Caesarea Philippi to Caesarea Maritima represents the period from the third to the ninth hour, which is divided at the sixth hour. The division of Caesarea to Caesarea was the Mount of Transfiguration. The Mount of Transfiguration aligns two other lines to the waymark of three steps that precedes the Pentecostal Sunday law by five days.
Césarea Filipova až po Césareu Přímořskou představuje období od třetí do deváté hodiny, které je rozděleno při šesté hodině. Rozdělením Césareje k Césareji byla Hora proměnění. Hora proměnění uvádí do souladu další dvě linie s orientačním bodem tří kroků, které předcházejí letničnímu nedělnímu zákonu o pět dní.
At the Mount, God the Father spoke a second time. The first time He spoke was at Christ’s baptism, the last time was just before the cross.
Na hoře promluvil Bůh Otec podruhé. Poprvé promluvil při Kristově křtu, naposledy těsně před křížem.
Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour. Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, saying, I have both glorified it, and will glorify it again. The people therefore, that stood by, and heard it, said that it thundered: others said, An angel spake to him. John 12:27–29.
Nyní je má duše zachvácena úzkostí; a co mám říci? Otče, zachraň mne od této hodiny; avšak proto jsem přišel k této hodině. Otče, oslav své jméno. Tu zazněl hlas z nebe: Již jsem je oslavil a ještě oslavím. Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo; jiní pravili: Promluvil k němu anděl. Jan 12,27–29.
God glorifies His name when He seals the one hundred and forty-four thousand and writes upon them His name.
Bůh oslavuje své jméno, když zapečeťuje sto čtyřicet čtyři tisíc a vepisuje na ně své jméno.
Him that overcometh will I make a pillar in the temple of my God, and he shall go no more out: and I will write upon him the name of my God, and the name of the city of my God, which is new Jerusalem, which cometh down out of heaven from my God: and I will write upon him my new name. He that hath an ear, let him hear what the Spirit saith unto the churches. Revelation 3:12, 13.
Toho, kdo vítězí, učiním sloupem v chrámu svého Boha, a již odtud nevyjde ven; a napíši na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha; a napíši na něj své nové jméno. Kdo má ucho, slyš, co Duch praví církvím. Zjevení 3,12.13.
At the Mount of Transfiguration, Peter, James and John were the only disciples present, as they were at the resurrection of Jairus’ daughter and also again at Gethsemane. Gethsemane, like unto the Father speaking in John twelve—came just before the cross. Gethsemane means “oil press,” identifying the oil test of the virgins. Gethsemane is the “crisis” that brings the soul “face to face with death,” and the wise virgins pass the test, for in the second temple test they came face to face with life, as Jesus taught “face to face” for thirty days.
Na hoře proměnění byli přítomni pouze Petr, Jakub a Jan, stejně jako při vzkříšení Jairové dcery a opět také v Getsemane. Getsemane, podobně jako Otec promlouvající v Janovi dvanácté kapitole, přišlo těsně před křížem. Getsemane znamená „lis na olej“, čímž označuje olejovou zkoušku panen. Getsemane je „krize“, která přivádí duši „tváří v tvář smrti“, a moudré panny touto zkouškou procházejí, neboť ve druhé chrámové zkoušce stanuly tváří v tvář životu, jak Ježíš po třicet dní učil „tváří v tvář“.
The first time the Father spoke was at Christ’s baptism and the first time He exclusively took Peter, James and John was when the twelve-year-old daughter of Jairus was resurrected. The resurrection of the twelve-year-old virgin aligns with the baptism of Christ, which symbolizes the power of the resurrection. The resurrection of Jairus’s daughter aligns with the baptism of Christ and Caesarea Philippi. Gethsemane and the troubling of Christ when the Father spoke just before the cross align with Caesarea Maritima.
Poprvé Otec promluvil při Kristově křtu a poprvé, kdy s sebou vzal výhradně Petra, Jakuba a Jana, bylo při vzkříšení dvanáctileté Jairovy dcery. Vzkříšení dvanáctileté panny se shoduje s Kristovým křtem, který symbolizuje moc vzkříšení. Vzkříšení Jairovy dcery se shoduje s Kristovým křtem a s Cesarejí Filipovou. Getsemane a Kristovo zachvění, když Otec promluvil těsně před křížem, se shodují s Cesarejí Přímořskou.
Line upon line Peter represents the one hundred and forty-four thousand who are sealed at Caesarea Philippi, when Simon Barjona’s name is changed to Peter. Once sealed at Panium, which is Caesarea Philippi, Peter goes to the sixth hour of the Mount, where he is lifted up as an ensign as he continues on to answer the call of Cornelius at Caesarea Maritima. At Caesarea Philippi Peter leaves the Exeter camp meeting with the seal of God and the message of the Midnight Cry to proclaim. The message of Islam as represented by the feast of trumpets carries Peter on to Caesarea by the sea. The message of Islam lifts up Peter to the view of the world, for Peter has predicted the prophetic arrival of Islam in advance of the feast of trumpets.
Řádek za řádkem Petr představuje sto čtyřicet čtyři tisíc, kteří jsou zapečetěni v Cesareji Filipově, když je jméno Šimona Barjony změněno na Petr. Jakmile je Petr zapečetěn v Paniu, což je Cesarea Filipova, přichází k šesté hodině na hoře, kde je vyzdvižen jako korouhev, když pokračuje, aby odpověděl na povolání Kornélia v Cesareji Přímořské. V Cesareji Filipově Petr odchází ze stanového shromáždění v Exeteru s pečetí Boží a s poselstvím Půlnočního volání, které má hlásat. Poselství islámu, jak je představováno svátkem polnic, přivádí Petra dále do Cesareje u moře. Poselství islámu vyzdvihuje Petra před zrak světa, neboť Petr předem předpověděl prorocký příchod islámu před svátkem polnic.
Behold, I will send you Elijah the prophet before the coming of the great and dreadful day of the Lord: And he shall turn the heart of the fathers to the children, and the heart of the children to their fathers, lest I come and smite the earth with a curse. Malachi 4:5, 6.
Hle, já vám pošlu proroka Eliáše, dříve než přijde veliký a hrozný den Hospodinův. A on obrátí srdce otců k synům a srdce synů k jejich otcům, abych snad nepřišel a nestihl zemi klatbou. Malachiáš 4,5.6.
Line upon line the Elijah message is the message that is premised upon aligning the fathers with their children. Elijah was Father Miller, who illustrates his children. The one hundred and forty-four thousand are the children of William Miller, and to turn the hearts of Miller to his children is to align Millerite history with the history of Elijah, as well as John the Baptist with the messenger associated with the one hundred and forty-four thousand. An element of the alignment of these four lines is that in each of the testing histories of Elijah, John and Miller the only message of present truth—was the message which came through the messenger.
Poselství Eliášovo, řádek za řádkem, je poselstvím, které je založeno na uvedení otců do souladu s jejich dětmi. Eliášem byl otec Miller, který znázorňuje své děti. Sto čtyřicet čtyři tisíc jsou dětmi Williama Millera a obrátit srdce Millera k jeho dětem znamená uvést dějiny milleritů do souladu s dějinami Eliáše, stejně jako Jana Křtitele s poslem spojeným se sto čtyřiceti čtyřmi tisíci. Jedním z prvků uvedení těchto čtyř linií do souladu je to, že v každých zkušebních dějinách Eliáše, Jana a Millera bylo jediným poselstvím přítomné pravdy poselství, které přicházelo skrze posla.
And Elijah the Tishbite, who was of the inhabitants of Gilead, said unto Ahab, As the Lord God of Israel liveth, before whom I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to my word. 1 Kings 17:1.
I řekl Elijáš Tišbijský, který byl z obyvatel Gileádu, Achabovi: Jakože živ jest Hospodin, Bůh Izraele, před jehož tváří stojím, nebude v těchto letech rosa ani déšť, leč podle mého slova. 1 Královská 17,1.
Sister White is clear that those who did not accept the message of John, who Jesus identified as Elijah, would not be benefitted by the teachings of Jesus, and also that those who rejected the message of Miller, as represented as the first angel’s message, could not be benefitted by the message of the second angel. Accompanying Elijah’s announcement that rain would only come at his command, was the ultimate test that included the command to choose between Elijah’s message or Baal’s message. The prophetic symbol of “how long” aligns Elijah’s Mount Carmel with the Sunday law.
Sestra Whiteová jasně uvádí, že ti, kdo nepřijali poselství Jana, kterého Ježíš označil za Eliáše, nemohli mít užitek z Ježíšova učení, a také že ti, kdo odmítli Millerovo poselství, představené jako poselství prvního anděla, nemohli mít užitek z poselství druhého anděla. Oznámení Eliáše, že déšť přijde jen na jeho slovo, provázel závěrečný test, který zahrnoval příkaz zvolit si mezi Eliášovým poselstvím a Baalovým poselstvím. Prorocký symbol „jak dlouho“ spojuje Eliášův Karmel se zákonem o neděli.
So Ahab sent unto all the children of Israel, and gathered the prophets together unto mount Carmel. And Elijah came unto all the people, and said, How long halt ye between two opinions? if the Lord be God, follow him: but if Baal, then follow him. And the people answered him not a word. Then said Elijah unto the people, I, even I only, remain a prophet of the Lord; but Baal’s prophets are four hundred and fifty men. Let them therefore give us two bullocks; and let them choose one bullock for themselves, and cut it in pieces, and lay it on wood, and put no fire under: and I will dress the other bullock, and lay it on wood, and put no fire under: And call ye on the name of your gods, and I will call on the name of the Lord: and the God that answereth by fire, let him be God. And all the people answered and said, It is well spoken. 1 Kings 18:20–24.
A tak Achab poslal ke všem synům Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel. I přistoupil Eliáš ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho budete kulhat na obě strany? Je-li Hospodin Bůh, následujte jej; je-li však Baal, následujte jeho. A lid mu neodpověděl ani slova. Tehdy řekl Eliáš lidu: Já, jen já sám, jsem zůstal prorokem Hospodinovým; proroků Baalových je však čtyři sta padesát mužů. Ať nám tedy dají dva býčky; ať si vyberou jednoho býčka pro sebe, rozsekají jej na kusy a položí na dříví, ale ať pod něj nedávají oheň; a já připravím druhého býčka, položím jej na dříví a také pod něj nedám oheň. Potom vzývejte jméno svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo; a Bůh, který odpoví ohněm, ten ať je Bohem. A všechen lid odpověděl a řekl: Dobře jsi promluvil. 1 Královská 18,20–24.
The test of Carmel was choosing between two messages. A test between true and false prophecy, and the messenger Elijah or the prophets who sat at Jezebel’s table. It was about the messenger and the message. In 1844, Carmel was repeated as the Lord brought about a test which manifested Miller as the true prophet, and Miller’s message as the dew and rain. The distinction between the true prophet and true message in contrast with the false prophet and the false message was represented at the Exeter camp meeting by the Exeter tent and the tent of the Watertown group. Two tabernacles representing the true in contrast with the false. The distinction made at Carmel and the history of 1844 is identified at Caesarea Philippi when Peter is sealed and lifted up to the Mount as an ensign. He is lifted up because he had claimed that his message was the only true message of the latter rain. He was lifted up when his prediction was fulfilled.
Zkouška na Karmelu spočívala ve volbě mezi dvěma poselstvími. Byla to zkouška mezi pravým a falešným proroctvím a mezi poslem Eliášem a proroky, kteří sedávali u stolu Jezábelina. Šlo o posla a o poselství. Roku 1844 se Karmel opakoval, když Pán přivedl zkoušku, jež osvědčila Millera jako pravého proroka a Millerovo poselství jako rosu a déšť. Rozlišení mezi pravým prorokem a pravým poselstvím v protikladu k falešnému proroku a falešnému poselství bylo na táborovém shromáždění v Exeteru znázorněno stanem v Exeteru a stanem skupiny z Watertownu. Dva svatostánky představující pravé v protikladu k falešnému. Rozlišení učiněné na Karmelu a dějiny roku 1844 jsou ztotožněny v Cesareji Filipově, když je Petr zapečetěn a vyzdvižen na horu jako korouhev. Je vyzdvižen, protože prohlásil, že jeho poselství je jediným pravým poselstvím pozdního deště. Byl vyzdvižen, když se jeho předpověď naplnila.
The feast of trumpets is the third and litmus test in the Pentecostal season and before the litmus test Peter identifies that Islam is to be loosed to mark the beginning of the proclamation of the Midnight Cry. The fulfillment of prophecy is what made the distinction between the Millerites and the Protestants, who represent the former covenant people who are being passed by. Elijah personally killed the false prophets, once the distinction between true and false was manifested. The distinction is made at the feast of trumpets, when a prediction of Islam is fulfilled.
Svátek trub je třetí zkouškou a prubířským kamenem v období Letnic, a před tímto prubířským kamenem Petr označuje, že islám má být uvolněn, aby vyznačil počátek hlásání Půlnočního volání. Naplnění proroctví bylo tím, co vytvořilo rozdíl mezi millerit y a protestanty, kteří představují dřívější lid smlouvy, jenž je míjen. Eliáš osobně pobil falešné proroky, jakmile byl zjeven rozdíl mezi pravým a falešným. Tento rozdíl je učiněn při svátku trub, když se naplní předpověď o islámu.
The Midnight Cry of Millerite history was a prediction that was corrected and thereafter fulfilled. It was fulfilled on October 22, 1844, whereas Miller’s original understanding of the Midnight Cry was the year 1843. Samuel Snow represents the correction of the message, and his message became known as the “true” Midnight Cry message.
Půlnoční volání v dějinách mileritského hnutí bylo předpovědí, která byla opravena a poté naplněna. Bylo naplněno 22. října 1844, zatímco Millerovo původní chápání Půlnočního volání směřovalo k roku 1843. Samuel Snow představuje opravu tohoto poselství a jeho poselství se stalo známým jako „pravé“ poselství Půlnočního volání.
1844 was an illustration of the distinction between the message of Miller and the message of the Protestants. In the testing process the Protestants were slain by Miller and they then became apostate Protestantism, the daughters of Rome, the priests of Jezebel. The distinction was manifested by either a reception or rejection of the prophetic message. With John and Miller the prophetic message exposed the false message of the former covenant people who were being passed by. Elijah’s message claimed there would be no rain except at his word, and after three and a half years the test of that claim was to be made manifest.
Rok 1844 byl ilustrací rozdílu mezi Millerovým poselstvím a poselstvím protestantů. V procesu zkoušky byli protestanti usmrceni Millerem, a tehdy se stali odpadlým protestantismem, dcerami Říma, kněžími Jezábel. Tento rozdíl se projevil buď přijetím, nebo odmítnutím prorockého poselství. U Jana i u Millera prorocké poselství odhalilo falešné poselství dřívějšího smluvního lidu, který byl míjen. Eliášovo poselství prohlašovalo, že nebude déšť leč na jeho slovo, a po třech a půl letech měla být zkouška tohoto tvrzení zjevně prokázána.
And it came to pass, when Ahab saw Elijah, that Ahab said unto him, Art thou he that troubleth Israel? And he answered, I have not troubled Israel; but thou, and thy father’s house, in that ye have forsaken the commandments of the Lord, and thou hast followed Baalim. Now therefore send, and gather to me all Israel unto mount Carmel, and the prophets of Baal four hundred and fifty, and the prophets of the groves four hundred, which eat at Jezebel’s table. 1 Kings 18:17–19.
I stalo se, když Achab uviděl Eliáše, že mu Achab řekl: Ty jsi ten, který uvádí Izrael do zmatku? A on odpověděl: Neuvádím Izrael do zmatku já, nýbrž ty a dům tvého otce, tím že jste opustili přikázání Hospodinova a ty jsi následoval Baaly. Nyní tedy pošli a shromáždi ke mně všechen Izrael na horu Karmel, i čtyři sta padesát proroků Bálových a čtyři sta proroků hájů, kteří jedí u stolu Jezábelina. 1 Královská 18,17–19.
The distinction between the false and true, whether it be the messenger or the message was made in a testing process that included accusations against both the message and the messenger. Elijah was the one who was accused of troubling Israel, for his message had stopped the rain. Had it continued to rain in Israel, no issue about Elijah would have been raised. The issue was based upon Elijah’s prediction, and its fulfillment over the three and a half years.
Rozlišení mezi falešným a pravým, ať již šlo o posla nebo o poselství, bylo učiněno v procesu zkoušky, který zahrnoval obvinění jak proti poselství, tak proti poslu. Eliáš byl tím, kdo byl obviněn z toho, že uvádí Izrael do zmatku, neboť jeho poselství zastavilo déšť. Kdyby v Izraeli déšť pokračoval, žádná otázka ohledně Eliáše by nebyla vznesena. Celá záležitost se zakládala na Eliášově předpovědi a na jejím naplnění během tří a půl roku.
When Peter is at the litmus test of Caesarea Philippi, which is the feast of trumpets, and also where the ass is loosed, the beginning of the message of the Midnight Cry is marked. Peter like unto Elijah, has just witnessed the confirmation of his prediction, and the distinction between the true and false has been demonstrated for all to see. The prediction’s confirmation is represented by the feast of trumpets—which is the litmus test. The prediction was typified by both 1840 and 1844, where a prediction is corrected and thereafter fulfilled. The corrected prediction of Josiah Litch empowered the first angel on August 11, 1840 and the prediction of the year 1843 by Miller was corrected by Snow.
Když se Petr nachází u lakmusové zkoušky v Cesareji Filipově, což je svátek troubení, a také místo, kde je oslík odvázán, je tím vyznačen počátek poselství Půlnočního volání. Petr, podobně jako Eliáš, právě byl svědkem potvrzení svého předpovězení a rozdíl mezi pravým a falešným byl zřetelně ukázán všem. Potvrzení předpovědi je znázorněno svátkem troubení — který je tou lakmusovou zkouškou. Předpověď byla předobrazně představena jak rokem 1840, tak rokem 1844, kdy je předpověď opravena a poté naplněna. Opravená předpověď Josiaha Litche posílila prvního anděla dne 11. srpna 1840 a předpověď roku 1843 podaná Millerem byla opravena Snowem.
“In the year 1840 another remarkable fulfillment of prophecy excited widespread interest. two years before, Josiah Litch, one of the leading ministers preaching the second advent, published an exposition of Revelation 9, predicting the fall of the Ottoman Empire. According to his calculations, this power was to be overthrown . . . on the 11th of August, 1840, when the Ottoman power in Constantinople may be expected to be broken. And this, I believe, will be found to be the case.’
„Roku 1840 vzbudilo široký zájem další pozoruhodné naplnění proroctví. O dva roky dříve Josiah Litch, jeden z předních kazatelů hlásajících druhý advent, zveřejnil výklad Zjevení 9, v němž předpověděl pád Osmanské říše. Podle jeho výpočtů měla být tato moc svržena… 11. srpna 1840, kdy lze očekávat, že osmanská moc v Konstantinopoli bude zlomena. A věřím, že se ukáže, že tomu tak skutečně bude.“
“At the very time specified, Turkey, through her ambassadors, accepted the protection of the allied powers of Europe, and thus placed herself under the control of Christian nations. The event exactly fulfilled the prediction. When it became known, multitudes were convinced of the correctness of the principles of prophetic interpretation adopted by Miller and his associates, and a wonderful impetus was given to the advent movement. Men of learning and position united with Miller, both in preaching and in publishing his views, and from 1840 to 1844 the work rapidly extended.” The Great Controversy, 334, 335.
„Právě v určeném čase přijalo Turecko prostřednictvím svých vyslanců ochranu spojeneckých mocností Evropy, a tak se podřídilo kontrole křesťanských národů. Tato událost přesně naplnila předpověď. Když se to stalo známým, zástupy byly přesvědčeny o správnosti zásad prorockého výkladu, které přijali Miller a jeho spolupracovníci, a adventnímu hnutí byl dán podivuhodný podnět. Muži vzdělání a postavení se připojili k Millerovi jak v kázání, tak při zveřejňování jeho názorů, a od roku 1840 do roku 1844 se dílo rychle šířilo.“ The Great Controversy, 334, 335.
The prediction of Litch was about Islam, and the prediction of Snow was about the closed door. When Litch’s prediction was fulfilled, the methodology that established the message was accepted, and those who accepted the message “united” with the messenger. Both the message and the messenger was recognized in the fulfillment of the prediction. The prediction of Litch was about Islam, and the prediction of Snow was about the closed door.
Litchova předpověď se týkala islámu a Snowova předpověď zavřených dveří. Když se Litchova předpověď naplnila, metodologie, která toto poselství ustavila, byla přijata a ti, kdo toto poselství přijali, se „sjednotili“ s poslem. V naplnění této předpovědi byly rozpoznány jak poselství, tak posel. Litchova předpověď se týkala islámu a Snowova předpověď zavřených dveří.
“I saw the people of God joyful in expectation, looking for their Lord. But God designed to prove them. His hand covered a mistake in the reckoning of the prophetic periods. Those who were looking for their Lord did not discover this mistake, and the most learned men who opposed the time also failed to see it. God designed that His people should meet with a disappointment. The time passed, and those who had looked with joyful expectation for their Saviour were sad and disheartened, while those who had not loved the appearing of Jesus, but embraced the message through fear, were pleased that He did not come at the time of expectation. Their profession had not affected the heart and purified the life. The passing of the time was well calculated to reveal such hearts. They were the first to turn and ridicule the sorrowful, disappointed ones who really loved the appearing of their Saviour. I saw the wisdom of God in proving His people and giving them a searching test to discover those who would shrink and turn back in the hour of trial.
„Viděla jsem Boží lid, jak v radostném očekávání vyhlížel svého Pána. Bůh je však chtěl vyzkoušet. Jeho ruka zakryla chybu ve výpočtu prorockých období. Ti, kteří vyhlíželi svého Pána, tuto chybu neodhalili, a ani nejučenější muži, kteří se stavěli proti tomuto času, ji nerozeznali. Bůh zamýšlel, aby se Jeho lid setkal se zklamáním. Čas pominul a ti, kteří svého Spasitele očekávali s radostnou nadějí, byli zarmouceni a sklíčeni, zatímco ti, kdo nemilovali zjevení Ježíše, ale přijali poselství ze strachu, měli radost, že nepřišel v očekávaném čase. Jejich vyznání se nedotklo srdce ani neočistilo život. Pominutí času bylo dobře uzpůsobeno k tomu, aby taková srdce vyjevilo. Byli první, kdo se odvrátili a začali se posmívat zarmouceným, zklamaným, kteří skutečně milovali zjevení svého Spasitele. Viděla jsem Boží moudrost v tom, že zkoušel svůj lid a podrobil jej pronikavé zkoušce, aby odhalil ty, kteří by se v hodině zkoušky stáhli a obrátili zpět.“
“Jesus and all the heavenly host looked with sympathy and love upon those who had with sweet expectation longed to see Him whom their souls loved. Angels were hovering around them, to sustain them in the hour of their trial. Those who had neglected to receive the heavenly message were left in darkness, and God’s anger was kindled against them, because they would not receive the light which He had sent them from heaven. Those faithful, disappointed ones, who could not understand why their Lord did not come, were not left in darkness. Again they were led to their Bibles to search the prophetic periods. The hand of the Lord was removed from the figures, and the mistake was explained. They saw that the prophetic periods reached to 1844, and that the same evidence which they had presented to show that the prophetic periods closed in 1843, proved that they would terminate in 1844. Light from the Word of God shone upon their position, and they discovered a tarrying time—‘Though it [the vision] tarry, wait for it.’ In their love for Christ’s immediate coming, they had overlooked the tarrying of the vision, which was calculated to manifest the true waiting ones. Again they had a point of time. Yet I saw that many of them could not rise above their severe disappointment to possess that degree of zeal and energy which had marked their faith in 1843.
„Ježíš a celý nebeský zástup pohlíželi se soucitem a láskou na ty, kteří se sladkým očekáváním toužili spatřit Toho, jehož jejich duše milovaly. Andělé se vznášeli kolem nich, aby je posílili v hodině jejich zkoušky. Ti, kteří zanedbali přijmout nebeské poselství, byli ponecháni v temnotě a Boží hněv se proti nim roznítil, protože nechtěli přijmout světlo, které jim poslal z nebe. Tito věrní, zklamaní lidé, kteří nemohli pochopit, proč jejich Pán nepřišel, nebyli ponecháni v temnotě. Znovu byli vedeni ke svým Biblím, aby zkoumali prorocká období. Ruka Páně byla odňata od těch čísel a omyl byl vysvětlen. Viděli, že prorocká období sahají až do roku 1844 a že tytéž důkazy, které předkládali na podporu toho, že prorocká období končí v roce 1843, dokazovaly, že skončí v roce 1844. Světlo ze Slova Božího zazářilo na jejich postavení a objevili dobu prodlení — ‚I kdyby se [to vidění] opozdilo, čekej na ně.‘ Ve své lásce k bezprostřednímu Kristovu příchodu přehlédli prodlení vidění, které mělo zjevit ty, kdo skutečně čekají. Znovu měli určitý časový bod. Přesto jsem viděla, že mnozí z nich se nemohli povznést nad své hluboké zklamání, aby dosáhli té míry horlivosti a síly, která vyznačovala jejich víru v roce 1843.“
“Satan and his angels triumphed over them, and those who would not receive the message congratulated themselves upon their farseeing judgment and wisdom in not receiving the delusion, as they called it. They did not realize that they were rejecting the counsel of God against themselves, and were working in union with Satan and his angels to perplex God’s people, who were living out the heaven-sent message.
„Satan a jeho andělé nad nimi zvítězili a ti, kdo nechtěli přijmout poselství, si blahopřáli ke své dalekozraké prozíravosti a moudrosti, že nepřijali ten blud, jak jej nazývali. Neuvědomovali si, že proti sobě samým odmítají radu Boží a že působí ve spojení se Satanem a jeho anděly, aby uváděli Boží lid, který žil nebesy seslaným poselstvím, do zmatku.“
“The believers in this message were oppressed in the churches. For a time, those who would not receive the message were restrained by fear from acting out the sentiments of their hearts; but the passing of the time revealed their true feelings. They wished to silence the testimony which the waiting ones felt compelled to bear, that the prophetic periods extended to 1844. With clearness the believers explained their mistake and gave the reasons why they expected their Lord in 1844. Their opposers could bring no arguments against the powerful reasons offered. Yet the anger of the churches was kindled; they were determined not to listen to evidence, and to shut the testimony out of the churches, so the others could not hear it. Those who dared not withhold from others the light which God had given them, were shut out of the churches; but Jesus was with them, and they were joyful in the light of His countenance. They were prepared to receive the message of the second angel.” Early Writings, 235–237.
„Věřící v tomto poselství byli v církvích utlačováni. Po nějaký čas byli ti, kdo toto poselství nechtěli přijmout, ze strachu zdržováni od toho, aby dali průchod citům svého srdce; avšak uplynutí času odhalilo jejich skutečné pocity. Přáli si umlčet svědectví, které ti očekávající pociťovali jako povinnost nést, totiž že prorocká období sahají až do roku 1844. Věřící s jasností vysvětlovali svůj omyl a uváděli důvody, proč očekávali svého Pána v roce 1844. Jejich odpůrci nemohli proti předloženým pádným důvodům vznést žádné argumenty. Hněv církví se však roznítil; byly rozhodnuty nenaslouchat důkazům a vyloučit svědectví z církví, aby je ostatní nemohli slyšet. Ti, kdo se neodvažovali zadržet před druhými světlo, které jim dal Bůh, byli z církví vyloučeni; ale Ježíš byl s nimi a oni se radovali ve světle Jeho tváře. Byli připraveni přijmout poselství druhého anděla.“ Early Writings, 235–237.
Peter represents the one hundred and forty-four thousand who like unto Litch present a corrected prediction about Islam and the end of a kingdom; and like unto Snow, Peter also presents a corrected prediction of the closed door. Litch’s message of the second woe of Islam was an external prediction, and Snow’s closed door was an internal prediction. For Snow the work began when the Lord removed his hand from the figures, and it was then seen that same evidence that had been previously been thought to prove 1843, actually proved October 22, 1844. For Litch it was a calculation that when fulfilled brought the angel of Revelation ten down to stand upon the earth and the sea.
Petr představuje sto čtyřicet čtyři tisíc těch, kteří podobně jako Litch předkládají opravené proroctví o islámu a o konci jednoho království; a podobně jako Snow i Petr předkládá opravené proroctví o zavřených dveřích. Litchovo poselství o druhém běda islámu bylo vnějším proroctvím a Snowovy zavřené dveře byly vnitřním proroctvím. U Snowa dílo začalo tehdy, když Pán odstranil svou ruku z výpočtů, a tehdy se ukázalo, že tytéž důkazy, o nichž se dříve soudilo, že potvrzují rok 1843, ve skutečnosti potvrzovaly 22. říjen 1844. U Litche šlo o výpočet, který po svém naplnění přivedl anděla ze Zjevení 10, aby stanul na zemi a na moři.
The fact that Litch recalculated his prediction ten days before its fulfillment identifies the work of correcting a previous prediction as a test. Is the beginning in 1840 and the ending in 1844 actually a prophetic symbol of a prediction that is recalculated to become the true Midnight Cry? Does the alpha and omega of Millerite history which concluded with the proclamation of the Midnight Cry actually typify the prophetic characteristics of the true Midnight Cry of the one hundred and forty-four thousand?
Skutečnost, že Litch deset dní před jejím naplněním přepočítal svou předpověď, označuje dílo opravy předchozí předpovědi jako zkoušku. Je počátek v roce 1840 a završení v roce 1844 skutečně prorockým symbolem předpovědi, která je přepočítána, aby se stala pravým Půlnočním voláním? Typifikuje alfa a omega milleritské historie, která vyvrcholila vyhlášením Půlnočního volání, skutečně prorocké charakteristiky pravého Půlnočního volání sto čtyřiceti čtyř tisíc?
In both periods of the corrected prediction’s proclamation, controversy was manifested against the Millerite message, for the message troubled the people. When Peter stands at Caesarea Philippi there is a controversy over the message that began prior to Caesarea Philippi, for it is the fulfillment that confirms that it was only at Peter’s word that the message of rain would fall. Caesarea Philippi is the feast of trumpets aligns with Christ sending two disciples, representing the second angel, to loose the ass of Islam. The loosing of the ass of Islam announces the beginning of the message of the Midnight Cry at Exeter camp meeting, for arriving on horse a day late, on August 13, Samuel Snow, who had tarried rather than arrive on the opening day, marks the end of the tarrying time and the beginning of the message that would be carried like a tidal wave when the meeting ended on the 17th.
V obou obdobích vyhlašování opravené předpovědi se proti milleritskému poselství projevoval odpor, neboť toto poselství znepokojovalo lid. Když Petr stojí v Cesareji Filipově, vzniká spor ohledně poselství, které započalo již před Cesarejí Filipovou, neboť právě naplnění potvrzuje, že pouze na Petrovo slovo měl sestoupit déšť poselství. Cesarea Filipova je svátkem troubení a odpovídá tomu, když Kristus posílá dva učedníky, představující druhého anděla, aby odvázali osla islámu. Odvázání osla islámu ohlašuje počátek poselství Půlnočního volání na táborovém shromáždění v Exeteru, neboť když Samuel Snow přijíždí na koni o den později, 13. srpna, když se zdržel, namísto aby dorazil v zahajovací den, označuje to konec doby prodlévání a počátek poselství, které se po skončení shromáždění 17. dne šířilo jako přílivová vlna.
The controversy of Millerite history, the accusations of king Ahab and the resistance of the quibbling Jews as Christ entered Jerusalem all identify a controversy that reaches its conclusion at the feast of trumpets, when the ass is loosed. The loosing of the ass is the confirmation of a prophecy that identifies a closed door upon Adventism in the beginning at Caesarea Philippi and a closed door at the end of the period at Caesarea Maritima. The ass is a symbol of Islam of the third woe that strikes the United States, including Nashville, Tennessee. The failed prediction of July 18, 2020, is now being progressively corrected as the Lord removes His hand, and unseals the revelation of Jesus Christ. That unsealing began in the wilderness in July of 2023.
Polemika dějin milleritů, obvinění krále Achaba i odpor hašteřivých Židů při Kristově vstupu do Jeruzaléma — to vše označuje spor, který dospívá ke svému závěru při svátku troubení, když je osel uvolněn. Uvolnění osla je potvrzením proroctví, které ukazuje na zavřené dveře nad adventismem na počátku v Caesareji Filipově a na zavřené dveře na konci tohoto období v Caesareji Přímořské. Osel je symbolem islámu třetího běda, který zasahuje Spojené státy, včetně Nashvillu v Tennessee. Nenaplněná předpověď z 18. července 2020 je nyní postupně napravována, když Pán odnímá svou ruku a odpečeťuje Zjevení Ježíše Krista. Toto odpečetění započalo na poušti v červenci roku 2023.
The vision of Daniel Eleven
Vidění Daniela 11
The feast of trumpets represents the seventh trumpet, which is the third woe, which is Islam. A trumpet is an external warning message of war, but it may also be understood as an internal call to a holy convocation. As the litmus test that begins when the thirty days of the second temple test concludes, it is both an external and internal message. The first foundational test arrived in the spring of 2024 with the external vision of antichrist as represented in Daniel 11:14.
Svátek polnic představuje sedmou polnici, která je třetím běda, jímž je islám. Polnice je vnějším varovným poselstvím války, avšak může být také chápána jako vnitřní výzva ke svatému shromáždění. Jako lakmusová zkouška, jež začíná, když se uzavírá třicet dnů zkoušky druhého chrámu, je zároveň vnějším i vnitřním poselstvím. První základní zkouška přišla na jaře roku 2024 s vnějším viděním antikrista, jak je představen v Danielovi 11,14.
And in those times there shall many stand up against the king of the south: also the robbers of thy people shall exalt themselves to establish the vision; but they shall fall. Daniel 11:14.
V oněch časech pak mnozí povstanou proti králi jihu; také násilníci z tvého lidu se vyvýší, aby potvrdili vidění; ale padnou. Daniel 11,14.
The previous verse introduced Panium, and the testimony of Panium continues through to verse fifteen.
Předchozí verš uvedl Panium a svědectví Pania pokračuje až do patnáctého verše.
For the king of the north shall return, and shall set forth a multitude greater than the former, and shall certainly come after certain years with a great army and with much riches. Daniel 11:13.
Král severu se totiž navrátí a postaví vojsko větší než dřívější; a po uplynutí několika let jistě přitáhne s velikým vojskem a s velikým bohatstvím. Daniel 11,13.
The king of the north in verses ten through fifteen is the proxy power of the papacy, who was represented by Ronald Reagan in verse ten when the wall of the iron curtain was removed as typified by the fall of the Berlin Wall on November 9, 1989. Verse sixteen marks the removal of the wall of separation of church and state at the Sunday law. Verse eleven and twelve represent the Ukrainian war that began in 2014, and verse thirteen is identifying the election of 2024, when Trump, the eighth president since Reagan, who is also the eighth president who is of the seven previous presidents, “returns” with more power, for when he returns he “shall set forth a multitude greater than the former, and shall certainly come after certain years.” The “certain years” are the four years of Joe Biden.
Severský král ve verších deset až patnáct je zástupnou mocí papežství, které bylo v desátém verši představováno Ronaldem Reaganem, když byla odstraněna zeď železné opony, jak to předobrazně znázornil pád Berlínské zdi dne 9. listopadu 1989. Verš šestnáct označuje odstranění zdi oddělení církve od státu při nedělním zákoně. Verše jedenáct a dvanáct představují ukrajinskou válku, která začala v roce 2014, a verš třináct určuje volby roku 2024, kdy se Trump, osmý prezident od Reagana, který je zároveň osmým prezidentem náležejícím k sedmi předchozím prezidentům, „navrací“ s větší mocí, neboť když se navrací, „postaví veliké množství větší nežli první a jistotně přijde po určitých letech“. „Určitá léta“ jsou čtyři roky Joea Bidena.
After 2024, in agreement with verse thirteen, Rome will insert itself into the prophetic history of Panium. May 8, 2025 the first pope from the spiritual glorious land was selected and He chose the name of Leo, that carries with it many significant prophetic characteristics. Then in verse fifteen the battle is engaged.
Po roce 2024 se Řím v souladu s veršem třináct začlení do prorockých dějin Pania. Dne 8. května 2025 byl vybrán první papež z duchovní nádherné země a zvolil si jméno Lev, které s sebou nese mnohé významné prorocké charakteristiky. Poté je ve verši patnáct zahájen boj.
So the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fenced cities: and the arms of the south shall not withstand, neither his chosen people, neither shall there be any strength to withstand. Daniel 11:15.
I král severu přitáhne, navrší obléhací val a dobyde nejpevněji opevněná města; a síly jihu neobstojí, ani jeho vybraný lid, a nebude žádné síly, která by mohla odolat. Daniel 11,15.
The battle of Panium is engaged in verse fifteen and the earth-beast represented by Donald Trump will defeat the kingdom of the south. The king of the south in verse eleven began a war with Ukraine, the papacy’s proxy power who was financed and supported by the papacy’s proxy power of verse ten—the United States. The king of the south would be victorious in the battle of Raphia, but in the aftermath of the victory the progressive dissolution which is always associated with the demise of a dragon kingdom of the south, leaves the king of the south in an extremely vulnerable position as the king of the north returns, stronger than ever and prepares for the battle of Panium. Russia and Putin are the king of the south when the United States initiated the Ukrainian War in 2014. In 2022 the invasion began and blood began to flow. In 2024 the king of the north returned.
Bitva u Pania je zahájena v patnáctém verši a šelma ze země, představovaná Donaldem Trumpem, porazí království jihu. Král jihu v jedenáctém verši zahájil válku s Ukrajinou, zástupnou mocností papežství, která byla financována a podporována zástupnou mocností papežství z desátého verše — Spojenými státy. Král jihu by v bitvě u Rafie zvítězil, avšak v důsledcích tohoto vítězství postupující rozklad, který je vždy spojen se zánikem dračího království jihu, zanechává krále jihu v krajně zranitelném postavení, zatímco král severu se vrací, silnější než kdy dříve, a připravuje se na bitvu u Pania. Rusko a Putin jsou králem jihu, když Spojené státy v roce 2014 zahájily ukrajinskou válku. V roce 2022 začala invaze a začala téci krev. V roce 2024 se král severu vrátil.
Peter is at Caesarea Philippi, which is the beginning of the proclamation of the message of the Midnight Cry. Peter, like unto Elijah and the Millerites as represented by Litch and Snow has previously set forth a prediction of a closed door and Islam. Its fulfillment identifies the distinction between the true and false latter rain messages, and the true and false messengers. Peter’s message is the corrected message of Nashville and Islam, and when he is standing in Caesarea Philippi, he is standing at Panium, the battle that leads to the Sunday law of verse sixteen. The fulfillment of Peter’s prediction identifies the beginning of the proclamation of the Midnight Cry, when Islam is loosed, which is also, line upon line when the battle of Panium arrives.
Petr je v Cesareji Filipově, což je počátek vyhlašování poselství Půlnočního volání. Petr, podobně jako Eliáš a millerité, zastoupení Litchem a Snowem, dříve předložil předpověď o zavřených dveřích a islámu. Její naplnění vyznačuje rozdíl mezi pravými a falešnými poselstvími pozdního deště a mezi pravými a falešnými posly. Petrovo poselství je opraveným poselstvím o Nashvillu a islámu, a když stojí v Cesareji Filipově, stojí v Paniu, v bitvě, která vede k nedělnímu zákonu verše šestnáct. Naplnění Petrovy předpovědi označuje počátek vyhlašování Půlnočního volání, když je islám uvolněn, což je také, řádek za řádkem, okamžik, kdy přichází bitva u Pania.
The Vision of Daniel ten
Vidění Daniela deset
The feast of trumpets represents the seventh trumpet, which is the third woe, which is Islam. A trumpet is a warning message, and also a call to a holy convocation. It also is the litmus test that begins when the thirty days of the second temple test concludes. The first foundational external testing vision of antichrist arrived in the spring of 2024, and the second internal testing vision of Christ, as represented in Daniel 10 arrived in 2026.
Svátek troubení představuje sedmou troubu, která je třetím běda, jímž je islám. Trouba je varovným poselstvím a také výzvou ke svatému shromáždění. Je rovněž lakmusovou zkouškou, která začíná, když končí třicetidenní zkouška druhého chrámu. První základní vnější zkušební vidění antikrista přišlo na jaře roku 2024 a druhé vnitřní zkušební vidění Krista, jak je znázorněno v Danielovi 10, přišlo v roce 2026.
Then I lifted up mine eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins were girded with fine gold of Uphaz: His body also was like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in colour to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude.
Potom jsem pozdvihl své oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže oděného v kmentu, jehož bedra byla přepásána ryzím zlatem z Úfazu. Jeho tělo bylo také jako chrysolit, jeho tvář jako vzhled blesku, jeho oči jako ohnivé pochodně, jeho paže i jeho nohy jako lesk leštěného bronzu a hlas jeho slov jako hlas zástupu.
And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision; but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves.
A jen já, Daniel, jsem viděl to vidění; muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, avšak padla na ně veliká hrůza, takže uprchli, aby se skryli.
Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength.
Proto jsem zůstal sám a spatřil jsem toto veliké vidění; nezůstala ve mně žádná síla, neboť má svěžest se ve mně proměnila v porušenost a nezachoval jsem si žádnou sílu.
Yet heard I the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then was I in a deep sleep on my face, and my face toward the ground.
Avšak slyšel jsem hlas jeho slov; a když jsem slyšel hlas jeho slov, upadl jsem na tvář do hlubokého spánku a tvář jsem měl obrácenu k zemi.
And, behold, an hand touched me, which set me upon my knees and upon the palms of my hands. And he said unto me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak unto thee, and stand upright: for unto thee am I now sent. And when he had spoken this word unto me, I stood trembling. Then said he unto me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thine heart to understand, and to chasten thyself before thy God, thy words were heard, and I am come for thy words. But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia. Now I am come to make thee understand what shall befall thy people in the latter days: for yet the vision is for many days. And when he had spoken such words unto me, I set my face toward the ground, and I became dumb.
A hle, ruka se mne dotkla a postavila mne na kolena a na dlaně mých rukou. I řekl mi: Danieli, muži velmi milovaný, porozuměj slovům, která k tobě mluvím, a postav se na své místo; neboť nyní jsem poslán k tobě. A když ke mně promluvil to slovo, postavil jsem se celý rozechvělý. Potom mi řekl: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy jsi obrátil své srdce k tomu, abys porozuměl a pokořoval se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena, a já jsem přišel pro tvá slova. Avšak kníže království perského stálo proti mně po jednadvacet dní; ale hle, Michael, jeden z předních knížat, přišel, aby mi pomohl; a já jsem tam zůstal u králů perských. Nyní jsem přišel, abych ti dal porozumět tomu, co potká tvůj lid v posledních dnech; neboť to vidění je ještě na mnohé dny. A když ke mně mluvil takovými slovy, obrátil jsem svou tvář k zemi a oněměl jsem.
And, behold, one like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spake, and said unto him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength. For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, straightway there remained no strength in me, neither is there breath left in me.
A hle, bytost podobná synům lidským se dotkla mých rtů; tehdy jsem otevřel svá ústa, promluvil jsem a řekl tomu, který stál přede mnou: Ó můj pane, pro vidění se na mne obrátily mé bolesti a nezůstala ve mně žádná síla. Neboť jak by mohl služebník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? Vždyť pokud jde o mne, ihned ve mně nezůstala žádná síla a ani dechu ve mně nezbylo.
Then there came again and touched me one like the appearance of a man, and he strengthened me, And said, O man greatly beloved, fear not: peace be unto thee, be strong, yea, be strong. And when he had spoken unto me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for thou hast strengthened me. Daniel 10:5–19.
Potom opět přišel a dotkl se mne někdo podobný člověku a posílil mne. I řekl: Neboj se, muži velice milovaný; pokoj tobě, buď silný, ano, buď silný. A když ke mně promluvil, byl jsem posílen a řekl jsem: Ať promluví můj pán, neboť jsi mne posílil. Daniel 10,5–19.
Daniel on the twenty-second day, sees the vision of the heavenly High Priest in the latter days. The vision of Rome establishing the vision was the foundational and alpha test of 2024, and the vision of Christ is the temple test. It produces a separation of the class who flee from Daniel and hide. That class hides under lies and falsehoods, and for this reason they receive strong delusion.
Daniel dvacátého druhého dne vidí vidění nebeského Velekněze v posledních dnech. Vidění Říma, které potvrzuje to vidění, bylo základní a alfa zkouškou roku 2024, a vidění Krista je chrámovou zkouškou. To působí oddělení té třídy, která od Daniela prchá a skrývá se. Tato třída se skrývá pod lžemi a nepravdami, a z tohoto důvodu přijímá mocné oblouzení.
Daniel is then touched three times, the first by Gabriel then by Christ and then a third time by Gabriel. In the Most Holy Place, when Daniel is touched three times he is portraying a strengthening, for it begins with him having no strength when he saw the vision, but by the third touch he is ultimately strengthened. He is strengthened to understand what shall befall God’s people in the latter days. The prophetic message of what befalls God’s people in the latter days is the message represented within the parable of the ten virgins.
Daniel je poté dotknut třikrát: poprvé Gabrielem, potom Kristem a potřetí opět Gabrielem. Ve svatyni svatých, když je Daniel třikrát dotknut, znázorňuje to posílení, neboť to začíná tím, že při spatření vidění nemá žádnou sílu, avšak při třetím doteku je nakonec posílen. Je posílen, aby porozuměl tomu, co v posledních dnech postihne Boží lid. Prorocké poselství o tom, co v posledních dnech postihne Boží lid, je poselství znázorněné v podobenství o deseti pannách.
Daniel begins with no strength, for the looking glass vision of Christ left him with no strength, but by the end of the three touches he is strengthened, and the command to “be strong, yea, be strong,” is a doubling, which marks the second angel or the second test. The second test is the temple test where God’s people are strengthened to proclaim the message of the Midnight Cry when the Exeter camp meeting ends. That test is the temple test where the cap stone, that was the foundation and corner stone becomes the marvelous capstone of the temple, thus marking its completion. Daniel is strengthened on the twenty-second day, when he enters the Most Holy Place by faith. When he does Gabriel touches him, then Christ touches him and then Gabriel touches him again. Daniel is therefore strengthened to proclaim the message in the Most Holy Place where he sees Christ between two angels, and the place in the Most Holy Place where Christ is in the middle is the mercy seat with the two covering cherubs looking to the ark that is illuminated from the light of the Shekinah glory of Christ seated upon His throne. The vision of Daniel ten is prophetically structured with Daniel looking upon the glory of Christ as the Shekinah upon the throne of the mercy seat, while the two covering cherubs gaze into the ark!
Daniel začíná bez síly, neboť vidění Krista jako v zrcadle jej zanechalo bez síly; avšak na konci trojího dotyku je posílen a příkaz „buď silný, ano, buď silný“ je zdvojením, které označuje druhého anděla neboli druhou zkoušku. Druhá zkouška je zkouškou chrámu, v níž je Boží lid posílen, aby po skončení táborového shromáždění v Exeteru hlásal poselství Půlnočního volání. Tato zkouška je zkouškou chrámu, v níž se vrcholový kámen, jenž byl základem a úhelným kamenem, stává podivuhodným vrcholovým kamenem chrámu, a tím označuje jeho dokončení. Daniel je posílen dvaadvacátého dne, když vírou vstupuje do Nejsvětější svatyně. Když tak učiní, Gabriel se ho dotýká, potom se ho dotýká Kristus a pak se ho znovu dotýká Gabriel. Daniel je tedy posílen, aby hlásal poselství v Nejsvětější svatyni, kde vidí Krista mezi dvěma anděly; a místem v Nejsvětější svatyni, kde je Kristus uprostřed, je slitovnice, přičemž dva zastírající cherubové hledí na schránu smlouvy, která je osvětlena světlem šekínské slávy Krista sedícího na svém trůnu. Vidění v Danielovi 10 je prorocky uspořádáno tak, že Daniel hledí na slávu Krista jako na Šekínu na trůnu slitovnice, zatímco dva zastírající cherubové hledí do schrány!
Before the feast of trumpets Elijah claims his message of rain is the only message of rain that is of the Lord, and he sets forth a prediction that reaches its conclusion with a demonstration which proves who is or is not the messenger and what is or what isn’t the message. For three and a half years before Carmel king Ahab was searching for Elijah, for there is a period of controversy that precedes Carmel. Mount Carmel is simply the litmus test where character is manifested. The same period in Millerite history contained the same witness, as those who hated the message shut the faithful out of the churches and the faithful thereafter raised a message calling people out of the fallen former covenant people who were being passed by.
Před svátkem troubení si Eliáš osobuje, že jeho poselství o dešti je jediným poselstvím o dešti, které je od Pána, a předkládá předpověď, jež dospívá ke svému závěru v předvedení, které dokazuje, kdo je či není poslem a co je či není poselstvím. Po tři a půl roku před Karmelem král Achab hledal Eliáše, neboť Karmelu předchází období sporu. Hora Karmel je jednoduše lakmusovou zkouškou, při níž se projevuje charakter. Totéž období v milleritských dějinách obsahovalo totéž svědectví, neboť ti, kdo nenáviděli poselství, vyloučili věrné z církví a věrní poté pozdvihli poselství, které vyzývalo lidi, aby vyšli z padlého někdejšího smluvního lidu, jenž byl míjen.
Peter is at the Pentecostal Sunday law proclaiming the message of Joel, which means Peter is proclaiming the same message when the period of the Midnight Cry begins at the end of the Exeter camp meeting, which began when the prediction of Peter had been corrected as was Snow and Litch’s messages. A controversy always precedes the fulfillment of the prediction. The controversy therefore begins before the fulfillment of the prediction.
Petr při letničním nedělním zákoně hlásá poselství Joele, což znamená, že Petr hlásá totéž poselství, když na konci exeterského táborového shromáždění začíná období Půlnočního volání; to začalo tehdy, když byla Petrova předpověď opravena, stejně jako poselství Snowa a Litche. Naplnění předpovědi vždy předchází spor. Spor tedy začíná před naplněním předpovědi.
The message that causes anxiety for Ahab, Jezebel and her prophets, and the quibbling Jews of Christ day, and the fallen Protestants of Millerite history is identified by Peter as the book of Joel. Before the third litmus test that is marked by the loosing of the ass, Peter’s message is attacked by Laodicean Adventism, and Peter responds to the resistance by identifying that the messengers are not drunk, they are simply a fulfillment of Joel’s three chapters. Joel’s three chapters begin with a scathing condemnation of Laodicean Adventism. When the message reaches the ears of those who are drunken with strong drink they will respond. They confronted Christ as He descended the mount on His way to Jerusalem, and they confronted Him again in Jerusalem.
Poselství, které vyvolává úzkost u Achaba, Jezábel a jejích proroků, u hašteřivých Židů Kristových dnů a u padlých protestantů milleritské historie, označuje Petr jako knihu Jóel. Před třetí lakmusovou zkouškou, která je vyznačena odvázáním osla, je Petrovo poselství napadáno laodicejským adventismem a Petr na tento odpor odpovídá tím, že ukazuje, že poslové nejsou opilí, nýbrž jsou prostě naplněním tří kapitol knihy Jóel. Tři kapitoly knihy Jóel začínají zdrcujícím odsouzením laodicejského adventismu. Když toto poselství dosáhne sluchu těch, kdo jsou opojeni opojným nápojem, budou reagovat. Postavili se Kristu, když sestupoval s hory na své cestě do Jeruzaléma, a postavili se Mu znovu v Jeruzalémě.
The ass is loosed, the entry begins; the quibbling Jews want the message silenced. Jesus continues and then stops and weeps over the Adventism’s last day of probationary time. Then in Jerusalem another confrontation with the Jews who wish the people to cease their message. When the sun went down that day, probation for the Jewish nation reached another step. The progression of resistance continues to the death of the cross, and it began in earnest with the resurrection of Lazarus, which marked the arrival of the second angel and the tarrying time.
Osel je odvázán, vjezd začíná; puntičkářští Židé chtějí, aby bylo poselství umlčeno. Ježíš pokračuje, pak se zastaví a pláče nad posledním dnem adventismu v době milosti. Poté v Jeruzalémě následuje další střetnutí se Židy, kteří si přejí, aby lid přestal se svým poselstvím. Když toho dne slunce zapadlo, doba milosti pro židovský národ dospěla k dalšímu stupni. Postup odporu pokračuje až k smrti na kříži a začal naplno vzkříšením Lazara, které označilo příchod druhého anděla a dobu prodlení.
“Bethany was so near Jerusalem that the news of the raising of Lazarus was soon carried to the city. Through spies who had witnessed the miracle the Jewish rulers were speedily in possession of the facts. A meeting of the Sanhedrin was at once called to decide as to what should be done. Christ had now fully made manifest His control of death and the grave. That mighty miracle was the crowning evidence offered by God to men that He had sent His Son into the world for their salvation. It was a demonstration of divine power sufficient to convince every mind that was under the control of reason and enlightened conscience. Many who witnessed the resurrection of Lazarus were led to believe on Jesus. But the hatred of the priests against Him was intensified. They had rejected all lesser evidence of His divinity, and they were only enraged at this new miracle. The dead had been raised in the full light of day, and before a crowd of witnesses. No artifice could explain away such evidence. For this very reason the enmity of the priests grew deadlier. They were more than ever determined to put a stop to Christ’s work.
„Betanie byla Jeruzalému natolik blízko, že zpráva o Lazarově vzkříšení byla brzy donesena do města. Prostřednictvím vyzvědačů, kteří byli svědky tohoto zázraku, se židovští představitelé rychle obeznámili se skutečnostmi. Sanhedrin byl ihned svolán, aby rozhodl, co je třeba učinit. Kristus nyní plně zjevil svou moc nad smrtí a hrobem. Tento mocný zázrak byl vrcholným důkazem, který Bůh předložil lidem, že poslal svého Syna na svět k jejich spasení. Bylo to zjevení božské moci dostatečné k tomu, aby přesvědčilo každou mysl, jež byla pod vládou rozumu a osvíceného svědomí. Mnozí, kteří byli svědky Lazarova vzkříšení, uvěřili v Ježíše. Nenávist kněží vůči němu se však ještě vystupňovala. Odmítli všechny menší důkazy o jeho božství a tento nový zázrak je pouze rozlítil. Mrtvý byl vzkříšen za plného denního světla a před zástupem svědků. Žádná lest nemohla takový důkaz zpochybnit. Právě z tohoto důvodu se nepřátelství kněží stalo ještě smrtelnějším. Byli více než kdy jindy odhodláni učinit přítrž Kristovu dílu.“
“The Sadducees, though not favorable to Christ, had not been so full of malignity toward Him as were the Pharisees. Their hatred had not been so bitter. But they were now thoroughly alarmed. They did not believe in a resurrection of the dead. Producing so-called science, they had reasoned that it would be an impossibility for a dead body to be brought to life. But by a few words from Christ their theory had been overthrown. They were shown to be ignorant both of the Scriptures and of the power of God. They could see no possibility of removing the impression made on the people by the miracle. How could men be turned away from Him who had prevailed to rob the grave of its dead? Lying reports were put in circulation, but the miracle could not be denied, and how to counteract its effect they knew not. Thus far the Sadducees had not encouraged the plan of putting Christ to death. But after the resurrection of Lazarus they decided that only by His death could His fearless denunciations against them be stopped.” The Desire of Ages, 537.
„Saduceové, ačkoli Kristu nenaklonění, nebyli vůči Němu tak plní zlomyslnosti jako farizeové. Jejich nenávist nebyla tak trpká. Nyní však byli důkladně znepokojeni. Nevěřili ve vzkříšení mrtvých. Za pomoci takzvané vědy usuzovali, že by bylo nemožné, aby mrtvé tělo bylo přivedeno k životu. Avšak několika Kristovými slovy byla jejich teorie vyvrácena. Ukázalo se, že neznají ani Písma, ani moc Boží. Neviděli žádnou možnost, jak odstranit dojem, který zázrak na lid učinil. Jak bylo možné odvrátit lidi od Toho, kdo přemohl, aby oloupil hrob o jeho mrtvé? Do oběhu byly uváděny lživé zprávy, avšak zázrak nemohl být popřen, a nevěděli, jak čelit jeho účinku. Až dosud saduceové nepodporovali plán usmrtit Krista. Ale po vzkříšení Lazara se rozhodli, že jen Jeho smrtí mohou být zastavena Jeho nebojácná odsouzení namířená proti nim.“ Touha věků, 537.
Lazarus’s death marked the beginning of the four days that Jesus tarried. His death represented the arrival of the second angel, that marks the beginning of the tarrying time. His resurrection marks the resurrection of the two witnesses on December 31, 2023, twenty-two years after 9/11. His resurrection marks the resurrection of Ezekiel’s dead dry bones. His resurrection was typified by the creation of Adam, which consisted of humanity, represented by clay, being combined with Divinity, represented by the breath of life.
Lazarova smrt označila počátek čtyř dnů, během nichž Ježíš prodléval. Jeho smrt představovala příchod druhého anděla, který označuje počátek doby prodlévání. Jeho vzkříšení označuje vzkříšení dvou svědků dne 31. prosince 2023, dvacet dva let po 11. září. Jeho vzkříšení označuje vzkříšení Ezekielových mrtvých suchých kostí. Jeho vzkříšení bylo předobrazeno stvořením Adama, které spočívalo v tom, že lidství, představované hlínou, bylo spojeno s Božstvím, představovaným dechem života.
“The priests and rulers of the Jews hated Jesus; but multitudes thronged to listen to His words of wisdom and to witness His mighty works. The people were stirred with the deepest interest and anxiously followed Jesus to hear the instructions of this wonderful teacher. Many of the rulers believed on Him, but dared not confess their faith lest they should be put out of the synagogue. The priests and elders decided that something must be done to draw the attention of the people from Jesus. They feared that all men would believe on Him. They could see no safety for themselves. They must lose their position or put Jesus to death. And after they should put Him to death, there would still be those who were living monuments of His power. Jesus had raised Lazarus from the dead, and they feared that if they should kill Jesus, Lazarus would testify of His mighty power. The people were flocking to see him who was raised from the dead, and the rulers determined to slay Lazarus also, and put down the excitement. Then they would turn the people to the traditions and doctrines of men, to tithe mint and rue, and again have influence over them. They agreed to take Jesus when He was alone; for if they should attempt to take Him in a crowd, when the minds of the people were all interested in Him, they would be stoned.” Early Writings, 165.
„Kněží a židovští vůdcové Ježíše nenáviděli; avšak zástupy se hrnuly, aby naslouchaly Jeho slovům moudrosti a byly svědky Jeho mocných skutků. Lid byl pohnut nejhlubším zájmem a úzkostlivě následoval Ježíše, aby slyšel poučení tohoto podivuhodného učitele. Mnozí z vůdců v Něho uvěřili, ale neodvažovali se vyznat svou víru, aby nebyli vyloučeni ze synagogy. Kněží a starší se rozhodli, že je třeba něco učinit, aby odvrátili pozornost lidu od Ježíše. Obávali se, že všichni lidé v Něho uvěří. Pro sebe neviděli žádné bezpečí. Museli ztratit své postavení, anebo Ježíše usmrtit. A i poté, co by Ho usmrtili, by stále zůstali ti, kdo byli živými pomníky Jeho moci. Ježíš vzkřísil Lazara z mrtvých, a oni se obávali, že kdyby zabili Ježíše, Lazar by vydával svědectví o Jeho mocné síle. Lid se hrnul, aby spatřil toho, který byl vzkříšen z mrtvých, a vůdcové se rozhodli usmrtit i Lazara a potlačit toto vzrušení. Potom by obrátili lid k lidským tradicím a naukám, k desátkování máty a routy, a opět by nad ním získali vliv. Dohodli se, že Ježíše zajmou, až bude sám; neboť kdyby se Ho pokusili zajmout v zástupu, když mysl všeho lidu byla plně zaujata Jím, byli by ukamenováni.“ Early Writings, 165.
On July 18, 2020 the two witnesses of Revelation were slain and the second angel and tarrying time arrived. December 31, 2023 the two step resurrection process began. The first step was the foundation; the second step was the erection of the temple upon the foundation. The Laodicean Seventh-day Adventist church hated the message from the time it was born in 1989, and they hate it still. Now that the hated witnesses they thought were dead, are alive again; they will hate the message even more. They will argue about the prediction of July 18, 2020 with a venom that the Jews had for the resurrection of Lazarus. In the history of the temple test, Peter will answer their erroneous charges by pointing to the book of Joel as the answer to all their lies.
Dne 18. července 2020 byli zabiti dva svědkové ze Zjevení a nastal druhý anděl i čas prodlení. Dne 31. prosince 2023 započal dvoustupňový proces vzkříšení. Prvním krokem byl základ; druhým krokem bylo vztyčení chrámu na tomto základě. Laodicejská církev adventistů sedmého dne nenáviděla toto poselství od chvíle, kdy se zrodilo v roce 1989, a nenávidí je dosud. Nyní, když nenávidění svědkové, o nichž se domnívali, že jsou mrtví, znovu ožili, budou toto poselství nenávidět ještě více. Budou se přít o předpověď z 18. července 2020 s takovou jedovatostí, jakou Židé chovali vůči vzkříšení Lazara. V dějinách zkoušky chrámu Petr odpoví na jejich mylná obvinění tím, že jako odpověď na všechny jejich lži poukáže na knihu Jóel.
We will continue this study in the next article.
V příštím článku budeme v tomto studiu pokračovat.