„Nařízením, jímž bude vynuceno ustanovení papežství v rozporu se zákonem Božím, se náš národ zcela odpojí od spravedlnosti. Až protestantismus vztáhne svou ruku přes propast, aby uchopil ruku římské moci, až se natáhne přes hlubinu, aby si podal ruku se spiritismem, až pod vlivem tohoto trojího spojení naše země zavrhne každou zásadu své Ústavy jakožto protestantské a republikánské vlády a učiní opatření k šíření papežských bludů a klamů, tehdy budeme moci vědět, že nastal čas podivuhodného působení satana a že konec je blízko.“
„Jako přiblížení římských vojsk bylo pro učedníky znamením blížícího se zničení Jeruzaléma, tak i toto odpadnutí může být pro nás znamením, že mez Boží shovívavosti byla dosažena, že míra nepravosti našeho národa je naplněna a že anděl milosti se chystá odletět, aby se již nikdy nevrátil. Tehdy bude Boží lid uvržen do oněch výjevů soužení a tísně, které proroci popsali jako čas Jákobova soužení. Volání věrných, pronásledovaných stoupá k nebi. A jako Ábelova krev volala ze země, tak také z hrobů mučedníků, z hrobů moře, z horských jeskyní, z klášterních krypt zaznívají hlasy volající k Bohu: ‚Dokdy, Pane, svatý a pravý, nebudeš soudit a mstít naši krev na těch, kdo přebývají na zemi?‘“
„Pán koná své dílo. Celé nebe je v pohybu. Soudce celé země brzy povstane a obhájí svou zneuctěnou autoritu. Znamení vysvobození bude vloženo na muže, kteří zachovávají Boží přikázání, kteří mají v úctě jeho zákon a kteří odmítají znamení šelmy nebo jejího obrazu.
„Bůh zjevil, co se má stát v posledních dnech, aby Jeho lid byl připraven obstát proti bouři odporu a hněvu. Ti, kteří byli varováni před událostmi, jež jsou před nimi, nemají usedat v klidném očekávání přicházející bouře a utěšovat se tím, že Pán ukryje své věrné v den soužení. Máme být jako lidé očekávající svého Pána, ne v nečinném vyhlížení, nýbrž v horlivé práci, s neochvějnou vírou. Nyní není čas dovolit, aby naše mysli byly pohlceny věcmi druhořadého významu. Zatímco lidé spí, satan čile uspořádává věci tak, aby se lidu Páně nedostalo milosrdenství ani spravedlnosti. Nedělní hnutí si nyní razí cestu ve tmě. Vůdci zastírají pravou podstatu věci a mnozí, kteří se k tomuto hnutí připojují, sami nevidí, kam směřuje skrytý proud. Jeho prohlášení jsou mírná a zdánlivě křesťanská, ale až promluví, odhalí ducha draka. Naší povinností je učinit vše, co je v naší moci, abychom odvrátili hrozící nebezpečí. Měli bychom usilovat odzbrojit předsudky tím, že se před lidem postavíme ve správném světle. Měli bychom jim předložit skutečnou spornou otázku, a tak vznést co nejúčinnější protest proti opatřením omezujícím svobodu svědomí. Měli bychom zkoumat Písma a být schopni podat zdůvodnění své víry. Prorok praví: ‚Bezbožní budou jednat bezbožně; a nikdo z bezbožných neporozumí, ale moudří porozumějí.‘ Testimonies, svazek 5, 451, 452.“
Když „nedělní hnutí“ „promluví, odhalí ducha draka“. Tyto čtyři odstavce ukazují, že při nedělním zákonu se Spojené státy „zcela odloučí od spravedlnosti“. Při nedělním zákonu „nastal čas pro podivuhodné působení satana“. Při nedělním zákonu je dovršena trojí unie. Při nedělním zákonu Spojené státy „zavrhují každou zásadu své Ústavy jako protestantská republikánská vláda“ a zároveň „činí opatření k šíření papežských nepravd a klamů“. Tento nedělní zákon je pro nás „znamením, že mez Boží shovívavosti byla dosažena, že míra nepravosti našeho národa je plná a že anděl milosrdenství se chystá odlétnout, aby se již nikdy nevrátil“. Toto znamení bylo předobrazeno varováním, které dal Ježíš, když označil ohavnost zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel. Právě zde dochází k naplnění modlitby mučedníků páté pečeti, kteří volají: „Dokud ještě, Pane svatý a pravý, nebudeš soudit a mstít naši krev na obyvatelích země?“ Také na tomto mezníku pošetilé i moudré panny zjevují svůj charakter.
Při nedělním zákonu Spojené státy „zavrhují každou zásadu své Ústavy“. Období, v němž bylo toto dílo vykonáno, začalo zákonem Patriot Act v roce 2001. Období od roku 2001 až do nedělního zákona představuje postupné dílo zavrhování Ústavy. Toto postupné dílo odpovídá prorocké linii, v níž se uskutečňuje utváření obrazu šelmy. Linie obrazu šelmy se může jevit poněkud složitější, avšak této složitosti stojí za to porozumět. To, co linii obrazu šelmy komplikuje, je skutečnost, že představuje dvě linie.
Pro zemskou šelmu představují ony dvě linie rohy republikánství a protestantismu. Tyto dva rohy se spojují ve vztah církve a státu, a tak naplňují utvoření obrazu šelmy. Linie utvoření obrazu šelmy tedy obsahuje v rámci jedné linie dvě linie, neboť republikánský a protestantský roh probíhají dějinami souběžně, avšak jejich jednotlivé linie mají také své vlastní prorocké svědectví, které nesou. Jedna prorocká linie se dvěma souběžnými předměty je složitější než pouhé vyznačení mezníků politických činů, které představují mluvení spojené s Ústavou.
Dvě linie republikánského a protestantského rohu jsou dále zkomplikovány prorockou skutečností, že uvnitř republikánského rohu se nacházejí dějiny zápasu mezi demokraty podporujícími otroctví a republikány vystupujícími proti otroctví; a dále tím, že uvnitř protestantského rohu probíhá ustavičný proces zkoušky, který v rámci dějin protestantského rohu sleduje moudré a pošetilé panny. Přesto je nanejvýš důležité pevně se usadit v těchto pravdách.
V linii znázorněné dvěma rohy šelmy ze země se nachází paralelní ilustrace buď utváření charakteru Kristova, nebo charakteru satanova, což se rovná buď utváření obrazu Kristova, nebo obrazu šelmy, neboť v tomto kontextu „šelma“ představuje stvořenou bytost na rozdíl od Stvořitele. Utváření těchto vlastností se uskutečňuje vnitřně mezi všemi lidmi, neboť když se uzavře doba milosti, existují již jen dvě třídy. Toto utváření se rovněž uskutečňuje navenek ve spojenectví mezi papežskou mocí a Organizací spojených národů.
Čas zkoušky pro vytváření obrazu šelmy tedy začal v roce 2001 a končí nedělním zákonem ve Spojených státech. V tomto časovém úseku prorocká historie dvou rohů zemské šelmy znázorňuje v rámci jejich příslušných rohů vnitřní i vnější spor, ať již náboženský nebo politický, a také zápas mezi oběma rohy navzájem.
Nedělní zákon ve Spojených státech představuje varování k útěku, které Ježíš označil jako „ohavnost zpustošení“. Nedělní zákon ve Spojených státech je závěrem období, které začalo v roce 2001. Patriot Act byl „ohavností zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel“, a Ježíš jej označil jako znamení k útěku před přicházející zkázou.
Patriot Act zahrnuje prorocké světlo roku 1888 a Blairův návrh zákona. Patriot Act tedy také prorocky obsahuje předobraz nedělního zákona, takže období od roku 2001 začíná nedělním zákonem, jak je předobrazen v letech 1888—Blairův návrh zákona, 2001—Patriot Act, a končí nedělním zákonem.
Varování, aby se v roce 2001 prchalo z měst, je předobrazem varování, aby se při nedělním zákonu prchalo z Babylóna. Soud přivedený na Spojené státy při nedělním zákonu je předobrazem soudu, který dopadne na celý svět, když povstane Michael a skončí doba lidské zkušební lhůty. Kristův podpis jako Alfa a Omega je opakovaně zjevován v pravdách představovaných Blairovým zákonem v roce 1888 a vším, co rok 1888 představuje, opakujícím se v roce 2001.
Rok 2001, jenž byl předobrazen rokem 1888, nepředstavuje pouze znamení k útěku, jak je znázorněno ohavností zpustošení, nýbrž byl také představen rokem 66 po Kr. a obležením Cestia. Obležení Titem v roce 70 po Kr. představuje nedělní zákon ve Spojených státech. Nedělní zákon ve Spojených státech je znázorněn rokem 321 a prvním Konstantinovým nedělním zákonem a rok 538 představuje dobu, kdy poslední národ země podlehne znamení šelmy.
Rok 2001 je rokem 1888, Cestiem a rokem 66 po Kr. Nedělní zákon je Titem a lety 70 a 321. Rok 2001 je také křtem Ježíše a Jeho sestoupením ve Zjevení, kapitole desáté, dne 11. srpna 1840. Všechny tyto symboly přispívají k linii Ústavy.
Prorocké dějiny Spojených států probíhají souběžně s dějinami adventismu. Roku 1798 obdrželo papežství svou smrtelnou ránu a rok 1798 byl časem konce, kdy byla odpečetěna ta část Danielových proroctví, která se vztahovala k dějinám prvního a druhého anděla ze čtrnácté kapitoly Zjevení. Právě zde, v roce 1798, je vyznačen prorocký počátek adventismu, a v roce 1798 se šelma ze země s beránčími rohy stala šestým královstvím biblického proroctví.
Roku 1798 předcházely tři prorocké mezníky spojené s linií šelmy ze země, a tedy s promluvením Spojených států a s Ústavou Spojených států. Těmito třemi mezníky byly Deklarace nezávislosti, vyhlášená roku 1776, poté Ústava roku 1789 a následně Zákony o cizincích a pobuřování z roku 1798.
Tyto tři mezníky se vztahují k prorocké linii Ústavy a označují počátek šestého království biblického proroctví. Nedělní zákon je koncem vlády šestého království biblického proroctví, a proto z prorocké nutnosti musí existovat tři mezníky, které tomuto konci předcházejí, jak je předobrazeno třemi mezníky, jež předcházely počátku.
V roce 2001, při pádu věží, je Patriot Act předobrazen Blairovým zákonem z roku 1888 spolu se zjevným odbojem vedení adventismu na generální konferenci v Minneapolisu. Odboj, o němž anděl sdělil sestře Whiteové, že byl předobrazen odbojem proti Mojžíšovi ze strany Kóracha, Datana a Abírama, je rovněž předobrazen křtem Krista v roce 27 po Kr., omezením islámu dne 11. srpna 1840 a Vyhlášením nezávislosti v roce 1776, jakož i „ohavností zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel“ jako znamením k útěku před přicházejícím hněvem, jak to představují Cestius a rok 66 po Kr.
Jestliže si ještě dokážete připomenout, že prorocká linie, kterou nyní zkoumáme, je linií Ústavy Spojených států, pak všechny výše uvedené prorocké linie přispívají k prorockému tématu představovanému linií Ústavy a potvrzují je. Přesto linií, která se jeví jako nejvíce vzájemně propojená, je linie formování obrazu šelmy. Obraz šelmy je obrazem papežské šelmy, která je znázorněna jako šelma, nad níž vládne žena, což představuje spojení církve a státu, přičemž církev má nad tímto vztahem kontrolu. Aby Spojené státy vytvořily obraz šelmě, musí odpadlé protestantství ovládnout vládu do té míry, že vláda bude vydávat a vynucovat náboženské zákony a nakonec i nedělní zákon.
Jakmile bude dovršen proces utváření obrazu šelmy, bude Ústava, sepsaná s prvořadou zásadou, kterou Thomas Jefferson formuloval jako „oddělení církve od státu“, převrácena. Když bude mít protestantský roh moc řídit republikánský roh, aby vynucoval náboženské příkazy, bude samo srdce Ústavy roztrženo, a tak je zde prorocký vztah mezi linií Ústavy a linií obrazu šelmy.
Období, v němž se vytváří obraz šelmy, začalo v roce 2001 přijetím Patriot Actu a končí u nedělního zákona, kdy je vynucováno znamení šelmy. Během tohoto období je kropen pozdní déšť, neboť pozdní déšť začíná padat tehdy, když mocný anděl ze Zjevení osmnáct sestupuje a osvěcuje zemi svou slávou, což se podle sestry Whiteové mělo stát tehdy, když budou velké budovy New York City svrženy dotykem Páně.
„Pozdní déšť má sestoupit na Boží lid. Mocný anděl má sestoupit z nebe a celá země má být ozářena jeho slávou.“ Review and Herald, 21. dubna 1891.
Období kropení pozdního deště představuje časový úsek, v němž jsou pšenice a koukol poslední generace adventismu prosívány a očišťovány. Toto prosévání a očišťování končí při nedělním zákonu a moudré panny, které mají olej, když nastane krize nedělního zákona, jsou zapečetěny, a poté je Duch Svatý vyléván bez míry, dokud nepovstane Michael a lidská doba milosti se neuzavře.
Během vytváření obrazu šelmy ve Spojených státech bude pozdní déšť skrápět, a během vytváření obrazu šelmy ve světě bude pozdní déšť vyléván bez míry.
V roce 2001 započalo zkoušení laodicejské církve adventistů sedmého dne, jak je předobrazeno protestanty 11. srpna 1840 a starověkým Izraelem při Kristově křtu.
„Čas zkoušky je již bezprostředně před námi, neboť hlasité volání třetího anděla již započalo ve zjevení Kristovy spravedlnosti, Vykupitele odpouštějícího hřích. To je počátek světla anděla, jehož sláva naplní celou zemi.“ Selected Messages, kniha 1, 362.
Závěrečný proces zkoušky pro lid někdejší smlouvy začíná tehdy, když světlo anděla ze Zjevení osmnáct začne předkládat své poselství. Jeho poselství je rovněž znázorněno v prvních třech verších osmnácté kapitoly Zjevení a tyto tři verše byly podle sestry Whiteové naplněny, když se zřítily velké budovy New York City.
Poté započal proces zkoušky, jak jej Jan představuje v desáté kapitole Zjevení. Zkouška spočívala v tom, zda vezmete malou knížku, která byla v ruce anděla, a pak ji sníte. Během tohoto období zkoušky, kdy je kropen pozdní déšť, dopadá pouze na ty, kdo se rozhodnou vzít malou knížku a sníst ji.
„Mnohým se do značné míry nepodařilo přijmout raný déšť. Neobdrželi všechna dobrodiní, která jim takto Bůh poskytl. Očekávají, že tento nedostatek bude nahrazen pozdním deštěm. Až bude udělena nejbohatší hojnost milosti, zamýšlejí otevřít svá srdce, aby ji přijali. Dopouštějí se strašlivého omylu. Dílo, které Bůh započal v lidském srdci tím, že mu dal své světlo a poznání, musí neustále pokračovat. Každý jednotlivec si musí uvědomit svou vlastní potřebu. Srdce musí být vyprázdněno od každé poskvrny a očištěno pro přebývání Ducha. Bylo to vyznáním a opuštěním hříchu, vroucí modlitbou a zasvěcením sebe samých Bohu, čím se raní učedníci připravili na vylití Ducha svatého v den Letnic. Totéž dílo, jen ve větší míře, musí být vykonáno nyní. Tehdy lidský činitel musel pouze prosit o požehnání a čekat na Pána, aby v něm toto dílo dokončil. Je to Bůh, kdo toto dílo započal, a On své dílo dokončí, když přivede člověka k plnosti v Ježíši Kristu. Nesmí však dojít k žádnému zanedbání milosti znázorněné raným deštěm. Jen ti, kdo žijí podle světla, které obdrželi, dostanou větší světlo. Nebudeme-li denně postupovat v projevování činných křesťanských ctností, nerozpoznáme projevy Ducha svatého v pozdním dešti. Může padat na srdce všude kolem nás, ale my jej nerozeznáme ani nepřijmeme.“ Testimonies to Ministers, 506, 507.
Ti, kteří přijali poselství roku 2001, přijímali poselství příhodné pro ono období, avšak měli být vyzkoušeni, aby se ukázalo, zda toto poselství skutečně vstřebali do zkušenosti připravené pro pečeť Boží. V onom období je proto pozdní déšť znázorněn jako kropení, neboť pšenice a koukol jsou stále spolu. Proto sestra Whiteová říká: „Může dopadat na srdce všude kolem nás, ale my jej nerozpoznáme ani nepřijmeme.“ Když jsou moudré odděleny od pošetilých, tehdy je pozdní déšť vylit bez míry, jako tomu bylo o Letnicích, což předobrazuje nedělní zákon.
„Tyto podobenství znovu učí, že po soudu již není žádná doba milosti. Když je dílo evangelia dokončeno, bezprostředně nato následuje oddělení mezi dobrým a zlým a úděl každé skupiny je navždy stanoven.“ Christ’s Object Lessons, 123.
Období kropení pozdního deště, po němž následuje období, kdy je pozdní déšť vyléván bez míry, jsou také znázorněna jako dvě období, v nichž je vykonáván soud nad Božím lidem. První období soudu nad Božím lidem začalo s domem Božím 11. září 2001; při soudu nedělního zákona je pak soud vykonán nad druhým Božím stádem, které odpovídá na mocné volání třetího anděla, jež začíná při nedělním zákonu ve Spojených státech, anebo je odmítá, a končí, když povstane Michael a lidská doba milosti se uzavře.
Dvě období pozdního deště, která jsou zároveň dvěma obdobími soudu, jenž začíná domem Božím a poté přechází k druhému Božímu stádu, jsou také dvěma obdobími utváření obrazu šelmy.
V rámci prvního z těchto dvou prorockých období, kdy je soud přiveden na Boží církev a také na Spojené státy, se odehrává právě táž historie, v níž jsou souzeny jak republikánský roh, tak protestantský roh. Právě tam, kde je laodicejský adventismus vyvržen z úst Páně, Spojené státy naplňují číši své doby milosti a na národ přichází národní zkáza, a tehdy se zjevuje satan a začíná své podivuhodné dílo. Sto čtyřicet čtyři tisíc je zapečetěno a při nedělním zákoně pozdviženo jako korouhev.
Jsme poučeni, že je nemožné podat jakoukoli představu o „zkušenosti Božího lidu, který bude živ na zemi, až se nebeská sláva spojí s opakováním pronásledování minulosti.“
„Satan je pilným studentem Bible. Ví, že jeho čas je krátký, a snaží se na každém kroku mařit dílo Páně na této zemi. Není možné podat jakoukoli představu o zkušenosti Božího lidu, který bude živ na zemi, až se nebeská sláva spojí s opakováním pronásledování minulosti. Budou kráčet ve světle vycházejícím od Božího trůnu. Prostřednictvím andělů bude mezi nebem a zemí nepřetržité spojení. A Satan, obklopen zlými anděly a prohlašující se za Boha, bude činit zázraky všeho druhu, aby oklamal, bude-li to možné, i samotné vyvolené. Boží lid nenalezne své bezpečí v činění zázraků, neboť Satan bude napodobovat zázraky, které budou konány. Boží vyzkoušený a osvědčený lid nalezne svou moc ve znamení, o němž je řeč v Exodu 31,12–18. Mají zaujmout své stanovisko na živém slově: ‚Je psáno.‘ To je jediný základ, na němž mohou pevně stát. Ti, kdo porušili svou smlouvu s Bohem, budou v onen den bez Boha a bez naděje.“ Testimonies, svazek 9, 16.
Opakování pronásledování minulosti začíná při nedělním zákonu ve Spojených státech, neboť satan tehdy zahajuje své podivuhodné dílo a moudré panny, které již byly „vyzkoušeny a osvědčeny“, budou tehdy „chodit ve světle vycházejícím z trůnu Božího“. To bude uskutečněno prostřednictvím služby andělů, neboť „skrze anděly bude probíhat stálé spojení mezi nebem a zemí.“
„Pomazaní, kteří stojí při Pánu celé země, zaujímají postavení, jež bylo kdysi dáno satanovi jako zastírajícímu cherubovi. Skrze svaté bytosti obklopující jeho trůn udržuje Pán stálé spojení s obyvateli země. Zlatý olej představuje milost, kterou Bůh trvale zásobuje lampy věřících, aby neblikaly a nezhasly. Kdyby tento svatý olej nebyl v poselstvích Božího Ducha vyléván z nebe, měly by mocnosti zla nad lidmi úplnou vládu.“
„Bůh je zneuctíván, když nepřijímáme sdělení, která nám posílá. Tak odmítáme zlatý olej, který by vylil do našich duší, aby byl sdílen s těmi, kdo jsou ve tmě. Když zazní volání: ‚Hle, ženich přichází; vyjděte mu vstříc,‘ ti, kdo nepřijali svatý olej, kdo nechovali milost Kristovu ve svých srdcích, poznají, podobně jako pošetilé panny, že nejsou připraveni setkat se se svým Pánem. Nemají sami v sobě moc tento olej získat a jejich životy ztroskotají. Jestliže však prosíme o Ducha Svatého Božího, jestliže úpěnlivě voláme, jako volal Mojžíš: ‚Ukaž mi svou slávu,‘ Boží láska bude rozlita v našich srdcích. Skrze zlaté trubice bude k nám přiváděn zlatý olej. ‚Ne mocí ani silou, nýbrž mým Duchem, praví Hospodin zástupů.‘ Přijímáním jasných paprsků Slunce spravedlnosti Boží děti září jako světla ve světě.“ Review and Herald, 20. července 1897.
Moudří jsou ti, kdo jsou zapečetěni v sedmé kapitole Zjevení a v deváté kapitole Ezechiele a kdo jsou postaveni do protikladu k pošetilým, kteří zneucťují Pána tím, že odmítají „sdělení, která posílá“. Pošetilí jsou ti, „kteří porušili svou smlouvu s Bohem a kteří onoho dne budou bez Boha a bez naděje“. Tyto dvě třídy byly vyzkoušeny a přivedeny do bodu, kdy zjevily svůj charakter na základě toho, zda přijaly, či odmítly poselství dané hodiny. Poselstvím dané hodiny od 11. září 2001 je poselství pozdního deště.
Poselství pozdního deště je rozpoznáváno prostřednictvím metodologie „řádek za řádkem“, jak je předložena v dvacáté osmé kapitole Izajáše. Metodologie „řádek za řádkem“ je Bohem ustanovenou metodou biblického studia, a proto odmítnout tuto metodologii neznamená pouze odmítnout poselství zprostředkované jejím uplatněním, „tu trochu a tam trochu“, nýbrž také odmítnout Dárce této metodologie.
Vzhledem k inspirovaným zásadám zjeveným v procesu zkoušky, jenž vede k zapečetění jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc, je zřejmé, že jediný způsob, jak může Boží dítě projít dějinami, v nichž se „nebeská sláva a opakování pronásledování minulosti prolínají“, spočívá v tom, aby žilo ve zkušenosti, v níž lze rozpoznat světlo vycházející z Božího trůnu. Toto světlo musí být rozpoznáno, jinak je nám k ničemu a jsme ztraceni.
„Nesmíme čekat na pozdní déšť. Přichází na všechny, kdo rozpoznají a přivlastní si rosu a přeháňky milosti, které na nás dopadají. Když shromažďujeme úlomky světla, když si vážíme jistých Božích milosrdenství, Boha, který si přeje, abychom Mu důvěřovali, pak bude splněno každé zaslíbení. [Citován Izajáš 61,11.] Celá země má být naplněna slávou Boží.“ The Seventh-day Adventist Bible Commentary, svazek 7, 984.
V období, které započalo, když anděl ze Zjevení osmnáctého naplňuje celou zemi svou slávou, počínaje 11. zářím 2001, přišel pozdní déšť pouze „na“ ty, „kdo“ „rozpoznali a přivlastnili si rosu a přeháňky milosti, jež“ „na nás dopadají“. „Velkým omylem“, na nějž sestra Whiteová upozornila již dříve, bylo, když pošetilé panny usoudily, že mohou vyčkat, až bude pozdní déšť vylit bez míry; tehdy se totiž domnívaly, že budou moci vše dohnat. Tak tomu však není; více světla přijímají pouze ti, kdo rostou ve svém porozumění Božímu prorockému Slovu.
Když uzavíráme tento článek, bod, na nějž chci upozornit, souvisí s účelem doby zkoušky, v níž se nyní nacházíme. Máme-li „chodit ve světle vycházejícím od trůnu Božího“ v době, kdy se budou opakovat pronásledování minulosti, budeme muset zvládnout prorocké Slovo ještě před příchodem krize.
V první kapitole Daniel a tři mládenci již dovršili své vzdělání předtím, než předstoupili ke zkoušce před Nebúkadnesarem. Po čtyřicet dnů Kristus otevíral prorocké Slovo porozumění učedníků před deseti dny, během nichž učedníci dovršili svou jednotu. Potom přišly Letnice, které předobrazují nedělní zákon.
V třetí kapitole Daniela Šadrach, Méšach a Abed-nego oznámili Nebúkadnesarovi, že nepotřebují žádný další čas, neboť již byli rozhodnuti, co mají činit v době zkoušky nedělního zákona. Jejich věrnost byla vyvýšena, když chodili v peci s Kristem, a poselství, v němž se již před zkouškou utvrdili, bylo všemi hostujícími hodnostáři, kteří byli svědky zázraku v peci, rozneseno do celého tehdy známého světa.
V příštím článku budeme v těchto úvahách pokračovat.