Nínú ìwé Ìsíkíẹ́lì, “ìdótì” Jerúsálẹ́mù ni “àmì” tí ó jẹ́ ìdánwò náà nípasẹ̀ èyí tí a ó fi pinnu àyànmọ́ wa ayérayé, nítorí pé ó ń sàmì ìdásílẹ̀ àwòrán ẹranko náà.

“Olúwa ti fi hàn mí ní kedere pé a ó dá àwòrán ẹranko náà sílẹ̀ kí àkókò àánú tó parí; nítorí pé òun ni yóò jẹ́ ìdánwò ńlá fún àwọn ènìyàn Ọlọ́run, èyí tí a ó fi pinnu ayanmọ wọn títí ayérayé. …

“Èyí ni ìdánwò tí àwọn ènìyàn Ọlọ́run gbọ́dọ̀ ní kí a tó fi èdìdì dì wọ́n. Gbogbo àwọn tí ó fi ìṣòtítọ́ wọn hàn sí Ọlọ́run nípa pípa òfin Rẹ̀ mọ́, tí wọ́n sì kọ̀ láti gba ọjọ́ ìsinmi èké kan, yóò dúró lábẹ́ àsíá Olúwa Ọlọ́run Jèhófà, wọn yóò sì gba èdìdì Ọlọ́run alààyè. Ṣùgbọ́n àwọn tí wọ́n fi òtítọ́ tí ó ti ọ̀dọ̀ ọ̀run wá sílẹ̀, tí wọ́n sì gba ọjọ́ ìsinmi Ọjọ́ Àìkú, wọn yóò gba àmì ẹranko náà.” Manuscript Releases, volume 15, 15.

Àwọn Kristẹni tí wọ́n sá kúrò ní Jerusalẹmu nígbà “àmì” Cestius, ṣe bẹ́ẹ̀ nítorí a ti kìlọ̀ fún wọn tẹ́lẹ̀, wọ́n sì mọ “àmì” náà nígbà tí ó dé. Láti mọ ìdásílẹ̀ àwòrán ẹranko náà ni láti mọ àwọn “ìṣẹ̀lẹ̀,” “ìmúrasílẹ̀” àti “ìṣíkiri” tí ń ṣamọ̀nà sí òfin ọjọ́ Àìkú. Àwọn ẹ̀yà àsọtẹ́lẹ̀ tí ó dá “àmì” náà sílẹ̀ gbọ́dọ̀ jẹ́ ohun tí a ti lóye ṣáájú àmì náà. Nígbà tí Cestius bẹ̀rẹ̀ ìdótì Jerusalẹmu, ó ti pẹ́ jù láti bẹ̀rẹ̀ sí í kọ́ ohun tí àmì náà jẹ́.

“Àwọn ìmúrasílẹ̀ ti ń lọ síwájú tẹ́lẹ̀, àwọn ìṣísẹ̀ sì ti ń tẹ̀síwájú, èyí tí yóò yọrí sí ṣíṣe ère náà fún ẹranko náà. A óò mú àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ kan wáyé nínú ìtàn ayé tí yóò mú kí àwọn àsọtẹ́lẹ̀ ìsọtẹ́lẹ̀ ṣẹ fún àwọn ọjọ́ ìkẹyìn wọ̀nyí.” Review and Herald, April 23, 1889.

Àwọn Ìmúrasílẹ̀, Àwọn Ìṣípòpadà àti Àwọn Ìṣẹ̀lẹ̀

A gbọ́dọ̀ mọ àwọn “ìmúrasílẹ̀,” “ìṣípòpadà” àti “ìṣẹ̀lẹ̀” náà tẹ́lẹ̀ kí ìdánwò tó dé.

“Gbogbo ohun tí Ọlọ́run ti sọ ní pàtó nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ pé a óo mú ṣẹ ní àtijọ́ ti ṣẹ, àti gbogbo ohun tí ó ṣì ń bọ̀ yóò sì ṣẹ ní ìtòlẹ́sẹẹsẹ rẹ̀. Dáníẹ́lì, wòlíì Ọlọ́run, dúró ní ipò rẹ̀. Jòhánù dúró ní ipò rẹ̀. Nínú Ìfihàn, Kìnnìún ẹ̀yà Júdà ti ṣí ìwé Dáníẹ́lì sílẹ̀ fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ àsọtẹ́lẹ̀, bẹ́ẹ̀ ni Dáníẹ́lì sì ń dúró ní ipò rẹ̀. Ó ń jẹ́rìí rẹ̀, èyí tí Olúwa fihàn án nínú ìran nípa àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ńlá àti ọlọ́lá tí ó kún fún ìbẹ̀rù, àwọn tí ó yẹ kí a mọ̀ bí a ti dúró lórí pápá ìbẹ̀rẹ̀ ìmúṣẹ wọn gan-an.”

“Nínú ìtàn àti àsọtẹ́lẹ̀, Ọ̀rọ̀ Ọlọ́run fi ìjà gígùn tí ó ti pẹ́ láàárín òtítọ́ àti àṣìṣe hàn. Ìjà náà ṣì ń bá a lọ. Àwọn nǹkan wọ̀nyẹn tí ó ti ṣẹlẹ̀ tẹ́lẹ̀, a ó tún ṣe wọn.” Selected Messages, ìwé 2, 109.

A gbọ́dọ̀ “mọ̀” “àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ńlá àti mímọ́ náà bí a ṣe dúró lórí gan-an ẹnu-ọ̀nà ìmúṣẹ wọn.” Ẹnu-ọ̀nà náà fi hàn pé a nílò láti ní òye àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ náà ṣáájú ìmúṣẹ wọn.

“Ṣùgbọ́n àwọn àfihàn líle tí kálámù àsọtẹ́lẹ̀ náà fà hàn pé ìyípadà kan yóò wá sí ojú ìran àlàáfíà yìí. Ẹranko tí ó ní ìwo bí ti àgùntàn ń sọ̀rọ̀ pẹ̀lú ohùn dragoni, ó sì ‘nṣe gbogbo agbára ẹranko àkọ́kọ́ níwájú rẹ̀.’ Ẹ̀mí inúnibíni tí ẹ̀sìn àwọn aláìgbọràn àti ìjọ papacy ti fihàn, ni a tún máa fihàn lẹ́ẹ̀kansi. Àsọtẹ́lẹ̀ sọ pé agbára yìí yóò wí fún ‘àwọn tí ń gbé lórí ilẹ̀-ayé, kí wọ́n ṣe àwòrán fún ẹranko náà.’ [Ifihan 13:14.] Àwòrán náà ni a ṣe fún ẹranko àkọ́kọ́ tàbí ẹranko tí ó dàbí ẹkùn àmọ̀tẹ́kùn, èyí tí a fihàn nínú ìhìn iṣẹ́ angẹli kẹta. Nípasẹ̀ ẹranko àkọ́kọ́ yìí ni a fi ṣàpẹẹrẹ Ìjọ Roman, ara ẹ̀sìn kan tí a wọ̀ ní agbára ìjọba, tí ó ní àṣẹ láti jẹ gbogbo àwọn alátakò níyà. Àwòrán sí ẹranko náà ń ṣàfihàn ara ẹ̀sìn mìíràn tí a fi agbára irú bẹ́ẹ̀ wọ̀. Ìdásílẹ̀ àwòrán yìí ni iṣẹ́ ẹranko náà, ẹni tí ìfarahàn àlàáfíà rẹ̀ àti àwọn ìjẹ́wọ́ pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ rẹ̀ mú un jẹ́ àmì tó ṣe kedere gan-an fún Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà. Níhìn-ín ni a ti rí àwòrán papacy. Nígbà tí àwọn ìjọ ilẹ̀ wa, tí wọ́n bá darapọ̀ lórí irú àwọn kókó ìgbàgbọ́ bẹ́ẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àwọn tí wọ́n jọ gbà, yóò sì ní ipa lórí Ìpínlẹ̀ láti mú kí ó fi agbára mu àwọn ìlànà wọn ṣẹ, kí ó sì gbé àwọn ilé-iṣẹ́ wọn ró, nígbà náà ni Amẹ́ríkà Protestant yóò ti dá àwòrán àṣẹ ìjọ olórí Roman sílẹ̀. Nígbà náà ni a ó kọlu ìjọ tòótọ́ pẹ̀lú inúnibíni, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣe sí àwọn ènìyàn Ọlọ́run ìgbà àtijọ́. Fẹ́rẹ̀ẹ́ gbogbo ọ̀rúndún ni ó ń pèsè àpẹẹrẹ ohun tí ìfọkànbalẹ̀ àti ìkà lè ṣe lábẹ́ àwáwí pé wọ́n ń sin Ọlọ́run nípa àbò bo ẹ̀tọ́ Ìjọ àti Ìpínlẹ̀. Àwọn ìjọ Protestant tí ó ti tẹ̀ lé ipasẹ̀ Rome nípa dídá àjọṣe pọ̀ mọ́ àwọn agbára ayé ti fihàn ìfẹ́ irú kan náà láti dí òmìnira ẹ̀rí-ọkàn kú. Ní ọ̀rúndún kẹtàlá, ẹgbẹẹgbẹ̀rún àwọn olùṣọ́-àgùntàn tí kò fara mọ́ ìlànà ni wọ́n jìyà lábẹ́ ìjọba Ìjọ England. Inúnibíni máa ń tẹ̀ lé ojúsàájú ẹ̀sìn ní apá àwọn ìjọba ayé.” Spirit of Prophecy, volume 4, 277.

Ìdásílẹ̀ àwòrán ẹranko náà ni a kọ́kọ́ ṣe ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà, lẹ́yìn náà sì ni a óo ṣe é ní ayé.

“Àwọn orílẹ̀-èdè àjèjì yóò tẹ̀lé àpẹẹrẹ Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé òun ló ń darí jáde, síbẹ̀ ìṣòro ńlá kan náà yóò dé bá àwọn ènìyàn wa ní gbogbo apá ayé.” Testimonies, volume 6, 395.

Ofin Milan ní ọdún 313 ṣàfihàn ìbẹ̀rẹ̀ ìdásílẹ̀ náà, ó sì tún ṣe àfihàn ilẹ̀kùn tí a ti pa fún àwọn Adventist Ọjọ́ Keje. Constantine ti ìwọ̀-oòrùn àti Licinius ti ìlà-oòrùn so ìgbéyàwó àdéhùn kan mọ́ Ofin náà, nígbà tí Constantine fi Constantia, àbúròbìnrin rẹ̀ tí wọ́n jọ ní baba kan, fún Licinius nínú ìgbéyàwó àdéhùn kẹrin tí a ṣojú nínú ìlà àsọtẹ́lẹ̀ àwọn ìgbéyàwó àdéhùn mẹ́fà láàárín ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ Daniẹli mọ́kànlá. Àwọn méjì àkọ́kọ́ ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú àwọn ogun láàárín àríwá àti gúúsù, àwọn méjì tó tẹ̀ lé e jẹ́ ogun abẹ́lé láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn, àwọn méjì tó kẹ́yìn sì jẹ́ àwọn ìgbéyàwó àfihàn ti agbára ìjọ póòpù àti agbára ìjọba.

Antiochus II Theos fi aya rẹ̀ Laodice I sílẹ̀ láti fẹ́ ọmọ-aládé obìnrin Ptolemaic náà, Berenice (ọmọbìnrin Ptolemy II), ní ìwọ̀n ọdún 252 ṣáájú ìbí Kristi. Àwọn ìgbéyàwó àdéhùn ti Ìjọba Seleucid ni a ṣe láàárín ọba àríwá àti ọba gúúsù; nígbà tí ìgbéyàwó àdéhùn ti ọdún 313 jẹ́ láàárín ọba-ọba ìlà-oòrùn àti ọba-ọba ìwọ̀-oòrùn.

Ìgbéyàwó àdéhùn ti Antiochus II Theos ní ọdún 252 Ṣ.K., ṣe aṣojú ìbẹ̀rẹ̀ Ìjọba Seleucid tí ó dé ìparí rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ìjọba nínú ìtàn tí a ṣàfihàn nínú ẹsẹ̀ mẹ́wàá sí mẹ́rìndínlógún ti Danieli mọ́kànlá. Nínú ìtàn ìkẹyìn ti ìjọba Seleucid, a tún ṣe ìgbéyàwó àdéhùn mìíràn láti ọwọ́ Antiochus III the Great, nígbà tí ó fi ọmọbìnrin rẹ̀ Cleopatra I Syra fún Ptolemy V ní ọdún 193 Ṣ.K. (Cleopatra àkọ́kọ́ pátápátá nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀). Ní àsìkò náà, Ptolemy V jẹ́ bí ọmọ ọdún mẹ́rìndínlógún, àti Cleopatra I Syra bí ọmọ ọdún mẹ́wàá. Ìgbéyàwó wọn jẹ́ ìpinnu ìṣèlú àlàáfíà lẹ́yìn ogun Siria karùn-ún. Ìgbéyàwó àdéhùn alfa láàárín ọba àríwá àti gúúsù nínú Danieli mọ́kànlá ti samisi òpin ogun Siria kejì.

Kíléópátírà ìkẹyìn nínú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú Júlíọ̀sì Késárì, lẹ́yìn náà sì pẹ̀lú Máàkù Áńtónì. Lẹ́yìn ìpànìyàn Júlíọ̀sì Késárì ní ọdún 44 BC, a dá Triumvirate kejì sílẹ̀ ní ọdún 43 BC. Ọkùnrin mẹ́ta ni ó dá triumvirate náà pọ̀, àti lẹ́yìn tí ọ̀kan nínú àwọn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta náà, Marcus Lepidus, ti lé kúrò nínú ìṣọ̀kan mẹ́ta náà nípasẹ̀ Octavian, ìjàkadì agbára kan láàárín Máàkù Áńtónì ti ìlà-oòrùn àti Octavian ti ìwọ̀-oòrùn bẹ̀rẹ̀. Ní Brundisium, ní ọdún 40 BC, wọ́n ṣe àdéhùn kan láàárín àwọn olùdíje méjèèjì ti ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. Àdéhùn náà ní ìgbéyàwó láàárín Octavia, arábìnrin Octavian, àti Máàkù Áńtónì nínú. Àdéhùn náà àti ìgbéyàwó tí ó bá a lọ kò dúró, àti lẹ́yìn tí Máàkù Áńtónì ti ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú Kíléópátírà, ó kọ Octavia sílẹ̀ ní ọdún 32 BC. Ní ogun Actium ní ọdún 31 BC, a so àwọn ìjọba ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn di agbára kan ṣoṣo, lẹ́yìn náà Octavian sì di Augustus Caesar, ààmì gíga ògo àti agbára Romu.

Ní ti àsọtẹ́lẹ̀, ìgbéyàwó àdéhùn àkọ́kọ́ nínú Dáníẹ́lì mọ́kànlá wà láàárín àwọn ọba àríwá àti gúúsù gẹ́gẹ́ bí ìsapá láti parí ìjàmbá tí ó wà láàárín àwọn jagunjagun méjèèjì tí wọ́n ń tiraka láti tún ìjọba Alẹ́kísándà Ńlá ṣe. Ìgbéyàwó àdéhùn àkọ́kọ́ yẹn láàárín àwọn Sẹ́lẹ́úsídì àti àwọn Tọ́lémì ti Íjíbítì ni ìgbéyàwó àdéhùn alfa ti àwọn ìjọba Sẹ́lẹ́úsídì àti Tọ́lémáíkì, èyí tí ó ṣàpẹẹrẹ ìgbéyàwó àdéhùn omega láàárín agbára méjì kan náà. Nínú ìgbéyàwó àdéhùn ìkẹyìn, tàbí omega, Kílíópátírà àkọ́kọ́ pátápátá nínú ìtàn Íjíbítì di ìjápọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ sí Kílíópátírà ìkẹyìn, tàbí omega; ẹni tí ìbáṣepọ̀ rẹ̀ pẹ̀lú Máàkù Áńtónì di ibi ìtọ́kasí fún ìkọ̀sílẹ̀ láàárín Ọ́kítéfíà àti Máàkù Áńtónì. Ìkọ̀sílẹ̀ náà fi àmì sí ìtúnbẹ̀rẹ̀ ìjàmbá láàárín Máàkù Áńtónì ti ìlà-oòrùn àti Ọ́kítéfíánù ti ìwọ̀-oòrùn, èyí tí ó parí ní ogun Actium ní ọdún 31 Ṣ.K.

Ìgbéyàwó májẹ̀mú ti Brundisium ní ọdún 40 ṣáájú ìbí Kristi ni ìgbéyàwó májẹ̀mú alfa ti ìjàkadì láàárín ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn, gẹ́gẹ́ bí ìgbéyàwó májẹ̀mú ti Laodice àti Antiochus II Theo ṣe jẹ́ alfa ti ìjàkadì láàárín àríwá àti gúúsù. Ìgbéyàwó májẹ̀mú ti ọdún 313 jẹ́ omega sí ìgbéyàwó májẹ̀mú alfa ti Mark Antony àti Octavia, gẹ́gẹ́ bí ìgbéyàwó májẹ̀mú láàárín Ptolemy V àti Cleopatra I Syra ṣe jẹ́ ìgbéyàwó májẹ̀mú omega ti àwọn ìjọba àríwá àti gúúsù. Àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú mẹ́ta tí ó ṣáájú tí wọ́n sì darí sí ìgbéyàwó májẹ̀mú omega ti ọdún 313, gbogbo wọn fara mu ara wọn, wọ́n sì pèsè ẹlẹ́rìí mẹ́ta sí àwọn àbùdá àsọtẹ́lẹ̀ tí ó ní í ṣe pẹ̀lú Edict of Milan. Papọ̀, àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú gidi mẹ́rin ti ìlà-oòrùn, ìwọ̀-oòrùn, àríwá àti gúúsù fara mu àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú àpẹẹrẹ méjì ti pàápàá.

Ní ọdún 496, Clovis ọba àwọn Frank fẹ́ Clotilda. Clotilda jẹ́ ọmọ-binrin Burgundian, ọmọbìnrin Ọba Chilperic II ti Burgundy. Lẹ́yìn tí wọ́n pa bàbá àti ìyá rẹ̀ nínú ìjà agbára ìdílé, ó gbé lábẹ́ àbò ẹ̀gbọ́n bàbá rẹ̀ kí a tó fi í ṣe ìyàwó fún Clovis I, ọba àwọn Frank, ní ọdún 493. Ó jẹ́ Kátólíìkì, ìyẹn ni pé, ó di ìgbàgbọ́ Nicene/orthodox ti Ṣọ́ọ̀ṣì Romu mú. Èyí yà á sọ́tọ̀ kúrò lọ́dọ̀ ọ̀pọ̀ àwọn ìdílé ọba Germanic mìíràn ní àsìkò náà, tí wọ́n jẹ́ Kristian Arian. Ìyá rẹ̀, Caretena, ti jẹ́ Kátólíìkì, a sì tọ́ Clotilda dàgbà nínú ìgbàgbọ́ náà. A rántí rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹni tí ó ń fi ìfaradà rọ Clovis pé kí ó kọ ẹ̀sìn abọ̀rìṣà sílẹ̀ kí ó sì gba ìrìbọmi Kátólíìkì; lẹ́yìn èyí, ìyípadà rẹ̀ ní ọdún 496 jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì jù lọ nínú ìtàn àkọ́kọ́ ti France àti ti ohun tí a ń pè ní Kristianiti ti Ìwọ̀-Oòrùn.

Clovis jẹ́jẹ́ pé bí òun bá ṣẹ́gun ogun Tolbiac, òun yóò yí padà sí ìgbàgbọ́ Kátólíìkì Clotilda, a sì ṣe ìrìbọmi fún un. Wọ́n pa ọba àwọn Alemanni, ẹgbẹ́ ọmọ-ogun wọn fọ́ túútúú, àwọn Frank sì ṣẹ́gun. Lẹ́yìn ìṣẹ́gun náà, Clotilda ṣètò kí Bíṣọ́ọ̀bù Remigius ti Reims kọ́ Clovis ní ẹ̀kọ́, a sì ṣe ìrìbọmi fún un (gẹ́gẹ́ bí àṣà ìtàn, ní Ọjọ́ Kérésìmesì ọdún 496), pẹ̀lú ẹgbẹ̀rún mélòó kan nínú àwọn jagunjagun rẹ̀.

Clovis ni ọba àwọn Franks, èyí tí ní ọ̀rọ̀ òde òní jẹ́ ọba ilẹ̀ France. Ó di ẹni àkọ́kọ́ nínú àwọn ọba Yúróòpù tí yóò, ní ìkẹyìn, fi ẹ̀sìn abọ̀rìṣà wọn sílẹ̀, kí wọ́n sì yí padà sí ẹ̀sìn Kátólíìkì. Nítorí èyí, a kà Clovis sí “àkọ́bí ọmọkùnrin ìjọ Kátólíìkì,” a sì ń pe France ní, “àkọ́bí ọmọbìnrin ìjọ Kátólíìkì.” Ní ọdún 1980, nígbà tí póòpù John Paul II ṣèbẹ̀wò sí France, ó béèrè pé, “France, àkọ́bí ọmọbìnrin Ìjọ, ṣé o jẹ́ olóòtítọ́ sí ìrìbọmi rẹ?”

Ìyípadà ọkàn Clovis sí ẹ̀sìn Kátólíìkì ti Nicene ń fi ìbẹ̀rẹ̀ ìrìnàjò ìgbéyàwó ààmì kan hàn, èyí tí yóò yọrí sí ìgbéyàwó májẹ̀mú ààmì ti ọdún 538. Ìgbéyàwó májẹ̀mú ààmì láàárín Clovis àti àgbèrè tí ń ṣe àgbèrè pẹ̀lú àwọn ọba ayé ni a ti fi àpẹẹrẹ hàn nípasẹ̀ àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú mẹ́rin tó ṣáájú nínú Danieli mọ́kànlá. Clovis ni ọba ilẹ̀ Yúróòpù àkọ́kọ́ tí ó pèsè ìtìlẹ́yìn ológun àti ọrọ̀ ajé fún ìjọ Róòmù, nítorí náà a sì ṣojú fún Clovis nínú ìtàn náà nínú Danieli mọ́kànlá.

Àwọn apá-ogun yóò sì dìde ní ipò rẹ̀, wọn yóò sì sọ ibi mímọ́ agbára di aláìmọ́, wọn yóò sì mú ẹbọ àtìlẹ́yìn ojoojúmọ́ kúrò, wọn yóò sì gbé ohun ìríra tí ń mú ìdahoro kalẹ̀. Danieli 11:31.

Clovis ní ọdún 496 ń samí ìbẹ̀rẹ̀ àwọn ìṣètò òṣèlú ilẹ̀ Yúróòpù láti “dìde” láti ṣèrànwọ́ fún ipò páápá bí ó ṣe ń gòkè sí agbára. Ó samí ìbẹ̀rẹ̀ ìrìnàjò àpẹẹrẹ ti ìgbéyàwó kan. “Àwọn apá” ẹsẹ̀ náà yóò sì tún bà “ibi mímọ́ agbára” jẹ́, èyí tí, fún Róòmù keferi àti Róòmù páápá pẹ̀lú, jẹ́ ìlú Róòmù.

Àwọn Ibi Mímọ́ Méjì

Ọ̀rọ̀ Heberu méjì ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ wà nínú ìwé Dáníẹ́lì tí a túmọ̀ sí “ibi mímọ́.” Àwọn ọ̀rọ̀ Heberu náà, ‘miqdash’ àti ‘qodesh,’ ni a túmọ̀ méjèèjì sí “ibi mímọ́,” ṣùgbọ́n qodesh lè ṣojú ohun mímọ́ nìkan, nígbà tí miqdash lè ṣojú ibi mímọ́ tàbí ibi àìmọ́—gẹ́gẹ́ bí àyíká ọ̀rọ̀ ṣe pinnu rẹ̀.

“ibi mímọ́ agbára” nínú ẹsẹ̀ kẹ́tàlélọ́gbọ̀n ni ‘miqdash’, ó sì dúró fún ibi mímọ́ agbára ti Róòmù, èyí tí fún Róòmù abọ̀rìṣà àti Róòmù póòpù pẹ̀lú jẹ́ ìlú Róòmù. Láti ogun Actium, nígbà tí Octavian ṣọ̀kan ìjọba náà, Róòmù abọ̀rìṣà kò ṣeé ṣẹ́gun fún ọdún ọ̀ọ́dúnrínlọ́gọ́ta [360] (àkókò kan) gẹ́gẹ́ bí ìmúṣẹ ẹsẹ̀ kẹrìnlélógún ti Dáníẹ́lì mọ́kànlá.

Yóò sì wọlé ní àlàáfíà àní sí àwọn ibi tí ó sanra jùlọ nínú ìpínlẹ̀ náà; yóò sì ṣe ohun tí àwọn baba rẹ̀ kò ṣe, tàbí àwọn baba àwọn baba rẹ̀; yóò tú ìkógun, àti ohun ìjẹ, àti ọrọ̀ ká láàárín wọn: bẹ́ẹ̀ ni yóò sì pète ọgbọ́n ọ̀nà rẹ̀ sí àwọn odi agbára, àní fún ìgbà kan. Danieli 11:24.

Nígbà tí Róòmù abọ̀rìṣà ń ṣàkóso láti ìlú Róòmù, kò ṣeé borí; ṣùgbọ́n nígbà tí Constantine gbé olú-ìlú náà lọ sí Constantinople ní ọdún 330, “àkókò” ẹsẹ̀ kẹrìnlélógún náà ṣẹ. Nígbà tí a lé ìkẹyìn nínú àwọn ìwo mẹ́ta náà (àwọn Goth) tí ó wà nínú Danieli méje kúrò ní ìlú náà, Róòmù póòpù sì gba ìtẹ́ náà lọ́nà àsọtẹ́lẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ìjọba karùn-ún nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì ní ọdún 538. Àwọn Goth ti dó ti Róòmù, ṣùgbọ́n ní ìkẹyìn wọ́n fà sẹ́yìn bí Belsarius, jagunjagun fún Justinian, ṣe fi ìlú náà múlẹ̀. Lẹ́yìn náà, ṣọ́ọ̀ṣì Róòmù jọba lórí gbogbo rẹ̀ fún ẹgbẹ̀rún kan ó lé ọgọ́ta ọdún, títí Napoleon fi mú kí a yọ póòpù náà kúrò ní ipò, tí a sì rán án lọ sí ìgbèkùn ní ọdún 1798.

Róòmù, “ibi mímọ́ agbára,” ni a “dí aláìmọ́,” (dí aláìmọ́, tí ó túmọ̀ sí ‘ṣe ní ọgbẹ́ tàbí túká’), nípasẹ̀ “àwọn apá-ogun” láti inú ogun tí ń bá a lọ sí ìlú náà, èyí tí a ṣojú fún ní pàtàkì jùlọ nípasẹ̀ ìpè mẹ́rin àkọ́kọ́ nínú Ìfihàn orí kẹjọ.

Ìtàn tí ó tẹ̀síwájú láti ọdún 496 lọ yóò fi hàn bí a ṣe bà ìlú Róòmù jẹ́ nígbà tí ó yí padà kúrò nínú agbára àti ògo ìjọba Róòmù sí agbára àti ògo ìjọba Kátólíìkì Róòmù. Àwọn apá-ogun wọ̀nyí yóò mú ẹ̀sìn kèfèrí kúrò, èyí tí a ṣojú fún nípasẹ̀ ọ̀rọ̀ náà “ojoojúmọ́” nínú ẹsẹ náà, bí wọ́n ti gba ẹ̀sìn Kátólíìkì ti Nísíà.

Ní ogun Vouillé, Clovis ṣẹ́gun àwọn Visigoth Arian lábẹ́ Alaric II, ó sì gba Aquitaine. Lẹ́yìn àbájáde ìṣẹ́gun náà, ní ọdún 508, ọba-ọba ìlà-oòrùn Anastasius I (ní Constantinople) bu ọlá fún Clovis nítorí ìṣẹ́gun rẹ̀ lórí àwọn Visigoth. Gregory ti Tours sọ pé Anastasius rán àwọn ìwé àṣẹ osìsì Clovis sí i, ó fi í ṣe consul. Ní Tours, nínú ṣọ́ọ̀ṣì Saint Martin, Clovis wọ aṣọ ìgúnwà àlùkò àti aṣọ àwọ̀lékè, ó fi adé-ọba sí orí rẹ̀, ó gùn jáde, ó sì tú wúrà àti fàdákà ká fún ogunlọ́gọ̀ ènìyàn. Gregory sọ pé láti ọjọ́ náà ni wọ́n ti ń ké pe e ní consul, àti pé ọba-ọba Romu jẹ́wọ́ pé Clovis jẹ́ ọba Kristẹni tòótọ́ ní ìwọ̀-oòrùn. Wọ́n san án lẹ́san fún bí ó ṣe fọ́ agbára àwọn Visigoth Arian, àwọn tí Constantinople pẹ̀lú ń tako. Ọdún 508 ni ọdún tí ọba-ọba ìlà-oòrùn fi gbangba bu ọlá fún ọba Frankish Kátólíìkì náà—ṣọ́ọ̀ṣì, ìṣẹ́gun, àti òfin-títọ́ Romu ní ojú iṣẹ̀lẹ̀ kan náà. Ọdún 508 ni ọdún tí ìjọba Frankish Kátólíìkì dúró gẹ́gẹ́ bí agbára Kátólíìkì tí ó ga jù lọ ní Gaul lẹ́yìn fífọ ìṣàkóso Visigoth Arian. Clovis ni àkọ́kọ́ ọba barbarian pàtàkì tí ó jagun fún Kátólíìsísìmù Nicene sí àwọn ìjọba Arian, nítorí náà ó di àwòrán àkọ́kọ́ ipa Faranse gẹ́gẹ́ bí “ọmọbìnrin àgbà jù lọ ti Ìjọ.” Clovis dúró fún àkókò láti 496 sí 508, ó sì jẹ́ àpẹẹrẹ alpha ti májẹ̀mú ìgbéyàwó àpẹẹrẹ náà. Ọgbọ̀n ọdún láti 508 sí 538 ni Justinian ṣojú fún, ẹni tí ó jẹ́ àpẹẹrẹ omega ti ìtẹ̀síwájú náà.

Ní ọdún 538, “apá” náà gbé agbára papacy kalẹ̀ lórí ìtẹ́ ayé fún ọdún 1260. Nígbà náà ni ìgbéyàwó májẹ̀mú àpẹẹrẹ náà parí ní ìparí ìrìnàjò ìgbéyàwó tí ó ti bẹ̀rẹ̀ ní 496. Ní ọdún 1798, ìgbéyàwó májẹ̀mú tí ó ti bẹ̀rẹ̀ láàárín póòpù Rome àti Clovis ti France, ni a tú ká nígbà tí Napoleon ti France kọ̀ sílẹ̀ kúrò lọ́dọ̀ agbára papacy nípa fífi gbogbogbò ọmọ-ogun rẹ̀ mú póòpù náà ní ìgbèkùn.

Igbéyàwó àdéhùn àpẹẹrẹ Pápà, tí ó ti bẹ̀rẹ̀ ìrìnàjò ìgbéyàwó rẹ̀ ní ọdún 496, ni a mú parí ní òfin Ọjọ́ Àìkú ní ọdún 538, lẹ́yìn èyí a sì tú ú kúrò ní agbára òfin ní ọdún 1798, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣe sí gbogbo àwọn ìgbéyàwó àdéhùn mìíràn nínú Dáníẹ́lì mọ́kànlá. Ìfihàn fi kún ìbáṣepọ̀ ìgbéyàwó Pápà láàárín àwọn ọba Yúróòpù àti àwọn póòpù ti Kátólíìkì, nítorí dragoni Ìfihàn méjìlá jẹ́ Sátánì àti àwọn ọba Róòmù aláìsìn pẹ̀lú.

“Nítorí náà, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé dragoni náà, ní pàtàkì, dúró fún Sátánì, ó tún jẹ́, ní ìtumọ̀ kejì, àmì ìṣàpẹẹrẹ Romu kèfèrí.” The Great Controversy, 439.

Nínú Ìfihàn, Jòhánù sọ fún wa nípa ohun mẹ́ta tí àwọn ọba (dragoni náà) fi fún ẹranko inú òkun ti Kátólíìkì.

Ẹranko tí mo sì rí dàbí ẹkùn, ẹsẹ̀ rẹ̀ sì dàbí ẹsẹ̀ béà, ẹnu rẹ̀ sì dàbí ẹnu kìnnìún: dragoni náà sì fi agbára rẹ̀, ìtẹ́ rẹ̀, àti àṣẹ ńlá fún un. Ifihan 13:2.

Ní ọdún 496, àwọn ọba Yúróòpù bẹ̀rẹ̀ sí í fi “agbára” wọn fún ẹranko pàápàá, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nínú agbára ológun wọn àti ìrànlọ́wọ́ ọrọ̀-ajé wọn. Wọ́n ti ṣí olú-ìlú ìjọba wọn kúrò sí Constantinople ní ọdún 330, tí wọ́n sì fi ìlú Rome sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí “àga” àṣẹ pàápàá. “Apá ogun” náà lẹ́yìn èyí fi ìjọ pàápàá hàn gẹ́gẹ́ bí orí gbogbo àwọn ìjọ ní ọdún 533 pẹ̀lú àṣẹ Justinian. Àṣẹ náà kún fún lílo agbára ológun wọn láti ṣe inúnibíni sí àwọn tí pàápàá sọ pé wọ́n jẹ́ aládásẹ̀, nípa bẹ́ẹ̀ fífi “àṣẹ” ìjọba ara wọn lé ọwọ́ àwọn póòpù.

Ìgbéyàwó májẹ̀mú àkọ́kọ́ láàárín ìjọ Pápá àti àwọn ọba Yúróòpù bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Clovis ní ọdún 496. Ní ọdún 508, ẹ̀sìn abọ̀rìṣà, tí í ṣe ẹ̀sìn tó jẹ́ òfin ilẹ̀ náà, ni a fi sílẹ̀ fún ẹ̀sìn Kátólíìkì ti Nicene. Ní ọdún 533, Justinian pè ìjọ Pápá ní olórí gbogbo àwọn ìjọ, ó sì fi àṣẹ òfin àwọn ìtẹ́ wọn kọ̀ọ̀kan lé agbára Pápá lọ́wọ́.

Ìjókòó Alfa àti Omega

Ní ọdún 330, a fi ìlú Róòmù sí ọwọ́ ìjọ Róòmù níbi tí yóò ti jókòó títí a ó fi pa á run nínú adágún iná ní ìgbà ìpadàbọ̀ Kristi kejì. Ní ọdún 538, a tún fi í jókòó lórí ìtẹ́ póòpù ní ọ̀nà ìfọwọ́sowọ́pọ̀, báyìí ni a ṣe ń fi ìtàn ọdún 330 títí dé 538 hàn gẹ́gẹ́ bí àkókò àsọtẹ́lẹ̀ kan tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìjókòó alfa tí ó sì parí pẹ̀lú ìjókòó omega. Àkókò náà dúró fún ìparí ìjọba kẹrin nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì (Pergamos) gẹ́gẹ́ bí ìṣubú díẹ̀díẹ̀ tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 330 tí ó sì parí ní 538 pẹ̀lú dídé Thyatira. Mejeeji Róòmù ìwọ̀-oòrùn àti Róòmù ìlà-oòrùn tẹ̀síwájú nínú ìtúká díẹ̀díẹ̀ lẹ́yìn 538, ṣùgbọ́n àkókò náà bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú fífi ìjókòó náà fúnni, tí ń ṣàpẹẹrẹ ìlú Róòmù sí ipò póòpù ní 330, títí ìjókòó náà kò fi jẹ́ ìtẹ́ lórí ìlú nìkan mọ́, ṣùgbọ́n lórí ìjọba tí ìlú náà ń ṣàpẹẹrẹ ní 538.

330 sí 538 jẹ́ àkókò àsọtẹ́lẹ̀ pàtó tí ó ń ṣàlàyé àwọn àmì-ọ̀nà “mẹ́jọ” ìfúnni ní agbára fún ipò póòpù. Àwọn ìgbésẹ̀ mẹ́jọ wọ̀nyí ni a tún ṣe ní ìmúláradá ọgbẹ́ ikú ipò póòpù ní òfin Ọjọ́ Àìkú tí ń bọ̀ láìpẹ́.

Ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ nínú àwọn ìgbésẹ̀ mẹ́jọ náà ni fífún agbára póòpù ní ìlú Róòmù, ìgbésẹ̀ kẹjọ sì ni fífún ìlú náà gẹ́gẹ́ bí ìtẹ́ ìjọba karùn-ún nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì. Èyí fi 538 hàn gẹ́gẹ́ bí ìtẹ́ náà, àti gẹ́gẹ́ bí “ìgbésẹ̀ kẹjọ, èyí tí ó jẹ́ ti àwọn ìgbésẹ̀ méje ṣáájú.” Ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ ni fífún ìtẹ́ náà, ìgbésẹ̀ kẹjọ náà sì ni fífún ìtẹ́ náà; nítorí náà, ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ ní 330 ni alpha, 538 sì ni omega. Àwọn ìtẹ́ méjì, ìwo mẹ́ta tí a yọ kúrò, ohun ojoojúmọ́ tí a kó lọ, ìyípadà ẹ̀sìn Clovis àti àṣẹ Justinian dọ́gba sí ìgbésẹ̀ mẹ́jọ lápapọ̀ tí ń ṣàfihàn ìrìnàjò ìgbéyàwó, àti ní ìkẹyìn, ìgbéyàwó náà.

Ní ọdún 1798, Faranse, agbára náà tí ó ti dúró fún àwọn ọba mẹ́wàá ti Yúróòpù, tí ó fi ìjọ-pápá jókòó lórí ìtẹ́ ní 538, yọ ìjọ-pápá náà kúrò lórí ìtẹ́ kan náà gan-an. Ìgbéyàwó májẹ̀mú alfa tí a ṣàfihàn nínú ìtàn láti 538 títí dé 1798 jẹ́ àpẹẹrẹ ìṣe ti ìgbéyàwó májẹ̀mú omega ti agbára ìjọ-pápá pẹ̀lú àwọn ọba mẹ́wàá ti Ìfihàn mẹ́tàlá-dín-lọ́gbọ̀n. Ìrìnàjò ìgbéyàwó láti 496 títí dé 538 jẹ́ àpẹẹrẹ àwọn ìgbésẹ̀ mẹ́jọ tí wọ́n bá àwọn ààrẹ mẹ́jọ tó kẹ́yìn ti Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà mu. Clovis àti Faranse jẹ́ àwọn ààmì àwọn ọba mẹ́wàá ti Yúróòpù. Wọ́n dúró fún Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà tí yóò di ọba àkọ́kọ́ nínú àwọn ọba mẹ́wàá ti Ìfihàn mẹ́tàlá-dín-lọ́gbọ̀n ní òfin Ọjọ́ Àìkú tí ó sún mọ́lé.

Àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú márùn-ún tó ṣáájú nínú Dáníẹ́lì mọ́kànlá bá ìgbéyàwó májẹ̀mú kẹfà àti ìkẹyìn ti àwọn ọjọ́ ìkẹyìn mu. Àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú alpha àti omega ti àríwá àti gúúsù fi ìyàwó láti gúúsù hàn gẹ́gẹ́ bí alpha, omega sì jẹ́ ìyàwó láti àríwá. Nínú àwọn ìgbéyàwó májẹ̀mú ti Róòmù keferi, a fi ìyàwó alpha láti ìlà-oòrùn fún ìwọ̀-oòrùn, omega ọdún 313 sì jẹ́ ìyàwó láti ìwọ̀-oòrùn. Àwọn ìgbéyàwó mẹ́rin wọ̀nyí ni a so pọ̀ mọ́ ara wọn ní ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀ nípasẹ̀ Cleopatra àkọ́kọ́ àti Cleopatra ìkẹyìn. Ìgbéyàwó májẹ̀mú ààmì ti Róòmù papal ṣojú ọkọ ìyàwó gẹ́gẹ́ bí ọba àkọ́kọ́ nínú àjọṣepọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ kan ti àwọn ọba mẹ́wàá tí wọ́n darapọ̀ mọ́ ìyàwó wọn—obìnrin aláwọ̀ pupa ti Róòmù. Ọba àkọ́kọ́ àwọn ọba mẹ́wàá náà ló ṣe ìkọ̀sílẹ̀ náà ní ọdún 1798.

Ìgbéyàwó àdéhùn ti ọdún 313 ń ṣàpẹẹrẹ ìgbéyàwó àdéhùn ìkẹyìn ti agbára póòpù pẹ̀lú Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà—ọba àkànṣe jùlọ láàárín àwọn ọba mẹ́wàá ti Ìfihàn orí kẹtàlá-dín-lógún; agbára oní ìwo méjì tí a fi agbára oní ìwo méjì ti Faranse ṣe àpẹẹrẹ rẹ̀. Ìtàn tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Clovis ní 496 tí ó sì yọrí níkẹyìn sí àṣẹ Justinian ní 533 àti ìjokòó lórí ìtẹ́ ti póòpù ní 538, ń ṣàpẹẹrẹ ìtàn láti 1989 títí dé òfin Ọjọ́ Àìkú.

A ó máa bá a lọ nínú àwọn nǹkan wọ̀nyí nínú àpilẹ̀kọ tó kàn.