If you looked closely at the last passage in the previous article, you will have looked at the original source of the passage that is found in the book Early Writings, which A. G. Daniells claims to have taken with him in his interview on the subject of “the daily” with Sister White in 1910. Those who were working to establish the “lie” that “the daily,” represents Christ’s sanctuary ministry needed to undermine Sister White’s direct and clear endorsement of the correct view being given to those who gave the judgment hour cry. The “lie” they invented was that the only warning Sister White was being specific about was the warning of time setting. That is what Arthur White works to establish in his biography, and it is what his father, Ellen White’s son, and Daniells were trying to prove by the invented interview.
Jestliže jste se pozorně podívali na poslední odstavec v předchozím článku, pak jste se seznámili s původním zdrojem tohoto odstavce, který se nachází v knize Early Writings a který si podle tvrzení A. G. Danielse vzal s sebou při svém rozhovoru se sestrou Whiteovou v roce 1910 na téma „the daily“. Ti, kdo usilovali o prosazení „lži“, že „the daily“ představuje Kristovu službu ve svatyni, potřebovali zpochybnit přímé a jasné potvrzení správného výkladu ze strany sestry Whiteové, jenž byl předkládán těm, kdo hlásali zvěst o hodině soudu. „Lež“, kterou si vymysleli, spočívala v tom, že jediné varování, v němž byla sestra Whiteová konkrétní, bylo varování před stanovováním času. To je to, co se Arthur White snaží doložit ve svém životopise, a to je to, co se jeho otec, syn Ellen Whiteové, a Daniells pokoušeli dokázat prostřednictvím smyšleného rozhovoru.
As already noted, there is no record of any interview between Sister White and Daniells on the subject of “the daily.” The supposed interview was proposed in 1931. If Sister White had endorsed Daniells fallen view of “the daily” at an interview in 1910, why would he, someone Sister White identified was zealous to promote his view, keep silent about her endorsement for twenty-one years? It wasn’t an interview, it was an invention.
Jak již bylo poznamenáno, neexistuje žádný záznam o jakémkoli rozhovoru mezi sestrou Whiteovou a Danielsem na téma „ustavičné“. Domnělý rozhovor byl navržen v roce 1931. Kdyby sestra Whiteová při rozhovoru v roce 1910 podpořila Daniellsův padlý názor na „ustavičné“, proč by on, někdo, o kom sestra Whiteová uvedla, že horlivě prosazuje svůj názor, mlčel o jejím podpoření po jednadvacet let? Nebyl to rozhovor, byl to výmysl.
The invention of the interview sought to place the context of her statement of “the daily” as if it was something that was incidental to her warning against time setting, and Arthur White placed his fingerprints on the lie in the fashion he presented in the history of 1931. As a Christian he should have simply reported the history, and left historical revisionism out of the equation. We ended the last article with the passage from 1850, that the passage in Early Writings is derived from. The statement first appeared in 1850, in the Review, and then again in the book Experience and Views. The third time it appears is in the book Early Writings, but in its evolution to the book Early Writings certain changes occurred. However, we would not say that many of the Spirit of Prophecy writings have been changed as some claim in their effort to discredit her work.
Vymyšlení onoho interview se snažilo zasadit kontext jejího výroku o „ustavičné“ tak, jako by šlo o něco vedlejšího vzhledem k jejímu varování proti stanovování času, a Arthur White na této lži zanechal své otisky způsobem, jakým ji předložil v dějinách roku 1931. Jako křesťan měl prostě podat zprávu o historii a ponechat historický revizionismus stranou. Minulý článek jsme zakončili pasáží z roku 1850, z níž je odvozen onen oddíl v Early Writings. Tento výrok se poprvé objevil roku 1850 v Review a poté znovu v knize Experience and Views. Potřetí se objevuje v knize Early Writings, avšak v procesu jeho vývoje do knihy Early Writings došlo k určitým změnám. Nepověděli bychom však, že mnoho spisů Ducha proroctví bylo změněno, jak někteří tvrdí ve své snaze znevěrohodnit její dílo.
“The Lord showed me that the 1843 chart was directed by his hand, and that no part of it should be altered; that the figures were as he wanted them. That his hand was over and hid a mistake in some of the figures, so that none could see it, until his hand was removed.
„Pán mi ukázal, že tabule z roku 1843 byla vedena jeho rukou a že žádná její část nemá být měněna; že čísla byla taková, jaká je chtěl mít. Že jeho ruka spočívala nad jednou chybou v některých číslech a zakrývala ji, takže ji nikdo nemohl spatřit, dokud jeho ruka nebyla odňata.
“Then I saw in relation to the ‘Daily,’ that the word ‘sacrifice’ was supplied by man’s wisdom, and does not belong to the text; and that the Lord gave the correct view of it to those who gave the judgment hour cry. When union existed, before 1844, nearly all were united on the correct view of the ‘Daily;’ but since 1844, in the confusion, other views have been embraced, and darkness and confusion has followed.” Review and Herald, November 1, 1850.
„Potom jsem ve vztahu ke ‚každodenní‘ viděla, že slovo ‚oběť‘ bylo doplněno lidskou moudrostí a nenáleží k textu; a že Pán dal správné porozumění této věci těm, kdo hlásali volání o hodině soudu. Když panovala jednota, před rokem 1844, byli téměř všichni sjednoceni ve správném pohledu na ‚každodenní‘; avšak od roku 1844 byly v tomto zmatku přijaty jiné názory a následovaly temnota a zmatek.“ Review and Herald, 1. listopadu 1850.
This passage was originally in the publication titled The Present Truth from 1849, but it was printed in the Review and Herald in November, 1850. In the original manuscript Sister White directly states that she is writing out several things which the Lord had recently shown her, and as you read the entire article you will see many subjects addressed. There are about twenty various subjects that she was shown. The point is that in the original article the subject of “the daily,” and the subject of “time setting” were two different revelations of things she was shown.
Tato pasáž původně vyšla v publikaci nazvané The Present Truth v roce 1849, avšak v listopadu 1850 byla otištěna v Review and Herald. V původním rukopisu sestra Whiteová přímo uvádí, že zapisuje několik věcí, které jí Pán nedávno ukázal, a budete-li číst celý článek, uvidíte, že se v něm pojednává o mnoha tématech. Bylo jí ukázáno přibližně dvacet různých témat. Podstatné je, že v původním článku byly téma „the daily“ a téma „stanovování času“ dvěma odlišnými zjeveními věcí, které jí byly ukázány.
In the original manuscript they were identified in different paragraphs. When the passage was reprinted in Experience and Views the editors combined the paragraph where Sister White upholds the pioneer view of “the daily,” with the following paragraph that warns against time setting. As you read the original, take note that emphasis is placed upon some subjects through Capitalization. In the paragraph where she endorses the pioneer view of “the daily,” she Capitalizes the word Daily, and in the next paragraph she Capitalizes the word Time, thus marking a direct distinction between the two subjects she was shown.
V původním rukopise byly označeny v různých odstavcích. Když byla tato pasáž znovu otištěna v Experience and Views, redaktoři spojili odstavec, v němž sestra Whiteová podporuje průkopnický výklad „každodenní oběti“, s následujícím odstavcem, který varuje před určováním času. Při četbě originálu si povšimněte, že důraz je na některé náměty kladen prostřednictvím psaní velkých písmen. V odstavci, kde schvaluje průkopnický výklad „každodenní oběti“, píše slovo Daily s velkým písmenem, a v následujícím odstavci píše slovo Time s velkým písmenem, čímž vyznačuje přímé rozlišení mezi těmito dvěma předměty, které jí byly ukázány.
“Dear Brethren and Sisters,
„Drazí bratři a sestry,
“I wish to give you a short sketch of what the Lord has recently shown to me in vision. I was shown the loveliness of Jesus, and the love that the angels have for one another. Said the angel—Can ye not behold their love?—follow it. Just so God’s people must love one another. Rather let blame fall on thyself than on a brother. I saw that the message ‘sell that ye have and give alms’ had not been given, by some, in its clear light; that the true object of the words of our Saviour had not been clearly presented. I saw that the object of selling was not to give to those who are able to labor and support themselves; but to spread the truth. It is a sin to support and indulge those who are able to labor, in idleness. Some have been zealous to attend all the meetings; not to glorify God, but for the ‘loaves and fishes.’ Such had much better been at home laboring with their hands, ‘the thing that is good,’ to supply the wants of their families, and to have something to give to sustain the precious cause of present truth.
„Přeji si podat vám krátký nástin toho, co mi Pán v poslední době ukázal ve vidění. Byla mi ukázána půvabnost Ježíše a láska, kterou mají andělé jedni k druhým. Anděl pravil: Což nevidíte jejich lásku?—následujte ji. Právě tak se i Boží lid musí milovat navzájem. Ať raději vina padne na tebe než na bratra. Viděla jsem, že poselství „prodejte, co máte, a dávejte almužny“ nebylo některými podáváno v jeho jasném světle; že pravý smysl slov našeho Spasitele nebyl zřetelně předložen. Viděla jsem, že účelem prodávání nebylo dávat těm, kdo jsou schopni pracovat a uživit se; nýbrž šířit pravdu. Je hříchem podporovat a vydržovat v zahálce ty, kdo jsou schopni pracovat. Někteří horlili pro navštěvování všech shromáždění; ne aby oslavili Boha, nýbrž pro „chléb a ryby“. Pro takové by bylo mnohem lépe, kdyby zůstávali doma a pracovali svýma rukama, „co jest dobré“, aby opatřili potřeby svých rodin a měli něco, co by mohli dát na podporu drahocenné věci přítomné pravdy.
“Some, I saw, had erred in praying for the sick to be healed before unbelievers. If any among us are sick, and call for the elders of the church to pray over them, according to James 5:14, 15, we should follow the example of Jesus. He put unbelievers out of the room, then healed the sick; so we should seek to be separated from the unbelief of those who have not faith, when we pray for the sick among us.
„Viděla jsem, že někteří chybovali, když se modlili za uzdravení nemocných před nevěřícími. Je-li někdo mezi námi nemocen a povolá starší církve, aby se nad ním modlili podle Jakuba 5,14.15, měli bychom následovat příklad Ježíšův. On vykázal nevěřící z místnosti a potom nemocného uzdravil; tak i my bychom měli usilovat o to, abychom při modlitbě za nemocné mezi námi byli odděleni od nevíry těch, kdo nemají víru.“
“Then I was pointed back to the time that Jesus took his disciples away alone, into an upper room, and first washed their feet, and then gave them to eat of the broken bread, to represent his broken body, and juice of the vine to represent his spilled blood. I saw that all should move understandingly, and follow the example of Jesus in these things, and when attending to these ordinances, should be as separate from unbelievers as possible.
„Potom jsem byla znovu upozorněna na dobu, kdy Ježíš vzal své učedníky stranou do horní místnosti a nejprve jim umyl nohy a potom jim dal jíst z lámaného chleba, aby představoval jeho zlomené tělo, a šťávu z révy, aby představovala jeho prolitou krev. Viděla jsem, že všichni mají jednat s porozuměním a v těchto věcech následovat příklad Ježíše, a když zachovávají tato ustanovení, mají být pokud možno co nejvíce odděleni od nevěřících.“
“Then I was shown that the seven last plagues will be poured out, after Jesus leaves the Sanctuary. Said the angel—It is the wrath of God and the Lamb that causes the destruction or death of the wicked. At the voice of God the saints will be mighty and terrible as an army with banners; but they will not then execute the judgment written. The execution of the judgment will be at the close of the 1000 years.
„Potom mi bylo ukázáno, že sedm posledních ran bude vylito poté, co Ježíš opustí svatyni. Anděl řekl: Je to hněv Boha a Beránka, který působí zkázu nebo smrt bezbožných. Při Božím hlasu budou svatí mocní a hrozní jako vojsko s korouhvemi; tehdy však ještě nevykonají zapsaný soud. Vykonání soudu nastane na konci 1000 let.
“After the saints are changed to immortality, and are caught up together, and receive their harps, crowns, &c., and enter the Holy City, Jesus and the saints set in judgment. The books are opened, the book of life and the book of death; the book of life contains the good deeds of the saints, and the book of death contains the evil deeds of the wicked. These books were compared with the Statute book, the Bible, and according to that they were judged. The saints in unison with Jesus pass their judgment upon the wicked dead. Behold ye! said the angel, the saints sit in judgment, in unison with Jesus, and mete out to each of the wicked, according to the deeds done in the body, and it is set off against their names what they must receive, at the execution of the judgment. This, I saw, was the work of the saints with Jesus, in the Holy City before it descends to the earth, through the 1000 years. Then at the close of the 1000 years, Jesus, and the angels, and all the saints with him, leaves the Holy City, and while he is descending to the earth with them, the wicked dead are raised, and then the very men that ‘pierced him,’ being raised, will see him afar off in all his glory, the angels and saints with him, and will wail because of him. They will see the prints of the nails in his hands, and in his feet, and where they thrust the spear into his side. The prints of the nails and the spear will then be his glory. It is at the close of the 1000 years that Jesus stands upon the Mount of Olives, and the Mount parts asunder, and it becomes a mighty plain, and those who flee at that time are the wicked, that have just been raised. Then the Holy City comes down and settles on the plain.
„Poté, co jsou svatí proměněni k nesmrtelnosti, spolu vytrženi vzhůru, přijmou své harfy, koruny atd. a vstoupí do Svatého města, Ježíš a svatí zasednou k soudu. Jsou otevřeny knihy, kniha života a kniha smrti; kniha života obsahuje dobré skutky svatých a kniha smrti obsahuje zlé skutky bezbožných. Tyto knihy byly porovnány s knihou Zákona, Biblí, a podle ní byli souzeni. Svatí v jednotě s Ježíšem vynášejí svůj soud nad mrtvými bezbožnými. Hleďte! řekl anděl, svatí sedí k soudu v jednotě s Ježíšem a odměřují každému z bezbožných podle skutků vykonaných v těle, a proti jejich jménům je zaznamenáno, co musí obdržet při vykonání soudu. To, jak jsem viděla, bylo dílo svatých s Ježíšem ve Svatém městě před jeho sestoupením na zem během 1000 let. Potom na konci 1000 let Ježíš a andělé a všichni svatí s ním opouštějí Svaté město, a zatímco s nimi sestupuje k zemi, mrtví bezbožní jsou vzkříšeni, a tehdy právě ti muži, kteří ho „probodli“, budou, jsouce vzkříšeni, hledět na něho zdaleka v celé jeho slávě, s anděly i svatými po jeho boku, a budou kvůli němu naříkat. Uvidí stopy po hřebech v jeho rukou i na jeho nohou a místo, kde mu vbodli kopí do boku. Stopy po hřebech a po kopí tehdy budou jeho slávou. Je to na konci 1000 let, kdy Ježíš stanou na Olivové hoře a hora se rozestoupí a stane se velikou rovinou, a ti, kdo v té době utíkají, jsou bezbožní, kteří byli právě vzkříšeni. Potom Svaté město sestoupí a spočine na té rovině.“
“Then Satan imbues the wicked, that have been raised, with his spirit. He flatters them that the army in the City is small, and that his army is large, and that they can overcome the saints and take the City. While Satan was rallying his army, the saints were in the City, beholding the beauty and glory of the Paradise of God. Jesus was at their head, leading them. All at once the lovely Saviour was gone from our company; but soon we heard his lovely voice, saying, ‘Come ye blessed of my Father inherit the kingdom prepared for you from the foundation of the world.’ We gathered about Jesus, and just as he closed the gates of the City, the curse was pronounced upon the wicked. The gates were shut. Then the saints used their wings and mounted to the top of the wall of the City. Jesus was also with them; his crown looked brilliant and glorious. It was a crown within a crown, seven in number. The crowns of the saints were of the most pure gold, decked with stars. Their faces shone with glory, for they were in the express image of Jesus; and as they arose, and moved all together to the top of the City, I was enraptured with the sight.
„Poté satan naplní bezbožné, kteří byli vzkříšeni, svým duchem. Namlouvá jim, že vojsko ve Městě je malé a že jeho vojsko je veliké a že mohou přemoci svaté a zmocnit se Města. Zatímco satan shromažďoval své vojsko, svatí byli ve Městě a hleděli na krásu a slávu Božího ráje. Ježíš byl v jejich čele a vedl je. Náhle byl spanilý Spasitel odňat z našeho středu; avšak brzy jsme uslyšeli jeho milý hlas, jak praví: ‚Pojďte, požehnaní Otce mého, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.‘ Shromáždili jsme se kolem Ježíše, a právě když zavřel brány Města, bylo nad bezbožnými vyřčeno prokletí. Brány byly uzavřeny. Potom svatí použili svých křídel a vznesli se na vrchol hradby Města. Ježíš byl také s nimi; jeho koruna se skvěla oslnivě a slavně. Byla to koruna v koruně, v počtu sedmi. Koruny svatých byly z nejčistšího zlata, ozdobené hvězdami. Jejich tváře zářily slávou, neboť byli přesným obrazem Ježíše; a když povstali a všichni společně vystoupili na vrchol Města, byl jsem tím pohledem uchvácen.“
“Then the wicked saw what they had lost; and fire was breathed from God upon them, and consumed them. This was the Execution of the Judgment. The wicked then received according as the saints in unison with Jesus had meted out to them during the 1000 years. The same fire from God that consumed the wicked, purified the whole earth. The broken ragged mountains melted with fervent heat, the atmosphere, also, and all the stubble was consumed. Then our inheritance opened before us, glorious and beautiful, and we inherited the whole earth made new. We all shouted with a loud voice, Glory, Alleluia.
„Tu bezbožní uviděli, o co přišli; a od Boha na ně vyšel oheň a strávil je. To byl výkon soudu. Bezbožní tehdy obdrželi podle toho, co jim svatí ve spojení s Ježíšem během 1000 let odměřili. Tentýž oheň od Boha, který strávil bezbožné, očistil celou zemi. Rozervaná, rozeklaná pohoří se rozplynula žárem, také ovzduší, a veškeré strniště bylo stráveno. Potom se před námi otevřelo naše dědictví, slavné a překrásné, a ujali jsme se v dědictví celé země obnovené. Všichni jsme zvolali mocným hlasem: Sláva, Aleluja.“
“I also saw that the shepherds should consult those in whom they have reason to have confidence, those who have been in all the messages, and are firm in all the present truth, before they advocate any new point of importance, which they may think the Bible sustains. Then the shepherds will be perfectly united, and the union of the shepherds will be felt by the church. Such a course I saw would prevent unhappy divisions, and then there would be no danger of the precious flock being divided, and the sheep scattered, without a shepherd.
„Také jsem viděla, že pastýři by se měli radit s těmi, v něž mají důvod mít důvěru, s těmi, kteří stáli při všech poselstvích a jsou pevní ve veškeré přítomné pravdě, dříve než budou obhajovat jakýkoli nový důležitý bod, o němž se mohou domnívat, že jej Bible podporuje. Pak budou pastýři dokonale sjednoceni a církev pocítí jednotu pastýřů. Viděla jsem, že takový postup by zabránil nešťastným rozdělením, a pak by nehrozilo nebezpečí, že drahocenné stádo bude rozděleno a ovce rozptýleny bez pastýře.“
“September 23d, the Lord showed me that he had stretched out his hand the second time to recover the remnant of his people, and that efforts must be redoubled in this gathering time. In the scattering time Israel was smitten and torn; but now in the gathering time God will heal and bind up his people. In the scattering, efforts made to spread the truth had but little effect, accomplished but little or nothing; but in the gathering when God has set his hand to gather his people, efforts to spread the truth will have their designed effect. All should be united and zealous in the work. I saw that it was a shame for any to refer to the scattering for examples to govern us now in the gathering; for if God does no more for us now than he did then, Israel would never be gathered. It is as necessary that the truth should be published in a paper, as preached.
„23. září mi Pán ukázal, že podruhé vztáhl svou ruku, aby zachránil ostatek svého lidu, a že v této době shromažďování musí být úsilí zdvojnásobeno. V době rozptýlení byl Izrael bit a trhán; nyní však v době shromažďování Bůh svůj lid uzdraví a obváže jeho rány. V době rozptýlení mělo úsilí vynakládané k šíření pravdy jen nepatrný účinek, vykonalo jen málo nebo nic; avšak v době shromažďování, kdy Bůh vztáhl svou ruku, aby shromáždil svůj lid, bude úsilí o šíření pravdy mít zamýšlený účinek. Všichni mají být v díle sjednoceni a horliví. Viděla jsem, že je hanbou, když se někdo odvolává na dobu rozptýlení jako na příklady, jimiž bychom se nyní měli řídit v době shromažďování; neboť kdyby pro nás nyní Bůh nečinil více, než činil tehdy, Izrael by nikdy nebyl shromážděn. Je stejně nutné, aby pravda byla zveřejňována v časopise, jako aby byla kázána.
“The Lord showed me that the 1843 chart was directed by his hand, and that no part of it should be altered; that the figures were as he wanted them. That his hand was over and hid a mistake in some of the figures, so that none could see it, until his hand was removed.
„Pán mi ukázal, že mapa z roku 1843 byla vedena jeho rukou a že žádná její část nemá být měněna; že čísla byla taková, jaká je chtěl mít. Že jeho ruka spočívala nad jednou chybou v některých číslech a zakrývala ji, takže ji nikdo nemohl spatřit, dokud jeho ruka nebyla odňata.
“Then I saw in relation to the “Daily,” that the word “sacrifice” was supplied by man’s wisdom, and does not belong to the text; and that the Lord gave the correct view of it to those who gave the judgment hour cry. When union existed, before 1844, nearly all were united on the correct view of the ‘Daily;’ but since 1844, in the confusion, other views have been embraced, and darkness and confusion has followed.
„Potom jsem ve vztahu ke „každodenní“ viděla, že slovo „oběť“ bylo doplněno lidskou moudrostí a k textu nepatří; a že Pán dal správné porozumění této věci těm, kdo hlásali poselství o hodině soudu. Když panovala jednota, před rokem 1844, téměř všichni byli sjednoceni ve správném chápání „každodenní“; avšak od roku 1844 byly ve zmatku přijaty jiné názory a následovaly temnota a zmatek.
“The Lord showed me that Time had not been a test since 1844, and that time will never again be a test.
„Pán mi ukázal, že od roku 1844 nebyl čas zkouškou a že čas již nikdy více nebude zkouškou.“
“Then I was pointed to some who are in the great error, that the saints are yet to go to Old Jerusalem, &c., before the Lord comes. Such a view is calculated to take the mind and interest from the present work of God, under the message of the third angel; for if we are to go to Jerusalem, then our minds will naturally be there, and our means will be withheld from other uses, to get the saints to Jerusalem. I saw that the reason why they were left to go into this great error, is because they have not confessed and forsaken their errors, that they have been in for a number of years past.” Review and Herald, November 1, 1850.
„Potom mi bylo ukázáno na některé, kteří jsou ve velikém bludu, že svatí mají ještě před příchodem Páně odejít do starého Jeruzaléma atd. Takový názor je způsobilý odvádět mysl i zájem od nynějšího Božího díla pod poselstvím třetího anděla; neboť máme-li jít do Jeruzaléma, pak tam budou naše mysli přirozeně upřeny a naše prostředky budou zadržovány od jiného užití, aby se svatí dostali do Jeruzaléma. Viděla jsem, že důvodem, proč byli ponecháni, aby upadli do tohoto velikého bludu, je to, že nevyznali a neopustili své bludy, v nichž setrvávali po řadu minulých let.“ Review and Herald, 1. listopadu 1850.
The passage begins by stating, “I wish to give you a short sketch of what the Lord has recently shown to me in vision.” There were several subjects presented, and she did not combine the paragraph addressing “the daily,” with the next paragraph. That was done later by editors who placed the passage in Experience and Views, and thereafter in Early Writings. In Experience and Views, the editors left off the first eight paragraphs, and combined the paragraphs addressing what she was shown of “the daily” and of time setting. Experience and Views was published in 1851, and then Early Writings was published in 1882.
Tato pasáž začíná slovy: „Přeji si podat vám stručný nástin toho, co mi Pán nedávno ukázal ve vidění.“ Bylo jí předloženo několik témat a nepropojila odstavec pojednávající o „každodenní“ s následujícím odstavcem. To bylo učiněno později editory, kteří tuto pasáž zařadili do Experience and Views a následně do Early Writings. V Experience and Views editoři vynechali prvních osm odstavců a spojili odstavce pojednávající o tom, co jí bylo ukázáno ohledně „každodenní“ a stanovování času. Experience and Views bylo vydáno roku 1851 a poté byly roku 1882 vydány Early Writings.
Early Writings was essentially the same four paragraphs that had appeared in Experience and Views, but with one significant exception. In Experience and Views, the one sentence paragraph that addressed time setting was combined with the previous paragraph that addressed “the daily.” Then the paragraph that originally followed the paragraph addressing time setting was included. In Early Writings a paragraph that came from a different passage in Experience and Views, was placed between the paragraph that now addresses both “the daily,” and time setting, which was originally followed by a paragraph identifying why it was wrong to make pilgrimages to old Jerusalem.
Rané spisy byly v podstatě tytéž čtyři odstavce, které se objevily v Experience and Views, avšak s jednou významnou výjimkou. V Experience and Views byl jednouvětý odstavec, který se zabýval stanovováním času, spojen s předchozím odstavcem, jenž se zabýval „každodenní obětí“. Poté byl zařazen odstavec, který původně následoval po odstavci pojednávajícím o stanovování času. V Early Writings byl mezi odstavec, který se nyní zabývá jak „každodenní obětí“, tak stanovováním času, a po němž původně následoval odstavec uvádějící, proč bylo nesprávné podnikat poutě do starého Jeruzaléma, vložen odstavec pocházející z jiné pasáže v Experience and Views.
The paragraph that was removed from a different page of Experience and Views, and then was inserted into the passage of Early Writings, only added to the confusion about “the daily” that had begun since 1844. The paragraph was not in Sister White’s original narrative of her vision.
Odstavec, který byl odstraněn z jiné strany knihy Experience and Views a poté vložen do pasáže v Early Writings, jen přispěl ke zmatku ohledně „každodenní“, jenž započal od roku 1844. Tento odstavec nebyl součástí původního vyprávění sestry Whiteové o jejím vidění.
“The Lord has shown me that the message of the third angel must go, and be proclaimed to the scattered children of the Lord, and that it should not be hung on time; for time never will be a test again. I saw that some were getting a false excitement arising from preaching time; that the third angel’s message was stronger than time can be. I saw that this message can stand on its own foundation, and that it needs not time to strengthen it, and that it will go in mighty power, and do its work, and will be cut short in righteousness.” Experience and Views, 48.
„Pán mi ukázal, že poselství třetího anděla musí jít vpřed a být hlásáno rozptýleným dětem Páně a že nesmí být zavěšováno na čas; neboť čas už nikdy nebude znovu zkouškou. Viděla jsem, že někteří propadali falešnému vzrušení, které vznikalo kázáním o čase; že poselství třetího anděla bylo silnější, než jakým může být čas. Viděla jsem, že toto poselství může stát na svém vlastním základě a že nepotřebuje čas, aby je posiloval, a že půjde vpřed v mocné síle, vykoná své dílo a bude zkráceno ve spravedlnosti.“ Experience and Views, 48.
The paragraph from page forty-eight of Experience and Views, was inserted after the paragraph in Early Writings, that had been created by combining two different paragraphs, and it placed an emphasis upon time setting that did not exist in the original narrative.
Odstavec ze strany čtyřicet osm díla Experience and Views byl v Early Writings vložen za odstavec, který vznikl spojením dvou různých odstavců, a kladl důraz na určování času, jenž v původním vyprávění neexistoval.
In 1931, the ancient men that ruled the people of Jerusalem invented a story which claimed Daniells had interviewed Sister White in 1910, and in the testimony that Daniells provided he refers to the 1843 chart, and says he pointed to the non-existent sanctuary on the chart, as he interviewed Sister White. He supposedly had the book Early Writings with him, and as he asked her about what she meant, and based upon her responses he could only conclude that the passage endorsing the pioneer view of “the daily,” in Early Writings, was actually a warning against time setting. Twenty-one years after the invented interview and sixteen years after the death of the persons supposedly interviewed, Daniells places the testimony into the history of the third generation.
Roku 1931 starší mužové, kteří vládli lidu Jeruzaléma, vymysleli příběh, podle něhož měl Daniells roku 1910 vést rozhovor se sestrou Whiteovou; a ve svědectví, které Daniells podává, se odvolává na schéma z roku 1843 a říká, že během rozhovoru se sestrou Whiteovou ukázal na neexistující svatyni na tomto schématu. Údajně měl s sebou knihu Early Writings a když se jí ptal, co tím mínila, mohl na základě jejích odpovědí dojít pouze k závěru, že pasáž v Early Writings, jež potvrzuje průkopnické pojetí „the daily“, byla ve skutečnosti varováním proti stanovování času. Dvacet jedna let po tomto smyšleném rozhovoru a šestnáct let po smrti osob, s nimiž měl být tento rozhovor údajně veden, Daniells zasazuje toto svědectví do dějin třetí generace.
F. C. Gilbert was a Hebrew scholar and he did not simply support the correct view of the “daily” as Paganism because the pioneers and Ellen White said it was so. He defended it based upon an understanding of the Hebrew text that Daniel the prophet had employed. He was the prominent Adventist Hebrew scholar during the time period. As the controversy about “the daily” that Daniells and Prescott were pushing continued to grow, Gilbert was one of the prominent scholars who stood in defense of the pioneer position. He had an interview with Ellen White on June 8, 1910, and he later recorded what he and Sister White discussed. Daniells’ testimony is completely contrary to F. C. Gilbert’s.
F. C. Gilbert byl hebraista a správný výklad „ustavičného“ jako pohanství nepodporoval pouze proto, že to tak říkali průkopníci a Ellen Whiteová. Obhajoval jej na základě porozumění hebrejskému textu, který použil prorok Daniel. V daném období byl předním adventistickým znalcem hebrejštiny. Jak spor o „ustavičné“, který prosazovali Daniells a Prescott, dále narůstal, patřil Gilbert k významným učencům, kteří hájili stanovisko průkopníků. Dne 8. června 1910 měl rozhovor s Ellen Whiteovou a později zaznamenal, o čem spolu se sestrou Whiteovou hovořili. Svědectví Danielse je v naprostém rozporu se svědectvím F. C. Gilberta.
In volume twenty, pages seventeen through twenty-two, of Manuscript Releases, Sister White’s addresses Daniells’ and Prescott’s position on the “daily”. The phrases that you find in F. C. Gilbert’s report of his interview with Ellen White are almost identical to what Sister White herself stated in the passage from Manuscript Releases. So, for many years before Manuscript Releases were published and released, there was no concrete inspired testimony to refute or uphold Daniells’ claim about the content of the interview he supposedly had with Sister White. More importantly, there was no inspired endorsement for his flawed view of the “daily”. Even more importantly, now that Manuscript Releases are available—there still isn’t an inspired endorsement for his flawed view of “the daily!”
Ve dvacátém svazku Manuscript Releases, na stranách sedmnáct až dvacet dva, sestra Whiteová pojednává o postoji Daniellse a Prescotta k „ustavičné“. Formulace, které nacházíte ve zprávě F. C. Gilberta o jeho rozhovoru s Ellen Whiteovou, jsou téměř totožné s tím, co sama sestra Whiteová uvedla v pasáži z Manuscript Releases. Po mnoho let, než byly Manuscript Releases vydány a zpřístupněny, tedy neexistovalo žádné konkrétní inspirované svědectví, které by vyvrátilo nebo potvrdilo Daniellsovo tvrzení o obsahu rozhovoru, který měl údajně se sestrou Whiteovou. Ještě důležitější však je, že neexistovalo žádné inspirované schválení jeho mylného názoru na „ustavičnou“. A co je ještě důležitější, nyní, když jsou Manuscript Releases k dispozici, stále neexistuje žádné inspirované schválení jeho mylného názoru na „ustavičnou“!
And yet today, Laodicean Adventism is taught that Sister White has no position on the “daily”, except that it is not a “test question” and we should “keep quiet on this subject”. Something is reversed today, and what is reversed is that the true position of “the daily” is now in the minority opinion among God’s people. In 1910, the minority view was Conradi’s view that was being pushed by Daniells and Prescott, and the majority view was the pioneer position.
A přesto se dnes laodicejský adventismus učí, že sestra Whiteová nemá k otázce „ustavičné“ žádné stanovisko, kromě toho, že to není „zkušební otázka“ a že bychom měli „o tomto předmětu mlčet“. Dnes je něco obráceno, a to, co je obráceno, je skutečnost, že pravé stanovisko k „ustavičnému“ je nyní mezi Božím lidem menšinovým názorem. Roku 1910 byl menšinovým názorem Conradiho pohled, který prosazovali Daniells a Prescott, a většinovým názorem bylo stanovisko průkopníků.
The following is F. C. Gilbert’s statement about his interview with Sister White, that should be compared with Manuscript Releases, that has been placed in its entirety, in the eighty-first article of this The Book of Daniel series.
Následuje vyjádření F. C. Gilberta o jeho rozhovoru se sestrou Whiteovou, které by mělo být porovnáno s Manuscript Releases a které bylo v plném znění zařazeno do osmdesátého prvního článku této série The Book of Daniel.
“Daniells and Prescott . . . would not give the older brethren in the cause any chance to say anything. . . . Daniells was here to see me, and I would not see him. . . . I would not have anything to say to him about anything. About the ‘daily’ that they are trying to work up, there is nothing to it. . . . When I was in Washington there seemed to be something that just encased their minds, and I could not seem to touch them. We are to have nothing to do with this subject of the ‘daily’ . . . I knew they would work against my message, and then the people would not think there was anything to my message. I have written to him and told him that he was showing himself not fit to be president of the General Conference. . . . not the man to keep the Presidency.
„Daniells a Prescott... nedávali starším bratřím v díle žádnou možnost něco říci.... Daniells tu byl, aby se se mnou setkal, ale já jsem se s ním nesetkala.... Nechtěla jsem mu k ničemu nic říci. Pokud jde o „ustavičnou“, kterou se snaží rozvířit, není na tom nic.... Když jsem byla ve Washingtonu, zdálo se, jako by něco obestřelo jejich mysl, a nemohla jsem se jich nijak dotknout. S tímto námětem „ustavičné“ nemáme mít nic společného... Věděla jsem, že budou působit proti mému poselství, a pak si lid nebude myslet, že na mém poselství něco je. Napsala jsem mu a řekla mu, že se ukazuje jako nezpůsobilý být předsedou Generální konference.... není mužem, který by měl zastávat předsednictví.“
“If this message of the ‘daily’ were a testing message the Lord would have shown me. These people do not see the end from the beginning in this thing. . . .I utterly refuse to see any of them who are engaged in this work.
„Kdyby toto poselství o ‚každodenní oběti‘ bylo zkušebním poselstvím, Pán by mi to byl ukázal. Tito lidé v této věci nevidí konec od počátku....Naprosto odmítám vidět kteréhokoli z nich, kdo jsou zapojeni do tohoto díla.
“The light that was given me of God is that Brother Daniells has stood in the Presidency long enough. . . . and I was told not to have any more conversation with him about any of these things. I would not see Daniells about the matter, and I would not have one word with him. They pled with me to give him an interview, but I would not. . . . I was told to warn our people not to have anything to do with this thing they are teaching. . . . I was forbidden of the Lord to listen to it. I have expressed myself as not having a particle of confidence in it. . . . This whole thing they are doing is a scheme of the devil.” F. C. Gilbert’s report of an interview given him by Ellen White on June 8, 1910.
„Světlo, které mi bylo dáno od Boha, je, že bratr Daniells stál v předsednictví již dost dlouho.... a bylo mi řečeno, abych s ním o žádné z těchto věcí již dále nemluvila. Nešla bych za Daniellsem kvůli této záležitosti a neřekla bych mu ani slovo. Naléhali na mne, abych mu poskytla rozhovor, ale neučinila jsem to.... Bylo mi řečeno, abych varovala náš lid, aby neměl nic společného s touto věcí, kterou učí.... Pán mi zakázal tomu naslouchat. Vyjádřila jsem se, že v to nemám ani nejmenší důvěru.... Celá tato věc, kterou dělají, je ďáblův plán.“ Zpráva F. C. Gilberta o rozhovoru, který mu Ellen White poskytla 8. června 1910.
We will continue this subject in the next article.
V příštím článku budeme v tomto tématu pokračovat.
“One who sees beneath the surface, who reads the hearts of all men, says of those who have had great light: ‘They are not afflicted and astonished because of their moral and spiritual condition.’ ‘Yea, they have chosen their own ways, and their soul delighteth in their abominations. I also will choose their delusions, and will bring their fears upon them; because when I called, none did answer; when I spake, they did not hear: but they did evil before Mine eyes, and chose that in which I delighted not.’ ‘God shall send them strong delusion, that they should believe a lie,’ because they received not the love of the truth, that they might be saved,’ ‘but had pleasure in unrighteousness.’ Isaiah 66:3, 4; 2 Thessalonians 2:11, 10, 12.
„Ten, který vidí pod povrch, který čte srdce všech lidí, praví o těch, jimž bylo dáno veliké světlo: ‚Nejsou souženi ani užaslí pro svůj mravní a duchovní stav.‘ ‚Ano, zvolili si své vlastní cesty a jejich duše má zalíbení ve svých ohavnostech. I já zvolím jejich bludy a uvedu na ně to, čeho se obávají; neboť když jsem volal, nikdo neodpověděl; když jsem mluvil, neslyšeli; nýbrž činili zlo před Mýma očima a zvolili si to, v čem jsem neměl zalíbení.‘ ‚Bůh na ně pošle mocné poblouzení, aby uvěřili lži,‘ protože nepřijali lásku k pravdě, aby mohli být spaseni, ‚nýbrž nalezli zalíbení v nepravosti.‘ Izajáš 66,3.4; 2 Tesalonickým 2,11.10.12.“
“The heavenly Teacher inquired: ‘What stronger delusion can beguile the mind than the pretense that you are building on the right foundation and that God accepts your works, when in reality you are working out many things according to worldly policy and are sinning against Jehovah? Oh, it is a great deception, a fascinating delusion, that takes possession of minds when men who have once known the truth, mistake the form of godliness for the spirit and power thereof; when they suppose that they are rich and increased with goods and in need of nothing, while in reality they are in need of everything.’
„Nebeský Učitel se tázal: ‚Jaký silnější klam může oklamat mysl než předstírání, že stavíte na správném základě a že Bůh přijímá vaše skutky, zatímco ve skutečnosti mnohé věci provádíte podle světské politiky a hřešíte proti Jehovovi? Ach, je to veliký podvod, okouzlující blud, který ovládá mysli, když lidé, kteří kdysi poznali pravdu, zaměňují formu zbožnosti za jejího ducha a moc; když se domnívají, že jsou bohatí, zbohatli a nic nepotřebují, zatímco ve skutečnosti potřebují všechno.‘“
“God has not changed toward His faithful servants who are keeping their garments spotless. But many are crying, ‘Peace and safety,’ while sudden destruction is coming upon them. Unless there is thorough repentance, unless men humble their hearts by confession and receive the truth as it is in Jesus, they will never enter heaven. When purification shall take place in our ranks, we shall no longer rest at ease, boasting of being rich and increased with goods, in need of nothing.
„Bůh se nezměnil vůči svým věrným služebníkům, kteří zachovávají svá roucha neposkvrněná. Mnozí však volají: ‚Pokoj a bezpečnost,‘ zatímco na ně přichází náhlá zhouba. Nebude-li zde důkladné pokání, neponíží-li lidé svá srdce vyznáním a nepřijmou-li pravdu tak, jak je v Ježíši, nikdy nevejdou do nebe. Až v našich řadách nastane očištění, již nebudeme dále odpočívat v sebeuspokojení a chlubit se, že jsme bohatí, zbohatli jsme a nic nepotřebujeme.“
“Who can truthfully say: ‘Our gold is tried in the fire; our garments are unspotted by the world’? I saw our Instructor pointing to the garments of so-called righteousness. Stripping them off, He laid bare the defilement beneath. Then He said to me: ‘Can you not see how they have pretentiously covered up their defilement and rottenness of character? “How is the faithful city become an harlot!” My Father’s house is made a house of merchandise, a place whence the divine presence and glory have departed! For this cause there is weakness, and strength is lacking.’
„Kdo může po pravdě říci: ‚Naše zlato je přetavené v ohni; naše roucha jsou neposkvrněná světem‘? Viděla jsem, jak náš Učitel ukazoval na roucha takzvané spravedlnosti. Strhl je a odhalil poskvrnu skrytou pod nimi. Potom mi řekl: ‚Copak nevidíš, jak okázale zakryli svou poskvrnu a hnilobu charakteru? „Jak se věrné město stalo nevěstkou!“ Dům mého Otce se stal domem kupectví, místem, odkud odešla božská přítomnost a sláva! Z této příčiny je tu slabost a chybí síla.‘“
“Unless the church, which is now being leavened with her own backsliding, shall repent and be converted, she will eat of the fruit of her own doing, until she shall abhor herself. When she resists the evil and chooses the good, when she seeks God with all humility and reaches her high calling in Christ, standing on the platform of eternal truth and by faith laying hold upon the attainments prepared for her, she will be healed. She will appear in her God-given simplicity and purity, separate from earthly entanglements, showing that the truth has made her free indeed. Then her members will indeed be the chosen of God, His representatives.” Testimonies, volume 8, 249, 250.
„Jestliže církev, která nyní kvasí vlastním odpadnutím, nebude činit pokání a neobrátí se, bude jíst ovoce svého vlastního jednání, dokud se sama sobě nezhnusí. Když se postaví zlu na odpor a zvolí dobro, když bude hledat Boha se vší pokorou a dosáhne svého vznešeného povolání v Kristu, stojíc na základě věčné pravdy a vírou se chopí předností pro ni připravených, bude uzdravena. Zjeví se ve své Bohem dané prostotě a čistotě, oddělena od pozemských zapleteností, a ukáže, že ji pravda vpravdě učinila svobodnou. Tehdy její údové skutečně budou Božími vyvolenými, Jeho zástupci.“ Testimonies, svazek 8, 249, 250.