Esekieli dúró fún àwọn tí Kiniun ẹ̀yà Júdà ti ṣe iṣẹ́ ẹ̀kọ́ fún, ìtọ́ni ìpilẹ̀ Rẹ̀ sì ni “làìnì lórí làìnì.”

Ẹni tí ó sọ fún ni pé, Èyí ni ìsinmi tí ẹ fi lè mú kí aláárẹ̀ sinmi; èyí sì ni ìtura: ṣùgbọ́n wọn kò fẹ́ gbọ́. Ṣùgbọ́n ọ̀rọ̀ Olúwa jẹ́ fún wọn àṣẹ lórí àṣẹ, àṣẹ lórí àṣẹ; ìlà lórí ìlà, ìlà lórí ìlà; níhìn-ín díẹ̀, níbẹ̀ díẹ̀; kí wọn lè lọ, kí wọn sì ṣubú sẹ́yìn, kí a sì fọ́ wọn, kí a dẹkùn mú wọn, kí a sì gbé wọn. Isaiah 28:12, 13.

Lọ́wọ́lọ́wọ́ yìí, Kìnnìún ẹ̀yà Júdà ń ṣí ìwé Ìsékíẹ́lì. A jẹ́ kí a mọ̀ pé Ìsékíẹ́lì jẹ́ àlùfáà ní ọdún ọgbọ̀n, bóyá “ọgbọ̀n” dúró fún ọjọ́-ori àpẹẹrẹ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àlùfáà, tàbí fún ọdún kẹtàlélọ́gbọ̀n nínú ìlà àsọtẹ́lẹ̀ tí ó bẹ̀rẹ̀ ní Ìrékọjá Nlá ti Jóṣíà. Ẹ̀kọ́ àlùfáà ìkẹyìn ti àwọn ọjọ́ ìkẹyìn ni ẹgbẹ̀rún kan ó lé mẹ́rìnlélógójì, àwọn ìtàn gidi ìgbà àtijọ́ sì ń ṣàpẹẹrẹ ìtàn àpẹẹrẹ kan ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn.

Ṣùgbọ́n a óo máa pe yín ní Àwọn Àlùfáà Olúwa: ènìyàn yóò máa pè yín ní Àwọn Òjíṣẹ́ Ọlọ́run wa: ẹ̀yin yóò jẹ ọ̀rọ̀ àwọn Kèfèrí, àti nínú ògo wọn ni ẹ óo máa yangàn ara yín. Isaiah 61:6.

Ìsíkíẹ́lì jẹ́ àmì àwọn ènìyàn Ọlọ́run ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn–ìtàn mímọ́ tí gbogbo ẹ̀rí àsọtẹ́lẹ̀ ń tọ́ka sí. Ìtàn mímọ́ náà ni ìgbòkègbodò áńgẹ́lì kẹta, èyí tí ìgbòkègbodò áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ní ọdún 1840 jẹ́ àpẹẹrẹ rẹ̀ ní pàtàkì. Ìgbòkègbodò áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ni áńgẹ́lì áfà nínú àwọn áńgẹ́lì mẹ́tẹ̀ẹ̀ta, áńgẹ́lì kẹta sì ni áńgẹ́lì òmégà. Nítorí náà, Ìsíkíẹ́lì wà ní ìbámu pẹ̀lú Pétérù ní àkókò tí a ń fi èdìdì dì àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì. Ìtàn ìṣàpẹẹrẹ ti Pétérù àti Ìsíkíẹ́lì méjèèjì wà nínú ìtàn Panium, a sì ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nínú ìtàn náà.

Ìwé Kékèké náà

Esekiẹli mú ìwé kékeré náà, gẹ́gẹ́ bí Johanu náà ti ṣe nínú Ìfihàn mẹ́wàá.

Ṣùgbọ́n ìwọ, ọmọ ènìyàn, gbọ́ ohun tí mo sọ fún ọ; má ṣe jẹ́ ọlọ̀tẹ̀ bí ilé ọlọ̀tẹ̀ náà: yà ẹnu rẹ sílẹ̀, kí o sì jẹ ohun tí mo fi fún ọ. Nígbà tí mo sì wò ó, kíyèsí i, a rán ọwọ́ kan sí mi; sì wò ó, ìwé àkájọ kan wà nínú rẹ̀; Ó sì tẹ́ ẹ̀ kalẹ̀ níwájú mi; a sì kọ ọ́ ní inú àti ní òde: a sì kọ ẹkún, àti ìṣọ̀fọ̀, àti ègbé sínú rẹ̀. Pẹ̀lú èyí, ó wí fún mi pé, Ọmọ ènìyàn, jẹ ohun tí o bá rí; jẹ ìwé àkájọ yìí, kí o sì lọ sọ̀rọ̀ fún ilé Ísírẹ́lì. Nígbà náà ni mo yà ẹnu mi sílẹ̀, ó sì mú kí n jẹ ìwé àkájọ náà. Ó sì wí fún mi pé, Ọmọ ènìyàn, jẹ́ kí inú rẹ jẹ ẹ́, kí o sì fi ìwé àkájọ tí mo fi fún ọ yìí kún ìfun rẹ. Nígbà náà ni mo jẹ ẹ́; ó sì dùn nínú ẹnu mi bí oyin. Hesekieli 2:8–10, 3:1–3.

Nínú Ìfihàn orí kẹwàá, Jòhánù jẹ ìwé kékeré náà, gbogbo orí náà sì dúró fún ìfarahàn agbára Ọlọ́run láti ọjọ́ 11 oṣù kẹjọ, ọdún 1840, títí di ọjọ́ 22 oṣù kẹwàá, ọdún 1844.

“Áńgẹ́lì tí ó dara pọ̀ mọ́ ìkéde iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kẹta ni yóò fi ògo rẹ̀ tan imọ́lẹ̀ ká gbogbo ayé. Níhìn-ín ni a ti sọ àsọtẹ́lẹ̀ iṣẹ́ kan tí yóò ní ìgbòòrò káàkiri ayé àti agbára àrà ọ̀tọ̀. Ìsọ̀kan ìṣísẹ̀ ìbọ̀wá wíwá Kristi ní ọdún 1840–44 jẹ́ ìfarahàn ológo ti agbára Ọlọ́run; a sì gbé iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kìíní lọ sí gbogbo ibùdó iṣẹ́ míṣọ́nárì ní ayé, àti pé ní àwọn orílẹ̀-èdè kan, ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ ẹ̀sìn tó ga jùlọ wà, irú èyí tí a kò tíì rí ní ilẹ̀ kankan láti ìgbà Àtúnṣe ti ọ̀rúndún kẹrìndínlógún; ṣùgbọ́n àwọn wọ̀nyí ni a óò ju lọ nípasẹ̀ ìṣísẹ̀ alágbára lábẹ́ ìkìlọ̀ ìkẹyìn ti áńgẹ́lì kẹta.” The Great Controversy, 611.

Esekieli bá Johanu mu ní orí kẹwàá Ìfihàn, nítorí náà Peteru, Johanu àti Esekieli dúró papọ̀ ní ipò tí a pín fún wọn ní àkókò ìdìdì àwọn ẹgbẹ̀rún kan ó lé mẹ́rìnlélógójì.

1840 sí 1844 dúró fún àkókò ọdún mẹ́rin kan tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí àsọtẹ́lẹ̀ àkókò tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú àkókò ọdún ọgọ́rùn-ún kan àti àádọ́ta ní July 27, 1299. “Oṣù márùn-ún” wọ̀nyẹn parí, wọ́n sì darapọ̀ mọ́ àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ti ọdún ọ̀ọ́dúnrún mẹ́ta, mọ́kàndínlọ́gọ́rùn-ún, àti ọjọ́ mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, tí ó parí ní August 11, 1840, nígbà tí ìfihàn ológo agbára Ọlọ́run fi ara hàn títí di October 22, 1844. Nígbà náà ni ìlò àkókò àsọtẹ́lẹ̀ dáwọ́ dúró.

Ó sì fi ẹni tí ó wà láàyè títí láé àti láé búra, ẹni tí ó dá ọ̀run, àti àwọn ohun tí ó wà nínú rẹ̀, àti ayé, àti àwọn ohun tí ó wà nínú rẹ̀, àti òkun, àti àwọn ohun tí ó wà nínú rẹ̀, pé àkókò kì yóò sí mọ́. Ìfihàn 10:6.

Àkókò àsọtẹ́lẹ̀ parí gẹ́gẹ́ bí ìlò tó bófin mu ti àsọtẹ́lẹ̀ ní October 22, 1844. Ẹsẹkíẹ́lì, Pétérù àti Jòhánù, olúkúlùkù wọn, dúró gẹ́gẹ́ bí àwọn wúńdíá ọlọ́gbọ́n Ọlọ́run nínú ìṣísẹ̀ angẹli àkọ́kọ́ àti èkejì, àti pẹ̀lú nínú ìṣísẹ̀ angẹli kẹta.

Àwọn Ìran

Àwọn orí kíní ‘mókànlá’ ti Ìsíkíẹ́lì gbé ọ̀wọ̀n àwọn “ìran” kalẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti sọ ọ́ kalẹ̀ ní ẹsẹ̀ kìn-ín-ní ti orí kìn-ín-ní.

Ó sì ṣẹ ní ọdún ọgbọ̀n, ní oṣù kẹrin, ní ọjọ́ karùn-ún oṣù náà, bí mo ṣe wà láàárín àwọn ìgbèkùn lẹ́bàá odò Kebari, ni àwọn ọ̀run sì ṣí, mo sì rí àwọn ìran Ọlọ́run. Esekieli 1:1.

“Àwọn ìran” ti àwọn orí kìn-ín-ní mọ́kànlá ni a kọ́kọ́ fi hàn ní orí kìn-ín-ní lẹ́gbẹ̀ẹ́ odò Kébárì, lẹ́yìn náà a túbọ̀ ṣàlàyé rẹ̀ sí i nínú ìran orí kẹta lórí “pẹ̀tẹ́lẹ̀,” a sì tún ṣe bẹ́ẹ̀ ní ìran orí kẹjọ ní Jerusalẹmu. Àwọn ibi mẹ́ta wọ̀nyí—odò Kébárì, pẹ̀tẹ́lẹ̀, àti Jerusalẹmu—ṣojú àwọn ìran mẹ́ta tí wọ́n jọ dá ìran kan sílẹ̀, èyí tí í ṣe “àwọn ìran” ti ẹsẹ̀ kìn-ín-ní àti ti àwọn orí ‘mọọkànlá’ àkọ́kọ́.

Júbílì

Èrò pé ọdún ọgbọ̀n jẹ́ ọdún ọgbọ̀n nínú ìyípo Júbílì tí ó bẹ̀rẹ̀ ní àjọyọ̀ Ìrékọjá olókìkí ti Jòsáyà, tí ó sì wá parí ní ọjọ́ 22 oṣù Ọ̀wàrà, jẹ́ èyí tí ó rọrùn láti fi ẹ̀rí tì lẹ́yìn, nítorí a fi ìlà pàtó yẹn nínú ìtàn mímọ́ hàn ní kedere, ìlà lórí ìlà, pẹ̀lú ẹlẹ́rìí tí ó ju ọ̀kan lọ. Fún àpẹẹrẹ, Ìrékọjá dúró fún àwọn àjọyọ̀ ìgbà ìrúwé, ọjọ́ ètùtù sì dúró fún àwọn àjọyọ̀ ìgbà ìwọ́wé. Nítorí náà, Léfítíkù orí kẹtàlélógún wà ní ìbámu pẹ̀lú ìyípo Júbílì tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Jòsáyà. Àwọn ìlà mìíràn tún wà tí ó bá ìtàn tí ọba Jòsáyà dúró fún títí dé ọjọ́ 22 oṣù Ọ̀wàrà, ọdún 573 ṣáájú Kristi, mu. Ìmúṣẹ ọdún Júbílì nínú ìtàn ní ọjọ́ 22 oṣù Ọ̀wàrà, ọdún 573 ṣáájú Kristi, ní àtìlẹ́yìn àwọn òpìtàn.

Ní gbogbogbòò, àwọn onímọ̀ ìṣirò àkókò fara mọ́ fífi ọjọ́ ètùtù sí ọjọ́ 22 Oṣù Kẹwàá, ọdún 573 ṣáájú Kristi, àwọn onímọ̀ ìṣirò àkókò Bíbélì wọ̀nyẹn sì tún tẹ́wọ́ gba ọdún 622 ṣáájú Kristi gẹ́gẹ́ bí ọdún Àjọyọ̀ Ìrékọjá Ńlá ti Jòsáyà. Ìrékọjá, tí ó jẹ́ àmì àwọn àjọyọ̀ ìgbà ìrúwé, bẹ̀rẹ̀ àyípo Jùbílì kan tí ó gba ọdún mọ́kàndínláàádọ́ta, tí ó sì parí ní àmì àwọn àjọyọ̀ ìgbà ìwọ́wé ní ọjọ́ ètùtù. Àwọn ọ̀sẹ̀ ọdún méje tí ó para pọ̀ jẹ́ ọdún mọ́kàndínláàádọ́ta náà ni àwọn àmì Sábáàtì ilẹ̀ náà.

“Nínú gbogbo ojúewé, bí ó ti jẹ́ ìtàn, tàbí àṣẹ, tàbí àsọtẹ́lẹ̀, a ti tan Ìwé Mímọ́ Májẹ̀mú Láíláí ní ìmọ́lẹ̀ ògo Ọmọ Ọlọ́run. Níwọ̀n bí ó ti jẹ́ ti ìdásílẹ̀ àtọ̀runwá, gbogbo ètò ẹ̀sìn àwọn Júù jẹ́ àsọtẹ́lẹ̀ ìhìnrere tí a fi papọ̀ ṣinṣin. Sí Kristi ni “gbogbo àwọn wòlíì jẹ́rìí.” Iṣe 10:43. Láti inú ìlérí tí a fi fún Ádámù, títí lọ nípasẹ̀ ìlà àwọn bàbá ńlá àti ètò òfin, ìmọ́lẹ̀ ògo ọ̀run mú ìṣísẹ̀ Ẹlẹ́gbàá náà hàn kedere. Àwọn aríran rí Irawọ̀ Bẹtilẹhẹmu, Ṣílòhù tí yóò dé, bí àwọn ohun ọjọ́ iwájú ti ń kọjá níwájú wọn nínú ìtòlẹ́sẹẹsẹ àdììtú. Nínú gbogbo ẹbọ ni a fi ikú Kristi hàn. Nínú gbogbo ìkùùkuu tùràrí ni òdodo Rẹ̀ ń gòkè lọ. Pẹ̀lú gbogbo ipè ọdún ìdásílẹ̀ ni a ti kéde orúkọ Rẹ̀. Nínú àdììtú ìbẹ̀rù ti ibi mímọ́ jùlọ ni ògo Rẹ̀ gbé.” The Desire of Ages, 211.

Mẹ́tàlá-dín-lógún

A ti kó Zedekiah lọ sí Bábílónì nígbà tí Jerúsálẹ́mù ṣubú, ní ọdún mẹ́rìnlá ṣáájú ọdún 573 ṣáájú Kristi. Àwọn òpìtàn Júù dá ìyípo Júbílì láti ìgbà Josiah ní ọdún 622 títí di ọjọ́ 22 oṣù Ọ̀wàrà, ọdún 573, mọ̀ gẹ́gẹ́ bí ìyípo Júbílì ìkẹtàdínlógún. Àkókò láti ogun Raphia títí di ogun Panium jẹ́ ọdún mẹ́tàdínlógún. Ptolemy ni ó ṣẹ́gun ní ogun Raphia, ó sì jọba gẹ́gẹ́ bí ọba gúúsù fún ọdún mẹ́tàdínlógún. Àkókò láti ìgbà tí a gbé Àṣẹ Milan jáde títí di ìgbà tí Constantine pín ilẹ̀ ọba rẹ̀ ní ọdún 330 jẹ́ ọdún mẹ́tàdínlógún. Ní ìyípo Júbílì ìkẹtàdínlógún ni Nebuchadnezzar pa Jerúsálẹ́mù run.

Nítorí àwọn ọmọ Israẹli yóò gbé ní ọ̀pọ̀ ọjọ́ láìní ọba, àti láìní ọmọ-aládé, àti láìní ẹbọ, àti láìní ère, àti láìní efodu, àti láìní tẹrafimu: Lẹ́yìn náà ni àwọn ọmọ Israẹli yóò padà, wọn yóò sì wá Olúwa Ọlọ́run wọn, àti Dafidi ọba wọn; wọn yóò sì bẹ̀rù Olúwa àti oore rẹ̀ ní ọjọ́ ìkẹyìn. Hosea 3:4, 5.

Hóséà ń sọ̀rọ̀ nípa kókó kan tí ó ní í ṣe tààrà pẹ̀lú ìgbèkùn Sedekáyà, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ó tún dúró fún ìbẹ̀rẹ̀ ìgbèkùn ìjọba àríwá ní ọdún 723 ṣáájú Kristi. Ìdí tí àyọkà Hóséà fi ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ẹ̀rí Ìsíkíẹ́lì ní í ṣe pẹ̀lú bí Ísírẹ́lì ṣe kọ Ọlọ́run sílẹ̀ nígbà tí wọ́n tẹnumọ́ pé ọba ènìyàn ni àwọn fẹ́. Ìfẹ́ Ísírẹ́lì láti wà lábẹ́ àkóso ọba ènìyàn, dípò Ọba tí í ṣe Ọlọ́run, ni a fi hàn gẹ́gẹ́ bí “ìgbéraga agbára yín” nínú ìdájọ́ "ìgbà méje" tí ó wà nínú Léfítíkù 26.

Bí ẹ̀yin kò bá sì fetí sí mi lẹ́yìn gbogbo èyí, nígbà náà ni èmi yóò fi ìjìyà yín jẹ yín ní ìlọ́po méje sí i nítorí ẹ̀ṣẹ̀ yín. Èmi yóò sì fọ ìgbéraga agbára yín; èmi yóò sì mú kí ọ̀run yín dàbí irin, àti ilẹ̀ yín dàbí idẹ. Lefitiku 26:18, 19.

“Ìgbéraga agbára yín” dúró fún ìfẹ́ Ísírẹ́lì láti dà bí ayé àti láti ní ọba tirẹ̀. Yíyọ ọba kúrò ní ìjọba àríwá ní ọdún 723 ṣáájú Kristi àti ìgbèkùn Ọba Sedekáyà ti ìjọba gúúsù lẹ́yìn náà ní ọdún 586 ṣáájú Kristi dúró fún fífọ́ “ìgbéraga” Ísírẹ́lì ìgbàanì, ìgbéraga sì ń ṣáájú ìṣubú. Nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì, “agbára” kan jẹ́ ọba tàbí ìjọba, ìgbéraga Ísírẹ́lì lórí rírí ọba ènìyàn fún ara rẹ̀ sì jẹ́ àmì ìkọ̀sílẹ̀ ìṣàkóso Ọlọ́run àti Ọba Àtọ̀runwá.

Ní ti ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀, ìgbéraga agbára Juda ni a fọ́ nígbà tí a mú Manasseh ní ìgbèkùn lọ sí Bábílónì, tí Juda sì wà lábẹ́ agbára àjèjì láti ìgbà náà lọ. Sedekiah dúró fún òpin ìkẹyìn ìfọ́pọ̀ọ̀rọ̀ ìfọ́ ìgbéraga agbára wọn.

Ó sì ṣẹlẹ̀, nígbà tí Samuẹli ti dàgbà, pé ó fi àwọn ọmọ rẹ̀ ṣe onídàájọ́ lórí Ísráẹ́lì. Orúkọ àkọ́bí rẹ̀ ni Joẹli; orúkọ èkejì rẹ̀ sì ni Abiah: wọ́n sì jẹ́ onídàájọ́ ní Beerṣeba. Ṣùgbọ́n àwọn ọmọ rẹ̀ kò rìn ní ọ̀nà rẹ̀, bí kò ṣe pé wọ́n yí sẹ́yìn tọ̀ èrè àìtọ́; wọ́n gba àbẹ̀tẹ́lẹ̀, wọ́n sì yi ìdájọ́ padà. Nígbà náà ni gbogbo àwọn àgbàgbà Ísráẹ́lì kó ara wọn jọ, wọ́n sì tọ̀ Samuẹli wá sí Rama, Wọ́n sì wí fún un pé, Wò ó, ìwọ ti dàgbà, àwọn ọmọ rẹ kò sì rìn ní ọ̀nà rẹ: nísinsin yìí, fi ọba kan kalẹ̀ fún wa láti ṣe ìdájọ́ fún wa gẹ́gẹ́ bí gbogbo àwọn orílẹ̀-èdè. Ṣùgbọ́n ọ̀rọ̀ náà kò dùn mọ́ Samuẹli, nígbà tí wọ́n wí pé, Fún wa ní ọba kan láti ṣe ìdájọ́ fún wa. Samuẹli sì gbàdúrà sí Olúwa. Olúwa sì wí fún Samuẹli pé, Fetí sí ohùn àwọn ènìyàn náà nínú gbogbo ohun tí wọ́n sọ fún ọ: nítorí wọn kò kọ ìwọ̀ sílẹ̀, bí kò ṣe pé wọ́n kọ èmi sílẹ̀, kí èmi má bàa jẹ ọba lórí wọn. Gẹ́gẹ́ bí gbogbo iṣẹ́ tí wọ́n ti ń ṣe láti ọjọ́ tí mo ti mú wọn gòkè wá láti Ejibiti títí di òní yìí, èyí tí wọ́n fi kọ̀ mí sílẹ̀, tí wọ́n sì ń sin àwọn ọlọ́run mìíràn, bẹ́ẹ̀ ni wọ́n ṣe sí ọ pẹ̀lú. Nítorí náà, fetí sí ohùn wọn: ṣùgbọ́n kí o kìlọ̀ fún wọn gidigidi, kí o sì fi ọ̀nà ọba tí yóò jẹ ọba lórí wọn hàn wọ́n. 1 Samueli 8:1–9.

Ó yẹ kí a kíyè sí i pé ní àkókò yẹn Ísírẹ́lì kọ̀ kì í ṣe Ọlọ́run nìkan gẹ́gẹ́ bí ọba wọn, ṣùgbọ́n wọ́n tún kọ Ẹ̀mí Ìsọtẹ́lẹ̀ sílẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣojú rẹ̀ nínú Samuẹli, nítorí ó sọ pé, “wọ́n ti kọ̀ mí sílẹ̀, wọ́n sì ti sin àwọn ọlọ́run mìíràn, gẹ́gẹ́ bẹ́ẹ̀ ni wọ́n ń ṣe sí ọ pẹ̀lú.”

“Satani ń... fi èké tí a ṣe bíi tòótọ́ tẹ̀ síwájú nígbà gbogbo—láti mú ènìyàn kúrò nínú òtítọ́. Ìtanjẹ ìkẹyìn pátápátá ti Satani yóò jẹ́ láti sọ ẹ̀rí ti Ẹ̀mí Ọlọ́run di aláìní agbára. ‘Níbi tí kò bá sí ìran, àwọn ènìyàn ń ṣègbé’ (Proverbs 29:18). Satani yóò ṣiṣẹ́ pẹ̀lú ọgbọ́n àròjinlẹ̀, ní ọ̀nà oríṣìíríṣìí, àti nípasẹ̀ àwọn aṣojú onírúurú, láti mì ìgbẹ́kẹ̀lé àwọn ènìyàn ìyókù Ọlọ́run nínú ẹ̀rí tòótọ́.”

“Ìkórìíra kan yóò ru sókè sí àwọn Ẹ̀rí náà, èyí tí ó jẹ́ ti Sátánì. Àwọn iṣe Sátánì yóò jẹ́ láti mú ìgbàgbọ́ àwọn ìjọ nínú wọn wárìrì, nítorí èyí ni: Sátánì kò lè ní ọ̀nà tó mọ́ tó bẹ́ẹ̀ láti mú àwọn ẹ̀tàn rẹ̀ wọlé àti láti di àwọn ọkàn mọ́ nínú àwọn ìtanrànjẹ rẹ̀ bí a bá fetí sí àwọn ìkìlọ̀ àti ìbáwí àti ìmọ̀ràn ti Ẹ̀mí Ọlọ́run.” Selected Messages, book 1, 48.

Ìtanpamọ́kẹ́yìn fún ìṣàkóso Ọlọ́run ti Ísírẹ́lì àtijọ́ ni ìkọ̀sílẹ̀ kì í ṣe ti Ọlọ́run nìkan, ṣùgbọ́n ti Ẹ̀mí Àsọtẹ́lẹ̀ pẹ̀lú. Ìkọ̀sílẹ̀ náà ní ọdún 1097 BC jẹ́ àpẹẹrẹ ìran ìtanpamọ́kẹ́yìn ti Àdífẹ́ntì Ọjọ́ Keje ti Laodíkíà ní ọdún 1863. “Àkókò méje” ti Lefitiku mẹ́rìndínlọ́gbọ̀n ni Ọ̀rọ̀ Ọlọ́run, àti Ẹ̀mí Àsọtẹ́lẹ̀ sọ nípa “àkókò méje” náà pé “kò yẹ kí a yí i padà.”

“Mo ti rí i pé àtẹ 1843 ni a darí nípasẹ̀ ọwọ́ Olúwa, àti pé a kò gbọ́dọ̀ ṣe àtúnṣe rẹ̀; pé àwọn nọ́ńbà náà rí gẹ́gẹ́ bí Ó ti fẹ́ kí wọ́n rí; pé ọwọ́ Rẹ̀ wà lórí rẹ̀, ó sì fi àṣìṣe kan sínú díẹ̀ lára àwọn nọ́ńbà náà pamọ́, kí ẹnikẹ́ni má bàa lè rí i, títí ọwọ́ Rẹ̀ fi yọ kúrò.” Early Writings, 74.

Ó hàn gbangba pé Ẹ̀mí Àsọtẹ́lẹ̀ fọwọ́ sí “ìgbà méje,” ìfọwọ́sí rẹ̀ sì jẹ́ ìkìlọ̀ pé a kò gbọdọ̀ yí àwọn nọ́ńbà tí ó wà lórí àtẹ náà padà, tí "ìgbà méje" sì wà ní ọ̀wọ̀n àárín rẹ̀ àti ní igun òkè rẹ̀ ní apá ọ̀tún. Pẹ̀lú àtẹ ayédèrú Uriah Smith ní ọdún 1863, kíkọ̀ àwọn òtítọ́ ìpìlẹ̀ sílẹ̀ díẹ̀díẹ̀, èyí tí Ísírẹ́lì ìgbàanì ṣàpẹẹrẹ nípa bí wọ́n ṣe kọ̀ Ọlọ́run àti Ẹ̀mí Àsọtẹ́lẹ̀ sílẹ̀, ni ó fi ìṣọ̀tẹ̀ ọdún 1863 hàn. Ọjọ́ tí ìṣọ̀tẹ̀ ọdún 1863 wáyé bá ìlà àsọtẹ́lẹ̀ tí a gbé kalẹ̀ nínú ìwé Ìsíkíẹ́lì mu. Nínú ìlà ìtàn náà, ìparun Jerúsálẹ́mù ni ìparí rẹ̀, èyí tí ó jẹ́ àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ fún òfin Ọjọ́ Àìkú. Ìtàn láti ìgbà Sọ́ọ̀lù ọba ní ọdún 1097 ṣáájú Kristi dé ìgbà Sedekáyà ní ọdún 586 ṣáájú Kristi jẹ́ àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ fún àkókò láti ọdún 1863 dé òfin Ọjọ́ Àìkú tí yóò dé láìpẹ́.

A mú Sedekiah ní ìgbèkùn lọ sí Babeli ní ọdún mẹ́rìnlá ṣáájú Jùbílì ọdún 573 Ṣ.K. Ìyípo Jùbílì kẹtàdínlógún bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 622 Ṣ.K., àti ní ọdún ọgbọ̀n ni a fi hàn Hesekieli gẹ́gẹ́ bí àlùfáà ní ọdún 592 Ṣ.K., lẹ́yìn náà ní ọdún márùn-ún Jerusalemu ni a pa run ní ọdún 586 Ṣ.K. A pa á run ní ọjọ́ kan náà nínú ọdún gẹ́gẹ́ bí a ti pa á run ní ìgbà kejì ní A.D. 70 nípasẹ̀ Titu. Ẹsẹ̀ kìíní ti Hesekieli orí kìíní jẹ́ ọdún márùn-ún ṣáájú ìparun Jerusalemu àti ọdún mọ́kàndínlógún ṣáájú ìran tẹ́ńpìlì ti orí ogójì.

Ní ọdún karùn-ún-dín-lógún ìgbèkùn wa, ní ìbẹ̀rẹ̀ ọdún, ní ọjọ́ kẹwàá oṣù náà, ní ọdún kẹrìnlá lẹ́yìn tí a ti lu ìlú náà, ní ọjọ́ náà gan-an ni ọwọ́ Olúwa wà lára mi, ó sì mú mi lọ síbẹ̀. Ẹsẹkiẹli 40:1.

Nítorí àìgbọràn sí májẹ̀mú Sábáàtì ilẹ̀, Ọlọ́run fi hàn pé “ìgbà méje” ni yóò jẹ́ ègún fún àìpa ọdún keje mọ́, èyí tí í ṣe Sábáàtì ilẹ̀. “Ìgbà” kan jẹ́ ọdún kan, “ọdún” kan sì jẹ́ ọjọ́ ọ̀ọ́dúnrún ó lé ọgọ́ta, ọ̀ọ́dúnrún ó lé ọgọ́ta ní ìlọ́po méje sì jẹ́ ọdún ẹgbẹ̀rún méjì àti ẹ̀ẹ́dẹ́gbẹ̀ta ó lé ogún. Ó ṣeé ṣe kí àwọn ọmọlẹ́yìn Miller má ti lo gbólóhùn náà “mẹ́ẹ̀ẹ́dọ́gbọ̀n ogún náà,” ṣùgbọ́n àwọn àtẹ àwòrán mímọ́ wọn méjèèjì fi ọdún ẹgbẹ̀rún méjì àti ẹ̀ẹ́dẹ́gbẹ̀ta ó lé ogún náà hàn ní nọ́ńbà.

Ìkéde ègún ìgbà méje lórí ìjọba Ísírẹ́lì ti àríwá àti ìjọba Júdà ti gúúsù ni òye àkọ́kọ́, tàbí èyí tí a lè pè ní òye ‘ìpìlẹ̀,’ tàbí tí a tilẹ̀ lè pè ní òye “álfà” ti William Miller. Ní ọdún 1863, ìjọ Adventist Ọjọ́ Keje ti Laodikea kọ òye ìpìlẹ̀ nípa àwọn àwárí Miller sílẹ̀—“àwọn àwárí” tí ó jẹ́ gbogbo ìpìlẹ̀ ẹgbẹ́ àwọn ọmọlẹ́yìn Miller. Ìmísí kìlọ̀ ní tààràtà pé èyí lè ṣẹlẹ̀, ó sì ti ṣẹlẹ̀, ó sì ti pẹ́ púpọ̀ tí ó ti ṣẹlẹ̀.

Ìpìlẹ̀ tẹ́ńpìlì tí a tún kọ́ lẹ́yìn ìgbèkùn ní Bábílónì ni a parí ní ìtàn àṣẹ àkọ́kọ́, àti kí àṣẹ kejì tó dé. Tẹ́ńpìlì náà ni a kọ́ pátápátá ní ìtàn àṣẹ kejì. Nínú àṣẹ kẹta ni a tún fi ọba aláṣẹ orílẹ̀-èdè padà fún Ísírẹ́lì àtijọ́ gidi. William Miller dúró gẹ́gẹ́ bí áńgẹ́lì kìíní tí ó dé ní 1798, tí a sì fún ní agbára ní August 11, 1840. Áńgẹ́lì kejì dé lẹ́yìn tí a ti fi àwọn ìpìlẹ̀ lélẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàfihàn rẹ̀ nípa àwòrán 1843, tí a tẹ̀ jáde ní oṣù Karùn-ún ọdún 1842. Ní ìdààmú àkọ́kọ́ ti 1844, ìdààmú alpha ti 1844, áńgẹ́lì kejì, pẹ̀lú àkókò ìdádúró nínú àkàwé àwọn wúńdíá, dé pẹ̀lú; nígbà tí a sì fi agbára fún ìhìnrere áńgẹ́lì kejì ní ìpàdé àgọ́ Exeter, a parí tẹ́ńpìlì náà. Nígbà náà, ní ìdààmú ńlá náà, tàbí ìdààmú omega ti 1844, Òjíṣẹ́ Májẹ̀mú náà wá sí tẹ́ńpìlì Rẹ̀ lójijì, gẹ́gẹ́ bí ìmúṣẹ ọdún ẹgbàá mẹ́tàlélógún [2300] tí ó bẹ̀rẹ̀ ní àṣẹ kẹta tí ó sì parí ní dídé áńgẹ́lì kẹta.

Josiah túmọ̀ sí ‘ìpìlẹ̀ Ọlọ́run.’ Yálà ọba Josiah ni tàbí Josiah Litch, àwọn méjèèjì jẹ́ àmì àwọn ìpìlẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàfihàn wọn nínú ìtàn àṣẹ àkọ́kọ́ àti gẹ́gẹ́ bí àwọn àjọ̀dún ìgbà ìrúwé tí a gbé kalẹ̀ nínú ẹsẹ méjìlélógún àkọ́kọ́ ti orí kẹtàlélógún nínú ìwé Léfítíkù ṣe ṣàfihàn wọn. Àwọn ìpìlẹ̀ náà, àwọn àjọ̀dún ìgbà ìrúwé àti àṣẹ àkọ́kọ́ náà jẹ́ àmì ọdún 1840 àti fífún áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ní agbára. Ọjọ́ 22 Oṣù Kẹwàá, ọdún 573 ṣáájú ìbí Kristi, gẹ́gẹ́ bí a ti gbé e kalẹ̀ nínú ìwé Ìsíkíẹ́lì orí ogójì àti ẹsẹ kìíní, jẹ́ àmì ọjọ́ 22 Oṣù Kẹwàá, ọdún 1844, àti ìbẹ̀rẹ̀ ìdájọ́ àwọn òkú, ó sì tún jẹ́ àmì ọjọ́ 11 Oṣù Kẹsàn-án, ọdún 2001, ní ìbẹ̀rẹ̀ ìdájọ́ àwọn alààyè. Ẹnikẹ́ni tí ó bá ti ń tẹ̀ lé àwọn àpilẹ̀kọ wọ̀nyí yẹ kí ó mọ àwọn àmúlò tí mo ń ṣe.

Esekieli jẹ́ àmì kan nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ tí a ṣàfihàn nínú àwọn àkọsílẹ̀ rẹ̀. Esekieli wà níbẹ̀ nígbà tí àwọn ọkùnrin méjìlélógún náà foríbalẹ̀ fún oòrùn ní ìparí orí kẹjọ. Ó sì tún wà níbẹ̀ nínú àwọn orí tí ó tẹ̀lé e, bí a ṣe mú ‘ìdìdì tí ìpànìyàn sì ń tẹ̀lé’ wá sórí Jerusalẹmu, èyí tí Ellen White fi mọ Ṣọ́ọ̀ṣì Adventist Ọjọ́ Keje. Nínú àwọn orí àkọ́kọ́ mọ́kànlá, a mú Esekieli wọ inú ibi mímọ́ ti ọ̀run láti gba àṣẹ rẹ̀, gẹ́gẹ́ bí a ti pè àwọn Millerite láti ṣe ní ọdún 1844, àti gẹ́gẹ́ bí a ti ń pè ìṣísẹ̀ yìí nísinsin yìí láti ṣe.

Bẹ́ẹ̀ ni Ìsíkíẹ́lì yóò jẹ́ àmì fún yín: gẹ́gẹ́ bí gbogbo ohun tí ó ti ṣe, bẹ́ẹ̀ ni ẹ̀yin yóò ṣe: àti nígbà tí èyí bá ṣẹlẹ̀, ẹ ó sì mọ̀ pé èmi ni Olúwa Ọlọ́run. Ezekiel 24:24.

Nígbà tí Èyí bá dé

Nígbà tí a bá dé ipò náà ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn pé àwọn nǹkan tí Ẹ́síkíẹ́lì ṣàfihàn ń tún ara wọn ṣe láàárín àwọn ènìyàn Ọlọ́run, nígbà náà ni a ti dé àmì Ẹ́síkíẹ́lì. Nígbà tí o bá mọ̀ pé Ẹ́síkíẹ́lì dúró fún ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [ọgọ́rùn-ún] ènìyàn, tí o sì mọ̀ ọ́ dé ìpele ìgbàgbọ́ àti òye tí ó ní ìrètí mímọ́ náà pé ohun gbogbo tí Ẹ́síkíẹ́lì ṣàfihàn nínú àwọn ìkọ̀wé rẹ̀ jẹ́ àpẹẹrẹ àtọ̀runwá ti àtẹ̀lé ìṣẹ̀lẹ̀ mímọ́ kan ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn tó ní í ṣe pẹ̀lú ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì [ọgọ́rùn-ún] ènìyàn—nígbà tí o bá mọ̀ èyí, nígbà náà ni “ẹ̀yin yóò mọ̀” pé “Olúwa” ni “Ọlọ́run.”

A ó tẹ̀síwájú pẹ̀lú àwọn ìròyìn wọ̀nyí nínú àpilẹ̀kọ tó kàn.