“Kọ́kọ́rọ́” tí ó dúró fún ogun Nínéfè nínú Ìfihàn orí kẹsàn-án rí ìmúṣẹ rẹ̀ nínú ìtàn kan tí ó mú oríta ìyípadà kan wá, èyí tí ó sì jẹ́ ohun tí kọ́kọ́rọ́ ń ṣe, dájúdájú. Ohun tí mo ń tẹnumọ́ ni pé ogun Nínéfè kì í ṣe kọ́kọ́rọ́ ìtàn tí ó sàmì sí ìdìde Ìsìláàmù nìkan, ṣùgbọ́n ó tún jẹ́ kọ́kọ́rọ́ àsọtẹ́lẹ̀. Àwọn ìlànà ìṣiṣẹ́ àsọtẹ́lẹ̀ nínú ogun náà mú gbogbo àwọn ìlà ìtàn àwọn ìjọba inú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì, gẹ́gẹ́ bí a ti gbé wọn kalẹ̀ nínú Dáníẹ́lì àti Ìfihàn, wá sí ìbámu pẹ̀lú orí kọkànlá ìwé Dáníẹ́lì. Nípa ṣíṣe èyí, ó ń jẹ́ kí gbogbo àwọn ìjọba wọ̀nyẹn jẹ́rìí sí àwọn ẹsẹ mẹ́fà tí ó gbẹ̀yìn nínú Dáníẹ́lì orí kọkànlá, àti èyí tí ó ṣe pàtàkì jù bẹ́ẹ̀ lọ—kí wọ́n ṣí èdìdì ìtàn ìta tí ó farapamọ́ nínú ẹsẹ ogójì.

Èmi yóò sì fi àwọn kọ́kọ́rọ́ ìjọba ọ̀run fún ọ; ohunkóhun tí ìwọ bá dè ní ayé yóò ti jẹ́ dídè ní ọ̀run; ohunkóhun tí ìwọ bá tú ní ayé yóò ti jẹ́ títú ní ọ̀run. Mátíù 16:19.

Ìtúsílẹ̀ àti Ìgbéga Ìjọba Mohammed

Ogun Nineveh ní ọdún 627 sàmì sí ìbẹ̀rẹ̀ ọdún mẹ́wàá ìkẹyìn agbára Persia, tí a ti ṣẹ́gun nípasẹ̀ ọgbọ́n ẹ̀tan Rome, pẹ̀lú kùrukùru tí Ọlọ́run pèsè nínú ètò rẹ̀. Ó sàmì sí àkókò ìyípadà tí àwọn ọ̀wọ́ ọmọ ogun Ìsìláàmù ti Mohammed bẹ̀rẹ̀ sí í dìde. Ogun náà mú ìdènà kan tí ó ti wà kúrò, ìdènà kan tí, ní ti àbá, ìbá ṣì wà bí Rome àti Persia méjèèjì bá ti pa agbára wọn mọ́. Kò sí ọ̀kan nínú wọn tí ó ṣe bẹ́ẹ̀.

Ìdènà àti Ìtúsílẹ̀

Nínú àfihàn àsọtẹ́lẹ̀ ti Islam, a rí ìdádúró àti ìtúsílẹ̀ Islam láti ìfihàn àkọ́kọ́ gan-an ti Ìwé Mímọ́ bí Sarah ti dá Abraham lójú láti dá Hágárì àti Ishmael dúró.

Sarai sì wí fún Abramu pé, Kí àṣìṣe mi wà lórí rẹ: èmi ti fi ìránṣẹ́bìnrin mi sínú àyà rẹ; nígbà tí ó sì rí i pé òun ti lóyún, a kẹ́gàn mi lójú rẹ̀: kí Olúwa dá ìdájọ́ láàárín èmi àti ìwọ. Ṣùgbọ́n Abramu wí fún Sarai pé, Wò ó, ìránṣẹ́bìnrin rẹ wà lọ́wọ́ rẹ; ṣe sí i gẹ́gẹ́ bí ó ṣe wù ọ́. Nígbà tí Sarai sì fi ọwọ́ líle bá a lò, ó sá kúrò níwájú rẹ̀. Genesisi 16:5, 6.

Kódà kí ìṣẹ̀lẹ̀ náà tó ṣẹlẹ̀, ìdí tí a fi mú Hágárì wá sínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ náà ni pé Olúwa ti “dí” Sárà lọ́wọ́ láti ní ọmọ.

Nísinsin yìí, Sáráì, aya Ábúrámù, kò bí ọmọ fún un: ó sì ní ọmọ-ọ̀dọ̀bìnrin kan, ará Íjíbítì, tí a ń pè ní Hágárì. Sáráì sì wí fún Ábúrámù pé, Wò ó nísinsin yìí, Olúwa ti dá mi dúró kúrò nínú bí bímọ: mo bẹ̀ ọ́, wọ inú ọmọ-ọ̀dọ̀bìnrin mi lọ; ó lè ṣeé ṣe kí èmi lè rí ọmọ gbà nípasẹ̀ rẹ̀. Ábúrámù sì fetí sí ohùn Sáráì. Jẹ́nẹ́sísì 16:1, 2.

“Bọ́tìnnì” Ìfihàn orí kẹsàn-án tí a fi fún Mòhámẹ́dù, tí a sì mú ṣẹ lẹ́yìn náà nípasẹ̀ ogun Nínéfè, dúró fún yíyọ “ìdènà” kúrò lórí Ìsílámù ní àkókò èyíkéyìí nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀.

“Àwọn áńgẹ́lì ń di àwọn ẹ̀fúùfù mẹ́rin mú, tí a ṣàpẹẹrẹ wọn gẹ́gẹ́ bí ẹṣin bínú kan tí ń wá láti já bọ́ kí ó sì sáré kọjá lórí ojú gbogbo ilẹ̀ ayé, tí ó ń ru ìparun àti ikú ní ọ̀nà rẹ̀.” Manuscript Releases, volume 20, 217.

“Ìdìde àti ìṣubú” ìjọba Mohammed ni a ṣàpẹẹrẹ, kì í ṣe gẹ́gẹ́ bí ìdìde àti ìṣubú tó pọ̀ tó bẹ́ẹ̀, bí kò ṣe gẹ́gẹ́ bí ‘ìtúsílẹ̀’ àti ‘ìdènà’. Nígbà tí a bá tú Islam sílẹ̀ ní ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀, a ti ṣàfihàn ìtúsílẹ̀ náà nípasẹ̀ ogun Ninefe.

Àwọn Ègbé Nìkan

Nínú àwọn ìpè méje náà, àwọn ìpè ègbé ti Ìsìláàmù nìkan ni ó wà jálẹ̀ ìtàn gẹ́gẹ́ bí agbára kan tí ó ń bá a lọ láìdáwọ́dúró, láti ìgbà tí a ti kọ́kọ́ mú wọn wọ inú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ títí dé ìparí àkókò oore-ọ̀fẹ́. Àwọn ìpè mẹ́rin àkọ́kọ́ tí a mú wá sórí Róòmù Ìwọ̀ Oòrùn ni Odoacer, Genseric, Attila ará Hun àti Alaric dúró fún, tí wọ́n sì tipa bẹ́ẹ̀ ṣàpẹẹrẹ àwọn agbára ìdájọ́ mẹ́rin tí Ọlọ́run ń darí ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn; ṣùgbọ́n agbára tí ó bá wọn mu ní òde òní kì í ṣe àtọmọdọ́mọ tààrà ti àwọn agbára ìgbàanì mẹ́rin wọ̀nyẹn. Kò rí bẹ́ẹ̀ pẹ̀lú àwọn ìpè ègbé. Ní kété tí Ìsìláàmù bá wọ inú ìtàn, ó ń bá ìlà tààrà ti ìtúsílẹ̀ àti ìdálọ́wọ́dúró lọ títí tí a ó fi tú u sílẹ̀ pátápátá ní ìparí àkókò oore-ọ̀fẹ́. Ní ti àwọn ìpè ègbé, ogun Nineveh ni a fi sàmì sí “kọ́kọ́rọ́” ‘ìtúsílẹ̀’.

Níkómédíà àti Oṣù Keje ọjọ́ 27, 1299

Àwọn aṣáájú-ọ̀nà dá ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299 mọ̀ lọ́nà tí ó tọ́ gẹ́gẹ́ bí ìbẹ̀rẹ̀ ọdún àádọ́jọ tí ó parí ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1449, èyí tí ó sì tún jẹ́ ìbẹ̀rẹ̀ ọdún ọ̀ọ́dúnrún ó lé mọ́kànléláàádọ́rùn-ún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún tí ó dópin ní ọjọ́ 11 oṣù Kẹjọ, ọdún 1840.

Nínú àpilẹ̀kọ tí ó ṣáájú, a tọ́ka sí ìsàgatì tí Sultan Orhan Gazi (ọmọ Osman I, olùdásílẹ̀ Beylik Ottoman) gbé lé Nicomedia láti ọdún 1333 sí 1337, nígbà tí ó dó ti ìlú Nicomedia, ìlú pàtàkì kan ti Byzantine. Ìsàgatì náà ni ìparí ìjà ogun sí Nicomedia tí ó ti bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú baba rẹ̀, Osman. Àádọ́jọ ọdún tí a mẹ́nu kàn nínú Ìfihàn orí kẹsàn-án, ẹsẹ̀ kẹwàá bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, àti pé, níwọ̀n bí ọjọ́ náà ti jẹ́ ìbẹ̀rẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ kan, ó yẹ kí a kíyè sí ìtàn tí ó ní í ṣe pẹ̀lú ọjọ́ ìbẹ̀rẹ̀ yẹn. Osman I (olùdásílẹ̀ ìdílé ọba Ottoman), tí ó jẹ́ baba Sultan Orhan Gazi, ni ó jèrè ìṣẹ́gun pàtàkì ti ìgbà ìbẹ̀rẹ̀ lórí Ilẹ̀ Ọba Byzantine ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, ní Ogun Bapheus, tí ó wáyé ní ẹkùn Nicomedia, nítòsí ìlú Nicomedia, olú ìlú kan tí ó ṣe pàtàkì gidigidi nínú ìtàn Róòmù àti ìtàn Byzantine ti ìgbà ìbẹ̀rẹ̀.

Baba àti Ọmọ

Ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, àwọn ọmọ ogun Osman ṣẹ́gun ẹgbẹ́ ọmọ ogun Byzantine kan tí gómìnà agbègbè kan darí. A ka ogun náà sí ọ̀kan lára àwọn àṣeyọrí ológun ńlá àkọ́kọ́ tí Osman ṣe ní òmìnira lẹ́yìn tí ó ti bẹ̀rẹ̀ sí í fìdí agbára rẹ̀ múlẹ̀ ní Bithynia (ní apá àríwá ìwọ̀-oòrùn Anatolia). Ó jẹ́ ìgbésẹ̀ pàtàkì nínú ìyípadà láti beylik kékeré kan ti àwọn Tọ́kì (ìjọba ẹ̀yà kan tí ọmọ aládé ń ṣàkóso) sí agbára kan tí ń gòkè, tí yóò wá dojú kọ àwọn agbègbè Byzantine, tí yóò sì ṣẹ́gun wọn. Ọjọ́ náà sàmì sí ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìgbòòrò fún ẹ̀sìn Ìsìláàmù, èyí tí ó yọrí níkẹyìn sí ìdásílẹ̀ Ilẹ̀ Ọba Ottoman nígbà ìṣubú Constantinople lọ́dún 1453. Osman lo àwọn jagunjagun ghazi (àwọn akógun ní agbègbè ààlà tí ìtara ẹ̀sìn Ìsìláàmù ń sún láti jà), níbẹ̀ ni a sì ti bẹ̀rẹ̀ sí í ṣètò àwọn jagunjagun ghazi ti agbègbè ààlà náà sí ẹgbẹ́ ọmọ ogun tí ó ní ètò tó túbọ̀ péye, tí ìdàgbàsókè rẹ̀ sì tẹ̀ síwájú díẹ̀díẹ̀ lábẹ́ Osman àti lẹ́yìn náà lábẹ́ ọmọ rẹ̀, Orhan. Lára àwọn kókó pàtàkì mìíràn nínú ogún tí Osman fi sílẹ̀ ni pé ó mú kí ẹ̀sìn Ìsìláàmù lè pa àwọn ohun ìní rẹ̀ mọ́, ní ìyàtọ̀ sí ọ̀nà ogun jíjà àwọn jagunjagun ghazi, tí ọgbọ́n ìjà aláìlètò wọn ti kíkọlù kí wọ́n sì sá lọ kàn ń jẹ́ kí wọ́n rí ìkógun nínú àwọn ìṣẹ́gun wọn, ṣùgbọ́n tí kò jẹ́ kí wọ́n ní agbègbè ilẹ̀ kankan rí.

Ní ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n, oṣù Keje, ọdún 1299, Osman bẹ̀rẹ̀ ìpolongo ogun kan ní agbègbè Nicomedia, àti ọdún mẹ́rìnlélọ́gbọ̀n lẹ́yìn náà ọmọ rẹ̀ bẹ̀rẹ̀ ìdótì ìlú fún ọdún mẹ́rin sí ìlú olú Nicomedia. Baba náà ní ìbẹ̀rẹ̀, ọmọ náà sì ní òpin. Ogun bẹ̀rẹ̀ sí agbègbè tí a ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Nicomedia, ó sì parí pẹ̀lú ìgbọ̀wọ́ Nicomedia, ìlú olú agbègbè náà, Nicomedia. Láti ọdún 1299 títí dé 1337 jẹ́ àkókò ọdún mẹ́tàdínlógójì, àti ní ti àsọtẹ́lẹ̀, nọ́mbà “mẹ́tàdínlógójì” ń ṣàpẹẹrẹ ìdìde.

“Nísinsin yín báyìí, mo sì wí pé, Ẹ dìde, kí ẹ sì kọjá odò Ṣérẹdì.” A sì kọjá odò Ṣérẹdì. Àkókò tí ó gbà láti ìgbà tí a ti kúrò ní Kádéṣì-bánéà, títí di ìgbà tí a fi kọjá odò Ṣérẹdì, jẹ́ ọdún mẹ́tàdínlógójì; títí gbogbo ìran àwọn ọkùnrin ogun fi parun kúrò láàrín àgọ́ ọmọ-ogun, gẹ́gẹ́ bí Olúwa ti búra fún wọn. Deuteronomi 2:13, 14.

Ọgọ́rùn-ún kan àti àádọ́ta ọdún láti ọjọ́ 27 Oṣù Keje, 1299 títí di ọjọ́ 27 Oṣù Keje, 1449 dúró fún àkókò tí ó yọrí sí ìdásílẹ̀ Ilẹ̀-ọba Ottoman ti ègbé kejì nínú Ìfihàn orí kẹsàn-án. Ọgbọ̀n-ọdún mẹ́jọ tí ìṣẹ́gun onílọsíwájú lórí Nicomedia gbà bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú baba kan (Osman) ó sì parí pẹ̀lú ọmọ rẹ̀ (Orhan). Àkókò náà ṣàfihàn ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ nínú ìdìde onílọsíwájú láti ìjọba alákòóso ẹ̀yà kan dé ipò ilẹ̀-ọba.

Àkókò ọdún àádọ́jọ láti ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1299, títí di ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1449, ní ìdótì kan tí ó gba ọdún mẹ́rin nínú, èyí tí ó sàmì sí òpin ọdún méjìdínlógójì náà. Osman, tí í ṣe baba, ló bẹ̀rẹ̀ sí í ṣẹ́gun Nicomedia, a sì parí ìṣẹ́gun náà pẹ̀lú ìdótì tí ó gba ọdún mẹ́rin láti ọdún 1333 títí di ọdún 1337—ìdótì tí ọmọ Osman ṣe.

Nígbà tí àádọ́jọ ọdún náà parí ní ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1449, Constantine Kọkànlá, olú ọba Byzantine, tàbí Constantine ìkẹyìn ti Róòmù Ìlà Oòrùn, tọrọ àṣẹ lọ́wọ́ àwọn ará Tọ́kì láti gun orí ìtẹ́. Ọdún mẹ́rin ni ó wà láàárín ọjọ́ náà àti ìgbà tí a ṣẹ́gun Constantinople. Àwọn ọdún mẹ́rin náà parí pẹ̀lú ìsàgatì Constantinople, Constantine ìkẹyìn sì kú nínú ìsàgatì náà. Ìdàgbàsókè ẹ̀sìn Ìsìláàmù ni àwọn ọdún méjìdínlógójì àkọ́kọ́ nínú àsọtẹ́lẹ̀ àádọ́jọ ọdún náà ṣàpẹẹrẹ, èyí tí ó parí sí ìsàgatì ọlọ́dún mẹ́rin. Nígbà tí àádọ́jọ ọdún náà parí, ẹ̀sìn Ìsìláàmù ti lágbára débi pé agbára tí àwọn ará Tọ́kì ní nígbà náà ti dójú ti Róòmù Ìlà Oòrùn. Ní ọdún 1453, ọdún mẹ́rin lẹ́yìn ìdójútì ti ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1449, a fi ìsàgatì gba Constantinople. Ìsàgatì kan ni ó jẹ́ àmì òpin àwọn ọdún méjìdínlógójì àkọ́kọ́, ìsàgatì kan sì ni ó jẹ́ àmì ìdásílẹ̀ Ilẹ̀ Ọba Ottoman.

38 àti 40

Nọ́ńbà méjìdínlógójì gẹ́gẹ́ bí àmì, bí Mósè ṣe gbé e kalẹ̀ nínú ìwé Diutarónómì, dúró fún ọdún méjìdínlógójì tí ó kẹ́yìn nínú ìdájọ́ ogójì ọdún ìrìn kiri ní aginjù. Nítorí náà, nọ́ńbà méjìdínlógójì, gẹ́gẹ́ bí àmì, ní ìsopọ̀ pẹ̀lú nọ́ńbà ogójì. Osman gba agbègbè Nicomedia ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, ọdún méjìdínlógójì lẹ́yìn náà sì ni ọmọkùnrin rẹ̀ gba olú ìlú agbègbè náà. Nicomedia ni orúkọ agbègbè náà àti olú ìlú rẹ̀ méjèèjì. Àwọn òpìtàn tọ́ka sí ogun yìí gẹ́gẹ́ bí ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ nínú ìgbésẹ̀ ‘méjì’ tí ó fi ìbẹ̀rẹ̀ gan-an ìdìde Ilẹ̀ Ọba Ottoman hàn. Ìgbésẹ̀ kejì tí ìtàn tọ́ka sí ni ogun Nicaea ní ọdún 1301. Níbẹ̀ ni Osman, bàbá náà, ti gba agbègbè tí a ń pè ní Nicaea, àti ní ọdún 1331, ọgbọ̀n ọdún lẹ́yìn náà, ọmọkùnrin rẹ̀ gba olú ìlú náà, tí a ń pè ní Nicaea, tí ó ti jẹ́ olú ìlú kan ní Ilẹ̀ Ọba Róòmù nígbà kan rí.

Ní ti ọdún 1299 àti ogun Nicomedia gẹ́gẹ́ bí ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ nínú méjì, ìgbésẹ̀ kejì wáyé ní ọdún méjì lẹ́yìn náà, ní ọdún 1301. Ọdún 1299 jẹ́ àmì fún méjìdínlógójì, àti ní ọdún méjì lẹ́yìn náà (ogójì), baba náà gba agbègbè Nicaea. Àwọn ìbáṣepọ̀ méjìdínlógójì àti ogójì tí ó ní í ṣe pẹ̀lú Ísírẹ́lì ìgbàanì nígbà tí ó dìde láti gba ilẹ̀ ìlérí ni a ṣàpẹẹrẹ ní ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, àti ní ọdún 1301. Àwọn ìpolongo ológun tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú bí baba náà ṣe ṣẹ́gun agbègbè náà, tí ó sì parí pẹ̀lú bí ọmọkùnrin náà ṣe ṣẹ́gun olú ìlú agbègbè náà, ni ó jẹ́ àmì ìgbésẹ̀ méjì àkọ́kọ́ wọ̀nyẹn nínú dídìde Ìsìláàmù. Nígbà tí àwọn olú ìlú méjèèjì ṣubú, lábẹ́ ìsàgatì ni wọ́n ṣubú. Àwọn olú ìlú méjèèjì ti jẹ́ olú ìlú Róòmù ìlà-oòrùn ní àkókò kan rí.

Ọjọ́ 27 oṣù Keje, ọdún 1299, àti ọdún 1301 dé ìparí wọn ní ọjọ́ 11 oṣù Kẹjọ, ọdún 1840, èyí tí ó dúró fún ìtàn ọdún 1838, nígbà tí Litch kọ́kọ́ tẹ ojú ìwòye rẹ̀ àti ìsọtẹ́lẹ̀ rẹ̀ nípa àsọtẹ́lẹ̀ ọdún ọ̀ọ́dúnrún ó lé mọ́kànléláàádọ́rùn-ún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún jáde, àsọtẹ́lẹ̀ tí yóò ní ìmúṣẹ níkẹyìn ní ọjọ́ 11 oṣù Kẹjọ, ọdún 1840. Àwọn ìgbésẹ̀ méjì ti dídìde fún àwọn ọmọlẹ́yìn Miller ni àwọn ọdún 1838 àti 1840.

“Nínú ọdún 1840 ni ìmúṣẹ míràn tí ó ṣe kàyéfì ti àsọtẹ́lẹ̀ ru ìfẹ́-inú tí ó gbilẹ̀ káàkiri. Ọdún méjì ṣáájú èyí, Josiah Litch, ọ̀kan lára àwọn aṣáájú-òṣìṣẹ́ ìhìnrere tí ń wàásù Ìbọ̀wá Kejì, ṣe àtẹ̀jáde àlàyé kan lórí Ìfihàn 9, nínú èyí tí ó ti sọ tẹ́lẹ̀ ìṣubú Ilẹ̀-ọba Ottoman. Gẹ́gẹ́ bí ìṣírò rẹ̀, agbára yìí ni a óò bì ṣubú ‘ní ọdún A.D. 1840, ní àkókò kan nínú oṣù August;’ àti ní ọjọ́ díẹ̀ péré kí ó tó ṣẹ, ó kọ pé: ‘Ní fífi àkókò àkọ́kọ́ náà, ọdún 150, sílẹ̀ pé ó ti ṣẹ ní pípé ṣáájú kí Deacozes gòkè dé itẹ́ nípa ìyọ̀ǹda àwọn Tọ́kì, àti pé ọdún 391, ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, bẹ̀rẹ̀ ní òpin àkókò àkọ́kọ́ náà, yóò parí ní ọjọ́ 11 oṣù August, 1840, nígbà tí a lè retí pé agbára Ottoman ní Constantinople yóò fọ́. Èmi sì gbàgbọ́ pé a ó rí i pé bẹ́ẹ̀ ni yóò rí.’—Josiah Litch, nínú Signs of the Times, and Expositor of Prophecy, August 1, 1840.

“Ní àkókò gangan tí a sọ tẹ́lẹ̀, Tọ́kì, nípasẹ̀ àwọn aṣojú rẹ̀, gba ààbò àwọn agbára alájọṣepọ̀ Yúróòpù, bẹ́ẹ̀ ni ó fi ara rẹ̀ sí abẹ́ ìṣàkóso àwọn orílẹ̀-èdè Kristẹni. Ìṣẹ̀lẹ̀ náà mú àsọtẹ́lẹ̀ náà ṣẹ ní pátápátá. Nígbà tí a mọ̀ ọ́, ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn dájú pé àwọn ìlànà ìtumọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ tí Miller àti àwọn alábàákẹ́gbẹ́ rẹ̀ gbà mú tọ́, a sì fi ìmísí àgbàyanu kún ìṣísẹ̀ ìpadàbọ̀ náà. Àwọn ọkùnrin tí wọ́n ní ẹ̀kọ́ àti ipò darapọ̀ mọ́ Miller, nínú ìwàásù àti nínú ìtẹ̀jáde èrò rẹ̀ pẹ̀lú, láti ọdún 1840 sí 1844 iṣẹ́ náà sì tàn kálẹ̀ ní kíákíá.” The Great Controversy, 334, 335.

Àsọtẹ́lẹ̀ Litch ti ’38 àti ìran rẹ̀ tí a tún ṣe títúnṣe ti ’40 ní ọ̀rọ̀ ìkẹyìn rẹ̀ nínú, èyí tí ó kọ ní August 1, ọjọ́ mẹ́wàá kí àsọtẹ́lẹ̀ tí a ṣe títúnṣe náà tó wáyé. Ìmúṣẹ àsọtẹ́lẹ̀ náà ni ó dá ayé lójú nípa ọ̀nà ìlànà tó tọ́ fún àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì. Ọdún mẹ́tàlélọ́gbọ̀n tí ó sàmì sí ìdìde Ísírẹ́lì ìgbàanì ní nínú ọdún méjì láti ìrékọjá Òkun Pupa títí dé ìṣọ̀tẹ̀ àkọ́kọ́ ní Kadesh.

Nítorí gbogbo àwọn ọkùnrin wọ̀nyẹn tí wọ́n ti rí ògo mi, àti àwọn iṣẹ́ ìyanu mi, tí mo ṣe ní Ejibiti àti ní aginjù, tí wọ́n sì ti dán mi wò ní ìgbà mẹ́wàá wọ̀nyí, tí wọn kò sì fetí sí ohùn mi; dájúdájú wọn kì yóò rí ilẹ̀ náà tí mo búra fún àwọn baba wọn, bẹ́ẹ̀ ni kò sí ẹnikẹ́ni nínú àwọn tí ó mú mi bínú tí yóò rí i. Nọ́mbà 14:22, 23.

Ìṣọ̀tẹ̀ yẹn ni a mọ̀ sí ìkẹyìn nínú àwọn ìdánwò mẹ́wàá. Àkókò ìdánwò ọdún méjì tí ó ní àwọn ìdánwò mẹ́wàá, tí a fi kún ọdún mẹ́tàlélọ́gbọ̀n ní aginjù, jẹ́ àpẹẹrẹ ti ọdún 1838 àti 1840, àti pé ọdún 1840 ní àkókò ọjọ́ mẹ́wàá kan.

Ibùdó ìbẹ̀rẹ̀ ìdàgbàsókè Ìsílámù pẹ̀lú Osman ní ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1299, bẹ̀rẹ̀ àkókò ọdún mẹ́tàlélọ́gbọ̀n kan tí ó parí pẹ̀lú ìdótì ọdún mẹ́rin kan ní 1337. Ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù Keje, ọdún 1299, ni ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ nínú ìgbésẹ̀ méjì tí àwọn akọ̀wé ìtàn dá mọ̀ gẹ́gẹ́ bí ibùdó ìbẹ̀rẹ̀ ìdàgbàsókè Ìjọba Ottoman, ìgbésẹ̀ kejì sì ni 1301. Ìgbésẹ̀ méjì ti àwọn ogun Nicomedia àti Nicaea ní 1299 àti 1301 jẹ́ àpẹẹrẹ 1838 àti 1840. Ìbẹ̀rẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ náà ń ṣàfihàn òpin.

Nínú ìtàn ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn, Nicomedia àti Nicaea méjèèjì jẹ́ olú-ìlú apá ìlà-oòrùn Róòmù fún ìgbà díẹ̀. Dájúdájú, Constantinople di olú-ìlú apá ìlà-oòrùn nígbẹ̀yìngbẹ́yín ní ọdún 330, ó sì wà bẹ́ẹ̀ títí di ọdún 1453. Nicomedia àti Nicaea dúró gẹ́gẹ́ bí àpẹẹrẹ ìṣubú Constantinople; gbogbo wọn ló ṣubú nítorí àwọn ìsàgatì àwọn ọmọ ogun Ìsìláàmù tí ó jẹ́ àmì ìparí ìpolongo ogun kan, nínú èyí tí Ìsìláàmù kọ́kọ́ gba àkóso ilẹ̀ náà, tí ó sì gba olú-ìlú náà lẹ́yìn náà.

Ìdótì àkọ́kọ́ tí ó pé ọdún mẹ́rin láti ọdún 1333 sí ọdún 1337 dúró fún ọdún mẹ́rin láti ọdún 1449 sí ọdún 1453, nígbà tí àsọtẹ́lẹ̀ náà parí. Ọdún ọ̀ọ́dúnrún ó lé mọ́kànléláàádọ́rùn-ún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún lẹ́yìn náà, a kó Ìsìláàmù níjàánu bí àwọn ọmọlẹ́yìn Miller ṣe ‘dìde’ lábẹ́ agbára àsọtẹ́lẹ̀ tí a fi hàn nínú àwọn àbùdá ‘méjìdínlógójì àti ogójì’, gẹ́gẹ́ bí a ṣe fi hàn nínú ìtàn alfa ti ọjọ́ 27 Oṣù Keje, 1299, àti ọjọ́ 27 Oṣù Keje, 1449. Dídìde Ìsìláàmù àti dídìde àwọn òjíṣẹ́ Ọlọ́run ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn ni a fi hàn nínú àmì onínọ́ńbà kan tí a dá nípasẹ̀ ìbáṣepọ̀ onínọ́ńbà láàárín 38 àti 40.

Nínú Ìsíkíẹ́lì ọgbọ̀n-dín-lọ́gbọ̀n, Ìsílámù ni ìhìnrere afẹ́fẹ́ ìlà-oòrùn tí a mí sórí àwọn egungun gbígbẹ tí ó ti kú, kí wọ́n lè dìde dúró gẹ́gẹ́ bí ọmọ-ogun alágbára. Nígbà tí ìhìnrere Ìsíkíẹ́lì bá dé, ìdìde náà bẹ̀rẹ̀, gẹ́gẹ́ bí ó ti rí nínú ìtàn àwọn Millerite ti ọdún 1838 àti 1840. Ìhìnrere náà dé ní 9/11, àti ní òfin Ọjọ́ Àìkú tí ó súnmọ́, àwọn egungun wọ̀nyí yóò dìde dúró gẹ́gẹ́ bí ọmọ-ogun alágbára. Ìjínigbé ọmọ-ogun Ọlọ́run gẹ́gẹ́ bí ìjọ ajagunborí ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn ni a ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nípasẹ̀ 1838 àti 1840. 9/11 títí dé òfin Ọjọ́ Àìkú ni a ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nípasẹ̀ 1840 sí 1844, ṣùgbọ́n ó tún ṣàpẹẹrẹ àkókò láti December 31, 2023 títí dé àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville.

Róòmù Ìlà Oòrùn

Àkókò láti ìgbà tí Constantine Àkọ́kọ́ (Ńlá) pín ilẹ̀ ọba náà títí di ìgbà Constantine ìkẹyìn dúró fún ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ti Róòmù Ìlà-oòrùn. Nítorí náà, a fi baba kan àti ọmọkùnrin kan tí wọ́n jẹ́ ti àsọtẹ́lẹ̀ tàbí ti ìṣàpẹẹrẹ sàmì sí àkókò àsọtẹ́lẹ̀ náà, gẹ́gẹ́ bí orúkọ wọn ṣe fi hàn, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé Constantine Kọkànlá kò jẹ́ àtọmọdọ́mọ Constantine Ńlá ní tààrà nípa ẹ̀jẹ̀. Ní ti àsọtẹ́lẹ̀, a tún fi Constantine àkọ́kọ́ àti ti ìkẹyìn hàn gẹ́gẹ́ bí àwọn àmì álfà àti òmégà, baba (álfà) náà sì yan Constantinople gẹ́gẹ́ bí olú-ìlú, ọmọkùnrin (òmégà) náà sì kú nínú ìsàgatì náà nígbà tí Constantinople kò tún jẹ́ olú-ìlú mọ́. Constantine àkọ́kọ́ àti ti ìkẹyìn ni wọ́n sàmì sí àkókò àsọtẹ́lẹ̀ ti Róòmù Ìlà-oòrùn. Àkókò ọdún 150 tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ 27 oṣù Júláì, 1299, ní àkókò ọdún 38 kan nínú, ó sì parí pẹ̀lú ìsàgatì ọdún 4. Ìsàgatì yẹn ṣàpẹẹrẹ àkókò láti 1449 sí 1453. Ìpolongo ogun Nicomedia bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú bí a ṣe ṣẹ́gun agbègbè kan, ó sì parí pẹ̀lú bí a ṣe ṣẹ́gun olú-ìlú agbègbè náà. Gẹ́gẹ́ bí ó ti rí pẹ̀lú Constantine àkọ́kọ́ àti ti ìkẹyìn, ìṣẹ́gun lórí Nicomedia bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú baba kan (ẹni àkọ́kọ́), ó sì parí pẹ̀lú ọmọkùnrin kan (ẹni ìkẹyìn).

Ọdún mẹ́rin

Ìdótì ọdún mẹ́rin kan ní àkókò ìbẹ̀rẹ̀ ọgọ́rùn-ún ọdún márùndínláàádọ́jọ [150] tí ó yọrí sí ọdún mẹ́rin láti inú ìtìjú Constantine ẹni ìkẹyìn ní 1449 títí dé 1453 nígbà tí a dó tì Constantinople, tí ó sì ṣubú. Àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ìyọnu kejì tí ń ṣojú ọdún ẹgbẹ̀rún mẹ́ta [300] àti mọ́kàndínlọ́gọ́rin [91] ọdún àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún [15] bẹ̀rẹ̀ ní July 27, 1449, ó sì parí ní August 11, 1840. Ọjọ́ náà jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ọdún mẹ́rin kan tí Sister White pè ní ìfarahàn ológo ti agbára Ọlọ́run.

“Áńgẹ́lì tí ó darapọ̀ mọ́ ìkéde iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kẹta ni yóò fi ògo rẹ̀ tan gbogbo ayé sílẹ̀. Iṣẹ́ kan tí ó ní ìwọ̀n àgbáyé àti agbára àìmọ̀wọ́nṣùgbọ́n ni a sọ tẹ́lẹ̀ níbí. Ìṣísẹ̀ adventi ti ọdún 1840–44 jẹ́ ìfarahàn ológo ti agbára Ọlọ́run; a gbé iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kìíní dé gbogbo ibùdó iṣẹ́ ìránṣẹ́ ní ayé, àti ní àwọn orílẹ̀-èdè kan, ìfẹ́ inú sí ẹ̀sìn pọ̀ jùlọ tí a ti jẹ́rìí rẹ̀ ní ilẹ̀ èyíkéyìí láti ìgbà Ìtúnṣe ti ọ̀rúndún kẹrìndínlógún; ṣùgbọ́n àwọn wọ̀nyí yóò jẹ́ kí ìṣísẹ̀ alágbára lábẹ́ ìkìlọ̀ ìkẹyìn ti áńgẹ́lì kẹta kọjá wọn.” The Great Controversy, 611.

A dá Islamu dúró ní August 11, 1840, ó sì wà ní àkókò ọdún mẹ́rin kan tí ó bá ìtújáde Ẹ̀mí Mímọ́ ní Pentikosti mu, pẹ̀lú ìsọ̀kalẹ̀ áńgẹ́lì alágbára náà ti Ìfihàn orí kẹtàlá-dín-lọ́gbọ̀n, nígbà tí Islamu ìyọnu kẹta kọlu “àwọn ilé ńlá” ti New York ní 9/11. 9/11 jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìdìdìgbẹ́ ti ẹgbẹ̀rún ọgọ́rùn-ún mẹ́rìnlélógójì. Ìdìdìgbẹ́ náà jẹ́ àkókò kan, àti ìparí àkókò ìdìdìgbẹ́ náà ní àwọn àbùdá tí ó jọ ìbẹ̀rẹ̀ àkókò náà. Nígbà tí Kristi sọ̀kalẹ̀ ní 9/11, ó ṣe àpẹẹrẹ Mikaẹli tí ń sọ̀kalẹ̀ láti jí àwọn ẹlẹ́rìí méjì dìde ní December 31, 2023, nígbà tí àkókò ìkẹyìn ti ìdìdìgbẹ́ bẹ̀rẹ̀.

Kókó-ìṣí tí ó jẹ́ ogun Nínéfè dúró fún onírúurú ìtúlẹ̀ sílẹ̀ ti Ísílámù, tí yóò mú kí Róòmù ìlà-oòrùn ṣubú ní ọdún 1453. Nínú ọdún ọgọ́rùn-ún àti àádọ́ta náà ti “oṣù márùn-ún” inú ẹsẹ̀ kẹwàá, ìbẹ̀rẹ̀ àti òpin náà pẹ̀lú ni wọ́n ní àkókò ọdún mẹ́rin kan. Àwọn àkókò ọdún mẹ́rin méjèèjì wọ̀nyẹn ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ìparí ọdún ẹgbẹ̀rún mẹ́ta àádọ́rùn-ún kan àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, tí ó sàmì sí àkókò ọdún mẹ́rin kan láti 1840 sí 1844 nígbà tí Kristi yóò fi “ogo rẹ̀ tan gbogbo ayé.” Ní 1844, àkókò àsọtẹ́lẹ̀ dáwọ́ lílò dúró, nítorí àkókò yóò jẹ́, “kò sí mọ́.”

Ó sì búra nípasẹ̀ ẹni tí ó wà láàyè títí láé àti láéláé, ẹni tí ó dá ọ̀run, àti àwọn nǹkan tí ó wà nínú rẹ̀, àti ayé, àti àwọn nǹkan tí ó wà nínú rẹ̀, àti òkun, àti àwọn nǹkan tí ó wà nínú rẹ̀, pé àkókò kì yóò sí mọ́. Ìfihàn 10:6.

1333 sí 1337, 1449 sí 1453, 1840 sí 1844

Àwọn ìlà mẹ́ta wọ̀nyẹn ti àwọn àkókò ọdún mẹ́rin bá àkókò ìdìdì mú láti 9/11 títí dé òfin Sunday, wọ́n sì tún bá frákítàlì 9/11 títí dé òfin Sunday tí a ṣàfihàn láti December 31, 2023 títí di ìgbà tí a ó tún tú Islam sílẹ̀ láti mú àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville wá.

Àwòṣe àsọtẹ́lẹ̀ tí ó ń tún ara rẹ̀ hàn ní onírúurú ìwọ̀n, láti ọjọ́ 31 Oṣù Kejìlá, 2023, dé àwọn bọ́ọ̀lù iná ní Nashville, ni àwọn sáà àsọtẹ́lẹ̀ mẹ́ta tí ọ̀kọ̀ọ̀kan jẹ́ ọdún mẹ́rin ti ṣàpẹẹrẹ, tí gbogbo wọn sì bá àkókò fífi èdìdì dì láti 9/11 dé òfin ọjọ́ Àìkú mu. Nítorí náà, ẹlẹ́rìí mẹ́rin ń fi ìtàn láti ọjọ́ 31 Oṣù Kejìlá, 2023, títí dé ìkọlù Nashville hàn, ogun Nineveh sì ni ó jẹ́ “kọ́kọ́rọ́” fún ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn ẹlẹ́rìí wọ̀nyí. 1333, 1449, 1840 àti 9/11 jẹ́ àwọn àkókò ìyípadà pàtàkì—“àwọn kọ́kọ́rọ́.”

“Àwọn ẹ̀kọ́ wà láti kẹ́kọ̀ọ́ nínú ìtàn ìgbà àtijọ́; a sì ń pe àkíyèsí sí wọ̀nyí, kí gbogbo ènìyàn lè mọ̀ pé Ọlọ́run ń ṣiṣẹ́ lórí àwọn ìlànà kan náà nísinsin yìí gẹ́gẹ́ bí Ó ti máa ń ṣe ní gbogbo ìgbà. A rí ọwọ́ Rẹ̀ nínú iṣẹ́ Rẹ̀ àti láàárín àwọn orílẹ̀-èdè nísinsin yìí pẹ̀lú, gan-an gẹ́gẹ́ bí ó ti rí láti ìgbà tí a ti kọ́kọ́ kéde ìhìnrere fún Adamu ní Édẹnì.”

“Àwọn àkókò kan wà tí wọ́n jẹ́ ibi ìyípadà pàtàkì nínú ìtàn àwọn orílẹ̀-èdè àti ti ìjọ. Nínú ìtọ́jú-òde Ọlọ́run, nígbà tí àwọn ipò ìdààmú oríṣiríṣi wọ̀nyí bá dé, a máa fi ìmọ́lẹ̀ tí ó yẹ fún àkókò náà hàn. Bí a bá gbà á, ìlọsíwájú ẹ̀mí yóò wà; bí a bá kọ̀ ọ́, ìrẹ̀sìnkù ẹ̀mí àti ìparun ọkọ̀-òkun yóò tẹ̀lé e. Olúwa ti ṣí iṣẹ́ ìtẹ̀síwájú ihinrere sílẹ̀ nínú ọ̀rọ̀ Rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí a ti ṣe é ní ìgbà àtijọ́, tí a ó sì ṣe é ní ọjọ́ iwájú pẹ̀lú, títí dé ìjà ìkẹyìn, nígbà tí àwọn agbára ti Satani yóò ṣe ìṣísẹ̀ àgbàyanu wọn ìkẹyìn.” Bible Echo, August 26, 1895.

Níkómédíà

Lẹ́yìn tí ó di olú-ọba ní ọdún 284, Diocletian yan Nicomedia ní ọdún 293 gẹ́gẹ́ bí olú-ìlú apá ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Ọba Róòmù, nígbà tí ó fi òfin pín ilẹ̀ ọba náà sí Ìlà-oòrùn àti Ìwọ̀-oòrùn, tí ó sì fi ètò Tetrarchy kalẹ̀. Nicomedia jẹ́ olú-ìlú pàtàkì jù lọ fún ìṣàkóso àti ọ̀ràn ológun ní Ìlà-oòrùn fún ọ̀pọ̀ ẹ̀wádún. Constantine Ńlá lò ó gẹ́gẹ́ bí ibùdó kí ó tó pinnu láti kọ́ olú-ìlú tuntun sí Byzantium tí ó wà nítòsí (èyí tí ó yí orúkọ rẹ̀ padà sí Constantinople ní ọdún 330). Kódà lẹ́yìn tí Constantinople di olú-ìlú pàtàkì jù lọ, Nicomedia ṣì jẹ́ ibùdó agbègbè pàtàkì kan, tí ó wà ní ipò àǹfààní ní etíkun ìlà-oòrùn Òkun Marmara. Nítorí náà, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé kì í ṣe olú-ìlú títí láé bí Róòmù tàbí Constantinople, a yàn Nicomedia ní ti ìjọba gẹ́gẹ́ bí olú-ìlú ìlà-oòrùn ní àkókò ìyípadà pàtàkì kan nínú ìtàn Róòmù. Ní ìbẹ̀rẹ̀ àádọ́jọ ọdún náà, a ṣẹ́gun olú-ìlú kan ti Róòmù Ìlà-oòrùn, àti ní òpin àkókò náà, a ṣẹ́gun olú-ìlú kan ti Róòmù Ìlà-oòrùn. A lo ìsàgatì nínú ìṣẹ́gun méjèèjì.

Díókílẹ́ṣíánù

Olú-ọba Diocletian sọ Nicomedia di olú-ìlú apá ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Ọba Róòmù ní ti òfin nígbà tí ó mú ètò Tetrarchy wá sí ìmúlò ní ọdún 293. Ètò Tetrarchy pín ilẹ̀ ọba náà sí apá ìwọ̀-oòrùn àti apá ìlà-oòrùn, tí ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn apá méjèèjì sì ní olú-ọba àgbà (Augustus) àti olú-ọba kékeré (Caesar), láti mú kí iye àwọn olú-ọba náà pé mẹ́rin, gẹ́gẹ́ bí ọ̀rọ̀ náà ‘tetrarchy’ ti dúró fún.

Alfa àti Omega

Diocletian ni ààmì omega ti ìjọ Símírínà, Nero sì ni ààmì alpha. Constantine the Great ni ààmì alpha ti ìjọ Pẹgámọ̀sì, Justinian sì ni ààmì omega.

Pínpín “lábẹ́ òfin” ti Róòmù sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn (èyí tí kò pẹ́) ni Diocletian ṣe, àti pínpín àsọtẹ́lẹ̀ ti Róòmù sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn ni Constantine ṣe. Ní àkókò ìtàn ìjọ àpẹẹrẹ kejì ti inúnibíni, tí Smyrna dúró fún, a pín Róòmù lábẹ́ òfin sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn; ní àkókò ìtàn ìjọ àpẹẹrẹ kẹta ti ìfọ̀ròwọ́pọ̀, tí Pergamos dúró fún, a sì pín Róòmù ní ti àsọtẹ́lẹ̀ sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. 293 ni alpha, 330 sì ni omega; ní ọjọ́ kẹtàlá oṣù Karùn-ún, ọdún 330, Constantine Ńlá ya Constantinople sí mímọ́ gẹ́gẹ́ bí olú-ìlú Ìjọba náà.

Ìpín tí Diocletian fi òfin gbé kalẹ̀ ní ọdún 293 tú ká nítorí ogun abẹ́lé tí ó tẹ̀ lé e títí di ìgbà tí a gbé Àṣẹ Milan jáde ní ọdún 313. Nígbà tí a gbé Àṣẹ Milan jáde, tí ó sọ ẹ̀sìn Kristẹni di èyí tí òfin fàyè gbà, tí ó sì fòpin sí Ètò Ìjọba Alákòóso Mẹ́rin ní ti gidi, ètò àwọn alákòóso mẹ́rin tí ń ṣiṣẹ́ papọ̀ ní ìṣọ̀kan náà wó lulẹ̀, ó sì yí padà sí ìjà láàárín àwọn agbára pàtàkì méjì (Constantine ní Ìwọ̀ Oòrùn àti Licinius ní Ìlà Oòrùn). Ìpín tí òfin fìdí rẹ̀ múlẹ̀ náà, tí ó mú ìwólulẹ̀ wá, dúró fún àkókò ogún ọdún láti ìpín kan sí ìpín kejì, àwọn ìpín méjèèjì sì fa ìwólulẹ̀ ètò náà.

Ìjọ Símírínà bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Nero ní ọdún 64, nígbà tí Nero lo iná ńlá Romu láti ṣe inúnibíni sí àwọn Kristẹni, tí Nero fi ẹ̀sùn kàn pé àwọn ni wọ́n dá iná náà sílẹ̀. Nero jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ inúnibíni, ó sì dúró gẹ́gẹ́ bí àpẹẹrẹ inúnibíni ìkẹyìn ti àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Inúnibíni ìkẹyìn náà ń bá a lọ títí di ìparí àkókò oore-ọ̀fẹ́, nígbà tí agbára pàápàá yóò dé òpin rẹ̀ láìsí ẹni kankan láti ràn án lọ́wọ́. Nípa bẹ́ẹ̀, àkókò àkọ́kọ́ ti inúnibíni bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìjóná Romu, inúnibíni ìkẹyìn sì parí pẹ̀lú ìjóná Romu.

Àti àwọn ìwo mẹ́wàá tí ìwọ rí lórí ẹranko náà, àwọn wọ̀nyí ni yóò kórìíra aṣẹ́wó náà, wọn yóò sì sọ ọ́ di ahoro àti ìhòhò, wọn yóò jẹ ẹran ara rẹ̀, wọn yóò sì fi iná sun ún. Ìfihàn 17:16.

Ìjọ Smyrna bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Nero ní ọdún 64, nígbà tí Nero lo iná ńlá tí ó jó ní Rome láti ṣe inúnibíni sí àwọn Kristẹni, tí Nero fi ẹ̀sùn dídá iná náà sílẹ̀ kàn. Ọdún igba ó lé àádọ́ta lẹ́yìn náà, ó dópin ní ọdún 313 pẹ̀lú Ìkéde Àṣẹ Milan. “Ìkéde àṣẹ” náà ni òpin sáà ogún ọdún kan tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìpín tí Diocletian fi òfin ṣe, ó sì tún jẹ́ òpin ọdún igba ó lé àádọ́ta ti Smyrna tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Nero. Lára ọdún igba ó lé àádọ́ta ti inúnibíni tí ìjọ Smyrna àti Nero dúró fún ni ọdún mẹ́wàá ti inúnibíni tí ó burú jù lọ gan-an tí Diocletian mú wá wà. Ọdún mẹ́wàá inúnibíni yẹn ni ìdajì ìkẹyìn ogún ọdún ti Diocletian, tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú bí ó ṣe fi òfin pín ilẹ̀ ọba náà ní ọdún 293. Láti ìgbà tí Diocletian fi òfin pín ilẹ̀ ọba náà sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn ní ọdún 293 ni sáà ogún ọdún kan ti bẹ̀rẹ̀, èyí tí ó pín sí sáà méjì tí ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn jẹ́ ọdún mẹ́wàá.

Diocletian fi òfin pín ilẹ̀ ọba náà sí apá ìlà oòrùn àti apá ìwọ̀ oòrùn, ó sì tipa bẹ́ẹ̀ ṣàpẹẹrẹ ìpín tí àsọtẹ́lẹ̀ sọ, èyí tí Constantine mú ṣẹ. Ìpín tí Diocletian ṣe jẹ́ ti ìlà oòrùn àti ìwọ̀ oòrùn, ṣùgbọ́n àwọn alákòóso méjì ló wà ní ìlà oòrùn àti àwọn alákòóso méjì ní ìwọ̀ oòrùn. Alákòóso àgbà kan àti alákòóso igbákejì kan fún agbègbè kọ̀ọ̀kan. Ní ọjọ́ 24 oṣù Kejì, ọdún 303, Diocletian gbé àkọ́kọ́ lára ọ̀pọ̀ ‘àṣẹ ọba’ jáde lòdì sí àwọn Kristẹni, èyí tí ó sàmì sí ìbẹ̀rẹ̀ Inúnibíni Ńlá (tí a tún ń pè ní Inúnibíni Diocletian), inúnibíni tí ó le jù lọ tí ó sì tàn kálẹ̀ jù lọ sí àwọn Kristẹni ní Ilẹ̀ Ọba Róòmù.

Àti sí áńgẹ́lì ìjọ ní Símírnà kọ̀wé; Nǹkan wọ̀nyí ni ẹni àkọ́kọ́ àti ẹni ìkẹyìn, ẹni tí ó ti kú, tí ó sì wà láàyè, wí; Mo mọ àwọn iṣẹ́ rẹ, àti ìpọ́njú rẹ, àti òṣì rẹ, (ṣùgbọ́n ọlọ́rọ̀ ni ìwọ) mo sì mọ ìsọ̀rọ̀ òdì àwọn tí wọ́n ń sọ pé Júù ni àwọn, tí wọn kì í ṣe bẹ́ẹ̀, ṣùgbọ́n tí wọ́n jẹ́ sínágọ́gù Sátánì. Má ṣe bẹ̀rù ìyà kankan tí ìwọ yóò jẹ: kíyèsi i, Èṣù yóò fi àwọn kan nínú yín sínú ẹ̀wọ̀n, kí a lè dán yín wò; ẹ ó sì ní ìpọ́njú fún ọjọ́ mẹ́wàá: jẹ́ olóòótọ́ títí dé ikú, èmi yóò sì fún ọ ní adé ìyè. Ẹni tí ó bá ní etí, kí ó gbọ́ ohun tí Ẹ̀mí ń sọ fún àwọn ìjọ; Ẹni tí ó bá ṣẹ́gun, ikú kejì kì yóò pa á lára. Ìfihàn 2:8–11.

Inúnibíni Ńlá náà tẹ̀ síwájú lábẹ́ àwọn arọ́pò Diocletian (ní pàtàkì Galerius) títí di ọdún 313, nígbà tí ó dópin pẹ̀lú Àṣẹ Milan. Nero ni àmì alfa ti inúnibíni tí ó ṣàpẹẹrẹ Diocletian gẹ́gẹ́ bí inúnibíni omega ti sáà àsọtẹ́lẹ̀ tí ìjọ Smyrna dúró fún. Inúnibíni náà dópin pẹ̀lú ìgbéyàwó kan fún ète òṣèlú àti àdéhùn kan láàárín Constantine ti ìwọ̀-oòrùn àti Licinius ti ìlà-oòrùn. Ní oṣù Kejì ọdún 313, Constantine àti Licinius pàdé ní Milan, wọ́n sì gbé Àṣẹ Milan jáde, èyí tí ó fún àwọn Kristẹni (àti àwọn mìíràn) ní ìfàyègba ẹ̀sìn jákèjádò ilẹ̀ ọba náà. Láti mú ìrẹ́pọ̀ òṣèlú wọn lágbára, Licinius fẹ́ Constantia (arábìnrin Constantine tí wọ́n jọ ní òbí kan ṣoṣo) ní àkókò ìpàdé yìí tàbí ní àyíká àkókò náà. Ìgbéyàwó yìí jẹ́ àpẹẹrẹ gidi ti ìrẹ́pọ̀ òṣèlú àwọn ará Róòmù—ó fi èdìdì dì àdéhùn láàárín àwọn olú-ọba méjèèjì, ó sì ṣèrànwọ́ láti mú kí ilẹ̀ ọba náà dúró ṣinṣin fún ìgbà díẹ̀ lẹ́yìn tí ogun abẹ́lé ti jà fún ọdún mélòó kan. Ìrẹ́pọ̀ náà kò pẹ́. Constantine àti Licinius bá ara wọn jagun lẹ́yìn náà, Constantine sì ṣẹ́gun Licinius ní ọdún 324, ó sì di alákòóso kan ṣoṣo.

Láti ìgbà Nero títí dé ìgbà Constantine, àkókò àsọtẹ́lẹ̀ Smyrna, tí ó jẹ́ igba ọdún ó lé àádọ́ta, pé; ní ọdún 313 sì ni ìjọ Pergamos, ìjọ tí ń fàṣẹ̀yìn nínú ìlànà rẹ̀, bẹ̀rẹ̀, tí ó sì parí pẹ̀lú ìjọ Thyatira ní ọdún 538. Igba ọdún ó lé àádọ́ta ti Smyrna dúró fún àkókò inúnibíni, ní ìparí gbogbo àkókò náà sì ni inúnibíni tí Diocletian ṣe mú “ọjọ́ mẹ́wàá” (ọdún mẹ́wàá) inú Ìfihàn ṣẹ, nínú èyí tí àkókò inúnibíni tí ó burú jù lọ jẹ́ ẹ̀yà kan tí àwòṣe rẹ̀ fara jọ ti gbogbo àkókò náà. Ọdún mẹ́wàá náà jẹ́ ẹ̀yà kan tí àwòṣe rẹ̀ fara jọ ti igba ọdún ó lé àádọ́ta náà. Ọdún mẹ́wàá wọ̀nyẹn dúró fún òmégà inúnibíni tí Nero ṣe, ní òpin wọn sì ni ìpín òmégà ti ilẹ̀ ọba náà sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn wáyé.

Ìgbéyàwó àti Ìkọ̀sílẹ̀

Simeina bẹ̀rẹ̀ nígbà ìná ńlá tí ó jó Rome ní ọdún 64, ó sì parí lẹ́yìn ọdún ẹgbẹ̀rún méjìdínlógójì [250] ní ọdún 313 pẹ̀lú Ofin Milan àti ìgbéyàwó òṣèlú láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. Fractal ọdún mẹ́wàá ti inúnibíni bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 303, ó sì parí ní ọdún 313 pẹ̀lú Ofin Milan àti ìgbéyàwó òṣèlú láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. Ọdún ogún tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú pínpín òfin ti ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn ní ọdún 293 lábẹ́ Diocletian parí ní ọdún 313 pẹ̀lú ìgbéyàwó òṣèlú láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. Àdéhùn ìgbéyàwó ti ọdún 313 láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn parí pẹ̀lú ìkọ̀sílẹ̀ ti ọdún 324, nígbà tí Constantine ṣẹ́gun Licinius ti ìlà-oòrùn, tí ó sì di alákóso kan ṣoṣo ti Rome. Ìkọ̀sílẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ ti ọdún 324 wá lẹ́yìn ọdún mẹ́ta lẹ́yìn òfin Àìkú Àkọ́kọ́ ní ọdún 321.

Ọdún mẹ́tàdínlógún láti 313 títí dé 330 tọ́ka sí ìgbéyàwó òṣèlú kan, àti òpin inúnibíni tí Smyrna àti Nero dúró fún, àti ìbẹ̀rẹ̀ ìjọ tí ń fi àwọn ìlànà rẹ̀ ṣe ìdúnàádúrà, tí Pergamos dúró fún. Ìbẹ̀rẹ̀ Pergamos ní 313 nígbà ìgbéyàwó náà ni ìbẹ̀rẹ̀ inúnibíni tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà òfin ọjọ́ Àìkú àkọ́kọ́ ní 321 tẹ̀ lé. Lẹ́yìn náà ni ìkọ̀sílẹ̀ onítumọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ ti ọdún 324 wáyé, èyí tí ó mú ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn wá sínú ilẹ̀ ọba kan ṣoṣo lábẹ́ Constantine. Ọdún mẹ́fà lẹ́yìn náà, ní 330, a tún ìpínyà sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn ṣe lọ́nà àsọtẹ́lẹ̀. Ọdún mẹ́tàdínlógún náà dúró fún àkókò alfa ti ìjọ Pergamos tí yóò máa bá a lọ títí ìjọ Thyatira fi dé nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ní 538. Àkókò alfa yẹn yóò dúró fún ìtàn omega kan ní òpin àkókò láti 330 títí dé 538. Ìtàn omega ti Pergamos dúró fún àkókò àwọn ọdún 496, 508 àti 533.

Ọdún Mẹ́tàlá-dín-lógún

Ptolemy ti ogun Raphia jọba fún “ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún,” ó sì wà ní àárín “ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún” láàárín ogun Raphia àti ogun Panium. Àwọn ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún wọ̀nyí bá ara wọn mu ní ìṣàpẹẹrẹ pẹ̀lú àwọn ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún láti 313 títí dé 330. Ọdún igba ọdún àti àádọ́ta Nero ní Smyrna darí sí àwọn ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún àkọ́kọ́ ti ìjọ Pergamos, wọ́n sì so pọ̀ mọ́ àwọn ọdún igba ọdún àti àádọ́ta tí ó bẹ̀rẹ̀ ní àṣẹ kẹta ní 457 BC, ibi ìbẹ̀rẹ̀ àwọn ọdún 2300 ti Danieli mẹ́jọ àti ẹsẹ̀ kẹrìnlá, èyí tí ó jẹ́ ìpìlẹ̀ àti ọ̀pá àárín gbùngbùn ti Adventism. Àwọn ẹlẹ́rìí méjì ti ọdún igba ọdún àti àádọ́ta bá ara wọn mu pẹ̀lú àwọn ọdún igba ọdún àti àádọ́ta ti ìjọba kẹfà ti àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 1776 tí yóò sì parí ní ọdún yìí, 2026.

Àwọn aṣáájú-ọ̀nà Ẹ̀sìn Adventism kò rí tàbí lóye ọdún mẹ́tàlá-dín-lọ́gbọ̀n láti 313 sí 330, nítorí pé ní 1844 wọn kò tíì mọ̀ tàbí lóye ọ̀ràn Ọjọ́ Ìsinmi ọjọ́ keje tàbí ọjọ́ oòrùn. Síbẹ̀síbẹ̀, wọn mọ ọdún ọgọ́rùn-ún àti àádọ́ta tí ẹsẹ̀ kẹwàá ti Ìfihàn mẹ́sàn-án sọ, ó sì di ibi ìbẹ̀rẹ̀ àkókò kan tí ó yọrí sí ọdún ọ̀ọ́dúnrún mẹ́ta àti mọ́kàn-dín-ní-àádọ́rin pẹ̀lú ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún tí ó parí ní August 11, 1840. Òye náà mú “ìfarahàn agbára Ọlọ́run” ńlá jáde.

Àwọn aṣáájú-ọ̀nà kò dá àkókò kejì kan ti àádọ́jọ ọdún mọ̀ nínú Ìfihàn orí kẹsàn-án. Òye ìpìlẹ̀ wọn dúró fún pẹpẹ tí a gbé “ìmọ́lẹ̀ tuntun” ti Ìfihàn orí kẹsàn-án lé. “Kọ́kọ́rọ́” ogun Nínéfè ni ó ṣí ìmọ́lẹ̀ yẹn sílẹ̀. “Kọ́kọ́rọ́” yẹn ń jẹ́ kí akẹ́kọ̀ọ́ àsọtẹ́lẹ̀ lè dá gbogbo àwọn ìjọba inú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì tí a ṣàpẹẹrẹ nínú Dáníẹ́lì àti Ìfihàn mọ̀: Bábílónì, Mídíà-Páṣíà, Gíríìsì, àwọn ilẹ̀ ọba Seleucid àti Ptolemaic, ìjọba Mùhámádù; àti pé, ní pàtàkì jù bẹ́ẹ̀ lọ, ó ń gbé ilẹ̀ ọba Róòmù yọ sí i nípa títọ́ka sí ìdìde àti ìṣubú, kì í ṣe ti Róòmù nìkan, ṣùgbọ́n ti àwọn ìjọba Róòmù ìlà oòrùn àti Róòmù ìwọ̀ oòrùn pẹ̀lú, àti ti Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà (wòlíì èké náà), ìjọba póòpù (ẹranko náà) àti Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè (dírágónì náà). Gbogbo ìdìde àti ìṣubú àwọn ìjọba wọ̀nyí ń jẹ́rìí sí àwọn ìgbésẹ̀ dírágónì náà, ẹranko náà àti wòlíì èké náà, tí yóò mú ayé dé Amágẹ́dọ́nì níkẹyìn. A ṣàpẹẹrẹ ìgbésẹ̀ yẹn nínú àwọn ẹsẹ mẹ́fà tí ó gbẹ̀yìn nínú Dáníẹ́lì orí kọkànlá, a sì ṣàpẹẹrẹ ìbẹ̀rẹ̀ ìgbésẹ̀ yẹn nínú ìtàn tí ó farapamọ́ nínú ẹsẹ ogójì.

Ogun Ninefe pese ibi ìtọ́kasí àsọtẹ́lẹ̀ láti ṣètò ní ìbámu àwọn ẹ̀rí ọba-ọba Róòmù, àwọn ìjọba Róòmù ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn, àti Róòmù papal, nínú àtẹ̀lé àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ àkókò ìpẹ̀yà. Ní báyìí, ogun Ninefe ni kọ́kọ́rọ́ tí ó ṣàfihàn ní kíkún àwọn ẹ̀rí àsọtẹ́lẹ̀ oríṣìíríṣìí ti Róòmù, àti gẹ́gẹ́ bí ẹsẹ̀ kẹrìnlá ti Dáníẹ́lì mọ́kànlá, Róòmù ni ó mú ìran náà dúró. Kọ́kọ́rọ́ tí ó mú àwọn ìlà wọ̀nyẹn jọ ni ogun Ninefe.

Nínú àpilẹ̀kọ wa tí ó tẹ̀lé, a ó bẹ̀rẹ̀ sí í kó àwọn àpilẹ̀kọ márùn-ún tí ó ṣáájú, tí ń sọ̀rọ̀ nípa àwọn ègbé tí Ìfihàn orí kẹsàn-án sọ, jọ.