Dáníẹ́lì orí kejì dúró fún áńgẹ́lì kejì ti Ìfihàn orí kẹrìnlá. Nítorí náà, ó dúró fún èkejì nínú ìdánwò mẹ́ta, tí a gbé kalẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ìdánwò oúnjẹ, tí ìdánwò ìríran tẹ̀ lé, àti ìdánwò lítímọ̀sì ní ìkẹyìn. Gbogbo àwọn ìdánwò mẹ́tẹ̀ẹ̀ta wọ̀nyẹn, tí wọ́n tún jẹ́ àwọn àmì ojú ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀, wà nínú ìhìn áńgẹ́lì kìíní ti Ìfihàn orí kẹrìnlá. Gẹ́gẹ́ bí ó ti rí pẹ̀lú áńgẹ́lì kìíní ti Ìfihàn orí kẹrìnlá, Dáníẹ́lì orí kìíní náà ní ọ̀kọ̀ọ̀kan nínú àwọn ìdánwò mẹ́tẹ̀ẹ̀ta wọ̀nyẹn.
Ìdánwò kejì, tàbí ìhìnrere angẹli kejì, bẹ̀rẹ̀ ní òpin ìdánwò kìíní. Orí kejì tẹ̀lé orí kìíní. Ìparí ìdánwò kejì sì bẹ̀rẹ̀ ìdánwò kẹta ní títẹ̀lé ara wọn. Àkókò tí ìdánwò kejì ṣàpẹẹrẹ ni a fi hàn nípasẹ̀ àádọ́rin ọdún ìgbèkùn Dáníẹ́lì, tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìṣẹ́gun lórí Jehoiakim, tí ó sì parí ní àṣẹ Kírúsì. Bí òpin àádọ́rin ọdún wọ̀nyẹn ṣe ń sún mọ́lé, Dáníẹ́lì mọ̀ nípasẹ̀ Ọ̀rọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ Ọlọ́run pé òpin náà ti fẹ́ dé.
Ní ọdún kìíní ìjọba Dariusi ọmọ Ahaswerusi, ẹni tí ó jẹ́ láti inú irú-ọmọ àwọn Mẹdi, ẹni tí a fi jẹ ọba lórí ìjọba àwọn ará Kálídíà; ní ọdún kìíní ìjọba rẹ̀ èmi Dáníẹ́lì mọ̀ nípasẹ̀ àwọn ìwé iye ọdún náà, èyí tí ọ̀rọ̀ Olúwa ti tọ̀ Jẹ́rémáyà wòlíì, pé yóò mú ọdún àádọ́rin ṣẹ nípa ahoro Jérúsálẹ́mù. Dáníẹ́lì 9:1, 2.
Dáníẹ́lì ń ṣojú àwọn ènìyàn Ọlọ́run ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn tí wọ́n mọ ìtumọ̀ àpẹẹrẹ ti ọdún àádọ́rin ìgbèkùn náà, ìmọ̀ yẹn sì ṣẹlẹ̀ díẹ̀ kí àwọn ọdún àádọ́rin àpẹẹrẹ náà tó parí. Àwọn ènìyàn Ọlọ́run ti lóye ìgbèkùn ọdún àádọ́rin náà ní tòótọ́, ṣùgbọ́n ohun tí Dáníẹ́lì ń ṣojú ni ìmọ̀ pé àwọn ọdún àádọ́rin wọ̀nyí ń ṣàpẹẹrẹ àkókò àsọtẹ́lẹ̀ láti Oṣù Kẹsán 11, 2001, títí dé òfin Ọjọ́ Àìkú. Fún Dáníẹ́lì, àwọn ọdún wọ̀nyí parí ní àṣẹ Kírúsì, èyí tí, ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, ń ṣojú òfin Ọjọ́ Àìkú ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà.
Kété ṣáájú òfin ọjọ́ Àìkú, a jí àwọn ènìyàn Ọlọ́run sí òye àsọtẹ́lẹ̀ tí àádọ́rin ọdún ìṣàpẹẹrẹ náà dúró fún. Àwọn ọdún ìṣàpẹẹrẹ wọ̀nyẹn bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Jèhóákímù, ẹni tí ó dúró fún ọjọ́ kọkànlá oṣù Kẹsàn-án, ọdún 2001, nígbà tí, pẹ̀lú dídé Ìsìláàmù ti Ègbé kẹta, áńgẹ́lì alágbára ti Ìfihàn orí kejìdínlógún sọ̀ kalẹ̀, tí ó sì kéde ìṣubú Bábílónì. Ìṣubú Bábílónì dúró fún ìhìn-iṣẹ́ áńgẹ́lì kejì, ní ọjọ́ kọkànlá oṣù Kẹsàn-án, ọdún 2001 sì ni àkókò ìdánwò kejì bẹ̀rẹ̀ fún àwọn tí wọ́n jẹ ìwé tí a fi pamọ́ tí ó wà ní ọwọ́ áńgẹ́lì náà. Àkókò yẹn, tí àádọ́rin ọdún ìṣàpẹẹrẹ náà dúró fún, ń bá a lọ títí dé òfin ọjọ́ Àìkú.
Bí òpin ti ń sún mọ́lé, gẹ́gẹ́ bí a ti fi Dáníẹ́lì ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ ní ọdún kìíní ìjọba Dáríúsì, ojú àwọn ènìyàn Ọlọ́run ń ṣí sí ìdánwò ère ẹranko náà. Wọ́n ti lóye díẹ̀ lára àwọn òtítọ́ tí ó ní í ṣe pẹ̀lú ìdánwò ère ẹranko náà tẹ́lẹ̀, ṣùgbọ́n apá tí wọ́n wá lóye kété ṣáájú òpin àkókò àsọtẹ́lẹ̀ áńgẹ́lì kejì ti wà ní ìpamọ́ nínú òkùnkùn. Bí Dáníẹ́lì ti ń kẹ́kọ̀ọ́ Ọ̀rọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ Ọlọ́run, tí ó sì wá mọ̀ ìtumọ̀ àádọ́rin ọdún náà, a darí rẹ̀ sí àdúrà, gẹ́gẹ́ bí a ti darí rẹ̀ sí àdúrà nígbà tí ó mọ̀ nípa ìhalẹ̀mọ́ni tí ó kan ìyè tàbí ikú láti ọ̀dọ̀ Nebukadinésárì nítorí àlá rẹ̀ nípa ère. Nínú Dáníẹ́lì orí kẹsàn-án, gẹ́gẹ́ bí ó ti rí nínú Dáníẹ́lì orí kejì, bí Dáníẹ́lì ti ń gbàdúrà, ó gba ìmọ́lẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀.
Bẹ́ẹ̀ ni, nígbà tí mo ṣì ń sọ̀rọ̀ nínú àdúrà, ọkùnrin náà, Gabrieli, ẹni tí mo ti rí nínú ìran ní ìbẹ̀rẹ̀, nígbà tí a mú un fò ní kíákíá, ó fi ọwọ́ kàn mí ní àkókò ẹbọ ìrọ̀lẹ́. Ó sì fún mi ní ìmọ̀, ó sì bá mi sọ̀rọ̀, ó sì wí pé, Ìwọ Daniẹli, nísinsin yìí ni mo jáde wá láti fún ọ ní òye àti ìmòye. Danieli 9:21, 22.
“Ogbon àti òye” tí a fi fún Dáníẹ́lì bí ó ti ń gbàdúrà bá àdúrà rẹ̀ mu nínú orí kejì.
Lẹ́yìn náà ni Dáníẹ́lì lọ sí ilé rẹ̀, ó sì fi ọ̀ràn náà hàn fún Hananiah, Mishael, àti Azariah, àwọn alábàákẹ́gbẹ́ rẹ̀: kí wọ́n lè bẹ Ọlọ́run ọ̀run fún àánú nípa àṣírí yìí; kí Dáníẹ́lì àti àwọn ẹlẹgbẹ́ rẹ̀ má bàa ṣègbé pọ̀ pẹ̀lú àwọn ọlọ́gbọ́n ìyókù ní Bábílónì. Nígbà náà ni a fihàn àṣírí náà fún Dáníẹ́lì nínú ìran òru. Nígbà náà ni Dáníẹ́lì bùkún fún Ọlọ́run ọ̀run. Dáníẹ́lì 2:17–19.
Lẹ́yìn ìlà lórí ìlà, àdúrà méjèèjì Dáníẹ́lì jẹ́ àdúrà kan náà. A fi àwọn méjèèjì hàn ní àkókò ìtàn tí ó dúró gẹ́gẹ́ bí àmì ìṣàpẹẹrẹ fún ìdánwò ìran ti áńgẹ́lì kejì, tí ń ṣẹlẹ̀ láàárín September 11, 2001, àti òfin Sunday tí ń bọ̀ láìpẹ́. Níwájú ìhalẹ̀ ikú tí ń bọ̀ láti ọwọ́ Nebukadineṣari, àti pẹ̀lú ìmọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ ti àádọ́rin ọdún Jeremiah àti ìbúra ìgbà méje ti Mósè, Dáníẹ́lì ń gbàdúrà àdúrà Lefitiku ogún-ún mẹ́fà, nígbà tí ó sì ń bẹ Ọlọ́run pé kí Ó fi àṣírí àsọtẹ́lẹ̀ ìkẹyìn ti àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì hàn án. Àṣírí náà ni Johanu sọ̀rọ̀ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ìṣípayá Jésù Kristi.
Nínú orí kẹsàn-án, a rí Dáníẹ́lì ní ibi ìyípadà láàárín àwọn ìjọba méjì. Babiloni ti ṣubú sí ọwọ́ àwọn Mídíà àti àwọn Pásíà ṣẹ̀ṣẹ̀, nítorí pé ó jẹ́ ọdún kìn-ín-ní ti Dáríọ̀, báyìí sì ni a fi àwọn ènìyàn Ọlọ́run sí ipò ìkẹyìn àwọn ọjọ́ ní ibi ìyípadà tí a fi àmì sí nínú ìṣísẹ̀ áńgẹ́lì kìíní àti pẹ̀lú ìṣísẹ̀ áńgẹ́lì kẹta.
Ẹgbẹ́ Fíládẹ́lfíà ti àwọn ọmọlẹ́yìn Miller yí padà sí Laodíkíà ní ọdún 1856, ẹgbẹ́ Laodíkíà ti Future for America sì ń yí padà sí ẹgbẹ́ Fíládẹ́lfíà ní òpin ọjọ́ mẹ́ta àtààbọ̀ tí wọ́n fi wà ní ipò òkú ní òpópónà nínú Ìfihàn orí kọkànlá. Ìdánwò tí ẹgbẹ́ Fíládẹ́lfíà ti àwọn ọmọlẹ́yìn Miller kùnà nínú rẹ̀ láti ọdún 1856 títí di ọdún 1863 ní í ṣe pẹ̀lú ẹ̀kọ́ nípa “ìgbà méje.”
Ìdánwò fún ìṣípò Laodicea ti Future for America wà ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú àìnípẹ̀kun láti mọ ipò ìtúká wọn, lẹ́yìn náà kí wọ́n sì wọ inú àdúrà àti ìrírí Léfítíkù ogún mẹ́fà. Dáníẹ́lì wà ní àsìkò ìyípadà láàárín Bábílónì àti àwọn ìjọba Mẹ́dò-Pérṣíà, kó sì tó ìparí àkókò ọdún mẹ́tàdínlógójì tí a fi àṣẹ Kúrúsì ṣe ààmì. Ọdún mẹ́tàdínlógójì náà ni àyíká àdúrà Dáníẹ́lì, àti pé ọdún mẹ́tàdínlógójì náà ṣàpẹẹrẹ “ìgbà méje” ti Mósè. Méjèèjì nínú àwọn àdúrà Dáníẹ́lì bá àsìkò ìyípadà tí a fi “ìgbà méje” ṣe ààmì mu nínú ìṣípò áńgẹ́lì àkọ́kọ́, bẹ́ẹ̀ náà sì ni nínú ìṣípò áńgẹ́lì kẹta.
“Àṣírí” tí a ṣí payá fún Dáníẹ́lì ni ìṣípayá nípa ère Nebukadinésárì. “Àṣírí” ère Nebukadinésárì ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn ni pé ó dúró fún ìjọba mẹ́jọ, kì í ṣe mẹ́rin. Nínú àwọn àpilẹ̀kọ tí ó ṣáájú, tí ó wà lábẹ́ ẹ̀ka náà, “Ẹ̀kẹjọ Jẹ́ Ọ̀kan lára Àwọn Méje,” a ti fi òtítọ́ yìí hàn tẹ́lẹ̀. Nínú àṣírí náà ni ìṣípayá nípa àkókò ìyípadà náà wà, nígbà tí ẹ̀kẹjọ, tí ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn méje, yóò dé. “Àṣírí” ère Nebukadinésárì ni ìjẹ́rìísí àjíǹde ìwo ìlànà Pùròtẹ́sítáǹtì tòótọ́ àti ìwo ìlànà ìjọba olómìnira. Àwọn àjíǹde méjèèjì yìí fi hàn pé ìwo kọ̀ọ̀kan ni ẹ̀kẹjọ, ṣùgbọ́n ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn méje; ìyípadà láti ẹ̀kẹfà dé ẹ̀kẹjọ fún ìwo méjèèjì sì wáyé nínú àyíká àsọtẹ́lẹ̀ kan tí ó kan ìdánwò tí ó ní í ṣe pẹ̀lú “ìgbà méje” Mósè. Ìyípadà náà wáyé gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nípasẹ̀ Dáníẹ́lì, kété ṣáájú àṣẹ Kírúsì, tí ó dúró fún àṣẹ fífi òfin ọjọ́ Àìkú lélẹ̀ ní orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà. Lẹ́yìn náà, ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, nípasẹ̀ àwọn ìgbésẹ̀ tí ó yára, a mú ọgbẹ́ apaniyan ètò ìṣàkóso póòpù láradá bí ètò ìṣàkóso póòpù náà ṣe di orí kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn méje, bí òun náà ṣe ń la ìyípadà àsọtẹ́lẹ̀ kan kọjá, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nípasẹ̀ ère Nebukadinésárì ní Dáníẹ́lì orí kejì.
Nítorí náà, Dáníẹ́lì wọlé lọ sí ọ̀dọ̀ Áríókù, ẹni tí ọba ti yàn láti pa àwọn ọlọ́gbọ́n Babeli run; ó sì lọ, ó wí fún un báyìí pé; Má ṣe pa àwọn ọlọ́gbọ́n Babeli run: mú mi wọlé lọ sí iwájú ọba, èmi yóò sì fi ìtumọ̀ náà hàn fún ọba. Nígbà náà ni Áríókù mú Dáníẹ́lì wọlé lọ sí iwájú ọba ní kánkán, ó sì wí fún un báyìí pé, Èmi ti rí ọkùnrin kan lára àwọn ìgbèkùn Júdà, ẹni tí yóò jẹ́ kí ọba mọ ìtumọ̀ náà. Ọba sì dáhùn, ó wí fún Dáníẹ́lì, ẹni tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Belteshasari, Ṣé ìwọ lè jẹ́ kí n mọ àlá tí mo ti rí, àti ìtumọ̀ rẹ̀ bí? Dáníẹ́lì 2:24–26.
Lẹ́yìn tí a ti fi àṣírí náà hàn Daniel, a mẹ́nu kan orúkọ rẹ̀ méjèèjì, èyí tí ó fi hàn pé ó dúró fún àwọn ènìyàn májẹ̀mú, tí wọ́n ṣẹ̀ṣẹ̀ ṣí wọ inú ìgbòkègbodò Filadẹ́lfíà ti àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún ó lé mẹ́rìnlélógójì ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Ó fi ìwà ìránṣẹ́ Ọlọ́run hàn nípa bíbéèrè pé kí a má ṣe ṣekúpa ẹnikẹ́ni nítorí pé wọn kò lè lóye “àṣírí” náà. A ṣe àfihàn ìyàtọ̀ láàárín ìwà rẹ̀ àti ti Arioch, ìránṣẹ́ Nebuchadnezzar kan tí ó ń wá ìyìn lọ́dọ̀ ọba fún wíwá Daniel rí. Daniel wá tọ́ka sí ìyàtọ̀ láàárín ìfarahàn àsọtẹ́lẹ̀ tòótọ́ àti ti àwọn amòye Bábílónì, nígbà tí ó fi ìbéèrè dáhùn ìbéèrè Nebuchadnezzar, lẹ́yìn náà, ní ìyàtọ̀ sí Arioch, kò lo òye rẹ̀ nípa “àṣírí” náà láti gbé ara rẹ̀ ga, ṣùgbọ́n dípò bẹ́ẹ̀ ó gbé Ọlọ́run ọ̀run ga.
Dáníẹ́lì dáhùn níwájú ọba, ó sì wí pé, Àṣírí tí ọba béèrè kò sí ní agbára àwọn ọlọ́gbọ́n, àwọn awòràwọ̀, àwọn oṣó, tàbí àwọn abífín láti fi hàn fún ọba; ṣùgbọ́n Ọlọ́run kan wà ní ọ̀run, ẹni tí ń ṣí àwọn àṣírí payá, tí ó sì ń jẹ́ kí a mọ̀ fún Nebukadinésárì ọba ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ ní ọjọ́ ìkẹyìn. Àlá rẹ, àti ìran orí rẹ lórí ibùsùn rẹ, wọ̀nyí ni. Daniel 2:27, 28.
Daniel bẹ̀rẹ̀ ìgbékalẹ̀ rẹ̀ nípa “àṣírí” náà nípa fífi hàn pé ó jẹ́ “àṣírí” tí ó ṣàlàyé ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Àṣírí ìtàn tí a fi pamọ́ nípa ààrá méje náà ń fi ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn hàn. Ère Nebuchadnezzar jẹ́ apá kan nínú àṣírí ọjọ́ ìkẹyìn tí a ṣí èdìdì rẹ̀ kété ṣáájú kí àkókò àánú tó dópin. A fi í hàn kété ṣáájú kí àkókò àánú tó dópin, ní àkókò ìyípadà náà nígbà tí ìwo méjèèjì ti ẹranko ilẹ̀ di ẹ̀kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje, gẹ́gẹ́ bí Daniel ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ ní ọdún kìíní Darius.
Ní ti ìwọ, ọba, nígbà tí o wà lórí ibùsùn rẹ, èrò rẹ wọ ọkàn rẹ nípa ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ lẹ́yìn èyí; ẹni tí ń fi ohun ìkọ̀kọ̀ hàn sì ti mú kí o mọ ohun tí yóò ṣẹlẹ̀. Ṣùgbọ́n ní ti èmi, kì í ṣe nítorí ọgbọ́n kan tí ó wà nínú mi ju ti gbogbo alààyè lọ ni a fi sọ àṣírí yìí di mímọ̀ fún mi, bí kò ṣe nítorí àwọn ẹni tí yóò fi ìtumọ̀ rẹ̀ hàn fún ọba, àti kí ìwọ lè mọ àwọn ìrònú ọkàn rẹ. Danieli 2:29, 30.
Dáníẹ́lì fi ẹ̀rí kejì mú ìdí òtítọ́ náà múlẹ̀ pé àlá Nebukadnessari dá lórí àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, nígbà tí ó sọ pé, “ẹni tí ń fi àṣírí hàn ń sọ ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ di mímọ̀ fún ọ,” “lẹ́yìn èyí.” Lẹ́yìn náà, Dáníẹ́lì tọ́ka sí i pé a kò fi àṣírí náà hàn nítorí òun, tàbí nítorí pé ọgbọ́n rẹ̀ pọ̀ ju ti ènìyàn èyíkéyìí mìíràn lọ, ṣùgbọ́n pé a fi “àṣírí” náà fún Nebukadnessari “nítorí àwọn tí yóò sọ ìtumọ̀ náà di mímọ̀.” A fi “àṣírí” náà fún àwọn tí yóò gbé “ìtumọ̀” àlá náà kalẹ̀ fún ọba tẹ̀mí ti Bábílónì ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. A fi àṣírí náà fún àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún ó lé mẹ́rìnlélógójì ní pàtó, nítorí pé “àṣírí” náà wà fún àwọn tí yóò kéde ìṣubú ìkẹyìn Bábílónì ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Dáníẹ́lì wá fi àlá nípa ère náà hàn, èyí tí a ti fi pamọ́ sínú òkùnkùn, tí ó sì mú ìdánwò tí ó jẹ́ ọ̀ràn ìyè tàbí ikú náà wá.
Ìwọ, ọba, ríran, sì wò ó, kíyèsí i, ère ńlá kan. Ère ńlá yìí, tí ìmọ́lẹ̀ rẹ̀ pọ̀ gan-an, dúró níwájú rẹ; ìrísí rẹ̀ sì jẹ́ ẹ̀rù. Orí ère yìí jẹ́ wúrà dídára, àyà rẹ̀ àti apá rẹ̀ jẹ́ fàdákà, inú rẹ̀ àti itan rẹ̀ jẹ́ idẹ, Ẹsẹ̀ rẹ̀ jẹ́ irin, ẹsẹ̀ rẹ̀ láti ìsàlẹ̀ jẹ́ apá kan irin, apá kan amọ̀. Ìwọ ń wò ó títí di ìgbà tí a fi gé òkúta kan jáde láìfi ọwọ́ ṣe, èyí tí ó lu ère náà ní ẹsẹ̀ rẹ̀ tí ó jẹ́ irin àti amọ̀, tí ó sì fọ́ wọn túútúú. Nígbà náà ni irin, amọ̀, idẹ, fàdákà, àti wúrà, fọ́ túútúú pọ̀, wọ́n sì di bí ìyàngbò ibi ìpakà ìpakà ooru; afẹ́fẹ̀ sì gbé wọn lọ, tí a kò sì rí ibi kankan fún wọn mọ́: òkúta náà tí ó lu ère náà sì di òkè ńlá, ó sì kún gbogbo ayé. Èyí ni àlá náà; àwa yóò sì sọ ìtumọ̀ rẹ̀ níwájú ọba. Danieli 2:31–36.
Àlá Nebukadinésárì fi àwọn ìjọba àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì hàn láti àkókò rẹ̀ títí dé àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, nígbà tí ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélọ́gọ́rin [144,000], tí a ṣojú fún nípasẹ̀ Dáníẹ́lì nínú ìfihàn rẹ̀ fún Nebukadinésárì, àti nípasẹ̀ òkúta tí a gé jáde láìfi ọwọ́ ṣe, tí ó run àwọn ìjọba ayé tí a ṣojú fún nínú àwòrán náà, èyí tí yóò sì di òkè ńlá tí yóò kún gbogbo ayé. Àlá náà jẹ́ nípa àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, ní ibi-ìyípadà àsọtẹ́lẹ̀ náà nígbà tí a ṣí ìkẹyìn àṣírí àsọtẹ́lẹ̀ payá fún ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélọ́gọ́rin [144,000].
Gẹ́gẹ́ bí ọ̀págun ìwo Pùròtẹ́sítáǹtì tòótọ́ náà, wọ́n wá ń gbé ìhìn áńgẹ́lì kẹta lọ sí ayé tí ń kú lọ. Ìhìn náà ń túbọ̀ lágbára títí tí ó fi di igbe ńlá nígbà tí a bá gbé òfin ọjọ́ Àìkú kalẹ̀ ní Àwọn Ìpínlẹ̀ Aṣọ̀kan Amẹ́ríkà, nígbà tí a bá sọ gbígba àmì ẹranko náà di dandan. Ṣáájú àṣẹ yẹn, àwọn tí Dáníẹ́lì dúró fún ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn yóò dojú kọ ìdánwò ère ẹranko náà. Ìdánwò náà jẹ́ ìdánwò tí ó dá lórí ohun tí ojú rí, ó sì ń béèrè pé kí àwọn tí Dáníẹ́lì dúró fún rí àwọn ìgbésẹ̀ tí ń mú àṣẹ òfin ọjọ́ Àìkú wá. A ń dán wọn wò láti mọ̀ bóyá wọ́n ti yan ìlànà àtọ̀runwá tí ó ń jẹ́ kí wọ́n lè rí ìdánwò ère náà tí ó farapamọ́ nínú òkùnkùn. Ìdánwò wọn ní í ṣe pẹ̀lú ìrẹ̀sílẹ̀ ara ẹni àti ìjẹ́wọ́. Ó ní í ṣe pẹ̀lú gbígbà pé a fún Dáníẹ́lì ní òye nínú àlá àti ìran, nítorí bí wọ́n bá kọ̀ láti gbọ́ ohùn Dáníẹ́lì tí ń ké ní aginjù, wọ́n dà bí àwọn tí wọ́n kọ̀ ìhìn Jòhánù Onítẹ̀bọmi ní ìgbà ayé Kristi.
Arábìnrin White sọ fún wa pé àwọn ìwé Dáníẹ́lì àti Ìfihàn ń mú ara wọn pé, àti ọ̀rọ̀ náà “mú … pé” tí ó lò túmọ̀ sí mímú dé ìpé. Ní òpin oṣù Keje, ọdún 2023, Kìnnìún ẹ̀yà Júdà bẹ̀rẹ̀ sí í tú ìdìdì Ìfihàn Jésù Kristi náà gẹ́gẹ́ bí Ó ti ṣèlérí láti ṣe kété ṣáájú ìpèníjà ìdánwò. Nípa bẹ́ẹ̀, Ó tọ́ka sí àwọn òtítọ́ Bíbélì tí a ti lóye rẹ̀ dáadáa tẹ́lẹ̀, ṣùgbọ́n tí a ní láti lóye wọn nísinsìnyí nínú àyè àwọn ọjọ́ ìkẹyìn.
Ọ̀kan lára àwọn òtítọ́ wọ̀nyí ni ẹlẹ́rìí méjèèjì ti Ìfihàn orí kọkànlá. Òmíràn sì ni ìtàn tí ó jẹ́ ìmúṣẹ pípé ti “àrá méje” ti Ìfihàn orí kẹwàá. Ó ti mú àwọn òtítọ́ jáde láti inú àwọn ìlà àtúnṣe mímọ́ tí ń sọ̀rọ̀ nípa ìdààmú Ọjọ́ Kejìdínlógún, oṣù Keje, ọdún 2020. Ó ti lo àwọn àmì ọ̀nà mẹ́rin tí ó wà nínú ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn ìlà àtúnṣe mímọ́, tí ń ṣàfihàn ìtàn ìfúnnilára agbára sí ìránṣẹ́ àkọ́kọ́ títí dé ìdájọ́, ní ọ̀nà kan tí a kò tíì mọ̀ rí rí ṣáájú. Dáníẹ́lì orí kejì mú púpọ̀ nínú àwọn èrò wọ̀nyí wá sí ìpé pípé, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn òtítọ́ jíjinlẹ̀ wọ̀nyí farapamọ́ nínú òkùnkùn fún àwọn tí ń kọ̀ láti jẹ ẹ̀kọ́-ọ̀nà tí a tọ́ka sí gẹ́gẹ́ bí Alfa àti Omega.
Ní ìparí ìkẹ́kọ̀ọ́ yìí lórí Dáníẹ́lì orí kejì, a ó ṣókí àkótán, a sì so díẹ̀ lára àwọn òtítọ́ àti àwọn àmì-ọ̀nà tí a mú wá sí ìpé pípé nípa Dáníẹ́lì orí kejì pọ̀. Nípa ṣíṣe bẹ́ẹ̀, a ń fi hàn pé àṣírí tí a fihàn fún Dáníẹ́lì nínú ìran alẹ́ náà dúró fún àwọn òtítọ́ wọ̀nyí gan-an.
A ó ṣàlàyé àkótán àti ìparí náà nínú àpilẹ̀kọ tí ó kàn.
“Olúwa ní àwọn ọ̀nà tí ó yàn fúnra Rẹ̀ láti bá ènìyàn pàdé nínú àṣìṣe wọn àti ìpadàsẹ́yìn wọn. A rán àwọn ojiṣẹ́ Rẹ̀ láti gbé ẹ̀rí tí ó ṣe kedere wá kí wọ́n lè jí wọn kúrò nínú ipò oorun wọn, kí wọ́n sì ṣí àwọn ọ̀rọ̀ iyebíye ti ìyè, Ìwé Mímọ́ Mímọ́, sí òye wọn. Àwọn ènìyàn wọ̀nyí kì í ṣe oníwàásù lásán, ṣùgbọ́n ìránṣẹ́, àwọn amú-imọ́lẹ̀, àwọn olùṣọ́ aláìléṣinṣin, tí yóò rí ewu tí a ti kìlọ̀ rẹ̀ síwájú, tí wọn yóò sì kìlọ̀ fún àwọn ènìyàn. Wọ́n gbọ́dọ̀ dàbí Kristi nínú ìtara gíga wọn, nínú ọgbọ́n ìmúlò wọn tí ó ní ìrònú jinlẹ̀, nínú ìsapá tiwọn fún ẹnìkọ̀ọ̀kan—ní kúkúrú, nínú gbogbo iṣẹ́ ìránṣẹ́ wọn. Wọ́n gbọdọ̀ ní ìsọ̀kan alààyè pẹ̀lú Ọlọ́run, wọ́n sì gbọdọ̀ mọ àwọn àsọtẹ́lẹ̀ àti àwọn ẹ̀kọ́ ìṣe ti Májẹ̀mú Láéláé àti Ti Titun dáadáa tó bẹ́ẹ̀ gẹ́gẹ́ bí wọ́n ti lè mú àwọn ohun tuntun àti àwọn ohun àtijọ́ jáde láti inú ilé ìṣúra ọ̀rọ̀ Ọlọ́run.” Testimonies, volume 5, 251.