We are addressing a portion of Isaiah’s vision which begins in chapter seven and continues on to the end of chapter twelve. We are doing so for in 1850 “the Lord stretched forth his hand a second time, to gather” His remnant people. We are putting the waymarks of 1844 to 1863 in place. ‘1850’ and the second gathering is one of those waymarks.

Zabýváme se částí Izajášova vidění, které začíná v sedmé kapitole a pokračuje až do konce dvanácté kapitoly. Činíme tak proto, že roku 1850 „Pán vztáhl svou ruku podruhé, aby shromáždil“ svůj lid ostatku. Uvádíme na své místo mezníky let 1844 až 1863. „1850“ a druhé shromáždění jsou jedním z těchto mezníků.

Once the vision of Isaiah begins in verse one of chapter seven any time an expression similar to “in that day” is a reference, it is to be placed into the established prophetic setting of chapter seven. A key to rightly dividing the vision is to understand that prophecy operates upon the principles of repeat and enlarge, and this rule is active in the vision.

Jakmile v prvním verši sedmé kapitoly začíná Izajášovo vidění, pokaždé, když se objeví výraz podobný „v onen den“, jde o odkaz, který má být zasazen do již ustaveného prorockého rámce sedmé kapitoly. Klíčem ke správnému rozdělení vidění je porozumět tomu, že proroctví se řídí zásadami opakování a rozšiřování a že toto pravidlo je ve vidění v činnosti.

The various prophetic truths that are identified in the vision of Isaiah, beginning in chapter six are to be approached from the perspective that “first and foremost”, Isaiah is representing a soul that has been anointed at 9/11 to proclaim that the latter rain has arrived. In that sanctified context, chapter seven of Isaiah illustrates the very fear which was represented by the prophet in chapter six when he asked the question, ‘“how long” he would need to give the message of 9/11 to an apostate church that ‘had eyes but refused to see and ears but refused to hear’?

K různým prorockým pravdám, které jsou rozpoznány ve vidění Izajáše, počínaje šestou kapitolou, je třeba přistupovat z perspektivy, že „především a nade vše“ Izajáš představuje duši, která byla při 9/11 pomazána k tomu, aby hlásala, že pozdní déšť již přišel. V tomto posvěceném kontextu sedmá kapitola Izajáše znázorňuje právě ten strach, který prorok představoval v šesté kapitole, když položil otázku, „jak dlouho“ bude muset předávat poselství 9/11 odpadlické církvi, která „měla oči, ale odmítala vidět, a uši, ale odmítala slyšet“?

In the vision the wicked and foolish king Ahaz is the symbol of a Laodicean that will not receive the warning of the latter rain message as presented by the watchmen who confront the wicked and foolish Ahaz represented by Isaiah and his sons.

Ve vidění je bezbožný a pošetilý král Achaz symbolem laodicejského člověka, který nepřijme varování poselství pozdního deště, jak je předkládají strážní, kteří se stavějí proti bezbožnému a pošetilému Achazovi, představovanému Izajášem a jeho syny.

9/11 arrived in the prophetic history of Daniel eleven verse forty, so when Isaiah is located at 9/11 in chapter six, he is located prophetically within verse forty of Daniel eleven, but more significantly he is located within the ‘hidden history of verse forty.’ The hidden history of verse forty began when the verse was fulfilled in 1989 with the collapse of the Soviet Union. From 1989 unto the Sunday law of verse forty-one is the ‘hidden history of verse forty’ that is unsealed by the Lion of the tribe of Judah in that very ‘hidden history.’ What this identifies in our consideration of Isaiah representing a latter rain messenger after 9/11 is that one part of the latter rain message which Isaiah is proclaiming is—Daniel eleven, verses forty-one through forty-five.

11. září vstoupilo do prorockých dějin Daniela 11, verš 40; když je tedy Izajáš v 9/11 umístěn v šesté kapitole, je prorocky umístěn uvnitř čtyřicátého verše Daniela 11, avšak ještě významněji je umístěn uvnitř „skrytých dějin verše 40“. Skryté dějiny verše 40 začaly tehdy, když byl tento verš naplněn v roce 1989 rozpadem Sovětského svazu. Od roku 1989 až po nedělní zákon verše 41 se rozprostírají „skryté dějiny verše 40“, které jsou odpečetěny Lvem z pokolení Judova právě v oněch „skrytých dějinách“. To v našem zvažování Izajáše jako posla pozdního deště po 11. září ukazuje, že jednou částí poselství pozdního deště, které Izajáš hlásá, je — Daniel 11, verše 41 až 45.

Standing prophetically at 9/11 Isaiah in chapter ten, is presenting a warning that the very next event to happen is the “unrighteous decree” which is the Sunday law, and is represented in verse forty-one of Daniel eleven. Isaiah’s illustration of the latter rain message is set within the ‘hidden history’ of verse forty-post 9/11. The fulfillment of verse forty in 1989 places Isaiah after 1989, at 9/11 where he is anointed with coal from off the alter. Isaiah represents a messenger whose message includes the last six verses of Daniel eleven.

Prorocky řečeno, Izajáš v desáté kapitole stojí u 11. září a předkládá varování, že bezprostředně následující událostí je „nespravedlivé nařízení“, jímž je nedělní zákon, a které je znázorněno ve verši čtyřicátém prvním jedenácté kapitoly Danielovy knihy. Izajášovo znázornění poselství pozdního deště je zasazeno do „skrytých dějin“ verše čtyřicet, po 11. září. Naplnění verše čtyřicet v roce 1989 umisťuje Izajáše po roce 1989, k 11. září, kde je pomazán uhlíkem z oltáře. Izajáš představuje posla, jehož poselství zahrnuje posledních šest veršů jedenácté kapitoly Danielovy knihy.

Isaiah states directly that he and his children are for signs and wonders. In chapter seven verse three Isaiah and his son are by the conduit from the upper pool on the highway by the fuller’s field. Isaiah is presenting the message of the latter rain which he was anointed to proclaim in chapter six, and he is standing at three symbols of the latter rain as well as with his child Shearjashub. The upper pool’s conduit is a prophetic allusion to the two pipes filled with the golden oil that Zechariah identifies and Sister White comments on so often, identify the message that comes from the conduit of the upper pool in the message of the latter rain.

Izajáš přímo prohlašuje, že on i jeho děti jsou znameními a divy. V sedmé kapitole, ve třetím verši, jsou Izajáš a jeho syn u vodovodu horního rybníka na silnici u valchářova pole. Izajáš zde předkládá poselství pozdního deště, které byl v šesté kapitole pomazán hlásat, a stojí při třech symbolech pozdního deště, právě tak jako se svým synem Šear-jašúbem. Vodovod horního rybníka je prorockou narážkou na dvě trubice naplněné zlatým olejem, které Zachariáš označuje a o nichž sestra Whiteová tak často pojednává; tyto trubice ztotožňují poselství, které přichází z vodovodu horního rybníka, s poselstvím pozdního deště.

Isaiah’s conduit connects with Zechariah’s two pipes, and Ellen White’s commentary ties Zechariah together with the parable of the ten virgins. Isaiah is humbled into the dust in chapter six when he sees the glory of the Lord. He agrees to carry the message represented in verse three as the message that lightens the earth with God’s glory. And he is purified with a coal off the altar and then is standing at the pool that is created by the water from the upper pool. In chapter twenty-eight Isaiah defines the latter rain message as “line upon line” and in verse three the upper pool represents several lines of prophecy.

Izajášovo potrubí se propojuje se Zacharjášovými dvěma trubicemi a komentář Ellen Whiteové spojuje Zacharjáše s podobenstvím o deseti pannách. V šesté kapitole je Izajáš pokořen až do prachu, když spatří Hospodinovu slávu. Souhlasí, že ponese poselství představené ve třetím verši jako poselství, které osvěcuje zemi Boží slávou. A je očištěn uhlíkem z oltáře a poté stojí u nádrže, která je vytvořena vodou z horní nádrže. Ve dvacáté osmé kapitole Izajáš vymezuje poselství pozdního deště jako „řádek za řádkem“ a ve třetím verši horní nádrž představuje několik linií proroctví.

Isaiah, representing a soul at 9/11 would only be standing where the golden oil comes down from the upper pool if that soul had asked for the good way which leads to Jeremiah’s old path, which is Isaiah’s “highway (path) by the fuller’s field” where Jeremiah’s “rest” is found. Isaiah’s latter rain message is based not only upon the line of the ten virgins, Zechariah’s line of two golden pipes, Jeremiah’s line of the old path, and Isaiah is also standing at “the fuller’s field” where the Messenger of the Covenant is purifying and purging the sons of Levi as silver and gold.

Izajáš, představující duši v 9/11, by stál tam, kde z horní nádrže sestupuje zlatý olej, pouze tehdy, kdyby se tato duše dotazovala na dobrou cestu, která vede k Jeremjášově staré stezce, jež je Izajášovou „silnicí (stezkou) u valchářova pole“, kde se nalézá Jeremjášův „odpočinek“. Izajášovo poselství pozdního deště není založeno pouze na linii deseti panen, na Zacharjášově linii dvou zlatých trubek a na Jeremjášově linii staré stezky, nýbrž Izajáš také stojí „u valchářova pole“, kde Posel smlouvy čistí a přečišťuje syny Léviho jako stříbro a zlato.

It is a very easy prophetic task to bring other lines into verse three of chapter seven. The oil of Zechariah and the ten virgins connects to Jacob’s ladder and the first two verses of Revelation for they are all addressing the communication process between God and man. Jeremiah’s old path includes the “watchman” that sound the trumpet which the wicked and foolish king Ahaz refuses to hear. That trumpet pulls all the trumpets of prophecy, as well as the prophetic watchmen into Isaiah’s “highway” where Isaiah and his son stand to convey a message to the leader of Laodicea.

Je velmi snadným prorockým úkolem přivést do třetího verše sedmé kapitoly další linie. Olej Zachariášův a deset panen se spojují s Jákobovým žebříkem a prvními dvěma verši Zjevení, neboť všechny pojednávají o procesu komunikace mezi Bohem a člověkem. Jeremjášova stará stezka zahrnuje i „strážného“, který troubí na polnici, jemuž se bezbožný a pošetilý král Achaz zdráhá naslouchat. Tato polnice uvádí všechny polnice proroctví, stejně jako prorocké strážné, do Izajášovy „silnice“, kde Izajáš a jeho syn stojí, aby předali poselství vůdci Laodiceje.

Isaiah and his son Shearjashub, which means “a remnant shall return” are standing together and they are illustrating the proclamation of the latter rain message that arrived at 9/11. They go to meet wicked king Ahaz and as father and son they represent a symbol of alpha and omega the primary rule of “line upon line” methodology. “Line upon line” is the rule that was typified by the Millerite “day/year” principle.

Izajáš a jeho syn Šearjašúb, jehož jméno znamená „ostatkem se navrátí“, stojí spolu a znázorňují vyhlášení poselství pozdního deště, které přišlo 11. září. Jdou vstříc bezbožnému králi Achazovi a jako otec a syn představují symbol alfy a omegy, základního pravidla metodologie „řádek za řádkem“. „Řádek za řádkem“ je pravidlo, které bylo předobrazeno milleritskou zásadou „den za rok“.

On August 11, 1840 a prophecy of Islam of the second woe of Revelation nine was fulfilled and the Millerite “day/year” principle was confirmed, thus empowering Miller’s prediction about 1843 that was based upon the day/year principle. On September 11, 2001 a prophecy of Islam of the third woe of Revelation nine, ten and eleven was fulfilled and the principle of alpha (8-11-1840) and omega (9/11) was confirmed as the mighty angel of Revelation eighteen descended when the great buildings of New York came down—just as the mighty angel of Revelation ten had came down on August 11, 1840 when the alpha that typified the omega was fulfilled.

Dne 11. srpna 1840 se naplnilo proroctví o islámu, týkající se druhého běda ze Zjevení 9, a byl potvrzen milleritský princip „den za rok“, čímž byla posílena Millerova předpověď o roce 1843, která byla založena na principu den za rok. Dne 11. září 2001 se naplnilo proroctví o islámu, týkající se třetího běda ze Zjevení 9, 10 a 11, a byl potvrzen princip alfy (11. 8. 1840) a omegy (11. 9.), když mocný anděl ze Zjevení 18 sestoupil ve chvíli, kdy se zřítily velké budovy New Yorku — právě tak, jako mocný anděl ze Zjevení 10 sestoupil 11. srpna 1840, když se naplnila alfa, která byla předobrazem omegy.

Not only do Isaiah and his son represent the primary principle of “line upon line,” but they represent the Elijah message which represents a message that is portrayed with the relationship of a father and his children. The Elijah message which is proclaimed just before the great and terrible day of the Lord, identifies a message that arrives just before God’s executive judgment begins. God’s executive judgments represent a period that is “the great and terrible day of the Lord.” That period begins at the Sunday law and continues on to the seven last plagues. The period begins with the Sunday law and ends with the seven last plagues. The Elijah message is therefore premised upon the principle of alpha and omega, coupled with the warning of approach of the close of probation. With the message of Elijah is also the various prophetic lines that are based upon Elijah, for Elijah, according to Jesus represented John the Baptist and both Elijah and John, according to Sister White represented William Miller, and together Elijah and John the Baptist represent both the one hundred and forty-four thousand (Elijah), and the great multitude in Revelation seven (John).

Izajáš a jeho syn nejen představují základní zásadu „řádek za řádkem“, nýbrž představují také poselství Eliášovo, které je poselstvím znázorněným vztahem otce a jeho dětí. Eliášovo poselství, které je hlásáno těsně před velkým a hrozným dnem Hospodinovým, označuje poselství, jež přichází právě předtím, než začne Boží výkonný soud. Boží výkonné soudy představují období, které je „velkým a hrozným dnem Hospodinovým“. Toto období začíná nedělním zákonem a pokračuje až k sedmi posledním ranám. Období začíná nedělním zákonem a končí sedmi posledními ranami. Eliášovo poselství je tedy založeno na zásadě alfa a omega, spojené s varováním před blížícím se ukončením doby milosti. K Eliášovu poselství náležejí také různé prorocké linie, které jsou založeny na Eliášovi; neboť Eliáš podle Ježíše představoval Jana Křtitele a jak Eliáš, tak Jan podle sestry Whiteové představovali Williama Millera, a společně Eliáš a Jan Křtitel představují jak sto čtyřicet čtyři tisíc (Eliáš), tak veliký zástup v sedmé kapitole Zjevení (Jan).

Isaiah and his son are standing at the old paths, which are the foundations and they are receiving the golden oil, for they are wise virgins who are going through the purification process of the fuller that was fulfilled on October 22, 1844, typifying the Sunday law. Isaiah and the remnant who return, (for that is what his son’s Shearjashub’s name means), represent the remnant that “return” to the old paths at 9/11. The father remnant relationship, which is also the alpha and omega relationship, which is also the Elijah “hearts of the fathers and children” relationship identifies that Father Miller and his relationship to a remnant movement of the first angel was the alpha movement of Philadelphia. In the alpha movement Father Miller was identified as Elijah and John the Baptist who Jesus identified as the messenger who prepared the way for the Messenger of the Covenant. All of those prophetic fulfillments in the alpha history of the first and second angels is repeated in the history of the omega of the third angel.

Izajáš a jeho syn stojí na starých stezkách, které jsou základy, a přijímají zlatý olej, neboť jsou moudrými pannami, jež procházejí očišťovacím procesem valcháře, který se naplnil 22. října 1844 a předobrazuje nedělní zákon. Izajáš a ostatek, který se navrací, (neboť to je význam jména jeho syna Šeár-jašúb), představují ostatek, který se „navrací“ ke starým stezkám 11. září. Vztah otce a ostatku, jenž je zároveň vztahem alfa a omega a který je také Eliášovým vztahem „srdcí otců a dětí“, ukazuje, že Otec Miller a jeho vztah k ostatkovému hnutí prvního anděla byl alfa hnutím Filadelfie. V alfa hnutí byl Otec Miller ztotožněn s Eliášem a Janem Křtitelem, kterého Ježíš označil za posla, jenž připravil cestu Poslu smlouvy. Všechna tato prorocká naplnění v alfa dějinách prvního a druhého anděla se opakují v dějinách omega třetího anděla.

There are more important facts about Isaiah’s illustration in the vision, but here we are simply identifying that Isaiah is specifically identifying the various truths that make up the heart of the latter rain message of 9/11. All of these lines we have just discussed, and of course many more are located in verse three of chapter seven.

K Izajášovu znázornění ve vidění náleží i další důležitější skutečnosti, avšak zde pouze poukazujeme na to, že Izajáš konkrétně označuje různé pravdy, které tvoří jádro poselství pozdního deště o 11. září. Všechny tyto linie, o nichž jsme právě hovořili, a ovšem i mnohé další, se nacházejí ve třetím verši sedmé kapitoly.

In verse eight prophetic truth intensifies as it identifies the key that unlocks the “hidden history of verse forty” and amazingly that key is identified within the very same verse that the beginning of both 2520-year time prophecies are marked.

V osmém verši prorocká pravda nabývá na síle, když určuje klíč, který odemyká „skryté dějiny verše čtyřicátého“, a je pozoruhodné, že tento klíč je označen právě v tomtéž verši, v němž je vyznačen počátek obou časových proroctví o 2520 letech.

For the head of Syria is Damascus, and the head of Damascus is Rezin; and within threescore and five years shall Ephraim be broken, that it be not a people. And the head of Ephraim is Samaria, and the head of Samaria is Remaliah’s son.

Neboť hlavou Sýrie je Damašek a hlavou Damašku je Résín; a do pětašedesáti let bude Efrajim roztříštěn, takže přestane být lidem. A hlavou Efrajima je Samaří a hlavou Samaří je syn Remaljášův.

If ye will not believe, surely ye shall not be established. Isaiah 7:8, 9.

Neuvěříte-li, jistě neobstojíte. Izajáš 7,8.9.

Isaiah’s illustration of the latter rain message includes Moses’ “seven times,” for the sixty-five-year prophecy of verse eight identifies the starting point for both the northern and southern kingdoms of Israel’s scattering of 2520 years. In the very same verse, the key that turns the three prophetic lines of Daniel eleven verse forty’s collapse of the Soviet Union in 1989, together with verse ten of Daniel eleven, along with verse eight of Isaiah eight. With these three lines (Isaiah 8:8, Daniel 11:10, 40). The key is the “heads” of verses eight and nine. When the key of the “heads” is applied to those three parallel verses the door to the history of the Ukrainian War and soon coming World War III is unlocked. When that prophetic door is unlocked, verse eleven through sixteen of Daniel eleven are then seen to be parallel history to verse forty of Daniel eleven post 1989’s collapse of the Soviet Union. The unlocking of the “hidden history of verse forty” is a truth that is one of a select few that are identified as being unsealed in connection with the unsealing of the Revelation of Jesus Christ just before probation closes.

Izajášovo znázornění poselství pozdního deště zahrnuje Mojžíšovo „sedmkrát“, neboť pětašedesátileté proroctví osmého verše určuje počáteční bod pro obě, severní i jižní, království izraelského rozptýlení v trvání 2520 let. V témže verši se nachází klíč, který odemyká tři prorocké linie: zhroucení Sovětského svazu v roce 1989 podle Daniela jedenácté kapitoly, verše čtyřicátého, spolu s desátým veršem jedenácté kapitoly Danielovy, a také s osmým veršem osmé kapitoly Izajášovy. V těchto třech liniích (Izajáš 8,8; Daniel 11,10.40) je klíčem „hlavy“ veršů osm a devět. Když je klíč „hlav“ použit na tyto tři paralelní verše, odemykají se dveře do dějin ukrajinské války a brzy přicházející třetí světové války. Když jsou tyto prorocké dveře odemčeny, je pak patrné, že verše jedenáct až šestnáct jedenácté kapitoly Danielovy jsou dějinami paralelními k čtyřicátému verši jedenácté kapitoly Danielovy po zhroucení Sovětského svazu v roce 1989. Odemknutí „skrytých dějin čtyřicátého verše“ je pravdou, která patří k několika vybraným, jež jsou označeny za rozpečetěné v souvislosti s rozpečetěním Zjevení Ježíše Krista těsně před uzavřením doby milosti.

Verse one of chapter eight of Isaiah begins with the word, “Moreover,” identifying that chapter eight is to go over the top of chapter seven. Beyond the first word being “moreover,” chapter eight verse three is tied together with verse three of chapter seven as a second witness that the two chapters are to be applied line upon line. Both verse ‘threes’ identify one of Isaiah’s sons, whose names both speak to the prophetic message within the story. Shearjashub means ‘a remnant shall return’ and Mahershalalhashbaz means ‘quick to the spoil.’ Shearjashub is first mentioned, then Mahershalalhashbaz (which is the longest name in the Bible). The alpha represented by “1” is smaller, and in this case even identified as a “remnant,” and the omega represented by “22” is larger, and is represented by the largest name in the Bible while symbolizing the Sunday law’s rapid movements.

První verš osmé kapitoly Izajáše začíná slovem „Nadto“, čímž označuje, že osmá kapitola má být navrstvena na sedmou kapitolu. Kromě toho, že prvním slovem je „nadto“, je osmá kapitola, třetí verš, spojena s třetím veršem sedmé kapitoly jako druhé svědectví o tom, že obě kapitoly mají být uplatněny řádek za řádkem. Oba třetí verše označují jednoho z Izajášových synů, jejichž jména obě vypovídají o prorockém poselství obsaženém v tomto příběhu. Šeár-jašúb znamená „ostatky se navrátí“ a Maher-šalal-chaš-baz znamená „rychlý ke kořisti“. Nejprve je zmíněn Šeár-jašúb, potom Maher-šalal-chaš-baz (což je nejdelší jméno v Bibli). Alfa, představovaná „1“, je menší a v tomto případě je dokonce označena jako „ostatek“, zatímco omega, představovaná „22“, je větší a je znázorněna nejdelším jménem v Bibli, přičemž symbolizuje rychlé pohyby nedělního zákona.

The alpha remnant, represented by Shearjashub is with his father Isaiah in verse three. Together they are an alpha and an omega, and they are standing in a place which is made up of three distinct references to the latter rain.

Alfový ostatek, představovaný Šeárjašúbem, je ve verši tři se svým otcem Izajášem. Společně jsou alfou i omegou a stojí na místě, které se skládá ze tří odlišných odkazů na pozdní déšť.

Then said the Lord unto Isaiah, Go forth now to meet Ahaz, thou, and Shearjashub thy son, at the end of the conduit of the upper pool in the highway of the fuller’s field. Isaiah 7:3.

I řekl Hospodin Izajášovi: Vyjdi nyní vstříc Achazovi, ty i Šearjašub, tvůj syn, na konec vodovodu horního rybníka při silnici k valchářovu poli. Izajáš 7,3.

Isaiah is a symbol of the one hundred and forty-four thousand and in representing the call of 9/11, Isaiah is also representing the call of July 2023. At 9/11 Isaiah is a Laodicean represented by Jacob the supplanter, who was going to take Esau’s birthright as Adventism is spewed out of the mouth of the Lord, and in 2023 Isaiah represents Israel the overcomer. Isaiah represents one who was presenting God’s message who is awakened to the fact that he is a Laodicean and then has a coal purify him into a Philadelphian.

Izajáš je symbolem sto čtyřiceti čtyř tisíc a tím, že představuje povolání z 11. září, představuje Izajáš také povolání z července 2023. K 11. září je Izajáš laodikejský, představovaný Jákobem, podvodníkem, který měl vzít Ezauovo prvorozenství, právě když je adventismus vyvrhován z úst Páně; a v roce 2023 představuje Izajáš Izrael, přemožitele. Izajáš představuje toho, kdo předkládal Boží poselství, kdo je probuzen ke skutečnosti, že je laodikejský, a poté je žhavým uhlíkem očištěn v filadelfského.

“Isaiah had a wonderful view of God’s glory. He saw the manifestation of God’s power, and after beholding His majesty, a message came to him to go and do a certain work. He felt wholly unworthy for the work. What made him esteem himself unworthy? Did he think himself unworthy before he had a view of God’s glory?—No; he imagined himself in a righteous state before God; but when the glory of the Lord of hosts was revealed to him, when he beheld the inexpressible majesty of God, he said, ‘I am undone; because I am a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people of unclean lips; for mine eyes have seen the King, the Lord of hosts. Then flew one of the seraphim unto me, having a living coal in his hands, which he had taken with the tongs from off the altar, and he laid it upon my mouth, and said, Lo, this hath touched thy lips; and thine iniquity is taken away, and thy sin purged.’ This is the work that as individuals we need to have done for us. We want the living coal from off the altar placed upon our lips. We want to hear the word spoken, ‘Thine iniquity is taken away, and thy sin purged’” Review and Herald, June 4, 1889.

„Izajáš měl nádherný pohled na Boží slávu. Spatřil zjevení Boží moci a poté, co uzřel Jeho velebnost, k němu přišlo poselství, aby šel a vykonal určité dílo. Cítil se pro toto dílo zcela nehodný. Co jej vedlo k tomu, že se pokládal za nehodného? Myslel si snad, že je nehodný již předtím, než spatřil Boží slávu?—Ne; domníval se, že před Bohem stojí ve spravedlivém stavu; avšak když mu byla zjevena sláva Hospodina zástupů, když spatřil nevýslovnou Boží velebnost, řekl: ‚Běda mi, jsem ztracen; neboť jsem muž nečistých rtů a přebývám uprostřed lidu nečistých rtů; neboť mé oči viděly Krále, Hospodina zástupů. Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, dotkl se jím mých úst a řekl: Hle, toto se dotklo tvých rtů; tvá nepravost je odňata a tvůj hřích je očištěn.‘ To je dílo, které se pro nás jako jednotlivce potřebuje vykonat. Chceme, aby na naše rty byl položen žhavý uhlík z oltáře. Chceme slyšet slovo: ‚Tvá nepravost je odňata a tvůj hřích je očištěn‘“ Review and Herald, 4. června 1889.

How long in Isaiah chapter six is a symbol of 9/11 unto the Sunday law, and chapter six is a representation of 9/11. Chapters seven through nine present the message which Isaiah gave to the apostate leadership of Judah, and the illustration that takes place during the sealing time of the one hundred and forty-four thousand when the drunkards of Ephraim stumble. In the same vision Isaiah records:

„Dokdy?“ v šesté kapitole Izajáše je symbolem období od 11. září až po nedělní zákon a šestá kapitola je znázorněním 11. září. Kapitoly sedm až devět předkládají poselství, které Izajáš dal odpadlickému vedení Judy, i názorný obraz toho, co se odehrává v době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc, když opilci Efraimovi klopýtají. Ve stejném vidění Izajáš zaznamenává:

Behold, I and the children whom the Lord hath given me are for signs and for wonders in Israel from the Lord of hosts, which dwelleth in mount Zion. Isaiah 8:18.

Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli znameními a divy od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijón. Izajáš 8,18.

Isaiah and his children are signs within the enigmas found in chapters seven through nine. Chapters seven through nine are the point of reference of the entire vision, in terms of any reference to “that day” or “that time.” Verse eighteen identifies that Isaiah and his sons are signs, and the verses that surround verse eighteen identify the period of time that the signs are to be recognized.

Izajáš a jeho děti jsou znameními v rámci hádanek obsažených v kapitolách sedm až devět. Kapitoly sedm až devět jsou referenčním bodem celého vidění, pokud jde o jakýkoli odkaz na „onen den“ nebo „onen čas“. Verš osmnáct určuje, že Izajáš a jeho synové jsou znameními, a verše obklopující osmnáctý verš určují časové období, v němž mají být tato znamení rozpoznána.

And many among them shall stumble, and fall, and be broken, and be snared, and be taken. Bind up the testimony, seal the law among my disciples. And I will wait upon the Lord, that hideth his face from the house of Jacob, and I will look for him.

A mnozí mezi nimi klopýtnou a padnou a budou rozdrceni a budou polapeni do osidla a budou zajati. Svaž svědectví, zapečeť zákon mezi mými učedníky. A já budu očekávat Hospodina, který skrývá svou tvář před domem Jákobovým, a budu na něho spoléhat.

Behold, I and the children whom the Lord hath given me are for signs and for wonders in Israel from the Lord of hosts, which dwelleth in mount Zion. Isaiah 8:15–18.

Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli znameními a divy od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sión. Izajáš 8,15–18.

Those who “wait upon the Lord” are represented by Isaiah and his two sons. They are those upon whom the Lord had hid “his face,” which is an attribute that those who awaken to the demands of the Leviticus twenty-six prayer, post-July 2023. They awaken to the fact that their confession must include that the Lord had walked contrary to them, which is to say that he hid his face from them.

Ti, kdo „očekávají na Hospodina“, jsou představeni Izaiášem a jeho dvěma syny. Jsou to ti, před nimiž Hospodin skryl „svou tvář“, což je znakem těch, kdo se po červenci 2023 probouzejí k požadavkům modlitby z Leviticus 26. Procitají k poznání, že jejich vyznání musí zahrnovat i to, že Hospodin jednal proti nim, totiž že před nimi skryl svou tvář.

To “bind up the testimony, seal the law” is the sealing of the one hundred and forty-four thousand who are contrasted with “many.” “Many” are called, but few are chosen. Many are contrasted with Isaiah and his two sons, represented as the few. The “many” are the five foolish virgins and for this reason five things happen to them, they “stumble, and fall, and be broken, and be snared, and be taken.” They stumble because they have rejected the latter rain message.

„Svázat svědectví, zapečetit zákon“ je zapečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc, kteří jsou postaveni do protikladu k „mnohým“. „Mnozí“ jsou povoláni, ale málo je vyvolených. Mnozí jsou postaveni do protikladu k Izajášovi a jeho dvěma synům, kteří představují těch několik málo. „Mnozí“ jsou pět pošetilých panen a z tohoto důvodu je stihá pět věcí: „klopýtnou a padnou a budou rozraženi a budou polapeni do osidla a budou zajati.“ Klesají, protože odmítli poselství pozdního deště.

For with stammering lips and another tongue will he speak to this people. To whom he said, This is the rest wherewith ye may cause the weary to rest; and this is the refreshing: yet they would not hear. But the word of the Lord was unto them precept upon precept, precept upon precept; line upon line, line upon line; here a little, and there a little; that they might go, and fall backward, and be broken, and snared, and taken. Isaiah 28:11–13.

Neboť skrze koktavé rty a cizí jazyk bude mluvit k tomuto lidu. Jimž řekl: Toto jest odpočinutí, jímž můžete dopřát odpočinku unavenému; a toto jest občerstvení; avšak nechtěli slyšet. A slovo Hospodinovo jim bylo příkaz na příkaz, příkaz na příkaz; řádek na řádek, řádek na řádek; tu trochu a tam trochu; aby šli a padli nazpět a byli zlomeni, polapeni do osidla a zajati. Izajáš 28,11–13.

In the sealing time of chapter eight Isaiah describes the fall of the wicked, typified by Ahaz, and he identifies the same group in verse thirteen of chapter twenty-eight. The reason they “fall” is they reject the latter rain message which was to them “line upon line” and presented by those represented as having stammering lips. The quibbling Jews at Pentecost charged the disciples with drunkenness for they could not understand the message. In their minds it was being presented by stammering lips.

V době zapečeťování v osmé kapitole Izaiáš popisuje pád bezbožných, předobrazených Achazem, a tutéž skupinu označuje ve třináctém verši dvacáté osmé kapitoly. Důvodem, proč „padají“, je to, že odmítají poselství pozdního deště, které jim bylo „řádek za řádkem“ a bylo předkládáno těmi, kdo jsou znázorněni jako mající koktavé rty. Hádaví Židé o Letnicích obvinili učedníky z opilství, protože tomuto poselství nemohli porozumět. V jejich očích bylo předkládáno koktavými rty.

In verse three of chapter seven, Isaiah the prophetic alpha to his son Shearjashub, who in turn is the omega in relation to his father, but also the alpha in the relation to his brother. As representatives of Alpha and Omega they stand where the two golden pipes from the heavenly sanctuary are creating a pool, right at the highway of Jeremiah’s old path in the field where linen gets changed from stains to pure white as the Messenger of the Covenant purifies the sons of Levi, as well as Isaiah and Shearjashub. Once there he presents wicked and foolish king Ahaz with Moses’ old path message of Leviticus twenty-six’s “seven times,” which establishes in the same verse that a “head” is a king, or the kingdom of the king, or the capital city of a kingdom.

Ve třetím verši sedmé kapitoly je Izajáš prorockou alfou vůči svému synu Šearjašúbovi, který je zase omegou ve vztahu ke svému otci, ale zároveň také alfou ve vztahu ke svému bratru. Jako představitelé Alfy a Omegy stojí tam, kde dvě zlaté trubice z nebeské svatyně vytvářejí nádrž, přímo u cesty, která je starou stezkou Jeremjášovou, na poli, kde se len proměňuje z poskvrn na čistou bělost, když Posel smlouvy očišťuje syny Léviho, jakož i Izajáše a Šearjašúba. Jakmile tam dorazí, předkládá ničemnému a pošetilému králi Achazovi poselství staré cesty Mojžíšovy o „sedminásobku“ z Leviticus 26, které v témž verši stanoví, že „hlava“ je král, anebo království krále, anebo hlavní město království.

That key opens the light of God’s Word so that the Ukrainian War that began in 2014 could be seen as a subject of Bible prophecy that is represented as taking place during the sealing time of the one hundred and forty-four thousand and the history of the last three presidents of the United States. The latter rain message is represented by Isaiah in chapters ten and eleven, and it describes the internal and external history of the last six verses of Daniel eleven. The first verse, verse forty, is illustrated by Isaiah in chapters six through nine, and then in chapters ten and eleven the message that was unsealed in 1989’s internal and external histories are set forth. Every major element of the latter rain message is represented in the vision.

Tento klíč otevírá světlo Božího slova, aby bylo možno válku na Ukrajině, která začala v roce 2014, rozpoznat jako předmět biblického proroctví, jenž je představen tak, že se odehrává v době zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc a v dějinách posledních tří prezidentů Spojených států. Poselství pozdního deště je u Izajáše znázorněno v kapitolách deset a jedenáct a popisuje vnitřní i vnější dějiny posledních šesti veršů Daniela jedenáct. První verš, verš čtyřicet, je u Izajáše doložen v kapitolách šest až devět a poté jsou v kapitolách deset a jedenáct předloženy vnitřní i vnější dějiny poselství, které bylo odpečetěno v roce 1989. Ve vidění je znázorněn každý hlavní prvek poselství pozdního deště.

The last verses of chapter ten identify the same prophetic history that the last verses of chapter eleven represent. Chapter ten is the external and eleven is the internal. In the book of Revelation, the seven churches are the internal and the seals are the external. In chapter ten’s final verses, the papal power is shaking its hand against Jerusalem in a parallel passage to the papal power coming to its end with none to help in verse forty-five of Daniel eleven.

Poslední verše desáté kapitoly označují tytéž prorocké dějiny, které představují poslední verše jedenácté kapitoly. Desátá kapitola je vnější a jedenáctá vnitřní. V knize Zjevení je sedm církví vnitřních a pečeti vnějších. V závěrečných verších desáté kapitoly papežská moc vztahuje svou ruku proti Jeruzalému v paralelním oddílu k papežské moci, která dochází ke svému konci, a není nikoho, kdo by jí pomohl, ve čtyřicátém pátém verši Daniel 11.

As yet shall he remain at Nob that day: he shall shake his hand against the mount of the daughter of Zion, the hill of Jerusalem. Behold, the Lord, the Lord of hosts, shall lop the bough with terror: and the high ones of stature shall be hewn down, and the haughty shall be humbled. And he shall cut down the thickets of the forest with iron, and Lebanon shall fall by a mighty one. Isaiah 10:32–34.

Ještě téhož dne zůstane v Nobu; potřese svou rukou proti hoře dcery Sijónu, proti pahorku Jeruzaléma. Hle, Panovník, Hospodin zástupů, s hrůzou oseká ratolest; vysocí vzrůstem budou poraženi a pyšní budou poníženi. A železem vykácí houštiny lesa a Libanon padne rukou mocného. Izajáš 10,32–34.

The end of chapter ten is the close of human probation, and that is where the end of Daniel eleven also closes.

Konec desáté kapitoly představuje uzavření lidské doby milosti, a právě zde se uzavírá také konec jedenácté kapitoly Danielovy knihy.

And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain; yet he shall come to his end, and none shall help him. And at that time shall Michael stand up, the great prince which standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. Daniel 11:45, 12:1.

A postaví stany svého paláce mezi moři na nádherné svaté hoře; avšak dospěje ke svému konci a nikdo mu nepomůže. A v tom čase povstane Michael, veliký kníže, který stojí za syny tvého lidu; a nastane doba soužení, jaká nebyla od té doby, co povstal národ, až do onoho času; a v tom čase bude tvůj lid vysvobozen, každý, kdo bude nalezen zapsán v knize. Daniel 11,45; 12,1.

Chapter ten begins in verse one with the “unrighteous decree” which Sister White identifies as the Sunday law.

Desátá kapitola začíná v prvním verši „nespravedlivým nařízením“, které sestra Whiteová ztotožňuje se zákonem o neděli.

Woe unto them that decree unrighteous decrees, and that write grievousness which they have prescribed. Isaiah 10:1.

Běda těm, kdo vydávají nespravedlivá nařízení a sepisují útlak, který předepsali. Izajáš 10,1.

Chapter ten begins at the Sunday law, which aligns with verse forty-one of Daniel chapter eleven, and it ends with a parallel to Michael standing up in the history of verse forty-five of Daniel eleven.

Desátá kapitola začíná nedělním zákonem, který odpovídá čtyřicátému prvnímu verši jedenácté kapitoly Daniel, a končí paralelou k povstání Michaela v dějinách čtyřicátého pátého verše Daniel 11.

“An idol sabbath has been set up, as the golden image was set up in the plains of Dura. And as Nebuchadnezzar, the king of Babylon, issued a decree that all who would not bow down and worship this image should be killed, so a proclamation will be made that all who will not reverence the Sunday institution will be punished with imprisonment and death. Thus the Sabbath of the Lord is trampled underfoot. But the Lord has declared, ‘Woe unto them that decree unrighteous decrees, and write grievousness which they have prescribed’ [Isaiah 10:1]. [Zephaniah 1:14–18; 2:1–3, quoted.]” Manuscript Releases, volume 14, 91.

„Byla vztyčena modlářská sobota, jako byl na planině Dúra vztyčen zlatý obraz. A jako Nebúkadnesar, král babylónský, vydal nařízení, že všichni, kdo se nepokloní a nebudou tento obraz uctívat, mají být usmrceni, tak bude vydáno prohlášení, že všichni, kdo nebudou projevovat úctu nedělní instituci, budou potrestáni vězením a smrtí. Tak je sobota Hospodinova pošlapávána. Avšak Hospodin prohlásil: ‚Běda těm, kdo vydávají nespravedlivá nařízení a píší útlak, který ustanovili‘ [Izajáš 10,1]. [Sofonjáš 1,14–18; 2,1–3, citováno.]“ Manuscript Releases, svazek 14, 91.

In Revelation eleven’s “great earthquake,” representing the Sunday law in verse thirteen, there are three symbols of Islam connected with the “earthquake” that shakes the earth beast of Revelation thirteen, when it speaks as a dragon. In Isaiah chapter ten, the Sunday law is represented as an “unrighteous decree” that has a “woe” pronounced upon it. In Revelation eleven’s “great earthquake” from verse thirteen through to verse eighteen Islam of the third woe is identified with four symbols of Islam and the strike it makes against the United States at the Sunday law; “And the same hour was there a great earthquake,” and “the second woe is past; and, behold, the third woe cometh quickly. And the seventh angel sounded” “and the nations were angry.”

Ve „velkém zemětřesení“ v jedenácté kapitole Zjevení, které ve třináctém verši představuje nedělní zákon, jsou s „zemětřesením“, jež otřásá šelmou ze země ze třinácté kapitoly Zjevení, když mluví jako drak, spojeny tři symboly islámu. V desáté kapitole Izajáše je nedělní zákon znázorněn jako „nespravedlivé ustanovení“, nad nímž je vysloveno „běda“. Ve „velkém zemětřesení“ z jedenácté kapitoly Zjevení, od třináctého až do osmnáctého verše, je islám třetího běda ztotožněn se čtyřmi symboly islámu a s úderem, který zasazuje Spojeným státům při nedělním zákonu; „A v tu hodinu nastalo veliké zemětřesení,“ a „druhé běda pominulo; a aj, třetí běda přichází rychle. A sedmý anděl zatroubil“ „a národy se rozhněvaly.“

Chapter ten is portraying the papal power from verse forty-one in Daniel eleven unto verse forty-five when the papacy comes to its end. Verse forty is not part of the narrative in chapter ten, for Isaiah is illustrating verse forty’s ‘hidden history’ when the latter rain message is presented to an apostate church represented by Ahaz. Chapter eleven’s conclusion is showing the deliverance from the papal power in the same history.

Desátá kapitola zobrazuje papežskou moc od verše čtyřicet jedna v Danieli jedenáct až k verši čtyřicet pět, kdy papežství přichází ke svému konci. Verš čtyřicet není součástí vyprávění v desáté kapitole, neboť Izajáš znázorňuje „skryté dějiny“ verše čtyřicet, když je poselství pozdního deště předkládáno odpadlé církvi, představované Achazem. Závěr jedenácté kapitoly ukazuje vysvobození z moci papežství v týchž dějinách.

And the Lord shall utterly destroy the tongue of the Egyptian sea; and with his mighty wind shall he shake his hand over the river, and shall smite it in the seven streams, and make men go over dryshod. And there shall be an highway for the remnant of his people, which shall be left, from Assyria; like as it was to Israel in the day that he came up out of the land of Egypt. Isaiah 11:15, 16.

A Hospodin dočista zničí záliv Egyptského moře; a svou mocnou vichřicí zamává rukou nad Řekou a udeří ji v sedmero proudů a způsobí, že ji lidé přejdou suchou nohou. A bude zde silnice pro ostatek jeho lidu, který zůstane, z Asýrie; jako tomu bylo pro Izrael v den, kdy vyšel z egyptské země. Izajáš 11,15.16.

Isaiah chapter ten is the external and chapter eleven is the internal of the same history. The external and internal parallels abound in God’s Word, and these two parallel chapters represent the warning of the third angel as represented by Isaiah. The warning of the third angel has been summarized in many ways through inspiration, but a very helpful breakdown of the warning of the third angel is that it represents the events connected with the close of probation and it also emphasizes the need of personal preparation. Isaiah ten are the events, and chapter eleven in the preparation.

Desátá kapitola Izajáše je vnějším a jedenáctá kapitola vnitřním aspektem týchž dějin. Vnější a vnitřní rovina jsou v Božím slově hojně zastoupeny a tyto dvě souběžné kapitoly představují varování třetího anděla, jak je podává Izajáš. Varování třetího anděla bylo pod vlivem inspirace shrnuto mnoha způsoby, avšak velmi užitečné rozčlenění varování třetího anděla spočívá v tom, že představuje události spojené s ukončením doby milosti a zároveň zdůrazňuje potřebu osobní přípravy. Desátá kapitola Izajáše jsou události a jedenáctá kapitola je příprava.

“The events connected with the close of probation and the work of preparation for the time of trouble, are clearly presented. But multitudes have no more understanding of these important truths than if they had never been revealed. Satan watches to catch away every impression that would make them wise unto salvation, and the time of trouble will find them unready.

„Události související s ukončením doby milosti a dílo přípravy na dobu soužení jsou jasně předloženy. Avšak zástupy těmto důležitým pravdám nerozumějí o nic více, než kdyby jim nikdy nebyly zjeveny. Satan bdí, aby odňal každý dojem, který by je učinil moudrými ke spasení, a doba soužení je zastihne nepřipravené.

“When God sends to men warnings so important that they are represented as proclaimed by holy angels flying in the midst of heaven, He requires every person endowed with reasoning powers to heed the message. The fearful judgments denounced against the worship of the beast and his image (Revelation 14:9–11), should lead all to a diligent study of the prophecies to learn what the mark of the beast is, and how they are to avoid receiving it. But the masses of the people turn away their ears from hearing the truth and are turned unto fables. The apostle Paul declared, looking down to the last days: ‘The time will come when they will not endure sound doctrine.’ 2 Timothy 4:3. That time has fully come. The multitudes do not want Bible truth, because it interferes with the desires of the sinful, world-loving heart; and Satan supplies the deceptions which they love.

„Když Bůh posílá lidem varování tak důležitá, že jsou zobrazena jako hlásaná svatými anděly letícími uprostřed nebe, vyžaduje od každého člověka obdařeného rozumovými schopnostmi, aby dbal tohoto poselství. Strašlivé soudy vyhlášené proti uctívání šelmy a jejího obrazu (Zjevení 14,9–11) by měly všechny vést k pilnému studiu proroctví, aby poznali, co je znamení šelmy a jak se mají vyhnout tomu, aby je přijali. Avšak masy lidu odvracejí svůj sluch od slyšení pravdy a obracejí se k bájím. Apoštol Pavel prohlásil s pohledem upřeným k posledním dnům: ‚Nebo přijde čas, kdy nezdravé učení nebudou moci snést.‘ 2 Timoteovi 4,3. Ten čas plně nastal. Zástupy nechtějí biblickou pravdu, protože zasahuje do žádostí hříšného srdce milujícího svět; a satan jim poskytuje klamy, které milují.“

“But God will have a people upon the earth to maintain the Bible, and the Bible only, as the standard of all doctrines and the basis of all reforms. The opinions of learned men, the deductions of science, the creeds or decisions of ecclesiastical councils, as numerous and discordant as are the churches which they represent, the voice of the majority—not one nor all of these should be regarded as evidence for or against any point of religious faith. Before accepting any doctrine or precept, we should demand a plain ‘Thus saith the Lord’ in its support.

„Bůh však bude mít na zemi lid, který bude zachovávat Bibli, a jedině Bibli, jako měřítko veškerého učení a základ všech reforem. Názory učených mužů, závěry vědy, vyznání víry či rozhodnutí církevních sněmů, stejně četná a vzájemně rozporná jako církve, které zastupují, hlas většiny — ani jedno z toho, ani všechno dohromady nemá být považováno za důkaz pro nebo proti jakémukoli bodu náboženské víry. Dříve než přijmeme jakékoli učení nebo přikázání, měli bychom na jeho podporu požadovat jasné „Tak praví Hospodin“.“

“Satan is constantly endeavoring to attract attention to man in the place of God. He leads the people to look to bishops, to pastors, to professors of theology, as their guides, instead of searching the Scriptures to learn their duty for themselves. Then, by controlling the minds of these leaders, he can influence the multitudes according to his will.” The Great Controversy, 594, 595.

„Satan se neustále snaží obracet pozornost k člověku namísto k Bohu. Vede lidi k tomu, aby vzhlíželi k biskupům, k pastorům, k profesorům teologie jako ke svým vůdcům, místo aby zkoumali Písmo a sami se z něho učili své povinnosti. Potom tím, že ovládá mysl těchto vůdců, může ovlivňovat zástupy podle své vůle.“ The Great Controversy, 594, 595.

We will continue this study in the next article.

V této studii budeme pokračovat v příštím článku.