Kniha Daniel — číslo třináct

Druhá kapitola knihy Daniel představuje druhého anděla ze Zjevení čtrnácté kapitoly. Jako taková představuje druhou ze tří zkoušek, které jsou znázorněny jako zkouška stravou, po níž následuje zkouška zrakem a která vrcholí lakmusovou zkouškou. Všechny tyto tři zkoušky, které jsou zároveň prorockými mezníky, se nacházejí v poselství prvního anděla ze Zjevení čtrnácté kapitoly. Stejně jako první anděl ze Zjevení čtrnácté kapitoly obsahuje i první kapitola knihy Daniel každou z těchto tří zkoušek.

Druhá zkouška, neboli poselství druhého anděla, začíná na konci první zkoušky. Druhá kapitola následuje po první kapitole. Uzavření druhé zkoušky bezprostředně zahajuje třetí zkoušku. Časové období představované druhou zkouškou bylo symbolizováno sedmdesáti lety Danielova zajetí, které začalo podmaněním Jójakíma a skončilo při Kýrově výnosu. Jak se konec těchto sedmdesáti let přibližoval, Daniel z Božího prorockého slova rozpoznal, že se konec právě chystá přijít.

Daniel představuje Boží lid v posledních dnech, který rozpoznává symbolický význam sedmdesáti let zajetí, a toto rozpoznání nastává krátce před koncem těchto sedmdesáti symbolických let. Boží lid správně porozuměl sedmdesátiletému zajetí, avšak to, co Daniel představuje, je porozumění, že těchto sedmdesát let představuje prorocké období od 11. září 2001 až k nedělnímu zákonu. Pro Daniela tato léta skončila při Kýrově dekretu, který v posledních dnech představuje nedělní zákon ve Spojených státech.

Krátce před nedělním zákonem je Boží lid probuzen k prorockému porozumění, které je znázorněno symbolickými sedmdesáti lety. Tato symbolická léta začala s Jójakímem, který představuje 11. září 2001, kdy se s příchodem islámu třetího běda mocný anděl ze Zjevení osmnácté kapitoly snesl dolů a oznámil pád Babylóna. Pád Babylóna představuje poselství druhého anděla a 11. září 2001 začalo druhé období zkoušky pro ty, kteří jedli skrytou knihu, jež byla v ruce toho anděla. Toto období, znázorněné symbolickými sedmdesáti lety, pokračuje až k nedělnímu zákonu.

Jak se blíží konec, jak je to předobrazeno Danielem v prvním roce Darjávaše, Boží lid je probouzen ke zkoušce obrazu šelmy. Již dříve porozuměl některým pravdám spojeným se zkouškou obrazu šelmy, avšak ta část, jíž dochází k porozumění těsně před koncem prorockého období druhého anděla, byla skryta ve tmě. Když Daniel studoval Boží prorocké slovo a poté si uvědomil význam sedmdesáti let, byl veden k modlitbě, právě tak jako byl veden k modlitbě tehdy, když si uvědomil otázku života a smrti v souvislosti s Nabúkadnesarovou hrozbou ohledně jeho obrazového snu. V deváté kapitole Danielovy knihy, stejně jako ve druhé kapitole, Daniel při modlitbě přijal prorocké světlo.

„Dovednost a rozumnost“, jež byly Danielovi dány, když se modlil, odpovídají jeho modlitbě ve druhé kapitole.

Řádek za řádkem jsou Danielovy dvě modlitby touž modlitbou. Obě jsou dány v průběhu dějin, které symbolicky představují vizuální zkoušku druhého anděla a které se odehrávají mezi 11. zářím 2001 a brzy přicházejícím nedělním zákonem. Tváří v tvář hrozící smrti z ruky Nebúkadnesara a s prorockým poznáním jak Jeremjášových sedmdesáti let, tak přísahy o Mojžíšových sedmi časech se Daniel modlí modlitbu z Leviticu dvacáté šesté kapitoly a zároveň prosí, aby mu Bůh zjevil konečné prorocké tajemství biblického proroctví. To tajemství, které Jan označuje jako Zjevení Ježíše Krista.

V deváté kapitole se Daniel nachází v období přechodu mezi dvěma královstvími. Babylon právě padl do rukou Médů a Peršanů, neboť je to první rok vlády Dareia, a Boží lid je tak v posledních dnech postaven do bodu přechodu, který byl vyznačen v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla.

Filadelfské milleritské hnutí přešlo roku 1856 do Laodiceje a laodicejské hnutí Future for America přechází na konci tří a půl dne mrtvého ležení na ulici ze Zjevení, kapitoly jedenácté, do filadelfského hnutí. Zkouška, v níž filadelfské hnutí milleritů v letech 1856 až 1863 neobstálo, se týkala učení o „sedmi časech“.

Zkouška laodicejského hnutí Future for America spočívá ve vztahu k nezbytnosti rozpoznat svůj rozptýlený stav a poté vstoupit do modlitby a zkušenosti podle Leviticus dvacet šest. Daniel se nacházel v přechodném období mezi babylónskou a médo-perskou říší, těsně před koncem období sedmdesáti let, které je vyznačeno výnosem Kýra. Sedmdesát let tvoří kontext Danielovy modlitby a sedmdesát let představuje Mojžíšovo „sedmkrát“. Obě Danielovy modlitby se shodují s přechodným obdobím, které je v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla vyznačeno „sedmkrát“.

„Tajemství“, které je Danielovi zjeveno, je zjevení Nebúkadnesarovy sochy. „Tajemstvím“ Nebúkadnesarovy sochy v posledních dnech je, že nepředstavuje čtyři království, nýbrž osm. V předchozích článcích, které jsou v kategorii „Osmý je ze sedmi“, již byla tato pravda představena. V rámci tohoto tajemství je obsaženo zjevení bodu přechodu, kdy přichází osmý, jenž je ze sedmi. „Tajemstvím“ Nebúkadnesarovy sochy je potvrzení vzkříšení rohu pravého protestantismu a rohu republikánství. Obojí toto vzkříšení ukazuje, že každý z těchto rohů je osmý, avšak ze sedmi; a přechod od šestého k osmému u obou rohů se odehrává v prorockém kontextu zkoušky spojené s Mojžíšovým „sedmkrát“. Tento přechod nastává, jak je znázorněno Danielem, těsně před výnosem Kýra, který představuje dekret nedělního zákona ve Spojených státech. Poté se při nedělním zákoně, v rychlých pohybech, zahojí smrtelná rána papežství, když se papežství stává osmou hlavou, jež je ze sedmi, a i ono tak prochází prorockým přechodem, jak je znázorněno Nebúkadnesarovou sochou ve druhé kapitole knihy Daniel.

Jakmile bylo Danielovi zjeveno tajemství, jsou uvedena obě jeho jména, čímž je označeno, že představuje lid smlouvy, který v posledních dnech právě přešel do filadelfského hnutí sto čtyřiceti čtyř tisíc. Projevuje povahu Božího služebníka tím, že žádá, aby nikdo nebyl usmrcen pro svou neschopnost porozumět „tajemství“. Jeho charakter je postaven do protikladu k Ariochovi, služebníku Nebúkadnesara, který hledá u krále uznání za to, že nalezl Daniela. Daniel pak vyznačuje rozdíl mezi pravým prorockým projevem a projevem babylónských mudrců, když na Nebúkadnesarovu otázku odpovídá otázkou, a poté na rozdíl od Ariocha nevyužívá své porozumění „tajemství“ k vlastnímu vyvýšení, nýbrž vyvyšuje Boha nebes.

Daniel začíná své předložení „tajemství“ tím, že je označuje jako „tajemství“, které vysvětluje, co se stane v posledních dnech. Tajemství skrytých dějin sedmi hromů určuje, co bude v posledních dnech. Nebúkadnesarova socha je prvkem tajemství posledních dnů, které je odpečetěno těsně před uzavřením doby milosti. Je zjeveno těsně před uzavřením doby milosti v čase přechodu, kdy se oba rohy šelmy ze země stávají osmým, jenž je z těch sedmi, jak to Daniel představuje v prvním roce Dareia.

Daniel druhým svědectvím potvrzuje pravdu, že Nebúkadnesarův sen se týká posledních dnů, když říká: „ten, jenž zjevuje tajemství, ti oznámil, co se stane“ „v budoucích dnech“. Potom Daniel uvádí, že tajemství mu nebylo dáno kvůli němu samému ani proto, že by měl větší moudrost než kterýkoli jiný člověk, nýbrž že „tajemství“ bylo dáno Nebúkadnesarovi „pro ty, kteří vyloží ten výklad“. „Tajemství“ bylo dáno pro ty, kteří by v posledních dnech předložili „výklad“ snu duchovnímu králi Babylóna. Tajemství bylo výslovně dáno pro sto čtyřicet čtyři tisíc, neboť „tajemství“ je pro ty, kteří v posledních dnech hlásají konečný pád Babylóna. Poté Daniel zjevuje sen o soše, který byl skryt ve tmě a který vyvolal zkoušku života nebo smrti.

Nebúkadnesarův sen určil království biblického proroctví od jeho doby až do posledních dnů, kdy sto čtyřicet čtyři tisíc, představovaných Danielem při jeho předstoupení před Nebúkadnesara a kamenem, který byl odťat bez rukou a jenž ničí pozemská království znázorněná sochou, načež se sám stává horou, která naplňuje celou zemi. Sen se týkal posledních dnů, totiž onoho prorockého přechodového bodu, kdy je sto čtyřiceti čtyřem tisícům zjeveno poslední prorocké tajemství.

Jako korouhev pravého protestantského rohu pak nesou poselství třetího anděla hynoucímu světu. Toto poselství zesílí v mocné volání při nedělním zákoně ve Spojených státech, když bude vynucováno znamení šelmy. Před tímto výnosem mají být ti, které v posledních dnech představuje Daniel, postaveni tváří v tvář zkoušce obrazu šelmy. Tato zkouška je zkouškou zrakovou a vyžaduje, aby ti, které představuje Daniel, viděli pohyby, jež vedou k vydání výnosu o nedělním zákoně. Jsou zkoušeni, aby se ukázalo, zda si zvolili božskou metodologii, která jim umožňuje spatřit zkoušku obrazu skrytou ve tmě. Jejich zkouška zahrnuje osobní pokoření a vyznání. Zahrnuje uznání, že Danielovi bylo dáno porozumění ve snech a viděních; neboť odmítají-li slyšet Danielův hlas volající na poušti, je to jako u těch, kdo ve dnech Kristových odmítli poselství Jana Křtitele.

Sestra Whiteová nás informuje, že knihy Daniel a Zjevení se navzájem doplňují, a slovo „doplňují“, které používá, znamená přivádět k dokonalosti. Na konci července 2023 začal Lev z pokolení Judova odpečeťovat Zjevení Ježíše Krista, jak zaslíbil, že učiní těsně před uzavřením doby milosti. Tím označil biblické pravdy, jimž bylo dříve správně rozuměno, avšak nyní mají být chápány v rámci posledních dnů.

Jednou z těchto pravd jsou dva svědkové ze Zjevení jedenácté kapitoly. Další je dějinný průběh, jenž je dokonalým naplněním „sedmi hromů“ ze Zjevení desáté kapitoly. Vyvedl pravdy z posvátných reformních linií, které hovoří o zklamání z 18. července 2020. Použil čtyři mezníky, jež se nacházejí v každé z posvátných reformních linií a které znázorňují dějiny zmocnění prvního poselství až po soud, způsobem, který dosud nebyl nikdy rozpoznán. Druhá kapitola knihy Daniel přivádí mnohé z těchto konceptů k dokonalosti, ačkoli tyto hluboké pravdy zůstávají skryty v temnotě těm, kdo odmítají přijímat metodologii označenou jako Alfa a Omega.

Na závěr tohoto studia druhé kapitoly knihy Daniel shrneme a propojíme některé z pravd a mezníků, které jsou ve druhé kapitole knihy Daniel přivedeny k dokonalosti. Tímto ukazujeme, že tajemství, které bylo Danielovi zjeveno v nočním vidění, představuje právě tyto pravdy.

Shrnutí a závěr předložíme v příštím článku.