Daniel chapter two represents the second angel of Revelation fourteen. As such it represents the second of three tests, that are represented as a dietary test, followed by a visual test, and concludes with a litmus test. All three of those tests, which are also prophetic waymarks, exist in the first angel’s message of Revelation fourteen. As with the first angel of Revelation fourteen, Daniel chapter one also possesses each of those three tests.
Druhá kapitola knihy Daniel představuje druhého anděla ze Zjevení čtrnácté kapitoly. Jako taková představuje druhou ze tří zkoušek, které jsou znázorněny jako zkouška stravou, po níž následuje zkouška zrakem a která vrcholí lakmusovou zkouškou. Všechny tyto tři zkoušky, které jsou zároveň prorockými mezníky, se nacházejí v poselství prvního anděla ze Zjevení čtrnácté kapitoly. Stejně jako první anděl ze Zjevení čtrnácté kapitoly obsahuje i první kapitola knihy Daniel každou z těchto tří zkoušek.
The second test, or the second angel’s message, begins at the end of the first test. Chapter two follows chapter one. The conclusion of the second test begins the third test back-to-back. The period of time represented by the second test was symbolized by the seventy years of Daniel’s captivity, which began with the conquering of Jehoiakim and concluded at the decree of Cyrus. As the end of those seventy years approached, Daniel recognized through God’s prophetic Word that the end was about to arrive.
Druhá zkouška, neboli poselství druhého anděla, začíná na konci první zkoušky. Druhá kapitola následuje po první kapitole. Uzavření druhé zkoušky bezprostředně zahajuje třetí zkoušku. Časové období představované druhou zkouškou bylo symbolizováno sedmdesáti lety Danielova zajetí, které začalo podmaněním Jójakíma a skončilo při Kýrově výnosu. Jak se konec těchto sedmdesáti let přibližoval, Daniel z Božího prorockého slova rozpoznal, že se konec právě chystá přijít.
In the first year of Darius the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, which was made king over the realm of the Chaldeans; In the first year of his reign I Daniel understood by books the number of the years, whereof the word of the Lord came to Jeremiah the prophet, that he would accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem. Daniel 9:1, 2.
V prvním roce Dareia, syna Achašvérošova, z plemene Médů, který byl ustanoven králem nad královstvím Chaldejců, v prvním roce jeho kralování jsem já, Daniel, porozuměl z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k proroku Jeremjášovi, že se naplní sedmdesát let spustošení Jeruzaléma. Daniel 9,1.2.
Daniel is representing God’s people in the last days that recognize the symbolic meaning of the seventy years of captivity, and that recognition takes place shortly before the seventy symbolic years end. God’s people have correctly understood the seventy-year captivity, but what Daniel is representing is the understanding that those seventy years represent the prophetic period from September 11, 2001, unto the Sunday law. For Daniel, those years ended at the decree of Cyrus, which in the last days represents the Sunday law in the United States.
Daniel představuje Boží lid v posledních dnech, který rozpoznává symbolický význam sedmdesáti let zajetí, a toto rozpoznání nastává krátce před koncem těchto sedmdesáti symbolických let. Boží lid správně porozuměl sedmdesátiletému zajetí, avšak to, co Daniel představuje, je porozumění, že těchto sedmdesát let představuje prorocké období od 11. září 2001 až k nedělnímu zákonu. Pro Daniela tato léta skončila při Kýrově dekretu, který v posledních dnech představuje nedělní zákon ve Spojených státech.
Shortly before the Sunday law, God’s people are awakened to the prophetic understanding represented by the symbolic seventy years. Those symbolic years began with Jehoiakim, who represents September 11, 2001, when, with the arrival of Islam of the third Woe, the mighty angel of Revelation eighteen, descended and announced the fall of Babylon. The fall of Babylon represents the second angel’s message, and on September 11, 2001, the second testing period began for those who ate the hidden book that was in the angel’s hand. That period, represented by the symbolic seventy years, continues through to the Sunday law.
Krátce před nedělním zákonem je Boží lid probuzen k prorockému porozumění, které je znázorněno symbolickými sedmdesáti lety. Tato symbolická léta začala s Jójakímem, který představuje 11. září 2001, kdy se s příchodem islámu třetího běda mocný anděl ze Zjevení osmnácté kapitoly snesl dolů a oznámil pád Babylóna. Pád Babylóna představuje poselství druhého anděla a 11. září 2001 začalo druhé období zkoušky pro ty, kteří jedli skrytou knihu, jež byla v ruce toho anděla. Toto období, znázorněné symbolickými sedmdesáti lety, pokračuje až k nedělnímu zákonu.
As the end draws near, as typified by Daniel in the first year of Darius, God’s people are awakened to the test of the image of the beast. They have previously understood some of the truths associated with the test of the image of the beast, but the portion they come to understand just before the end of the prophetic period of the second angel, has been hidden in darkness. As Daniel studied God’s prophetic Word, and then became aware of the significance of the seventy years, he was led to prayer, just as he had been led to prayer when he became aware of the life-or-death threat of Nebuchadnezzar concerning his image-dream. In Daniel chapter nine, as in Daniel chapter two, as Daniel prayed, he received prophetic light.
Jak se blíží konec, jak je to předobrazeno Danielem v prvním roce Darjávaše, Boží lid je probouzen ke zkoušce obrazu šelmy. Již dříve porozuměl některým pravdám spojeným se zkouškou obrazu šelmy, avšak ta část, jíž dochází k porozumění těsně před koncem prorockého období druhého anděla, byla skryta ve tmě. Když Daniel studoval Boží prorocké slovo a poté si uvědomil význam sedmdesáti let, byl veden k modlitbě, právě tak jako byl veden k modlitbě tehdy, když si uvědomil otázku života a smrti v souvislosti s Nabúkadnesarovou hrozbou ohledně jeho obrazového snu. V deváté kapitole Danielovy knihy, stejně jako ve druhé kapitole, Daniel při modlitbě přijal prorocké světlo.
Yea, whiles I was speaking in prayer, even the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, being caused to fly swiftly, touched me about the time of the evening oblation. And he informed me, and talked with me, and said, O Daniel, I am now come forth to give thee skill and understanding. Daniel 9:21, 22.
Ano, když jsem ještě mluvil v modlitbě, tu se mne dotkl muž Gabriel, kterého jsem viděl na počátku ve vidění, přilétaje rychle, v době večerní oběti. A poučil mne, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti dal dovednost a porozumění. Daniel 9,21.22.
The “skill and understanding” given to Daniel as he prayed aligns with his prayer in chapter two.
„Dovednost a rozumnost“, jež byly Danielovi dány, když se modlil, odpovídají jeho modlitbě ve druhé kapitole.
Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions: That they would desire mercies of the God of heaven concerning this secret; that Daniel and his fellows should not perish with the rest of the wise men of Babylon. Then was the secret revealed unto Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the God of heaven. Daniel 2:17–19.
Potom Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi, svým druhům, aby vyprošovali milosrdenství od Boha nebes ohledně tohoto tajemství, aby Daniel a jeho druhové nezahynuli s ostatními mudrci babylónskými. Tehdy bylo to tajemství zjeveno Danielovi v nočním vidění. I dobrořečil Daniel Bohu nebes. Daniel 2,17–19.
Line upon line, Daniel’s two prayers are the same prayer. Both are given during history that symbolically represents the visual test of the second angel, that transpires between September 11, 2001, and the soon-coming Sunday law. With the impending death threat of Nebuchadnezzar and the prophetic knowledge of both Jeremiah’s seventy years and the oath of Moses’ seven times, Daniel prays the Leviticus twenty-six prayer, while asking that God would reveal to him the final prophetic secret of Bible prophecy. The secret that John identifies as the Revelation of Jesus Christ.
Řádek za řádkem jsou Danielovy dvě modlitby touž modlitbou. Obě jsou dány v průběhu dějin, které symbolicky představují vizuální zkoušku druhého anděla a které se odehrávají mezi 11. zářím 2001 a brzy přicházejícím nedělním zákonem. Tváří v tvář hrozící smrti z ruky Nebúkadnesara a s prorockým poznáním jak Jeremjášových sedmdesáti let, tak přísahy o Mojžíšových sedmi časech se Daniel modlí modlitbu z Leviticu dvacáté šesté kapitoly a zároveň prosí, aby mu Bůh zjevil konečné prorocké tajemství biblického proroctví. To tajemství, které Jan označuje jako Zjevení Ježíše Krista.
In chapter nine, Daniel is located at the transition of two kingdoms. Babylon has just fallen to the Medes and Persians, for it is the first year of Darius, thus placing God’s people in the last days at the point of transition that was marked in the movement of the first angel and also the movement of the third angel.
V deváté kapitole se Daniel nachází v období přechodu mezi dvěma královstvími. Babylon právě padl do rukou Médů a Peršanů, neboť je to první rok vlády Dareia, a Boží lid je tak v posledních dnech postaven do bodu přechodu, který byl vyznačen v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla.
The Philadelphian Millerite movement transitioned unto Laodicea in 1856, and the Laodicean movement of Future for America, transitions to the Philadelphian movement at the end of the three and a half days of being dead in the street of Revelation chapter eleven. The test that was failed with the Philadelphian movement of the Millerites from 1856 until 1863, was in relation to the doctrine of the “seven times.”
Filadelfské milleritské hnutí přešlo roku 1856 do Laodiceje a laodicejské hnutí Future for America přechází na konci tří a půl dne mrtvého ležení na ulici ze Zjevení, kapitoly jedenácté, do filadelfského hnutí. Zkouška, v níž filadelfské hnutí milleritů v letech 1856 až 1863 neobstálo, se týkala učení o „sedmi časech“.
The test for the Laodicean movement of Future for America is in relation to the necessity of recognizing their scattered condition, and then entering into the Leviticus twenty-six prayer and experience. Daniel was at the transition time between Babylon and the Medo-Persian empires, and just before the end of the period of seventy years that is marked by the decree of Cyrus. The seventy years is the context for Daniel’s prayer, and the seventy years represents Moses’ “seven times.” Both of Daniel’s prayers align with the transition time that is marked by the “seven times” in the movement of the first angel, and also in the movement of the third angel.
Zkouška laodicejského hnutí Future for America spočívá ve vztahu k nezbytnosti rozpoznat svůj rozptýlený stav a poté vstoupit do modlitby a zkušenosti podle Leviticus dvacet šest. Daniel se nacházel v přechodném období mezi babylónskou a médo-perskou říší, těsně před koncem období sedmdesáti let, které je vyznačeno výnosem Kýra. Sedmdesát let tvoří kontext Danielovy modlitby a sedmdesát let představuje Mojžíšovo „sedmkrát“. Obě Danielovy modlitby se shodují s přechodným obdobím, které je v hnutí prvního anděla i v hnutí třetího anděla vyznačeno „sedmkrát“.
The “secret” which is revealed to Daniel is the revelation of Nebuchadnezzar’s image. The “secret” of Nebuchadnezzar’s image in the last days is that it represents eight kingdoms, not four. In the previous articles that are in the category, “The Eighth is of the Seven“, this truth has already been presented. Within that secret is the revelation of the point of transition when the eighth arrives, that is of the seven. The “secret” of the image of Nebuchadnezzar is the confirmation of the resurrection of the horn of true Protestantism and the horn of Republicanism. Both those resurrections identify that each horn is the eighth, but is of the seven; and the transition from the sixth unto the eighth of both horns takes place in the prophetic context of a test associated with Moses’ “seven times.” The transition takes place as represented by Daniel, just before the decree of Cyrus, which represents the Sunday law decree in the United States. Then at the Sunday law, in rapid movements, the deadly wound of the papacy is healed as the papacy becomes the eighth head that is of the seven, as it too, goes through a prophetic transition, as represented by Nebuchadnezzar’s image of Daniel chapter two.
„Tajemství“, které je Danielovi zjeveno, je zjevení Nebúkadnesarovy sochy. „Tajemstvím“ Nebúkadnesarovy sochy v posledních dnech je, že nepředstavuje čtyři království, nýbrž osm. V předchozích článcích, které jsou v kategorii „Osmý je ze sedmi“, již byla tato pravda představena. V rámci tohoto tajemství je obsaženo zjevení bodu přechodu, kdy přichází osmý, jenž je ze sedmi. „Tajemstvím“ Nebúkadnesarovy sochy je potvrzení vzkříšení rohu pravého protestantismu a rohu republikánství. Obojí toto vzkříšení ukazuje, že každý z těchto rohů je osmý, avšak ze sedmi; a přechod od šestého k osmému u obou rohů se odehrává v prorockém kontextu zkoušky spojené s Mojžíšovým „sedmkrát“. Tento přechod nastává, jak je znázorněno Danielem, těsně před výnosem Kýra, který představuje dekret nedělního zákona ve Spojených státech. Poté se při nedělním zákoně, v rychlých pohybech, zahojí smrtelná rána papežství, když se papežství stává osmou hlavou, jež je ze sedmi, a i ono tak prochází prorockým přechodem, jak je znázorněno Nebúkadnesarovou sochou ve druhé kapitole knihy Daniel.
Therefore Daniel went in unto Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise men of Babylon: he went and said thus unto him; Destroy not the wise men of Babylon: bring me in before the king, and I will shew unto the king the interpretation. Then Arioch brought in Daniel before the king in haste, and said thus unto him, I have found a man of the captives of Judah, that will make known unto the king the interpretation. The king answered and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Art thou able to make known unto me the dream which I have seen, and the interpretation thereof? Daniel 2:24–26.
Proto Daniel vešel k Arjokovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylonské mudrce; vešel k němu a řekl mu takto: Nehub babylonské mudrce; uveď mne před krále a já králi oznámím výklad. Potom Arjok v spěchu uvedl Daniela před krále a řekl mu takto: Našel jsem muže z judských zajatců, který králi oznámí výklad. Král odpověděl a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltešasar: Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem viděl, i jeho výklad? Daniel 2,24–26.
Once Daniel has been given the secret, both his names are referenced, identifying that he represents the covenant people, who in the last days have just transitioned into the Philadelphian movement of the one hundred and forty-four thousand. He manifests the character of God’s servant by asking that no one would be murdered due to their inability to understand the “secret.” His character is contrasted with Arioch, a servant of Nebuchadnezzar who seeks credit with the king for finding Daniel. Daniel then identifies the distinction between the true prophetic manifestation and that of the Babylonian wise men, when he answers Nebuchadnezzar’s question with a question, and then unlike Arioch, does not take advantage of his understanding of the “secret” to promote himself, but instead exalts the God of heaven.
Jakmile bylo Danielovi zjeveno tajemství, jsou uvedena obě jeho jména, čímž je označeno, že představuje lid smlouvy, který v posledních dnech právě přešel do filadelfského hnutí sto čtyřiceti čtyř tisíc. Projevuje povahu Božího služebníka tím, že žádá, aby nikdo nebyl usmrcen pro svou neschopnost porozumět „tajemství“. Jeho charakter je postaven do protikladu k Ariochovi, služebníku Nebúkadnesara, který hledá u krále uznání za to, že nalezl Daniela. Daniel pak vyznačuje rozdíl mezi pravým prorockým projevem a projevem babylónských mudrců, když na Nebúkadnesarovu otázku odpovídá otázkou, a poté na rozdíl od Ariocha nevyužívá své porozumění „tajemství“ k vlastnímu vyvýšení, nýbrž vyvyšuje Boha nebes.
Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king hath demanded cannot the wise men, the astrologers, the magicians, the soothsayers, shew unto the king; But there is a God in heaven that revealeth secrets, and maketh known to the king Nebuchadnezzar what shall be in the latter days. Thy dream, and the visions of thy head upon thy bed, are these. Daniel 2:27, 28.
Daniel odpověděl před králem a řekl: Tajemství, které král žádá, nemohou králi oznámit mudrci, hvězdáři, mágové ani věštci; ale je Bůh na nebi, který zjevuje tajemství a oznamuje králi Nebúkadnesarovi, co se stane v posledních dnech. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém loži jsou tato. Daniel 2,27.28.
Daniel starts his presentation of the “secret,” by identifying it as a “secret” that explains what shall be in the latter days. The secret of the hidden history of the seven thunders identifies what shall be in the latter days. Nebuchadnezzar’s image is an element of the latter-day secret that is unsealed just before probation closes. It is revealed just before probation closes in the transition time when both horns of the earth beast become the eighth that is of the seven, as represented by Daniel in the first year of Darius.
Daniel začíná své předložení „tajemství“ tím, že je označuje jako „tajemství“, které vysvětluje, co se stane v posledních dnech. Tajemství skrytých dějin sedmi hromů určuje, co bude v posledních dnech. Nebúkadnesarova socha je prvkem tajemství posledních dnů, které je odpečetěno těsně před uzavřením doby milosti. Je zjeveno těsně před uzavřením doby milosti v čase přechodu, kdy se oba rohy šelmy ze země stávají osmým, jenž je z těch sedmi, jak to Daniel představuje v prvním roce Dareia.
As for thee, O king, thy thoughts came into thy mind upon thy bed, what should come to pass hereafter: and he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass. But as for me, this secret is not revealed to me for any wisdom that I have more than any living, but for their sakes that shall make known the interpretation to the king, and that thou mightest know the thoughts of thy heart. Daniel 2:29, 30.
Ty pak, králi, na svém loži jsi ve svých myšlenkách uvažoval o tom, co se stane v budoucnu; a ten, který zjevuje tajemství, ti oznámil, co se stane. Pokud jde o mne, toto tajemství mi nebylo zjeveno pro nějakou moudrost, kterou bych měl více než kdokoli živý, nýbrž proto, aby králi vyložili ten výklad a abys poznal myšlenky svého srdce. Daniel 2,29.30.
Daniel establishes the truth with a second witness to the fact that Nebuchadnezzar’s dream is about the latter days, when he says, “he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass,” “hereafter.” Then Daniel identifies that the secret was not given for him, or because he had any superior wisdom than any other human being, but that the “secret” was given to Nebuchadnezzar “for their sakes that shall make known the interpretation.” The “secret” was given for those who would present the “interpretation” of the dream to the spiritual king of Babylon in the last days. The secret was specifically given for the one hundred and forty-four thousand, for the “secret” is for those in the last days that proclaim the final fall of Babylon. Then Daniel reveals the image-dream that had been hidden in darkness, and that produced the life-or-death test.
Daniel druhým svědectvím potvrzuje pravdu, že Nebúkadnesarův sen se týká posledních dnů, když říká: „ten, jenž zjevuje tajemství, ti oznámil, co se stane“ „v budoucích dnech“. Potom Daniel uvádí, že tajemství mu nebylo dáno kvůli němu samému ani proto, že by měl větší moudrost než kterýkoli jiný člověk, nýbrž že „tajemství“ bylo dáno Nebúkadnesarovi „pro ty, kteří vyloží ten výklad“. „Tajemství“ bylo dáno pro ty, kteří by v posledních dnech předložili „výklad“ snu duchovnímu králi Babylóna. Tajemství bylo výslovně dáno pro sto čtyřicet čtyři tisíc, neboť „tajemství“ je pro ty, kteří v posledních dnech hlásají konečný pád Babylóna. Poté Daniel zjevuje sen o soše, který byl skryt ve tmě a který vyvolal zkoušku života nebo smrti.
Thou, O king, sawest, and behold a great image. This great image, whose brightness was excellent, stood before thee; and the form thereof was terrible. This image’s head was of fine gold, his breast and his arms of silver, his belly and his thighs of brass, His legs of iron, his feet part of iron and part of clay. Thou sawest till that a stone was cut out without hands, which smote the image upon his feet that were of iron and clay, and brake them to pieces. Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold, broken to pieces together, and became like the chaff of the summer threshingfloors; and the wind carried them away, that no place was found for them: and the stone that smote the image became a great mountain, and filled the whole earth. This is the dream; and we will tell the interpretation thereof before the king. Daniel 2:31–36.
Ty, králi, jsi viděl, a hle, veliký obraz. Tento veliký obraz, jehož lesk byl znamenitý, stál před tebou; a jeho vzhled byl strašný. Hlava toho obrazu byla z ryzího zlata, jeho prsa a jeho paže ze stříbra, jeho břicho a jeho bedra z mědi, jeho nohy ze železa, jeho chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Viděl jsi, až byl bez rukou odťat kámen, který udeřil obraz do jeho chodidel, jež byla ze železa a z hlíny, a rozdrtil je. Tehdy bylo železo, hlína, měď, stříbro i zlato spolu rozdrceno a stalo se jako plevy letních humen; a vítr je odnesl, takže pro ně nebylo nalezeno místa. Kámen pak, který udeřil obraz, se stal velikou horou a naplnil celou zemi. To jest ten sen; a jeho výklad povíme před králem. Daniel 2,31–36.
Nebuchadnezzar’s dream identified the kingdoms of Bible prophecy from his time until the last days, when the one hundred and forty-four thousand, represented by Daniel in his presentation to Nebuchadnezzar, and by the stone that was cut out without hands, that destroy the earthly kingdoms represented in the image, which then becomes a mountain that fills the whole earth. The dream was about the latter days, at the prophetic transition point when the one hundred and forty-four thousand have the last prophetic secret revealed unto them.
Nebúkadnesarův sen určil království biblického proroctví od jeho doby až do posledních dnů, kdy sto čtyřicet čtyři tisíc, představovaných Danielem při jeho předstoupení před Nebúkadnesara a kamenem, který byl odťat bez rukou a jenž ničí pozemská království znázorněná sochou, načež se sám stává horou, která naplňuje celou zemi. Sen se týkal posledních dnů, totiž onoho prorockého přechodového bodu, kdy je sto čtyřiceti čtyřem tisícům zjeveno poslední prorocké tajemství.
As the ensign of the true Protestant horn, they then carry the message of the third angel to a dying world. That message swells to a loud cry at the Sunday law in the United States, when the mark of the beast is enforced. Before that decree, those represented by Daniel in the latter days, are to be confronted by the image of the beast test. That test is a visual test, and requires that the movements that produce the Sunday law decree be seen by those represented by Daniel. They are tested to find out if they have chosen the divine methodology which allows them to see the image test that is hidden in darkness. Their test involves personal humiliation and confession. It involves an acknowledgment that Daniel was given understanding in dreams and visions, for if they refuse to hear Daniel’s voice crying in the wilderness, it is as those who in Christ’s days rejected the message of John the Baptist.
Jako korouhev pravého protestantského rohu pak nesou poselství třetího anděla hynoucímu světu. Toto poselství zesílí v mocné volání při nedělním zákoně ve Spojených státech, když bude vynucováno znamení šelmy. Před tímto výnosem mají být ti, které v posledních dnech představuje Daniel, postaveni tváří v tvář zkoušce obrazu šelmy. Tato zkouška je zkouškou zrakovou a vyžaduje, aby ti, které představuje Daniel, viděli pohyby, jež vedou k vydání výnosu o nedělním zákoně. Jsou zkoušeni, aby se ukázalo, zda si zvolili božskou metodologii, která jim umožňuje spatřit zkoušku obrazu skrytou ve tmě. Jejich zkouška zahrnuje osobní pokoření a vyznání. Zahrnuje uznání, že Danielovi bylo dáno porozumění ve snech a viděních; neboť odmítají-li slyšet Danielův hlas volající na poušti, je to jako u těch, kdo ve dnech Kristových odmítli poselství Jana Křtitele.
Sister White informs us that the books of Daniel and Revelation complement each other, and the word “complement” which she uses means to bring to perfection. At the end of July, 2023, the Lion of the tribe of Judah began unsealing the Revelation of Jesus Christ as He had promised to do just before probation closed. In doing so, He identified biblical truths that had previously been correctly understood, but that now were to be understood in the setting of the last days.
Sestra Whiteová nás informuje, že knihy Daniel a Zjevení se navzájem doplňují, a slovo „doplňují“, které používá, znamená přivádět k dokonalosti. Na konci července 2023 začal Lev z pokolení Judova odpečeťovat Zjevení Ježíše Krista, jak zaslíbil, že učiní těsně před uzavřením doby milosti. Tím označil biblické pravdy, jimž bylo dříve správně rozuměno, avšak nyní mají být chápány v rámci posledních dnů.
One of those truths is the two witnesses of Revelation eleven. Another is the history that is the perfect fulfillment of the “seven thunders” of Revelation ten. He has brought forth truths from the sacred reform lines that speak to the disappointment of July 18, 2020. He has used the four waymarks that are in each of the sacred reform lines, that illustrate the history of the empowerment of the first message until the judgment, in a fashion that heretofore was never recognized. Daniel chapter two brings many of these concepts to perfection, though these profound truths are hidden in darkness to those who refuse to eat the methodology identified as Alpha and Omega.
Jednou z těchto pravd jsou dva svědkové ze Zjevení jedenácté kapitoly. Další je dějinný průběh, jenž je dokonalým naplněním „sedmi hromů“ ze Zjevení desáté kapitoly. Vyvedl pravdy z posvátných reformních linií, které hovoří o zklamání z 18. července 2020. Použil čtyři mezníky, jež se nacházejí v každé z posvátných reformních linií a které znázorňují dějiny zmocnění prvního poselství až po soud, způsobem, který dosud nebyl nikdy rozpoznán. Druhá kapitola knihy Daniel přivádí mnohé z těchto konceptů k dokonalosti, ačkoli tyto hluboké pravdy zůstávají skryty v temnotě těm, kdo odmítají přijímat metodologii označenou jako Alfa a Omega.
In closing out this study of Daniel chapter two, we will summarize and connect some of the truths and waymarks that are brought to perfection by Daniel chapter two. In doing so, we are identifying that the secret that was revealed to Daniel in the night vision represents these very truths.
Na závěr tohoto studia druhé kapitoly knihy Daniel shrneme a propojíme některé z pravd a mezníků, které jsou ve druhé kapitole knihy Daniel přivedeny k dokonalosti. Tímto ukazujeme, že tajemství, které bylo Danielovi zjeveno v nočním vidění, představuje právě tyto pravdy.
We will set forth the summary and conclusion in the next article.
Shrnutí a závěr předložíme v příštím článku.
“The Lord has His appointed agencies to meet men in their errors and backslidings. His messengers are sent to bear a plain testimony to arouse them from their sleepy condition and to open the precious words of life, the Holy Scriptures, to their understanding. These men are not to be preachers merely, but ministers, light bearers, faithful watchmen, who will see the threatened danger and warn the people. They must resemble Christ in their earnest zeal, in their thoughtful tact, in their personal efforts—in short, in all their ministry. They are to have a vital connection with God, and are to become so familiar with the prophecies and the practical lessons of the Old and the New Testament that they may bring from the treasure house of God’s word things new and old.” Testimonies, volume 5, 251.
„Pán má své ustanovené prostředky, aby se setkával s lidmi v jejich bludech a odpadnutích. Jeho poslové jsou posíláni, aby vydávali přímé svědectví, probouzeli je z jejich ospalého stavu a otevírali jejich porozumění vzácným slovům života, svatým Písmům. Tito muži nemají být pouze kazateli, nýbrž služebníky, nositeli světla, věrnými strážnými, kteří uvidí hrozící nebezpečí a budou varovat lid. Musejí se podobat Kristu ve své horlivé opravdovosti, v uvážlivém taktu, v osobním úsilí — zkrátka v celé své službě. Mají mít živé spojení s Bohem a mají se natolik obeznámit s proroctvími i s praktickými poučeními Starého i Nového zákona, aby mohli z pokladnice Božího slova vynášet věci nové i staré.“ Testimonies, svazek 5, 251.