A symbol of the eighty human priests combined with the Divine High Priest is the number “81,” which is where we find Miller’s Dream in the book Early Writings. In Revelation “81” we find that when the very last seal is removed, there is silence in heaven for half an hour. Habakkuk 2:20 says that all the earth should keep quiet when the Lord is in His holy temple.
Symbolem osmdesáti lidských kněží spojených s božským Veleknězem je číslo „81“, kde v knize Early Writings nacházíme Millerův sen. Ve Zjevení „81“ zjišťujeme, že když je odstraněna úplně poslední pečeť, nastane v nebi ticho asi na půl hodiny. Habakuk 2,20 říká, že celá země má zachovávat ticho, když je Pán ve svém svatém chrámu.
And when he had opened the seventh seal, there was silence in heaven about the space of half an hour. Revelation 8:1.
A když otevřel sedmou pečeť, nastalo v nebi mlčení asi na půl hodiny. Zjevení 8,1.
The removing of the seventh seal takes place in the thirty days, for it is the final seal. On December 31, 2023, Ezekiel’s bones began the resurrection process. Christ then began to teach for forty days. That date marked the end of the 1,260 days since the disappointment of July 18, 2020, and John informs us in Revelation eleven that we are to measure the temple, but leave off the courtyard. The courtyard ends at the end of the scattering, for John informs us 1,260 is given to the Gentiles who are the courtyard. When measuring, that history is to be left off.
Sejmutí sedmé pečeti nastává v průběhu třiceti dnů, neboť je to pečeť poslední. Dne 31. prosince 2023 začaly Ezechielovy kosti proces vzkříšení. Kristus poté začal po čtyřicet dnů vyučovat. Toto datum znamenalo konec 1 260 dnů od zklamání z 18. července 2020 a Jan nám ve Zjevení jedenácté kapitole sděluje, že máme změřit chrám, avšak ponechat nádvoří stranou. Nádvoří končí na konci rozptýlení, neboť Jan nás informuje, že 1 260 je dáno pohanům, kteří jsou nádvořím. Při měření má být tato historie ponechána stranou.
When Miller awakens and sees the dirt brush man, the room is empty, and as he raises his voice, Miller is still in the wilderness. From the history of the resurrection until just before the Sunday law, Christ is raising the temple of the one hundred and forty-four thousand, as He did in the forty-six years from 1798 unto 1844.
Když se Miller probudí a spatří muže se smetákem na prach, místnost je prázdná, a když pozvedá svůj hlas, Miller je stále na poušti. Od dějin vzkříšení až těsně před nedělní zákon Kristus pozvedá chrám sto čtyřiceti čtyř tisíc, tak jako to činil během čtyřiceti šesti let od roku 1798 až do roku 1844.
When He begins to teach, He is working in His temple, especially during the thirty days. The angels then keep silent for thirty minutes, while He teaches His priests of three hundred Millerite preachers, or His army of Gideon’s three hundred, or while He publishes the three hundred 1843 charts; and He does all this during the thirty days from the end of the unleavened bread, unto the message of the trumpets. He is sweeping the floor of Miller’s room, but it is His floor, so Miller’s room is His temple. He is finishing the work of blotting out either the sins or the names of those who were called as candidates to be among the one hundred and forty-four thousand.
Když začne učit, působí ve svém chrámu, zvláště během třiceti dnů. Andělé tehdy třicet minut mlčí, zatímco On vyučuje své kněze z řad tří set milleritských kazatelů, anebo své vojsko z Gedeonových tří set, anebo když vydává tři sta map z roku 1843; a to vše činí během třiceti dnů od konce nekvašených chlebů až po poselství polnic. Zametá podlahu v Millerově místnosti, ale je to jeho podlaha, takže Millerova místnost je jeho chrámem. Dokončuje dílo vymazání buď hříchů, nebo jmen těch, kteří byli povoláni jako kandidáti, aby byli mezi sto čtyřiceti čtyřmi tisíci.
The trumpet message that comes five days before the ascension and ten days before judgment is the litmus test. What happens in the thirty minutes that heaven is quiet, or the thirty days of Christ teaching the priests has already produced two classes when the seal is impressed during the three steps of the trumpet, ascension and judgment. It is simple to see.
Poselství troubení, které přichází pět dní před nanebevstoupením a deset dní před soudem, je rozhodující zkouškou. To, co se odehraje během třiceti minut, kdy je v nebi ticho, anebo během třiceti dnů Kristova vyučování kněží, již vytvořilo dvě třídy, když je pečeť vtisknuta během tří kroků troubení, nanebevstoupení a soudu. Je to snadné pochopit.
If you come to the point where you are to sound the message of the trumpet, and refuse to sound the message—you fail.
Dojdete-li do bodu, kdy máte zaznít poselství polnice, a odmítnete toto poselství zaznít, selháváte.
The three steps of ‘trumpet, ascension and judgment’ are one waymark in three steps, just as in the beginning of the history where one waymark was represented with the ‘death, burial and resurrection.’ The three step test at the end is the litmus test that precedes by five days the Pentecostal Sunday law.
Tři kroky „troubení, vystoupení a soudu“ tvoří jeden orientační bod ve třech krocích, právě tak jako na počátku dějin byl jeden orientační bod znázorněn „smrtí, pohřbem a vzkříšením“. Třístupňová zkouška na konci je rozhodující zkouškou, která o pět dní předchází letničnímu nedělnímu zákonu.
Five days after the resurrection the end of the feast of unleavened bread arrives, and that holy convocation marks the first and foundational test of 2024. Are you going to eat the Bread of Heaven or the bread of human reasoning? That test arrived in 2024, and it had been typified by the foundational rebellion of Adam and Eve, Nimrod, Aaron, Jeroboam, Korah and his rebels, the Protestants of Millerite history, the alpha rebellion of John Harvey Kellogg, the rebellion of 1888 and of course the rebellion of 9/11. The foundational rebellion of Cain, conveys the issue of jealousy against your brother, all down the line of foundational rebellions.
Pět dní po vzkříšení přichází konec svátku nekvašených chlebů a toto svaté shromáždění označuje první a základní zkoušku roku 2024. Budete jíst Chléb z nebe, nebo chléb lidského uvažování? Tato zkouška přišla v roce 2024 a byla předobrazena základním vzbouřením Adama a Evy, Nimroda, Árona, Jarobeáma, Kóracha a jeho vzbouřenců, protestantů v milleritské historii, alfou vzpoury Johna Harveyho Kellogga, vzpourou roku 1888 a ovšem i vzpourou 11. září. Základní vzpoura Kainova vyjadřuje otázku žárlivosti vůči svému bratru v celé linii základních vzpour.
All the illustrations of foundational rebellion are rebellion against God, but some; such as the rebels of 1888, and the rebels of Korah, include the fact that the chosen messenger is part of the test. The rejection of Miller’s identification that it is Rome that establishes the vision in Daniel 11:14, is a rejection of both the message and the messenger. The test is foundational for not only did Father Miller identify the robbers of verse fourteen as Rome, but also Miller’s son.
Všechna znázornění základního odboje jsou odbojem proti Bohu, avšak některá, jako například odbojníci z roku 1888 a Korachovi vzbouřenci, zahrnují i skutečnost, že součástí zkoušky je vyvolený posel. Odmítnutí Millerova určení, že je to Řím, kdo v Danielovi 11,14 ustanovuje vidění, je odmítnutím jak poselství, tak posla. Tato zkouška je základní, neboť nejen Otec Miller označil lupiče ve čtrnáctém verši za Řím, ale také Millerův syn.
Five days after the resurrection of December 31, 2023, Miller’s preparatory teaching ministry was taken over by the One who followed after John. For thirty days special instruction to the worshippers in the temple would be given “face to face” by Christ. That preparation was to prepare a priesthood of 80, to proclaim the warning message of the feast of trumpets.
Pět dní po vzkříšení 31. prosince 2023 byla Millerova přípravná učitelská služba převzata Tím, který přišel po Janovi. Po třicet dní mělo být uctívačům v chrámu poskytováno zvláštní poučení „tváří v tvář“ samotným Kristem. Tato příprava měla připravit kněžstvo osmdesáti, aby hlásalo výstražné poselství svátku troubení.
That preparation of thirty days consists of a foundational first test in the beginning and a second temple test at the ending. The second temple test is finished before the trumpets are blown, and this detail is therefore represented in Miller’s dream when Christ cast the jewels into the casket. It is after He does this, that He invites Miller to “come and see.” It is from the trumpet warning, to the ascension unto judgment that the ensign is lifted up in advance of the Sunday law. The jewels are all in the temple, before Miller is called to “come and see,” and it is when the two witnesses are lifted up in the clouds, that their enemies behold them.
Tato třicetidenní příprava se skládá z první, základní zkoušky na počátku a z druhé chrámové zkoušky na konci. Druhá chrámová zkouška je dokončena dříve, než zaznějí trouby, a tento detail je proto v Millerově snu znázorněn tehdy, když Kristus vhodil klenoty do skříňky. Až poté, co to učiní, vyzve Millera, aby „přišel a viděl“. Od varování trouby až po nanebevstoupení k soudu je prapor pozdvižen před nedělním zákonem. Všechny klenoty jsou již v chrámu dříve, než je Miller vyzván, aby „přišel a viděl“, a teprve když jsou dva svědkové vyzdviženi v oblacích, jejich nepřátelé je spatří.
Their prediction of an attack from Islam that failed in 2020, is to be repeated after it is corrected, as was the true Midnight Cry of Snow. Miller had an understanding that he identified as the Midnight Cry, but Samuel Snow corrected Miller’s Midnight Cry message, and for this reason, Snow’s Midnight Cry message is called the “true” Midnight Cry message in Millerite history. The message of the Midnight Cry is a message that has been corrected, and empowered by the correction.
Jejich předpověď útoku ze strany islámu, která v roce 2020 selhala, má být po své opravě zopakována, stejně jako tomu bylo u pravého Půlnočního volání Snowa. Miller měl porozumění, které označil jako Půlnoční volání, avšak Samuel Snow Millerovo poselství Půlnočního volání opravil, a z tohoto důvodu je Snowovo poselství Půlnočního volání v milleritské historii nazýváno „pravým“ poselstvím Půlnočního volání. Poselství Půlnočního volání je poselstvím, které bylo opraveno a touto opravou zmocněno.
“The disappointed ones saw from the Scriptures that they were in the tarrying time, and that they must patiently wait the fulfillment of the vision. The same evidence which led them to look for their Lord in 1843, led them to expect Him in 1844.” Early Writings, 247.
„Zklamaní poznali z Písma, že se nacházejí v době prodlení a že musí trpělivě čekat na naplnění vidění. Tytéž důkazy, které je vedly k tomu, aby očekávali svého Pána v roce 1843, je vedly k tomu, aby Ho očekávali v roce 1844.“ Early Writings, 247.
The phenomenon occurred at the end of the period of 1840 to 1844, and it also occurred at the beginning. Josiah Litch predicted a fulfillment of Islam in 1840. He put his prediction into the public record in 1838, and then corrected it ten days before August 11, 1840. The corrected prediction fulfillment empowered the first angel’s message. The second message was empowered by the corrected message of the Midnight Cry. Two witnesses from one history that are an alpha witness and an omega witness. Together they identify the empowerment of a message based upon the correction of a previous message.
Tento jev nastal na konci období let 1840 až 1844 a nastal také na jeho počátku. Josiah Litch předpověděl naplnění proroctví o islámu v roce 1840. Svou předpověď veřejně zaznamenal v roce 1838 a poté ji deset dnů před 11. srpnem 1840 opravil. Naplnění opravené předpovědi dodalo moc poselství prvního anděla. Druhé poselství bylo posíleno opraveným poselstvím Půlnočního volání. Dva svědkové z jedněch dějin, kteří jsou svědkem alfa a svědkem omega. Společně označují zmocnění poselství založeného na opravě předchozího poselství.
The alpha identifies a prophecy of Islam and the omega identifies a prophecy of a shut door. Line upon line, Islam in 1840 and the shut door in 1844, identifies Islam and a shut door as the message of the Midnight Cry. At the beginning of the message Islam is loosed, as in Christ’s triumphal entry. At that point the door is closed in the parable of the ten virgins, as the door is closed upon the judgment of the house of God. At the conclusion of the message, Islam strikes again as the door is closed upon the United States.
Alfa označuje proroctví o islámu a omega označuje proroctví o zavřených dveřích. Řádek po řádku, islám v roce 1840 a zavřené dveře v roce 1844, označují islám a zavřené dveře jako poselství Půlnočního volání. Na počátku tohoto poselství je islám uvolněn, jako při Kristově triumfálním vjezdu. V tom okamžiku jsou v podobenství o deseti pannách dveře zavřeny, stejně jako jsou dveře zavřeny nad soudem domu Božího. Na závěr tohoto poselství islám udeří znovu, když se dveře zavřou nad Spojenými státy.
It is important to see that the line produced by Leviticus twenty-three identifies the three steps of Passover at the beginning and the three steps of the priests at the end. The priests are lifted up as an offering at the Sunday law, but they are purified before that event. When they are lifted up, they are the ensign, and when Christ was lifted up in the three steps at the beginning of the line, He drew all the world unto Himself. The lifting up of the one hundred and forty-four thousand is the end of the line that began with the lifting up of Christ. In both the beginning and ending one waymark of three steps are identified.
Je důležité vidět, že linie vytvořená Leviticem 23 určuje tři kroky Pesachu na počátku a tři kroky kněží na konci. Kněží jsou při nedělním zákonu pozdviženi jako oběť, avšak před touto událostí jsou očištěni. Když jsou pozdviženi, jsou korouhví, a když byl Kristus pozdvižen ve třech krocích na počátku linie, přitáhl k sobě celý svět. Pozdvižení sto čtyřiačtyřiceti tisíc je koncem linie, která začala pozdvižením Krista. Jak na počátku, tak na konci je určen jeden mezník o třech krocích.
Three steps at the beginning that are followed by five days, and three steps at the ending that are followed by five days. From that point on, the story is about the great multitude, for the priesthood has been established as the ensign of the one hundred and forty-four thousand. The seven days of Tabernacles is a period for the Gentiles. If we leave off the time of the Gentiles that begins at the Sunday law, and leave off the three and a half days that ended in 2023, we have the temple of the one hundred and forty-four thousand represented within the fifty days of the Pentecostal season from December 31, 2023 unto the soon-coming Sunday law.
Tři kroky na počátku, po nichž následuje pět dnů, a tři kroky na konci, po nichž následuje pět dnů. Od toho bodu je příběh o velikém zástupu, neboť kněžství bylo ustanoveno jako prapor jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc. Sedm dnů Stánků je obdobím pro pohany. Odečteme-li dobu pohanů, která začíná nedělním zákonem, a odečteme-li tři a půl dne, které skončily v roce 2023, máme chrám jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc znázorněný v rámci padesáti dnů letničního období od 31. prosince 2023 až do brzy přicházejícího nedělního zákona.
Five days from the resurrection for the virgins, thirty days that follow for the priests. Then five days of a trumpet message from the virgins, ending with their ascension when the forty days concludes, followed by five days unto judgment, followed by five days to the Sunday law. As a symbol of the virgins, the number “5” sets forth the footsteps of the one hundred and forty-four thousand, who are virgins and who are also priests.
Pět dnů od vzkříšení pro panny, třicet následujících dnů pro kněze. Poté pět dnů poselství trouby od panen, končících jejich nanebevstoupením, když se čtyřicet dnů dovrší, následovaných pěti dny až k soudu, následovanými pěti dny k nedělnímu zákonu. Jako symbol panen vyjadřuje číslo „5“ stopy sto čtyřiceti čtyř tisíc, kteří jsou pannami a kteří jsou také kněžími.
During the thirty days of teaching, the final and seventh seal is removed, and it is in that period that Miller sees the jewels being restored. “Come and see” is a symbol based upon the first four seals, so when the seventh seal was opened, Miller was told to “come and see,” but the angels in heaven all just watch on in silence. Miller’s dream is identifying the sealing of the jewels who are the one hundred and forty-four thousand, while also identifying the jewels that are the message of the Midnight Cry. That message conveys the power to the virgins that accomplishes the sealing, and the dirt brush man identifies the One who controls both the messengers and the message.
Během třiceti dnů vyučování je odstraněna poslední, sedmá pečeť, a právě v tomto období Miller vidí, jak jsou drahokamy navraceny. „Pojď a viz“ je symbol založený na prvních čtyřech pečetích, takže když byla otevřena sedmá pečeť, bylo Millerovi řečeno: „Pojď a viz,“ avšak andělé v nebi jen mlčky přihlížejí. Millerův sen označuje zapečeťování drahokamů, jimiž je sto čtyřicet čtyři tisíc, a zároveň také označuje drahokamy, jimiž je poselství Půlnočního volání. Toto poselství předává pannám moc, která uskutečňuje zapečetění, a muž s kartáčem na smetí označuje Toho, který ovládá jak posly, tak poselství.
2024 represents the foundational test, and now in 2026 the temple test has arrived. We are now in the thirty-day period where Christ is teaching, and to not recognize this fact is fatal.
Rok 2024 představuje základní zkoušku a nyní, v roce 2026, přišla zkouška chrámu. Nyní se nacházíme ve třicetidenním období, v němž Kristus vyučuje, a nerozpoznat tuto skutečnost je osudné.
Recognizing the message and the messenger was an element of the foundational test represented by Rome establishing the vision, and is an element of the story of Elijah and Ahab.
Rozpoznání poselství a posla bylo prvkem základní zkoušky, znázorněné tím, že Řím ustavil vidění, a je prvkem příběhu o Eliášovi a Achabovi.
And in the thirty and eighth year of Asa king of Judah began Ahab the son of Omri to reign over Israel: and Ahab the son of Omri reigned over Israel in Samaria twenty and two years. And Ahab the son of Omri did evil in the sight of the Lord above all that were before him. And it came to pass, as if it had been a light thing for him to walk in the sins of Jeroboam the son of Nebat, that he took to wife Jezebel the daughter of Ethbaal king of the Zidonians, and went and served Baal, and worshipped him. And he reared up an altar for Baal in the house of Baal, which he had built in Samaria. And Ahab made a grove; and Ahab did more to provoke the Lord God of Israel to anger than all the kings of Israel that were before him. In his days did Hiel the Bethelite build Jericho: he laid the foundation thereof in Abiram his firstborn, and set up the gates thereof in his youngest son Segub, according to the word of the Lord, which he spake by Joshua the son of Nun. And Elijah the Tishbite, who was of the inhabitants of Gilead, said unto Ahab, As the Lord God of Israel liveth, before whom I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to my word. 1 Kings 16:29–17:1.
Ve třicátém osmém roce judského krále Ásy začal kralovat nad Izraelem Achab, syn Omrího; a Achab, syn Omrího, kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet dva let. Achab, syn Omrího, činil to, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kteří byli před ním. A stalo se, jako by mu bylo lehkou věcí chodit v hříších Nebatova syna Jarobeáma, že si vzal za ženu Jezábel, dceru Etbaala, krále Sidónců, a šel sloužit Baalovi a klaněl se mu. Vystavěl také Baalovi oltář v domě Baalově, který zbudoval v Samaří. Achab zhotovil též posvátný kůl; a Achab činil více, aby popuzoval Hospodina, Boha Izraele, k hněvu než všichni králové Izraele, kteří byli před ním. Za jeho dnů vystavěl Chíel Bételský Jericho: jeho základy položil za cenu Abírama, svého prvorozeného, a jeho brány postavil za cenu svého nejmladšího syna Segúba, podle slova Hospodinova, které promluvil skrze Jozua, syna Núnova. I řekl Achabovi Elijáš Tišbejský, který byl z obyvatel Gileádu: Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, před nímž stojím, nebude v těchto letech rosy ani deště, leč podle mého slova. 1 Královská 16,29–17,1.
The numbers associated with Ahab add to the context of the passage. “Thirty-eight” represents a “rising up.” Israel was commanded to “rise up” and enter the Promised Land in the thirty-eighth year.
Čísla spojená s Achabem doplňují kontext tohoto oddílu. „Třicet osm“ představuje „povstání“. Izraeli bylo přikázáno, aby „povstal“ a ve třicátém osmém roce vstoupil do zaslíbené země.
Now rise up, said I, and get you over the brook Zered. And we went over the brook Zered. And the space in which we came from Kadeshbarnea, until we were come over the brook Zered, was thirty and eight years; until all the generation of the men of war were wasted out from among the host, as the Lord sware unto them. Deuteronomy 2:13, 14.
„Nyní vstaňte,“ řekl jsem, „a přejděte potok Zered.“ I přešli jsme potok Zered. A doba, po kterou jsme šli od Kádeš-barnej až do chvíle, kdy jsme přešli potok Zered, činila třicet osm let; dokud celé pokolení bojovníků nevymizelo zprostřed tábora, jak jim Hospodin přísahal. Deuteronomium 2,13.14.
Jesus healed the crippled man who was thirty-eight years old when He told him to “rise.”
Ježíš uzdravil ochromeného člověka, který byl osmatřicet let nemocný, když mu řekl: „Vstaň.“
And a certain man was there, which had an infirmity thirty and eight years. When Jesus saw him lie, and knew that he had been now a long time in that case, he saith unto him, Wilt thou be made whole? The impotent man answered him, Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pool: but while I am coming, another steppeth down before me. Jesus saith unto him, Rise, take up thy bed, and walk. And immediately the man was made whole, and took up his bed, and walked: and on the same day was the sabbath. John 5:5–9.
A byl tam jeden člověk, který byl nemocen již třicet osm let. Když Ježíš uviděl, jak tam leží, a poznal, že je v tom stavu již dlouhý čas, řekl mu: Chceš být uzdraven? Nemocný mu odpověděl: Pane, nemám nikoho, kdo by mne, když se voda rozvíří, spustil do rybníka; ale než tam dojdu, jiný sestoupí přede mnou. Ježíš mu řekl: Vstaň, vezmi své lože a choď. A ihned byl ten člověk uzdraven, vzal své lože a chodil. A toho dne byla sobota. Jan 5,5–9.
Josiah Litch made a prediction in 1838, that he fine-tuned in 1840. The thirty-eighth year Moses references in Deuteronomy, was also the fortieth year. Josiah Litch’s two-step process paralleled the two-step revival of his namesake, king Josiah. The numbers of 38 and 40 in relation to one another, represent a rising up, which is what happens to the two witnesses when they are lifted up into the clouds.
Josiah Litch učinil v roce 1838 předpověď, kterou v roce 1840 zpřesnil. Třicátý osmý rok, o němž se Mojžíš zmiňuje v Deuteronomiu, byl také čtyřicátým rokem. Dvoustupňový proces Josiaha Litche byl obdobou dvoustupňového oživení jeho jmenovce, krále Joziáše. Čísla 38 a 40 ve vzájemném vztahu představují povstání, což je to, co se děje se dvěma svědky, když jsou vyzdviženi do oblak.
With Litch, the lifting up was accomplished by the message of Islam of the second woe. The lifting up that is marked by Christ’s ascension, comes after the trumpet message of Islam. Those first two steps of the waymark of trumpet, ascension and judgment was typified by Litch, whose two steps were typified by king Josiah’s two step revival and reformation. In Deuteronomy the command was to rise up and go into the Promised Land, and the lifting up of the ensign at the Sunday law is the identical promise.
U Litche bylo vyvýšení uskutečněno skrze poselství islámu druhého běda. Vyvýšení, které je vyznačeno Kristovým nanebevstoupením, přichází po poselství trouby islámu. Tyto první dva kroky mezníku — trouba, nanebevstoupení a soud — byly předobrazeny Litchem, jehož dva kroky byly předobrazeny dvoukrokovým probuzením a reformou krále Joziáše. V Deuteronomiu zněl příkaz povstat a vejít do zaslíbené země a vyzdvižení korouhve při nedělním zákonu je totožným zaslíbením.
Ahab reigned twenty-two years, thus he reigns during the period when Divinity is combined with humanity, which is the period of thirty days that precedes the trumpet message. Ahab is Trump, who will marry Jezebel in the very near future. In the period of Trump, only Elijah has a message of rain. This fact is foundational, for the movement of the one hundred and forty-four thousand is the movement of the methodology of line upon line; and that methodology is based upon the foundational truth that the reform movement of the one hundred and forty-four thousand has been typified by every reform movement of sacred history. In each of those movements the leaders were part of the testing process. Every time.
Achab kraloval dvacet dva let; kraluje tedy v období, kdy je božství spojeno s lidstvím, což je období třiceti dnů, které předchází poselství trouby. Achabem je Trump, který si ve velmi blízké budoucnosti vezme Jezábel. V období Trumpa má poselství o dešti pouze Eliáš. Tato skutečnost je základní, neboť hnutí sto čtyřiceti čtyř tisíc je hnutím metodologie „řádek za řádkem“; a tato metodologie je založena na základní pravdě, že reformní hnutí sto čtyřiceti čtyř tisíc bylo předobrazeno každým reformním hnutím posvátných dějin. V každém z těchto hnutí byli vedoucí součástí procesu zkoušky. Pokaždé.
Ahab is the seventh king from Jeroboam, and we have repeatedly shown how Ahab is the state during the Sunday law crisis. We have shown how the Laodicean Seventh-day Adventist church rebuilt Jericho in 1863, costing the Whites their oldest and youngest sons, and typifying Jericho at the Sunday law. 1863 typifies the Sunday law.
Achab je sedmým králem od Jeroboáma a opakovaně jsme ukázali, jak Achab představuje stav během krize nedělního zákona. Ukázali jsme, jak laodicejská církev adventistů sedmého dne znovu vystavěla Jericho v roce 1863, což Whiteovy stálo jejich nejstaršího i nejmladšího syna a předobrazovalo Jericho v době nedělního zákona. Rok 1863 je předobrazem nedělního zákona.
The passage is full of symbolism identifying the period as the sealing of the one hundred and forty-four thousand, and in that time period to reject Miller’s understanding of a truth that was placed upon Habakkuk’s 1843 table is foundational rebellion, that includes a disregard for God’s chosen messenger under the same pretext as Korah’s rebels and the rebels of 1888, who claimed that all the congregation is holy.
Tato pasáž je plná symboliky, která označuje toto období jako dobu zapečeťování sto čtyřiceti čtyř tisíc; a v tomto časovém období odmítnout Millerovo porozumění pravdě, která byla položena na Habakukovu tabuli z roku 1843, je zásadní vzpourou, jež zahrnuje i pohrdání Bohem zvoleným poslem pod stejnou záminkou jako u Kórachových vzbouřenců a vzbouřenců z roku 1888, kteří tvrdili, že celé shromáždění je svaté.
We are now in the test of the temple when the windows of heaven are opened along with a dispensational door. The dispensational door marks the transition for the priests from Laodicea unto the priests of Philadelphia. It marks the separation of the counterfeit and true jewels of Miller’s dream. The windows identify a curse or a blessing. Malachi three, premises the test upon returning. Miller’s dream emphasizes the restoration of both the priesthood and the message. Revelation nineteen identifies the army of the Lord that is raised up when a prediction of a trumpet message of Islam is fulfilled.
Nyní se nacházíme ve zkoušce chrámu, kdy se spolu s dispenzačními dveřmi otevírají okna nebes. Dispenzační dveře označují přechod kněží z Laodiceje ke kněžím Filadelfie. Označují oddělení padělaných a pravých klenotů z Millerova snu. Okna ukazují na kletbu nebo požehnání. Malachiáš 3 zakládá tuto zkoušku na navrácení. Millerův sen zdůrazňuje obnovení jak kněžství, tak i poselství. Zjevení 19 označuje vojsko Páně, které je pozdviženo, když se naplní předpověď o trumpetovém poselství islámu.
The test that precedes the litmus test of the trumpet message is the second and it is the temple test. Miller’s dream produces a doubling, that is always associated with the second test, for Miller’s dream uses jewels as both the messages and the messengers. The temple test involves the application of the line upon line methodology of the latter rain. It requires the priests to see the temple in the various lines of prophecy in order to align the messages. The dirt brush man’s larger casket is the temple of the one hundred and forty-four thousand, and Malachi’s storehouse is the same. The heart of the temple furnishing is the ark of the covenant, which the covering cherubim’s continually look to, thus emphasizing the focus of all holy beings. The holy in this history need to look unto the temple and gaze into the ark.
Zkouškou, která předchází lakmusové zkoušce poselství polnice, je druhá zkouška, a tou je zkouška chrámu. Millerův sen vytváří zdvojení, jež je vždy spojeno s druhou zkouškou, neboť Millerův sen používá drahokamy jak jako poselství, tak jako posly. Zkouška chrámu zahrnuje uplatnění metodologie „řádek za řádkem“ pozdního deště. Vyžaduje, aby kněží viděli chrám v různých prorockých liniích, aby tak uvedli poselství do souladu. Větší schránka muže s kartáčem na nečistotu je chrámem sto čtyřiceti čtyř tisíc a Malachiášova sýpka je totéž. Srdcem chrámového zařízení je schrána smlouvy, na niž neustále hledí ochranní cherubové, a tím zdůrazňují ohnisko pozornosti všech svatých bytostí. Svatí v těchto dějinách musí hledět k chrámu a upírat zrak do schrány.
The temple of the one hundred and forty-four thousand is the subject of Leviticus twenty-three and it presents a historical line that was fulfilled in the time of Christ with what Sister White calls “the Pentecostal season.” From the resurrection unto Pentecost, or from December 31, 2023 unto the Sunday law Leviticus twenty-three’s prophetic line represents the temple of the one hundred and forty-four thousand. That history begins with a waymark of three steps followed by five days and it ends with a waymark of three steps followed by five days. In the middle of the alpha and omega histories is the thirty days of sealing the priests. That overall line begins with the seventh-day Sabbath and ends with the seventh-year Sabbath. At this level the temple of the one hundred and forty-four thousand is the ark that will carry 8 souls to the earth made new, and it is also the ark of the covenant that is shadowed by two angels, just as the two Sabbaths shadow the temple of the priesthood of the one hundred and forty-four thousand represented with the Pentecostal season.
Chrám sto čtyřiceti čtyř tisíc je předmětem Leviticu dvacet tři a předkládá historickou linii, která byla naplněna v Kristově době tím, co sestra Whiteová nazývá „letničním obdobím“. Od vzkříšení až do Letnic, anebo od 31. prosince 2023 až po nedělní zákon, představuje prorocká linie Leviticu dvacet tři chrám sto čtyřiceti čtyř tisíc. Tato historie začíná mezníkem o třech krocích, po němž následuje pět dní, a končí mezníkem o třech krocích, po němž následuje pět dní. Uprostřed dějin alfy a omegy je třicet dní pečetění kněží. Tato celková linie začíná sobotou sedmého dne a končí sobotou sedmého roku. Na této úrovni je chrám sto čtyřiceti čtyř tisíc archou, která přenese 8 duší do obnovené země, a je také archou smlouvy, nad níž vrhají stín dva andělé, právě tak jako dvě soboty vrhají stín na chrám kněžství sto čtyřiceti čtyř tisíc, představovaný letničním obdobím.
Leviticus twenty-three is about the priesthood of the one hundred and forty-four thousand during the final manifestation of the Pentecostal season that began at Christ’s resurrection and continued until fifty days later at the Day of Pentecost. The Pentecostal season is established when the first twenty-two verses of Leviticus twenty-three is aligned with the last twenty-two verses. William Miller’s dream identifies that the jewels of God’s word are both the message and the messengers.
Leviticus dvacátá třetí pojednává o kněžství sto čtyřiceti čtyř tisíc během závěrečného zjevení letničního období, které započalo při Kristově vzkříšení a pokračovalo až do Dne letnic o padesát dní později. Letniční období je ustanoveno tehdy, když je prvních dvacet dva veršů Leviticu dvacáté třetí kapitoly uvedeno do souladu s posledními dvaceti dvěma verši. Sen Williama Millera ukazuje, že drahokamy Božího slova představují jak poselství, tak posly.
“I have had precious opportunities to obtain an experience. I have had an experience in the first, second, and third angels’ messages. The angels are represented as flying in the midst of heaven, proclaiming to the world a message of warning, and having a direct bearing upon the people living in the last days of this earth’s history. No one hears the voice of these angels, for they are a symbol to represent the people of God who are working in harmony with the universe of heaven. Men and women, enlightened by the Spirit of God, and sanctified through the truth, proclaim the three messages in their order.” Life Sketches, 429.
„Měla jsem vzácné příležitosti získat zkušenost. Měla jsem zkušenost s poselstvím prvního, druhého a třetího anděla. Andělé jsou představeni, jak letí středem nebe, zvěstují světu poselství výstrahy a mají přímý vztah k lidem žijícím v posledních dnech dějin této země. Nikdo neslyší hlas těchto andělů, neboť jsou symbolem, který představuje Boží lid působící v souladu s nebeským vesmírem. Muži a ženy, osvícení Duchem Božím a posvěcení skrze pravdu, hlásají tato tři poselství v jejich pořadí.“ Life Sketches, 429.
The angels are symbols of God’s people who proclaim the message represented by the angel.
Andělé jsou symboly Božího lidu, který zvěstuje poselství znázorněné tímto andělem.
“Time is short. The first, second, and third angel’s messages are the messages to be given to the world. We hear not literally the voice of the three angels, but these angels in Revelation represent a people who will be upon the earth and give these messages.
„Času je málo. Poselství prvního, druhého a třetího anděla jsou poselství, která mají být předána světu. Neslyšíme doslovně hlas tří andělů, nýbrž tito andělé ve Zjevení představují lid, který bude na zemi a bude tato poselství zvěstovat.
“John saw ‘Another angel come down from heaven, having great power; and the whole earth was lightened with his glory.’ Revelation 18:1. That work is the voice of the people of God proclaiming a message of warning to the world.” The 1888 Materials, 926.
„Jan viděl ‚jiného anděla sestupujícího z nebe, majícího velikou moc; a celá země byla ozářena jeho slávou.‘ Zjevení 18,1. Toto dílo je hlasem Božího lidu, který světu zvěstuje poselství varování.“ The 1888 Materials, 926.
Angels represent the people who give the messages represented by the angels. William Miller is represented prophetically in a multitude of applications. One of those applications is that Miller is represented by the first and the last time prophecies he was led to proclaim. The seven times or 2,520 years that ended in 1798, was Miller’s alpha discovery and the cleansing of the sanctuary at the end of 2,300 evenings and mornings on October 22, 1844 was Miller’s omega discovery. Millerite history is represented from 1798 to 1844, and though it was the history of the first and second angels’ it is called by the name of the messenger of that history. Millerite history identifies that Miller was the “voice” proclaiming the first and second angels’ message, and the first angel announced the beginning of judgment on October 22, 1844, and the first angel arrived at the time of the end in 1798, at the conclusion of the “seven times” scattering of the kingdom of Israel. Miller is a symbol of both the 2,520-year prophecy and the 2,300-year prophecy.
Andělé představují lid, který předává poselství znázorněná anděly. William Miller je prorocky znázorněn v mnohosti aplikací. Jednou z těchto aplikací je, že Miller je znázorněn prvním a posledním časovým proroctvím, která byl veden hlásat. Sedm časů neboli 2 520 let, jež skončily roku 1798, bylo Millerovým objevem alfa a očištění svatyně na konci 2 300 večerů a jiter dne 22. října 1844 bylo Millerovým objevem omega. Milleritské dějiny jsou znázorněny v období od roku 1798 do roku 1844, a ačkoli šlo o dějiny prvního a druhého anděla, jsou nazývány jménem posla těchto dějin. Milleritské dějiny ukazují, že Miller byl „hlasem“, který hlásal poselství prvního a druhého anděla, a první anděl oznámil počátek soudu dne 22. října 1844 a první anděl přišel v čase konce roku 1798, při završení „sedmi časů“ rozptýlení království Izraele. Miller je symbolem jak proroctví o 2 520 letech, tak proroctví o 2 300 letech.
The first waymark of 1798 announced that the judgment would begin when the 2,300-years ended on October 22, 1844. Then the Lord opened up the light of the seventh-day Sabbath, and it was His intent to finish the work, so He attempted to open up further light upon the seven times in 1856, but rebellion was manifested, instead of faith. The seven times is the alpha of Millerite history and the 2,300 is the omega.
První mezník roku 1798 oznamoval, že soud začne, až skončí 2 300 let dne 22. října 1844. Potom Pán otevřel světlo soboty sedmého dne a jeho záměrem bylo dokončit dílo, a tak se v roce 1856 pokusil otevřít další světlo o sedmi časech, avšak místo víry se projevil odboj. Sedm časů je alfou milleritské historie a 2 300 je omegou.
The seven times is represented by the seventh-year Sabbath and the 2,300 is represented by the seventh-day Sabbath. Millerite history is represented by 1798 and 1844, and 1798 represents the seven times and 1844 represents the 2,300 years. Those two Sabbaths are the bookends to the history represented in Leviticus twenty-three. Those two Sabbaths represent two messages, that make one message. Those two messages represent the Millerites, for the people that proclaim the messages represent the angels that symbolize the message. 1798 the first angel arrived and in 1844 the third angel arrived.
Sedm časů je znázorněno sedmým rokem soboty a 2 300 je znázorněno sobotou sedmého dne. Milleritské dějiny jsou znázorněny lety 1798 a 1844 a rok 1798 představuje sedm časů a rok 1844 představuje 2 300 let. Tyto dvě soboty tvoří opěrné body dějin znázorněných v Leviticu dvacet tři. Tyto dvě soboty představují dvě poselství, která tvoří jedno poselství. Tato dvě poselství představují millerity, neboť lid, který tato poselství hlásá, představuje anděly, kteří poselství symbolizují. Roku 1798 přišel první anděl a roku 1844 přišel třetí anděl.
Leviticus twenty-three has seven feasts and seven holy convocations, though every feast is not a holy convocation and vise versa. The feasts all fall between the first and the last holy convocation, which is the seventh-day Sabbath in the beginning and the seventh-year Sabbath at the end. The history of the feasts is bookended with the two Sabbaths that represent William Miller and the Millerites.
Leviticus dvacet tři obsahuje sedm svátků a sedm svatých shromáždění, ačkoli ne každý svátek je svatým shromážděním a naopak. Všechny svátky spadají mezi první a poslední svaté shromáždění, jímž je na počátku sobota sedmého dne a na konci sobota sedmého roku. Dějiny svátků jsou ohraničeny těmito dvěma sobotami, které představují Williama Millera a millerity.
When the first twenty-two verses and the last twenty-two verses are combined in Leviticus twenty-three the Pentecostal season is identified. The structure that is established by bringing the lines together is absolutely divine. The Pentecostal season of the structure clearly illustrates the three steps of the three angels. It bears the signature of “Truth.” It bears the signature of Alpha and Omega. It bears the signature of Palmoni. It leads a student to the very heart of the Most Holy Place. It identifies the temple of the one hundred and forty-four thousand. It extends all the way to the earth made new.
Když se v Leviticu dvacáté třetí kapitole spojí prvních dvacet dva veršů a posledních dvacet dva veršů, je určeno letniční období. Struktura, která vzniká spojením těchto řádků, je naprosto božská. Letniční období této struktury zřetelně znázorňuje tři kroky tří andělů. Nese pečeť „Pravdy“. Nese pečeť Alfy a Omegy. Nese pečeť Palmoniho. Vede studenta až do samého srdce nejsvětější svatyně. Označuje chrám jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc. Sahá až k zemi obnovené.
This truth of Leviticus twenty-three is now being unsealed in connection with the temple test that precedes the litmus and third test. The third angel arrived in 1844, and then again at 9/11 and then again in 2023. When the third angel arrived in 1844 the faithful were to by faith follow Christ into the Most Holy Place. Leviticus twenty-three is the path into the Most Holy Place and represents an element of the temple test. John was told to measure the temple and also the worshippers therein.
Tato pravda Leviticu dvacet tři je nyní odpečeťována ve spojitosti s chrámovou zkouškou, která předchází lakmusové zkoušce a třetí zkoušce. Třetí anděl přišel roku 1844, potom znovu 11. září a pak opět v roce 2023. Když třetí anděl přišel roku 1844, měli věrní vírou následovat Krista do Nejsvětější svatyně. Leviticus dvacet tři je cestou do Nejsvětější svatyně a představuje prvek chrámové zkoušky. Janovi bylo řečeno, aby změřil chrám a také ty, kdo se v něm klanějí.
Miller’s casket is the temple and the jewels are the worshippers therein. Malachi’s storehouse is the temple and the tithes are the worshippers therein. The Pentecostal season, as represented in the line upon line application of Leviticus twenty-three represents the temple of the one hundred and forty-four thousand. More directly it illustrates the ark of the covenant, with the covering cherubs looking at the Ten Commandments, Aaron’s rod that budded and the golden pot of manna.
Millerova schrána je chrám a drahokamy jsou uctívači v něm. Malachiášova sýpka je chrám a desátky jsou uctívači v ní. Letniční období, jak je znázorněno v aplikaci „řádek za řádkem“ Leviticus dvacet tři, představuje chrám sto čtyřiceti čtyř tisíc. Ještě přímočařeji znázorňuje archu smlouvy, s cheruby na slitovnici hledícími na Desatero, Áronovu hůl, která vypučela, a zlatou nádobu s mannou.
The covering cherubs are angels, and angels represent a message and the messenger. The message that is the alpha message of Leviticus twenty-three is the seventh-day Sabbath, and the omega message is the seventh-year Sabbath. Both are messages, and they are also the alpha and omega messages of William Miller and the Millerites, with the fulfillment of the “seven times,” in 1798, a symbol of the seventh-year Sabbath, and in 1844, God led His people into the Most Holy Place, where they discovered the seventh-day Sabbath. Those two Sabbaths are the first and last holy convocations in Leviticus twenty-three, and the Pentecostal season is positioned between them both, just as the ark was positioned between the two covering cherubs.
Přikrývající cherubové jsou andělé a andělé představují poselství i posla. Poselstvím, které je alfa poselstvím Leviticus dvacet tři, je sobota sedmého dne, a omega poselstvím je sobota sedmého roku. Obojí jsou poselství a zároveň jsou to alfa a omega poselství Williama Millera a milleritů, přičemž naplnění „sedmi časů“ v roce 1798 je symbolem soboty sedmého roku a v roce 1844 Bůh vedl svůj lid do Nejsvětější svatyně, kde objevili sobotu sedmého dne. Tyto dvě soboty jsou prvním a posledním svatým shromážděním v Leviticus dvacet tři a období Letnic je umístěno mezi nimi oběma, právě jako byla archa umístěna mezi dvěma přikrývajícími cheruby.
The temple is to be measured, and it includes leaving off the courtyard that is given to the Gentiles. At the Sunday law judgment for the house of God ends, and the judgment of the Gentiles begins. The times of the Gentiles ended in 1798, at the end of 1,260 years, and at the end of three and a half days, (a symbol of 1,260) John was to leave off the courtyard.
Chrám má být změřen, a to zahrnuje vynechání nádvoří, které je dáno pohanům. Při soudu nedělního zákona soud nad domem Božím končí a začíná soud nad pohany. Časy pohanů skončily roku 1798, na konci 1 260 let, a na konci tří a půl dne (symbolu 1 260) měl Jan vynechat nádvoří.
And there was given me a reed like unto a rod: and the angel stood, saying, Rise, and measure the temple of God, and the altar, and them that worship therein. But the court which is without the temple leave out, and measure it not; for it is given unto the Gentiles: and the holy city shall they tread under foot forty and two months. Revelation 11:1, 2.
A byla mi dána třtina podobná prutu; a anděl stál a řekl: Vstaň a změř chrám Boží, oltář i ty, kteří se v něm klanějí. Ale nádvoří, které je vně chrámu, vynech a neměř je; neboť je dáno pohanům, a svaté město budou po čtyřicet dva měsíce šlapat pod nohama. Zjevení 11,1.2.
The court was to be left off, for it was given to the Gentiles, who trod it under foot for three and a half days, or forty-two months.
Nádvoří mělo být ponecháno stranou, neboť bylo dáno pohanům, kteří je pošlapávali po tři a půl dne, neboli čtyřicet dva měsíce.
And they shall fall by the edge of the sword, and shall be led away captive into all nations: and Jerusalem shall be trodden down of the Gentiles, until the times of the Gentiles be fulfilled. Luke 21:24.
Padnou ostřím meče a budou odvlečeni do zajetí mezi všechny národy; a Jeruzalém bude pošlapáván pohany, dokud se nenaplní časy pohanů. Lukáš 21,24.
The times of the Gentiles was fulfilled in 1798, when the book of Daniel was unsealed.
Časy pohanů se naplnily v roce 1798, když byla kniha Daniel zpečetěná odpečetěna.
“In the temple at Jerusalem a low wall separated the outer court from all other portions of the sacred building. Upon this wall were inscriptions in different languages, stating that none but Jews were allowed to pass this boundary. Had a Gentile presumed to enter the inner enclosure, he would have desecrated the temple, and would have paid the penalty with his life. But Jesus, the originator of the temple and its service, drew the Gentiles to Him by the tie of human sympathy, while His divine grace brought to them the salvation which the Jews rejected.” The Desire of Ages, 194.
„V jeruzalémském chrámu oddělovala nízká zeď vnější nádvoří od všech ostatních částí posvátné budovy. Na této zdi byly v různých jazycích nápisy, které oznamovaly, že tuto hranici smějí překročit pouze Židé. Kdyby se nějaký pohan opovážil vstoupit do vnitřního prostoru, znesvětil by chrám a zaplatil by za to životem. Avšak Ježíš, původce chrámu i jeho bohoslužby, přitahoval pohany k sobě poutem lidského soucitu, zatímco jeho božská milost jim přinášela spasení, které Židé odmítli.“ Touha věků, 194.
December 31, 2023 ended the three and a half prophetic days from the disappointment of July 18, 2020. That three and a half years identifies that a prophetic message would then be unsealed, and that the times of the Gentiles was fulfilled, and left off of the measuring of the temple and the worshippers therein. At the Sunday law, which in the Pentecostal season was the Day of Pentecost, judgment passes unto the Gentiles. When we leave off the times of the Gentiles when measuring the temple of the one hundred and forty-four thousand, we find that December 31, 2023 unto the Sunday law is the temple.
31. prosince 2023 uplynuly tři a půl prorockého dne od zklamání 18. července 2020. Těchto tři a půl roku ukazuje, že prorocké poselství mělo být tehdy odpečetěno a že se naplnily časy pohanů a ustalo měření chrámu a těch, kteří se v něm klanějí. Při nedělním zákoně, který byl v období Letnic dnem Letnic, přechází soud na pohany. Když při měření chrámu jednoho sta čtyřiceti čtyř tisíc ustáváme od časů pohanů, zjišťujeme, že období od 31. prosince 2023 až do nedělního zákona je chrám.
The witness of the temple is that it is raised up in two steps; first the foundation, then the temple is identified as finished when the foundation stone that was rejected, marvelously becomes the head of the corner. The foundation was laid when ancient Israel came out of Babylon in the history of the first decree, and the temple was finished in the history of the second decree, but before the third decree. The foundational test occurred in 2024 and we are now in the temple test. That temple test ends at the third and litmus test, and the temple test requires God’s people to measure the temple.
Svědectví chrámu je takové, že je vztyčován ve dvou krocích: nejprve je položen základ, potom je chrám označen za dokončený, když se základní kámen, který byl zavržen, podivuhodně stane úhelným kamenem. Základ byl položen, když starověký Izrael vyšel z Babylóna v dějinách prvního dekretu, a chrám byl dokončen v dějinách druhého dekretu, avšak před třetím dekretem. Zkouška základu nastala v roce 2024 a nyní jsme ve zkoušce chrámu. Tato zkouška chrámu končí při třetí, rozhodující zkoušce a zkouška chrámu vyžaduje, aby Boží lid změřil chrám.
The temple in Leviticus twenty-three is raised up from December 31, 2023 unto the Sunday law, and within that prophetic history the three tests that always occur when a prophecy is unsealed are represented. The last of the three is the litmus test, that was represented by the Exeter camp meeting. At that meeting you either attended the meetings in the tent where Elder Snow twice presented his message of the true Midnight Cry, or you attended the emotional and unbalanced meetings over at the Watertown tent. When the meetings ended the message of the true Midnight Cry went like a tidal wave. Exeter was the litmus test, and the litmus test represents the sealing.
Chrám v Leviticu dvacet tři je vztyčen od 31. prosince 2023 až po nedělní zákon a v rámci těchto prorockých dějin jsou znázorněny tři zkoušky, které nastávají vždy, když je proroctví odpečetěno. Poslední z těchto tří je rozhodující zkouška, která byla představena táborovým shromážděním v Exeteru. Na tomto shromáždění jste buď navštěvovali shromáždění ve stanu, kde starší Snow dvakrát předložil své poselství pravého půlnočního volání, anebo jste navštěvovali emocionální a nevyvážená shromáždění tam u watertownského stanu. Když shromáždění skončila, poselství pravého půlnočního volání se šířilo jako přílivová vlna. Exeter byl rozhodující zkouškou a rozhodující zkouška představuje zapečetění.
The Exeter camp meeting was typified by Christ triumphal entry into Jerusalem, and Lazarus led the ass Jesus rode upon. Lazarus death was the disappointment of July 18, 2020, but he was also Christ’s crowning miracle and the “seal” of His divinity.
Táborové shromáždění v Exeteru bylo předobrazeno Kristovým triumfálním vjezdem do Jeruzaléma a Lazar vedl osla, na němž Ježíš jel. Lazarova smrt byla zklamáním z 18. července 2020, avšak zároveň byl Kristovým vrcholným zázrakem a „pečetí“ Jeho božství.
“Had Christ been in the sickroom, Lazarus would not have died; for Satan would have had no power over him. Death could not have aimed his dart at Lazarus in the presence of the Life-giver. Therefore Christ remained away. He suffered the enemy to exercise his power, that He might drive him back, a conquered foe. He permitted Lazarus to pass under the dominion of death; and the suffering sisters saw their brother laid in the grave. Christ knew that as they looked on the dead face of their brother their faith in their Redeemer would be severely tried. But He knew that because of the struggle through which they were now passing their faith would shine forth with far greater power. He suffered every pang of sorrow that they endured. He loved them no less because He tarried; but He knew that for them, for Lazarus, for Himself, and for His disciples, a victory was to be gained.
„Kdyby byl Kristus v pokoji nemocného, Lazar by nezemřel; neboť satan by nad ním neměl žádnou moc. Smrt by nemohla namířit svůj šíp na Lazara v přítomnosti Dárce života. Proto Kristus zůstal vzdálen. Dopustil, aby nepřítel uplatnil svou moc, aby jej mohl zahnat zpět jako poraženého protivníka. Dovolil, aby Lazar přešel pod vládu smrti; a trpící sestry viděly svého bratra uloženého do hrobu. Kristus věděl, že když pohlížely na mrtvou tvář svého bratra, jejich víra v jejich Vykupitele bude těžce zkoušena. Věděl však, že právě pro zápas, jímž nyní procházely, zazáří jejich víra s mnohem větší mocí. Vytrpěl každé bodnutí zármutku, které vytrpěly ony. Nemiloval je o nic méně proto, že prodléval; věděl však, že pro ně, pro Lazara, pro sebe i pro své učedníky má být vybojováno vítězství.“
“‘For your sakes,’ ‘to the intent ye may believe.’ To all who are reaching out to feel the guiding hand of God, the moment of greatest discouragement is the time when divine help is nearest. They will look back with thankfulness upon the darkest part of their way. ‘The Lord knoweth how to deliver the godly,’ 2 Peter 2:9. From every temptation and every trial He will bring them forth with firmer faith and a richer experience.
„‚Pro vás‘, ‚abyste uvěřili‘. Pro všechny, kdo se vztahují, aby pocítili vedoucí ruku Boží, je chvíle největšího malomyslnění dobou, kdy je božská pomoc nejblíže. S vděčností se ohlédnou na nejtemnější úsek své cesty. ‚Pán ví, jak vysvobozovat zbožné,‘ 2 Petr 2,9. Z každého pokušení i z každé zkoušky je vyvede s pevnější vírou a bohatší zkušeností.“
“In delaying to come to Lazarus, Christ had a purpose of mercy toward those who had not received Him. He tarried, that by raising Lazarus from the dead He might give to His stubborn, unbelieving people another evidence that He was indeed ‘the resurrection, and the life.’ He was loath to give up all hope of the people, the poor, wandering sheep of the house of Israel. His heart was breaking because of their impenitence. In His mercy He purposed to give them one more evidence that He was the Restorer, the One who alone could bring life and immortality to light. This was to be an evidence that the priests could not misinterpret. This was the reason of His delay in going to Bethany. This crowning miracle, the raising of Lazarus, was to set the seal of God on His work and on His claim to divinity.” The Desire of Ages, 528, 529.
„Tím, že Kristus otálel s příchodem k Lazarovi, sledoval záměr milosrdenství vůči těm, kdo Ho nepřijali. Prodléval, aby vzkříšením Lazara z mrtvých poskytl svému zatvrzelému, nevěřícímu lidu další důkaz, že On je vpravdě ‚vzkříšení i život‘. Neochotně se vzdával veškeré naděje na tento lid, na ubohé, bloudící ovce domu Izraele. Jeho srdce se lámalo nad jejich nekajícností. Ve svém milosrdenství zamýšlel dát jim ještě jeden důkaz, že On je Obnovitel, Ten, který jediný mohl uvést ve známost život a nesmrtelnost. To měl být důkaz, který kněží nemohli mylně vyložit. To byl důvod Jeho prodlení s cestou do Betanie. Tento vrcholný zázrak, vzkříšení Lazara, měl zpečetit Božím pečetidlem Jeho dílo i Jeho nárok na božství.“ Touha věků, 528, 529.
The triumphal entry began with the loosing of an ass for Christ to ride upon.
Triumfální vjezd započal odvázáním oslice, aby na ní Kristus jel.
And when they drew nigh unto Jerusalem, and were come to Bethphage, unto the mount of Olives, then sent Jesus two disciples, Saying unto them, Go into the village over against you, and straightway ye shall find an ass tied, and a colt with her: loose them, and bring them unto me. And if any man say ought unto you, ye shall say, The Lord hath need of them; and straightway he will send them. All this was done, that it might be fulfilled which was spoken by the prophet, saying, Tell ye the daughter of Sion, Behold, thy King cometh unto thee, meek, and sitting upon an ass, and a colt the foal of an ass. And the disciples went, and did as Jesus commanded them. Matthew 21:1–6.
A když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage, k hoře Olivetské, tehdy Ježíš poslal dva učedníky a řekl jim: Jděte do vsi, která je naproti vám, a hned naleznete oslici přivázanou a s ní oslátko; odvázat je a přiveďte ke mně. A kdyby vám kdo něco řekl, povíte: Pán je potřebuje; a hned je pošle. Toto všechno se stalo, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka slovy: Povězte dceři sionské: Hle, tvůj Král přichází k tobě, tichý, a sedící na oslici a na oslátku, mláděti též oslice. Učedníci tedy šli a učinili, jak jim Ježíš přikázal. Matouš 21,1–6.
The Midnight Cry message joined the message of the second angel that had arrived at the first disappointment. In the time of Christ that disappointment was the death of Lazarus, and for the Millerites it was the failed prediction of 1843, that arrived on April 19, 1844. Both those disappointments represent July 18, 2020.
Poselství Půlnočního volání se připojilo k poselství druhého anděla, které přišlo při prvním zklamání. V době Kristově tímto zklamáním byla smrt Lazara a pro milerity jím byla nenaplněná předpověď roku 1843, která dospěla 19. dubna 1844. Obě tato zklamání představují 18. červenec 2020.
In the Pentecostal season represented by Leviticus twenty-three the litmus test is represented by the threefold waymark of the feast of trumpets, Christ’s ascension and the Day of Atonement. Those three steps represent the litmus test in relation to the first two tests of the foundation and the temple. Those three steps come five days before the Sunday law of Pentecost and represent a lifting up of the one hundred and forty-four thousand as the ensign. If they pass the litmus test, they are lifted up, if they don’t, they are blown out of the windows of Miller’s dream.
V letničním období, znázorněném ve dvacáté třetí kapitole Leviticus, je lakmusová zkouška představena trojím mezníkem svátku troubení, Kristova nanebevstoupení a Dne smíření. Tyto tři kroky představují lakmusovou zkoušku ve vztahu k prvním dvěma zkouškám základu a chrámu. Tyto tři kroky přicházejí pět dní před letničním nedělním zákonem a představují vyzdvižení sto čtyřiceti čtyř tisíc jako korouhve. Projdou-li lakmusovou zkouškou, jsou vyzdviženi; neprojdou-li, jsou vyfouknuti z oken Millerova snu.
The third step of the sealing is the Day of Atonement and it represents the blotting out of sin. The second step is the lifting up of Malachi’s offering of Levites and the first step is the message of the trumpets. Since 1844 mankind has been living in the history of the sounding of the seventh trumpet. The external message of the seventh trumpet is the message of the third woe of Islam and the internal message of the seventh trumpet is Christ’s work of combining His Divinity with the humanity of the one hundred and forty-four thousand.
Třetím krokem pečetění je Den smíření a představuje zahlazení hříchu. Druhým krokem je pozdvižení Malachiášovy oběti Léviovců a prvním krokem je poselství polnic. Od roku 1844 žije lidstvo v dějinách troubení sedmé polnice. Vnější poselství sedmé polnice je poselstvím třetího běda islámu a vnitřní poselství sedmé polnice je Kristovo dílo spojování Jeho božství s lidstvím sto čtyřiceti čtyř tisíc.
We will continue in the next article.
Budeme pokračovat v příštím článku.
“In the writings of the prophets are portrayed scenes that, although hoary with age, appear to us in the freshness and power of new revelations. Through faith we understand that these records of God’s dealings with his people in past ages have been preserved in order that we may discern the lessons God desires to teach us by present-day experiences.
„Ve spisech proroků jsou vylíčeny výjevy, které, ačkoli jsou šedivé věkem, se nám jeví ve svěžesti a moci nových zjevení. Vírou chápeme, že tyto záznamy o Božím jednání s jeho lidem v minulých věcích byly zachovány proto, abychom rozpoznali poučení, jimž nás Bůh chce vyučovat prostřednictvím zkušeností přítomné doby.
“Living, as we are, in no less momentous a period than that just prior to Christ’s second advent, we need to be especially careful to avoid making mistakes similar to those made by the Jews living in the time of Christ’s first advent.
„Žijeme-li, jak tomu je, v neméně významném období než v tom, které bezprostředně předcházelo druhému příchodu Krista, musíme být obzvláště pečliví, abychom se vyvarovali chyb podobných těm, jichž se dopustili Židé žijící v době prvního příchodu Krista.
“Like the Jewish leaders, who gradually devised a formal system of worship, in which the importance of unessential matters was greatly magnified, some men are now in danger of losing sight of the important truths applicable to this generation, and of seeking for those things that are new, strange, entrancing.
„Podobně jako židovští vůdcové, kteří postupně vytvořili formální systém bohoslužby, v němž byl význam nepodstatných věcí značně zveličen, jsou nyní někteří lidé v nebezpečí, že ztratí ze zřetele důležité pravdy platné pro tuto generaci a budou vyhledávat věci nové, podivné a okouzlující.
“There is need of cherishing elevated principles. Those who search after and advocate fanciful ideas need to be taught what is truth before they attempt to teach others. Man-made theories and suppositions are not to be sought after as truth.
Je třeba pěstovat vznešené zásady. Ti, kdo vyhledávají a prosazují výstřední názory, musí být poučeni o tom, co je pravda, dříve než se pokusí učit druhé. Lidskými teoriemi a domněnkami se nemá být pátráno jako po pravdě.
“There are many who are as true as steel to principle, and these will be helped and blessed; for they are weeping between the porch and the altar, saying, ‘Spare thy people, O Lord, and give not thine heritage to reproach.’ We must let the foundation principles of the third angel’s message stand out clear and distinct. The great pillars of our faith will hold all the weight that can be placed upon them.
„Je mnoho těch, kteří jsou zásadám věrní jako ocel, a těm se dostane pomoci a požehnání; neboť pláčí mezi předsíní a oltářem a říkají: ‚Smiluj se nad svým lidem, Hospodine, a nevydávej své dědictví pohaně.‘ Musíme nechat základní zásady poselství třetího anděla jasně a zřetelně vyniknout. Veliké pilíře naší víry unesou veškerou tíhu, která na ně může být vložena.“
“In this age of error, of day-dreaming and reverie, we need to learn the first principles of the doctrine of Christ. Let us strive to be able to say with the apostle, ‘We have not followed cunningly devised fables when we made known unto you the power and coming of our Lord Jesus Christ.’ The Lord calls upon us to follow high and noble principles.
„V tomto věku bludu, snění za bílého dne a zasněnosti se potřebujeme naučit prvním zásadám Kristova učení. Usilujme o to, abychom mohli říci s apoštolem: ‚Nesledovali jsme totiž chytře vymyšlené báje, když jsme vám oznámili moc a příchod našeho Pána Ježíše Krista.‘ Pán nás vyzývá, abychom se řídili vznešenými a ušlechtilými zásadami.״
“Truth, present truth, is all that the word of God represents it to be. The Lord would have his people keep themselves from all superfluities, from all that tends to mysticism. Let those who are tempted to indulge in fanciful, imaginary doctrines sink the shaft deep into the quarries of heavenly truth, and secure the treasure that means life eternal to the receiver. In the word there are the most precious truths. These will be found by those who study with earnestness; for heavenly angels will direct the search.
„Pravda, přítomná pravda, je vším tím, čím ji Slovo Boží představuje. Pán by si přál, aby se jeho lid chránil před všemi zbytečnostmi, před vším, co směřuje k mysticismu. Ti, kdo jsou pokoušeni oddávat se fantastickým, smyšleným naukám, ať spustí šachtu hluboko do lomů nebeské pravdy a získají poklad, který tomu, kdo jej přijme, znamená život věčný. Ve Slově jsou nejvzácnější pravdy. Ty budou nalezeny těmi, kdo studují s opravdovou horlivostí; neboť nebeští andělé budou toto hledání řídit.“
“Referring to those who are now living upon the earth, Paul declared: ‘The time will come when they will not endure sound doctrine, but after their own lusts shall they heap to themselves teachers, having itching ears; and they shall turn away their ears from the truth, and shall be turned unto fables.’
„Odkazuje na ty, kdo nyní žijí na zemi, a Pavel prohlásil: ‚Neboť přijde doba, kdy nesnesou zdravé učení, nýbrž podle vlastních žádostí si budou shromažďovat učitele, jak je bude svědit sluch; a odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím.‘“
“How significant, how soul-stirring, is the charge Paul gave at the time he prophesied concerning those who would not endure sound doctrine: ‘I charge thee therefore before God, and the Lord Jesus Christ, who shall judge the quick and the dead at his appearing and his kingdom: Preach the word; be instant in season, out of season; reprove, rebuke, exhort with all long-suffering and doctrine.’
„Jak významné, jak duši burcující je napomenutí, které Pavel udělil v době, kdy prorokoval o těch, kdo nesnesou zdravé učení: ‚Proto tě zapřísahám před Bohem a Pánem Ježíšem Kristem, který bude soudit živé i mrtvé při svém zjevení a svém království: Hlásej slovo; buď pohotový včas i nevčas; usvědčuj, kárej, napomínej se vší trpělivostí a učením.‘“
“Those who commune with God walk in the light of the Sun of Righteousness. They do not dishonor their Redeemer by corrupting their way before God. Heavenly light shines upon them. As they near the close of this earth’s history, their knowledge of Christ, and of the prophecies relating to him, greatly increases. They are of infinite worth in God’s sight; for they are in unity with his Son. To them the word of God is of surpassing beauty and loveliness. They see its importance. Truth is unfolded to them. The doctrine of the incarnation is invested with a soft radiance. They see that the Scripture is the key that unlocks all mysteries and solves all difficulties. Those who have been unwilling to receive the light and walk in the light will be unable to understand the mystery of godliness, but those who have not hesitated to take up the cross and follow Jesus, will see light in God’s light.” The Southern Watchman, April 4, 1905.
„Ti, kdo mají společenství s Bohem, chodí ve světle Slunce spravedlnosti. Nezneuctívají svého Vykupitele tím, že by kazili svou cestu před Bohem. Nebeské světlo na ně září. Jak se blíží k závěru dějin této země, jejich poznání Krista a proroctví, která se k němu vztahují, velmi vzrůstá. V Božích očích mají nekonečnou cenu, neboť jsou v jednotě s jeho Synem. Boží slovo má pro ně převyšující krásu a půvab. Vidí jeho důležitost. Pravda se jim odhaluje. Učení o vtělení je zahaleno jemnou září. Vidí, že Písmo je klíčem, který odemyká všechna tajemství a řeší všechny obtíže. Ti, kdo nebyli ochotni přijmout světlo a chodit ve světle, nebudou schopni porozumět tajemství zbožnosti; ale ti, kdo neváhali vzít na sebe kříž a následovat Ježíše, uvidí světlo v Božím světle.“ The Southern Watchman, 4. dubna 1905.