The book The Keys of This Blood: The Struggle for World Dominion Between Pope John Paul II, Mikhail Gorbachev, and the Capitalist West, was written by Malachi Martin, and it was first published in 1990. Martin examines the role of Pope John Paul II as a transformative figure in global politics and diplomacy during the latter half of the 20th century. He discusses the Pope’s role in the collapse of Communism in Eastern Europe. The book presents a Catholic perspective of the dynamics that brought about the fulfillment of verse forty of Daniel eleven, at the time of the end in 1989.
Knihu The Keys of This Blood: The Struggle for World Dominion Between Pope John Paul II, Mikhail Gorbachev, and the Capitalist West napsal Malachi Martin a poprvé vyšla roku 1990. Martin zkoumá úlohu papeže Jana Pavla II. jako přetvářející osobnosti v globální politice a diplomacii během druhé poloviny 20. století. Pojednává o papežově úloze při pádu komunismu ve východní Evropě. Kniha předkládá katolický pohled na dynamiku, která v roce 1989, v čase konce, přivedla k naplnění čtyřicátý verš jedenácté kapitoly knihy Daniel.
Martin analyzes the internal dynamics of the Soviet Union under the leadership of Mikhail Gorbachev, particularly focusing on Gorbachev’s policies of “glasnost” (openness) and “perestroika” (restructuring). He discusses the challenges facing the Soviet Union and Gorbachev’s attempts to reform the Communist system. He explores the geopolitical tensions and power struggles between the Soviet Union (the king of the south—the dragon), the Catholic Church (the king of the north—the beast), and what he calls the capitalist West (the king of the north’s proxy army—the false prophet). He discusses the ideological conflicts, espionage, and covert operations that characterized the Cold War era and examines the efforts of various actors to shape the future of the world.
Martin analyzuje vnitřní dynamiku Sovětského svazu pod vedením Michaila Gorbačova, přičemž se zvláště zaměřuje na Gorbačovovu politiku „glasnosti“ (otevřenosti) a „perestrojky“ (přestavby). Pojednává o problémech, jimž Sovětský svaz čelil, a o Gorbačovových pokusech reformovat komunistický systém. Zkoumá geopolitická napětí a mocenské zápasy mezi Sovětským svazem (králem jihu — drakem), katolickou církví (králem severu — šelmou) a tím, co nazývá kapitalistickým Západem (zástupnou armádou krále severu — falešným prorokem). Pojednává o ideologických konfliktech, špionáži a tajných operacích, které charakterizovaly období studené války, a zkoumá úsilí různých aktérů utvářet budoucnost světa.
Martin emphasizes the significance of Catholicism as a force in global politics and diplomacy. He argues that the Catholic Church, under the leadership of Pope John Paul II, played a pivotal role in shaping the course of history during this period and influencing the outcome of the Cold War. He places John Pauls’ influence in the context of the Marian apparitions at Fatima, Portugal, and identifies the influence of Fatima upon global events and the Catholic Church’s role in shaping the course of history. Martin suggests that the events at Fatima hold significant prophetic and geopolitical implications, particularly in the context of the Cold War era.
Martin zdůrazňuje význam katolicismu jako síly v globální politice a diplomacii. Tvrdí, že katolická církev pod vedením papeže Jana Pavla II. sehrála v tomto období klíčovou úlohu při utváření běhu dějin a při ovlivnění výsledku studené války. Vliv Jana Pavla zasazuje do kontextu mariánských zjevení ve Fatimě v Portugalsku a poukazuje na vliv Fatimy na světové události i na úlohu katolické církve při utváření běhu dějin. Martin naznačuje, že události ve Fatimě mají závažné prorocké a geopolitické důsledky, zejména v kontextu éry studené války.
Martin explores the three secrets of Fatima, which were allegedly revealed by the Virgin Mary to three young shepherd children in Fatima in 1917. He suggests that the third secret, which was initially kept secret by the Vatican and only revealed in 2000, contained apocalyptic warnings about the future of the Catholic Church and the world. Martin argues that the events at Fatima, including the apparitions and the messages conveyed by the Virgin Mary, had significant implications for global politics and the struggle between communism and capitalism during the Cold War era.
Martin zkoumá tři fatimská tajemství, která měla být údajně zjevena Pannou Marií třem mladým pastýřským dětem ve Fatimě roku 1917. Naznačuje, že třetí tajemství, jež bylo zpočátku Vatikánem utajováno a odhaleno teprve v roce 2000, obsahovalo apokalyptická varování týkající se budoucnosti katolické církve a světa. Martin tvrdí, že události ve Fatimě, včetně zjevení a poselství předaných Pannou Marií, měly zásadní důsledky pro světovou politiku a pro zápas mezi komunismem a kapitalismem v období studené války.
Martin highlights the role of Pope John Paul II as a key figure in the fulfillment of the prophecies of Fatima. He suggests that John Paul II saw himself as the “bishop in white” mentioned in the third secret of Fatima and that he viewed his papacy as a mission to confront the forces of evil and promote spiritual renewal within the Catholic Church and society at large.
Martin zdůrazňuje úlohu papeže Jana Pavla II. jako klíčové postavy při naplnění fatimských proroctví. Naznačuje, že Jan Pavel II. se považoval za „biskupa v bílém“, o němž se hovoří ve třetím fatimském tajemství, a že svůj pontifikát chápal jako poslání postavit se silám zla a podporovat duchovní obnovu v katolické církvi i v celé společnosti.
Martin suggests that the messages of Fatima emphasized the importance of spiritual warfare and the need for the Catholic Church to confront the forces of evil, both within and outside the Church. He argues that the events at Fatima provided a spiritual and moral framework for understanding and addressing the challenges facing humanity in the modern world. The Fatima messages represent the satanic message which conditions Catholicism to accept Satan as Christ, when he “personates” Christ at the soon coming Sunday law.
Martin naznačuje, že fatimská poselství zdůrazňovala význam duchovního boje a potřebu, aby se katolická církev postavila silám zla jak uvnitř církve, tak i mimo ni. Tvrdí, že události ve Fatimě poskytly duchovní a mravní rámec pro porozumění výzvám, jimž lidstvo čelí v moderním světě, a pro jejich řešení. Fatimská poselství představují satanské poselství, které podmiňuje katolicismus, aby přijal satana jako Krista, když „se vydává“ za Krista při brzy přicházejícím nedělním zákoně.
“Satan will work miracles to deceive those who dwell upon the earth. Spiritualism will do its work by causing the dead to be personated. Those religious bodies who refuse to hear God’s messages of warning will be under strong deception, and will unite with the civil power to persecute the saints. The Protestant churches will unite with the papal power in persecuting the commandment-keeping people of God. This is that power which constitutes the great system of persecution which will exercise spiritual tyranny over the consciences of men.
„Satan bude činit zázraky, aby oklamal ty, kteří přebývají na zemi. Spiritualismus bude působit tím, že budou zosobňováni mrtví. Ta náboženská tělesa, která odmítají slyšet Boží poselství výstrahy, budou podléhat mocnému klamu a spojí se s občanskou mocí, aby pronásledovala svaté. Protestantské církve se spojí s papežskou mocí v pronásledování Božího lidu, který zachovává přikázání. To je ta moc, která tvoří velký systém pronásledování, jenž bude vykonávat duchovní tyranii nad svědomím lidí.“
“‘He had two horns like a lamb, and he spake as a dragon.’ Though professing to be followers of the Lamb of God, men become imbued with the spirit of the dragon. They profess to be meek and humble but they speak and legislate with the spirit of Satan, showing by their actions that they are the opposite of what they profess to be. This lamb-like power unites with the dragon in making war upon those who keep the commandments of God and have the testimony of Jesus Christ. And Satan unites with Protestants and papists, acting in consort with them as the god of this world, dictating to men as if they were the subjects of his kingdom, to be handled and governed and controlled as he pleases.
„Měl dva rohy podobné beránčím a mluvil jako drak.“ Ačkoli se lidé hlásí k tomu, že jsou následovníky Beránka Božího, bývají proniknuti duchem draka. Prohlašují o sobě, že jsou tiší a pokorní, avšak mluví a vydávají zákony v duchu satana, a svými činy ukazují, že jsou opakem toho, za co se vydávají. Tato beránku podobná mocnost se spojuje s drakem, aby vedla válku proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a mají svědectví Ježíše Krista. A satan se spojuje s protestanty i papeženci a jedná s nimi ve shodě jako bůh tohoto světa; lidem přikazuje, jako by byli poddanými jeho království, aby s nimi nakládal, vládl jim a ovládal je podle své libosti.
“If men will not agree to trample underfoot the commandments of God, the spirit of the dragon is revealed. They are imprisoned, brought before councils, and fined. ‘He causeth all, both small and great, rich and poor, free and bond, to receive a mark in their right hand, or in their foreheads’ [Revelation 13:16]. ‘He had power to give life unto the image of the beast, that the image of the beast should both speak, and cause that as many as would not worship the image of the beast should be killed’ [verse 15]. Thus Satan usurps the prerogatives of Jehovah. The man of sin sits in the seat of God, proclaiming himself to be God, and acting above God.” Manuscript Releases, volume 14, 162.
„Jestliže lidé nebudou souhlasit s tím, aby pošlapávali Boží přikázání, zjevuje se duch draka. Jsou uvězňováni, předváděni před rady a pokutováni. ‚A působí, aby všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci, přijali znamení na svou pravou ruku nebo na svá čela‘ [Zjevení 13,16]. ‚A bylo jí dáno, aby vdechla život obrazu té šelmy, aby obraz té šelmy i mluvil a způsobil, aby byli usmrceni všichni, kdo se nebudou klanět obrazu té šelmy‘ [verš 15]. Tak si satan přisvojuje výsady Jehovy. Člověk hříchu zasedá na Božím místě, prohlašuje se za Boha a jedná nad Bohem.“ Manuscript Releases, svazek 14, 162.
Antichrist is a symbol of both the pope of Rome, and Satan, for the pope of Rome is Satan’s earthly representative. “Thus Satan usurps the prerogatives of Jehovah. The man of sin sits in the seat of God, proclaiming himself to be God, and acting above God.” Satan intends to so control the world when he takes control that he will dictate “to men as if they were the subjects of his kingdom, to be handled and governed and controlled as he pleases.” In order to have a religious throne to rule from He created the Catholic Church, and in order to have a political throne to rule from he created the United Nations.
Antikrist je symbolem jak římského papeže, tak i satana, neboť římský papež je satanovým pozemským zástupcem. „Tak si satan přivlastňuje výsady Jehovy. Člověk hříchu sedí na místě Božím, prohlašuje se za Boha a jedná nad Bohem.“ Satan zamýšlí ovládnout svět natolik, až se ujme vlády, že bude lidem diktovat „jako by byli poddanými jeho království, s nimiž má být nakládáno, jimž má být vládnuto a kteří mají být ovládáni, jak se mu zlíbí“. Aby měl náboženský trůn, z něhož by vládl, vytvořil katolickou církev, a aby měl politický trůn, z něhož by vládl, vytvořil Organizaci spojených národů.
“This compromise between paganism and Christianity resulted in the development of ‘the man of sin’ foretold in prophecy as opposing and exalting himself above God. That gigantic system of false religion is a masterpiece of Satan’s power—a monument of his efforts to seat himself upon the throne to rule the earth according to his will.” The Great Controversy, 50.
„Tento kompromis mezi pohanstvím a křesťanstvím vedl k rozvoji ‚člověka hříchu‘, o němž proroctví předpovědělo, že se staví proti Bohu a povyšuje se nad Boha. Tento gigantický systém falešného náboženství je mistrovským dílem satanovy moci — památníkem jeho úsilí usednout na trůn, aby vládl zemi podle své vůle.“ Velké drama věků, 50.
The miracle of Fatima, and its satanic prophecy is what Satan has employed to prepare a prophetic setting that allows Catholicism to quickly surrender their church into His control, when he appears, and personates Christ. His personation of Christ begins at the soon coming Sunday law, represented in verse sixteen, verse twenty-two, verse thirty-one and verse forty-one of Daniel chapter eleven.
Zázrak ve Fatimě a jeho satanské proroctví jsou tím, čeho Satan použil k vytvoření prorockého rámce, jenž katolicismu umožní rychle vydat svou církev pod jeho kontrolu, až se objeví a bude se vydávat za Krista. Jeho vydávání se za Krista začíná brzy přicházejícím nedělním zákonem, znázorněným ve verši šestnáctém, ve verši dvacátém druhém, ve verši třicátém prvním a ve verši čtyřicátém prvním 11. kapitoly knihy Daniel.
“By the decree enforcing the institution of the Papacy in violation of the law of God, our nation will disconnect herself fully from righteousness. When Protestantism shall stretch her hand across the gulf to grasp the hand of the Roman power, when she shall reach over the abyss to clasp hands with Spiritualism, when, under the influence of this threefold union, our country shall repudiate every principle of its Constitution as a Protestant and republican government, and shall make provision for the propagation of papal falsehoods and delusions, then we may know that the time has come for the marvelous working of Satan and that the end is near.” Testimonies, volume 5, 451.
„Výnosem, jímž bude vynucováno ustanovení papežství v rozporu se zákonem Božím, se náš národ zcela odpojí od spravedlnosti. Až protestantismus vztáhne svou ruku přes propast, aby uchopil ruku římské moci, až se natáhne přes bezednou hlubinu, aby si podal ruku se spiritismem, až pod vlivem tohoto trojího spojení naše země zavrhne každou zásadu své Ústavy jakožto protestantské a republikánské vlády a učiní opatření pro šíření papežských lží a bludů, tehdy budeme moci vědět, že nastal čas podivuhodného působení satana a že konec je blízko.“ Testimonies, svazek 5, 451.
At the Sunday law in the United States, the “time has come for the marvelous working of Satan.” In Revelation chapter thirteen, verse eleven, the United States “speaks” as a dragon, and then in verse thirteen, which is simply identifying what happens when the United States “speaks,” by passing the Sunday law, Satan appears to call fire down out of heaven.
Při nedělním zákoně ve Spojených státech „nastal čas pro podivuhodné působení satana“. Ve 13. kapitole Zjevení, verši 11, Spojené státy „mluví“ jako drak, a pak ve verši 13, který pouze označuje, co se stane, když Spojené státy „mluví“ tím, že přijmou nedělní zákon, se satan zjevuje, jako by svolával oheň z nebe.
“Servants of God, with their faces lighted up and shining with holy consecration, will hasten from place to place to proclaim the message from heaven. By thousands of voices, all over the earth, the warning will be given. Miracles will be wrought, the sick will be healed, and signs and wonders will follow the believers. Satan also works, with lying wonders, even bringing down fire from heaven in the sight of men. Revelation 13:13. Thus the inhabitants of the earth will be brought to take their stand.” The Great Controversy, 611, 612.
„Služebníci Boží, s tvářemi rozzářenými a zářícími svatým posvěcením, budou spěchat z místa na místo, aby hlásali poselství z nebe. Tisíci hlasů po celé zemi bude zaznívat výstraha. Budou se dít zázraky, nemocní budou uzdravováni a věřící budou provázet znamení a divy. Také satan působí lživými zázraky, ano, před zraky lidí svádí i oheň z nebe. Zjevení 13,13. Tak budou obyvatelé země přivedeni k tomu, aby zaujali své stanovisko.“ Velké drama věků, 611, 612.
The messages of Fatima were confirmed by a miracle that was testified to by the atheistic government newspapers that attended the event in order to refute the claims that had been made about the so-called Virgin Mary visiting the three children on the thirteenth day of the month from May until the miracle on October 13, 1917. Every atheistic news organization that was at Fatima at the time of the miracle confirmed the event. It was a genuine miracle (of Satan).
Poselství Fatimy byla potvrzena zázrakem, o němž vydaly svědectví ateistické vládní noviny, které se události zúčastnily, aby vyvrátily tvrzení, jež byla vznášena o tom, že takzvaná Panna Maria navštěvovala tři děti třináctého dne v měsíci od května až do zázraku 13. října 1917. Každá ateistická zpravodajská organizace, která byla ve Fatimě v době zázraku přítomna, tuto událost potvrdila. Byl to skutečný zázrak (Satana).
As Malachi Martin identified in his book, Pope John Paul was guided by his devotion to Mary of Fatima. The secret prophecy of Fatima, that was not revealed until the year 2000, was of course a satanic prophecy, but in the last days Jesus repeats the first days. The oldest book in the Bible, the first book that Moses wrote is the book of Job, and it identifies that Job, who represents the one hundred and forty-four thousand, for all the prophecies are fulfilled most perfectly in the last days. Satan, in the story of Job, is allowed to bring death and destruction upon Job, for the purpose of testing Job. The miracles that Satan is allowed to accomplish in the last days, are genuine miracles. They are satanic miracles, but God has allowed Satan to accomplish his crowning act, for the same purpose that he allowed Satan to test Job.
Jak Malachi Martin uvedl ve své knize, papež Jan Pavel byl veden svou oddaností k Marii z Fatimy. Tajné proroctví z Fatimy, které nebylo zjeveno až do roku 2000, bylo ovšem satanským proroctvím, avšak v posledních dnech Ježíš opakuje první dny. Nejstarší knihou v Bibli, první knihou, kterou Mojžíš napsal, je kniha Jób, a ta ukazuje, že Jób, který představuje sto čtyřicet čtyři tisíc, neboť všechna proroctví se v posledních dnech naplňují nejdokonaleji. Satanovi je v příběhu o Jóbovi dovoleno přivést na Jóba smrt a zkázu za účelem jeho vyzkoušení. Zázraky, které je Satanovi dovoleno vykonat v posledních dnech, jsou skutečnými zázraky. Jsou to satanské zázraky, ale Bůh dovolil Satanovi vykonat jeho vrcholný čin ze stejného důvodu, z jakého dovolil Satanovi zkoušet Jóba.
“Many endeavor to account for spiritual manifestations by attributing them wholly to fraud and sleight of hand on the part of the medium. But while it is true that the results of trickery have often been palmed off as genuine manifestations, there have been, also, marked exhibitions of supernatural power. The mysterious rapping with which modern spiritualism began was not the result of human trickery or cunning, but was the direct work of evil angels, who thus introduced one of the most successful of soul-destroying delusions. Many will be ensnared through the belief that spiritualism is a merely human imposture; when brought face to face with manifestations which they cannot but regard as supernatural, they will be deceived, and will be led to accept them as the great power of God.
„Mnozí se pokoušejí vysvětlit duchovní projevy tím, že je zcela připisují podvodu a obratnosti rukou ze strany média. Avšak ačkoli je pravda, že výsledky klamu byly často vydávány za pravé projevy, vyskytly se také zjevné ukázky nadpřirozené moci. Tajemné klepání, jímž začal moderní spiritualismus, nebylo výsledkem lidského podvodu ani úskočnosti, nýbrž přímým dílem zlých andělů, kteří tak uvedli jednu z nejúspěšnějších duši hubících bludů. Mnozí budou polapeni vírou, že spiritualismus je pouze lidským podvodem; když budou postaveni tváří v tvář projevům, které nebudou moci neuznat za nadpřirozené, budou svedeni a přivedeni k tomu, aby je přijali jako velikou moc Boží.“
“These persons overlook the testimony of the Scriptures concerning the wonders wrought by Satan and his agents. It was by satanic aid that Pharaoh’s magicians were enabled to counterfeit the work of God. Paul testifies that before the second advent of Christ there will be similar manifestations of satanic power. The coming of the Lord is to be preceded by ‘the working of Satan with all power and signs and lying wonders, and with all deceivableness of unrighteousness.’ 2 Thessalonians 2:9,10. And the apostle John, describing the miracle-working power that will be manifested in the last days, declares: ‘He doeth great wonders, so that he maketh fire come down from heaven on the earth in the sight of men, and deceiveth them that dwell on the earth by the means of those miracles which he had power to do.’ Revelation 13:13, 14. No mere impostures are here foretold. Men are deceived by the miracles which Satan’s agents have power to do, not which they pretend to do.” The Great Controversy, 553.
„Tito lidé přehlížejí svědectví Písem o divech působených satanem a jeho nástroji. Bylo to s pomocí satana, že faraónovi kouzelníci byli uschopněni napodobit dílo Boží. Pavel dosvědčuje, že před druhým příchodem Krista se objeví podobné projevy satanovy moci. Příchod Páně má být předcházen ‚působením satanovým se vší mocí, znameními a lživými zázraky a se vším klamem nepravosti‘. 2 Tesalonickým 2,9.10. A apoštol Jan, popisuje moc činící zázraky, která se projeví v posledních dnech, prohlašuje: ‚A činí veliká znamení, takže i oheň dává sestupovati s nebe na zemi před lidmi. A svádí obyvatele země těmi zázraky, kteréž mu bylo dáno činiti.‘ Zjevení 13,13.14. Nejsou zde předpověděny pouhé podvody. Lidé jsou klamáni zázraky, které mají satanovi nástroje moc činit, nikoli těmi, které jen předstírají.“ Velký spor věků, 553.
The messages of Fatima in Malachi Martin’s book are represented as the prophetic structure of Catholicism in the last days, in relation to an internal struggle within the church, that can be represented as either the good pope versus the bad pope, or the conservative pope versus the liberal pope. The conservative, and according to Martin’s reading of the miracle, the good pope, bases his understanding upon the First Vatican Council, also known as Vatican I, which took place from December 8, 1869 to July 20, 1870, convened by Pope Pius IX and primarily focused on defining the dogma of papal infallibility and addressing various theological and doctrinal issues facing the Catholic Church at the time. The Second Vatican Council, commonly known as Vatican II, was held much later, from October 11, 1962 to December 8, 1965. It was convened by Pope John XXIII and continued by Pope Paul VI after John XXIII’s death.
Poselství Fatimy jsou v knize Malachiho Martina představena jako prorocká struktura katolicismu v posledních dnech ve vztahu k vnitřnímu zápasu uvnitř církve, který lze vyjádřit buď jako střet dobrého papeže proti špatnému papeži, anebo konzervativního papeže proti liberálnímu papeži. Konzervativní papež, a podle Martinova výkladu zázraku také dobrý papež, zakládá své chápání na Prvním vatikánském koncilu, známém též jako Vaticanum I, který se konal od 8. prosince 1869 do 20. července 1870, byl svolán papežem Piem IX. a zaměřoval se především na vymezení dogmatu o papežské neomylnosti a na řešení různých teologických a doktrinálních otázek, jimž tehdy Katolická církev čelila. Druhý vatikánský koncil, obecně známý jako Vaticanum II, se konal mnohem později, od 11. října 1962 do 8. prosince 1965. Byl svolán papežem Janem XXIII. a po smrti Jana XXIII. v něm pokračoval papež Pavel VI.
The last days of Catholicism, as Martin expressed it, identifies the struggle between the infallibility and primacy of the church of Rome as set forth in Vatican I, versus the liberalism that is currently on display by Francis the woke-pope, and represented in the documents of Vatican II. Martin suggests that within the struggle for these two approaches of controlling the church, the third world war breaks out, and Jesus returns, comes down to earth and places his blessing upon the good pope and takes the throne of the Catholic church.
Poslední dny katolicismu, jak to vyjádřil Martin, ztotožňují zápas mezi neomylností a primátem římské církve, jak byly vymezeny na Prvním vatikánském koncilu, s liberalismem, který je v současnosti předváděn Františkem, „woke-papežem“, a zastoupen v dokumentech Druhého vatikánského koncilu. Martin naznačuje, že uprostřed zápasu těchto dvou přístupů k ovládání církve propukne třetí světová válka a Ježíš se vrátí, sestoupí na zem, vloží své požehnání na dobrého papeže a ujme se trůnu katolické církve.
In verses thirteen through fifteen, of Daniel eleven, the history that immediately precedes the Sunday law of verse sixteen, describes the third and final battle of the proxy wars. It is the battle that follows Putin’s victory in verses eleven and twelve, but in the middle of those three verses, verse fourteen identifies when Catholicism enters into the history of the last days.
Ve verších třináct až patnáct jedenácté kapitoly Daniela dějiny, které bezprostředně předcházejí nedělnímu zákonu verše šestnáct, popisují třetí a poslední bitvu zástupných válek. Je to bitva, která následuje po Putinově vítězství ve verších jedenáct a dvanáct, avšak uprostřed těchto tří veršů verš čtrnáct určuje, kdy katolicismus vstupuje do dějin posledních dnů.
According to Isaiah the whore of Rome is forgotten during the symbolic seventy-year reign of the sixth kingdom of Bible prophecy. The first time the papacy was enthroned upon the earth in 538, the waymark that preceded her enthronement was the decree of Justinian in 533.
Podle Izajáše je během symbolického sedmdesátiletého panování šestého království biblického proroctví nevěstka Říma zapomenuta. Když bylo papežství poprvé dosazeno na trůn nad zemí v roce 538, předcházel tomuto jeho dosazení mezník v podobě Justiniánova dekretu z roku 533.
The history surrounding Justinian’s decree identifies that Justinian sought to consolidate his control over his kingdom by bringing an end to the religious argument that had been causing turmoil in the kingdom. That argument was whether the church in Constantinople in the east, or the church in Rome in the west was the head of the so-called Christian church. In verse thirteen, the last president of the United States will be confronted with a controversy that forces him to parallel the history of Justinian, and declare that the Catholic church is the head of the churches, and the corrector of heretics, in order to establish the necessary political support to consolidate his power.
Dějiny související s Justiniánovým dekretem ukazují, že Justinián usiloval o upevnění své vlády nad svým královstvím tím, že ukončí náboženský spor, který v království vyvolával nepokoje. Tímto sporem byla otázka, zda hlavou takzvané křesťanské církve je církev v Konstantinopoli na východě, nebo církev v Římě na západě. Ve třináctém verši bude poslední prezident Spojených států postaven před spor, který jej přinutí zopakovat dějiny Justiniána a prohlásit, že katolická církev je hlavou církví a napravovatelkou kacířů, aby si zajistil nezbytnou politickou podporu k upevnění své moci.
We should not place any confidence in the satanic predictions of Fatima, but we are required to see what is revealed in God’s Word. In the beginning of the twentieth century both horns of the earth beast entered into their third generation, which is the generation of compromise. The Republican horn surrendered its financial system to the world bankers, which trace their origins back to the house of the Red Shield, the Rothschilds, and its mysterious connection with the Illuminati, Freemasonry, secret societies and the Jesuit order. Sister White directly warns of these entities. During the same period of time Laodicean Adventism, as the Protestant horn, surrendered its educational and religious institutions to the governing of the world.
Neměli bychom vkládat žádnou důvěru do satanských předpovědí z Fatimy, avšak jsme povinni vidět to, co je zjeveno v Božím slově. Na počátku dvacátého století oba rohy šelmy ze země vstoupily do svého třetího pokolení, které je pokolením kompromisu. Republikánský roh odevzdal svůj finanční systém světovým bankéřům, kteří odvozují svůj původ od domu Červeného štítu, Rothschildů, a od jeho tajuplného spojení s ilumináty, svobodným zednářstvím, tajnými společnostmi a jezuitským řádem. Sestra Whiteová před těmito entitami přímo varuje. Ve stejném časovém období laodicejský adventismus jako protestantský roh odevzdal své vzdělávací a náboženské instituce pod správu světa.
In that very time period, the modern king of the south begins its history with the Russian Revolution, and the modern king of the north begins its history with the miracle of Fatima. As Malachi Martin emphasizes in his book, beyond the internal struggle of the good and bad pope, the Fatima messages identified the struggle of Catholicism against atheism in general, but more specifically against the atheism of Russia. The secret that the pope in 1917 was to act upon contained the (satanic) promise, that if the pope would call a conclave and dedicate Russia to the Virgin Mary, then there would not be a second world war. It also identified that if the pope refused Russia would spread its philosophy far and wide and there would then be another world war.
Právě v tomto časovém období začíná novodobý král jihu svou historii Ruskou revolucí a novodobý král severu začíná svou historii zázrakem ve Fatimě. Jak Malachi Martin zdůrazňuje ve své knize, poselství Fatimy kromě vnitřního zápasu dobrého a zlého papeže označila zápas katolicismu proti ateismu obecně, avšak konkrétněji proti ateismu Ruska. Tajemství, podle něhož měl papež roku 1917 jednat, obsahovalo (satanský) slib, že pokud papež svolá konkláve a zasvětí Rusko Panně Marii, pak nedojde k druhé světové válce. Zároveň uvádělo, že pokud papež odmítne, Rusko rozšíří svou filozofii široko daleko a poté nastane další světová válka.
The second world war included the war of Catholicism against the Communism of Russia. Catholicism’s proxy army in that war was Nazi Germany. The papacy always employs proxy armies. In 1933 the Catholic church, through the work of Cardinal Pacelli, signed a concordat with Adolph Hitler that allowed Hitler to take control of Germany, and by Hitler’s own testimony, that contract (concordat), was what allowed Hitler to solve the Jewish question. The Nazi’s were the papacy’s proxy against atheistic Russia in World War II, and in the second battle of the proxy wars, now being accomplished in the Ukraine, it is being carried out by another Nazi proxy army.
Druhá světová válka zahrnovala válku katolicismu proti komunismu Ruska. Zástupnou armádou katolicismu v této válce bylo nacistické Německo. Papežství vždy používá zástupné armády. V roce 1933 katolická církev prostřednictvím práce kardinála Pacelliho podepsala s Adolfem Hitlerem konkordát, který Hitlerovi umožnil převzít kontrolu nad Německem, a podle Hitlerova vlastního svědectví byla tato smlouva (konkordát) tím, co Hitlerovi umožnilo vyřešit židovskou otázku. Nacisté byli ve druhé světové válce zástupným vojskem papežství proti ateistickému Rusku a v druhé bitvě zástupných válek, která se nyní odehrává na Ukrajině, je to prováděno jinou nacistickou zástupnou armádou.
We will continue this study in the next article.
V této studii budeme pokračovat v následujícím článku.
“Through the two great errors, the immortality of the soul and Sunday sacredness, Satan will bring the people under his deceptions. While the former lays the foundation of spiritualism, the latter creates a bond of sympathy with Rome. The Protestants of the United States will be foremost in stretching their hands across the gulf to grasp the hand of spiritualism; they will reach over the abyss to clasp hands with the Roman power; and under the influence of this threefold union, this country will follow in the steps of Rome in trampling on the rights of conscience.
„Skrze dva velké bludy, nesmrtelnost duše a posvátnost neděle, přivede satan lid pod svá klamání. Zatímco první z nich pokládá základ spiritismu, druhý vytváří pouto souznění s Římem. Protestanti Spojených států budou stát v čele těch, kdo vztáhnou ruce přes propast, aby uchopili ruku spiritismu; natáhnou se přes bezednou hlubinu, aby si podali ruce s římskou mocí; a pod vlivem tohoto trojího spojení bude tato země následovat kroky Říma v pošlapávání práv svědomí.“
“As spiritualism more closely imitates the nominal Christianity of the day, it has greater power to deceive and ensnare. Satan himself is converted, after the modern order of things. He will appear in the character of an angel of light. Through the agency of spiritualism, miracles will be wrought, the sick will be healed, and many undeniable wonders will be performed. And as the spirits will profess faith in the Bible, and manifest respect for the institutions of the church, their work will be accepted as a manifestation of divine power.
„Jak se spiritualismus stále těsněji přizpůsobuje formálnímu křesťanství dnešní doby, má tím větší moc klamat a chytat do osidel. Sám satan je obrácen podle moderního řádu věcí. Objeví se v charakteru anděla světla. Prostřednictvím spiritualismu budou konány zázraky, nemocní budou uzdravováni a bude vykonáno mnoho nepopiratelných divů. A protože duchové budou vyznávat víru v Bibli a projevovat úctu k ustanovením církve, jejich dílo bude přijato jako projev božské moci.
“The line of distinction between professed Christians and the ungodly is now hardly distinguishable. Church members love what the world loves and are ready to join with them, and Satan determines to unite them in one body and thus strengthen his cause by sweeping all into the ranks of spiritualism. Papists, who boast of miracles as a certain sign of the true church, will be readily deceived by this wonder-working power; and Protestants, having cast away the shield of truth, will also be deluded. Papists, Protestants, and worldlings will alike accept the form of godliness without the power, and they will see in this union a grand movement for the conversion of the world and the ushering in of the long-expected millennium.
„Dělicí čára mezi těmi, kdo se hlásí ke křesťanství, a bezbožnými je nyní sotva rozpoznatelná. Členové církve milují to, co miluje svět, a jsou připraveni spojit se s ním, a satan je odhodlán sjednotit je v jedno tělo a tím posílit svou věc tím, že všechny strhne do řad spiritismu. Papeženci, kteří se chlubí zázraky jako jistým znamením pravé církve, budou touto divotvornou mocí snadno oklamáni; a protestanti, kteří odvrhli štít pravdy, budou rovněž svedeni. Papeženci, protestanti i lidé světa stejně přijmou formu zbožnosti bez její moci a v tomto sjednocení uvidí velké hnutí za obrácení světa a uvedení dlouho očekávaného milénia.“
“Through spiritualism, Satan appears as a benefactor of the race, healing the diseases of the people, and professing to present a new and more exalted system of religious faith; but at the same time he works as a destroyer. His temptations are leading multitudes to ruin. Intemperance dethrones reason; sensual indulgence, strife, and bloodshed follow. Satan delights in war, for it excites the worst passions of the soul and then sweeps into eternity its victims steeped in vice and blood. It is his object to incite the nations to war against one another, for he can thus divert the minds of the people from the work of preparation to stand in the day of God.
„Prostřednictvím spiritismu se satan jeví jako dobrodinec lidského pokolení, uzdravuje nemoci lidí a prohlašuje, že přináší nový a vznešenější systém náboženské víry; zároveň však působí jako zhoubce. Jeho pokušení vedou zástupy do záhuby. Nestřídmost sesazuje rozum z trůnu; následuje smyslné požitkářství, svár a krveprolití. Satan se raduje z války, neboť podněcuje nejhorší vášně duše a pak smetá do věčnosti své oběti, prosáklé neřestí a krví. Jeho záměrem je podněcovat národy k válce jedny proti druhým, neboť tak může odvádět mysl lidí od díla přípravy, aby obstáli v den Boží.“
“Satan works through the elements also to garner his harvest of unprepared souls. He has studied the secrets of the laboratories of nature, and he uses all his power to control the elements as far as God allows. When he was suffered to afflict Job, how quickly flocks and herds, servants, houses, children, were swept away, one trouble succeeding another as in a moment. It is God that shields His creatures and hedges them in from the power of the destroyer. But the Christian world have shown contempt for the law of Jehovah; and the Lord will do just what He has declared that He would—He will withdraw His blessings from the earth and remove His protecting care from those who are rebelling against His law and teaching and forcing others to do the same. Satan has control of all whom God does not especially guard. He will favor and prosper some in order to further his own designs, and he will bring trouble upon others and lead men to believe that it is God who is afflicting them.” The Great Controversy, 588, 589.
„Satan působí i skrze živly, aby shromáždil svou žeň nepřipravených duší. Zkoumal tajemství přírodních dílen a užívá veškerou svou moc, aby ovládal živly, pokud mu to Bůh dovolí. Když mu bylo dopřáno postihnout Joba, jak rychle byly smeteny ovce i dobytek, služebníci, domy i děti; jedno neštěstí následovalo za druhým jako v jediném okamžiku. Je to Bůh, kdo chrání své tvory a obklopuje je ochranou před mocí zhoubce. Křesťanský svět však projevil pohrdání zákonem Jehovovým; a Pán učiní právě to, co prohlásil, že učiní — odejme zemi svá požehnání a odstraní svou ochrannou péči od těch, kdo se bouří proti Jeho zákonu a učení a nutí druhé, aby činili totéž. Satan ovládá všechny, které Bůh nechrání zvláštním způsobem. Některým bude prokazovat přízeň a dopřávat jim zdar, aby prosadil své vlastní záměry, a na jiné uvede soužení a povede lidi k přesvědčení, že je to Bůh, kdo je postihuje.“ Velký spor věků, 588, 589.