Pétérù wà ní Panium (Kesaréà Fílípì), ní ọjọ́ mẹ́fà tàbí mẹ́jọ péré ṣáájú ìgbà tí ó wà ní àárín àwọn ìgbà mẹ́ta tí Pétérù, Jòhánù àti Jákọ́bù nìkan bá Jésù lọ. Èkíní jẹ́ ìfihàn agbára Rẹ̀ nígbà àjíǹde ọmọbìnrin Jáírù, ẹni ọdún méjìlá; èkejì jẹ́ ìfihàn ògo Rẹ̀ lórí Òkè Ìparadà; ẹ̀kẹta sì jẹ́ Gẹtisémánì, ìfihàn ìjìyà Rẹ̀. Ní Panium nínú orí kọkànlá, a gbé Pétérù sípò ní kété ṣáájú àgbélébùú ti ẹsẹ kẹrìndínlógún. Òkè náà ni àárín àwọn ìrìnàjò mẹ́ta tí àwọn ọmọ-ẹ̀yìn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta nìkan ṣe. Lórí òkè náà, Baba ọ̀run tún sọ̀rọ̀ fún ìgbà kejì nínú ìgbà mẹ́ta; Baba náà sọ̀rọ̀ nígbà ìbatisí, lórí òkè náà, àti lẹ́yìn náà ní kété ṣáájú àgbélébùú. Lẹ́ẹ̀mejì ni Pétérù wà ní àárín àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtó mẹ́ta. Òun náà sì ni àárín àwọn orí kọkànlá sí kejìlélógún nínú Mátíù.

Ará Asíríà náà

Òkè náà ṣáájú ìwọlé ìṣẹ́gun, èyí tí ó bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú títú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sílẹ̀ láti ru ẹbọ wọ Jerúsálẹ́mù, gẹ́gẹ́ bí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ Ábúráhámù ṣe ru igi fún ẹbọ lórí Móríà, ibi àtijọ́ tí tẹ́ńpìlì wà ní Jerúsálẹ́mù. Àjọ̀dún Fífọn Ìpè nínú ìlà Léfítíkù orí kẹtàlélógún jẹ́ àmì títú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sílẹ̀, nítorí náà ìrírí Òkè Ìparadà ṣáájú ìwọlé ìṣẹ́gun, èyí sì tipa bẹ́ẹ̀ gbé Pétérù sínú ìtàn ọgbọ̀n ọjọ́ Léfítíkù orí kẹtàlélógún tí ó wà ní ìbámu pẹ̀lú àsìkò Pẹ́ńtíkọ́stì. Ní ọgbọ̀n ọjọ́ wọ̀nyẹn, a gbé tẹ́ńpìlì (ìdánwò àárín) lé àwọn olùdíje fún jíjẹ́ ara àwọn àlùfáà akíkanjú ọgọ́rin lórí. Nínú ẹ̀rí nípa ìṣọ̀tẹ̀ Ọba Ussiah ní ibi mímọ́, a fi àwọn àlùfáà ọgọ́rin náà hàn gẹ́gẹ́ bí àwọn akíkanjú, èyí sì ń tọ́ka sí i pé àwọn àlùfáà kan wà tí kò kópa.

Azáríàhù àlùfáà sì wọlé tọ̀ ọ́ lẹ́yìn, àti pẹ̀lú rẹ̀ ni àádọ́rin àlùfáà Oluwa, àwọn ẹni akíkanjú: wọ́n sì dojú kọ Úsáyà ọba, wọ́n sì wí fún un pé, Kì í ṣe ti ìwọ, Úsáyà, láti sun tùràrí fún Oluwa, bí kò ṣe ti àwọn àlùfáà, àwọn ọmọ Árónì, tí a ti yà sọ́tọ̀ láti sun tùràrí: jáde kúrò nínú ibi mímọ́; nítorí ìwọ ti ṣẹ̀; bẹ́ẹ̀ ni kì yóò sì jẹ́ fún ọ láti jẹ́ ọlá láti ọ̀dọ̀ Oluwa Ọlọrun. 2 Kronika 26:17, 18.

Àwọn àlùfáà akíkanjú ni àwọn tí ń tẹ̀lé Ọ̀dọ́-Àgùntàn náà lọ níbikíbi tí Ó bá ń lọ.

Àwọn wọ̀nyí ni àwọn tí a kò bàjẹ́ pẹ̀lú àwọn obìnrin; nítorí wọ́n jẹ́ wúńdíá. Àwọn wọ̀nyí ni àwọn tí ń tẹ̀lé Ọ̀dọ́-àgùntàn náà ní ibikíbi tí ó bá ń lọ. A rà wọ́n padà láàrín àwọn ènìyàn, gẹ́gẹ́ bí àkọ́so sí Ọlọ́run àti sí Ọ̀dọ́-àgùntàn náà. Ìfihàn 14:4.

Kìnnìún ẹ̀yà Júdà ń darí àwọn ènìyàn Rẹ̀ wọ Ibi Mímọ́ Jù Lọ, ó sì mú kí wọ́n tẹjú wo inú àpótí májẹ̀mú, kí wọ́n sì fiyè sí Olórí Àlùfáà tí ó ń ṣe iṣẹ́ àlùfáà níbẹ̀ nínú iṣẹ́ ìkẹyìn Rẹ̀ ti pípa ẹ̀ṣẹ̀ rẹ́. A jí Pétérù dìde ní ọjọ́ 31 oṣù Kejìlá, ọdún 2023, lẹ́yìn náà, ó sì dojú kọ ìdánwò ìpìlẹ̀ lórí ipa Róòmù nínú fífi ìran òde ti àsọtẹ́lẹ̀ múlẹ̀. Lẹ́yìn náà, ìdánwò kejì ti tẹ́ńpìlì dé bá Pétérù, ibẹ̀ sì ni a ti fi ìran ìlà inú hàn nínú ìran dígí tí ó wà nínú Dáníẹ́lì orí kẹwàá.

Pétérù ti sẹ́ Olúwa rẹ̀ ní ọjọ́ kẹtàdínlógún, oṣù Keje, ọdún 2020, ó sì ṣe bẹ́ẹ̀ lẹ́ẹ̀mẹ́ta.

“Lẹ́ẹ̀mẹ́ta ni Pétérù ti sẹ́ Olúwa rẹ̀ ní gbangba, lẹ́ẹ̀mẹ́ta sì ni Jésù fa ìdánilójú ìfẹ́ àti òtítọ́-inú rẹ̀ jáde lọ́wọ́ rẹ̀, ní fífi ìbéèrè tó mú kókó ọ̀ràn wá sí ilé náà lé e lórí, bí ọfà tó ní ẹ̀gún sí ọkàn rẹ̀ tí a ti gbọgbẹ́. Níwájú àwọn ọmọ-ẹ̀yìn tí wọ́n péjọ, Jésù fi ìjìnlẹ̀ ìrònúpìwàdà Pétérù hàn, ó sì fihàn bí a ti rẹ ọmọ-ẹ̀yìn tí ó ti ń ṣògo tẹ́lẹ̀ rí sílẹ̀ pátápátá.” The Desire of Ages, 812.

Pétérù dúró fún ẹ̀ka méjì àwọn olùjọsìn.

“Fún ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn ìpele tí a ṣàpẹẹrẹ wọn nípasẹ̀ Farisi àti agbowó-òde, ẹ̀kọ́ kan wà nínú ìtàn aposteli Peteru. Ní ìbẹ̀rẹ̀ ìṣẹ́ ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀, Peteru rò ara rẹ̀ pé òun lágbára. Bíi ti Farisi náà, ní ìṣírò ara rẹ̀, òun ‘kì í ṣe bí àwọn ènìyàn mìíràn.’ Nígbà tí Kristi, ní alẹ́ ìtẹ̀rẹ̀sílẹ̀ Rẹ̀, ti kìlọ̀ ṣáájú fún àwọn ọmọ-ẹ̀yìn Rẹ̀ pé, ‘Gbogbo yín ni a ó kọsẹ̀ nítorí Mi ní òru yìí,’ Peteru fi ìgboyà sọ pé, ‘Bí gbogbo wọn tilẹ̀ yóò kọsẹ̀, èmi kì yóò ṣe bẹ́ẹ̀.’ Mark 14:27, 29. Peteru kò mọ ewu tirẹ̀. Ìgbẹ́kẹ̀lé ara ẹni ṣìtàn án. Ó rò pé òun lè fara da ìdẹwò; ṣùgbọ́n láàárín wákàtí díẹ̀ péré, ìdánwò náà dé, ó sì fi ègún àti ìbúra sẹ́ Olúwa rẹ̀.” Christ’s Object Lessons, 152.

Agbowó orí náà lọ sí ilé rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹni tí a ti dá láre.

“Farisi àti agbowó-ori dúró fún ẹgbẹ́ ńlá méjì tí a pín àwọn tí ń wá láti jọ́sìn Ọlọ́run sí. Àwọn aṣojú àkọ́kọ́ méjèèjì wọn ni a rí nínú àwọn ọmọ méjì àkọ́kọ́ tí a bí sí ayé.” Christ’s Object Lessons, 152.

Ábẹ́lì àti agbowó-ori jẹ́ ààmì ìdáláre nípasẹ̀ ìgbàgbọ́.

Ṣùgbọ́n agbowó-òde náà, tí ó dúró ní òkèèrè, kò tilẹ̀ fẹ́ gbé ojú rẹ̀ sókè sí ọ̀run, bí kò ṣe pé ó ń lu àyà rẹ̀, ó sì ń wí pé, Ọlọ́run, ṣàánú fún mi ẹlẹ́ṣẹ̀. Mo wí fún yín pé, ọkùnrin yìí sọ̀kalẹ̀ lọ sí ilé rẹ̀ ní ìdáláre ju èkejì lọ; nítorí gbogbo ẹni tí ó bá gbé ara rẹ̀ ga ni a ó rẹ̀ sílẹ̀; ṣùgbọ́n ẹni tí ó bá rẹ ara rẹ̀ sílẹ̀ ni a ó gbé ga. Luke 18:13, 14.

Ìhìn ọdún 1888 ni a bá pẹ̀lú ìsàlẹ̀ wíwá angẹli Ìfihàn mẹ́jọlá.

“Nínú àánú Rẹ̀ ńlá, Olúwa rán ìránṣẹ́ ìhìn tí ó ṣeyebíye gidigidi sí àwọn ènìyàn Rẹ̀ nípasẹ̀ Àwọn Alàgbà Waggoner àti Jones. Ìhìn yìí ni láti mú Olùgbàlà tí a gbé sókè wá síwájú ayé ní kedere jùlọ, ẹni tí ó jẹ́ ẹbọ fún ẹ̀ṣẹ̀ gbogbo ayé. Ó fi ìdáláre hàn nípasẹ̀ ìgbàgbọ́ nínú Ẹni-Ìdánilójú; ó pe àwọn ènìyàn láti gba òdodo Kristi, èyí tí a fihàn nínú ìgbọràn sí gbogbo àwọn òfin Ọlọ́run. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ti pàdánù ríran Jesu mọ́. Wọ́n nílò kí a tọ́ ojú wọn sí Ẹ̀dá àtọ̀runwá Rẹ̀, sí àwọn ẹ̀tọ́ Rẹ̀, àti sí ìfẹ́ Rẹ̀ tí kò yí padà sí ìdílé ènìyàn. A ti fi gbogbo agbára lé ọwọ́ Rẹ̀, kí Ó lè pín àwọn ẹ̀bùn ọlọ́rọ̀ fún ènìyàn, ní fífi ẹ̀bùn aláìníye ti òdodo Tirẹ̀ fún aṣojú ènìyàn aláìrànlọ́wọ́. Èyí ni ìhìn tí Ọlọ́run pàṣẹ kí a fi fún ayé. Ìhìn áńgẹ́lì kẹta ni èyí, èyí tí a gbọdọ̀ kéde pẹ̀lú ohùn ńlá, tí yóò sì jẹ́ pẹ̀lú ìtújáde Ẹ̀mí Rẹ̀ ní ìwọ̀n púpọ̀.” Testimonies to Ministers, 91.

Ìhìn sí Laodíkeà

“Ìhìnrere tí a fi fún wa nípasẹ̀ A. T. Jones, àti E. J. Waggoner ni ìhìnrere Ọlọ́run sí ìjọ Laodicea, ègbé sì ni fún ẹnikẹ́ni tí ó jẹ́wọ́ pé òun gbà òtítọ́ gbọ́, ṣùgbọ́n tí kò fi àwọn ìmólẹ̀ tí Ọlọ́run fi fún un hàn sí àwọn ẹlòmíràn.” The 1888 Materials, 1053.

Ìhìn Òjò Ìkẹyìn

“Òjò ìparí ni yóò rọ̀ sórí àwọn ènìyàn Ọlọ́run. Áńgẹ́lì alágbára kan ni yóò sọ̀kalẹ̀ láti ọ̀run wá, a ó sì fi ògo rẹ̀ tan gbogbo ayé mọ́lẹ̀.” Review and Herald, April 21, 1891.

Ìlú New York àti 9/11

“Ǹjẹ́ báyìí ni ọ̀rọ̀ náà dé pé mo ti kéde pé a ó fi ìgbì omi ńlá gbá New York kúrò? Èyí ni èmi kò tíì sọ rí. Mo ti sọ pé, bí mo ṣe ń wo àwọn ilé gíga ńlá tí wọ́n ń kọ́ síbẹ̀, òkè lórí òkè, mo wí pé, ‘Irú ìṣẹ̀lẹ̀ búburú wo ni yóò ṣẹlẹ̀ nígbà tí Olúwa yóò dìde láti mì ayé gidigidi! Nígbà náà ni ọ̀rọ̀ Ìfihàn 18:1–3 yóò ṣẹ.’ Gbogbo orí kẹtàdínlógún nínú Ìfihàn jẹ́ ìkìlọ̀ nípa ohun tí ń bọ̀ wá sórí ayé. Ṣùgbọ́n èmi kò ní ìmọ́lẹ̀ kankan ní pàtó ní ti ohun tí ń bọ̀ wá sórí New York, bí kò ṣe pé mo mọ̀ pé ní ọjọ́ kan àwọn ilé ńlá gíga ibẹ̀ yóò wó lulẹ̀ nípasẹ̀ yíyí padà àti ìyípadà padà-agbérugẹ agbára Ọlọ́run. Láti inú ìmọ́lẹ̀ tí a fi fún mi, mo mọ̀ pé ìparun wà nínú ayé. Ọ̀rọ̀ kan láti ọ̀dọ̀ Olúwa, ìkan kan ṣoṣo ti agbára ńlá rẹ̀, àwọn ilé amúnáwòrán ńlá wọ̀nyí yóò ṣubú. Irú ìṣẹ̀lẹ̀ kan yóò ṣẹlẹ̀ tí ìbẹ̀rù rẹ̀ a kọjá ohun tí a lè fojú inú wò.” Review and Herald, July 5, 1906.

Pétérù agbowó-orí dúró fún ọkàn kan tí a dá láre nípa ìgbàgbọ́, ìdáláre nípa ìgbàgbọ́ sì ni ìhìn áńgẹ́lì kẹta; òun ni ìhìn Laodikea tí ó dé ní 9/11, nígbà tí àwọn ilé ńlá ní New York wó lulẹ̀, tí Ìfihàn 18:1–3 sì ní ìmúṣẹ. Nígbà náà ni òjò àrọ̀kúrò bẹ̀rẹ̀ sí í rọ̀ fẹ́ẹ́rẹ́fẹ́ẹ́, tí fífi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún ó lé mẹ́rìnlélógójì sì bẹ̀rẹ̀. Ní ìparí àkókò fífi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún ó lé mẹ́rìnlélógójì, áńgẹ́lì Ìfihàn orí kejìdínlógún sọ̀kalẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Mikaeli olórí àwọn áńgẹ́lì, ó sì jí Pétérù dìde kúrò nínú òkú nípasẹ̀ ìdánwò mẹ́ta. Ìdánwò àkọ́kọ́ bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ 31 Oṣù Kejìlá, 2023, ó sì dúró fún òtítọ́ ìpìlẹ̀ pé Róòmù ni agbára tí ó wà nínú ẹsẹ̀ kẹrìnlá ti Dáníẹ́lì orí kọkànlá, tí ó ń fi ìran náà múlẹ̀. Ìran náà ni ìran chazon tí ó dúró fún ìlà àsọtẹ́lẹ̀ ti òde, èyí tí Solomoni sọ pé ó jẹ́ ìyè tàbí ikú.

Níbi tí kò sí ìran [chazon], àwọn ènìyàn a ṣègbé: ṣùgbọ́n ẹni tí ń pa òfin mọ́, aláyọ̀ ni òun. Òwe 29:18.

Ìdánwò kejì Pétérù ni ìdánwò tẹ́ńpìlì tí ó ń béèrè pé kí a wọ Ibi Mímọ́ Jù Lọ nípa ìgbàgbọ́, gẹ́gẹ́ bí Arábìnrin White ṣe ṣàpèjúwe nínú àwọn ìran àkọ́kọ́ rẹ̀. Níbẹ̀, ó rí òfin Sábáàtì ọjọ́ keje tí ó ń tàn yòò ju àwọn òfin mẹ́sàn-án yòókù lọ. Ẹ̀kọ́ yẹn ní ìbẹ̀rẹ̀ ìdájọ́ dúró fún ẹ̀kọ́ dídi ènìyàn, èyí tí ó ń tàn yòò ju àwọn ẹ̀kọ́ àsọtẹ́lẹ̀ mìíràn lọ ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, ní àkókò ìparí ìdájọ́. Dídi ènìyàn Kristi, Ẹni tí í ṣe Ọlọ́run, nípa gbígbé ẹran ara ẹ̀ṣẹ̀ tí ó ti ṣubú wọ̀, bí Ó tilẹ̀ jẹ́ pé kò mọ ẹ̀ṣẹ̀, ni a fi onírúurú àpèjúwe ṣàfihàn. Èyí tí ó ṣe pàtàkì jù lọ ni ẹ̀kọ́ ìgbà méje. Ẹ̀kọ́ ìgbà méje ni álfà àwọn àwárí Miller nípa àsọtẹ́lẹ̀, òun sì ni ẹ̀kọ́ náà ní ọdún 1856 tí ó dúró fún ẹ̀kọ́ òmégà nínú ìtàn àwọn ọmọlẹ́yìn Miller, níbi tí ẹ̀sìn Adventist Fíládẹ́lfíà ti àwọn ọmọlẹ́yìn Miller ti ṣọ̀tẹ̀ fún ọdún méje, tí ó sì di Ìjọ Adventist Ọjọ́ Keje ti Láódíkíà ní ọdún 1863.

Ọ̀pá méjì tí ó wà nínú Ìsíkíẹ́lì orí kẹtàlélọ́gbọ̀n dúró fún àwọn ìdájọ́ ọdún 2,520 méjì tí ó tako ìjọba àríwá àti ìjọba gúúsù. Ìjọba àríwá dúró fún ara ènìyàn, ìjọba gúúsù sì dúró fún ọkàn tí a ṣe láti di ọ̀kan pẹ̀lú ọkàn Kristi; báyìí ni Ìwà-Ọlọ́run yóò ṣe di ọ̀kan pẹ̀lú ẹ̀dá ènìyàn. Èyí ni ẹ̀kọ́ nípa ìfarahàn Ọlọ́run nínú ara, ní àfihàn tí a mú rọrùn. Àkókò méje náà ni alpha àti omega ti ìtàn àwọn Millerite, àti bí ó ti ń ṣàpẹẹrẹ ìfarahàn Ọlọ́run nínú ara, ó tún jẹ́ omega ti ìtàn àwọn Adventist Ọjọ́ Keje ní ìbátan pẹ̀lú ẹ̀kọ́ alpha nípa Sábáàtì ní ọdún 1844. Ọ̀kan jẹ́ àmì ti Sábáàtì ọjọ́ keje, èkejì sì jẹ́ àmì ti Sábáàtì ọdún keje.

A yí orúkọ Peter pada ní Panium, èyí tí ó jẹ́ ìgbésẹ̀ kejì fún àpẹẹrẹ Abrahamu nípa májẹ̀mú àkọ́kọ́ pẹ̀lú àwọn ènìyàn àyànfẹ́, Peter sì di aṣojú májẹ̀mú ìkẹyìn pẹ̀lú àwọn ènìyàn àyànfẹ́ ní ìgbésẹ̀ kejì tirẹ̀. Ó jẹ́ ìgbésẹ̀ kejì nínú ìlà àwọn orí láti mọ́kànlá sí méjìlélógún, ó sì jẹ́ ìgbà kejì nínú ìgbà mẹ́ta tí Peter, James àti John bá Jesu lọ kúrò lọ́dọ̀ àwọn ọmọ-ẹ̀yìn yòókù, àti ìgbà kejì nínú ìgbà mẹ́ta tí Baba ọ̀run sọ̀rọ̀. Ìlà Nero parí ní àárín ọ̀nà láàárín àwọn ogun Raphia àti Panium, nítorí ó bá àwọn àkókò méjì yòókù ti ọdún 250 mu, tí wọ́n bẹ̀rẹ̀ ní 457 BC àti 1776. 457 BC parí ní 207 BC, 1776 sì parí ní 2026. Peter wà ní 207 BC, 2026, 313 àti ìdánwò tẹ́ńpìlì tí ó ṣáájú ìkẹta àti ìdánwò litmus ti tútú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sílẹ̀, èyí tí a ṣojú rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àjọ̀dún ìpè.

Ìdánwò Peteru ni láti tẹ̀lé Kristi wọ Ibi Mímọ́ Jùlọ, iṣẹ́ rẹ̀ sì ni láti tún ìhìnrere àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville ṣe, kí ó sì máa kéde rẹ̀ lẹ́yìn tí a ti ṣe àtúnṣe sí i. Ìhìnrere Peteru nípa àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville ni ìhìnrere Pẹ́ńtẹ́kọ́sítì tí a kọ́kọ́ gbé kalẹ̀ nínú yàrá òkè, tí a sì tún gbé kalẹ̀ lẹ́yìn náà nínú tẹ́ńpìlì. Ó gbé ìhìnrere rẹ̀ kalẹ̀ nípa fífi àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville hàn gbangba, àti ìmúṣẹ ogun Raphia, ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú ogun Panium, èyí tí ó di ogun Actium ní òfin Ọjọ́ Àìkú ti ẹsẹ̀ kẹrìnlá. Òfin Ọjọ́ Àìkú ti ẹsẹ̀ kẹrìnlá náà ni pẹ̀lú òfin Ọjọ́ Àìkú ti ẹsẹ̀ kọkànlélógójì àti ti ẹsẹ̀ méjìlélógún. Àwọn ẹsẹ̀ mẹ́tẹ̀ẹ̀ta wọ̀nyí tún bá ẹsẹ̀ kọkànlélọ́gbọ̀n mu, níbi tí ìjọ Pápá ti gba àkóso ní ọdún 538 tí wọ́n sì fi òfin Ọjọ́ Àìkú kalẹ̀ ní Ìgbìmọ̀ kẹta ti Orleans. Àwọn ẹsẹ̀ tí ń ṣáájú ẹsẹ̀ kọkànlélọ́gbọ̀n ń tọ́ka sí àwọn àmì ọ̀nà tí ó ṣamọ̀nà sí òfin Ọjọ́ Àìkú ọdún 538, tí wọ́n sì jẹ́ àpẹẹrẹ ìtàn tí ó ṣáájú òfin Ọjọ́ Àìkú tí yóò dé láìpẹ́.

Nítorí àwọn ọkọ̀ ojú omi Kítímù yóò wá sí i lòdì sí i; nítorí náà yóò bàjẹ́ nínú, yóò sì padà, yóò sì ní ìbínú sí májẹ̀mú mímọ́ náà: báyìí ni yóò ṣe; yóò tún padà, yóò sì ní ìmọ̀ pọ̀ pẹ̀lú àwọn tí ó kọ májẹ̀mú mímọ́ náà sílẹ̀. Àwọn ọmọ-ogun yóò sì dúró ní apá rẹ̀, wọn yóò sì sọ ibi mímọ́ agbára di aláìmọ́, wọn yóò sì mú ẹbọ àtìlẹ́yìn ojoojúmọ́ kúrò, wọn yóò sì gbé ohun ìríra tí ń mú ìdahoro kalẹ̀ síbẹ̀. Dáníẹ́lì 11:30, 31.

Àwọn “ọkọ̀ ojú omi Kittimu” ṣàpẹẹrẹ àwọn Vándàlì, tí a tún ṣàpẹẹrẹ wọn gẹ́gẹ́ bí ìpè kejì nínú Ìfihàn orí kẹjọ. Ìparun díẹ̀díẹ̀ ti Róòmù bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 330, nígbà tí Kọ́nísítántínù pín ìjọba náà sí ìlà-oòrùn àti ìwọ̀-oòrùn. Lẹ́yìn náà, ó tún pín í fún àwọn ọmọkùnrin rẹ̀ mẹ́ta. Ìjọba Róòmù tí a kò lè ṣẹ́gun láti ìgbà ogun Aktíọ́mù ni a sì pín sí apá méjì, lẹ́yìn náà sí apá mẹ́ta; lẹ́yìn èyí ni àwọn ìpè mẹ́rin àkọ́kọ́ nínú Ìfihàn orí kẹjọ ṣàpẹẹrẹ ìkọlù àwọn ọ̀tá tí ó mú ìwọ̀-oòrùn Róòmù dé òpin ní ọdún 476. Róòmù ìlà-oòrùn ní Kọ́ńsítántínópù sì bá a lọ títí di òpin ìpè karùn-ún àti ìbẹ̀rẹ̀ ìpè kẹfà, tí wọ́n sì tún jẹ́ ègbé àkọ́kọ́ àti ègbé kejì. Àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ti ọdún ọgọ́rùn-ún àti àádọ́ta ti ègbé àkọ́kọ́ parí ní ọjọ́ tí àsọtẹ́lẹ̀ àkókò ti ègbé kejì bẹ̀rẹ̀.

Bábílónì ṣubú ní òru kan ṣoṣo. Bóyá ẹ lè jiyàn pé Kírúsì ní láti kọ́kọ́ yí ipa odò náà padà, àti pé ìyẹn gba àkókò kan, ṣùgbọ́n òru kan ṣoṣo ni Bábílónì fi ṣubú, nígbà tí ìṣubú Róòmù gba ọdún 1,123. Nínú àwọn ọdún wọ̀nyẹn ni àwọn àmì-ọ̀nà àsọtẹ́lẹ̀ pàtó wà, tí ó ṣàpèjúwe ìṣubú díẹ̀díẹ̀ Ilẹ̀ Ọba Róòmù; Ilẹ̀ Ọba Róòmù abọ̀rìṣà sì jẹ́ àpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ fún Àpapọ̀ Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà nínú iṣẹ́ rẹ̀ ti fífi ìṣàkóso póòpù gorí ìtẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìjọba karùn-ún nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì ní ọdún 538. A gbé ìṣàkóso póòpù gorí ìtẹ́ ní àkókò òfin Ọjọ́ Àìkú ti ẹsẹ kẹrìndínlógún ti Dáníẹ́lì orí kọkànlá. Àwọn àmì-ọ̀nà tí ó ṣàpẹẹrẹ iṣẹ́ Àpapọ̀ Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà ni a fi hàn nínú àwọn àmì-ọ̀nà ìṣubú díẹ̀díẹ̀ Róòmù abọ̀rìṣà.

Àwọn ọkọ̀ ojú omi Kítímù dúró gẹ́gẹ́ bí àjálù owó fún Róòmù, nítorí pé ọmọ-ogun ojú omi àwọn Vándálì mú ìparun wá sí àwọn ọ̀nà ìrìnàjò ọkọ̀ ojú omi ti Òkun Mẹditaréníà. Ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, a ṣàfihàn Íslámù gẹ́gẹ́ bí àjálù owó fún àwọn ọba ayé. Àwọn Vándálì àti àwọn ọkọ̀ ojú omi wọn ni agbára ìpè keji, àti àwọn ègbé mẹ́ta náà jẹ́ àwọn agbára ìpè Íslámù. Èyí àkọ́kọ́ ni Arábíà, èkejì ni Tọ́kì, ìkẹta sì jẹ́ ti àgbáyé.

Àwọn ọkọ̀ ojú omi jẹ́ àpẹẹrẹ agbára ọrọ̀-ajé, àti nínú Ìwé Mímọ́, àwọn ọkọ̀ Tashishi ni àwọn àpẹẹrẹ gíga-jùlọ ti agbára ọrọ̀-ajé. Àwọn ọkọ̀ wọ̀nyí ni ìjì líle láti ìlà-oòrùn tí ó bínú ń rì sínú àárín òkun, àti nínú Ìwé Mímọ́ Islam ni àwọn ọmọ ìlà-oòrùn. Nígbà tí a bá tọ́ka sí Islam nínú ìtẹ̀lé àsọtẹ́lẹ̀ àwọn ìṣẹ̀lẹ̀, ó máa ń mú ìṣòro ọrọ̀-ajé jáde. A fi Bálámù ṣàpẹẹrẹ Islam pẹ̀lú kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́, èyí tí ó jẹ́ ọ̀rọ̀ Hébérù tí a túmọ̀ sí “ẹni igbó” nínú ìṣàfihàn àkọ́kọ́ ti Iṣimaeli nínú Ìwé Mímọ́. Iṣimaeli ni baba Islam ní ìpele àsọtẹ́lẹ̀, kì í ṣe pé a ń sẹ́ Ábúráhámù gẹ́gẹ́ bí baba Iṣimaeli, ṣùgbọ́n àwọn ẹ̀yà méjìlá Iṣimaeli di mímọ̀ nínú Ìwé Mímọ́ gẹ́gẹ́ bí àwọn ọmọ ìlà-oòrùn.

Ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, Báláámù, tí ó jẹ́ àmì Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà gẹ́gẹ́ bí wòlíì èké, ń lu kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ rẹ̀ ní ẹ̀ẹ̀mẹ́ta, èyí tí ó dúró fún ìkọlù mẹ́ta ti Ìsìláàmù. 9/11 ni àkọ́kọ́ nínú àwọn ìkọlù wọ̀nyẹn, ó sì sàmì sí dídé áńgẹ́lì tí ń fi èdìdì dì, ẹni tí ó ń gòkè wá láti ìlà-oòrùn nígbà tí àwọn ẹ̀fúùfù líle ìjà láti ìlà-oòrùn ń fẹ́. Ìkọlù kejì ti Ìsìláàmù ní apá méjì, nítorí pé ìgbésẹ̀ kejì ń sàmì sí ìlọ́po méjì. Ní ọjọ́ 7 Oṣù Kẹwàá, 2023, Ìsìláàmù kọlu Ísírẹ́lì ti ara láìròtẹ́lẹ̀, nígbà tí Ìsìláàmù bá sì kọlu Nashville, Tennessee, láìròtẹ́lẹ̀, a ó ti kọlu Ísírẹ́lì ti ẹ̀mí. Nínú ìtàn Báláámù, àmì ojú ọ̀nà kejì wáyé láàárín ọgbà àjàrà méjì, àwọn ọgbà àjàrà méjì ti Olúwa àwọn ọmọ ogun sì ni Ísírẹ́lì ti ara ìgbà àtijọ́ àti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, tí í ṣe Ísírẹ́lì ti ẹ̀mí òde òní. Àmì ojú ọ̀nà kẹta ti Báláámù ni ìgbà tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sọ̀rọ̀; àmì sísọ̀rọ̀ tí ó ń sàmì sí òpin àkókò fífi èdìdì di àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì, àkókò tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 9/11, sì ni òfin Ọjọ́ Àìkú, nígbà tí Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà ń sọ̀rọ̀ bí dírágónì. Ìmìtìtì ilẹ̀ ńlá ti Ìfihàn orí kọkànlá ni òfin Ọjọ́ Àìkú yẹn, níbi tí ègbé kẹta ti ń bọ̀ kíákíá, níbi tí Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà àti Sekaráyà ti ń sọ̀rọ̀.

Baba Jòhánù Onítẹ̀bọmi wà nínú ìpín kẹjọ lára àwọn ìpín àlùfáà mẹ́rìnlélógún tí Dáfídì dá sílẹ̀ láti máa ṣe iṣẹ́ ìsìn nínú tẹ́ńpìlì. A sọ Sekaráyà àlùfáà di odi nítorí àìgbàgbọ́ rẹ̀ títí di ìbí Jòhánù ọmọ rẹ̀, ó sì jẹ́ àmì fún nọ́ńbà mẹ́jọ (àmì oyè àlùfáà). Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ìran ìkẹyìn àwọn àlùfáà, tí Jòhánù Onítẹ̀bọmi dúró fún, yóò sọ̀rọ̀ gẹ́gẹ́ bí a ti fi Sekaráyà baba rẹ̀ ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Kristi fi Jòhánù hàn gẹ́gẹ́ bí Èlíjà, a sì fi àjọṣe baba àti ọmọ ṣàpẹẹrẹ ìhìn iṣẹ́ Èlíjà fún àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, bí ó ti rí láàárín Sekaráyà àti Jòhánù. Jeremáyà, ẹni tí a ti sọ fún pé bí ó bá padà, yóò jẹ́ ẹnu Ọlọ́run, ni a fi ṣàpẹẹrẹ Jòhánù.

Jeremiah ń ṣọ̀fọ̀ ìbànújẹ àkọ́kọ́ ti ọjọ́ kẹtàdínlógún, oṣù Keje, ọdún 2020, àti bí ó bá padà, yóò di ẹnu Ọlọ́run ní àsìkò òfin ọjọ́-ìsinmi ọ̀sẹ̀, nígbà tí ó gbé ìrántí àsọtẹ́lẹ̀ Habakkuk kalẹ̀, èyí tí ó ti fà áyà sílẹ̀, ṣùgbọ́n tí yóò “sọ̀rọ̀” ní òpin. Jeremiah, àti nítorí náà John, àti nítorí náà Peter ni yóò sọ ìhìn Habakkuk ní ibi tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ Islam fi ń sọ̀rọ̀, àti nígbà tí Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà bá sọ̀rọ̀ bí dragoni.

Peteru ní Kesarea Filipi, èyí tí í ṣe Panium, wà ní sáà àkókò kan tí ó ṣáájú àmì-ọ̀nà “òkè” tí ìwọlé ìṣẹ́gun yóò tẹ̀ lé, tí ìwọlé náà sì yọrí sí àgbélébùú, tàbí òfin ọjọ́ Àìkú. Ogun Panium ni ó ṣàpẹẹrẹ sáà àkókò náà, ogun tí ó parí sí ìṣẹ́gun fún póòpù àti agbára aṣojú rẹ̀ tí í ṣe Àpapọ̀ Àwọn Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà. Panium ni ẹ̀kẹta nínú ogun aṣojú mẹ́ta, èyí tí àkọ́kọ́ nínú wọn parí níbi odi Berlin ní 1989, tí ogun aṣojú tó kẹ́yìn tàbí ẹ̀kẹta sì parí pẹ̀lú wíwó “odi” ìyapa láàárín ìjọ àti ìjọba lulẹ̀. Ọdún 1989 sàmì sí góńgó ogun aṣojú kan tí a pè ní “ogun tútù,” èyí tí ó ti bẹ̀rẹ̀ ní òpin Ogun Àgbáyé Kejì, Panium sì ṣàpẹẹrẹ ogun tútù kan tí ó parí ní Ogun Àgbáyé Kẹta gẹ́gẹ́ bí ogun Actium ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Láàárín àmì-ọ̀nà àkọ́kọ́ àti ẹ̀kẹta ti àwọn ogun aṣojú mẹ́ta náà ni ogun gidi tí ń ṣẹlẹ̀ ní Ukraine wà, èyí tí ogun Raphia nínú ẹsẹ kọkànlá àti kejìlá ṣàpẹẹrẹ.

Panium jẹ́ ogun tútù kan tí ń yọrí sí Ogun Àgbáyé Kẹta, gẹ́gẹ́ bí ogun tútù tí ó parí ní ìgbà òpin ní ọdún 1989, tí ó sì ti bẹ̀rẹ̀ ní òpin Ogun Àgbáyé Kejì, ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Ní àwọn àmì-ọ̀nà tí ẹsẹ 10 àti ọdún 1989, àwọn ẹsẹ 11 àti 12 àti Ogun Ukraine tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2014, àti àwọn ẹsẹ 13 sí 15 àti ogun tútù lọ́wọ́lọ́wọ́ láàárín ìmọ̀ èrò MAGA àti ìmọ̀ èrò ìṣọ̀kan àgbáyé dúró fún, àwọn ààrẹ mẹ́ta wà tí wọ́n sàmì sí àwọn ìrẹ́pọ̀ láàárín ìṣàkóso póòpù àti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà.

Ronald Reagan wà nínú àjọṣepọ̀ àṣírí pẹ̀lú Póòpù John Paul II, póòpù kan tí ó jẹ́ olùfaramọ́ àwọn ìlànà ìbílẹ̀ ní ti àwọn àsọtẹ́lẹ̀ Fatima ti Sátánì, ó sì ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ ẹsẹ kẹwàá. Ìṣàkóso Obama gẹ́gẹ́ bí ààrẹ bá ìtàn ogun Raphia nínú ẹsẹ kọkànlá àti kejìlá mu. Ní àkókò ìṣàkóso rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ààrẹ, póòpù ìṣàpẹẹrẹ méjì wà, nítorí àmì ọ̀nà kejì ń tọ́ka sí ìlọ́po méjì. Ní àmì ọ̀nà kẹta nínú ẹsẹ kẹtàlá sí kẹdógún, póòpù náà ni póòpù àkọ́kọ́ tí ó wá láti Àpapọ̀ Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà. A kọ́kọ́ rò pé Póòpù Leo jẹ́ póòpù tí ó jẹ́ olùfaramọ́ àwọn ìlànà ìbílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí John Paul II ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀, ṣùgbọ́n nígbà tí a bá fi í sílò lábẹ́ ìfisílò àsọtẹ́lẹ̀ ti ìfisílò ẹ̀ẹ́mẹ́ta, àmì ọ̀nà kẹta ní àwọn àbùdá àwọn ìmúṣẹ méjì àkọ́kọ́, nítorí náà Leo ni John Paul II olùfaramọ́ àwọn ìlànà ìbílẹ̀, òun sì ni ẹni tí ó jẹ́ olórí Ọ́fíìsì Ìwádìí Àdámọ̀ Ẹ̀sìn tẹ́lẹ̀, Benedict XVI, ẹni tí ó fi ipò rẹ̀ sílẹ̀ ní sáà ìṣàkóso Obama fún póòpù Francis tí ó jí sí ìrẹ́jẹ láwùjọ.

Ẹsẹ kan dúró fún ogun aṣojú àkọ́kọ́, ẹsẹ méjì dúró fún èkejì, ẹsẹ mẹ́ta sì dúró fún ẹ̀kẹta. Ogun tútù tí ó parí ní ọdún 1989 bẹ̀rẹ̀ ní òpin Ogun Àgbáyé Kejì, Ogun Àgbáyé Kẹta tí ìjà ogun ní Actium dúró fún sì bẹ̀rẹ̀ ní òpin ogun tútù tí ìjà ogun ní Panium dúró fún. Àwọn ogun àgbáyé mẹ́tẹ̀ẹ̀ta, gẹ́gẹ́ bí àwọn ogun aṣojú mẹ́tẹ̀ẹ̀ta, wà lábẹ́ àkóso àwọn ìlànà tí ó ní í ṣe pẹ̀lú fífi àsọtẹ́lẹ̀ sílò lọ́nà mẹ́ta. Òpin Ogun Àgbáyé Kejì mú ogun tútù kan bẹ̀rẹ̀, èyí tí ó parí ní sáà ààrẹ kẹjọ tí a kà láti Roosevelt ní ọdún 1945, ẹni tí í ṣe Reagan. Ní àkókò òpin ní ọdún 1989, Reagan bẹ̀rẹ̀ ìtòlẹ́sẹẹsẹ àwọn ààrẹ mẹ́jọ tí ó lọ títí dé Trump (ẹni tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje). Ogun tútù ti Trump bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2015, nígbà tí ó kéde pé òun ń díje fún ipò ààrẹ, tí ó sì ru àwọn alátìlẹ́yìn ìṣọ̀kan àgbáyé sókè, ní ìmúṣẹ Dáníẹ́lì orí kọkànlá ẹsẹ kejì. Ogun tútù náà parí ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, èyí tí í ṣe ìjà ogun ní Actium, ìdènà kẹta níwájú Róòmù kí ó tó ṣàkóso gẹ́gẹ́ bí aláṣẹ tí ó ga jù lọ.

Roosevelt ni àkọ́kọ́ nínú ọ̀wọ́ àwọn ààrẹ mẹ́jọ tí ó parí pẹ̀lú Reagan, Reagan sì ni àkọ́kọ́ nínú ọ̀wọ́ àwọn ààrẹ mẹ́jọ tí ó parí pẹ̀lú Trump. Roosevelt dúró gẹ́gẹ́ bí àmì Ogun Àgbáyé Kejì, ó sì kú ní ọjọ́ kejìlá oṣù Kẹrin ọdún 1945; lẹ́yìn náà, Truman ni ààrẹ nígbà tí ogun ní Yúróòpù parí ní ọjọ́ kẹjọ oṣù Karùn-ún, tí ogun ní Pàsífíkì sì parí ní ọjọ́ kejì oṣù Kẹsàn-án. Ogun ní Yúróòpù jẹ́ ogun orí ilẹ̀ ní pàtàkì, ogun ní Pàsífíkì sì jẹ́ ogun orí òkun, gẹ́gẹ́ bí Panium ṣe dúró fún ogun orí ilẹ̀, tí Actium sì dúró fún ogun orí òkun. Èyí àkọ́kọ́ ṣàpẹẹrẹ èyí ìkẹyìn, a sì fi ìtòlẹ́sẹẹsẹ àwọn ààrẹ mẹ́jọ náà lélẹ̀ lórí ẹ̀rí inú Dáníẹ́lì orí kọkànlá, ẹsẹ̀ kejì àti ẹ̀kẹta, àti lórí àdììtú pé ẹni kẹjọ jẹ́ ti àwọn méje. Nínú àwọn Ìgbìmọ̀ Aṣòfin Kọ́ńtínẹ́ǹtì méjì àkọ́kọ́ ní ìbẹ̀rẹ̀ ìtàn ẹranko ilẹ̀ inú Ìṣípayá orí kẹtàlá, àwọn ààrẹ ní sáà ìṣàkóso méje. Nínú ìtàn yẹn, a yan George Washington sí ipò Olórí Àgbà Àwọn Ológun. Ní ti Washington gẹ́gẹ́ bí ààrẹ àkọ́kọ́ ní ìlànà òfin, yíyàn rẹ̀ sí ipò ní Ìgbìmọ̀ Aṣòfin Kọ́ńtínẹ́ǹtì Kejì jẹ́ àmì tí ó fi Washington hàn ní ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹni kẹjọ nínú àwọn ààrẹ méje.

Ààrẹ àkọ́kọ́ jẹ́ ẹ̀kẹjọ nínú àwọn ààrẹ méje àkọ́kọ́, ààrẹ ìkẹyìn sì ni ẹ̀kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje náà. Sekaráyà àlùfáà ń sọ̀rọ̀ nígbà ìbí Jòhánù, nígbà tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà ń sọ̀rọ̀, àti nígbà tí ẹranko ilẹ̀ náà ń sọ̀rọ̀. Ibí yìí ni ìran Hábákúkù pẹ̀lú ti ń sọ̀rọ̀. Ìbí Jòhánù, tí ó ń ṣàpẹẹrẹ àsíá àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ni ìran ìkẹyìn ti Sekaráyà àlùfáà. Sekaráyà wà ní ìpín kẹjọ nínú ìpín mẹ́rìnlélógún ti àwọn àlùfáà. Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, Sekaráyà (àwọn àlùfáà) ń sọ̀rọ̀, nígbà tí Ìsìláàmù (kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà) ń sọ̀rọ̀, tí Àwọn Ìpínlẹ̀ Aṣọ̀kan Amẹ́ríkà sì ń sọ̀rọ̀ bí dírágónì. Ní àmì ọ̀nà yẹn, ọgbẹ́ aṣekúpani ti ìjọba póòpù sàn, ìjọba náà sì di ẹ̀kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje náà. Trump pẹ̀lú ni ẹ̀kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje náà, òun sì ni ó ń dá ère ẹranko náà sílẹ̀, èyí tí a parí ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú. Nígbà náà ni ẹgbẹ́ àlùfáà àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì di ẹnu Ọlọ́run, tí wọ́n sì ń sọ ìhìn náà nínú igbe kíkankíkan ti áńgẹ́lì kẹta. Ẹgbẹ́ àlùfáà yẹn ni ìjọ kẹjọ tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn méje náà.

Roosevelt ni àkọ́kọ́ nínú àwọn ààrẹ mẹ́jọ tí ó ṣamọ̀nà sí àkókò òpin ní ọdún 1989, ó sì jẹ́ àmì ìyípadà láti Ogun Àgbáyé Kejì sí ogun tútù tí ó parí ní ọdún 1989. Ààrẹ Truman tẹ̀ lé Roosevelt, ó sì ṣàkóso nígbà tí àwọn ìjà ogun lórí ilẹ̀ àti lórí òkun tí ó para pọ̀ jẹ́ Ogun Àgbáyé Kejì parí. Gẹ́gẹ́ bí ààrẹ, Truman ṣàkóso nígbà tí Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ 24 Oṣù Kẹwàá, ọdún 1945. Ọdún 1945 ni ó fìdí ìsopọ̀ láàárín Roosevelt àti Truman múlẹ̀. Àwọn méjèèjì jẹ́ ààrẹ ní ọdún náà, ọdún náà sì ni ogun tí ó ní apá méjì, tí í ṣe Ogun Àgbáyé Kejì, parí, tí a sì dá Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè sílẹ̀, tí ogun tútù sì bẹ̀rẹ̀.

Ní ọdún 1989, ààrẹ méjì tún wà, gẹ́gẹ́ bí ó ti rí ní ọdún 1945: Ronald Reagan àti George Bush Kìíní. Reagan fòpin sí Ogun Tútù, George Bush Kìíní sì kéde pé òun jẹ́ alágbàwí ìṣọ̀kan àgbáyé ní àkọ́kọ́ àti ju ohun gbogbo lọ nígbà tí ó sọ̀rọ̀ sí Àpéjọ Gbogbogbò “ìkarùndínláàádọ́ta” ti Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè (UN) ní ọjọ́ 1 oṣù Kẹwàá, ọdún 1990, níbi tí ó ti sọ̀rọ̀ nípa dídá “ètò àgbáyé tuntun” sílẹ̀. Nínú ọ̀rọ̀ rẹ̀, ó sọ pé, “Ó wà ní ọwọ́ wa láti fi àwọn ẹ̀rọ òkùnkùn wọ̀nyí sílẹ̀ sẹ́yìn, ní Sànmánì Òkùnkùn níbi tí ó tọ́ kí wọ́n wà, kí a sì tẹ̀ síwájú láti mú ìgbésẹ̀ pàtàkì kan nínú ìtàn síhà ètò àgbáyé tuntun àti sànmánì àlàáfíà pípẹ́ dé ìparí.”

Nínú àsọyé yìí, Bush so èrò náà pọ̀ mọ́ ìfọwọ́sowọ́pọ̀ lẹ́yìn Ogun Tútù, Ìpẹ̀yà Gulf (ìkọlù Iraq sí Kuwait), mímú Ajo Àwọn Orílẹ̀-Èdè pọ̀ sí i, àti ìbáṣepọ̀ tuntun kan láàárín àwọn orílẹ̀-èdè tí a dá lórí ìṣàkóso òfin. Bush àkọ́kọ́ ni ó jẹ́ kí gbólóhùn náà, “ètò ayé tuntun,” di gbajúgbajà ní ọ̀sẹ̀ díẹ̀ sẹ́yìn nínú àsọyé ọjọ́ 11 Oṣù Kẹsàn, 1990, sí ìpàdé apapọ̀ ti Congress.

Ṣàkíyèsí òtítọ́ náà pé Bush fi ọ̀rọ̀ rẹ̀ ní UN sínú àyíká kan nínú èyí tí ó fi dá ìparí ogun tútù àìpẹ́ yẹn mọ̀ ní ìbámu pẹ̀lú “Àwọn Àkókò Òkùnkùn.” Àwọn Àkókò Òkùnkùn parí ní àsìkò òpin ní ọdún 1798, Bush sì wà ní àsìkò òpin ti 1989. Ṣàkíyèsí pé nígbà àkọ́kọ́ tí ó dá ọ̀rọ̀ náà “ètò àgbáyé tuntun” sílẹ̀, Islam ń mú kí àwọn orílẹ̀-èdè bínú, a sì ṣe ọ̀rọ̀ náà ní 9/11. Láti Roosevelt dé Carter jẹ́ àwọn ààrẹ mẹ́jọ, àti láti Reagan dé Trump jẹ́ àwọn ààrẹ mẹ́jọ. Trump ni ààrẹ ìkẹyìn, a sì fi í ṣe àpẹẹrẹ nípa ààrẹ àkọ́kọ́, ẹni tí ó jẹ́ ẹlẹ́kẹjọ nínú àwọn ààrẹ àkọ́kọ́ méje.

Àkókò òpin ní ọdún 1798 tọ́ka sí ọgbẹ́ aṣekúpani tí ìṣàkóso póòpù gbà, ìṣàkóso póòpù sì ni agbára tí ó ń jọba lórí àwọn ọba Yúróòpù ní Sáà Òkùnkùn. Nínú Ìṣípayá orí kẹtàdínlógún, a fi ìbáṣepọ̀ yẹn hàn gẹ́gẹ́ bí aṣẹ́wó kan tí ó ń gun ẹranko kan, tí ó sì ń jọba lé e lórí. Ní ọdún 1798, a mú ìtìlẹ́yìn àwọn ọba Yúróòpù kúrò, ẹranko náà sì ti kú. Ní ọdún 1799, póòpù kú ní ìgbèkùn. Ọdún 1798 àti 1799 dúró fún àkókò òpin ní ẹ̀kúnrẹ́rẹ́ ìtumọ̀ rẹ̀, gẹ́gẹ́ bí ìbí Jòhánù Oníbatisí àti ìbí Kristi ní oṣù mẹ́fà lẹ́yìn náà ṣe jẹ́ àmì àkókò òpin ní àkókò Kristi. Ọ̀rọ̀ tí Bush sọ ní ọdún 1990 fi Bush hàn gẹ́gẹ́ bí ẹni kejì nínú àwọn ààrẹ méjì tí ó jẹ́ àmì àkókò òpin, ó sì jẹ́ àmì ìlọ sí ọ̀nà ìlànà ìṣọ̀kan àgbáyé, èyí tí í ṣe agbára dírágónì náà. Àmì tí Bush dúró fún fi ìgbésẹ̀ kan sí ọ̀nà òfin ọjọ́ Àìkú hàn, nígbà tí Àpapọ̀ Àwọn Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà dẹ́kun jíjẹ́ ìjọba kẹfà nínú àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì nípa sísọ̀rọ̀ bí dírágónì. Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, Àpapọ̀ Àwọn Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà di ohùn Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-èdè. Nínú àyíká yẹn gan-an, ẹ̀sìn Ìsìláàmù ń mú àwọn orílẹ̀-èdè bínú, a sì sàmì sí 9/11. Ní ọjọ́ 11 oṣù Kẹsàn-án, ọdún 1990, nígbà tí Bush àkọ́kọ́ sọ̀rọ̀ nípa ètò ìṣọ̀kan àgbáyé rẹ̀ fún Ìgbìmọ̀ Aṣòfin, ó ń ṣàpẹẹrẹ ìgbà tí ẹ̀sìn Ìsìláàmù yóò tún mú àwọn orílẹ̀-èdè bínú ní 9/11 ní ọdún 2001, ṣùgbọ́n nígbà yẹn, Bush ìkẹyìn ni yóò jẹ́ ààrẹ.

Roosevelt, ẹni àkọ́kọ́ nínú àwọn ààrẹ mẹ́jọ, sàmì sí òpin Ogun Àgbáyé Kejì ní ọdún 1945, ààrẹ tí ó tẹ̀ lé e sì mú Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè wá. Reagan, ẹni àkọ́kọ́ nínú àwọn ààrẹ mẹ́jọ, sàmì sí òpin ogun tútù ní ọdún 1989, ààrẹ tí ó tẹ̀ lé e sì gbé Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè lárugẹ. Ààrẹ ìkẹyìn nínú àwọn ààrẹ mẹ́jọ yóò fòpin sí ogun tútù kan tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí ó kéde èrò rẹ̀ láti díje fún ipò ààrẹ ní ọdún 2015, yóò sì bẹ̀rẹ̀ Ogun Àgbáyé Kẹta. Yóò yí ìjọba kẹfà tí àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ padà di orí ìjọba keje tí àsọtẹ́lẹ̀ Bíbélì sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ (UN), lẹ́yìn náà yóò sì gbà láti fi ìjọba náà fún ẹranko náà ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú.

Gẹ́gẹ́ bí Ogun Àgbáyé Kejì ṣe jẹ́ àpapọ̀ ogun orí ilẹ̀ àti ogun orí òkun, ààrẹ ìkẹyìn yóò ní ogun tútù, tí ìjà ogun orí ilẹ̀ ní Panium ṣàpẹẹrẹ, èyí tí ó ṣamọ̀nà sí ìjà ogun orí òkun ní Actium. Ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú, ogun tútù tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí Trump ru àwọn alágbàwí ìṣọ̀kan àgbáyé sókè ní ọdún 2015 yóò yí padà di Ogun Àgbáyé Kẹta, gẹ́gẹ́ bí àwọn ìjà ogun orí ilẹ̀ àti orí òkun ti Ogun Àgbáyé Kejì ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Ní òpin Ogun Àgbáyé Kejì, ìgbésẹ̀ tí ó tẹ̀ lé e ni ètò ìṣọ̀kan àgbáyé ti Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè, gẹ́gẹ́ bí ó ti rí ní òpin ogun tútù ní àsìkò Reagan àti Bush. Lákọ̀ọ́kọ́, Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà dé òpin ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú; lẹ́yìn náà, “ètò àgbáyé tuntun” ti Bush mú ìjọba keje wọlé, èyí tí ó gbà lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ láti fi àṣẹ rẹ̀ fún ìjọba kẹjọ.

Bush àkọ́kọ́ àti Bush ìkẹyìn ni a so pọ̀ mọ́ ara wọn nípa ìkéde ti àkọ́kọ́ ṣe fún Kọ́ńgréèsì ní 9/11 nípa “ètò ayé tuntun” àti Patriot Act ti 2001 ti ìkẹyìn. A fi àwọn àmì ọ̀nà méjèèjì sílẹ̀ láàárín ọ̀rọ̀ ìtòlẹ́sẹẹsẹ tí Íslámù ti ń mú àwọn orílẹ̀-èdè bínú.

A ó máa tẹ̀síwájú nínú àwọn nǹkan wọ̀nyí nínú àpilẹ̀kọ tí ó kàn.