Druhá kapitola knihy Daniel představuje druhého anděla ze čtrnácté kapitoly Zjevení. Jako taková představuje druhou ze tří zkoušek, které jsou znázorněny jako zkouška týkající se stravy, po níž následuje vizuální zkouška a nakonec lakmusová zkouška. Všechny tyto tři zkoušky, které jsou zároveň prorockými mezníky, jsou obsaženy v poselství prvního anděla ze čtrnácté kapitoly Zjevení. Stejně jako u prvního anděla ze čtrnácté kapitoly Zjevení jsou všechny tyto tři zkoušky obsaženy i v první kapitole knihy Daniel.
Druhá zkouška, neboli poselství druhého anděla, začíná na konci první zkoušky. Druhá kapitola následuje po první kapitole. Uzavření druhé zkoušky bezprostředně zahajuje třetí zkoušku. Časové období představované druhou zkouškou bylo symbolizováno sedmdesáti lety Danielova zajetí, které začalo podmaněním Jójakíma a skončilo při Kýrově výnosu. Jak se konec těchto sedmdesáti let přibližoval, Daniel z Božího prorockého slova rozpoznal, že se konec právě chystá přijít.
V prvním roce Dareia, syna Achašvérošova, z plemene Médů, který byl ustanoven králem nad královstvím Chaldejců, v prvním roce jeho kralování jsem já, Daniel, porozuměl z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k proroku Jeremjášovi, že se naplní sedmdesát let spustošení Jeruzaléma. Daniel 9,1.2.
Daniel představuje Boží lid v posledních dnech, který rozpoznává symbolický význam sedmdesáti let zajetí, a toto rozpoznání nastává krátce před koncem těchto sedmdesáti symbolických let. Boží lid správně porozuměl sedmdesátiletému zajetí, avšak to, co Daniel představuje, je porozumění, že těchto sedmdesát let představuje prorocké období od 11. září 2001 až k nedělnímu zákonu. Pro Daniela tato léta skončila při Kýrově dekretu, který v posledních dnech představuje nedělní zákon ve Spojených státech.
Krátce před vydáním nedělního zákona je Boží lid probuzen k prorockému porozumění znázorněnému symbolickými sedmdesáti lety. Tato symbolická léta začala Jójakímem, který představuje 11. září 2001, kdy s příchodem islámu třetího běda sestoupil mocný anděl z osmnácté kapitoly Zjevení a oznámil pád Babylóna. Pád Babylóna představuje poselství druhého anděla a 11. září 2001 začalo druhé období zkoušky pro ty, kdo snědli skrytou knihu, kterou měl anděl v ruce. Toto období, znázorněné symbolickými sedmdesáti lety, trvá až do vydání nedělního zákona.
S blížícím se koncem se Boží lid probouzí k pochopení zkoušky spojené s obrazem šelmy, jak to předobrazuje Daniel v prvním roce Darjavešovy vlády. Některým pravdám souvisejícím se zkouškou spojenou s obrazem šelmy rozuměl již dříve, avšak ta část, kterou pochopí těsně před koncem prorockého období druhého anděla, byla dosud zahalena temnotou. Když Daniel studoval Boží prorocké slovo a poté si uvědomil význam sedmdesáti let, vedlo ho to k modlitbě, stejně jako ho k modlitbě vedlo, když se dozvěděl o Nebúkadnesarově hrozbě smrti v souvislosti s jeho snem o soše. V deváté kapitole knihy Daniel, stejně jako ve druhé kapitole, se Danielovi při modlitbě dostalo prorockého světla.
Ano, když jsem ještě mluvil v modlitbě, tu se mne dotkl muž Gabriel, kterého jsem viděl na počátku ve vidění, přilétaje rychle, v době večerní oběti. A poučil mne, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti dal dovednost a porozumění. Daniel 9,21.22.
„Dovednost a rozumnost“, jež byly Danielovi dány, když se modlil, odpovídají jeho modlitbě ve druhé kapitole.
Potom Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi, svým druhům, aby vyprošovali milosrdenství od Boha nebes ohledně tohoto tajemství, aby Daniel a jeho druhové nezahynuli s ostatními mudrci babylónskými. Tehdy bylo to tajemství zjeveno Danielovi v nočním vidění. I dobrořečil Daniel Bohu nebes. Daniel 2,17–19.
Řádek za řádkem jsou Danielovy dvě modlitby touž modlitbou. Obě jsou dány v průběhu dějin, které symbolicky představují vizuální zkoušku druhého anděla a které se odehrávají mezi 11. zářím 2001 a brzy přicházejícím nedělním zákonem. Tváří v tvář hrozící smrti z ruky Nebúkadnesara a s prorockým poznáním jak Jeremjášových sedmdesáti let, tak přísahy o Mojžíšových sedmi časech se Daniel modlí modlitbu z Leviticu dvacáté šesté kapitoly a zároveň prosí, aby mu Bůh zjevil konečné prorocké tajemství biblického proroctví. To tajemství, které Jan označuje jako Zjevení Ježíše Krista.
V deváté kapitole se Daniel nachází v období přechodu mezi dvěma královstvími. Babylon právě padl do rukou Médů a Peršanů, neboť je to první rok vlády Dareia, a Boží lid je tak v posledních dnech postaven do bodu přechodu, který byl vyznačen v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla.
Filadelfské milleritské hnutí přešlo v roce 1856 do Laodiceje a laodicejské hnutí Future for America přechází ve filadelfské hnutí na konci tří a půl dne, během nichž leží mrtvé na ulici, jak je popsáno v jedenácté kapitole Zjevení. Zkouška, v níž filadelfské hnutí milleritů v letech 1856 až 1863 neobstálo, se týkala učení o „sedmi časech“.
Zkouška laodicejského hnutí Future for America spočívá ve vztahu k nezbytnosti rozpoznat svůj rozptýlený stav a poté vstoupit do modlitby a zkušenosti podle Leviticus dvacet šest. Daniel se nacházel v přechodném období mezi babylónskou a médo-perskou říší, těsně před koncem období sedmdesáti let, které je vyznačeno výnosem Kýra. Sedmdesát let tvoří kontext Danielovy modlitby a sedmdesát let představuje Mojžíšovo „sedmkrát“. Obě Danielovy modlitby se shodují s přechodným obdobím, které je v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla vyznačeno „sedmkrát“.
„Tajemství“, které je Danielovi zjeveno, je zjevením Nebúkadnesarovy sochy. „Tajemství“ Nebúkadnesarovy sochy v posledních dnech spočívá v tom, že představuje osm království, nikoli čtyři. V předchozích článcích zařazených do kategorie „Osmý je z těch sedmi“ již byla tato pravda předložena. Součástí tohoto tajemství je zjevení okamžiku přechodu, kdy přichází osmý, který je z těch sedmi. „Tajemství“ Nebúkadnesarovy sochy je potvrzením vzkříšení rohu pravého protestantismu a rohu republikanismu. Obě tato vzkříšení ukazují, že každý z těchto rohů je osmý, avšak je z těch sedmi; a přechod od šestého k osmému se u obou rohů odehrává v prorockém kontextu zkoušky spojené s Mojžíšovými „sedmi časy“. K přechodu dochází tak, jak jej znázorňuje Daniel, těsně před Kýrovým výnosem, který představuje výnos o nedělním zákonu ve Spojených státech. Poté, při zavedení nedělního zákona, je v rychlém sledu událostí zahojena smrtelná rána papežství, když se papežství stává osmou hlavou, která je z těch sedmi, přičemž i ono prochází prorockým přechodem, jak jej znázorňuje Nebúkadnesarova socha z druhé kapitoly knihy Daniel.
Proto Daniel vešel k Arjokovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylonské mudrce; vešel k němu a řekl mu takto: Nehub babylonské mudrce; uveď mne před krále a já králi oznámím výklad. Potom Arjok v spěchu uvedl Daniela před krále a řekl mu takto: Našel jsem muže z judských zajatců, který králi oznámí výklad. Král odpověděl a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltešasar: Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem viděl, i jeho výklad? Daniel 2,24–26.
Jakmile je Danielovi zjeveno tajemství, jsou zmíněna obě jeho jména, což ukazuje, že představuje lid smlouvy, který v posledních dnech právě přešel do filadelfského hnutí sto čtyřiačtyřiceti tisíc. Charakter Božího služebníka projevuje tím, že žádá, aby nikdo nebyl zavražděn kvůli své neschopnosti porozumět „tajemství“. Jeho charakter je postaven do protikladu k charakteru Arjóka, Nebúkadnesarova služebníka, který se snaží získat u krále uznání za to, že Daniela nalezl. Daniel poté poukazuje na rozdíl mezi pravým prorockým projevem a projevem babylónských mudrců, když na Nebúkadnesarovu otázku odpovídá otázkou, a následně na rozdíl od Arjóka nevyužívá svého porozumění „tajemství“ k vlastnímu vyvyšování, nýbrž vyvyšuje Boha nebes.
Daniel odpověděl před králem a řekl: Tajemství, které král žádá, nemohou králi oznámit mudrci, hvězdáři, mágové ani věštci; ale je Bůh na nebi, který zjevuje tajemství a oznamuje králi Nebúkadnesarovi, co se stane v posledních dnech. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém loži jsou tato. Daniel 2,27.28.
Daniel začíná svůj výklad „tajemství“ tím, že je označuje za „tajemství“, které vysvětluje, co se stane v posledních dnech. Tajemství skrytých dějin sedmi hromů ukazuje, co se stane v posledních dnech. Nebúkadnesarova socha je součástí tajemství posledních dnů, které je odpečetěno těsně před ukončením doby milosti. Je zjeveno těsně před ukončením doby milosti, v přechodném období, kdy se oba rohy šelmy ze země stávají tím osmým, který je z těch sedmi, jak to znázorňuje Daniel v prvním roce vlády Darjaveše.
Ty pak, králi, na svém loži jsi ve svých myšlenkách uvažoval o tom, co se stane v budoucnu; a ten, který zjevuje tajemství, ti oznámil, co se stane. Pokud jde o mne, toto tajemství mi nebylo zjeveno pro nějakou moudrost, kterou bych měl více než kdokoli živý, nýbrž proto, aby králi vyložili ten výklad a abys poznal myšlenky svého srdce. Daniel 2,29.30.
Daniel potvrzuje tuto pravdu druhým svědectvím o tom, že Nebúkadnesarův sen se týká posledních dnů, když říká: „ten, který zjevuje tajemství, ti dává poznat, co se stane“, „v budoucnu“. Poté Daniel uvádí, že tajemství nebylo dáno kvůli němu ani proto, že by měl větší moudrost než kterýkoli jiný člověk, nýbrž že toto „tajemství“ bylo Nebúkadnesarovi dáno „kvůli těm, kdo oznámí výklad“. Toto „tajemství“ bylo dáno pro ty, kdo měli v posledních dnech předložit „výklad“ snu duchovnímu králi Babylonu. Tajemství bylo dáno výslovně pro sto čtyřicet čtyři tisíc, neboť toto „tajemství“ je určeno těm, kdo v posledních dnech hlásají konečný pád Babylonu. Poté Daniel odhaluje sen o obrazu, který byl skryt v temnotě a který vyvolal zkoušku na život a na smrt.
Ty, králi, jsi viděl, a hle, veliký obraz. Tento veliký obraz, jehož lesk byl znamenitý, stál před tebou; a jeho vzhled byl strašný. Hlava toho obrazu byla z ryzího zlata, jeho prsa a jeho paže ze stříbra, jeho břicho a jeho bedra z mědi, jeho nohy ze železa, jeho chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Viděl jsi, až byl bez rukou odťat kámen, který udeřil obraz do jeho chodidel, jež byla ze železa a z hlíny, a rozdrtil je. Tehdy bylo železo, hlína, měď, stříbro i zlato spolu rozdrceno a stalo se jako plevy letních humen; a vítr je odnesl, takže pro ně nebylo nalezeno místa. Kámen pak, který udeřil obraz, se stal velikou horou a naplnil celou zemi. To jest ten sen; a jeho výklad povíme před králem. Daniel 2,31–36.
Nebúkadnesarův sen určil království biblického proroctví od jeho doby až do posledních dnů, kdy sto čtyřicet čtyři tisíc, představovaných Danielem při jeho předstoupení před Nebúkadnesara a kamenem, který byl odťat bez rukou a jenž ničí pozemská království znázorněná sochou, načež se sám stává horou, která naplňuje celou zemi. Sen se týkal posledních dnů, totiž onoho prorockého přechodového bodu, kdy je sto čtyřiceti čtyřem tisícům zjeveno poslední prorocké tajemství.
Jako prapor pravého protestantského rohu pak nesou poselství třetího anděla umírajícímu světu. Toto poselství přerůstá v hlasité volání při zavedení nedělního zákona ve Spojených státech, kdy je vynucováno přijetí znamení šelmy. Před vydáním tohoto výnosu mají být ti, které v posledních dnech představuje Daniel, postaveni před zkoušku obrazem šelmy. Tato zkouška je vizuální a vyžaduje, aby ti, které představuje Daniel, viděli hnutí, jež vedou k vydání výnosu zavádějícího nedělní zákon. Jsou zkoušeni, aby se ukázalo, zda si zvolili Boží metodologii, která jim umožňuje spatřit zkoušku obrazem, jež je skryta v temnotě. Jejich zkouška zahrnuje osobní pokoření a vyznání. Zahrnuje uznání, že Danielovi bylo dáno porozumění snům a viděním, neboť jestliže odmítají naslouchat Danielovu hlasu volajícímu na poušti, jsou jako ti, kteří v Kristově době odmítli poselství Jana Křtitele.
Sestra Whiteová nás informuje, že knihy Daniel a Zjevení se navzájem doplňují, a slovo „doplňují“, které používá, znamená přivádět k dokonalosti. Na konci července 2023 začal Lev z pokolení Judova odpečeťovat Zjevení Ježíše Krista, jak zaslíbil, že učiní těsně před uzavřením doby milosti. Tím označil biblické pravdy, jimž bylo dříve správně rozuměno, avšak nyní mají být chápány v rámci posledních dnů.
Jednou z těchto pravd jsou dva svědkové ze Zjevení jedenácté kapitoly. Další je dějinný průběh, jenž je dokonalým naplněním „sedmi hromů“ ze Zjevení desáté kapitoly. Vyvedl pravdy z posvátných reformních linií, které hovoří o zklamání z 18. července 2020. Použil čtyři mezníky, jež se nacházejí v každé z posvátných reformních linií a které znázorňují dějiny zmocnění prvního poselství až po soud, způsobem, který dosud nebyl nikdy rozpoznán. Druhá kapitola knihy Daniel přivádí mnohé z těchto konceptů k dokonalosti, ačkoli tyto hluboké pravdy zůstávají skryty v temnotě těm, kdo odmítají přijímat metodologii označenou jako Alfa a Omega.
Na závěr tohoto studia druhé kapitoly knihy Daniel shrneme a propojíme některé z pravd a mezníků, které jsou ve druhé kapitole knihy Daniel přivedeny k dokonalosti. Tímto ukazujeme, že tajemství, které bylo Danielovi zjeveno v nočním vidění, představuje právě tyto pravdy.
Shrnutí a závěr předložíme v příštím článku.
„Pán má své ustanovené prostředky, aby se setkával s lidmi v jejich bludech a odpadnutích. Jeho poslové jsou posíláni, aby vydávali přímé svědectví, probouzeli je z jejich ospalého stavu a otevírali jejich porozumění vzácným slovům života, svatým Písmům. Tito muži nemají být pouze kazateli, nýbrž služebníky, nositeli světla, věrnými strážnými, kteří uvidí hrozící nebezpečí a budou varovat lid. Musejí se podobat Kristu ve své horlivé opravdovosti, v uvážlivém taktu, v osobním úsilí — zkrátka v celé své službě. Mají mít živé spojení s Bohem a mají se natolik obeznámit s proroctvími i s praktickými poučeními Starého i Nového zákona, aby mohli z pokladnice Božího slova vynášet věci nové i staré.“ Testimonies, svazek 5, 251.