Peter was symbolically at Caesarea Philippi at the third hour, on his way to Caesarea Maritima and the ninth hour. According to Matthew and Mark, six days later, Peter, James and John were at the Mount of Transfiguration. Luke says eight days, between Panium and the Mount. From the gates of hell, at Caesarea Philippi to the death of the cross, with a stop along the way at the Mount of Transfiguration. Three steps from Panium to the Sunday law. Caesarea at the beginning, the Mount in the middle, and Caesarea at the end. Hell at the beginning, death at the end, with God’s glory in the middle. An alpha rebellion represented by the gates of hell and an omega rebellion represented by the death of the Son of God.
Petr se symbolicky nacházel v Cesareji Filipově ve třetí hodině, na své cestě do Cesareje Přímořské a k deváté hodině. Podle Matouše a Marka byli o šest dní později Petr, Jakub a Jan na Hoře proměnění. Lukáš říká osm dní, mezi Paniem a Horou. Od bran pekla, v Cesareji Filipově, až ke smrti kříže, se zastavením po cestě na Hoře proměnění. Tři kroky od Pania k nedělnímu zákonu. Cesareja na počátku, Hora uprostřed a Cesareja na konci. Peklo na počátku, smrt na konci, s Boží slávou uprostřed. Alfa vzpoura představovaná branami pekla a omega vzpoura představovaná smrtí Syna Božího.
Caesarea Philippi is the foundation, for it was there that Christ identified the Rock on which He would build His church. The Mount of Transfiguration is the second step, where the temple is finished and the capstone is placed. The third step of judgment at the cross followed after.
Cesarea Filipova je základem, neboť právě tam Kristus označil Skálu, na níž vybuduje svou církev. Hora proměnění je druhým krokem, kde je chrám dokončen a položen vrcholový kámen. Poté následoval třetí krok soudu na kříži.
And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power. And after six days Jesus taketh with him Peter, and James, and John, and leadeth them up into an high mountain apart by themselves: and he was transfigured before them. And his raiment became shining, exceeding white as snow; so as no fuller on earth can white them. And there appeared unto them Elias with Moses: and they were talking with Jesus.
I řekl jim: Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kteří zde stojí, kteří neokusí smrti, dokud neuvidí království Boží přicházet v moci. A po šesti dnech bere Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvádí je samotné na vysokou horu do ústraní; a byl před nimi proměněn. Jeho roucho se rozzářilo a bylo náramně bílé jako sníh, jak je žádný bělič na zemi nedovede vybílit. I ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem; a rozmlouvali s Ježíšem.
And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
Petr odpověděl a řekl Ježíšovi: Mistře, je pro nás dobré být zde; postavme tedy tři stánky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.
For he wist not what to say; for they were sore afraid. And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him. And suddenly, when they had looked round about, they saw no man any more, save Jesus only with themselves. And as they came down from the mountain, he charged them that they should tell no man what things they had seen, till the Son of man were risen from the dead. And they kept that saying with themselves, questioning one with another what the rising from the dead should mean. Mark 9:1–10.
Nevěděl totiž, co by řekl; neboť byli velmi ustrašeni. I zastínil je oblak, a z oblaku zazněl hlas: Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte. A hned, když se rozhlédli kolem sebe, neviděli již nikoho, leč samého Ježíše s sebou. Když pak sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. A uchovali to slovo v sobě a rozmlouvali mezi sebou o tom, co znamená vstát z mrtvých. Marek 9,1–10.
At the mount, Peter proposes to erect a tabernacle for Moses, Christ and Elijah.
Na hoře Petr navrhuje postavit stánek pro Mojžíše, Krista a Eliáše.
“Moses passed through death, but Michael came down and gave him life before his body had seen corruption. Satan tried to hold the body, claiming it as his; but Michael resurrected Moses and took him to heaven. Satan railed bitterly against God, denouncing Him as unjust in permitting his prey to be taken from him; but Christ did not rebuke His adversary, though it was through his temptation that the servant of God had fallen. He meekly referred him to His Father, saying, ‘The Lord rebuke thee.’
„Mojžíš prošel smrtí, avšak Michael sestoupil a dal mu život dříve, než jeho tělo spatřilo porušení. Satan se snažil zadržet tělo a nárokoval si je jako své; ale Michael Mojžíše vzkřísil a vzal jej do nebe. Satan hořce brojil proti Bohu a obviňoval Ho z nespravedlnosti, že dopustil, aby mu byla jeho kořist odňata; Kristus však svého protivníka nepokáral, ačkoli to bylo skrze jeho pokušení, že služebník Boží padl. V tichosti jej odkázal na svého Otce slovy: ‚Pán ti vynadej.‘“
“Jesus had told His disciples that there were some standing with Him who should not taste of death till they should see the kingdom of God come with power. At the transfiguration this promise was fulfilled. The countenance of Jesus was there changed and shone like the sun. His raiment was white and glistening. Moses was present to represent those who will be raised from the dead at the second appearing of Jesus. And Elijah, who was translated without seeing death, represented those who will be changed to immortality at Christ’s second coming and will be translated to heaven without seeing death. The disciples beheld with astonishment and fear the excellent majesty of Jesus and the cloud that overshadowed them, and heard the voice of God in terrible majesty, saying, ‘This is My beloved Son; hear Him.’” Early Writings, 164.
„Ježíš svým učedníkům řekl, že někteří z těch, kteří stojí s Ním, neokusí smrti, dokud neuvidí království Boží přicházet v moci. Při proměnění na hoře bylo toto zaslíbení naplněno. Ježíšova tvář tam byla proměněna a zářila jako slunce. Jeho roucho bylo bílé a oslnivě lesklé. Mojžíš byl přítomen, aby představoval ty, kteří budou při druhém Ježíšově příchodu vzkříšeni z mrtvých. A Eliáš, jenž byl vzat, aniž okusil smrti, představoval ty, kteří budou při Kristově druhém příchodu proměněni k nesmrtelnosti a budou vzati do nebe, aniž okusí smrti. Učedníci s úžasem a bázní spatřili velebnost Ježíše i oblak, který je zastínil, a slyšeli hlas Boží v strašlivé velebnosti, jak praví: ‚Toto jest můj milovaný Syn; Jeho poslouchejte.‘“ Early Writings, 164.
The Mount of Transfiguration identifies three tabernacles. The tabernacle of Moses at the beginning of ancient Israel, the tabernacle of Christ as represented by His incarnation and the tabernacle that is the one hundred and forty-four thousand as represented by Elijah. The one hundred and forty-four thousand are those who do not taste of death, until they see the Second Coming of Christ. The Mount is identifying the point where the seal is impressed upon the one hundred and forty-four thousand.
Hora Proměnění označuje tři stánky. Stánek Mojžíšův na počátku starověkého Izraele, stánek Kristův, představovaný Jeho vtělením, a stánek, jímž je sto čtyřicet čtyři tisíc, představovaný Eliášem. Sto čtyřicet čtyři tisíc jsou ti, kteří neokusí smrti, dokud nespatří druhý příchod Krista. Hora označuje okamžik, kdy je na sto čtyřicet čtyři tisíc vtiskována pečeť.
The tabernacle of the one hundred and forty-four thousand is raised up in the antitypical feast of Tabernacles. The Mount identifies those who do not taste death, and sets forth three witnesses that when they see the glory of God in the mount, it is the antitypical feast of Tabernacles.
Stánek sto čtyřiceti čtyř tisíc je vztyčen při antitypickém svátku stánků. Hora označuje ty, kteří neokusí smrti, a předkládá tři svědky, že když spatří slávu Boží na hoře, je to antitypický svátek stánků.
They are raised up as the tabernacle of Elijah, that began to be reared up in 2023, when both Moses and Elijah were resurrected. First the foundation was laid, that is the only foundation that can be laid, and that foundation is Christ, the corner and foundation stone. Then the capstone is placed, which represents the sealing of the one hundred and forty-four thousand as represented at the Mount of Transfiguration. At the Mount Peter, James and John represent those who actually do not taste of death. Peter later recorded that the kingdom of priests is those who have tasted that the Lord is good, and who were a spiritual house. They tasted life, so they do not taste death.
Jsou vztyčováni jako Eliášův stánek, který se začal znovu budovat v roce 2023, kdy byli vzkříšeni jak Mojžíš, tak Eliáš. Nejprve byl položen základ, totiž jediný základ, který může být položen, a tím základem je Kristus, úhelný a základní kámen. Poté je položen vrcholový kámen, který představuje zapečetění sto čtyřiceti čtyř tisíc, jak je znázorněno na hoře Proměnění. Na této hoře Petr, Jakub a Jan představují ty, kteří skutečně neokusí smrti. Petr později zaznamenal, že královské kněžstvo jsou ti, kteří okusili, že Pán je dobrý, a kteří byli duchovním domem. Okusili život, a proto neokusí smrti.
If so be ye have tasted that the Lord is gracious. To whom coming, as unto a living stone, disallowed indeed of men, but chosen of God, and precious, Ye also, as lively stones, are built up a spiritual house, an holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ. Wherefore also it is contained in the scripture, Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious: and he that believeth on him shall not be confounded. 1 Peter 2:3–6.
Jestliže jste okusili, že Pán je milostivý. K němu přistupujte jako k živému kameni, který lidé sice zavrhli, ale který je u Boha vyvolený a drahocenný. I vy sami jako živé kameny jste budováni v duchovní dům, ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista. Proto je také v Písmu obsaženo: Hle, kladu na Sionu kámen úhelný, vyvolený, drahocenný; a kdo v něho věří, nebude zahanben. 1 Petr 2,3–6.
The word translated as “confounded” means “to be ashamed.” The remnant is represented by Peter, and their joy is contrasted with those who rejected the latter rain message. A key of the one hundred and forty-four thousand, for Peter was given the “keys” to the kingdom, is the “chief corner stone” that was laid in Sion. That stone is marvelous in the eyes of the righteous, and a stone of stumbling to the drunkards of Ephraim.
Slovo přeložené jako „zahanbeni“ znamená „stydět se“. Ostatek je zastoupen Petrem a jeho radost je postavena do protikladu k těm, kdo odmítli poselství pozdního deště. Jedním z klíčů ke sto čtyřiceti čtyřem tisícům, neboť Petrovi byly dány „klíče“ království, je „hlavní kámen úhelný“, který byl položen na Sionu. Tento kámen je podivuhodný v očích spravedlivých a kamenem úrazu pro opilce Efraimovy.
The stone which the builders refused is become the head stone of the corner. This is the Lord’s doing; it is marvellous in our eyes. Psalms 118:22, 23.
Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal kamenem úhelným. Toto se stalo od Hospodina; je to podivuhodné v našich očích. Žalmy 118,22.23.
Jesus commented on these verses in the conclusion of the parable of the vineyard.
Ježíš se k těmto veršům vyjádřil v závěru podobenství o vinici.
Jesus saith unto them, Did ye never read in the scriptures, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner: this is the Lord’s doing, and it is marvellous in our eyes? Therefore say I unto you, The kingdom of God shall be taken from you, and given to a nation bringing forth the fruits thereof. And whosoever shall fall on this stone shall be broken: but on whomsoever it shall fall, it will grind him to powder. And when the chief priests and Pharisees had heard his parables, they perceived that he spake of them. But when they sought to lay hands on him, they feared the multitude, because they took him for a prophet. Matthew 21:42–46.
Ježíš jim řekl: Což jste nikdy nečetli v Písmech: Kámen, který stavitelé zavrhli, ten se stal kamenem úhelným; stalo se to od Pána a je to podivuhodné v našich očích? Proto vám pravím: Království Boží vám bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. A kdo padne na tento kámen, bude rozdrcen; ale na koho on padne, toho rozdrtí v prach. Když pak velekněží a farizeové uslyšeli jeho podobenství, poznali, že mluví o nich. Když se ho však snažili zmocnit, báli se zástupu, protože ho pokládali za proroka. Matouš 21,42–46.
Whoever accepts the foundational message, shall be broken, for the Rock is Christ, and the work of the gospel is to humble the human into the dust.
Kdokoli přijme základní poselství, bude zlomen, neboť tou Skálou je Kristus a dílem evangelia je pokořit člověka až do prachu.
“What is justification by faith? It is the work of God in laying the glory of man in the dust, and doing for man that which it is not in his power to do for himself. When men see their own nothingness, they are prepared to be clothed with the righteousness of Christ. When they begin to praise and exalt God all the day long, then by beholding they are becoming changed into the same image. What is regeneration? It is revealing to man what is his own real nature, that in himself he is worthless.” Manuscript Releases, volume 20, 117.
„Co je ospravedlnění z víry? Je to Boží dílo, které skládá lidskou slávu do prachu a činí pro člověka to, co není v jeho moci učinit pro sebe samého. Když lidé uvidí svou vlastní nicotnost, jsou připraveni být oděni Kristovou spravedlností. Když začnou po celý den chválit a vyvyšovat Boha, tehdy se pohledem proměňují v týž obraz. Co je znovuzrození? Je to zjevení člověku, jaká je jeho vlastní skutečná přirozenost, že sám v sobě je bezcenný.“ Manuscript Releases, svazek 20, 117.
Whoever rejects the foundation stone is destroyed, as was the case with ancient Israel in fulfillment of Jesus’ application of the parable of the vineyard. The Jews rejected Christ, they also rejected Moses, for if they had believed Moses, they would have also believed Christ. They rejected God’s law, teaching for doctrine the commandments of men. Christ, Moses and the Law are all symbols of foundations, and Christ is the only foundation that can be laid, but Christ as the foundation is represented with many symbols. Moses and the Law are both illustrations of this fact. Christ is the only foundation, but this only means that the other foundations in His prophetic Word are simply symbols of some aspect of His character.
Kdokoli zavrhuje základní kámen, bude zničen, jak tomu bylo ve starověkém Izraeli v naplnění Ježíšova použití podobenství o vinici. Židé zavrhli Krista a zavrhli také Mojžíše, neboť kdyby byli věřili Mojžíšovi, byli by věřili i Kristu. Zavrhli Boží zákon a jako učení předkládali lidská přikázání. Kristus, Mojžíš i Zákon jsou symboly základů a Kristus je jediný základ, který může být položen; avšak Kristus jako základ je znázorněn mnoha symboly. Mojžíš i Zákon jsou oba doklady této skutečnosti. Kristus je jediný základ, avšak to znamená pouze to, že ostatní základy v Jeho prorockém Slově jsou jednoduše symboly některého aspektu Jeho charakteru.
For other foundation can no man lay than that is laid, which is Jesus Christ. 1 Corinthians 3:11.
Neboť nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. 1. Korintským 3,11.
Jesus is the Word, and as such the rules within His Word represent Himself. This is why Sister White records that the Ten Commandments are a transcript of Christ’s character. He is the First and the Last, and when represented in this fashion it identifies that Christ always illustrates the end of a thing, with the beginning of a thing. As the Word, He is also “Truth,” and truth is a prophetic framework. He is the Lion of the tribe of Judah when He seals and unseals His Word. He is also the corner stone that becomes the cap stone. The corner stone is simply an illustration of Him as the foundation, or the first letter of the Hebrew word “truth.” The cap stone is the crowning work on the temple, and when aligned with the framework of truth, the cap stone is twenty-two times more powerful than the corner stone. What is marvelous in the eyes of those who have tasted that the Lord is good, is how the principles of the framework of truth aligned with the corner and cap stone identifies one of the prophetic keys that were given to Peter.
Ježíš je Slovo, a jako takový pravidla obsažená v Jeho Slově představují Jeho samého. Proto sestra Whiteová zaznamenává, že Desatero přikázání je přepisem Kristova charakteru. On je První i Poslední, a je-li takto znázorněn, ukazuje to, že Kristus vždy zobrazuje konec věci spolu s jejím počátkem. Jako Slovo je také „Pravda“ a pravda je prorockou osnovou. Je Lvem z pokolení Judova, když zapečeťuje a odpečeťuje své Slovo. Je také úhelným kamenem, který se stává vrcholovým kamenem. Úhelný kámen je prostě znázorněním Jeho samého jako základu, anebo prvního písmene hebrejského slova „pravda“. Vrcholový kámen je korunujícím dílem na chrámu, a když je uveden do souladu s osnovou pravdy, je vrcholový kámen dvaadvacetkrát mocnější než úhelný kámen. Co je podivuhodné v očích těch, kteří okusili, že Pán je dobrý, je to, jak zásady osnovy pravdy, uvedené do souladu s úhelným a vrcholovým kamenem, označují jeden z prorockých klíčů, které byly dány Petrovi.
The alpha first letter is one, but the omega last letter is twenty-two. Miller’s jewels shine as the sun, but when the dirt brush man assembled the jewels, they were ten times brighter. The recognition that the end of a prophetic line is the same, but more powerful than the beginning of a prophetic lines is “marvelous.” It is an element of Christ’s character; it is one of the keys given to Peter to bind the one hundred and forty-four thousand.
První písmeno alfa je jedna, avšak poslední písmeno omega je dvacet dva. Millerovy klenoty září jako slunce, avšak když muž se smetákem na nečistotu ty klenoty sestavil, byly desetkrát jasnější. Poznání, že konec prorocké linie je tentýž, avšak mocnější než počátek prorockých linií, je „podivuhodné“. Je to prvek Kristova charakteru; je to jeden z klíčů daných Petrovi, aby svázal sto čtyřicet čtyři tisíc.
Peter’s “spiritual house” is the casket of William Miller’s dream and also Malachi’s storehouse of tithes and offerings. When the windows of heaven are opened; one class is cast out of the room, and the other class is cast into the casket and given the white linen uniforms of God’s triumphant church.
Petrovo „duchovní stavení“ je schránkou ze snu Williama Millera a také Malachiášovou zásobárnou desátků a obětních darů. Když se otevřou nebeská okna, jedna skupina je vyvržena z místnosti a druhá skupina je uvržena do schránky a obdrží bílé lněné roucho vítězné Boží církve.
“Solemnly and publicly the people of Judah had pledged themselves to obey the law of God. But when the influence of Ezra and Nehemiah was for a time withdrawn, there were many who departed from the Lord. Nehemiah had returned to Persia. During his absence from Jerusalem, evils crept in that threatened to pervert the nation. Idolaters not only gained a foothold in the city, but contaminated by their presence the very precincts of the temple. Through intermarriage, a friendship had been brought about between Eliashib the high priest and Tobiah the Ammonite, Israel’s bitter enemy. As a result of this unhallowed alliance, Eliashib had permitted Tobiah to occupy an apartment connected with the temple, which heretofore had been used as a storeroom for tithes and offerings of the people.
„Slavnostně a veřejně se judský lid zavázal poslouchat Boží zákon. Když však byl vliv Ezdráše a Nehemiáše na čas odňat, mnozí od Hospodina odpadli. Nehemiáš se vrátil do Persie. Během jeho nepřítomnosti v Jeruzalémě se vloudila zla, která hrozila zkazit národ. Modláři si ve městě nejen získali oporu, ale svou přítomností poskvrnili i samé prostory chrámu. Prostřednictvím smíšeného manželství vzniklo přátelské spojení mezi veleknězem Eljášibem a Tóbijášem Amóncem, úhlavním nepřítelem Izraele. V důsledku tohoto nesvatého svazku dovolil Eljášib Tóbijášovi obývat místnost přiléhající k chrámu, která byla dosud užívána jako skladiště desátků a darů lidu.“
“Because of the cruelty and treachery of the Ammonites and Moabites toward Israel, God had declared through Moses that they should be forever shut out from the congregation of His people. See Deuteronomy 23:3–6. In defiance of this word, the high priest had cast out the offerings stored in the chamber of God’s house, to make a place for this representative of a proscribed race. Greater contempt for God could not have been shown than to confer such a favor on this enemy of God and His truth.
„Pro krutost a věrolomnost Ammonitů a Moábců vůči Izraeli Bůh skrze Mojžíše prohlásil, že mají být navždy vyloučeni ze shromáždění Jeho lidu. Viz Deuteronomium 23,3–6. Na vzdor tomuto slovu velekněz vyhodil obětní dary uložené v komoře Božího domu, aby učinil místo tomuto představiteli zavrženého národa. Větší pohrdání Bohem nemohlo být projeveno než tím, že byla taková přízeň udělena tomuto nepříteli Boha a Jeho pravdy.“
“On returning from Persia, Nehemiah learned of the bold profanation and took prompt measures to expel the intruder. ‘It grieved me sore,’ he declares; ‘therefore I cast forth all the household stuff of Tobiah out of the chamber. Then I commanded, and they cleansed the chambers: and thither brought I again the vessels of the house of God, with the meat offering and the frankincense.’
„Po návratu z Persie se Nehemjáš dozvěděl o této troufalé profanaci a neprodleně učinil opatření, aby vetřelce vypudil. ‚Velice mne to zarmoutilo,‘ prohlašuje; ‚proto jsem vyházel z komory všechno Tobijášovo domácí vybavení. Potom jsem rozkázal, aby komory vyčistili; a znovu jsem tam přinesl nádoby domu Božího spolu s obětním darem a kadidlem.‘“
“Not only had the temple been profaned, but the offerings had been misapplied. This had tended to discourage the liberalities of the people. They had lost their zeal and fervor, and were reluctant to pay their tithes. The treasuries of the Lord’s house were poorly supplied; many of the singers and others employed in the temple service, not receiving sufficient support, had left the work of God to labor elsewhere.
„Nejenže byl chrám znesvěcen, ale dary byly také zneužity. To vedlo k ochabnutí štědrosti lidu. Ztratili svou horlivost a vroucnost a zdráhali se odvádět své desátky. Pokladnice Hospodinova domu byly zásobovány jen nedostatečně; mnozí ze zpěváků i z dalších, kteří byli zaměstnáni při chrámové službě, protože nedostávali dostatečnou podporu, opustili Boží dílo, aby pracovali jinde.“
“Nehemiah set to work to correct these abuses. He gathered together those who had left the service of the Lord’s house, ‘and set them in their place.’ This inspired the people with confidence, and all Judah brought ‘the tithe of the corn and the new wine and the oil.’ Men who ‘were counted faithful’ were made ‘treasurers over the treasuries,’ ‘and their office was to distribute unto their brethren.’” Prophets and Kings, 669, 670.
„Nehemjáš se pustil do práce, aby napravil tato zneužití. Shromáždil ty, kteří opustili službu domu Hospodinova, ‚a postavil je na jejich místo‘. Tím v lidu vzbudil důvěru a celé Judsko přinášelo ‚desátek z obilí a z moštu a z oleje‘. Muži, ‚kteří byli pokládáni za věrné‘, byli ustanoveni ‚správci nad sklady‘ a ‚jejich úkolem bylo rozdělovat jejich bratřím‘.“ Proroci a králové, 669, 670.
When Nehemiah “cast out Tobiah,” he was prefiguring Christ casting the money-changers out of the very same temple. It wasn’t simply the temple, but the very room in the temple where the tithes were stored. When Eliakim the Philadelphian replaced Shebna the Laodicean, Shebna was the treasurer that was cast into a far field.
Když Nehemiáš „vyvrhl Tóbijáše“, předobrazoval tím Krista, který vyhnal penězoměnce z téhož chrámu. Nešlo pouze o chrám, nýbrž o samotnou místnost v chrámu, kde byly ukládány desátky. Když Eljakím Filadelfský nahradil Šebnu Laodicejského, byl Šebna správcem pokladu, jenž byl vyvržen do daleké země.
Thus saith the Lord God of hosts, Go, get thee unto this treasurer, even unto Shebna, which is over the house, and say, What hast thou here? and whom hast thou here, that thou hast hewed thee out a sepulchre here, as he that heweth him out a sepulchre on high, and that graveth an habitation for himself in a rock? Behold, the Lord will carry thee away with a mighty captivity, and will surely cover thee. He will surely violently turn and toss thee like a ball into a large country: there shalt thou die, and there the chariots of thy glory shall be the shame of thy lord’s house. And I will drive thee from thy station, and from thy state shall he pull thee down.
Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k tomuto správci, totiž k Šebnovi, který je nad domem, a řekni: Co tu máš? A koho tu máš, že sis zde vytesal hrobku, jako ten, kdo si vysoko vytesává hrobku a v skále si vyhlubuje příbytek? Hle, Hospodin tě prudce odvrhne do zajetí a jistě tě zahalí. Jistě tě prudce stočí a zmítne tebou jako míčem do širé země; tam zemřeš a tam budou vozy tvé slávy hanbou domu tvého pána. A vyženu tě z tvého místa a z tvého postavení tě strhne dolů.
And it shall come to pass in that day, that I will call my servant Eliakim the son of Hilkiah: And I will clothe him with thy robe, and strengthen him with thy girdle, and I will commit thy government into his hand: and he shall be a father to the inhabitants of Jerusalem, and to the house of Judah. And the key of the house of David will I lay upon his shoulder; so he shall open, and none shall shut; and he shall shut, and none shall open.
I stane se v onen den, že povolám svého služebníka Eljakíma, syna Chilkijášova. Obleču jej tvým rouchem, upevním jej tvým pásem a svěřím tvou vládu do jeho ruky; a bude otcem obyvatelům Jeruzaléma i domu Judovu. A klíč domu Davidova vložím na jeho rameno; otevře, a nikdo nezavře, zavře, a nikdo neotevře.
And I will fasten him as a nail in a sure place; and he shall be for a glorious throne to his father’s house. And they shall hang upon him all the glory of his father’s house, the offspring and the issue, all vessels of small quantity, from the vessels of cups, even to all the vessels of flagons. In that day, saith the Lord of hosts, shall the nail that is fastened in the sure place be removed, and be cut down, and fall; and the burden that was upon it shall be cut off: for the Lord hath spoken it. Isaiah 22:15–22.
A připevním jej jako hřeb na pevném místě; a bude trůnem slávy pro dům svého otce. A zavěsí na něj všechnu slávu domu jeho otce, potomstvo i výhonky, všechny nádoby malé hodnoty, od nádob pohárů až po všechny nádoby džbánů. V onen den, praví Hospodin zástupů, bude hřeb, který je připevněn na pevném místě, odstraněn, bude odťat a padne; a břemeno, které na něm bylo, bude odříznuto, neboť Hospodin promluvil. Izajáš 22,15–22.
In the day that Shebna the foolish Laodicean is cast out, Eliakim is given the government of the church triumphant. When Christ cleanses the temple of the one hundred and forty-four thousand, from the rubbish that has covered up the precious jewels, He identifies that He would “cover” those represented by Shebna. Before the windows of heaven were opened the jewels were covered with rubbish, and when the rubbish is cast out, the rubbish is then covered with shame. William Miller’s dream is identifying the sealing of the one hundred and forty-four thousand.
V den, kdy je Šebna, pošetilý Laodicejský, vyvržen, je Eljakímovi svěřena vláda nad vítěznou církví. Když Kristus očišťuje chrám sto čtyřiceti čtyř tisíců od suti, která zakryla vzácné drahokamy, ukazuje, že by „přikryl“ ty, kdo jsou představeni Šebnou. Dříve než byla otevřena nebeská okna, byly drahokamy přikryty sutí, a když je suť vyvržena, je pak sama přikryta hanbou. Sen Williama Millera ztotožňuje zapečetění sto čtyřiceti čtyř tisíců.
The casket, is Malachi’s storehouse, Peter’s spiritual house and the tabernacle of Elijah that Peter wished to build. The dirt brush man illustrates the sealing of the one hundred and forty-four thousand when He casts the jewels into the box. Malachi identifies the test that proves that God’s people have truly returned unto Him.
Schránka je Malachiášovou zásobárnou, Petrovým duchovním domem a Eliášovým stánkem, který si Petr přál postavit. Muž se smetáčkem na prach znázorňuje zapečetění sto čtyřiačtyřiceti tisíc, když vhazuje klenoty do schránky. Malachiáš označuje zkoušku, která dokazuje, že se Boží lid k Němu skutečně navrátil.
Then they that feared the Lord spake often one to another: and the Lord hearkened, and heard it, and a book of remembrance was written before him for them that feared the Lord, and that thought upon his name. And they shall be mine, saith the Lord of hosts, in that day when I make up my jewels; and I will spare them, as a man spareth his own son that serveth him. Then shall ye return, and discern between the righteous and the wicked, between him that serveth God and him that serveth him not. Malachi 3:16–18.
Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, rozmlouvali spolu; a Hospodin naslouchal a slyšel to, a byla před ním zapsána pamětní kniha pro ty, kteří se bojí Hospodina a myslí na jeho jméno. A budou moji, praví Hospodin zástupů, v den, kdy učiním své klenoty; a ušetřím je, jako člověk šetří svého vlastního syna, který mu slouží. Tehdy se navrátíte a rozeznáte mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu neslouží. Malachiáš 3,16–18.
Return is a key word in the passage, for God calls on His people to return unto Him, but He also challenges those people to test Him, by returning tithes and offerings, and there is also a time when the righteous will “return,” and in so doing, they will “discern” between the wise and the foolish. Those who feared the Lord, and who thought upon His name are those that are to be the ensign of the one hundred and forty-four thousand.
Návrat je v tomto úseku klíčovým slovem, neboť Bůh vyzývá svůj lid, aby se k Němu navrátil, ale také tento lid vybízí, aby Ho vyzkoušel tím, že navrátí desátky a oběti; a přijde také čas, kdy se spravedliví „navrátí“ a tím budou „rozlišovat“ mezi moudrými a pošetilými. Ti, kdo se báli Hospodina a kdo přemýšleli o Jeho jménu, jsou těmi, kdo mají být znamením sto čtyřiceti čtyř tisíc.
The fear of the Lord is the first test, so when verse sixteen says, “then” they that feared the Lord, it is pointing back into the prophetic narrative.
Bázeň před Hospodinem je první zkouškou, takže když verš šestnáctý říká: „Tehdy ti, kdo se báli Hospodina,“ odkazuje zpět do prorockého vyprávění.
Your words have been stout against me, saith the Lord. Yet ye say, What have we spoken so much against thee? Ye have said, It is vain to serve God: and what profit is it that we have kept his ordinance, and that we have walked mournfully before the Lord of hosts? And now we call the proud happy; yea, they that work wickedness are set up; yea, they that tempt God are even delivered. Malachi 3:13–15.
Vaše slova byla proti mně tvrdá, praví Hospodin. Vy však říkáte: Co jsme proti tobě mluvili? Řekli jste: Sloužit Bohu je marné; a jaký užitek z toho máme, že jsme zachovávali jeho ustanovení a že jsme chodili zarmouceně před Hospodinem zástupů? A nyní nazýváme pyšné šťastnými; ano, i ti, kdo páchají ničemnost, bývají povyšováni; ano, i ti, kdo pokoušejí Boha, bývají vysvobozeni. Malachiáš 3,13–15.
Malachi says, “and now we call the proud happy.” The drunkards of Ephraim are called the “crown of pride” and they are happy when they think Moses and Elijah, the two prophets that tormented them were dead. They were so happy, that they sent gifts to one another.
Malachi říká: „a nyní nazýváme pyšné šťastnými.“ O opilcích Efraimových se mluví jako o „koruně pýchy“ a jsou šťastni, když se domnívají, že Mojžíš a Eliáš, ti dva proroci, kteří je trápili, jsou mrtvi. Byli tak šťastni, že si navzájem posílali dary.
And their dead bodies shall lie in the street of the great city, which spiritually is called Sodom and Egypt, where also our Lord was crucified. And they of the people and kindreds and tongues and nations shall see their dead bodies three days and an half, and shall not suffer their dead bodies to be put in graves. And they that dwell upon the earth shall rejoice over them, and make merry, and shall send gifts one to another; because these two prophets tormented them that dwelt on the earth. Revelation 11:8–10.
A jejich mrtvá těla budou ležet na ulici velikého města, které se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován náš Pán. A lidé z kmenů a pokolení i jazyků a národů budou hledět na jejich mrtvá těla po tři a půl dne a nedopustí, aby jejich mrtvá těla byla uložena do hrobů. A obyvatelé země se budou nad nimi radovat a veselit a budou si navzájem posílat dary, protože tito dva proroci trápili obyvatele země. Zjevení 11,8–10.
The proud are happy from July 18, 2020 on through 2023. On July 18, 2020 the message was “stout” against the “Lord.” On July 18, 2020 we did not recognize how terribly we had spoken against God and His Word. Disappointed we entered the tarrying time as represented by the lament of “It is vain to serve God: and what profit is it that we have kept his ordinance, and that we have walked mournfully before the Lord of hosts?” This is parallel to Jeremiah’s lament, when he illustrates the first disappointment.
Pyšní jsou šťastni od 18. července 2020 až do roku 2023. Dne 18. července 2020 bylo poselství „tvrdé“ proti „Hospodinu“. Dne 18. července 2020 jsme nerozpoznali, jak strašlivě jsme mluvili proti Bohu a Jeho Slovu. Zklamáni jsme vstoupili do doby prodlévání, jak ji představuje nářek: „Marné jest sloužiti Bohu; a jaký zisk máme z toho, že jsme ostříhali jeho ustanovení a že jsme chodili zarmouceni před Hospodinem zástupů?“ To je paralelou k Jeremjášovu nářku, když znázorňuje první zklamání.
I sat not in the assembly of the mockers, nor rejoiced; I sat alone because of thy hand: for thou hast filled me with indignation. Why is my pain perpetual, and my wound incurable, which refuseth to be healed? wilt thou be altogether unto me as a liar, and as waters that fail? Jeremiah 15:17, 18.
Nesedával jsem v shromáždění posměvačů ani jsem se neradoval; sedával jsem osaměle pro tvou ruku, neboť jsi mne naplnil rozhořčením. Proč je má bolest ustavičná a má rána nevyléčitelná, takže odmítá být zhojena? Budeš mi snad docela jako klamný potok, jako vody, které vysychají? Jeremjáš 15,17.18.
Our words were stout with the prediction of July 18, 2020, and we did not then know how badly we had rebelled. At the disappointment the tarrying time was underway, while one class mourned and the other class rejoiced. In that context Malachi states:
Naše slova byla troufalá v souvislosti s předpovědí 18. července 2020 a tehdy jsme nevěděli, jak těžce jsme se vzbouřili. V době zklamání již probíhala doba prodlení, zatímco jedna skupina truchlila a druhá se radovala. V této souvislosti Malachiáš uvádí:
Then they that feared the Lord spake often one to another: and the Lord hearkened, and heard it, and a book of remembrance was written before him for them that feared the Lord, and that thought upon his name. And they shall be mine, saith the Lord of hosts, in that day when I make up my jewels; and I will spare them, as a man spareth his own son that serveth him.
Tehdy ti, kdo se báli Hospodina, rozmlouvali mezi sebou; a Hospodin naslouchal a slyšel to, a byla před ním zapsána pamětní kniha pro ty, kdo se báli Hospodina a kdo rozjímali o jeho jménu. A budou moji, praví Hospodin zástupů, v ten den, kdy si shromáždím své klenoty; a ušetřím je, jako člověk šetří svého vlastního syna, který mu slouží.
Then shall ye return, and discern between the righteous and the wicked, between him that serveth God and him that serveth him not. Malachi 3:16–18.
Tehdy se navrátíte a rozlišíte mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží. Malachiáš 3,16–18.
In 2024, the foundational test represented as the fear of the Lord arrived. Two classes were manifested in that test, and the group that made up the two classes had been often talking to one another on regular zoom meetings, throughout the three and a half days. The Lord listened to their discussions. The class who feared the Lord thought upon His name; Palmoni, the Lion of the tribe of Judah, the Alpha and Omega, the Truth, the Word, the Wonderful Linguist, the corner and cap stone, the Lamb, the Heavenly High Priest, the Temple, the Rock. Those who made it into that book are to be jewels upon the crown representing the ensign of the kingdom of glory. When He makes up those jewels, then they return, and discern between the righteous and the wicked. When He casts the jewels into the casket, it is then discerned who is foolish and who is wise.
V roce 2024 přišla základní zkouška, znázorněná jako bázeň Hospodinova. V této zkoušce se projevily dvě třídy a skupina, z níž se tyto dvě třídy skládaly, spolu po celé tři a půl dne často rozmlouvala na pravidelných setkáních přes Zoom. Hospodin naslouchal jejich rozpravám. Třída, která se bála Hospodina, přemítala o Jeho jménu; Palmoni, Lev z pokolení Judova, Alfa i Omega, Pravda, Slovo, Podivuhodný Jazykovědec, úhelný a vrcholový kámen, Beránek, nebeský Velekněz, Chrám, Skála. Ti, kdo byli zapsáni do té knihy, mají být klenoty na koruně představující korouhev království slávy. Když tyto klenoty sestaví, tehdy se vrátí a rozliší mezi spravedlivým a bezbožným. Když vloží klenoty do schránky, tehdy se rozpozná, kdo je pošetilý a kdo moudrý.
Malachi records:
Malachiáš zaznamenává:
Return unto me, and I will return unto you,
Navraťte se ke mně, a já se navrátím k vám,
But ye said, Wherein shall we return?
Ale vy jste řekli: V čem se máme navrátit?
Bring ye all the tithes into the storehouse, that there may be meat in mine house, and prove me now herewith, saith the Lord of hosts, if I will not open you the windows of heaven, and pour you out a blessing, that there shall not be room enough to receive it.
Přineste všechny desátky do skladu, aby byl pokrm v mém domě, a nyní mě tímto vyzkoušejte, praví Hospodin zástupů, zda vám neotevřu nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání, že pro ně nebude dost místa.
The storehouse is the casket and the tithes are the wise virgins. The storehouse is God’s Word placed into a new framework of truth. The jewels that get cast into that casket are the truths associated with the message of the Midnight Cry. The tithes were kept in a specific room in the temple, as identified in Nehemiah’s cleansing. The casket and the storehouse, or Peter spiritual house represents God’s temple and the jewels represent human temples who are joined with Divinity in the secret place of the Most High. The human messengers cannot be separated from the Divine message. The jewels are both God’s messengers and they are also the message they proclaim. Inspiration often identifies the message and the messenger combined.
Skladiště je schránka a desátky jsou moudré panny. Skladiště je Boží slovo vložené do nového rámce pravdy. Drahokamy, které jsou ukládány do té schránky, jsou pravdy spojené s poselstvím Půlnočního volání. Desátky byly uchovávány v určité místnosti chrámu, jak je to uvedeno při Nehemjášově očištění. Schránka a skladiště, neboli Petrova duchovního domu, představují Boží chrám a drahokamy představují lidské chrámy, které jsou spojeny s Božstvím ve skrýši Nejvyššího. Lidské posly nelze oddělit od božského poselství. Drahokamy jsou jak Božími posly, tak i poselstvím, které zvěstují. Inspirace často ztotožňuje poselství a posla jako celek.
“God has called His church in this day, as He called ancient Israel, to stand as a light in the earth. By the mighty cleaver of truth, the messages of the first, second, and third angels, He has separated them from the churches and from the world to bring them into a sacred nearness to Himself. He has made them the depositaries of His law and has committed to them the great truths of prophecy for this time. Like the holy oracles committed to ancient Israel, these are a sacred trust to be communicated to the world. The three angels of Revelation 14 represent the people who accept the light of God’s messages and go forth as His agents to sound the warning throughout the length and breadth of the earth. Christ declares to His followers: ‘Ye are the light of the world.’ To every soul that accepts Jesus the cross of Calvary speaks: ‘Behold the worth of the soul: “Go ye into all the world, and preach the gospel to every creature.’” Nothing is to be permitted to hinder this work. It is the all-important work for time; it is to be far-reaching as eternity. The love that Jesus manifested for the souls of men in the sacrifice which He made for their redemption, will actuate all His followers.” Testimonies, volume 5, 455.
„Bůh povolal svou církev v této době, stejně jako povolal starověký Izrael, aby stála jako světlo na zemi. Mocným sekáčem pravdy, poselstvími prvního, druhého a třetího anděla, je oddělil od církví a od světa, aby je přivedl do posvátné blízkosti k sobě. Učinil je správci svého zákona a svěřil jim veliké pravdy proroctví pro tento čas. Jako svatá zjevení svěřená starověkému Izraeli, i toto je svatá důvěra, která má být sdělena světu. Tři andělé ze Zjevení 14 představují lid, který přijímá světlo Božích poselství a vychází jako Jeho nástroj, aby zaznívalo varování po celé délce i šíři země. Kristus prohlašuje svým následovníkům: ‚Vy jste světlo světa.‘ Ke každé duši, která přijímá Ježíše, promlouvá kříž Kalvárie: ‚Pohleď na cenu duše: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“‘ Nesmí být dovoleno, aby této práci cokoli překáželo. Je to nade vše důležité dílo pro tento čas; svým dosahem má sahat až do věčnosti. Láska, kterou Ježíš projevil k lidským duším v oběti, kterou přinesl pro jejich vykoupení, bude podněcovat všechny Jeho následovníky.“ Testimonies, svazek 5, 455.
We will begin to draw together these concepts in the next article.
V příštím článku začneme tyto pojmy spojovat v jeden celek.
“During the last fifty years of my life, I have had precious opportunities to obtain an experience. I have had an experience in the first, second, and third angels’ messages. The angels are represented as flying in the midst of heaven, proclaiming to the world a message of warning, and having a direct bearing upon the people living in the last days of this earth’s history. No one hears the voice of these angels, for they are a symbol to represent the people of God who are working in harmony with the universe of heaven. Men and women, enlightened by the Spirit of God and sanctified through the truth, proclaim the three messages in their order.
„Během posledních padesáti let svého života jsem měla vzácné příležitosti získat zkušenost. Měla jsem zkušenost s poselstvím prvního, druhého i třetího anděla. Andělé jsou znázorněni, jak letí prostředkem nebe, zvěstují světu poselství varování a mají přímý vztah k lidu žijícímu v posledních dnech dějin této země. Nikdo neslyší hlas těchto andělů, neboť jsou symbolem představujícím Boží lid, který působí v souladu s nebeským vesmírem. Muži a ženy, osvícení Duchem Božím a posvěcení skrze pravdu, hlásají tato tři poselství v jejich pořadí.
“I have acted a part in this solemn work. Nearly all my Christian experience is interwoven with it. There are those now living who have an experience similar to my own. They have recognized the truth unfolding for this time; they have kept in step with the great Leader, the Captain of the Lord’s host.
„Měla jsem účast v tomto slavnostním díle. Téměř celá má křesťanská zkušenost je s ním protkána. Jsou nyní naživu ti, jejichž zkušenost je podobná té mé. Rozpoznali pravdu, rozvíjející se pro tuto dobu; drželi krok s velikým Vůdcem, Velitelem Hospodinova zástupu.
“In the proclamation of the messages, every specification of prophecy has been fulfilled. Those who were privileged to act a part in proclaiming these messages have gained an experience which is of the highest value to them; and now when we are amid the perils of these last days, when voices will be heard on every side saying, ‘Here is Christ,’ ‘Here is truth’; while the burden of many is to unsettle the foundation of our faith which has led us from the churches and from the world to stand as a peculiar people in the world, like John our testimony will be borne:
„Při hlásání těchto poselství se naplnilo každé jednotlivé určení proroctví. Ti, kdo měli výsadu podílet se na zvěstování těchto poselství, získali zkušenost, která má pro ně nejvyšší cenu; a nyní, když se nacházíme uprostřed nebezpečí těchto posledních dnů, kdy bude ze všech stran slyšet hlasy říkající: ‚Zde je Kristus,‘ ‚zde je pravda,‘ zatímco snahou mnohých je podkopat základ naší víry, který nás vyvedl z církví i ze světa, abychom stáli ve světě jako zvláštní lid, bude naše svědectví, podobně jako Janovo, znít:“
“‘That which was from the beginning, which we have heard, which we have seen with our eyes, which we have looked upon, and our hands have handled, of the Word of life;… that which we have seen and heard declare we unto you, that ye also may have fellowship with us.’
„To, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, o Slovu života; … co jsme viděli a slyšeli, to vám zvěstujeme, abyste i vy měli společenství s námi.“
“I testify the things which I have seen, the things which I have heard, the things which my hands have handled of the Word of life. And this testimony I know to be of the Father and the Son. We have seen and do testify that the power of the Holy Ghost has accompanied the presentation of the truth, warning with pen and voice, and giving the messages in their order. To deny this work would be to deny the Holy Ghost, and would place us in that company who have departed from the faith, giving heed to seducing spirits.
„Vydávám svědectví o tom, co jsem viděl, co jsem slyšel, čeho se mé ruce dotýkaly o Slovu života. A vím, že toto svědectví je od Otce i od Syna. Viděli jsme a dosvědčujeme, že předkládání pravdy provázela moc Ducha svatého, varující perem i hlasem a podávající poselství v jejich pořadí. Popírat toto dílo by znamenalo popírat Ducha svatého a postavilo by nás to do společnosti těch, kdo odpadli od víry a dávají sluch svodným duchům.“
“The enemy will set everything in operation to uproot the confidence of the believers in the pillars of our faith in the messages of the past, which have placed us upon the elevated platform of eternal truth, and which have established and given character to the work. The Lord God of Israel has led out His people, unfolding to them truth of heavenly origin. His voice has been heard, and is still heard, saying, Go forward from strength to strength, from grace to grace, from glory to glory. The work is strengthening and broadening, for the Lord God of Israel is the defense of His people.
„Nepřítel uvede do pohybu vše, aby vykořenil důvěru věřících v pilíře naší víry, v poselství minulosti, která nás postavila na vyvýšenou platformu věčné pravdy a která ustavila dílo a dala mu jeho ráz. Pán, Bůh Izraele, vedl svůj lid a odhaloval mu pravdu nebeského původu. Jeho hlas byl slyšen a stále je slyšet, jak praví: Jděte vpřed od síly k síle, od milosti k milosti, od slávy k slávě. Dílo sílí a rozšiřuje se, neboť Pán, Bůh Izraele, je obranou svého lidu.“
“Those who have a hold of the truth theoretically, with their fingertips as it were, who have not brought its principles into the inner sanctuary of the soul, but have kept the vital truth in the outer court, will see nothing sacred in the past history of this people which has made them what they are, and has established them as earnest, determined, missionary workers in the world.
„Ti, kdo se pravdy drží jen teoreticky, jakoby konečky prstů, kdo neuvedli její zásady do vnitřní svatyně duše, nýbrž podrželi životně důležitou pravdu ve vnějším nádvoří, neuvidí nic posvátného v minulých dějinách tohoto lidu, které z něj učinily to, čím je, a ustanovily jej za horlivé, rozhodné, misijně působící pracovníky ve světě.
“The truth for this time is precious, but those whose hearts have not been broken by falling on the rock Christ Jesus, will not see and understand what is truth. They will accept that which pleases their ideas, and will begin to manufacture another foundation than that which is laid. They will flatter their own vanity and esteem, thinking that they are capable of removing the pillars of our faith, and replacing them with pillars they have devised.
„Pravda pro tuto dobu je drahocenná, avšak ti, jejichž srdce nebyla zlomena pádem na skálu, Krista Ježíše, neuvidí ani nepochopí, co je pravda. Přijmou to, co lahodí jejich představám, a začnou budovat jiný základ než ten, který byl položen. Budou lichotit své vlastní ješitnosti a sebeúctě v domnění, že jsou schopni odstranit pilíře naší víry a nahradit je pilíři, které sami vymysleli.
“This will continue to be as long as time shall last. Anyone who has been a close student of the Bible will see and understand the solemn position of those who are living in the closing scenes of this earth’s history. They will feel their own inefficiency and weakness, and will make it their first business to have not merely a form of godliness, but a vital connection with God. They will not dare to rest until Christ is formed within, the hope of glory. Self will die; pride will be expelled from the soul, and they will have the meekness and gentleness of Christ.” Notebook Leaflets, 60, 61.
„Tak tomu bude po celou dobu, dokud bude trvat čas. Každý, kdo byl pečlivým studentem Bible, uvidí a pochopí vážné postavení těch, kdo žijí v závěrečných výjevech dějin této země. Pocítí svou vlastní nedostatečnost a slabost a učiní svou prvořadou záležitostí mít nejen formu zbožnosti, nýbrž živé spojení s Bohem. Nebudou se odvažovat spočinout, dokud v nich nebude utvořen Kristus, naděje slávy. Já zemře; pýcha bude z duše vypuzena a budou mít Kristovu tichost a mírnost.“ Notebook Leaflets, 60, 61.