnici, která je větší, neboť klenotnice nyní představuje nejen Bibli, jako tomu bylo v Millerově době, ale nyní představuje jak Bibli, tak i Ducha proroctví.
It is these two witnesses that produce the testing light in the last days, and it is these two witnesses that become a primary battleground in the last days. Miller saw the battle, for in his dream they took his casket (the Bible), and tore it up. John, representing “the wise” in the last days, “was in the isle that is called Patmos, for the word of God, and for the testimony of Jesus Christ.” John was being persecuted for believing the message of both the Bible and the writings of Ellen White.
Právě tito dva svědkové vydávají v posledních dnech zkušební světlo a právě tito dva svědkové se v posledních dnech stávají jedním z hlavních bojišť. Miller ten zápas viděl, neboť v jeho snu vzali jeho schránku (Bibli) a roztrhali ji. Jan, představující „moudré“ v posledních dnech, „byl na ostrově, který slove Patmos, pro slovo Boží a pro svědectví Ježíše Krista“. Jan byl pronásledován proto, že věřil poselství jak Bible, tak spisů Ellen Whiteové.
We will continue the consideration of the truths which are represented by the vision of the Ulai River that was unsealed in 1798, in the next article.
V příštím článku budeme pokračovat v rozvažování pravd, které jsou znázorněny viděním o řece Ulai, jež bylo odpečetěno v roce 1798.
“We have nothing to fear for the future, except as we shall forget the way the Lord has led us, and His teaching in our past history.” Life Sketches, 196.
„Nemáme se čeho obávat, pokud jde o budoucnost, ledaže bychom zapomněli na cestu, jíž nás Pán vedl, a na Jeho učení v naší minulé historii.“ Life Sketches, 196.