In chapter eleven of Revelation, the two witnesses are lifted up to heaven as an ensign in “the same hour” that a “tenth part of the city” falls. In that hour the “second woe is past; and behold, the third woe cometh quickly.” Islam is the seventh trumpet and the third woe that comes at the “hour” of the Sunday law “earthquake.”
V jedenácté kapitole Zjevení jsou dva svědkové vzati vzhůru do nebe jako korouhev „v tu samou hodinu“, kdy padá „desátý díl města“. V tu hodinu „druhé běda pominulo; a aj, třetí běda přichází rychle“. Islám je sedmá polnice a třetí běda, které přichází v „hodině“ „zemětřesení“ nedělního zákona.
And they heard a great voice from heaven saying unto them, Come up hither. And they ascended up to heaven in a cloud; and their enemies beheld them. And the same hour was there a great earthquake, and the tenth part of the city fell, and in the earthquake were slain of men seven thousand: and the remnant were affrighted, and gave glory to the God of heaven. The second woe is past; and, behold, the third woe cometh quickly. And the seventh angel sounded; and there were great voices in heaven, saying, The kingdoms of this world are become the kingdoms of our Lord, and of his Christ; and he shall reign for ever and ever. And the four and twenty elders, which sat before God on their seats, fell upon their faces, and worshipped God, Saying, We give thee thanks, O Lord God Almighty, which art, and wast, and art to come; because thou hast taken to thee thy great power, and hast reigned. And the nations were angry, and thy wrath is come, and the time of the dead, that they should be judged, and that thou shouldest give reward unto thy servants the prophets, and to the saints, and them that fear thy name, small and great; and shouldest destroy them which destroy the earth. And the temple of God was opened in heaven, and there was seen in his temple the ark of his testament: and there were lightnings, and voices, and thunderings, and an earthquake, and great hail. Revelation 11:12–19.
A uslyšeli mocný hlas z nebe, který jim pravil: Vystupte sem. A vystoupili v oblaku do nebe; a jejich nepřátelé je spatřili. A v tu hodinu nastalo veliké zemětřesení a desátý díl města padl; a při zemětřesení bylo usmrceno sedm tisíc lidí; a ostatní se ulekli a vzdali slávu Bohu nebes. Druhé běda pominulo; a hle, třetí běda přichází rychle. I zatroubil sedmý anděl; a zazněly v nebi mocné hlasy, pravící: Království tohoto světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Krista; a bude kralovat na věky věků. A čtyřiadvacet starců, kteří seděli před Bohem na svých trůnech, padli na tváře své a klaněli se Bohu se slovy: Děkujeme tobě, Pane Bože všemohoucí, který jsi a který jsi byl a který přijdeš, že jsi převzal svou velikou moc a ujal ses kralování. I rozhněvaly se národy, a přišel tvůj hněv i čas mrtvých, aby byli souzeni, a abys dal odměnu svým služebníkům prorokům a svatým i těm, kdo se bojí tvého jména, malým i velikým; a abys zahubil ty, kdo hubí zemi. A otevřel se v nebi chrám Boží, a v jeho chrámu byla spatřena archa jeho smlouvy; a nastalo blýskání, hlasy, hromy, zemětřesení a veliké krupobití. Zjevení 11,12–19.
The two witnesses ascend to heaven in a cloud, which prophetically represents a group of angels. As previously cited in these articles and as found in Habakkuk’s Tables, Sister White identifies that when the individual messages represented as the first, the second and the third angel arrive into prophetic history, they are portrayed as singular angels, but the message of the Midnight Cry, is represented by many angels. The two witnesses are lifted up into heaven as they proclaim the message of the Midnight Cry by an army of angels, thus they are taken into heaven “in a cloud.”
Dva svědkové vystupují do nebe v oblaku, který prorocky představuje skupinu andělů. Jak již bylo v těchto článcích citováno a jak je uvedeno v Habakukových tabulkách, sestra Whiteová ukazuje, že když jednotlivá poselství, znázorněná jako první, druhý a třetí anděl, vstupují do prorockých dějin, jsou zobrazena jako jednotliví andělé, avšak poselství Půlnočního volání je znázorněno mnoha anděly. Dva svědkové jsou pozvednuti do nebe, když hlásají poselství Půlnočního volání vojskem andělů; proto jsou vzati do nebe „v oblaku“.
“Near the close of the second angel’s message, I saw a great light from heaven shining upon the people of God. The rays of this light seemed bright as the sun. And I heard the voices of angels crying, ‘Behold, the Bridegroom cometh; go ye out to meet Him!’
„Ke konci poselství druhého anděla jsem spatřila veliké světlo z nebe, jak září na Boží lid. Paprsky tohoto světla se zdály jasné jako slunce. A slyšela jsem hlasy andělů volajících: ‚Aj, Ženich přichází; vyjděte mu vstříc!‘“
“This was the midnight cry, which was to give power to the second angel’s message. Angels were sent from heaven to arouse the discouraged saints and prepare them for the great work before them. The most talented men were not the first to receive this message. Angels were sent to the humble, devoted ones, and constrained them to raise the cry, ‘Behold, the Bridegroom cometh; go ye out to meet Him!’ Those entrusted with the cry made haste, and in the power of the Holy Spirit sounded the message, and aroused their discouraged brethren. This work did not stand in the wisdom and learning of men, but in the power of God, and His saints who heard the cry could not resist it. The most spiritual received this message first, and those who had formerly led in the work were the last to receive and help swell the cry, ‘Behold, the Bridegroom cometh; go ye out to meet Him!’” Early Writings, 238.
„To bylo půlnoční volání, které mělo dát moc poselství druhého anděla. Z nebe byli posláni andělé, aby probudili sklíčené svaté a připravili je na veliké dílo, které bylo před nimi. Nejnadanější muži nepřijali toto poselství jako první. Andělé byli posláni k pokorným, oddaným věřícím a přiměli je, aby pozvedli volání: ‚Hle, Ženich přichází; vyjděte Mu vstříc!‘ Ti, jimž bylo toto volání svěřeno, pospíchali a v moci Ducha svatého zaznívali poselství a probouzeli své sklíčené bratry. Toto dílo nespočívalo v moudrosti a učenosti lidí, nýbrž v moci Boží, a Jeho svatí, kteří volání slyšeli, mu nemohli odolat. Nejduchovnější přijali toto poselství jako první a ti, kteří dříve stáli v čele díla, byli poslední, kdo je přijali a pomohli zesílit volání: ‚Hle, Ženich přichází; vyjděte Mu vstříc!‘“ Early Writings, 238.
In the hour of the earthquake, which destroys a tenth part of the city, seven thousand men are slain. The earthquake is the Sunday law in the United States. A city is a kingdom in prophecy, and the United States is one tenth of the kingdom of the ten kings of Revelation 17. The United States is overthrown at the earthquake of the Sunday law and ceases to be the sixth kingdom of Bible prophecy, and then transcends into the premier king of the ten kings, the seventh kingdom of Bible prophecy, who will agree to give their kingdom unto the papacy who is the eighth which is of the seven.
V hodině zemětřesení, které zničí desetinu města, bude pobito sedm tisíc mužů. Zemětřesení je nedělní zákon ve Spojených státech. Město je v proroctví královstvím a Spojené státy jsou jednou desetinou království deseti králů ze Zjevení 17. Spojené státy jsou svrženy při zemětřesení nedělního zákona a přestávají být šestým královstvím biblického proroctví, a poté se povyšují na předního krále z deseti králů, sedmé království biblického proroctví, kteří se dohodnou, že dají své království papežství, které je osmým a je z těch sedmi.
And the ten horns which thou sawest are ten kings, which have received no kingdom as yet; but receive power as kings one hour with the beast. These have one mind, and shall give their power and strength unto the beast. These shall make war with the Lamb, and the Lamb shall overcome them: for he is Lord of lords, and King of kings: and they that are with him are called, and chosen, and faithful. And he saith unto me, The waters which thou sawest, where the whore sitteth, are peoples, and multitudes, and nations, and tongues. And the ten horns which thou sawest upon the beast, these shall hate the whore, and shall make her desolate and naked, and shall eat her flesh, and burn her with fire. For God hath put in their hearts to fulfil his will, and to agree, and give their kingdom unto the beast, until the words of God shall be fulfilled. And the woman which thou sawest is that great city, which reigneth over the kings of the earth. Revelation 17:12–18.
A deset rohů, které jsi viděl, jest deset králů, kteří ještě nepřijali království; ale přijímají moc jako králové na jednu hodinu spolu se šelmou. Ti mají jednu mysl a dají svou moc i sílu šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže; neboť on je Pán pánů a Král králů; a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní. I řekl mi: Vody, které jsi viděl, kde sedí nevěstka, jsou lidé a zástupy a národy a jazyky. A deset rohů, které jsi viděl na šelmě, ti budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží, a budou jíst její tělo a spálí ji ohněm. Neboť Bůh vložil do jejich srdcí, aby vykonali jeho vůli a byli jedné mysli a dali své království šelmě, dokud se nenaplní slova Boží. A žena, kterou jsi viděl, jest to veliké město, které kraluje nad králi země. Zjevení 17,12–18.
The ten kings of the United Nations “agree” to “give their worldwide “kingdom unto the beast.” They have “one mind,” just as they “consulted together with one consent,” in Psalms eighty- three. Ahab was the king of the ten tribes, who committed the unlawful relationship of fornication with the whore of Tyre in Isaiah twenty-three. Ahab and Jezebel’s unlawful relationship typified the unlawful relationship of Herod and Herodias in the time of Elijah, represented as John the Baptist. Herod was a representative of the Roman Empire, which in Daniel seven, the Roman Empire consists of ten horns. The ten horns were typified by Ahab’s kingdom of ten tribes, and they both provide witnesses to the ten kings of the United Nations. With Ahab and Herod representing the state in the unlawful relationships, their role was to accomplish the persecution of heretics for the whore of Tyre, who sings her songs at the end of the symbolic seventy years.
Deset králů Organizace spojených národů „souhlasí“, že odevzdají své celosvětové „království šelmě“. Mají „jednu mysl“, právě tak jako se v Žalmu osmdesátém třetím „spolčili jednomyslně“. Achab byl králem deseti kmenů, který vstoupil do nezákonného smilného vztahu s nevěstkou z Týru v Izajáši dvacáté třetí. Nezákonný vztah Achaba a Jezábel byl předobrazem nezákonného vztahu Heroda a Herodiady v době Eliášově, znázorněného Janem Křtitelem. Herodes byl představitelem Římské říše, která se v Danielovi sedmém skládá z deseti rohů. Těch deset rohů bylo předobrazeno Achabovým královstvím deseti kmenů a obě poskytují svědectví o deseti králích Organizace spojených národů. Protože Achab i Herodes v těchto nezákonných vztazích představovali stát, jejich úlohou bylo vykonat pronásledování kacířů ve prospěch nevěstky z Týru, která zpívá své písně na konci symbolických sedmdesáti let.
“Kings and rulers and governors have placed upon themselves the brand of antichrist, and are represented as the dragon who goes to make war with the saints—with those who keep the commandments of God and who have the faith of Jesus.” Testimonies to Ministers, 38.
„Králové, vládci i místodržitelé na sebe vložili znamení antikrista a jsou představeni jako drak, který jde vést válku proti svatým — proti těm, kteří zachovávají Boží přikázání a mají víru Ježíšovu.“ Testimonies to Ministers, 38.
At the Sunday law the earth beast ceases to reign as the sixth kingdom of Bible prophecy, for it has just committed fornication with Jezebel, and then takes the leadership of the United Nations. It then forces the entire world to set up a worldwide image of the beast, as they had previously accomplished at the Sunday law in their nation.
Při nedělním zákoně přestává zemská šelma vládnout jako šesté království biblického proroctví, neboť se právě dopustila smilstva s Jezábel, a poté přebírá vedení Organizace spojených národů. Následně nutí celý svět, aby vztyčil celosvětový obraz šelmy, jak toho již dříve dosáhli při nedělním zákoně ve svém národě.
And deceiveth them that dwell on the earth by the means of those miracles which he had power to do in the sight of the beast; saying to them that dwell on the earth, that they should make an image to the beast, which had the wound by a sword, and did live. And he had power to give life unto the image of the beast, that the image of the beast should both speak, and cause that as many as would not worship the image of the beast should be killed. And he causeth all, both small and great, rich and poor, free and bond, to receive a mark in their right hand, or in their foreheads: And that no man might buy or sell, save he that had the mark, or the name of the beast, or the number of his name. Revelation 13:14–17.
A svádí obyvatele země těmi zázraky, které mu bylo dáno činit před očima šelmy, a říká obyvatelům země, aby zhotovili obraz šelmě, která měla ránu od meče, a ožila. A bylo mu dáno dát duch obrazu šelmy, aby obraz šelmy i mluvil a způsobil, aby byli pobiti všichni, kdo by se neklaněli obrazu šelmy. A působí to, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci, dostávají znamení na pravou ruku nebo na svá čela, a že nikdo nemůže kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má to znamení nebo jméno šelmy anebo číslo jejího jména. Zjevení 13,14–17.
Ahab, Herod, the ten kings of the Roman Empire and the ten kings of the United Nations represent the dragon that goes to make war with the saints, for it is always Jezebel’s paramour that accomplishes the persecuting of those who Jezebel classifies as heretics.
Achab, Herodes, deset králů Římské říše a deset králů Organizace spojených národů představují draka, který jde vést válku proti svatým, neboť pronásledování těch, které Jezábel označuje za kacíře, vždy vykonává milenec Jezábelin.
“Thus while the dragon, primarily, represents Satan, it is, in a secondary sense, a symbol of pagan Rome.” The Great Controversy, 439.
„Tak tedy, zatímco drak představuje především satana, je v druhotném smyslu symbolem pohanského Říma.“ The Great Controversy, 439.
At the earthquake of the Sunday law there are “seven thousand” men that are “slain.” In Daniel eleven and verse forty-one, “many are overthrown.” Those overthrown when the Sunday law arrives, are Laodicean Seventh-day Adventists who have not prepared for the crisis. The number “seven thousand” represents the remnant of God’s people. God told Elijah, at the crisis of mount Carmel, which represents the Sunday law crisis, that there were “seven thousand in Israel” who had not bowed a knee to Baal. The apostle Paul comments on this.
Při zemětřesení nedělního zákona je „zabito“ „sedm tisíc“ mužů. V Danielovi 11,41 je řečeno, že „mnozí padnou“. Ti, kdo padnou, když nastane nedělní zákon, jsou laodicejští adventisté sedmého dne, kteří se na krizi nepřipravili. Číslo „sedm tisíc“ představuje ostatek Božího lidu. Bůh řekl Eliášovi v krizi na hoře Karmel, která představuje krizi nedělního zákona, že v Izraeli je „sedm tisíc“ těch, kdo nesklonili koleno před Baalem. Apoštol Pavel to komentuje.
I say then, Hath God cast away his people? God forbid. For I also am an Israelite, of the seed of Abraham, of the tribe of Benjamin. God hath not cast away his people which he foreknew. Wot ye not what the scripture saith of Elias? how he maketh intercession to God against Israel, saying, Lord, they have killed thy prophets, and digged down thine altars; and I am left alone, and they seek my life. But what saith the answer of God unto him? I have reserved to myself seven thousand men, who have not bowed the knee to the image of Baal. Even so then at this present time also there is a remnant according to the election of grace. Romans 11:1–5.
Pravím tedy: Což Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne. Vždyť i já jsem Izraelec, z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjaminova. Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Což nevíte, co praví Písmo o Eliášovi? Jak se u Boha žalobně obrací proti Izraeli a říká: Pane, tvé proroky pobili a tvé oltáře rozkopali; a já jediný jsem zůstal, a usilují o můj život. Ale co mu praví Boží odpověď? Zachoval jsem si pro sebe sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před obrazem Bálovým. Tak tedy i v nynějším čase jest ostatek podle vyvolení z milosti. Římanům 11,1–5.
The words “seven thousand” represent a remnant of God’s people, but the context where they are symbolically identified, must be factored in. The men overthrown at the earthquake of the Sunday law are the remnant of unfaithful Seventh-day Adventists who are there and then, taken captive by modern spiritual Babylon. In the prophetic history of ancient literal Israel, when Babylon desolated Jerusalem the second of three times, there was a remnant of “seven thousand” “mighty” men “of the land” taken captive.
Slova „sedm tisíc“ představují ostatek Božího lidu, avšak je třeba vzít v úvahu kontext, v němž jsou symbolicky označena. Muži zahubení při zemětřesení zákona o neděli jsou ostatkem nevěrných adventistů sedmého dne, kteří jsou tam a tehdy zajati novodobým duchovním Babylónem. V prorockých dějinách starověkého doslovného Izraele, když Babylón podruhé ze tří případů zpustošil Jeruzalém, byl zajat ostatek „sedmi tisíc“ „udatných“ mužů „země“.
And he carried away Jehoiachin to Babylon, and the king’s mother, and the king’s wives, and his officers, and the mighty of the land, those carried he into captivity from Jerusalem to Babylon. And all the men of might, even seven thousand, and craftsmen and smiths a thousand, all that were strong and apt for war, even them the king of Babylon brought captive to Babylon. And the king of Babylon made Mattaniah his father’s brother king in his stead, and changed his name to Zedekiah. 2 Kings 24:15–17.
A odvedl Jehojachina do Babylóna, i královu matku a královy manželky, i jeho dvořany a mocné země; ty odvedl do zajetí z Jeruzaléma do Babylóna. A všechny udatné muže, celkem sedm tisíc, i řemeslníky a kováře, tisíc, všechny silné a způsobilé k boji, ty všechny odvedl babylónský král jako zajatce do Babylóna. A babylónský král ustanovil Matanjáše, bratra jeho otce, králem místo něho a změnil jeho jméno na Sidkijáš. 2 Královská 24,15–17.
Once the mighty men of Jerusalem are overthrown at the earthquake of the Sunday law, “the third woe cometh quickly. And the seventh angel sounded.” The third woe is the seventh trumpet that the seventh angel sounds. In the “hour” of the “earthquake” of the Sunday law—Islam strikes!
Jakmile budou mocní muži Jeruzaléma svrženi při zemětřesení nedělního zákona, „třetí běda přichází rychle. A sedmý anděl zatroubil.“ Třetí běda je sedmá trouba, na kterou troubí sedmý anděl. V „hodině“ „zemětřesení“ nedělního zákona — islám udeří!
One of the primary characteristics of Islam in the first and second woes, was the historical fact that their mode of warfare was unlike the common tactics of war carried out in the history where they fulfilled their prophetic role. Their mode of warfare was to strike suddenly and unexpectedly. The word “assassin” is derived from the practices of the Islamic warriors in that period of history. Their attacks were as the Japanese Kamikazes of World War Two. The Islamic warriors expected to die when they assassinated their target. For this reason, a common practice for the warriors was to prepare for death by getting intoxicated on hashish, before their attack to help subdue the fear of death. When they struck their victims, it was sudden and unexpected, and their dependence upon hashish for the desired mental state, combined with the secret attack, formed the etymological basis of the word “assassin,” due to its connection with the word hashish.
Jednou z hlavních charakteristik islámu v prvním a druhém běda byl historický fakt, že jejich způsob vedení války se lišil od běžných válečných taktik uplatňovaných v dějinách v době, kdy naplňovali svou prorockou úlohu. Jejich způsob boje spočíval v tom, že zasazovali úder náhle a neočekávaně. Slovo „assassin“ je odvozeno od praktik islámských bojovníků v onom období dějin. Jejich útoky byly jako útoky japonských kamikaze za druhé světové války. Islámští bojovníci očekávali, že zemřou, když zavraždí svůj cíl. Z tohoto důvodu bylo běžnou praxí bojovníků připravovat se na smrt tím, že se před útokem omamovali hašišem, aby tak pomohli potlačit strach ze smrti. Když udeřili na své oběti, bylo to náhlé a neočekávané, a jejich závislost na hašiši pro dosažení žádoucího duševního stavu, spojená s tajným útokem, utvořila etymologický základ slova „assassin“ pro jeho spojitost se slovem hašiš.
The third woe and the seventh trumpet “cometh quickly.”
Třetí běda a sedmá polnice „přichází rychle“.
Similarly, on October 22, 1844, the messenger of the covenant came “suddenly” to His temple. Sister White defined the “suddenness” of the arrival of the messenger of the covenant, representing that His coming was “unexpected.” Therefore all four “comings” that were fulfilled on October 22, 1844 were unexpected and sudden.
Podobně i dne 22. října 1844 přišel posel smlouvy „náhle“ do svého chrámu. Sestra Whiteová vyložila „náhlost“ příchodu posla smlouvy tak, že jeho příchod byl „neočekávaný“. Proto všechna čtyři „příchody“, které se naplnily 22. října 1844, byly neočekávané a náhlé.
“The coming of Christ as our high priest to the most holy place, for the cleansing of the sanctuary, brought to view in Daniel 8:14; the coming of the Son of man to the Ancient of Days, as presented in Daniel 7:13; and the coming of the Lord to His temple, foretold by Malachi, are descriptions of the same event; and this is also represented by the coming of the bridegroom to the marriage, described by Christ in the parable of the ten virgins, of Matthew 25.” The Great Controversy, 426.
„Příchod Krista jako našeho velekněze do nejsvětější svatyně, k očištění svatyně, zjevený v Danieli 8,14; příchod Syna člověka ke Věkovitému, jak je představen v Danieli 7,13; a příchod Pána do jeho chrámu, předpověděný Malachiášem, jsou popisem téže události; a totéž je také znázorněno příchodem ženicha na svatbu, jak jej Kristus popsal v podobenství o deseti pannách v Matouši 25.“ Velké drama věků, 426.
The parable of the ten virgins is repeated to the very letter, thus all four “comings” that were fulfilled on October 22, 1844, are to be fulfilled to the very letter again at the earthquake that is the Sunday law. Commenting on the parable of the virgins, Sister White adds to the witness that identifies the suddenness and unexpectedness that is symbolized at the earthquake of the Sunday law, which is the perfect fulfillment of the Midnight Cry.
Podobenství o deseti pannách se bude opakovat do posledního písmene; proto mají být všechny čtyři „příchody“, které se naplnily 22. října 1844, znovu naplněny do posledního písmene při zemětřesení, jímž je nedělní zákon. Když sestra Whiteová komentuje podobenství o pannách, připojuje ke svědectví další důkaz, který ukazuje na náhlost a neočekávanost symbolizovanou při zemětřesení nedělního zákona, jež je dokonalým naplněním Půlnočního volání.
“Character is revealed by a crisis. When the earnest voice proclaimed at midnight, ‘Behold, the bridegroom cometh; go ye out to meet him,’ the sleeping virgins roused from their slumbers, and it was seen who had made preparation for the event. Both parties were taken unawares, but one was prepared for the emergency, and the other was found without preparation. Character is revealed by circumstances. Emergencies bring out the true metal of character. Some sudden and unlooked-for calamity, bereavement, or crisis, some unexpected sickness or anguish, something that brings the soul face to face with death, will bring out the true inwardness of the character. It will be made manifest whether or not there is any real faith in the promises of the word of God. It will be made manifest whether or not the soul is sustained by grace, whether there is oil in the vessel with the lamp.
„Charakter se zjevuje v krizi. Když o půlnoci zazněl naléhavý hlas: ‚Aj, ženich přichází; vyjděte mu vstříc,‘ spící panny se probudily ze svého spánku a ukázalo se, kdo se na tuto událost připravil. Obě skupiny byly zaskočeny, avšak jedna byla na tuto naléhavou situaci připravena, zatímco druhá se ukázala nepřipravena. Charakter se zjevuje okolnostmi. Mimořádné situace odhalují pravou jakost charakteru. Nějaké náhlé a neočekávané neštěstí, zármutek či krize, nějaká nečekaná nemoc nebo úzkost, něco, co přivádí duši tváří v tvář smrti, odhalí pravou vnitřní podstatu charakteru. Ukáže se, zda v zaslíbení Božího slova je či není skutečná víra. Ukáže se, zda je či není duše nesena milostí, zda je v nádobě s lampou olej.“
“Testing times come to all. How do we conduct ourselves under the test and proving of God? Do our lamps go out? or do we still keep them burning? Are we prepared for every emergency by our connection with Him who is full of grace and truth? The five wise virgins could not impart their character to the five foolish virgins. Character must be formed by us as individuals.” Review and Herald, October 17, 1895.
„Doby zkoušky přicházejí na všechny. Jak se chováme pod Boží zkouškou a prověřováním? Zhasínají naše lampy? anebo je stále udržujeme hořící? Jsme pro každou mimořádnou okolnost připraveni svým spojením s Tím, který je plný milosti a pravdy? Pět moudrých panen nemohlo předat svůj charakter pěti pošetilým pannám. Charakter musí být utvářen každým z nás jako jednotlivcem.“ Review and Herald, 17. října 1895.
At the earthquake of the Sunday law, the United States ceases to be the sixth kingdom of Bible prophecy. The remnant of seven thousand Laodicean Adventists that have not prepared for the crisis, will manifest a character prepared for the mark of the beast. Then Islam suddenly and unexpectedly arrives, for “the third woe cometh quickly” as “the seventh angel” sounds!
Při zemětřesení nedělního zákona přestávají Spojené státy být šestým královstvím biblického proroctví. Ostatek sedmi tisíc laodicejských adventistů, kteří se na tuto krizi nepřipravili, projeví charakter připravený přijmout znamení šelmy. Tehdy islám náhle a neočekávaně přichází, neboť „třetí běda přichází rychle“, když zaznívá „sedmý anděl“!
The four ‘comings’ that were all fulfilled on October 22, 1844 are then repeated. The first coming identified the opening of the judgment, in fulfillment of Daniel eight verse fourteen. It confirmed the message of the first angel that announced that the “hour” of His judgment is come. That fulfillment typifies the “hour” of the earthquake, which begins at the Sunday law, and is the “hour” when Islam brings “His judgment” upon the United States for the passage of a Sunday law.
Čtyři „příchody“, které se všechny naplnily 22. října 1844, se poté opakují. První příchod označil zahájení soudu, jako naplnění osmé kapitoly Daniela, verše čtrnáctého. Potvrdil poselství prvního anděla, který oznámil, že přišla „hodina“ Jeho soudu. Toto naplnění předobrazuje „hodinu“ zemětřesení, která začíná při nedělním zákonu a je „hodinou“, kdy islám přináší „Jeho soud“ na Spojené státy za přijetí nedělního zákona.
The messenger of the covenant in Malachi chapter three, came suddenly to the temple He had raised up in forty-six years from 1798 to 1844, to enter into a covenant with the “Levites” of the Millerite history. At the earthquake of the Sunday law, the messenger of the covenant suddenly comes to enter into the temple of resurrected dead dry bones, to enter into covenant with the “Levites” of the history of the one hundred and forty-four thousand.
Posel smlouvy v třetí kapitole Malachiáše náhle přišel do chrámu, který za čtyřicet šest let od roku 1798 do roku 1844 vybudoval, aby vstoupil do smlouvy s „Lévijci“ milleritských dějin. Při zemětřesení nedělního zákona přichází posel smlouvy náhle, aby vstoupil do chrámu vzkříšených mrtvých suchých kostí, aby vstoupil do smlouvy s „Lévijci“ dějin sto čtyřiceti čtyř tisíc.
At the earthquake of the Sunday law the Son of man comes to the Father to receive a kingdom in fulfillment of Daniel seven verse thirteen, as He did on October 22, 1844, for at the “hour” of the earthquake there are “voices in heaven,” who proclaim, that the “kingdoms of this world are become the kingdoms of our Lord, and of his Christ; and he shall reign for ever and ever. And the four and twenty elders, which sat before God on their seats, fell upon their faces, and worshipped God, Saying, We give thee thanks, O Lord God Almighty, which art, and wast, and art to come; because thou hast taken to thee thy great power, and hast reigned.”
Při zemětřesení nedělního zákona přichází Syn člověka k Otci, aby přijal království, v naplnění Daniele sedmé kapitoly, třináctého verše, stejně jako to učinil 22. října 1844; neboť v „hodině“ zemětřesení zaznívají „hlasy v nebi“, které prohlašují, že „království tohoto světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Krista; a bude kralovat na věky věků. A čtyřiadvacet starců, kteří seděli před Bohem na svých trůnech, padli na své tváře a klaněli se Bohu se slovy: Děkujeme ti, Pane Bože všemohoucí, který jsi, který jsi byl a který máš přijít, neboť jsi na sebe přijal svou velikou moc a ujal ses kralování.“
In the hour of the earthquake, when His judgment is come, and the two witnesses who have been previously resurrected from the street where they had been murdered stand up. Then, as a mighty army, they are lifted up to heaven while the remnant of seven thousand Laodicean Adventist are overthrown. The wise wheat has there and then been separated from the foolish tares. Christ then receives His kingdom and the seventh trumpet sounds, which is also the third woe, which arrives suddenly and unexpectedly, and then “the nations” are “angry, and thy wrath is come.”
V hodině zemětřesení, když přišel Jeho soud a dva svědkové, kteří byli předtím vzkříšeni z ulice, kde byli zavražděni, povstali. Potom jsou jako mocné vojsko vyzdviženi do nebe, zatímco ostatek sedmi tisíc laodicejských adventistů je svržen. Moudrá pšenice zde a tehdy byla oddělena od pošetilého koukolu. Kristus pak přijímá své království a zaznívá sedmá polnice, která je také třetím běda, jež přichází náhle a nečekaně, a tehdy se „národy“ „rozhněvaly, i přišel tvůj hněv“.
The angering of the nations is the prophetic role of Islam, and it begins at the hour of the earthquake and continues until the close of human probation and the seven last plagues, which are presented by the words, “thy wrath has come.” Between the Sunday law in the United States and the close of probation, where God’s wrath is manifested in the seven last plagues—the third woe, a symbol of Islam; the seventh trumpet, a symbol of Islam; and the angering of the nations, a symbol of Islam; provides three symbolic witnesses that the message of the Midnight Cry is a fulfillment of Islam’s arrival at the Sunday law.
Rozhněvání národů je prorockou úlohou islámu a začíná v hodině zemětřesení a pokračuje až do uzavření lidské doby milosti a sedmi posledních ran, které jsou vyjádřeny slovy: „přišel tvůj hněv“. Mezi nedělním zákonem ve Spojených státech a uzavřením doby milosti, kdy se Boží hněv zjevuje v sedmi posledních ranách, třetí běda, symbol islámu; sedmá trubka, symbol islámu; a rozhněvání národů, symbol islámu; poskytují tři symbolická svědectví, že poselství Půlnočního volání je naplněním příchodu islámu při nedělním zákonu.
As with the Millerite movement at the beginning, the Midnight Cry message was a correction of a failed prediction. In the Millerite history it was a failure of the event that was predicted to take place. In Millerite history at the beginning, the Philadelphians presented their failed prediction, because God held His hand over a mistake in the 1843 chart.
Stejně jako na počátku milleritského hnutí bylo i poselství Půlnočního volání opravou nevydařeného předpovědění. V dějinách milleritů šlo o selhání události, o níž bylo předpověděno, že nastane. Na počátku milleritských dějin filadelfští předložili své nevydařené předpovědění, protože Bůh držel svou ruku nad omylem na schématu z roku 1843.
In the Laodicean movement at the end of Future for America, God never held His hand over the mistake. It was human hands that covered the truth that time was to be no longer used in prophetic application. Human hands represent human works.
V laodicejském hnutí na konci Future for America Bůh nikdy nedržel svou ruku nad tím omylem. Byly to lidské ruce, které zakryly pravdu, že čas již nemá být nadále používán v prorocké aplikaci. Lidské ruce představují lidské skutky.
In the ending movement of the one hundred and forty-four thousand, the error of applying time was sin, for the application of prophetic time was to be no longer used. The sinful application of time was typified by Moses disregarding God’s command to circumcise his son, and it was typified by Uzzah disregarding God’s command that only the priests could handle the ark. It was not the Lord’s will for either of those sinful actions or inactions to be accomplished by God’s people. Sin has only one definition and it is the transgression of the law. Moses transgressed God’s law of circumcision, Uzzah transgressed God’s law of the sanctuary and this movement transgressed God’s prophetic law. Ancient Israel was made the depositaries of God’s law and the Advent movement in its beginning and end were also made the depositaries of God’s prophetic truths.
V závěrečném hnutí sto čtyřiceti čtyř tisíc bylo chybou uplatňování času hříchem, neboť používání prorockého času již nemělo být dále uplatňováno. Hříšné uplatňování času bylo předobrazeno tím, že Mojžíš nedbal Božího příkazu obřezat svého syna, a bylo předobrazeno i tím, že Uzza nedbal Božího příkazu, že s truhlou smějí nakládat pouze kněží. Nebylo Pánovou vůlí, aby kterýkoli z těchto hříšných skutků či opomenutí byl vykonán Božím lidem. Hřích má pouze jednu definici, a tou je přestoupení zákona. Mojžíš přestoupil Boží zákon obřízky, Uzza přestoupil Boží zákon svatyně a toto hnutí přestoupilo Boží prorocký zákon. Starověký Izrael byl ustanoven za strážce Božího zákona a adventní hnutí na svém počátku i na svém konci bylo rovněž ustanoveno za strážce Božích prorockých pravd.
In her distress, Zipporah immediately accomplished the act of circumcising their son herself, thus representing the repentance those who were involved in this movement were to immediately manifest for the sinful inaction of allowing the application of time to be associated with the message. David likewise manifests severe repentance for Uzzah’s action. For the movement to argue that the application of time in the prediction of July 18, 2020 was in some way correct, that somehow that it was God’s will, is to argue that Moses and Zipporah didn’t truly need to uphold God’s explicit commands, and that God did not really care whether Uzzah touched the ark. July 18, 2020 was a false prediction, and the element that was false was the element of time.
Ve svém soužení Sipora bez prodlení sama vykonala obřízku jejich syna, a tím představovala pokání, které měli ti, kdo byli do tohoto hnutí zapojeni, bezodkladně projevit za hříšnou nečinnost, jež dovolila, aby bylo s poselstvím spojováno časové určení. Také David projevuje hluboké pokání za Uzzovu čin. Tvrdí-li toto hnutí, že použití času v předpovědi 18. července 2020 bylo nějakým způsobem správné, že to bylo jaksi Boží vůlí, pak tím tvrdí, že Mojžíš a Sipora ve skutečnosti nemuseli zachovávat Boží výslovné příkazy a že Bohu ve skutečnosti nezáleželo na tom, zda se Uzza archy dotkl. 18. červenec 2020 byl falešnou předpovědí a falešným prvkem v ní byl prvek času.
These truths will be explored further in the next article.
Tyto pravdy budou dále rozvedeny v příštím článku.
“The Lord has shown me that the message of the third angel must go, and be proclaimed to the scattered children of the Lord, and that it should not be hung on time; for time never will be a test again. I saw that some were getting a false excitement arising from preaching time; that the third angel’s message was stronger than time can be. I saw that this message can stand on its own foundation, and that it needs not time to strengthen it, and that it will go in mighty power, and do its work, and will be cut short in righteousness.” Experience and Views, 48.
„Pán mi ukázal, že poselství třetího anděla musí jít vpřed a být hlásáno rozptýleným dětem Páně a že nesmí být zavěšeno na čas; neboť čas už nikdy nebude znovu zkouškou. Viděla jsem, že někteří podléhali falešnému vzrušení, které vznikalo z kázání o čase; že poselství třetího anděla bylo silnější, než jakým může být čas. Viděla jsem, že toto poselství může obstát na svém vlastním základu, že k svému posílení čas nepotřebuje a že půjde v mocné síle, vykoná své dílo a bude zkráceno ve spravedlnosti.“ Experience and Views, 48.