Nínú àpilẹ̀kọ tí ó ṣáájú, a mú àwọn àbùdá àsọtẹ́lẹ̀ ti ìpè karùn-ún, èyí tí í ṣe ègbé àkọ́kọ́, bá òfin ọjọ́ Àìkú tí yóò dé láìpẹ́ mu. Wíwo ìpè karùn-ún gẹ́gẹ́ bí àkọ́kọ́ nínú àwọn ìpè mẹ́ta tí ó gbẹ̀yìn, láti ojú ìwòye pé àkọ́kọ́ ń ṣàpèjúwe ìkẹyìn, mú ipa àsọtẹ́lẹ̀ tí ẹ̀sìn Ìsìláàmù kó nínú ègbé àkọ́kọ́ bá ìmìtìtì ilẹ̀ nínú Ìfihàn orí kọkànlá mu. Mo gba ìmeèlì kan láti ọ̀dọ̀ ọ̀rẹ́ mi kan ní ọjọ́ kejì lẹ́yìn tí a jíròrò àpilẹ̀kọ yìí ní ìpàdé ọjọ́ Ìsinmi, ọ̀rẹ́ mi náà sì ń gbìyànjú láti mú ìpè kẹfà, èyí tí í ṣe ègbé kejì, bá òfin ọjọ́ Àìkú tí yóò dé láìpẹ́ mu. Èyí jẹ́ ọ̀nà tí ó tọ́, nítorí àwọn ìpè mẹ́ta tí ó gbẹ̀yìn jẹ́ ègbé mẹ́ta.

Mo sì wò ó, mo sì gbọ́ angẹli kan tí ń fò láàrín ọ̀run, tí ó ń sọ ní ohùn ńlá pé, Ègbé, ègbé, ègbé ni fún àwọn olùgbé ayé nítorí àwọn ohùn mìíràn ti kàkàkí àwọn angẹli mẹ́ta tí ó ṣì ń bọ̀ láti fún! Ìfihàn 8:13.

Àwọn kàkàkí mẹ́ta ìkẹyìn jẹ́ àmì àfihàn ọ̀tọ̀ nínú àwọn kàkàkí méje, gẹ́gẹ́ bí àwọn ìjọ mẹ́ta ìkẹyìn ṣe yàtọ̀ sí àwọn mẹ́rin àkọ́kọ́, àti bí àwọn èdìdì mẹ́ta ìkẹyìn ṣe yàtọ̀ nínú àwọn èdìdì méje. A ti máa ń sọ̀rọ̀ lórí òtítọ́ àsọtẹ́lẹ̀ yìí ní ọ̀pọ̀ ìgbà láti ọ̀pọ̀ ọdún sẹ́yìn. Pẹ̀lú ìmọ́lẹ̀ tí ó ń jáde láti inú ìgbéyẹ̀wò ìbànújẹ àkọ́kọ́ àti ìkẹta gẹ́gẹ́ bí àmì àfihàn alifa àti omega, a gbọ́dọ̀ tún wo àwọn ìbànújẹ mẹ́ta náà gẹ́gẹ́ bí ìlò àsọtẹ́lẹ̀ ní ìlọ́po mẹ́ta.

Ìlò mẹ́ta ti àsọtẹ́lẹ̀ fi hàn pé gbogbo àwọn àbùdá àsọtẹ́lẹ̀ ti ìyọnu kìíní àti ti kejì yóò wà nínú ìyọnu kẹta. Ìyọnu kìíní ni Íslámù ti Arábíà, ìyọnu kejì sì ni Íslámù ti Tọ́kì. Ìyọnu kìíní ni láti “ṣe wọn ní ìrora,” ìyọnu kejì sì ni láti “pa” ìdá mẹ́ta ènìyàn kan.

Ìyà ti Ègbé Kìn-ín-ní náà

A sì fi fún wọn pé kí wọn má pa wọn, ṣugbọn kí a máa yà wọ́n lóró fún oṣù márùn-ún: ìyà tí wọ́n fi ń yà wọ́n lóró sì rí bí ìyà akekèé, nígbà tí ó bá gún ènìyàn. … Wọ́n sì ní ìrù bí ti akekèé, oró sì wà nínú ìrù wọn: agbára wọn sì ni láti ṣe ènìyàn ní ibi fún oṣù márùn-ún. Ìfihàn 9:5, 10.

Ikú Ègbé Kejì

A sì tú àwọn áńgẹ́lì mẹ́rẹ̀ẹ̀rin náà sílẹ̀, tí a ti pèsè wọn sílẹ̀ fún wákàtí kan, àti ọjọ́ kan, àti oṣù kan, àti ọdún kan, kí wọn lè pa ìdá mẹ́ta nínú ènìyàn. … Nípa àwọn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta wọ̀nyí ni a fi pa ìdá mẹ́ta nínú ènìyàn, nípa iná, àti nípa èéfín, àti nípa imí-ọjọ, tí ó ti ẹnu wọn jáde. Ìṣípayá 9:15, 18.

Ìdá méjì nínú mẹ́ta àwọn ènìyàn tí a kò pa kò ronú pìwà dà.

Àwọn ọkùnrin yòókù tí a kò fi àwọn àjàkálẹ̀-àrùn wọ̀nyí pa, wọn kò sì ronúpìwàdà nínú iṣẹ́ ọwọ́ wọn, kí wọn má bàa jọ́sìn àwọn ẹ̀mí èṣù, àti àwọn ère wúrà, àti fàdákà, àti idẹ, àti òkúta, àti igi: àwọn tí wọn kò lè ríran, tàbí gbọ́ran, tàbí rìn: bẹ́ẹ̀ ni wọn kò sì ronúpìwàdà nínú ìpànìyàn wọn, tàbí oṣó wọn, tàbí àgbèrè wọn, tàbí olè wọn. Ifihan 9:20, 21.

Àwọn fèrè méje náà jẹ́ àpẹẹrẹ àwọn àjàkálẹ̀-àrùn méje ìkẹyìn, àti ní ẹsẹ̀ ogún ni a ti pè àwọn fèrè náà ní àjàkálẹ̀-àrùn. Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà jẹ́ ìdámẹ́ta kan nínú ìṣọ̀kan mẹ́ta ti dragoni, ẹranko àti wòlíì èké, a sì pa á gẹ́gẹ́ bí ìjọba kẹfà nígbà òfin Ọjọ́ Àìkú. Ikú rẹ̀ ṣẹlẹ̀ nítorí ìjọsìn èké, tí a fi “àwọn iṣẹ́ ọwọ́ wọn,” “ìjọsìn” “àwọn ẹ̀mí èṣù àti àwọn ère wúrà, àti fàdákà, àti idẹ, àti òkúta, àti igi,” “ìpànìyàn,” “oògùn,” “àgbèrè,” àti “olè jíjà” ṣe àpẹẹrẹ.

Ìjọsìn èké, tí ìjọsìn ọjọ́ Àìkú jẹ́ àpẹẹrẹ rẹ̀, ni “okùnfà” tí ó yẹ kí wọ́n ronú pìwà dà kúrò nínú rẹ̀, ṣùgbọ́n wọn kò ronú pìwà dà, nítorí náà “àbájáde” rẹ̀ ni ìdálóró àti ikú tí àwọn eṣú Ìsìláàmù mú wá. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a pa ìdámẹ́ta àwọn ènìyàn, ìyẹn Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ìdámẹ́ta méjì yòókù kò ronú pìwà dà.

Ègbé àti Àwọn Áńgẹ́lì

Ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì bá áńgẹ́lì àkọ́kọ́ àti èkejì mu nínú ìtàn àwọn Millerite, a sì tún ìtàn náà ṣe ní pípé gẹ́gẹ́ bí ó ti rí, títí dé lẹ́tà kọ̀ọ̀kan, nínú ìtàn àwọn ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [ọgọ́rùn-ún] [mẹ́rìnlélógójì]. Ìtàn àwọn ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [ọgọ́rùn-ún] [mẹ́rìnlélógójì] ni ìtàn áńgẹ́lì kẹta, ó sì bá ègbé kẹta mu. Gẹ́gẹ́ bí a ti tún àwọn àmì ọ̀nà ìtàn àwọn Millerite ṣe nínú ìtàn àwọn ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [ọgọ́rùn-ún] [mẹ́rìnlélógójì], bẹ́ẹ̀ náà ni a óo tún àwọn àmì ọ̀nà ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì ṣe nínú ìtàn áńgẹ́lì kẹta.

“Àwọn ìfìròyìn àkọ́kọ́ àti èkejì ni a fi lélò ní ọdún 1843 àti 1844, àti pé nísinsìnyí a wà lábẹ́ ìkéde ìkẹta; ṣùgbọ́n gbogbo àwọn ìfìròyìn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta náà ṣì ní láti máa kéde. Ó ṣe pàtàkì gan-an nísinsìnyí gẹ́gẹ́ bí ó ti jẹ́ rí tẹ́lẹ̀ pé kí a tún wọn sọ fún àwọn tí ń wá òtítọ́. Pẹ̀lú kọ̀wé àti ohùn ni a ó fi jẹ́ kí ìkéde náà dún, ní fífi ìtòlẹ́sẹẹsẹ wọn hàn, àti ìlò àwọn àsọtẹ́lẹ̀ tí ń mú wa dé ọ̀dọ̀ ìfìròyìn áńgẹ́lì ìkẹta. Kò lè sí ìkẹta láìsí àkọ́kọ́ àti èkejì. Àwọn ìfìròyìn wọ̀nyí ni a ní láti fi fún ayé nínú àwọn ìtẹ̀jáde, nínú àwọn àsọyé, ní fífi hàn nínú ìlà ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ àwọn ohun tí ó ti ṣẹlẹ̀ àti àwọn ohun tí yóò ṣẹlẹ̀.” Selected Messages, ìwé 2, 104.

Iṣẹ́ wa gẹ́gẹ́ bí akẹ́kọ̀ọ́ àsọtẹ́lẹ̀ ni láti so ìhìnrere áńgẹ́lì kìíní àti kejì pọ̀ sínú ìhìnrere áńgẹ́lì kẹta. Láìsí ìhìnrere méjèèjì àkọ́kọ́, ẹ kò lè ní ìhìnrere kẹta, nítorí pé “kẹta kò lè wà láìsí kìíní àti kejì.” Èyí jẹ́ òtítọ́ ní ti ‘àtẹ̀léṣe,’ nítorí bí kò bá sí kìíní àti kejì, nígbà náà kẹta náà di kìíní ní tòótọ́. Ó tún jẹ́ òtítọ́ ní ti ‘àkóónú,’ nítorí àwọn àbùdá àsọtẹ́lẹ̀ ti kìíní àti kejì ń fi àwọn àbùdá kẹta hàn. Ní ti ìṣirò, kò sí kẹta láìsí kìíní àti kejì, àti ní ti àsọtẹ́lẹ̀, kò sí àwọn àmì ọ̀nà nínú áńgẹ́lì kẹta, bí a bá fi àwọn àmì ọ̀nà ti kìíní àti kejì sílẹ̀.

“Ọlọ́run ti fi àwọn ìrántí Ìfihàn 14 sí ipò wọn nínú ìlà àsọtẹ́lẹ̀, iṣẹ́ wọn kì yóò sì dáwọ́ dúró títí di ìparí ìtàn ayé yìí. Ìrántí angẹli kìn-ín-ní àti ti kejì ṣì jẹ́ òtítọ́ fún àkókò yìí, wọ́n sì ní láti máa lọ ní ìbámu pẹ̀lú èyí tí ó tẹ̀lé. Angẹli kẹta ń kéde ìkìlọ̀ rẹ̀ pẹ̀lú ohùn ńlá. ‘Lẹ́yìn nǹkan wọ̀nyí,’ ni Johanu wí pé, ‘mo rí angẹli mìíràn sọ̀kalẹ̀ láti ọ̀run wá, ẹni tí ó ní agbára ńlá, a sì fi ògo rẹ̀ tan ìmọ́lẹ̀ sí gbogbo ayé.’ Nínú ìtan-ìmọ́lẹ̀ yìí, ìmọ́lẹ̀ gbogbo àwọn ìrántí mẹ́tẹ̀ẹ̀ta náà ni a darapọ̀.” The 1888 Materials, 803, 804.

Iṣẹ́ wa ni láti fi hàn “nínú ìlà ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ àwọn ohun tí ó ti wà” nínú ìṣípò àwọn ọmọ-ẹ̀yìn Miller, “àti àwọn ohun tí yóò wà” nínú ìṣípò ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [144,000].

“Olúwa ti fẹ́rẹ̀ẹ́ dá ayé lẹ́bi nítorí àìṣòdodo rẹ̀. Ó sì ti fẹ́rẹ̀ẹ́ dá àwọn ẹgbẹ́ ẹ̀sìn lẹ́bi nítorí ìkọ̀sílẹ̀ wọn sí ìmọ́lẹ̀ àti òtítọ́ tí a ti fi fún wọn. Ìránṣẹ́ ńlá náà, tí ó so ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kìn-ín-ní, èkejì, àti ẹ̀kẹta pọ̀, ni a ó fi fún ayé. Èyí ni yóò jẹ́ ẹrù iṣẹ́ wa.” The Seventh-day Adventist Bible Commentary, volume 7, 950.

Ìṣọ̀kan ìhìnrere áńgẹ́lì kìn-ín-ní àti ti kejì ni ó ń tan ìmọ́lẹ̀ sórí ayé nígbà tí áńgẹ́lì Ìfihàn mẹ́rìnlá [18] sọ̀kalẹ̀. Ó sọ pé, “‘Lẹ́yìn nǹkan wọ̀nyí,’ ni Johanu wí, ‘mo rí áńgẹ́lì mìíràn sọ̀kalẹ̀ láti ọ̀run wá, tí ó ní agbára ńlá, a sì fi ògo rẹ̀ tan ìmọ́lẹ̀ sórí ayé.’ Nínú ìtànmọ́lẹ̀ yìí, ìmọ́lẹ̀ gbogbo àwọn ìhìnrere mẹ́tẹ̀ẹ̀ta ni a so pọ̀.” “Ìtànmọ́lẹ̀” tí ó bá “ayé” tí a “tan ìmọ́lẹ̀ sí” yìí jẹ́ ìmúṣẹ nígbà tí “ìmọ́lẹ̀ gbogbo àwọn ìhìnrere mẹ́tẹ̀ẹ̀ta bá so pọ̀.” Iṣẹ́ fífi ìlà kún ìlà, àwọn ìhìnrere mẹ́tẹ̀ẹ̀ta, papọ̀, nípa mímú ìtàn àwọn Millerite wá sínú àfíwèránṣẹ́ pẹ̀lú ìtàn àwọn ọgọ́rùn-ún mẹ́rìnlélógójì ẹgbẹ̀rún náà, ni a sì tún ní láti ṣe pẹ̀lú àwọn ègbé mẹ́ta náà.

Ìṣubú Bábílónì, gẹ́gẹ́ bí áńgẹ́lì kejì ti kéde rẹ̀, kò lè yà kúrò nínú ìhìn iṣẹ́ áńgẹ́lì àkọ́kọ́. Ìhìn iṣẹ́ áńgẹ́lì àkọ́kọ́ dá Ìpadàbọ̀ Kejì Kristi mọ̀ ní ọdún 1843, àti nígbà tí ìhìn iṣẹ́ náà ṣubú, ipa tí ìhìn iṣẹ́ náà mú jáde ni ó fa ìṣubú àwọn ìjọ Pùròtẹ́sítáǹtì. Ipá náà ni áńgẹ́lì kejì, ìdí sì ni ìṣubú ìhìn iṣẹ́ áńgẹ́lì àkọ́kọ́. Bí kò bá ti sí áńgẹ́lì àkọ́kọ́, ìṣubú Bábílónì gẹ́gẹ́ bí áńgẹ́lì kejì ti kéde rẹ̀ kì bá ti sí. Ẹ̀yà tí ó so ìdí àti ipa pọ̀ mọ́ra ni “àkókò.” “Àkókò” náà (1843) kò ṣẹ sí ìmúṣẹ, ìṣubú náà sì ni ó mú “ipa” náà wá. “Ìdí” náà ni àṣìṣe ìfaramọ́ pé àwọn àsọtẹ́lẹ̀ mẹ́ta tí Miller ti parí èrò lórí wọn ní àìtọ́ ni yóò parí ní nǹkan bí ọdún 1843. Àwọn àsọtẹ́lẹ̀ mẹ́ta wọ̀nyí ti 1335, 2300, àti ọdún 2520 ni Miller gbà pé wọ́n yóò dópin pẹ̀lú wíwá Kristi nínú àwọsánmà ní ọdún 1843. Nígbà tí àwọn àsọtẹ́lẹ̀ àkókò tí Miller ti lóye ní àìtọ́ ṣubú, ó pèsè ìdí fún àwọn Pùròtẹ́sítáǹtì láti kọ ìhìn iṣẹ́ áńgẹ́lì àkọ́kọ́ sílẹ̀, áńgẹ́lì kejì sì dé. Áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ni “ìdí” náà, èkejì sì ni “ipa” náà.

A kò lè ya ìhìn áńgẹ́lì àkọ́kọ́ àti ti èkejì sọ́tọ̀, nítorí pé a so wọ́n pọ̀ ní ti àsọtẹ́lẹ̀ nípasẹ̀ àkókò àsọtẹ́lẹ̀. A tún so ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì pọ̀ ní ti àsọtẹ́lẹ̀ nípasẹ̀ “àkókò.” Àsọtẹ́lẹ̀ nípa àkókò ègbé àkọ́kọ́ tí ó tọ́ka sí ọdún àádọ́jọ ìdálóró dópin níbi gan-an tí àsọtẹ́lẹ̀ nípa ọdún ọ̀ọ́dúnrún ó lé mọ́kànléláàádọ́rùn-ún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún ti ègbé èkejì tí ń pani ti bẹ̀rẹ̀. Àsọtẹ́lẹ̀ nípa àkókò so ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì pọ̀, ó sì tún so ìhìn áńgẹ́lì àkọ́kọ́ àti ti èkejì pọ̀.

Ìmúṣẹ àwọn àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ti ìbànújẹ́ àkọ́kọ́ àti ìkejì fún ìhìnrere áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ní agbára, ó sì mú áńgẹ́lì Ìfihàn orí kẹwàá sọ̀kalẹ̀ láti fi ògo rẹ̀ tan ayé mọ́lẹ̀. Nígbà tí Arábìnrin White ń sọ̀rọ̀ nípa áńgẹ́lì àkọ́kọ́, ó kọ̀wé pé a “sọ fún un pé iṣẹ́ àyànfúnni rẹ̀ ni láti fi ògo rẹ̀ tan ilẹ̀ ayé mọ́lẹ̀, kí ó sì kìlọ̀ fún ènìyàn nípa ìbínú Ọlọ́run tí ń bọ̀.” Èyí náà gan-an ni iṣẹ́ àyànfúnni áńgẹ́lì kẹta nínú Ìfihàn orí kẹtàlá-dín-lógún.

“Áńgẹ́lì tí ó darapọ̀ mọ́ ìkéde ọ̀rọ̀ angẹli kẹta yóò fi ògo rẹ̀ tan gbogbo ayé mọ́lẹ̀. A ti sọ iṣẹ́ kan tẹ́lẹ̀ níbí, iṣẹ́ tí ìtànkálẹ̀ rẹ̀ yóò kárí ayé, tí agbára rẹ̀ sì yóò jẹ́ àìlékè. Ìṣísẹ̀ ìbọ̀wá Kristi láàárín ọdún 1840–44 jẹ́ ìfarahàn ògo ti agbára Ọlọ́run; a sì mú ọ̀rọ̀ angẹli kìn-ín-ní dé gbogbo ibùdó iṣẹ́ ìránṣẹ́-Ọlọ́run ní ayé, ní àwọn orílẹ̀-èdè kan sì ni ìfẹ́ ẹ̀sìn tó lágbára jùlọ wà, irú èyí tí a ti rí ní ilẹ̀ kankan láti ìgbà Ìtúnṣe ọrundún kẹrìndínlógún wá; ṣùgbọ́n a ó ju àwọn wọ̀nyí lọ nípasẹ̀ ìṣísẹ̀ alágbára tó wà lábẹ́ ìkìlọ̀ ìkẹyìn ti angẹli kẹta.

“Iṣẹ́ náà yóò dàbí èyí tí ó ṣẹlẹ̀ ní Ọjọ́ Pẹ́ńtẹ́kọ́sì. Gẹ́gẹ́ bí a ti fi ‘òjò ìbẹ̀rẹ̀’ fúnni, nínú ìtújáde Ẹ̀mí Mímọ́ ní ìbẹ̀rẹ̀ ìhìnrere, láti mú kí irúgbìn iyebíye náà hù jáde, bẹ́ẹ̀ náà ni a ó fi ‘òjò ìkẹyìn’ fúnni ní òpin rẹ̀ fún ìdàgbà títán ti ìkórè. ‘Nígbà náà ni a ó mọ̀, bí a bá tẹ̀síwájú láti mọ Oluwa: ìlọ jáde Rẹ̀ ti pèsè bí òwúrọ̀; Òun yóò sì tọ̀ wá wá bí òjò, gẹ́gẹ́ bí òjò ìkẹyìn àti òjò ìbẹ̀rẹ̀ sí ilẹ̀.’ Hosea 6:3. ‘Ẹ máa yọ̀ nígbà náà, ẹ̀yin ọmọ Sioni, kí ẹ sì yọ̀ nínú Oluwa Ọlọ́run yín: nítorí Ó ti fi òjò ìbẹ̀rẹ̀ fún yín ní ìwọ̀n; yóò sì mú kí òjò sọ̀ kalẹ̀ wá fún yín, òjò ìbẹ̀rẹ̀, àti òjò ìkẹyìn.’ Joel 2:23. ‘Ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, ni Ọlọ́run wí, Èmi yóò tú nínú Ẹ̀mí Mi sórí gbogbo ẹran ara.’ ‘Yóò sì ṣe, pé ẹnikẹ́ni tí yóò ké pe orúkọ Oluwa ni a ó gbàlà.’ Acts 2:17, 21.”

“Iṣẹ́ ńlá ti ìhìnrere kò gbọdọ̀ parí pẹ̀lú ìfihàn agbára Ọlọ́run tí ó kéré ju èyí tí ó samisi ìbẹ̀rẹ̀ rẹ̀ lọ. Àwọn àsọtẹ́lẹ̀ tí a mú ṣẹ nípasẹ̀ ìtújáde òjò àkọ́kọ́ ní ìbẹ̀rẹ̀ ìhìnrere, ni a tún máa mú ṣẹ nínú òjò ìkẹyìn ní ìparí rẹ̀. Èyí ni ‘àwọn àkókò ìtùnú’ tí àpọ́sítélì Peteru ń retí níwájú nígbà tí ó sọ pé: ‘Ẹ ronúpìwàdà nítorí náà, kí ẹ sì yí padà, kí a lè pa ẹ̀ṣẹ̀ yín rẹ́, nígbà tí àwọn àkókò ìtùnú yóò ti ọ̀dọ̀ Olúwa dé; òun yóò sì rán Jésù.’ Ìṣe 3:19, 20.” The Great Controversy, 611.

Ìmúṣẹ àwọn àsọtẹ́lẹ̀ nípa àkókò ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì mú kí áńgẹ́lì náà sọ̀ kalẹ̀ láti fi ògo rẹ̀ tan ìmọ́lẹ̀ sí ayé ní ọdún 1840, èyí sì fún ìhìn áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ní agbára; ìmúṣẹ ègbé kẹta sì mú kí áńgẹ́lì náà sọ̀ kalẹ̀ láti fi ògo rẹ̀ tan ìmọ́lẹ̀ sí ayé ní ọjọ́ 9/11, èyí sì fún ìhìn áńgẹ́lì kẹta ní agbára. Títan ìmọ́lẹ̀ sí ayé yìí ń ṣẹlẹ̀ nípa sísopọ̀ àwọn ìgbòkègbodò méjèèjì nínú ìlò àfiwéra—ìlà lórí ìlà. Ìhìn àwọn ègbé mẹ́ta ni ó ń fún ìhìn àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta ní agbára. A hun wọ́n pọ̀ gẹ́gẹ́ bí ìlà méjì: ọ̀kan jẹ́ ti inú, èkejì sì jẹ́ ti òde. Àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta dúró fún iṣẹ́ àwọn ènìyàn Ọlọ́run, ìmúṣẹ àwọn ègbé mẹ́ta sì ń fún iṣẹ́ wọn ní agbára. Èyí tí ó jẹ́ ti òde ni ẹ̀sìn Ìsìláàmù àti iṣẹ́ rẹ̀ nínú àsọtẹ́lẹ̀, èyí tí ó sì jẹ́ ti inú ni Kristi nínú àwọn ènìyàn Rẹ̀—ìrètí ògo. Nítorí ìdí èyí, a so Júdà mọ́ kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ nínú àsọtẹ́lẹ̀ Jákọ́bù nípa ohun tí àwọn ọmọkùnrin rẹ̀ méjìlá ṣàpẹẹrẹ ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn.

Jakọbu sì pè àwọn ọmọ rẹ̀, ó sì wí pé, Ẹ kó ara yín jọ, kí n lè sọ fún yín ohun tí yóò ṣẹlẹ̀ sí yín ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Ẹ kó ara yín jọ, kí ẹ sì gbọ́, ẹ̀yin ọmọ Jakọbu; kí ẹ sì fetí sí Ísírẹ́lì baba yín. … Júdà, ìwọ ni ẹni tí àwọn arákùnrin rẹ yóò máa yìn: ọwọ́ rẹ yóò wà lórí ọrùn àwọn ọ̀tá rẹ; àwọn ọmọ baba rẹ yóò foríbalẹ̀ níwájú rẹ. Ọmọ kìnnìún ni Júdà: láti ibi ẹran ọdẹ, ọmọ mi, ìwọ ti gòkè wá: ó tẹrí ba, ó dubulẹ̀ bí kìnnìún, àti bí kìnnìún àgbà; ta ni yóò jí i dìde? Ọ̀pá aládé kì yóò kúrò lọ́dọ̀ Júdà, bẹ́ẹ̀ ni olùṣe òfin kì yóò kúrò láàárín ẹsẹ̀ rẹ̀, títí Ṣílò yóò fi dé; àti fún un ni ìkójọpọ̀ àwọn ènìyàn yóò jẹ́. Ní dìdè ọmọ kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ rẹ̀ mọ́ àjàrà, àti ọmọ kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ abo rẹ̀ mọ́ àjàrà àyànfẹ́; ó fi wáìnì fọ aṣọ rẹ̀, àti pẹ̀lú ẹ̀jẹ̀ àjàrà ni ó fi fọ ìgbà aṣọ rẹ̀: Ojú rẹ̀ yóò pupa nítorí wáìnì, eyín rẹ̀ yóò sì funfun nítorí wàrà. Jẹ́nẹ́sísì 49:1, 2, 8–12.

Kristi ni Kìnìún ẹ̀yà Juda, ẹni tí ó fi ẹ̀jẹ̀ fọ aṣọ Rẹ̀, àti ẹni tí í ṣe “àjàrà àyànfẹ́,” ẹni tí a fi wòlíì so mọ́ “ọmọ kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́.” Ìhìn iṣẹ́ òde ti ègbé mẹ́ta náà ni a so mọ́ ìhìn iṣẹ́ inú ti àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta náà. Áńgẹ́lì kìíní àti èkejì ń lọ ní ìbámu pẹ̀lú áńgẹ́lì kẹta, bẹ́ẹ̀ ni ègbé kìíní àti èkejì gbọ́dọ̀ lọ ní ìbámu pẹ̀lú ègbé kẹta.

Bọ́tìnnì náà

Ìjà Ninefe ni “kọ́kọ́rọ́” tí ó mú òkùnkùn Íslámù wá sórí ayé nígbà tí a bá wo ọgbẹ́ ikú ti Roman Catholicism sàn nípasẹ̀ òfin Ọjọ́ Àìkú tí ó sún mọ́lé, èyí tí í ṣe ìṣẹ̀lẹ̀ ilẹ̀-rírì ní Ìfihàn mọ́kànlá níbi tí ègbé kẹta ti dé lójijì. Ó dé ní “wákàtí” ilẹ̀-rírì náà.

Ní wákàtí kan náà sì ni ìmìtìtì ilẹ̀ ńlá kan wáyé, ìdámẹ́wàá ìlú náà sì wó lulẹ̀, nínú ìmìtìtì ilẹ̀ náà sì ni a pa ẹgbẹ̀rún méje nínú ènìyàn: àwọn tí ó ṣẹ́kù sì bẹ̀rù gidigidi, wọ́n sì fi ògo fún Ọlọ́run ọ̀run. Ègbé kejì ti kọjá; sì kíyèsi i, ègbé kẹta ń bọ̀ kíákíá. Ìfihàn 11:13, 14.

Òfin ọjọ́ Àìkú ló ń mú àkókò ìdánwò ère ẹranko náà bẹ̀rẹ̀ fún ayé, ogun Nínéfè sì ni kọ́kọ́rọ́ tí ó ń fi ìṣẹ́gun lórí ìjọba kẹfà hàn bí a ti ń rántí aṣẹ́wó Tírè nígbà tí ó bẹ̀rẹ̀ sí í kọ àwọn orin rẹ̀ ní ìmúṣẹ Aísáyà orí kẹtàlélógún. Ìdánwò ère ẹranko náà ni ìdánwò tí a fi ń pinnu ìpín ayérayé ènìyàn, a sì ń pinnu rẹ̀ kí àkókò oore-ọ̀fẹ́ tó dópin. Àkókò oore-ọ̀fẹ́ fún ayé yóò dópin nígbà tí Míkáẹ́lì bá dìde. Àkókò ìdánwò ère ẹranko náà fún ayé, tí a sọ nípa rẹ̀ nínú Ìfihàn orí kẹtàlá, ẹsẹ̀ kejìlá àti àwọn ẹsẹ̀ tí ó tẹ̀ lé e, ni a fi àkókò ìdánwò ère ẹranko náà fún Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà ṣàpẹẹrẹ.

“Bí Amẹ́ríkà, ilẹ̀ òmìnira ẹ̀sìn, yóò bá Páápá darapọ̀ ní fífi agbára tẹ ẹ̀rí ọkàn, àti ní mímú kí àwọn ènìyàn bọ̀wọ̀ fún sábàtì èké náà, àwọn ènìyàn gbogbo orílẹ̀-èdè lórí gbogbo ayé yóò jẹ́ kí wọ́n tẹ̀lé àpẹẹrẹ rẹ̀.” Testimonies, volume 6, 18.

Àkókò ìdánwò àwòrán ẹranko ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà ń ya, ó sì ń fi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún mẹ́rìnlélógójì ti Ìfihàn méje sọ́tọ̀; àti àkókò ìdánwò àwòrán ẹranko fún ayé ń fi èdìdì dì ogunlọ́gọ̀ ńlá ti Ìfihàn méje.

“Àwọn orílẹ̀-èdè àjèjì yóò tẹ̀ lé àpẹẹrẹ Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé òun ni yóò ṣáájú, síbẹ̀ ìpọ́njú kan náà yóò dé bá àwọn ènìyàn wa ní gbogbo apá ayé.” Testimonies, volume 6, 395.

Kọ́kọ́rọ́ tí ogun Nínífè ṣojú fún ń samisi ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìdánwò àwòrán náà fún ayé, nígbà tí ó sì tún ń samisi òpin àkókò ìdánwò àwòrán náà fún Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà. Kọ́kọ́rọ́ kan tí ogun Nínífè ṣojú fún ń ṣí ihò àìnísàlẹ̀ tí ó mú ìkún-omi Íslámù wá, èyí tí a ṣojú fún gẹ́gẹ́ bí eéṣú nínú ayé. Kọ́kọ́rọ́ náà ní òpin igbe ọ̀gànjọ́ ni a fi ṣe àpẹẹrẹ rẹ̀ pẹ̀lú kọ́kọ́rọ́ kan tí ó ṣí ihò kan náà gan-an ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà ní ìbẹ̀rẹ̀ igbe ọ̀gànjọ́.

Kọ́kọ́rọ́ tí ó wà ní Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà ni a fi hàn nínú Lefitiku orí kẹtàlélógún gẹ́gẹ́ bí àjọ̀dún kàkàkí, nígbà tí a tú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ sílẹ̀ ní ìbẹ̀rẹ̀ ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru. A ó yí kọ́kọ́rọ́ náà nígbà tí àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville bá dé. Àjọ̀dún kàkàkí àti ìkọlù sí Nashville nígbà tí a tú Ìsìláàmù sílẹ̀ ṣàpẹẹrẹ ogun Nínéfè ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú.

Òfin ọjọ́ Àìkú ni òpin ìkéde igbe “ọ̀gànjọ́ òru”, nítorí pé nígbà náà ni igbe náà yí padà sí igbe “ńlá”, àsọtẹ́lẹ̀ sì mú kí ó jẹ́ dandan pé ìbẹ̀rẹ̀ àkókò náà gbọ́dọ̀ ṣàpẹẹrẹ òpin rẹ̀. Nínú ègbé àkọ́kọ́, Ìsìláàmù ní láti máa dá àwọn ọmọ ogun Róòmù, tí wọ́n ṣàpẹẹrẹ Àpapọ̀ Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà, lóró fún àádọ́jọ ọdún. Kọ́kọ́rọ́ náà (ogun Nínéfè) jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru, gẹ́gẹ́ bí àjọ̀dún kàkàkí náà ṣe jẹ́. Nínú Léfítíkù orí kẹtàlélógún, ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún wà láàárín àjọ̀dún kàkàkí àti Pẹ́ńtíkọ́stì, èyí tí ó tún jẹ́ àjọ̀dún Àgọ́. Àwọn ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún wọ̀nyẹn ní àkókò ìdánwò nípa ère ẹranko náà ní Àpapọ̀ Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà bá àádọ́jọ ọdún ìdálóró nínú ègbé àkọ́kọ́ mu. Mẹ́ẹ̀ẹ́dógún jẹ́ ìdámẹ́wàá àádọ́jọ.

Àwọn ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún wọ̀nyẹn (ọdún ọgọ́rùn-ún ó lé àádọ́ta) parí nígbà tí ọdún ọ̀ọ́dúnrún ó lé mọ́kànléláàádọ́rùn-ún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún bẹ̀rẹ̀. Láti ọjọ́ 22 oṣù Ọ̀wàrà, ọdún 1844, ni àkókò àsọtẹ́lẹ̀ kò ti ṣeé lò mọ́, nítorí náà, ọdún ọgọ́rùn-ún ó lé àádọ́ta ti ìdálóró náà jẹ́ àmì àwọn ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún inú Léfítíkù orí kẹtàlélógún, tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú àjọ̀dún ìpè, tí ìgòkè àsíá náà tẹ̀ lé e lẹ́yìn ọjọ́ márùn-ún, tí ìdájọ́ Ọjọ́ Ètùtù tẹ̀ lé e lẹ́yìn ọjọ́ márùn-ún, tí ọjọ́ márùn-ún mìíràn sì wà lẹ́yìn náà títí dé ìtújáde Pẹ́ńtíkọ́stì.

Ní ibẹ̀ ni “wákàtí kan, àti ọjọ́ kan, àti oṣù kan, àti ọdún kan, fún pípa ìdá mẹ́ta ènìyàn” bẹ̀rẹ̀. “Wákàtí” náà ni wákàtí ìṣẹ̀lẹ̀ ilẹ̀-rírì ńlá náà, èyí tí í ṣe òfin Ọjọ́ Àìkú. “Ọjọ́” náà ni ọjọ́ ẹ̀san Olúwa bí a ti ń tu ìjọ Laodicea ti Seventh-day Adventist jáde kúrò ní ẹnu Olúwa.

Nítorí wọ́n jẹ́ orílẹ̀-èdè tí kò ní ìmọ̀ràn, bẹ́ẹ̀ ni kò sí òye kankan nínú wọn. Iba ṣe pé wọ́n jẹ́ ọlọ́gbọ́n, kí wọ́n lè mọ èyí, kí wọ́n sì rántí òpin wọn! Báwo ni ènìyàn kan ṣe lè lé ẹgbẹ̀rún kan, tí méjì sì fi ẹgbẹ̀rún mẹ́wàá sá, bí kò ṣe pé Apáta wọn ti tà wọ́n, tí Olúwa sì ti fi wọ́n léwọ̀n? Nítorí apáta wọn kò dàbí Apáta wa, àní àwọn ọ̀tá wa fúnra wọn jẹ́ onídàájọ́. Nítorí àjàrà wọn jẹ́ ti àjàrà Sódómù, àti ti àwọn pápá Gómórà: èso àjàrà wọn jẹ́ èso ìrora, ìdìpọ̀ wọn kún fún ìkorò: Wáìnì wọn jẹ́ májèlé àwọn dragoni, àti oró líle àwọn ejò àjálù. Ṣé a kò fi èyí pamọ́ pẹ̀lú mi, tí a sì fi èdìdì dì í láàárín àwọn ìṣúra mi? Ti èmi ni ẹ̀san, àti ìsanpadà; ẹsẹ̀ wọn yóò yọ̀ ní àkókò tí ó yẹ: nítorí ọjọ́ ìparun wọn ti súnmọ́, àwọn ohun tí yóò sì dé bá wọn ń yára bò. Nítorí Olúwa yóò ṣe ìdájọ́ àwọn ènìyàn rẹ̀, yóò sì ronúpìwàdà nítorí àwọn ọmọ-ọ̀dọ̀ rẹ̀, nígbà tí ó bá rí i pé agbára wọn ti tán, tí kò sì sí ẹni tí a ti pa mọ́, tàbí tí a fi sílẹ̀. Yóò sì wí pé, Níbo ni àwọn ọlọ́run wọn wà, apáta wọn nínú ẹni tí wọ́n gbẹ́kẹ̀ lé? Deuteronomi 32:28–37.

“Wákàtí” ìṣẹ̀lẹ̀ ilẹ̀-rírì ni “ọjọ́ ìparun wọn.” Ó jẹ́ ìdájọ́ àwọn tí wọ́n wà nínú Adventism tí kò ní òye ìmọ̀ tí a ti mú pọ̀ sí i ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Wọ́n ti yan àpáta èké láti kọ ilé wọn lé e lórí, ṣùgbọ́n ní ti gidi, iyanrìn ni àpáta wọn.

“A ti ti fi ìkìlọ̀ náà hàn: Kò sí ohun kankan tí a gbọ́dọ̀ jẹ́ kí ó wọlé tí yóò dàrú ìpìlẹ̀ ìgbàgbọ́ náà lórí èyí tí àwa ti ń kọ́lé láti ìgbà tí ìránṣẹ́ náà ti dé ní 1842, 1843, àti 1844. Èmi wà nínú ìránṣẹ́ yìí, àti láti ìgbà náà ni mo ti dúró níwájú ayé, ní òtítọ́ sí ìmọ́lẹ̀ tí Ọlọ́run ti fi fún wa. A kò ní èrò láti yọ ẹsẹ̀ wa kúrò lórí pèpéle tí a gbe wọ́n lé lórí rẹ̀ bí a ti ń wá Olúwa lójoojúmọ́ pẹ̀lú àdúrà onítara, tí a sì ń wá ìmọ́lẹ̀. Ṣé ẹ rò pé mo lè fi ìmọ́lẹ̀ tí Ọlọ́run ti fi fún mi sílẹ̀? Yóò rí bí Àpáta Àìnípẹ̀kun. Ó ti ń tọ́ mí sọ́nà láti ìgbà tí a ti fi í fún mi.” Review and Herald, April 14, 1903.

“Oṣù” náà dúró fún oṣù àkọ́kọ́.

Nítorí náà, ẹ máa yọ̀, ẹ̀yin ọmọ Síónì, kí ẹ sì máa yọ̀ nínú Olúwa Ọlọ́run yín; nítorí ó ti fún yín ní òjò àkọ́kọ́ ní ìwọ̀ntúnwọ̀nsì, yóò sì mú kí òjò sọ̀kalẹ̀ wá fún yín, àní òjò àkọ́kọ́ àti òjò ìkẹ́yìn ní oṣù kìn-ín-ní. Àwọn ilẹ̀ ìpakà yóò sì kún fún àlìkámà, àwọn ibi ìfúntí yóò sì kun àkúnya pẹ̀lú wáìnì àti òróró. Èmi yóò sì mú ọdún tí eṣú ti jẹ run padà bọ̀ sípò fún yín, àti kòkòrò apanirun, àti kòkòrò ahun, àti kòkòrò gbígbẹ, ẹgbẹ́ ọmọ-ogun ńlá mi tí mo rán sí àárín yín. Ẹ̀yin yóò sì jẹ ní ọ̀pọ̀ yanturu, ẹ ó sì yó, ẹ ó sì yin orúkọ Olúwa Ọlọ́run yín, ẹni tí ó bá yín lò lọ́nà ìyanu; àwọn ènìyàn mi kì yóò sì tijú láé. Ẹ ó sì mọ̀ pé èmi wà láàárín Ísírẹ́lì, àti pé èmi ni Olúwa Ọlọ́run yín, kò sì sí ẹlòmíràn: àwọn ènìyàn mi kì yóò sì tijú láé. Joẹli 2:23–27.

Ní “wákàtí” òfin ọjọ́ Àìkú, Ìsìláàmù ti ègbé kẹta kọlù láìròtẹ́lẹ̀, ojú sì ti ẹ̀sìn Adventist ti Laodikea, nítorí pé wọ́n ti gbẹ́kẹ̀ lé àpáta ejò náà. Ní àkókò yẹn, ní oṣù àkọ́kọ́, a tú òjò àrọ̀kúrò jáde sórí àwọn ènìyàn tí a ti wẹ̀ mọ́. Ní àkókò yẹn ni a pa Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, lẹ́yìn ìdálóró tí ó bẹ̀rẹ̀ ní Nashville tí ó sì tẹ̀ síwájú láti ibẹ̀. Ìdálóró náà, tí í ṣe ìparun àwọn ìlú, bẹ̀rẹ̀, ní wákàtí òfin ọjọ́ Àìkú sì ni Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà dópin (a pa á) gẹ́gẹ́ bí ìjọba kẹfà nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì, èyí sì mú àkókò ìdánwò àwòrán ẹranko náà dé fún ayé, àkókò tí yóò dópin nígbà tí ìjọba kẹjọ bá dé òpin rẹ̀, láìsí ẹni tí yóò ràn án lọ́wọ́ (a pa á).

Odò Yúfírétìsì

Odò Yúfírétìsì ni a fi ń ṣàpẹẹrẹ ìsìn Íslámù, àti pé Yúfírétìsì túmọ̀ sí, “eléso, tàbí láti bú jáde.” Nínú ègbékejì ìyọnu, a tú àwọn ẹ̀fúùfù mẹ́rin tí a dè mọ́ Yúfírétìsì sílẹ̀.

Angẹli kẹfà sì fọn ìpè, mo sì gbọ́ ohùn kan láti inú ìwo mẹ́rin pẹpẹ wúrà tí ń bẹ níwájú Ọlọ́run, tí ó ń sọ fún angẹli kẹfà tí ó ní ìpè pé, Tú àwọn angẹli mẹ́rin náà sílẹ̀, tí a dè ní etí odò ńlá Eufrate. A sì tú àwọn angẹli mẹ́rin náà sílẹ̀, àwọn tí a ti pèsè tán fún wákàtí kan, àti ọjọ́ kan, àti oṣù kan, àti ọdún kan, kí wọ́n lè pa ìdá mẹ́ta nínú ènìyàn. Ìfihàn 9:13–15.

Odò Yúfírétì dúró gẹ́gẹ́ bí ààlà ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Ìlérí, àti pé Ìsílámù ni “àwọn ọmọ ìlà-oòrùn” nínú àsọtẹ́lẹ̀. Àmì àsọtẹ́lẹ̀ wọn ni pé a ń dí wọn mú, a sì ń tú wọn sílẹ̀, bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú bí Sárà ṣe dí Hágárì mú.

Ọlọ́run sì wí pé, Nítõtọ́, Sára aya rẹ yóò bí ọmọkùnrin fún ọ; ìwọ yóò sì pè orúkọ rẹ̀ ní Ísákì: èmi yóò sì fi májẹ̀mú mi múlẹ̀ pẹ̀lú rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí májẹ̀mú àìnípẹ̀kun, àti pẹ̀lú irú-ọmọ rẹ̀ lẹ́yìn rẹ̀. Ṣùgbọ́n ní ti Iṣimaeli, mo ti gbọ́ tìrẹ: Kíyèsi i, mo ti bù kún un, èmi yóò sì mú un bímọ pọ̀, èmi yóò sì sọ ọ́ di púpọ̀ gidigidi; ọmọ-aládé méjìlá ni yóò bí, èmi yóò sì fi í ṣe orílẹ̀-èdè ńlá. Jẹ́nẹ́sísì 17:19, 20.

A sọ Ishmaeli di eléso, Euphrates sì túmọ̀ sí eléso. Ní ìparí àsọtẹ́lẹ̀ ọdún ọgọ́rùn-ún kan àti àádọ́ta ti ìyà ìbànújẹ́ ìgbé àkọ́kọ́, àsọtẹ́lẹ̀ wákàtí kan, ọjọ́ kan, oṣù kan àti ọdún kan bẹ̀rẹ̀ nígbà tí a tú Islam sílẹ̀ láti pa ìdá mẹ́ta kan nínú ènìyàn. Ní òfin Ọjọ́-ìsinmi, a pa ìjọba kẹfà nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì, ó sì jẹ́ ìdá mẹ́ta kan nínú Róòmù òde-òní. A ti dí Islam mú ní August 11, 1840, nígbà ìfúnni ní agbára ìròyìn áńgẹ́lì àkọ́kọ́, a sì tú ú sílẹ̀ nígbà ìfúnni ní agbára ìròyìn áńgẹ́lì kẹta ní 9/11.

Ní ọjọ́ 9/11, fífi èdìdì di àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì bẹ̀rẹ̀ nígbà tí ìdájọ́ àwọn òkú parí, tí ìdájọ́ àwọn alààyè sì bẹ̀rẹ̀. Nígbà tí a tú Ìsìláàmù ti ègbé kẹta sílẹ̀ ní ọjọ́ 9/11, a ká a lọ́wọ́ kò lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ ní àkókò fífi èdìdì dì.

“A fi ojú-ìran yìí hàn ní ọdún 1847 nígbà tí ó jẹ́ pé díẹ̀ gan-an nínú àwọn ará Advent ni wọ́n ń pa Sábáàtì mọ́, àti nínú àwọn wọ̀nyí díẹ̀ pere ni wọ́n rò pé pípa a mọ́ ní ìtóbi tó láti fa ìlà ìyàtọ̀ sílẹ̀ láàárín àwọn ènìyàn Ọlọ́run àti àwọn aláìgbàgbọ́. Nísinsin yìí, ìmúṣẹ ojú-ìran náà ti ń bẹ̀rẹ̀ sí í farahàn. ‘Ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìpọ́njú náà,’ tí a mẹ́nuba níbí, kò tọ́ka sí àkókò tí àwọn àjàkálẹ̀-àrùn náà yóò bẹ̀rẹ̀ sí í tú jáde, bí kò ṣe sí àkókò kúkúrú kan díẹ̀ ṣáájú kí a tó tú wọn jáde, nígbà tí Kristi wà nínú ibi mímọ́. Ní àkókò náà, nígbà tí iṣẹ́ ìgbàlà ń dé sí ìparí, ìpọ́njú yóò máa dé sórí ayé, àwọn orílẹ̀-èdè yóò sì bínú, síbẹ̀ a óò di wọ́n mú kí wọ́n má bàa dá iṣẹ́ áńgẹ́lì kẹta dúró. Ní àkókò náà ni ‘òjò ìkẹyìn,’ tàbí ìtùnú láti iwájú Olúwa, yóò dé, láti fi agbára fún ohùn ńlá áńgẹ́lì kẹta, àti láti pèsè àwọn ẹni mímọ́ sílẹ̀ kí wọ́n lè dúró ní àsìkò tí a óò tú àwọn àjàkálẹ̀-àrùn méje ìkẹyìn náà jáde.” Early Writings, 85.

“Àkókò kúkúrú” tí ń ṣáájú ìparí àkókò ìdánwò ni àkókò tí “Kristi wà nínú ibi mímọ́” tí ó sì ń “parí” “iṣẹ́ ìgbàlà.”

“Nínú ètò àpẹẹrẹ náà, tí ó jẹ́ ojiji ẹbọ àti iṣẹ́ àlùfáà Kristi, ìwẹ̀nùmọ́ ibi mímọ́ ni iṣẹ́ ìkẹyìn tí àlùfáà àgbà máa ń ṣe nínú ìyíká iṣẹ́ ìránṣẹ́ ọdọọdún. Ó jẹ́ iṣẹ́ ìparí ti ètùtù—yíyọ ẹ̀ṣẹ̀ kúrò, tàbí fífà á kúrò lórí Ísírẹ́lì. Ó ṣàpẹẹrẹ iṣẹ́ ìparí nínú iṣẹ́ ìránṣẹ́ Àlùfáà Àgbà wa ní ọ̀run, nínú yíyọ tàbí píparẹ́ ẹ̀ṣẹ̀ àwọn ènìyàn Rẹ̀, tí a ti forúkọsílẹ̀ sínú àwọn ìwé àkọsílẹ̀ ọ̀run. Iṣẹ́ yìí ní iṣẹ́ ìwádìí nínú, iṣẹ́ ìdájọ́; ó sì ṣáájú wíwá Kristi nínú àwọsánmà ọ̀run pẹ̀lú agbára àti ògo ńlá lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀; nítorí nígbà tí Ó bá dé, gbogbo ọ̀ràn ni a ti pinnu tán. Jésù wí pé: ‘Èrè Mi ń bẹ lọ́dọ̀ Mi, láti san án fún olúkúlùkù gẹ́gẹ́ bí iṣẹ́ rẹ̀ yóò ṣe rí.’ Ìfihàn 22:12. Iṣẹ́ ìdájọ́ yìí gan-an, tí ó ṣáájú ìpadàbọ̀ kejì lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, ni a kéde nínú ìrántí áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ti Ìfihàn 14:7 pé: ‘Ẹ bẹ̀rù Ọlọ́run, kí ẹ sì fi ògo fún Un; nítorí wákàtí ìdájọ́ Rẹ̀ dé.’” The Great Controversy, 352.

“Pípaarẹ àwọn ẹ̀ṣẹ̀ àwọn ènìyàn Rẹ̀” ń ṣẹlẹ̀ ní àkókò ìdájọ́ àwọn alààyè.

Nítorí náà, ẹ ronúpìwàdà, kí a sì yí yín padà, kí a lè pa ẹ̀ṣẹ̀ yín rẹ́, nígbà tí àwọn àkókò ìtùnú yóò ti ọ̀dọ̀ Olúwa wá; òun yóò sì rán Jésù Kristi, ẹni tí a ti wàásù rẹ̀ fún yín tẹ́lẹ̀: ẹni tí ọ̀run gbọ́dọ̀ gbà títí di àsìkò ìmúpadàbọ̀sipò ohun gbogbo, èyí tí Ọlọ́run ti sọ nípasẹ̀ ẹnu gbogbo àwọn wòlíì mímọ́ rẹ̀ láti ìbẹ̀rẹ̀ ayé. Ìṣe 3:19–21.

Láti lè ronúpìwàdà, ènìyàn gbọ́dọ̀ wà láàyè, àti pé ìronúpìwàdà tí Peteru ń tọ́ka sí níbí nínú ìtumọ̀ rẹ̀ tí ó pé yóò ṣẹlẹ̀ nígbà tí “ìtura yóò dé.” Ìsinmi àti ìtura náà ni òjò àkẹ́yìn, èyí tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí áńgẹ́lì alágbára ti Ìṣípayá mẹ́ẹ̀ẹ́dógún sọ̀kalẹ̀ láti fi ògo Rẹ̀ mú kí ilẹ̀ ayé tànmọ́lẹ̀. Áńgẹ́lì alágbára náà pẹ̀lú ni áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ti August 11, 1840 tí ó sọ̀kalẹ̀ nígbà tí a dá Islam dúró, àti pé áńgẹ́lì náà jẹ́ “ẹni tí kì í ṣe ẹni mìíràn bí kò ṣe Jesu Kristi.” “Ìtura” náà àti “àwọn àkókò ìmúpadàbọ̀sípò ohun gbogbo” bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú fífi Islam sílẹ̀ láti mú kí àwọn orílẹ̀-èdè bínú, lẹ́yìn náà a sì dá a dúró nígbà tí a fi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún méjìlélógójì. 9/11 ni ó samisi àwọn àkókò ìtura àti ìsinmi, èyí tí í ṣe òjò àkẹ́yìn, ó sì tún samisi àkókò “ìmúpadàbọ̀sípò ohun gbogbo.” Ohun tí a mú padà bọ̀ sípò ni ìjọ, èyí tí láti ìgbà ìṣọ̀tẹ̀ 1863 ti jẹ́ ìjọ akínkanjú, ṣùgbọ́n yóò di ìjọ ológo ní àkókò fífi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún méjìlélógójì náà.

Ìjọ ajagun jẹ́ àdàlù àlìkámà àti èpò, ìjọ tí ó ti ṣẹ́gun sì ni ẹbọ àkọ́so àlìkámà ti Pẹ́ńtíkọ́stì. 9/11 ni ìgbà àkọ́kọ́ tí Báláámù lu kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà, Báláámù (Àwọn Ìpínlẹ̀ Aṣọ̀kan Amẹ́ríkà) sì bẹ̀rẹ̀ ogun kárí ayé lòdì sí ìpániláyà lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ lẹ́yìn ìkọlù òjijì náà. Kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ Báláámù dúró fún àwọn ègbé mẹ́ta tí ó para pọ̀ di ègbé kẹta, tí wọ́n sì ń lọ ní ìbámu pẹ̀lú àwọn ìhìn àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta. Nítorí náà, ní ti àsọtẹ́lẹ̀, àwọn ìgbésẹ̀ mẹ́ta ti àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta ni ó ń darí àwọn ègbé mẹ́ta náà. Nítorí èyí, ní ìgbà kejì tí Báláámù lu kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà, ìlọ́po méjì ni ó jẹ́, gẹ́gẹ́ bí ó ti máa ń rí ní ìgbésẹ̀ kejì nígbà gbogbo. Láàárín ọgbà àjàrà méjì ti ilẹ̀ ológo ti ìgbà àtijọ́ ní ìtumọ̀ tààrà àti ti ilẹ̀ ológo ti òde òní ní ìtumọ̀ ẹ̀mí, Ìsìláàmù kọlu Ísírẹ́lì ní ọjọ́ 7 Oṣù Kẹwàá, 2023, a sì fi ìdènà lé Gásà lórí lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, lẹ́yìn náà Ìsìláàmù yóò sì kọlu Nashville.

Ìkọlù Nashville ni èkejì nínú àwọn ìkọlù àìròtẹ́lẹ̀ méjì tí ó ṣẹlẹ̀ láàárín àwọn ọgbà àjàrà nínú ẹ̀rí Báláámù. Nashville dúró gẹ́gẹ́ bí àmì ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀ nígbà tí ìhìn iṣẹ́ igbe ọ̀gànjọ́ òru darapọ̀ mọ́ áńgẹ́lì kejì. Ìhìn iṣẹ́ igbe ọ̀gànjọ́ òru bẹ̀rẹ̀ nígbà tí àwọn ọmọ-ẹ̀yìn Kristi méjì (tí wọ́n dúró fún ìhìn iṣẹ́ áńgẹ́lì kejì) tú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sílẹ̀ ní ìbẹ̀rẹ̀ ìwọlé ìṣẹ́gun. Ìwọ́de náà yọrí sí àgbélébùú nígbẹ̀yìngbẹ́yín, èyí tí ó dúró fún ìmìtìtì ilẹ̀ ti òfin Ọjọ́ Àìkú tí ń bọ̀ láìpẹ́, níbi tí aṣéwó Róòmù ti borí ìjọba kẹfà nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì lẹ́yìn tí a ti gbàgbé rẹ̀ ní gbogbo sáà ìtàn Àwọn Ìpínlẹ̀ Aṣọ̀kan Amẹ́ríkà.

Nígbà tí aṣẹ́wó náà bá bẹ̀rẹ̀ sí í kọ àwọn orin rẹ̀ ní àkókò òfin Ọjọ́ Àìkú, ogun Nínéfè yóò ti tún wáyé, a ó sì ti yí kọ́kọ́rọ́ náà tí ó jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìdánwò ère ẹranko náà ní ayé. Ogun Nínéfè ni òpin ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru, èyí tí ó wá di igbe ńlá áńgẹ́lì kẹta. Ìbẹ̀rẹ̀ àkókò náà, èyí tí ìkọlù òjijì sí Nashville jẹ́ àmì rẹ̀, ni a ó sì tún ti fi ogun Nínéfè ṣàpẹẹrẹ lọ́nà àsọtẹ́lẹ̀, nítorí Jésù, gẹ́gẹ́ bí Álfà àti Òmégà, máa ń fi ìbẹ̀rẹ̀ ṣàpẹẹrẹ òpin nígbà gbogbo. Ìkọlù Nashville yóò, gẹ́gẹ́ bí àsọtẹ́lẹ̀ ti sọ ọ́ di dandan, ní àwọn èròjà ìṣẹ́gun Róòmù lórí Páṣíà nínú, ìṣẹ́gun tí ó jẹ́ kí Ìsìláàmù fi òkùnkùn kún ilẹ̀ ayé. Donald Trump ni àmì ère Róòmù, nítorí náà yóò ṣẹ́gun nínú ogun Nínéfè tí ó ní í ṣe pẹ̀lú ìkọlù Nashville, ṣùgbọ́n agbára rẹ̀ láti dojú kọ ìkún omi Ìsìláàmù yóò ti tán.

Ogun tí Ronald Reagan ṣàṣeyọrí láti ṣẹ́gun ní ọdún 1989 jẹ́ ogun tútù kan tí ó ti bẹ̀rẹ̀ ní òpin Ogun Àgbáyé Kejì. Ogun tútù Trump ni ogun Panium, ó sì ń yọrí sí Ogun Àgbáyé Kẹta ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, èyí tí a ti fi ogun Actium àti ogun Nineveh pẹ̀lú ṣe àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ rẹ̀. Ogun tútù Trump, tí ogun Panium dúró fún, ń yọrí sí wíwó “ògiri” tí ó ya ìjọ àti ìjọba sọ́tọ̀ nínú Òfin Ìpìlẹ̀ lulẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti fi wíwó “ògiri” Berlin lulẹ̀ ní ọdún 1989 ṣe àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ rẹ̀.

Nashville dúró fún ibi tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ Báláámù ti ń tẹ ẹsẹ̀ Báláámù fọ́ mọ́ ògiri, èyí sì ń tọ́ka sí sísọni di arọ níbi ògiri náà. Àkókò igbe ọ̀gànjọ́ òru bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìṣẹ̀lẹ̀ kan tí ó kọlu ògiri ìyàsọ́tọ̀ tí ó wà nínú Òfin Ìpìlẹ̀, nípa bẹ́ẹ̀, ó fi àmì sí ìbẹ̀rẹ̀ gbígbé àwòrán ẹranko náà kalẹ̀ (ìdapọ̀ ìjọ àti ìjọba) pẹ̀lú àmì ọ̀nà kan tí ó ṣàpẹẹrẹ wíwo ògiri ìyàsọ́tọ̀ náà palẹ̀ ní ìparí gbígbé àwòrán ẹranko náà kalẹ̀. Donald Trump yóò sọ̀rọ̀ lọ́nà àsọtẹ́lẹ̀ nípasẹ̀ àṣẹ aláṣẹ kan tí ó ṣàpẹẹrẹ sísọ̀rọ̀ nígbà òfin ọjọ́ Àìkú, gẹ́gẹ́ bí a ti fi Àwọn Òfin Nípa Àjèjì àti Ìṣọ̀tẹ̀ ti Ọdún 1798 ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Níbẹ̀ ni yóò ti ṣẹ́gun àwọn alágbàwí ìṣọ̀kan àgbáyé ti ẹgbẹ́ Democratic àti àwọn akẹgbẹ́ wọn lára àwọn alágbàwí ìṣọ̀kan àgbáyé RINO ti ẹgbẹ́ Republican. Ìṣẹ́gun rẹ̀ lórí àwọn ọ̀tá tí Páṣíà ṣàpẹẹrẹ nínú ogun Nínéfè yóò fi ẹgbẹ́ méjèèjì nínú ogun òṣèlú náà sílẹ̀ láìsí agbára tí wọ́n nílò láti dojú kọ àwọn eéṣú Ìsìláàmù tí yóò tàn ká ilẹ̀ náà. Ẹsẹ̀ Trump tí a tẹ̀ fọ́ náà ni ògiri ní ìbẹ̀rẹ̀ ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru tí ó ṣamọ̀nà sí ògiri ní ìparí.

A ó máa tẹ̀síwájú nínú àyẹ̀wò yìí ti ìbànújẹ mẹ́ta náà nínú àpilẹ̀kọ tí ó kàn.