Reasoning from cause to effect is worthless if you define the effect incorrectly, as has been done by Laodicean Adventist historians who pontificate on the circumstances and personalities associated with the 1888 General Conference at Minneapolis. The inspired commentary identifies the event as a repetition of the rebellion of Korah, Dathan and Abiram, which was motivated by the judgment that assigned them to wander in the wilderness for forty years until they died. That same judgment had been pronounced upon Laodicean Adventism.
Usuzování od příčiny k následku je bezcenné, jestliže následek vymezíte nesprávně, jak to učinili laodicejští adventističtí historikové, kteří mentorují o okolnostech a osobnostech spojených s Generální konferencí v Minneapolis v roce 1888. Inspirovaný komentář označuje tuto událost za opakování vzpoury Kóracha, Dátana a Abírama, která byla podnícena soudem, jenž jim uložil bloudit po poušti čtyřicet let, dokud nezemřou. Tentýž soud byl vynesen nad laodicejským adventismem.
The rebellion included secret discussions where the rebels were in such extreme Laodicean blindness that it prevented them from understanding that God was aware of their closed-door planning and rebellion. As Korah, Dathan and Abiram hid in their tents and made their plans and spread their rebellion against Moses, so too did the ancient men of 1888, hide behind the closed doors of their houses, to plot against Sister White, her son and the chosen messengers. From that point Sister White, Jones and Waggoner were to be attacked.
Vzbouření zahrnovalo tajné porady, při nichž se vzbouřenci nacházeli v tak krajní laodicejské slepotě, že jim to bránilo pochopit, že si Bůh je vědom jejich plánování za zavřenými dveřmi i jejich vzpoury. Jako Kórach, Dátan a Abíram se ukrývali ve svých stanech, osnovali své plány a šířili svou vzpouru proti Mojžíšovi, tak i starší mužové roku 1888 se skrývali za zavřenými dveřmi svých domů, aby osnovali spiknutí proti sestře Whiteové, jejímu synu a vyvoleným poslům. Od té chvíle měli být sestra Whiteová, Jones a Waggoner terčem útoků.
The four generations of Adventism progressively grew in its rebellion, as illustrated in Ezekiel chapter eight. The chambers of imagery within the physical temple and human temple had become entrenched with wicked imaginations, and spiritualism settled upon the ancient men who were appointed to protect the people. Leading up to 1888, the ancient men both cast dispersions upon the authority of the Bible and then the Spirit of Prophecy, and in 1884, the open visions ceased. Kellogg’s pantheistic spiritualism began to make its way in the history preceding 1888, and 1888 marks the arrival of the second generation. The Adventist historians may have not recorded the actual historical testimony of the rebellion manifested at the meeting, but according to inspiration the heavenly Watchers “heard every word and registered” the “words in the books of heaven.”
Čtyři generace adventismu postupně rostly ve své vzpouře, jak je znázorněno v osmé kapitole Ezechiele. Komnaty obrazotvornosti ve fyzickém chrámu i v lidském chrámu se pevně zakořenily ve zvrácených představách a na starších mužích, kteří byli ustanoveni k ochraně lidu, spočinul spiritualismus. V období předcházejícím roku 1888 tito starší muži nejprve zpochybňovali autoritu Bible a poté i Ducha proroctví a roku 1884 otevřená vidění ustala. Kelloggův panteistický spiritualismus si začal razit cestu v dějinách předcházejících roku 1888 a rok 1888 označuje příchod druhé generace. Adventističtí historikové možná nezaznamenali skutečné historické svědectví o vzpouře projevené na tomto shromáždění, avšak podle inspirace nebeští Strážci „slyšeli každé slovo a zaznamenali“ tato „slova do nebeských knih“.
The rebellion represented by Ezekiel’s “secret chambers of imagery,” represented an attack upon the true foundations. It represented an attack upon the prophetess and the chosen messengers, and it marked the arrival of spiritualism. In that generation the next major attack was going to be carried out by Satan against the very foundation of William Miller’s foundations.
Vzpoura, kterou představovaly Ezechielovy „tajné komory obrazů“, znamenala útok na pravé základy. Znamenala útok na prorokyni a na vyvolené posly a označovala příchod spiritualismu. V oné generaci měl Satan vykonat další velký útok proti samému základu základů Williama Millera.
Miller based the framework of all his prophetic applications upon the understanding that the two desolating powers in Daniel chapter eight, verse thirteen, represented paganism followed by papalism. In 1901, Lewis Conradi, a leader of Laodicean Adventism in Germany, re-introduced the fallen Protestant view that the “the daily” in the book of Daniel represented Christ’s sanctuary ministry.
Miller založil rámec všech svých prorockých výkladů na porozumění, že dvě pustošící mocnosti v Danielovi 8,13 představovaly pohanství, po němž následovalo papežství. Roku 1901 Lewis Conradi, jeden z vůdců laodicejského adventismu v Německu, znovu uvedl padlý protestantský názor, že „ustavičná oběť“ v knize Daniel představuje Kristovu službu ve svatyni.
During the period of history following the 1888 Minneapolis meeting, the spiritualism of the leader of the health work escalated, alienation continued between leaders as the fallout of the rejection of the message of Jones and Waggoner continued to take its toll. In the beginning of the new century W. W. Prescott, a Laodicean Adventist leader who had received theological credentials from the schools of apostate Protestantism, took up the satanic mantle to promote Conradi’s view of “the daily,” and as is always the case “the victors write the history.”
V období dějin následujícím po minneapolském shromáždění roku 1888 se spiritualismus vedoucího zdravotnického díla stupňoval, odcizení mezi vedoucími pokračovalo, zatímco následky odmítnutí poselství Jonese a Waggonera si dále vybíraly svou daň. Na počátku nového století se W. W. Prescott, laodicejský adventistický vůdce, který získal teologické pověření na školách odpadlého protestantismu, chopil satanského pláště, aby prosazoval Conradiho náhled na „ustavičnou oběť“, a jak tomu bývá vždy, „vítězové píší dějiny“.
The holy angels recorded the true history, but Laodicean Adventism produced a historical position of the controversy over the rejection of the Millerite understanding of “the daily,” that leaves any of the “unlearned” in Laodicean Adventism to believe that the definition of “the daily,” which Sister White identified as coming from “angels that were expelled from heaven,” is actually a true doctrine. During the early years of the twentieth century W. W. Prescott led out in producing a publication titled, The Protestant. The entire premise of the publication was to teach that Miller’s understanding of “the daily” was incorrect, and that apostate Protestantism, where he had obtained his theological credentials, was correct in assigning a satanic symbol to Christ. In that history A. G. Daniells (General Conference President), joined forces with Prescott in the satanic attack against truth, in spite of the fact that Sister White had directly endorsed Miller’s view of “the daily” as correct.
Svatí andělé zaznamenali pravdivé dějiny, avšak laodicejský adventismus vytvořil historické stanovisko sporu ohledně odmítnutí milleritského chápání „ustavičné“, které ponechává každého z „neučených“ v laodicejském adventismu v domnění, že výklad „ustavičné“, jejž sestra Whiteová označila za pocházející od „andělů, kteří byli vypuzeni z nebe“, je ve skutečnosti pravým učením. V prvních letech dvacátého století se W. W. Prescott ujal vedení při vydávání publikace nazvané The Protestant. Celý základní předpoklad této publikace spočíval v tom, aby učila, že Millerovo chápání „ustavičné“ bylo nesprávné a že odpadlé protestantství, kde získal své teologické pověření, mělo pravdu, když Kristu přiřazovalo satanský symbol. V těchto dějinách A. G. Daniells (prezident Generální konference) spojil síly s Prescottem v satanském útoku proti pravdě, navzdory skutečnosti, že sestra Whiteová přímo potvrdila Millerův pohled na „ustavičnou“ jako správný.
“The Lord showed me that the 1843 chart was directed by his hand, and that no part of it should be altered; that the figures were as he wanted them. That his hand was over and hid a mistake in some of the figures, so that none could see it, until his hand was removed.
„Pán mi ukázal, že tabule z roku 1843 byla vedena jeho rukou a že žádná její část nemá být měněna; že čísla byla taková, jak je chtěl. Že jeho ruka spočívala nad jednou chybou v některých číslech a zakrývala ji, takže ji nikdo nemohl vidět, dokud jeho ruka nebyla odňata.
“Then I saw in relation to the ‘Daily,’ that the word ‘sacrifice’ was supplied by man’s wisdom, and does not belong to the text; and that the Lord gave the correct view of it to those who gave the judgment hour cry. When union existed, before 1844, nearly all were united on the correct view of the ‘Daily;’ but since 1844, in the confusion, other views have been embraced, and darkness and confusion has followed.” Review and Herald, November 1, 1850.
„Potom jsem ve vztahu ke ‚Každodenní‘ viděla, že slovo ‚oběť‘ bylo doplněno lidskou moudrostí a k textu nenáleží; a že Pán dal správné porozumění tomu těm, kdo hlásali poselství o hodině soudu. Když panovala jednota, před rokem 1844, téměř všichni byli sjednoceni ve správném chápání ‚Každodenní‘; avšak od roku 1844 byly ve zmatku přijaty jiné názory a následovaly temnota a zmatek.“ Review and Herald, 1. listopadu 1850.
At the time of Prescott and Daniells’ attack against the truth of “the daily,” Prescott and Daniells were representing a minority opinion on the subject, and Sister White’s counsel during the controversy towards the two men was that they should shut up, although she said it in more diplomatic terms, such as “in silence is your wisdom.” When she rebuked them for their false view she also emphasized that the subject of “the daily,” was not to be made a test question. The historical revisionists, which revisionism is a historical method that is credited with beginning with the Jesuit order of the Catholic church, have used her statements about “the daily” not being made a test question, in order to prevent an honest evaluation of the doctrine. They misrepresent her statements for they invariably leave out that when she counselled against agitating the subject of “the daily,” she always qualified her statements with statements such as, “at this time,” or “under current circumstances.”
V době Prescottova a Daniellsova útoku proti pravdě o „ustavičné“ zastávali Prescott a Daniells v této věci menšinový názor a rada sestry Whiteové těmto dvěma mužům během sporu byla, aby mlčeli, ačkoli to vyjádřila diplomatičtějšími slovy, jako například „v tichosti je vaše moudrost“. Když je káralа pro jejich mylný názor, zároveň zdůraznila, že z otázky „ustavičné“ se nemá stát zkušební otázka. Historičtí revizionisté, přičemž revizionismus je historická metoda, jejíž počátek je připisován jezuitskému řádu katolické církve, použili její výroky o tom, že se z „ustavičné“ nemá stát zkušební otázka, aby zabránili poctivému posouzení této nauky. Její výroky překrucují, neboť pokaždé opomíjejí uvést, že když radila, aby se otázka „ustavičné“ nerozjitřovala, vždy své výroky upřesňovala dodatky jako „v této době“ nebo „za nynějších okolností“.
As a prophetess she was trying to rein in an escalating controversy that was on the verge of causing a great division in the church at large, by a minority of persons who thought that because they were leaders they had the authority to promote whatever they determined to be truth. And the Lord, through her influence, kept the satanic work in check, until she died. Then in 1931, a new push to reject the truth of “the daily” was attempted, and ultimately accomplished. Today the true understanding of the definition of “the daily” is the minority understanding in Laodicean Adventism, and under the current circumstances “the daily,” is now most certainly a test question.
Jako prorokyně se snažila zadržet narůstající spor, který byl na pokraji vyvolání velkého rozdělení v církvi jako celku, a to ze strany menšiny osob, jež se domnívaly, že protože jsou vedoucími, mají pravomoc prosazovat cokoli, co samy určí za pravdu. A Pán prostřednictvím jejího vlivu držel satanovo dílo na uzdě, dokud nezemřela. Poté byl roku 1931 podniknut nový pokus zavrhnout pravdu o „každodenní“, a ten byl nakonec uskutečněn. Dnes je pravé porozumění významu „každodenní“ menšinovým chápáním v laodicejském adventismu a za nynějších okolností je „každodenní“ nyní zcela jistě zkušební otázkou.
When the majority opinion held the true understanding it was not a test, but when any truth is defined as error, it is then a test. When the compilation of manuscripts that is titled Manuscript Releases, was published in the 1980’s, or there about, there was then recognized an article that is as direct in its opposition to Prescott and Daniells’ view of “the daily,” as is her endorsement of Miller’s view.
Když převládající mínění zastávalo pravé porozumění, nebylo to zkouškou; avšak když je jakákoli pravda označena za blud, tehdy se to stává zkouškou. Když byla v osmdesátých letech, či přibližně tehdy, vydána kompilace rukopisů nazvaná Manuscript Releases, byl v ní rozpoznán článek, který je ve svém odporu vůči Prescottovu a Daniellsovu pojetí „ustavičné“ právě tak přímočarý, jako je její podpora Millerova pojetí.
“At this stage of our experience we are not to have our minds drawn away from the special light given [us] to consider at the important gathering of our conference. And there was Brother Daniells, whose mind the enemy was working; and your mind and Elder Prescott’s mind were being worked by the angels that were expelled from heaven. Satan’s work was to divert your minds that jots and tittles should be brought in which the Lord did not inspire you to bring in. They were not essential. But this meant much to the cause of truth. And the ideas of your minds, if you could be drawn away to jots or tittles, is a work of Satan’s devising. To correct little things in the books written, you suppose would be doing a great work. But I am charged, Silence is eloquence.
„V této fázi naší zkušenosti nesmíme dopustit, aby byla naše mysl odvedena od zvláštního světla, které nám bylo dáno k uvážení při důležitém shromáždění naší konference. A byl tam bratr Daniells, jehož myslí nepřítel působil; a vaší myslí i myslí staršího Prescotta působili andělé, kteří byli vyvrženi z nebe. Satanovým dílem bylo odvrátit vaši mysl, aby byly vnášeny čárky a tečky, k jejichž vnášení vás Pán neinspiroval. Nebyly podstatné. Avšak pro věc pravdy to mělo veliký význam. A představy vaší mysli, pokud byste mohl být odveden k čárkám a tečkám, jsou dílem Satanova úmyslu. Domníváte se, že opravovat drobnosti v napsaných knihách by znamenalo vykonat veliké dílo. Avšak je mi uloženo: Mlčení je výmluvné.“
“I am to say, Stop your picking flaws. If this purpose of the devil could only be carried out, then [it] appears to you [that] your work would be considered as most wonderful in conception. It was the enemy’s plan to get all the supposed objectionable features where all classes of minds did not agree.
„Mám říci: Přestaňte hledat chyby. Kdyby tento záměr ďábla mohl být jen uskutečněn, pak by se vám [zdálo], že vaše dílo bude pokládáno za co nejpodivuhodnější ve svém pojetí. Nepřítelovým plánem bylo prosadit všechny domněle závadné rysy tam, kde se na nich neshodovaly všechny druhy myslí.
“And what then? The very work that pleases the devil would come to pass. There would be a representation given to the outsiders not of our faith just what would suit them, that would develop traits of character which would cause great confusion and occupy the golden moments which should be used zealously to bring the great message before the people. The presentations upon any subject we have worked upon could not all harmonize, and the results would be to confuse the minds of believers and unbelievers. This is the very thing that Satan had planned that should take place—anything that could be magnified as a disagreement.
„A co potom? Uskutečnilo by se právě to dílo, které se líbí ďáblu. Vnějším by byla podána taková představa, nikoli o naší víře, jaká by jim právě vyhovovala, která by rozvíjela povahové rysy, jež by způsobily veliký zmatek a zabraly zlaté okamžiky, které by měly být horlivě využity k tomu, aby bylo lidu předloženo veliké poselství. Výklady o kterémkoli tématu, na němž jsme pracovali, by nemohly být všechny ve vzájemném souladu a výsledkem by bylo zmatení mysli věřících i nevěřících. To je právě ta věc, kterou satan zamýšlel, aby nastala — cokoli, co by mohlo být zveličeno jako nesoulad.“
“Read Ezekiel, chapter 28. Now, here is a grand work, where strange spirits can figure. But the Lord has a work to [be] done to save perishing souls; and the places which Satan, disguised, could fill in, bringing confusion into our ranks, he will do to perfection, and all those little differences will become enlarged, prominent.
„Přečtěte si Ezechiele, 28. kapitolu. Zde se nyní otevírá velké dílo, v němž mohou působit podivní duchové. Avšak Pán má vykonat dílo k záchraně hynoucích duší; a místa, která by satan v přestrojení mohl zaujmout a vnést tak zmatek do našich řad, ta zaplní s naprostou dokonalostí, a všechny ty malé rozdíly se zvětší a stanou se nápadnými.“
“And I was shown from the first that the Lord had given neither Elders Daniells nor Prescott the burden of this work. Should Satan’s wiles be brought in, should this “Daily” be such a great matter as to be brought in to confuse minds and hinder the advancement of the work at this important period of time? It should not, whatever may be. This subject should not be introduced, for the spirit that would be brought in would be forbidding, and Lucifer is watching every movement. Satanic agencies would commence his work and there would be confusion brought into our ranks. You have no call to hunt up the difference of opinion that is not a testing question; but your silence is eloquence. I have the matter all plainly before me. If the devil could involve any one of our own people on these subjects, as he has proposed to do, Satan’s cause would triumph. Now the work without delay is to be taken up and not a [difference] of opinion expressed.
„A od samého počátku mi bylo ukázáno, že Pán nesvěřil ani staršímu Daniellsovi, ani Prescottovi břemeno tohoto díla. Mají být vneseny satanovy úklady, má být toto „Denní“ tak velikou věcí, aby bylo předkládáno k matení myslí a k zadržování postupu díla v této důležité době? Nemá tomu tak být, ať je to cokoli. Tento námět nemá být uváděn, neboť duch, který by tím byl vnesen, by byl odrazující, a Lucifer sleduje každý pohyb. Satanské nástroje by zahájily své dílo a do našich řad by byl vnesen zmatek. Nejste povoláni vyhledávat rozdílnost názorů, která není zkušební otázkou; avšak vaše mlčení je výmluvné. Mám tuto záležitost zcela jasně před sebou. Kdyby ďábel mohl do těchto otázek zaplést kohokoli z našeho vlastního lidu, jak si předsevzal učinit, satanova věc by zvítězila. Nyní je třeba bez prodlení chopit se díla a nevyjadřovat žádný [rozdíl] v názoru.“
“Satan would inspire those men who have gone out from us to unite with evil angels and retard our work on unimportant questions, and what rejoicing [there] would be in the camp of the enemy. Press together, press together. Let every difference be buried. Our work now is to devote all our physical and brain-nerve power to put these differences out of the way, and all harmonize. If Satan could with his great unsanctified wisdom be permitted to get the least hold, [he would rejoice].
„Satan by podněcoval ty muže, kteří od nás vyšli, aby se spojili se zlými anděly a zdržovali naše dílo nepodstatnými otázkami; a jaké jásání [by zavládlo] v táboře nepřítele. Semkněte se, semkněte se. Ať je každý rozdíl pohřben. Naším dílem nyní je věnovat veškerou svou tělesnou sílu i sílu mozku a nervů tomu, abychom tyto rozdíly odstranili z cesty a aby všichni byli v souladu. Kdyby Satanovi bylo s jeho velikou neposvěcenou moudrostí dovoleno získat byť jen nejmenší oporu, [radoval by se].“
“Now, when I saw how you were working, my mind took in the whole situation and the results if you should go forward and give the parties that have left us the least chance to bring confusion into our ranks. Your lack of wisdom would be just what Satan would have it. Your loud proclamation was not under the inspiration of the Holy Spirit. I was instructed to say to you that your picking flaws in the writings of men that have been led of God is not inspired of God. And if this is the wisdom that Elder Daniells would give to the people, by no means give him an official position, for he cannot reason from cause to effect. Your silence on this subject is your wisdom. Now, everything like picking flaws in the publications of men who are not alive is not the work God has given any of you to do. For if these men—Elders Daniells and Prescott—had followed the directions given in working the cities, there would have been many, very many, convinced of the truth and converted, able men that [now] are in positions where they never will be reached.
„Když jsem nyní viděla, jak pracujete, moje mysl obsáhla celou situaci i důsledky, které by nastaly, kdybyste pokračovali a dali stranám, jež nás opustily, sebemenší příležitost vnést zmatek do našich řad. Právě váš nedostatek moudrosti by byl tím, co by si satan přál. Vaše hlasité prohlášení nebylo pod vnuknutím Ducha svatého. Bylo mi uloženo říci vám, že vaše hledání chyb ve spisech mužů, kteří byli vedeni Bohem, není vnuknuto Bohem. A jestliže je to ta moudrost, kterou by starší Daniells chtěl dát lidu, pak mu v žádném případě nesvěřujte úřední postavení, neboť nedovede usuzovat od příčiny k následku. Vaše mlčení v této věci je vaší moudrostí. Nuže, cokoli se podobá hledání chyb v publikacích mužů, kteří již nežijí, není dílem, které Bůh komukoli z vás svěřil. Neboť kdyby tito muži — starší Daniells a Prescott — byli při práci ve městech následovali dané pokyny, bylo by mnoho, velmi mnoho lidí přesvědčeno o pravdě a obráceno; schopní muži, kteří [nyní] zastávají postavení, v nichž jich již nikdy nebude dosaženo.“
“All the world is to be regarded as one great family. And when you have such a fountain of knowledge to draw from, why have you left the world to perish for years with the testimonies given by our Lord Jesus Christ? True religion teaches us to regard every man and woman as a person to whom we can do good.
„Celý svět má být považován za jednu velikou rodinu. A když máte takový pramen poznání, z něhož můžete čerpat, proč jste po léta ponechávali svět, aby hynul, navzdory svědectvím daným naším Pánem Ježíšem Kristem? Pravé náboženství nás učí pohlížet na každého muže i ženu jako na bytost, jíž můžeme prokázat dobro.
“This has been in print many years: ‘A Balanced Mind,’ testimony to Elder Andrews. The mind may be cultivated to become a power to know when to speak and what burdens to take up and to bear, for Christ is your teacher. And I feared greatly for you [when I saw you] exalting your wisdom and pursuing a course to bring in differences of opinion. The Lord calls for wise men who can hold their peace when it [is] wisdom for them to do so. If you would be a whole man, you need sanctification through Jesus Christ. Now there is a work just started, and let wisdom be seen in every minister, in every president of [a] conference. But here was a work for you to take hold of years ago where you were needed to lift your voice for this very work. Christ gave all His people special directions what they shall do and the things they shall not do. And there is a little time left us to work out the righteousness of the Lord. You can understand the way of the Lord. I saw your purpose of carrying things after your own devising after you were placed as president. You had thought you would do wonderful things, which would be a work God had not placed in your hands to do. Now, your work is not to oppress but to release every necessity possible if the Lord has accepted you to serve. But you have very early given evidence that wisdom and sanctified judgment have not been manifested by you. You blazed out matters that would not be received unless the Lord should give light.
„Toto bylo v tisku již po mnoho let: ‚Vyrovnaná mysl,‘ svědectví staršímu Andrewsovi. Mysl může být pěstována tak, aby se stala silou k poznání, kdy mluvit a jaká břemena vzít na sebe a nést, neboť Kristus je vaším učitelem. A velice jsem se o vás obávala [když jsem vás viděla], jak vyvyšujete svou moudrost a volíte postup, který přináší rozdílnost názorů. Pán volá po moudrých mužích, kteří dovedou mlčet, když je pro ně moudré tak učinit. Chcete-li být celistvým mužem, potřebujete posvěcení skrze Ježíše Krista. Nyní právě začalo dílo a ať je moudrost zjevná v každém kazateli, v každém předsedovi sdružení. Zde však bylo dílo, jehož jste se měl chopit již před lety, kdy jste byl potřebný, abyste pozvedl svůj hlas právě pro toto dílo. Kristus dal všemu svému lidu zvláštní pokyny, co mají činit a co činit nemají. A zbývá nám jen krátký čas, abychom uskutečnili spravedlnost Páně. Můžete porozumět cestě Páně. Viděla jsem váš záměr řídit věci podle vlastního návrhu poté, co jste byl ustanoven předsedou. Myslel jste si, že vykonáte podivuhodné věci, což by bylo dílo, které Bůh nevložil do vašich rukou, abyste je konal. Nyní vaše dílo není utlačovat, nýbrž uvolnit každou možnou nutnost, přijal-li vás Pán ke službě. Vy jste však již velmi záhy podal důkaz, že se u vás neprojevila moudrost ani posvěcený úsudek. Vynášel jste na světlo věci, které by nebyly přijaty, pokud by Pán nedal světlo.“
“I have been instructed that such hasty movements should not have [been] made [such] as selecting you as president of the conference even another year. But the Lord forbids any more such hasty transactions until the matter is brought before the Lord in prayer; and as you have had the message come to you that the work of the Lord resting upon the president is a most solemn responsibility, you had no moral right to blaze out as you did upon the subject of the ‘Daily’ and suppose your influence would decide the question. There was Elder Haskell, who has carried the heavy responsibilities, and there is Elder Irwin and several men I might mention who have the heavy responsibilities.
„Bylo mi dáno poučení, že takové ukvapené kroky, jako bylo zvolení vás předsedou konference ještě na další rok, neměly být učiněny. Pán však zakazuje jakékoli další takové ukvapené jednání, dokud nebude tato záležitost v modlitbě předložena Pánu; a protože vám bylo sděleno poselství, že dílo Páně spočívající na předsedovi je nanejvýš vážnou odpovědností, neměl jste žádné mravní právo tak, jak jste to učinil, prudce vystoupit v otázce „Denní“ a domnívat se, že váš vliv tuto otázku rozhodne. Byl tu starší Haskell, který nesl těžká břemena odpovědnosti, a je tu starší Irwin a několik mužů, které bych mohla zmínit, kteří nesou těžká břemena odpovědnosti.
“Where was your respect for the men of age? What authority could you exercise without taking all the responsible men to weigh the matter? But let us now investigate the matter. We must now reconsider whether it is the Lord’s judgment, in the face of the work that has been neglected, of showing your zeal to carry the work even another year. If you should carry the work another year with the help that shall unite with you, there should be a change take place in you and Elder Prescott. And humble your own hearts before God. The Lord will have to see in you a showing of a different experience, for if ever men needed to be reconverted at this present [time], it [is] Elder Daniells and Elder Prescott.
„Kde byla vaše úcta k mužům pokročilého věku? Jakou autoritu jste mohli vykonávat, aniž byste přizvali všechny odpovědné muže, aby tuto věc zvážili? Nyní však tuto záležitost prozkoumejme. Musíme nyní znovu uvážit, zda je to Pánův soud, tváří v tvář dílu, které bylo zanedbáno, že projevujete svou horlivost nést toto dílo ještě další rok. Jestliže byste měli nést toto dílo ještě další rok s pomocí těch, kteří se s vámi spojí, musí u vás i u staršího Prescotta nastat změna. A pokořte svá vlastní srdce před Bohem. Pán u vás bude muset vidět projev odlišné zkušenosti, neboť jestliže kdy muži potřebovali být znovu obráceni v této přítomné době, jsou to starší Daniells a starší Prescott.“
“Seven men should be chosen that are men of wisdom and through the working of the grace of God [give] evidence [of] a reconversion. For any men who are so blinded that they cannot reason from cause to effect, that they would ignore the men who have borne the responsibilities of the work and these presidents of conferences, [that] men [who] carry the work for over two years should be disregarded and such an impulsive consequence take place that men would neglect the very work kept before them for years—work the cities—and no, or but very little, attention [be] given to the old men for counsel, but proclaim the things they choose to give the people, bears its own testimony of the unsafety of the men to be entrusted with such a grand and wonderful work.
„Má být vybráno sedm mužů, kteří jsou muži moudrosti a kteří působením Boží milosti podávají důkaz obrácení. Neboť jestliže jsou někteří muži tak zaslepeni, že nedovedou uvažovat od příčiny k následku, takže by přehlíželi muže, kteří nesli odpovědnost za dílo, i tyto předsedy konferencí, [že] muži, [kteří] nesou dílo po více než dva roky, mají být pomíjeni, a došlo by k tak unáhlenému důsledku, že by muži zanedbávali právě to dílo, které jim bylo po léta stavěno před oči — dílo ve městech — a starým mužům by nebyla věnována žádná, nebo jen velmi malá, pozornost při radě, nýbrž by hlásali lidu věci, které se rozhodli mu podat, to samo o sobě vydává svědectví o nebezpečnosti těchto mužů, mají-li jim být svěřeno tak veliké a podivuhodné dílo.“
“Christ is not dead. He will never suffer His work to be carried on in this strange way. Let the books alone. If any change is essential, God will have the harmony in that change consistent, but when a message has been entrusted to men with the large responsibilities involved, [God] demands faithfulness that will work by love and purify the soul. Elders Daniells and Prescott both need reconversion. A strange work has come in, and it is not in harmony with the work Christ came to our world to do; and all who are truly converted will work the works of Christ.
„Kristus není mrtev. Nikdy nedopustí, aby jeho dílo bylo vykonáváno tímto podivným způsobem. Ponechte knihy beze změny. Je-li nějaká změna nezbytná, Bůh zajistí, aby v této změně byl soulad, avšak když bylo lidem svěřeno poselství spolu s velkou odpovědností, kterou to zahrnuje, [Bůh] vyžaduje věrnost, která působí skrze lásku a očišťuje duši. Starší Daniells i Prescott oba potřebují znovuobrácení. Vkradlo se sem cizí dílo a není v souladu s dílem, které Kristus přišel vykonat na tento svět; a všichni, kdo jsou skutečně obráceni, budou konat skutky Kristovy.
“We are everyone [to] work out the work which shall glorify the Father. We have come to the crisis—either to conform to the character of Jesus Christ right in this preparatory time or not attempt [it]. Elder Daniells, [you are not] to feel at liberty to let your voice be heard on high as you have done under similar circumstances. And understand, the president of a conference is not a ruler. He works in connection with the wise men who occupy the position as presidents whom God has accepted. He has not liberty to meddle with the writings in printed books from the pens that God has accepted. They are no longer to bear sway unless they show less of the ruling, dominating power. The crisis has come, for God will be dishonored.
„Všichni máme konat dílo, které oslaví Otce. Dospěli jsme ke krizi — buď se již v tomto přípravném čase přizpůsobit charakteru Ježíše Krista, anebo se o to nepokoušet. Starší Daniellsi, nemáte se cítit oprávněn dávat za podobných okolností svůj hlas tak hlasitě slyšet, jak jste to činil. A pamatujte, že předseda sdružení není vládcem. Pracuje ve spojení s moudrými muži, kteří zastávají postavení předsedů a které Bůh přijal. Nemá volnost zasahovat do spisů v tištěných knihách, pocházejících z per těch, které Bůh přijal. Tito již nemají vládnout, neprojeví-li méně panovačné, ovládající moci. Krize přišla, neboť Bůh bude zneuctěn.“
“How does the Lord look upon the unworked cities? Christ is in heaven. Now its acknowledgment is to be, ‘There is no kingly rule. And now is the crisis of this world. Now I am the Power to save or to destroy. Now is the time when the destiny of all is in My hands. I have given My life to save the world. And “I, if I be lifted up,” the saving grace I shall impart will prove that all who will be fashioned after the divine similitude and will be one with Me shall work as I work with My power of redeeming grace.’ Whoever will, [let him] take hold with his brethren to do the work given them to do when in responsible places under the counsel the Lord gives, and seek most earnestly to work in complete harmony with Him who so loved the world He gave His life a full sacrifice for the saving of the world. I speak to our ministers, that as they enter upon the work in our cities let there be a calm sacredness attending the ministry of the Word. We cannot make the proper impression upon the minds of the people if we . . .
„Jak Pán pohlíží na neobdělaná města? Kristus je v nebi. Nyní má zaznít toto uznání: ‚Není žádná královská vláda. A nyní je krizí tohoto světa. Nyní jsem tou Mocí, která může zachránit nebo zničit. Nyní je čas, kdy je osud všech v Mých rukou. Dal jsem svůj život, abych zachránil svět. A „já, budu-li vyvýšen“, spásná milost, kterou udělím, prokáže, že všichni, kdo budou utvářeni podle božské podobnosti a budou jedno se Mnou, budou pracovat tak, jak pracuji Já, mocí své vykupující milosti.‘ Kdokoli chce, [ať] se spojí se svými bratřími, aby vykonali dílo, které jim bylo svěřeno, když stojí na odpovědných místech pod radou, kterou dává Pán, a ať co nejupřímněji usilují pracovat v naprostém souladu s Tím, který tak miloval svět, že dal svůj život jako plnou oběť za záchranu světa. Promlouvám k našim kazatelům, aby když vstupují do díla v našich městech, provázela službu slova klidná posvátnost. Nemůžeme učinit náležitý dojem na mysl lidí, jestliže my...“
“I copy from my Diary. The truth as it is in Jesus—talk it, pray it, believe every word in its simplicity. What would you gain if mistakes are brought before the men who have departed from the faith and given heed to seducing spirits, men who were not long ago with us in the faith? Will you stand on the devil’s side? Give your attention to the unworked fields. A world-wide work is before us. I was given representations of John Kellogg.
„Opisuji ze svého deníku. Pravdu, jaká je v Ježíši — mluvte o ní, modlete se o ni, věřte každému slovu v její prostotě. Co byste získali, kdyby byly omyly předloženy mužům, kteří odstoupili od víry a dali sluch svůdným duchům, mužům, kteří ještě nedávno byli s námi ve víře? Postavíte se na stranu ďábla? Zaměřte svou pozornost na neobdělaná pole. Před námi je dílo pro celý svět. Byla mi dána zjevení týkající se Johna Kellogga.“
“A very attractive personage was representing the ideas of the specious arguments that he was presenting, sentiments different from the genuine Bible truth. And those who are hungering and thirsting after something new were advancing ideas [so specious] that Elder Prescott was in great danger. Elder Daniells was in great danger [of] becoming wrapped in a delusion that if these sentiments could be spoken everywhere it would be as a new world.
„Velmi přitažlivá osobnost ztělesňovala myšlenky zdánlivě přesvědčivých argumentů, které předkládala, totiž názory odlišné od pravé biblické pravdy. A ti, kdo lačněli a žíznili po něčem novém, předkládali myšlenky [natolik zdánlivě přesvědčivé], že starší Prescott byl ve velikém nebezpečí. Starší Daniells byl ve velikém nebezpečí, že bude zachvácen bludem, že kdyby tyto názory mohly být hlásány všude, bylo by to jako nový svět.“
“Yes, it would, but while their minds were thus absorbed I was shown that Brother Daniells and Brother Prescott were weaving into their experience sentiments of a spiritual[istic] appearance and drawing our people to beautiful sentiments that would deceive, if possible, the very elect. I have to trace with my pen [the fact] that these brethren would see defects in their delusive ideas that would place the truth in an uncertainty; and [yet] they [would] stand out as [if they had] great spiritual discernment. Now I am to tell them [that] when I was shown this matter, when Elder Daniells was lifting up his voice like a trumpet in advocating his ideas of the ‘Daily,’ the after results were presented. Our people were becoming confused. I saw the result, and then there were given me cautions that if Elder Daniells without respect to the outcome should thus be impressed and let himself believe he was under the inspiration of God, skepticism would be sown among our ranks everywhere, and we should be where Satan would carry his messages. Set unbelief and skepticism would be sown in human minds, and strange crops of evil would take the place of truth.” Manuscript Releases, volume 20, 17–22.
„Ano, bylo by tomu tak, avšak zatímco jejich mysl byla takto zaujata, bylo mi ukázáno, že bratr Daniells a bratr Prescott vplétají do své zkušenosti city se zdáním duchovnosti [spiritualismu] a vedou náš lid k líbivým citům, které by, kdyby to bylo možné, oklamaly i samotné vyvolené. Musím svým perem zaznamenat [skutečnost], že tito bratři by v těchto svých klamných představách spatřovali nedostatky, které by uváděly pravdu do nejistoty; a [přece] by se [přitom] stavěli do popředí, jako [by měli] velké duchovní rozlišování. Nyní jim mám říci [toto]: když mi byla tato věc ukázána, když starší Daniells pozvedal svůj hlas jako polnici při obhajobě svých názorů o ‚Denní oběti‘, byly mi představeny následné důsledky. Náš lid upadal do zmatku. Viděla jsem výsledek a tehdy mi byla dána varování, že jestliže starší Daniells bez ohledu na následky bude takto ovlivněn a dopustí, aby uvěřil, že je pod Boží inspirací, bude mezi našimi řadami všude zasévána skepse a ocitneme se tam, kde bude satan šířit svá poselství. Do lidských myslí bude zasévána pevně zakořeněná nevíra a skepse a místo pravdy vyrostou podivné úrody zla.“ Manuscript Releases, svazek 20, 17–22.
The history of the second generation identifies an escalation of rebellion. The spiritualism represented by Ezekiel’s chambers of imagery illustrate that “Brother Daniells and Brother Prescott were weaving into their experience sentiments of a spiritualistic appearance and drawing our people to beautiful sentiments that would deceive, if possible, the very elect.” The spiritualism associated with the false view of “the daily,” is the symbol of what, if possible, would deceive the very elect. She ties together the spiritualism of pantheism that was being promoted by Kellogg with Prescott and Daniells’ push to define “the daily” as Christ’s sanctuary ministry.
Dějiny druhé generace ukazují stupňování vzpoury. Spiritualismus, znázorněný Ezechielovými komnatami obrazů, ilustruje, že „bratr Daniells a bratr Prescott vplétali do své zkušenosti názory se spiritualistickým zabarvením a přiváděli náš lid k líbivým myšlenkám, které by, kdyby to bylo možné, svedly i samotné vyvolené.“ Spiritualismus spojený s falešným pohledem na „každodenní“ je symbolem toho, co by, kdyby to bylo možné, svedlo i samotné vyvolené. Spojuje spiritualismus panteismu, který prosazoval Kellogg, s úsilím Prescotta a Danielse vymezit „každodenní“ jako Kristovu službu ve svatyni.
She informs them to leave the books alone, by which she was addressing the push by Prescott and Daniells to re-write Uriah Smith’s book, Daniel and the Revelation, in order to remove his teaching that identified “the daily,” just as Miller identified it. The historical revisionists of Laodicea, who Isaiah identifies as “the learned”, have accomplished a wonderful work upon the unlearned of Adventism, for they have misrepresented the testimony of the history to lead those with itching ears and shallow study habits to think that the subject of “the daily,” is unimportant, and that Miller was incorrect on the subject. That work of revision is part of the rubbish Miller was shown that was to be swept away by the dirt brush man, in the time when the manifestation of the power of God in the Midnight Cry is repeated.
Vyzývá je, aby ponechali knihy na pokoji; tím reagovala na snahu Prescotta a Danielse přepsat knihu Uriáše Smithe Daniel and the Revelation, aby z ní odstranili jeho učení, které ztotožňovalo „the daily“ právě tak, jak je ztotožňoval Miller. Historičtí revizionisté z Laodiceje, které Izajáš označuje jako „the learned“, vykonali mezi nevzdělanými adventisty pozoruhodné dílo, neboť zkreslili svědectví dějin, aby přivedli ty, kdo mají svědivé uši a povrchní návyky ve studiu, k domněnce, že otázka „the daily“ je nepodstatná a že se Miller v této věci mýlil. Toto revizní dílo je součástí smetí, které bylo Millerovi ukázáno a které mělo být smeteno mužem se smetákem na nečistoty v době, kdy se opakuje zjevení Boží moci v Půlnočním volání.
We will continue our consideration of the second generation of Laodicean Adventism in the next article.
V příštím článku budeme pokračovat v našem pojednání o druhé generaci laodicejského adventismu.
“The message ‘Go forward’ is still to be heard and respected. The varying circumstances taking place in our world call for labor which will meet these peculiar developments. The Lord has need of men who are spiritually sharp and clear-sighted, men worked by the Holy Spirit, who are certainly receiving manna fresh from heaven. Upon the minds of such, God’s Word flashes light, revealing to them more than ever before the safe path. The Holy Spirit works upon mind and heart. The time has come when through God’s messengers the scroll is being unrolled to the world. Instructors in our schools should never be bound about by being told that they are to teach only what has been taught hitherto. Away with these restrictions. There is a God to give the message His people shall speak. Let not any minister feel under bonds or be gauged by men’s measurement. The gospel must be fulfilled in accordance with the messages God sends. That which God gives His servants to speak today would not perhaps have been present truth twenty years ago, but it is God’s message for this time.” The 1888 Materials, 133.
Poselství „Jdi vpřed“ je třeba stále slyšet a respektovat. Rozmanité okolnosti, které se v našem světě odehrávají, vyžadují práci, jež odpoví na tento zvláštní vývoj. Pán potřebuje muže, kteří jsou duchovně bystří a jasnozřiví, muže vedené Duchem svatým, kteří nepochybně přijímají manu čerstvou z nebe. Myslím takových lidí zazáří Boží slovo světlem a odhaluje jim více než kdy dříve bezpečnou stezku. Duch svatý působí na mysl i srdce. Nastal čas, kdy je skrze Boží posly svitek rozvíjen před světem. Učitelé v našich školách by nikdy neměli být svazováni tím, že se jim říká, že mají učit pouze to, co bylo vyučováno dosud. Pryč s těmito omezeními. Je zde Bůh, který dává poselství, jež má Jeho lid hlásat. Ať se žádný kazatel necítí být spoután ani poměřován lidským měřítkem. Evangelium musí být naplněno v souladu s poselstvími, která Bůh posílá. To, co Bůh dnes dává svým služebníkům, aby hlásali, by snad před dvaceti lety nebylo přítomnou pravdou, avšak pro tuto dobu je to Boží poselství.“ The 1888 Materials, 133.