627, 632 àti 637

“Bọ́tìnnì” tí ń ṣí kòtò àìlópin ni ogun Ninefe, èyí tí ó ṣẹ ní ọdún 627, ọdún márùn-ún kí Mohammed tó kú ní 632. Ọdún márùn-ún lẹ́yìn náà, ní 637, àwọn ọmọ-ogun Mùsùlùmí gba olú-ìlú Persia, ọ̀kan nínú àwọn agbára ńlá méjèèjì tí wọ́n kópa nínú ogun Ninefe. Ìṣẹ̀lẹ̀ yìí yí ìwọ̀ntúnwọ̀nsì agbára padà gidigidi ní Àárín Gbùngbùn Ìlà Oòrùn. Ogun Ninefe ní 627 rẹ́ agbára Ilẹ̀-ọba Persia kúrò, àti ọdún mẹ́wàá lẹ́yìn náà Ilẹ̀-ọba Persia parí.

Ìtẹ́nilórúkọ—782

Ọgọ́rùn-ún àti àádọ́ta ọdún lẹ́yìn ikú Mohammed ní ọdún 632, nínú Ìpolongo Abbasid ti ọdún 782, ọmọ-ogun Abbasid (gẹ́gẹ́ bí a ṣe ròyìn, wọ́n tó nǹkan bí ẹgbẹ̀rún márùn-ún-dín-lọ́gọ́rùn-ún [95,000] ọkùnrin) bẹ̀rẹ̀ ìkógun ńlá sí ilẹ̀ Byzantine ní Asia Minor (Tọ́kì òde òní). Wọ́n tẹ̀síwájú lọ títí dé Chrysopolis, ní tààrà kọjá Ọ̀nà Òkun Bosporus láti Constantinople—wọ́n sì sún mọ́ olú-ìlú Byzantine gan-an. Àwọn Byzantine, lábẹ́ Aláboyún Irene, jìyà ìṣẹ́gun líle. Nítorí èyí, a fi agbára mú àwọn Byzantine láti fọwọ́ sí àdéhùn ìdádúró ogun onítàkùn ọdún mẹ́ta tí ó kún fún ìtẹ́jú-sílẹ̀, ní fífaramọ́ láti máa san owó orí ọdún púpọ̀ (nǹkan bí ẹgbẹ̀rún méje [70,000] sí ẹgbẹ̀rún mẹ́sàn-án [90,000] dínárì wúrà) àti láti fi àwọn aṣọ síliki àti àwọn ìdógòṣìlẹ̀ lé wọn lọ́wọ́. Ìpolongo yìí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìwọ̀lú Abbasid tí ó tóbi jùlọ tí ó sì ṣàṣeyọrí jùlọ sí ilẹ̀ Byzantine ní ọ̀rúndún kẹjọ. Ó fi agbára Kalifate Abbasid tí ń pọ̀ sí i hàn, àti ìrẹ̀wẹ̀sì Ilẹ̀ Ọba Byzantine tí ń bá a lọ.

Oṣù márùn-ún

Nínú orí kẹsàn-án ìwé Ìfihàn, a mẹ́nuba “oṣù márùn-ún” tí ó dọ́gba pẹ̀lú àádọ́jọ ọdún lẹ́ẹ̀mejì: lẹ́ẹ̀kan ní ẹsẹ karùn-ún àti lẹ́ẹ̀kejì ní ẹsẹ kẹwàá.

A sì fi fún wọn pé kí wọn má pa wọn, bí kò ṣe pé kí a fi ìyà jẹ wọn ní oṣù márùn-ún: ìyà wọn sì rí bí ìyà àkekèé, nígbà tí ó bá ta ènìyàn. Ní ọjọ́ wọ̀nyẹn ni àwọn ènìyàn yóò máa wá ikú, wọn kì yóò sì rí i; wọn yóò sì máa fẹ́ kú, ikú yóò sì sá kúrò lọ́dọ̀ wọn. Ìrísí àwọn eṣú náà sì dàbí ẹṣin tí a pèsè sílẹ̀ fún ogun; lórí orí wọn sì wà bí ẹni pé adé tí ó dàbí wúrà, ojú wọn sì dàbí ojú ènìyàn. Wọn sì ní irun bí irun obìnrin, eyín wọn sì dàbí eyín kìnnìún. Wọn sì ní àwo-àyà bí àwo-àyà irin; ariwo ìyẹ́ wọn sì dàbí ariwo kẹ̀kẹ́-ogun tí ẹṣin púpọ̀ ń sáré lọ sí ogun. Wọn sì ní ìrù bí ti àkekèé, oró sì wà nínú ìrù wọn: agbára wọn sì ni láti ṣe ènìyàn ní ibi ní oṣù márùn-ún. Ìfihàn 9:5–10.

Àkókò àsọtẹ́lẹ̀ méjì ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ti ọgọ́rùn-ún ọdún àti àádọ́ta wà nínú fèrè karùn-ún ti Ìfihàn orí kẹsàn-án. Àkọ́kọ́ jẹ́ láti ikú Mohammed ní ọdún 632 títí dé ìtìjú tí a fi ba Empress Irene ti Róòmù Ìlà Oòrùn ní ọdún 782. Orí kẹsàn-án ṣe ìdánimọ̀ ìdìde Islam ní ọ̀nà tí ó kún fún ẹ̀kúnrẹ́rẹ́ gan-an. Láti ìṣọ̀kan àwọn ẹ̀yà ní ọdún 606, sí ogun Nineveh ní ọdún 627, sí ikú Mohammed ní ọdún 632, lẹ́yìn náà sí ìṣẹ́gun lórí Persia ní ọdún 637, ìdìde àti ìṣubú Islam ni a tọpasẹ̀ pẹ̀kipẹ̀ki nínú Ọ̀rọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ Ọlọ́run. Islam ti Arabia ni agbára nínú àsọtẹ́lẹ̀ àkọ́kọ́ ti ìyà fún ọgọ́rùn-ún ọdún àti àádọ́ta. Ìṣọ̀kan àwọn ẹ̀yà nípasẹ̀ Mohammed ní ọdún 606; lẹ́yìn náà ogun “kókó” Nineveh ní ọdún 627, tí àsọtẹ́lẹ̀ Mohammed nípa ìparun Persia àti Róòmù méjèèjì ní nǹkan bí ọdún 628 tẹ̀ lé e, lẹ́yìn náà dé ikú rẹ̀ ní ọdún 632. Àwọn ọdún wọ̀nyí ṣàfihàn àtẹ̀lé àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ kan pàtó nínú ìtàn Islam.

Lẹ́yìn ọdún ọgọ́rùn-ún kan àti àádọ́ta lẹ́yìn tí Mohammed kú ní ọdún 632, àárín agbára Islam yí padà láti Arabia sí Turkey, bí ó ti lé Rome ti Ìlà Oòrùn padà títí dé Constantinople. Ègbé àkọ́kọ́ dúró fún Islam ti Arabia, àti ègbé kejì dúró fún Islam ti Turkey. Nínú ègbé àkọ́kọ́, àwọn àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ọdún ọgọ́rùn-ún kan àti àádọ́ta méjèèjì fi ìyàtọ̀ tó wà láàárín Islam ti Arabia àti Islam ti Turkey hàn, gẹ́gẹ́ bí a ti fi hàn nínú ìyàtọ̀ òtítọ́ kan náà láàárín ègbé àkọ́kọ́ àti ègbé kejì.

Ọgọ́rùn-ún ọdún àkọ́kọ́ àti àádọ́ta bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìparun Pérsia, ó sì parí nígbà tí a dí Róòmù mọ́ láàrín ògiri Constantinople. Àkókò kejì ti ọgọ́rùn-ún ọdún àti àádọ́ta bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìṣẹ́gun Osman (tí a tún ń pè ní Ottman) ní Nicomedia. Ìṣẹ́gun Ottoman ní Nicomedia ń tọ́ka sí Ìdótì Nicomedia (İzmit ti òde òní, ní Tọ́kì), èyí tí ó ṣẹlẹ̀ láti ọdún 1333 sí 1337 nígbà tí Sultan Orhan Gazi (ọmọ Osman I, olùdásílẹ̀ Ottoman Beylik), gbé ìdótì kalẹ̀ sí ìlú Byzantium pàtàkì náà, Nicomedia. Ìlú náà fara da a fún ọ̀pọ̀ ọdún, ṣùgbọ́n ní ìkẹyìn ó jọwọ́ ara rẹ̀ ní ọdún 1337 nítorí ebi àti àìní ohun èlò ìpèsè. A gba àwọn ọmọ-ogun olùṣọ́ Byzantium láàyè láti lọ sí Constantinople. Nicomedia jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ibi agbára pàtàkì Byzantium tó kẹ́yìn ní Asia Minor (Anatolia). Ìṣubú rẹ̀ fi opin sí ìṣàkóso Byzantium ní púpọ̀ jùlọ nínú apá ìwọ̀-oòrùn Anatolia. Ìṣẹ́gun yìí jẹ́ kí àwọn Ottoman lè fi agbára wọn múlẹ̀ ní Bithynia, kí wọ́n sì túbọ̀ fìfẹ́ síwájú lọ sí ọ̀nà òkun Bosporus. Ó jẹ́ ìgbésẹ̀ pàtàkì púpọ̀ sí ìṣẹ́gun Ottoman lórí Constantinople ní ìkẹyìn (èyí tí ó ṣẹlẹ̀ ju ọgọ́rùn-ún ọdún kan lọ lẹ́yìn náà, ní 1453). A sábà máa wo ìdótì náà gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan lára àwọn ìṣẹ́gun àkọ́kọ́ pàtàkì tí ó yí Ottoman beylik kékeré náà padà sí agbára agbègbè kan tí ń dìde.

Nígbà tí àkókò àádọ́jọ ọdún kejì nínú ìgbà kàkàkí àkọ́kọ́ parí ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, 1449, Constantine ìkẹyìn wá ìyọ̀nda lọ́dọ̀ súltánù Ìsìláàmù láti gun orí ìtẹ́-ọba Róòmù Ìlà Oòrùn, ó sì tipa bẹ́ẹ̀ faragba ìrẹ̀sílẹ̀ kan náà tí Olú-ọba obìnrin Irene faragba ní òpin àádọ́jọ ọdún àkọ́kọ́ nínú àwọn àkókò “oṣù márùn-ún” méjì ti Ìṣípayá orí kẹsàn-án. Ìrẹ̀sílẹ̀ ‘Olú-ọba obìnrin Irene’ àti ti ‘Constantine ìkẹyìn’ náà jẹ́ àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ ìrẹ̀sílẹ̀ tí ó dé bá àwọn Ottoman lẹ́yìn náà, nígbà tí, ní òpin àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ègbé kejì, wọ́n wá ààbò lọ́dọ̀ àwọn orílẹ̀-èdè alágbára ńlá mẹ́rin ti Yúróòpù lòdì sí ìhalẹ̀mọ́ni láti Íjíbítì.

Pántíónì

Àwọn aṣáájú-ọ̀nà náà lóye dáadáa, wọ́n sì kọ́ni ní tòótọ́ pé gbolohun náà, “a sì sọ ibi mímọ́ rẹ̀ lulẹ̀,” nínú Dáníẹ́lì orí kẹjọ ẹsẹ̀ kọkànlá, ni Kọ́ńsítáńtínù mú ṣẹ.

Bẹ́ẹ̀ ni, ó gbé ara rẹ̀ ga títí dé ọ̀dọ̀ olórí ogun náà, nípasẹ̀ rẹ̀ ni a sì ti mú ẹbọ ìgbà gbogbo kúrò, a sì ti wó ibi ibi mímọ́ rẹ̀ lulẹ̀.

“ibi mímọ́” tí a sọ̀rọ̀ rẹ̀ níhìn-ín ni tẹ́ńpìlì Pantheon ní ìlú Róòmù, àti “ibi” tẹ́ńpìlì náà ni Róòmù. Wọ́n “ju Róòmù lulẹ̀” nípasẹ̀ Kọ́ńsítántínù nígbà tí ó yàn láti kó olú-ìlú ìjọba rẹ̀ lọ sí Constantinople ní ọdún 330. Ẹsẹ̀ kẹ́wàá ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú Ìṣípayá orí kẹtàlá ẹsẹ̀ kejì, ó sì ń tọ́ka sí ìṣẹ̀lẹ̀ kan náà.

Ẹranko tí mo sì rí dàbí ẹkùn; ẹsẹ̀ rẹ̀ sì rí bí ẹsẹ̀ béárì, ẹnu rẹ̀ sì dàbí ẹnu kìnnìún: dragoni náà sì fi agbára rẹ̀, ìtẹ́ rẹ̀, àti àṣẹ ńlá fún un.

Àjà náà ni Róòmù keferi, àti pé Róòmù keferi fi “ìtẹ́” àṣẹ rẹ̀ lé ìjọ Róòmù lọ́wọ́ ní ọdún 330, nígbà tí ó kó olú-ìlú sí ìlà-oòrùn, báyìí sì fi ààyè àìsí agbára sílẹ̀, èyí tí ìjọ papalù fi ayọ̀ lo láǹfààní rẹ̀. Nígbà tí a bá bẹ̀rẹ̀ ìlà ìtàn Róòmù ìlà-oòrùn láti ọdún 330 títí dé 1453, a rí i pé ní ìbẹ̀rẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ Róòmù ìlà-oòrùn, ìlú Róòmù ni a fi sí ipò ìtìjú nípasẹ̀ kí Kọ́ńsítáńtínù kọ Róòmù sílẹ̀. Ìtìjú náà ni a tún ṣe pẹ̀lú Empress Irene ní ọdún 782, ní ìparí ọgọ́rùn-ún ọdún kan àádọ́ta àkọ́kọ́ ti ìyà. Gbogbo àwọn ìtìjú wọ̀nyẹn ni a tún ṣe nípasẹ̀ Kọ́ńsítáńtínù ẹni ìkẹyìn.

Ìdàgbàsókè àti Ìṣubú Àrà òtò

Ipè karùn-ún àti ikẹfà nínú Ìfihàn orí kẹsàn-án ń pèsè àwọn àlàyé nípa ìṣubú Róòmù ìlà-oòrùn, nígbà kan náà wọ́n sì tún ń ṣàkọsílẹ̀ ìdìde àti ìṣubú Ìsílámù. Ìmísí ń jẹ́ kí a mọ̀ pé a gbọ́dọ̀ kẹ́kọ̀ọ́ “ìdìde àti ìṣubú” àwọn ìjọba inú àwọn ìwé Dáníẹ́lì àti Ìfihàn. Àwọn ìjọba wọ̀nyí ní àwọn àbùdá tiwọn tí ó yàtọ̀, tí a fi mọ̀ wọ́n pẹ̀lú “ìdìde àti ìṣubú” àrà ọ̀tọ̀ wọn. Ìṣubú Júdà ni a mú wá nípasẹ̀ ìkọlù mẹ́ta sí Jerúsálẹ́mù. A kó àwọn Hébérù lọ sí Bábílónì, wọn yóò sì padà wá lábẹ́ àwọn àṣẹ mẹ́ta, èyí tí yóò bẹ̀rẹ̀ ọdún 2,300 tí ó yọrí sí dídé àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta sínú ìtàn láti 1798 títí dé 1844. Bábílónì ṣubú ní alẹ́ kan ṣoṣo. Róòmù tú ká, àti nínú ìtúká rẹ̀ ni a fi àwọn apá méjì Róòmù hàn ní abẹ́ ipò Róòmù ìwọ̀-oòrùn tàbí Róòmù ìlà-oòrùn. Ìdìde àti ìṣubú ìjọba Ptolemaic àti ìjọba Seleucid nínú ìdá mẹ́ta àkọ́kọ́ Dáníẹ́lì mọ́kànlá jẹ́ àpẹẹrẹ ìdìde àti ìṣubú Róòmù papal. Ẹ̀rí náà jẹ́ ní ṣókí ìpinnu ìtàn Alẹkisáńdà àti ìtúká Giriki. Kò dàbí Róòmù, Giriki pín sí apá mẹ́rin tí ní ìkẹyìn di méjì. Róòmù pín sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn, lẹ́yìn náà a sì tún pín Róòmù ìwọ̀-oòrùn ní ti wòlíì sí mẹ́ta, tí ó ń ṣojú ìjọba onípele mẹ́ta ti Róòmù. Ní ti Róòmù ìlà-oòrùn, Kọ́ńsítáńtínì pín ìjọba rẹ̀ fún àwọn ọmọkùnrin rẹ̀ mẹ́ta. Ó hàn gbangba pé Róòmù ìwọ̀-oòrùn àti Róòmù ìlà-oòrùn jẹ́ àwọn ìlà tó jọra tí ń ṣojú ìjọ Roman àti ìpínlẹ̀ Roman. Pẹ̀lú ìpín méjì yẹn ni ìpín mẹ́ta mìíràn tún wà. Giriki jẹ́ mẹ́rin sí méjì, Bábílónì jẹ́ alẹ́ kan, Júdà jẹ́ ìkọlù mẹ́ta. Ní ti Ìsílámù, “ìdìde” wọn ni a ṣàfihàn gẹ́gẹ́ bí “ìtúsílẹ̀” àti “ìṣubú” wọn jẹ́ “ìdènà.”

Ìdìde wọn bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Mohammed, a sì kó wọn níjánu ní ọjọ́ kọkànlá oṣù kẹjọ ọdún 1840. A tú wọn sílẹ̀, a sì kó wọn níjánu lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ ní 9/11. Láìpẹ́ yìí, a tú wọn sílẹ̀ ní ọjọ́ keje oṣù kẹwàá ọdún 2023, a sì ti ń kó wọn níjánu ní Gaza láti ìgbà náà wá. A ó tún tú Ìsìláàmù sílẹ̀ láti sàmì sí gbígbé ère ẹranko náà kalẹ̀. Ìlà ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ Ìsìláàmù tí a fi hàn nínú orí kẹsàn-án títí dé orí kọkànlá nínú ìwé Ìṣípayá ń tọ́ka sí ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ Ìsìláàmù ti ègbé kẹta. ‘Ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ Ìsìláàmù ti ègbé kẹta’ tún jẹ́ ohun tí áńgẹ́lì keje àti áńgẹ́lì kẹta pẹ̀lú dúró fún. Áńgẹ́lì kẹta dé ní ọjọ́ kejìlélógún oṣù kẹwàá ọdún 1844, nígbà tí áńgẹ́lì keje bẹ̀rẹ̀ sí í fọn. Áńgẹ́lì kẹta àti ègbé kẹta wọ inú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ní 9/11. Láti 9/11 títí dé òfin ọjọ́ Àìkú, ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ègbé kìíní àti ègbé kejì ti ń tún ara rẹ̀ ṣe, ó sì ṣì ń tún ara rẹ̀ ṣe.

“Kọ́kọ́rọ́” ogun Nínéfè so àwọn agbára méjì, Róòmù àti Páṣíà, pọ̀ mọ́ Ìsìláàmù ní tààrà àti lọ́nà tí kò ṣeé yà sọ́tọ̀. Nínéfè fi ìparun díẹ̀díẹ̀ ti Róòmù Ìwọ̀ Oòrùn àti Róòmù Ìlà Oòrùn méjèèjì hàn ní kedere ju apá mìíràn èyíkéyìí nínú Ìwé Mímọ́ lọ.

Hẹ́rọ́dù jẹ́ àmì dírágónì náà; ó ń ṣojú Róòmù. Dírágónì náà ní òpin ayé ni Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè. Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ìjọba kẹfà yóò ṣubú, ìjọba keje yóò sì bẹ̀rẹ̀, ṣùgbọ́n wọ́n yóò fi ìjọba wọn fún ìjọba kẹjọ níbi ayẹyẹ ọjọ́ ìbí tiwọn fúnra wọn. A ṣẹ̀ṣẹ̀ bí ìjọba keje, ó sì gbà lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ láti fi ìjọba rẹ̀ fún aṣẹ́wó Bábílónì fún wákàtí kan, gẹ́gẹ́ bí Hẹ́rọ́dù ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nípa ṣíṣe ìlérí láti fi títí dé ìdajì ìjọba rẹ̀ fún Sálómè.

Níbi gan-an tí Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà ti ṣubú ni Àjọ Àwọn Orílẹ̀-èdè Agbáyé ti wá sí ayé, tí a sì fi ìrẹ́pọ̀ alápá mẹ́ta náà sí ìmúlò. Hẹ́rọ́dù ni dírágónì náà, Hẹ́rọ́díà sì ni ìjọba póòpù, Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà sì ni Sálómè. Hẹ́rọ́dù wà nínú ìrẹ́pọ̀ ìgbéyàwó tí kò bófin mu, nítorí aya arákùnrin rẹ̀ ni ó fẹ́, àti pé ní ìpele àsọtẹ́lẹ̀, ìbáṣepọ̀ ìbálòpọ̀ láàárín ìbátan ni ó ní pẹ̀lú Sálómè, nítorí ó ṣe kedere pé ó ń ṣe ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ sí i nígbà tí obìnrin náà ń jó. Dírágónì náà ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú ìyá náà àti ọmọbìnrin rẹ̀ méjèèjì. Ó ṣe pàtàkì láti rí èyí nígbà tí o bá fi ìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé apá ìwọ̀-oòrùn Róòmù dúró fún ọgbọ́n ìṣàkóso ìjọ, tí apá ìlà-oòrùn Róòmù sì dúró fún ọgbọ́n ìṣàkóso orílẹ̀-èdè. Róòmù, ìjọba kẹrin nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì, gbé ìjọba póòpù ka orí ìtẹ́ ní ti àsọtẹ́lẹ̀, ó sì tipa bẹ́ẹ̀ di àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ fún Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, tí yóò tún gbé ìjọba póòpù ka orí ìtẹ́ lẹ́ẹ̀kan sí i.

Ìparun tí ó ń tẹ̀síwájú ti Róòmù ìwọ̀-oòrùn láti ọdún 330 títí dé 476 dúró fún ìparun tí ó ń tẹ̀síwájú ti Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà láti 1798 títí dé òfin Ọjọ́ Àìkú. Ọdún “330” àti ọdún “1798” jẹ́ àwọn àmì ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀ méjèèjì tí a ń pè ní “àkókò tí a yàn” tàbí “àkókò òpin” nínú ìwé Dáníẹ́lì. 330 fi àkọ́kọ́ ìpilẹ̀sí Róòmù ìwọ̀-oòrùn àti ìlà-oòrùn hàn. Òpin àwọn méjèèjì jẹ́ ìtẹ́lórí Róòmù olórí, gẹ́gẹ́ bí Kọ́ńsítáńtínì ṣe tẹ ìlú Róòmù sílẹ̀ lójú ní ìbẹ̀rẹ̀. 476 jẹ́ òpin àkókò àsọtẹ́lẹ̀ kan tí ó fi hàn bí ètò òṣèlú ọlọ́lá ti Róòmù ṣe túká lábẹ́ ìgbésẹ̀ mẹ́ta. Àkókò kan tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú kí a kọ ìlú náà sílẹ̀ ní 330 ni ìtẹ̀lé e pẹ̀lú ìtẹ́lórí gbogbo ètò òṣèlú wọn—ìjọba ológo wọn, tí ó ti jẹ́ ibi ìgbéraga pàtàkì jùlọ fún Róòmù àtijọ́, ni a fọ́ yà, ó sì parí ní 476 nígbà tí kò ní sí alákóso kankan lórí Róòmù mọ́ tí yóò jẹ́ ẹni láti inú ẹ̀jẹ̀ Róòmù gidi. Ìlà méjì ti Róòmù tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 330, àti ẹsẹ̀ ibìkan tí a ti gbé àwọn ìlà méjì wọ̀nyí kalẹ̀, tún ní àwọn ìlà àsọtẹ́lẹ̀ méjì ti oṣù márùn-ún pẹ̀lú. Ìlà Róòmù ìwọ̀-oòrùn bẹ̀rẹ̀, ó sì parí pẹ̀lú ìtẹ́lórí tí ó ń tẹ̀síwájú. Ìlà Róòmù ìlà-oòrùn bẹ̀rẹ̀, ó sì parí pẹ̀lú ìtẹ́lórí tí ó ń tẹ̀síwájú ní 1449, bí Kọ́ńsítáńtínì ìkẹyìn ṣe bẹ̀ ẹ̀tọ́ láti jọba.

Ọ̀kan lára àwọn àkókò oṣù márùn-ún náà yọrí sí òpin Ìsìláàmù àwọn Lárúbáwá gẹ́gẹ́ bí kókó àsọtẹ́lẹ̀ àti ìbẹ̀rẹ̀ Ìsìláàmù àwọn ará Tọ́kì ní ọdún 782. Ní ọdún yẹn, a dójú tì Olú-ọba Obìnrin Irene, èyí sì bá ìdójútì Constantine tí ó kẹ́yìn ní òpin àsọtẹ́lẹ̀ oṣù márùn-ún kejì mu. Àsọtẹ́lẹ̀ oṣù márùn-ún méjì nínú ìtàn kan tí ó ní ẹsẹ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún. Ọ̀kan ṣàpèjúwe ìtàn Ìsìláàmù ti ilẹ̀ Arébíà; èkejì, Ìsìláàmù ti ilẹ̀ Tọ́kì. Àwọn méjèèjì parí pẹ̀lú ìdójútì Róòmù Ìlà Oòrùn. Ìparí ọ̀kan lára àwọn àsọtẹ́lẹ̀ náà rí ìmúṣẹ nípa ìdójútì obìnrin kan, èkejì sì rí ìmúṣẹ nípa ìdójútì ọkùnrin kan. Ìlà lórí ìlà, wọ́n tọ́ka sí ìdójútì ìjọ àti ìjọba Róòmù Ìlà Oòrùn. Ìsìláàmù ti ègbé àkọ́kọ́ ló fa ìdójútì méjèèjì. Ìdójútì Constantine tí ó kẹ́yìn ní ọdún 1449 bẹ̀rẹ̀ àkókò ọdún mẹ́rin kan tí ó parí ní ọdún 1453, nígbà tí àwọn odi Constantinople wó lulẹ̀. Ọdún 1449 dúró fún ìdójútì kan, ní ọdún 1453 sì ni àwọn odi wó lulẹ̀ tí ìjọba ọba kan sì wá sí òpin.

Ikú Mohammed

Ọ̀kan nínú àwọn àkókò méjì tí ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn jẹ́ oṣù márùn-ún bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ikú Mohammed, ẹni tí a tọ́ka sí gẹ́gẹ́ bí ọba nínú gbólóhùn náà “wọ́n ní ọba kan lórí wọn” ní ẹsẹ kọkànlá.

Wọ́n sì ní ọba kan lórí wọn, ẹni tí í ṣe angẹli ọ̀gbun àìnísàlẹ̀; orúkọ rẹ̀ ní èdè Hébérù ni Abaddon, ṣùgbọ́n ní èdè Gíríìkì, orúkọ rẹ̀ ni Apollyon.

Ọba tí ó wà lórí wọn ni Mohammed, nítorí a ti fi í hàn ní ẹsẹ̀ kìíní, nítorí náà kì í ṣe ẹnì kan mìíràn nínú ẹ̀sìn Islam; Mohammed ni ọba náà, ọba sì jẹ́ ìjọba, Islam sì ni ìjọba Mohammed.

Angẹli karùn-ún sì fun ipè rẹ̀, mo sì rí ìràwọ̀ kan tí ó ṣubú láti ọ̀run wá sí ayé: a sì fi kọ́kọ́rọ́ ihò àìnísàlẹ̀ náà fún un. Ó sì ṣí ihò àìnísàlẹ̀ náà; èéfín sì ti inú ihò náà jáde wá, bí èéfín iná-ìdáná ńlá; oòrùn àti afẹ́fẹ́ sì ṣókùnkùn nítorí èéfín ihò náà. Lára èéfín náà sì ni eṣú jáde wá sí ilẹ̀ ayé: a sì fi agbára fún wọn, gẹ́gẹ́ bí àkekèé ilẹ̀ ayé ti ní agbára. Ifihan 9:1–3.

Àtúnwáyé àwọn ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì nínú ègbé kẹta bá àtúnwáyé àwọn áńgẹ́lì àkọ́kọ́ àti èkejì nínú áńgẹ́lì kẹta mu. A fún Mohammed, ọba náà, ní kọ́kọ́rọ́ láti ṣí ọ̀gbun àìnísàlẹ̀, 9/11 sì fi ìgbà tí a fún áńgẹ́lì kẹta ní agbára hàn. Nígbà náà ni Kristi, gẹ́gẹ́ bí áńgẹ́lì alágbára náà, sọ̀ kalẹ̀ nígbà tí ìkọlù àkọ́kọ́ Báláámù dé nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀. Lẹ́yìn náà, ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ ṣí sílẹ̀, Ìsìláàmù sì tún di kókó kan nínú ìtàn àgbáyé. Kristi wá darí àwọn ènìyàn Rẹ̀ padà sí àwọn ipa ọ̀nà àtijọ́ Jeremáyà, ìhìn ègbé kẹta àti ti áńgẹ́lì kẹta sì bẹ̀rẹ̀ sí í dún. Ní ọdún 2015, Trump kéde èròńgbà rẹ̀ láti díje fún ipò ààrẹ, èyí sì ru àwọn agbára dírágónì tí ń ṣagbátẹrù ètò àgbáyé sókè; ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ sì tú àìgbàgbọ́ pé Ọlọ́run wà sílẹ̀, èyí tí ó pa Trump nígbẹ̀yìn-gbẹ́yín ní àwọn òpópónà Sódómù àti Íjíbítì. Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ẹranko tí ó jẹ́ ẹ̀kẹjọ, tí ó sì jẹ́ ti àwọn méje náà, yóò gòkè wá láti inú ọ̀gbun àìnísàlẹ̀. Ìbẹ̀rẹ̀ àkókò fífi èdìdì sí àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì náà àti òpin àkókò náà fi ìdìde agbára kan tí ó jẹ́ ti ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ hàn.

Ẹranko tí ìwọ rí ti wà tẹ́lẹ̀, kò sì sí nísinsin yìí; yóò sì gòkè jáde láti inú ibú àìlópin, yóò sì lọ sínú ìparun: àwọn tí ń gbé ayé yóò sì yà á lẹ́nu, àwọn tí a kò kọ orúkọ wọn sínú ìwé ìyè láti ìpilẹ̀ṣẹ̀ ayé, nígbà tí wọn bá wo ẹranko náà tí ó ti wà tẹ́lẹ̀, tí kò sì sí, ṣùgbọ́n tí ó sì wà. Ìfihàn 17:8.

Ìsílámù ni kọ́kọ́rọ́ tí ó ṣí kòtò aláìlópin sílẹ̀ ní 9/11, tí yóò sì tún ṣí kòtò aláìlópin náà sílẹ̀ ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú. Ní àárín àkókò ìdìmọ̀, ẹranko-drágónì ti ìsọ̀kan-ayé pẹ̀lú jáde láti inú kòtò aláìlópin náà.

Àti nígbà tí wọ́n bá ti parí ẹ̀rí wọn, ẹranko tí ń gòkè wá láti inú ibú àìnísàlẹ̀ yóò bá wọn jagun, yóò sì ṣẹ́gun wọn, yóò sì pa wọ́n. Ìfihàn 11:7.

Kọ́kọ́rọ́ tí ó ń ṣí gbogbo àmì ọ̀nà mẹ́tẹ̀ẹ̀ta ti agbára kan láti inú ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ ni a fi fún Mohammed, ọba ìjọba Islam. Ogun Nineveh ní ọdún 627 dúró fún ogun kan láàárín agbára méjì, tí ó dín agbára àwọn ẹgbẹ́ méjèèjì tí wọ́n ń bára wọn jagun kù gidigidi, tí ó sì ṣí ọ̀nà fún Islam láti tètè gòkè sí ipò agbára. A yí kọ́kọ́rọ́ náà ní 9/11, ìgòkè Islam sì bẹ̀rẹ̀, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a fi ìdènà sí i láìpẹ́ lẹ́yìn náà. A ṣàpẹẹrẹ ogun Nineveh ní 9/11, nítorí pé ìgòkè Islam níbẹ̀ bẹ̀rẹ̀ nígbà tí áńgẹ́lì alágbára náà sọ̀ kalẹ̀ láti fi ògo Rẹ̀ tan ìmọ́lẹ̀ sí ilẹ̀ ayé, tí ìràwọ̀ náà, èyí tí ó túmọ̀ sí òjíṣẹ́, sì tún ṣubú láti ọ̀run. A tún ṣàpẹẹrẹ ogun Nineveh ní òpin, nígbà tí òfin ọjọ́ Àìkú bá dé, tí àkókò kejì ti Sáà Òkùnkùn sì bẹ̀rẹ̀ bí èéfín ẹ̀sìn Islam ṣe bo oòrùn mọ́lẹ̀.

Exeter

Òfin Ọjọ́ Àìkú ni a ṣàpẹẹrẹ nígbà tí ìhìn igbe ọ̀gànjọ́ òru dé sí ìpàdé àgọ́ ní Exeter. Nígbà náà ni àwọn ìgbésẹ̀ ìkẹyìn nínú gbígbé àwòrán ẹranko náà kalẹ̀ bẹ̀rẹ̀. Dídá àwòrán náà sílẹ̀, tàbí gbígbé e kalẹ̀, bẹ̀rẹ̀ ní 9/11, ṣùgbọ́n ní òpin àkókò náà, àkókò ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru tún jẹ́ àwòṣe tí ó tún ìṣètò gbogbo àkókò dídá àwòrán náà sílẹ̀ tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 9/11 ṣe ní ìwọ̀n kékeré. Ìbẹ̀rẹ̀ dúró fún òpin. Ègbé àkọ́kọ́ jẹ́ àpẹẹrẹ ègbé kẹta, gẹ́gẹ́ bí áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ti jẹ́ àpẹẹrẹ áńgẹ́lì kẹta. Ogun Nineveh ní òpin àkókò fífi èdìdì dì ni a fi ń dá ogun Nineveh ní ìbẹ̀rẹ̀ mọ̀. Ogun Nineveh nígbà òfin Ọjọ́ Àìkú jẹ́ òpin àkókò fífi èdìdì dì tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 9/11, ṣùgbọ́n ó tún jẹ́ òpin àkókò ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru. Nítorí náà, a ṣàpẹẹrẹ ogun Nineveh ní ìbẹ̀rẹ̀ ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru tí ó fi àwọn ìgbésẹ̀ ìkẹyìn nínú dídá àwòrán ẹranko náà sílẹ̀ ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà hàn, nígbà òfin Ọjọ́ Àìkú sì ni ìbẹ̀rẹ̀ dídá àwòrán ẹranko náà sílẹ̀ ní ayé bẹ̀rẹ̀. Nineveh ni kọ́kọ́rọ́ tí ó mú kí àwọn ìlà oríṣiríṣi bá ara wọn mu, àwọn ìlà tí a rí ìmúṣẹ pípé wọn nínú ìtàn tí ó farapamọ́ nínú ẹsẹ ogójì.

A ó tẹ̀síwájú sí i nínú àpilẹ̀kọ tó kàn.