The framework of William Miller’s prophetic message was the two desolating powers of paganism followed by papalism, and the framework of Future for America’s prophetic message is the three desolating powers of paganism, followed by papalism, followed by apostate Protestantism, but all being concurrent at the end. A primary prophetic key for Miller’s prophetic understanding was that “the daily” in the book of Daniel was a symbol of paganism, for it established the connection of the two desolating powers which became his framework of prophetic understanding. A primary prophetic key for Future for America’s prophetic understanding is also that “the daily” in the book of Daniel is a symbol of paganism, for the historical fulfillment of paganism established the sequence of events in Daniel eleven verses forty and forty-one, which became the framework of Future for America’s prophetic understanding.
Rámcem prorockého poselství Williama Millera byly dvě pustošící mocnosti, pohanství následované papežstvím, a rámcem prorockého poselství Future for America jsou tři pustošící mocnosti: pohanství, následované papežstvím a následované odpadlým protestantismem, avšak všechny na konci působící souběžně. Základním prorockým klíčem k Millerovu prorockému porozumění bylo, že „ustavičná“ v knize Daniel je symbolem pohanství, neboť tím bylo ustanoveno spojení dvou pustošících mocností, které se stalo rámcem jeho prorockého porozumění. Základním prorockým klíčem k prorockému porozumění Future for America je rovněž to, že „ustavičná“ v knize Daniel je symbolem pohanství, neboť historické naplnění pohanství stanovilo sled událostí v Danielovi 11, verších 40 a 41, který se stal rámcem prorockého porozumění Future for America.
As is always the case with new light, the advancement of the truth unsealed in 1989 at the collapse of the Soviet Union was warred against by many various voices. The resistance brought against the truth invariably produced a clearer understanding of the truth. In those early controversies against the truth found in the last six verses of Daniel eleven, several prophetic rules that are located in the Bible were recognized as essential proofs to support the increase of knowledge that took place when the book of Daniel was unsealed in 1989. We are currently considering one of those rules, which we call “a triple application of prophecy.”
Jak tomu u nového světla bývá vždy, pokrok pravdy odpečetěné v roce 1989 při zhroucení Sovětského svazu byl napadán mnoha rozličnými hlasy. Odpor vznesený proti pravdě nevyhnutelně přinášel jasnější porozumění pravdě. V oněch raných sporech proti pravdě obsažené v posledních šesti verších jedenácté kapitoly Danielovy byly rozpoznány některé prorocké zásady, které se v Bibli nacházejí, jako nezbytné důkazy na podporu vzrůstu poznání, k němuž došlo, když byla kniha Daniel v roce 1989 odpečetěna. Nyní se zabýváme jedním z těchto pravidel, které nazýváme „trojí aplikace proroctví“.
We began by looking at two triple applications that at one level are the same line, but at another level they are different. The first two manifestations of Rome (pagan and papal), establish the third manifestation of Modern Rome. The first two manifestations of Babylon (Babel and Babylon), established the third manifestation of Modern Babylon. Modern Rome is the beast of Revelation seventeen that Modern Babylon rides upon and reigns over. They are as distinct as is a cowboy from his horse, but they also commit spiritual fornication with each other, so at that level they are one. There are two other triple applications of prophecy which possess a similar relationship.
Začali jsme tím, že jsme se zabývali dvěma trojími aplikacemi, které jsou na jedné úrovni touž linií, avšak na jiné úrovni se liší. První dva projevy Říma (pohanský a papežský) ustanovily třetí projev, totiž moderní Řím. První dva projevy Babylóna (Bábel a Babylón) ustanovily třetí projev, totiž moderní Babylón. Moderní Řím je šelmou ze Zjevení sedmnácté kapitoly, na níž moderní Babylón sedí a nad níž panuje. Jsou od sebe tak odlišní, jako je kovboj od svého koně, avšak zároveň spolu páchají duchovní smilstvo, takže na této úrovni jsou jedno. Existují ještě další dvě trojí aplikace proroctví, které vykazují podobný vztah.
The first two manifestations of Elijah (Elijah and John the Baptist), establish the third Elijah of the last days. Along with that the first two messengers who prepare the way for the Messenger of the Covenant (John the Baptist and William Miller), establish the messenger who prepares the way for the Messenger of the Covenant in the last days. There are three important points to recognize with these two lines of triple applications of prophecy.
První dvě zjevení Eliáše (Eliáš a Jan Křtitel) ustanovují třetího Eliáše posledních dnů. Spolu s tím první dva poslové, kteří připravují cestu pro Posla smlouvy (Jan Křtitel a William Miller), ustanovují posla, jenž připravuje cestu pro Posla smlouvy v posledních dnech. V těchto dvou liniích trojího naplnění proroctví je třeba rozpoznat tři důležité body.
A first point is that the actual historical representatives of the two lines of triple applications of prophecy are essentially the same historical figures, but their purpose in the two representations are distinctly different. The second point is recognizing what the distinction between the two closely related triple applications of prophecy is. The distinction is that Elijah represents an external work in the last days, and the messenger that prepares the way for the Messenger of the Covenant, represents an internal work in the last days.
První bod spočívá v tom, že skuteční historičtí představitelé obou linií trojího naplnění proroctví jsou v podstatě tytéž historické osobnosti, avšak jejich účel v obou zobrazeních je zřetelně odlišný. Druhý bod spočívá v rozpoznání, v čem se liší tato dvě úzce související trojí naplnění proroctví. Rozdíl je v tom, že Eliáš představuje v posledních dnech vnější dílo, zatímco posel, který připravuje cestu Poslu smlouvy, představuje v posledních dnech vnitřní dílo.
The third point to take note of is that Jesus, as Alpha and Omega, identifies the third Elijah, and also the third messenger that prepares the way, with both a first and a last Elijah messenger, and a first and last messenger who prepares the way for the Messenger of the Covenant. The Elijah messenger of the first angel and the Elijah messenger of the third angel make up the third fulfillment of Elijah, and the messenger who prepares the way is represented as the messenger of the movements of both the first and third angels.
Třetím bodem, kterého je třeba si povšimnout, je to, že Ježíš jako Alfa a Omega ztotožňuje třetího Eliáše a také třetího posla, který připravuje cestu, jak s prvním, tak s posledním Eliášovým poslem, a s prvním i posledním poslem, který připravuje cestu pro Posla smlouvy. Eliášův posel prvního anděla a Eliášův posel třetího anděla společně tvoří třetí naplnění Eliáše a posel, který připravuje cestu, je představen jako posel hnutí prvního i třetího anděla.
Elijah the prophet provides an illustration of the last-day confrontation between God’s people and the threefold union of Modern Rome in the confrontation at Mount Carmel.
Prorok Eliáš poskytuje na střetnutí na hoře Karmel ilustraci posledního konfliktu mezi Božím lidem a trojjediným svazkem novodobého Říma.
Mount Carmel is located in northern Israel, near the Mediterranean coast. It runs roughly northwest to southeast and forms a prominent ridge that extends for about 39 miles (63 kilometers). The Valley of Megiddo, also known as the Jezreel Valley, is located to the southeast of Mount Carmel. Mount Carmel and the Valley of Megiddo are relatively close to each other in terms of distance. The distance between them, in a straight line (as the crow flies), is approximately 20 to 25 miles (32 to 40 kilometers). To the west of Mount Carmel lies the Mediterranean Sea, and to the east of the Valley of Megiddo and the Jezreel Valley lies the Sea of Galilee, also known as Lake Tiberias or the Lake of Kinneret.
Hora Karmel se nachází v severním Izraeli, poblíž pobřeží Středozemního moře. Táhne se přibližně od severozápadu k jihovýchodu a tvoří výrazný horský hřeben, který se rozprostírá v délce asi 39 mil (63 kilometrů). Údolí Megiddo, známé také jako Jizreelské údolí, leží jihovýchodně od hory Karmel. Hora Karmel a údolí Megiddo jsou od sebe poměrně nedaleko. Vzdušná vzdálenost mezi nimi činí přibližně 20 až 25 mil (32 až 40 kilometrů). Na západ od hory Karmel leží Středozemní moře a na východ od údolí Megiddo a Jizreelského údolí leží Galilejské moře, známé také jako Tiberiadské jezero nebo jezero Kineret.
In the Revelation the battle of Armageddon is identifying the Valley of Megiddo, and inspiration did not want students of prophecy to believe that the book of Revelation was identifying its message in literal terms, so when it identified Armageddon (Megiddo) as Armageddon it used the word “har,” which means mountain to make it clear that the battle was a spiritual representation of the final battle which the dragon, beast and false prophet lead the world to.
Ve Zjevení bitva u Armagedonu označuje údolí Megiddo a inspirace nechtěla, aby studenti proroctví věřili, že kniha Zjevení vyjadřuje své poselství doslovnými pojmy; proto, když označila Armagedon (Megiddo) jako Armagedon, použila slovo „har“, které znamená hora, aby bylo zřejmé, že tato bitva byla duchovním zobrazením závěrečného boje, do něhož drak, šelma a falešný prorok vedou svět.
By identifying Megiddo as Armageddon, John made sure it was not to be understood as a literal geographical location, for Megiddo is a valley and has no mountains. In close proximity is Mount Carmel where Elijah’s confrontation with Ahab and the prophets of Jezebel occurred, thus both Megiddo and Mount Carmel are both illustrations of the final battle of Armageddon.
Tím, že Jan ztotožnil Megiddo s Armagedonem, zajistil, aby nebylo chápáno jako doslovné zeměpisné místo, neboť Megiddo je údolí a nemá žádné hory. V těsné blízkosti se nachází hora Karmel, kde došlo k Eliášovu střetu s Achabem a proroky Jezábel; Megiddo i hora Karmel jsou tedy obě předobrazy závěrečné bitvy Armagedonu.
If you were to draw a triangle with Jerusalem, Mount Carmel, and the Valley of Megiddo, Jerusalem would be situated to the southeast corner of that triangle, with Mount Carmel to the northwest and the Valley of Megiddo to the northeast. The area that symbolically represents the battle of Armageddon is bordered by two seas, and the king of the north (the whore of Modern Babylon) comes to his end between the seas and the glorious holy mountain. And at that time human probation closes.
Kdybyste nakreslili trojúhelník s Jeruzalémem, horou Karmel a údolím Megiddo, Jeruzalém by se nacházel v jihovýchodním cípu tohoto trojúhelníku, hora Karmel na severozápadě a údolí Megiddo na severovýchodě. Oblast, která symbolicky představuje bitvu u Armagedonu, je ohraničena dvěma moři a král severu (nevěstka novodobého Babylóna) dochází ke svému konci mezi moři a slavnou svatou horou. A v tom čase končí lidská doba milosti.
But tidings out of the east and out of the north shall trouble him: therefore he shall go forth with great fury to destroy, and utterly to make away many. And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain; yet he shall come to his end, and none shall help him. And at that time shall Michael stand up, the great prince which standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. Daniel 11:44–12:1.
Avšak zprávy od východu a od severu ho znepokojí; proto vytáhne s velikou zuřivostí, aby mnohé zahubil a zcela vyhladil. A postaví stany svého paláce mezi moři na nádherné svaté hoře; přece však dospěje ke svému konci a nikdo mu nepomůže. A v onen čas povstane Michael, veliké kníže, které stojí za syny tvého lidu; a nastane doba soužení, jaká nebyla od doby, kdy povstal národ, až do onoho času; a v onen čas bude tvůj lid vysvobozen, každý, kdo bude nalezen zapsán v knize. Daniel 11,44–12,1.
The triple application of Elijah represents the external confrontation of God’s people with the king of the north, who is the head of the threefold union of the dragon, the beast and the false prophet that leads the world to Armageddon. Elijah’s three enemies that typified the threefold union were Ahab, who was the king of the ten northern tribes representing the ten kings of Revelation seventeen, who commit fornication with the whore of Babylon, and who agree to give their kingdom to the whore for “one hour”, which is “the hour” of the Sunday law crisis. The whore of Babylon was represented by Jezebel, and Jezebel’s prophets of Baal and the priests of the grove represent the false prophet.
Trojí uplatnění Eliáše představuje vnější střet Božího lidu s králem severu, jenž je hlavou trojitého spojení draka, šelmy a falešného proroka, které vede svět k Armagedonu. Tři Eliášovi nepřátelé, kteří byli předobrazem trojitého spojení, byli Achab, jenž byl králem deseti severních kmenů představujících deset králů ze Zjevení sedmnácté kapitoly, kteří smilní se smilnicí Babylóna a kteří souhlasí, že dají své království smilnici na „jednu hodinu“, což je „ta hodina“ krize nedělního zákona. Smilnice Babylóna byla představena Jezábel a Jezábelini proroci Bála a hájoví kněží představují falešného proroka.
The Sunday law crisis begins with the soon-coming Sunday law in the United States and ends when Michael stands up. When that Sunday law arrives the second voice of Revelation chapter eighteen, calls God’s other flock out of Babylon. The period of time from the call out of Babylon until the close of probation is the period of the judgment of the whore of Babylon. It is also the period of time when the Holy Spirit is poured out without measure. It is the “hour,” that the ten kings agree to co-rule with the whore of Tyre, who is no longer forgotten. It is the “hour,” of the great “earthquake” of Revelation eleven, when the one hundred and forty-four thousand are lifted up as an ensign.
Krize nedělního zákona začíná brzy přicházejícím nedělním zákonem ve Spojených státech a končí tehdy, když povstane Michael. Když tento nedělní zákon vstoupí v platnost, druhý hlas ze zjevení osmnácté kapitoly povolává další Boží stádo ven z Babylóna. Období od výzvy vyjít z Babylóna až do ukončení doby milosti je obdobím soudu nad nevěstkou Babylóna. Je to také období, kdy je Duch svatý vyléván bez míry. Je to „hodina“, v níž deset králů souhlasí, že budou spoluvládnout s nevěstkou z Týru, která již není zapomenuta. Je to „hodina“ velikého „zemětřesení“ ze Zjevení jedenáct, kdy je sto čtyřicet čtyři tisíc vyzdviženo jako korouhev.
And the kings of the earth, who have committed fornication and lived deliciously with her, shall bewail her, and lament for her, when they shall see the smoke of her burning, Standing afar off for the fear of her torment, saying, Alas, alas that great city Babylon, that mighty city! for in one hour is thy judgment come. Revelation 18:9, 10.
A králové země, kteří s ní smilnili a žili v rozkoši, budou nad ní naříkat a lkát, až uvidí dým jejího hoření; zdaleka stojíce pro strach z jejího trápení budou říkat: Běda, běda, veliké město Babylón, město mocné! Neboť v jediné hodině přišel tvůj soud. Zjevení 18,9.10.
Just as John identified Megiddo as the mountain (“har”) of Megiddo to identify a spiritual and not a literal truth, the judgment of the whore of Babylon and Tyre is identified as occurring during the “hour,” and also in a “day.”
Právě tak, jako Jan označil Megiddo za horu („har“) Megiddo, aby označil duchovní, a nikoli doslovnou skutečnost, je soud nad nevěstkou Babylóna a Týru označen jako nastávající během „hodiny“ a také v „jednom dni“.
Therefore shall her plagues come in one day, death, and mourning, and famine; and she shall be utterly burned with fire: for strong is the Lord God who judgeth her. Revelation 18:8.
Proto na ni v jediném dni přijdou její rány: smrt, zármutek a hlad; a bude úplně spálena ohněm; neboť mocný je Pán Bůh, který ji soudí. Zjevení 18,8.
After October 22, 1844 prophetic time is no longer to be applied prophetically and the judgment of the papal power is therefore represented as occurring in an “hour,” and also as in a “day.” The “hour” of her judgment is the prophetic period from the Sunday law in the United States until probation closes. It is important to mark this period when considering the Elijah of the last days, for Elijah’s battle of Mount Carmel follows the internal testing of God’s people of the last days, and the testing period for both the church and the world contain the same prophetic beginnings and endings.
Po 22. říjnu 1844 se již prorocký čas nemá uplatňovat prorocky, a soud nad papežskou mocí je proto znázorněn jako nastávající v „hodině“ a také v „dni“. „Hodina“ jejího soudu je prorocké období od nedělního zákona ve Spojených státech až do uzavření doby milosti. Je důležité toto období vyznačit při zvažování Eliáše posledních dnů, neboť Eliášův zápas na hoře Karmel následuje po vnitřním prověřování Božího lidu posledních dnů a období zkoušky jak pro církev, tak pro svět obsahují tytéž prorocké začátky i konce.
The two voices of Revelation eighteen, represent two distinct calls to two churches. The first church is the one hundred and forty-four thousand of Revelation chapter seven, and the second church that is called is the great multitude of Revelation chapter seven. The call to the one hundred and forty-four thousand is made while the Holy Spirit is being poured out in measure, and the call to the great multitude is made when the Holy Spirit is being poured out without measure.
Dva hlasy ze Zjevení osmnácté kapitoly představují dvě odlišná volání ke dvěma církvím. První církví je sto čtyřicet čtyři tisíc ze sedmé kapitoly Zjevení, a druhou církví, která je povolávána, je veliký zástup ze sedmé kapitoly Zjevení. Volání ke sto čtyřiceti čtyřem tisícům zaznívá tehdy, když je Duch svatý vyléván v míře, a volání k velikému zástupu zaznívá tehdy, když je Duch svatý vyléván bez míry.
“The prophet says, ‘I saw another angel come down from heaven, having great power; and the earth was lightened with his glory. And he cried mightily with a strong voice, saying, Babylon the great is fallen, is fallen, and is become the habitation of devils” (Revelation 18:1, 2). This is the same message that was given by the second angel. Babylon is fallen, ‘because she made all nations drink of the wine of the wrath of her fornication’ (Revelation 14:8). What is that wine?—Her false doctrines. She has given to the world a false sabbath instead of the Sabbath of the fourth commandment, and has repeated the falsehood that Satan first told Eve in Eden—the natural immortality of the soul. Many kindred errors she has spread far and wide, “teaching for doctrines the commandments of men” (Matthew 15:9).
„Prorok praví: ‚Viděl jsem jiného anděla sestupujícího z nebe, majícího velikou moc; a země byla ozářena jeho slávou. I zvolal mocně silným hlasem, řka: Padl, padl Babylon veliký a stal se příbytkem démonů‘“ (Zjevení 18,1.2). To je totéž poselství, které bylo dáno druhým andělem. Babylon padl, „protože napojil všechny národy vínem hněvu svého smilstva“ (Zjevení 14,8). Co je ono víno? — Její falešná učení. Dala světu falešnou sobotu namísto soboty čtvrtého přikázání a opakovala lež, kterou satan poprvé řekl Evě v Edenu — přirozenou nesmrtelnost duše. Mnohé příbuzné bludy rozšířila široko daleko, „učíc naukám, jež jsou přikázáními lidskými“ (Matouš 15,9).
“When Jesus began His public ministry, He cleansed the Temple from its sacrilegious profanation. Among the last acts of His ministry was the second cleansing of the Temple. So in the last work for the warning of the world, two distinct calls are made to the churches. The second angel’s message is, ‘Babylon is fallen, is fallen, that great city, because she made all nations drink of the wine of the wrath of her fornication’ (Revelation 14:8). And in the loud cry of the third angel’s message a voice is heard from heaven saying, ‘Come out of her, my people, that ye be not partakers of her sins, and that ye receive not of her plagues. For her sins have reached unto heaven, and God hath remembered her iniquities’ (Revelation 18:4, 5).” Selected Messages, book 2, 118.
„Když Ježíš zahájil svou veřejnou službu, očistil chrám od jeho svatokrádežného znesvěcení. Mezi posledními činy jeho služby bylo druhé očištění chrámu. Tak jsou i v posledním díle varování světu církvím dána dvě odlišná volání. Poselství druhého anděla zní: ‚Padl, padl Babylon, to veliké město, neboť napojil všechny národy vínem hněvu svého smilstva‘ (Zjevení 14,8). A v mocném volání poselství třetího anděla je slyšet hlas z nebe, který praví: ‚Vyjděte z něho, lide můj, abyste neměli účast na jeho hříších a abyste nepřijali z jeho ran. Neboť jeho hříchy dosáhly až do nebe a Bůh rozpomněl se na jeho nepravosti‘ (Zjevení 18,4.5).“ Vybraná poselství, kniha 2, 118.
The mighty angel came down in fulfillment of Revelation chapter eighteen, when the great buildings of New York City were brought down on September 11, 2001, with the arrival of the “east wind” of Islam. He then cried “mightily with a strong voice, saying, Babylon the great is fallen, is fallen, and is become the habitation of devils.” And then in verse four another voice “is heard from heaven saying, ‘Come out of her, my people.’” Those two voices are “two distinct calls made to the churches.” The two distinct churches of God in the last days are identified as the one hundred and forty-four thousand and the great multitude.
Mocný anděl sestoupil v naplnění osmnácté kapitoly Zjevení, když byly 11. září 2001 s příchodem „východního větru“ islámu strženy velké budovy města New Yorku. Potom zvolal „mocně silným hlasem a řka: Padl, padl Babylon veliký a stal se příbytkem démonů.“ A poté je ve čtvrtém verši slyšet jiný hlas „z nebe, řkoucí: ‚Vyjděte z něho, lide můj.‘“ Tyto dva hlasy jsou „dvě rozdílná volání učiněná církvím“. Dvě rozdílné Boží církve v posledních dnech jsou označeny jako sto čtyřicet čtyři tisíc a veliký zástup.
The testing period for the one hundred and forty-four thousand begins with Islam of the third Woe, which Isaiah identifies as the “day of the east wind.” That testing period ends with the soon-coming Sunday law in the United States and the enforcement of the mark of the beast. The beast is the counterfeit king of the north, the head of modern Babylon. Babylon is the lion in Daniel chapter seven, and the disobedient prophet from Judah, who represents Laodicean Adventism, that dies in the period that begins with the “ass” of Islam (September 11, 2001), and ends with the “lion,” (Modern Babylon).
Období zkoušky pro sto čtyřicet čtyři tisíc začíná islámem třetího Běda, který Izajáš označuje jako „den východního větru“. Toto období zkoušky končí brzy přicházejícím nedělním zákonem ve Spojených státech a vynucením znamení šelmy. Šelma je padělaným králem severu, hlavou moderního Babylóna. Babylón je levem v 7. kapitole Daniele a neposlušný prorok z Judy, který představuje laodicejský adventismus, umírá v období, které začíná „oslem“ islámu (11. září 2001) a končí „lvem“ (moderním Babylónem).
In the period of time represented as “the tomb” of the disobedient prophet of Laodicean Adventism, the latter rain is measured out, as a distinct call is made to the church of the one hundred and forty-four thousand. When that period ends, at the “hour” of the “great earthquake”, representing the Sunday law in the United States; the period of the second voice of Revelation eighteen, arrives with the implementation of the mark of the beast, which is the mark of the king of the north. At the same time Islam of the third Woe is used to bring a progressive escalating judgment upon an apostate world. The message proclaimed by the “ensign” of the one hundred and forty-four thousand during that second distinct call to the church of the “great multitude” identifies the “mark” of the “king of the north”, and the role of Islam of the third Woe, represented as the “children of the east”.
V časovém údobí, které je znázorněno jako „hrob“ neposlušného proroka laodicejského adventismu, je odměřován pozdní déšť, zatímco je církvi sto čtyřiceti čtyř tisíc předkládáno zvláštní povolání. Když toto období skončí, v „hodině“ „velkého zemětřesení“, představujícího nedělní zákon ve Spojených státech, nastává období druhého hlasu ze Zjevení osmnáct, s prosazením znamení šelmy, které je znamením krále severu. Současně je islám třetího Běda použit k tomu, aby přivedl na odpadlý svět postupný, stupňující se soud. Poselství hlásané „korouhví“ sto čtyřiceti čtyř tisíc během onoho druhého zvláštního povolání církve „velkého zástupu“ označuje „znamení“ „krále severu“ a úlohu islámu třetího Běda, znázorněného jako „synové východu“.
The message that enrages the papal power in verse forty-four of Daniel chapter eleven, and the message that initiates the final papal bloodbath, is represented as “tidings out of the east” (Islam) and “the north” (the mark of the beast). In that period, as with the previous period, Islam of the “east wind” brings judgment upon the United States to begin the period, and the period ends when the king of the north comes to his end, “between the seas and the glorious holy mountain”, in the valley of Megiddo and the Mount at Carmel.
Poselství, které v čtyřicátém čtvrtém verši jedenácté kapitoly Danielovy rozzuřuje papežskou moc a které zahajuje konečné papežské krveprolití, je představeno jako „zvěsti od východu“ (islám) a „od severu“ (znamení šelmy). V onom období, stejně jako v období předchozím, islám „východního větru“ přivádí soud na Spojené státy, aby toto období započalo, a toto období končí tehdy, když král severu dojde ke svému konci „mezi moři a slavnou svatou horou“, v údolí Megidda a na hoře Karmel.
The judgment period for modern Babylon that represents her deathbed (tomb), begins with the symbol of the east and ends with the symbol of the north, just as the deathbed for the disobedient Laodicean prophet ended in the first distinct call to the churches. The tomb (deathbed) that both the lying prophet of Bethel and the disobedient prophet of Judah are buried in is represented between an “ass” and a “lion”.
Období soudu nad novodobým Babylónem, které představuje její smrtelné lože (hrob), začíná symbolem východu a končí symbolem severu, právě tak jako smrtelné lože neposlušného laodicejského proroka skončilo v prvním zřetelném volání k církvím. Hrob (smrtelné lože), v němž jsou pohřbeni jak lživý prorok z Bét-elu, tak neposlušný prorok z Judy, je znázorněn mezi „oslem“ a „lvem“.
Elijah represents God’s last day people who were confronted with a threefold enemy represented by Ahab, Jezebel and Jezebel’s prophets. Jezebel is the symbol of the papal power in the fourth church of Thyatira, and her prophets at Carmel were represented by the prophets of Baal and the priests of the grove. Baal represents a male deity and the priests of the grove represented Ashtaroth, a female deity, thus Jezebel’s false prophets consisted of male and female, representing the combination of Church and State that is represented by the image of the beast in the book of Revelation.
Eliáš představuje Boží lid posledních dnů, který se střetl s trojím nepřítelem, zastoupeným Achabem, Jezábel a proroky Jezábel. Jezábel je symbolem papežské moci ve čtvrté církvi Thyatirské a její proroci na Karmelu byli představováni proroky Bálovými a kněžími háje. Bál představuje mužské božstvo a kněží háje představovali Aštarotu, ženské božstvo; Jezábelini falešní proroci tedy sestávali z mužů i žen a představovali spojení církve a státu, které je v knize Zjevení znázorněno obrazem šelmy.
It is the United States that first erects an image of the beast in the United States and thereafter in the world, and it is the United States that is the false prophet of the threefold union. Ahab, the king of the ten tribes, represents the ten kings of Revelation seventeen, that is the dragon, and Jezebel is the beast. Elijah was in confrontation with the threefold union of Modern Babylon, at Mount Carmel, where the whore of Babylon comes to her end with none to help. The triple application of Elijah represents the external confrontation which is brought against God’s last-day people, and Elijah represents the prophet that is in direct confrontation with those three powers.
Jsou to Spojené státy, které nejprve vztyčují obraz šelmy ve Spojených státech a poté ve světě, a jsou to Spojené státy, které jsou falešným prorokem trojího spojení. Achab, král deseti kmenů, představuje deset králů ze Zjevení sedmnácté kapitoly, totiž draka, a Jezábel je šelma. Eliáš stál v přímém střetu s trojím spojením novodobého Babylona na hoře Karmel, kde nevěstka babylonská dochází ke svému konci, aniž by jí kdo pomohl. Trojí aplikace Eliáše představuje vnější střet, který je veden proti Božímu lidu posledních dnů, a Eliáš představuje proroka, který stojí v přímém střetu s těmi třemi mocnostmi.
An important element of Elijah’s story is the “rain,” which represents the latter rain that is poured out in the history of the confrontation. Leading up to the confrontation at Mount Carmel, Elijah has plainly stated that there would be no rain, except at his word. The period that leads up to the “hour” of Jezebel’s judgment is the period represented by the first distinct “voice” given to the churches. That “voice” arrived on September 11, 2001, and in that period the “rain” was only “measured”, and in that period, there were two competing latter rain messages that were involved with Habakkuk’s debate. One was the counterfeit message of weeping for Tammuz, that represented a “peace and safety message”, and the other was the true message of the third Woe of Islam.
Důležitým prvkem příběhu o Eliášovi je „déšť“, který představuje pozdní déšť vylévaný v dějinách onoho střetnutí. Před střetnutím na hoře Karmel Eliáš jasně prohlásil, že nebude déšť, leda na jeho slovo. Období, které předchází „hodině“ Jezábelina soudu, je obdobím představovaným prvním zřetelným „hlasem“ daným církvím. Tento „hlas“ zazněl 11. září 2001 a v tomto období byl „déšť“ pouze „měřen“ a v tomto období existovala dvě soupeřící poselství o pozdním dešti, jež byla zapojena do Abakukova sporu. Jedním bylo padělané poselství oplakávání Tammuza, které představovalo „poselství pokoje a bezpečnosti“, a druhým bylo pravé poselství třetího běda islámu.
The true “latter rain” message was based upon the role of Islam of the third Woe. That message originated at one source (which was Future for America), and the two messages contended for supremacy until history confirmed the validity of the true message, and also confirmed the foolishness of a “peace and safety” message in such a time as this.
Pravé poselství o „pozdním dešti“ bylo založeno na úloze islámu třetího Běda. Toto poselství vzešlo z jednoho zdroje (jímž bylo Future for America) a obě poselství usilovala o převahu, dokud dějiny nepotvrdily platnost pravého poselství a zároveň nepotvrdily pošetilost poselství o „pokoji a bezpečí“ v takové době, jako je tato.
“The prophecies of Daniel and of John are to be understood. They interpret each other. They give to the world truths which everyone should understand. These prophecies are to be witness in the world. By their fulfillment in these last days, they will explain themselves.” Kress Collection, 105.
„Proroctví Danielova a Janova mají být chápána. Vykládají se navzájem. Dávají světu pravdy, jimž by měl rozumět každý. Tato proroctví mají být svědectvím ve světě. Svým naplněním v těchto posledních dnech se sama vyloží.“ Kress Collection, 105.
The first fulfillment of Elijah in the triple application of Elijah, is confirmed by the second Elijah, who Jesus identified as John the Baptist. Together those two witnesses establish the third Elijah.
První naplnění Eliáše v trojím použití Eliáše je potvrzeno druhým Eliášem, kterého Ježíš označil za Jana Křtitele. Tito dva svědkové společně potvrzují třetího Eliáše.
And as they departed, Jesus began to say unto the multitudes concerning John, What went ye out into the wilderness to see? A reed shaken with the wind? But what went ye out for to see? A man clothed in soft raiment? behold, they that wear soft clothing are in kings’ houses. But what went ye out for to see? A prophet? yea, I say unto you, and more than a prophet. For this is he, of whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee. Verily I say unto you, Among them that are born of women there hath not risen a greater than John the Baptist: notwithstanding he that is least in the kingdom of heaven is greater than he. And from the days of John the Baptist until now the kingdom of heaven suffereth violence, and the violent take it by force. For all the prophets and the law prophesied until John. And if ye will receive it, this is Elias, which was for to come. He that hath ears to hear, let him hear. Matthew 11:7–15.
Když odcházeli, začal Ježíš zástupům mluvit o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřit? Třtinu zmítanou větrem? Ale co jste vyšli spatřit? Člověka oblečeného do měkkého roucha? Hle, ti, kteří nosí měkký oděv, jsou v domech královských. Ale co jste vyšli spatřit? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka. Neboť to je ten, o němž jest psáno: Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, který připraví tvou cestu před tebou. Amen pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z žen, nepovstal větší nad Jana Křtitele; avšak ten, kdo je nejmenší v království nebeském, je větší než on. A ode dnů Jana Křtitele až dosud království nebeské trpí násilí a násilníci je uchvacují. Neboť všichni proroci i zákon prorokovali až do Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který měl přijít. Kdo má uši k slyšení, slyš. Matouš 11,7–15.
We will continue this study in the next article.
V této studii budeme pokračovat v příštím článku.
“Today, in the spirit and power of Elias and of John the Baptist, messengers of God’s appointment are calling the attention of a judgment-bound world to the solemn events soon to take place in connection with the closing hours of probation and the appearance of Christ Jesus as King of kings and Lord of lords. Soon every man is to be judged for the deeds done in the body. The hour of God’s judgment has come, and upon the members of His church on earth rests the solemn responsibility of giving warning to those who are standing as it were on the very brink of eternal ruin. To every human being in the wide world who will give heed must be made plain the principles at stake in the great controversy being waged, principles upon which hang the destinies of all mankind.
„Dnes v duchu a moci Eliášově a Jana Křtitele poslové z Božího ustanovení obracejí pozornost světa směřujícího k soudu k vážným událostem, které mají brzy nastat v souvislosti se závěrečnými hodinami doby milosti a se zjevením Krista Ježíše jako Krále králů a Pána pánů. Brzy má být každý člověk souzen za skutky vykonané v těle. Hodina Božího soudu přišla a na členech Jeho církve na zemi spočívá vážná odpovědnost varovat ty, kteří stojí takřka na samém okraji věčné záhuby. Každé lidské bytosti v celém širém světě, která dbá tohoto poselství, musí být jasně vyloženy zásady, o něž jde ve velikém sporu, jenž je veden, zásady, na nichž závisí osudy veškerého lidstva.“
“In these final hours of probation for the sons of men, when the fate of every soul is so soon to be decided forever, the Lord of heaven and earth expects His church to arouse to action as never before. Those who have been made free in Christ through a knowledge of precious truth, are regarded by the Lord Jesus as His chosen ones, favored above all other people on the face of the earth; and He is counting on them to show forth the praises of Him who hath called them out of darkness into marvelous light. The blessings which are so liberally bestowed are to be communicated to others. The good news of salvation is to go to every nation, kindred, tongue, and people.
„V těchto posledních hodinách doby milosti pro syny lidské, kdy má být úděl každé duše již tak brzy navždy rozhodnut, očekává Pán nebe i země od své církve, že se probudí k činnosti jako nikdy předtím. Ti, kdo byli v Kristu osvobozeni skrze poznání drahocenné pravdy, jsou Pánem Ježíšem pokládáni za Jeho vyvolené, obdařené přízní více než všichni ostatní lidé na tváři země; a On s nimi počítá, že budou zvěstovat chválu Toho, který je povolal ze tmy do podivuhodného světla. Požehnání, jež jsou tak štědře udělována, mají být sdílena s druhými. Radostná zvěst o spasení má dojít ke každému národu, pokolení, jazyku i lidu.“
“In the visions of the prophets of old the Lord of glory was represented as bestowing special light upon His church in the days of darkness and unbelief preceding His second coming. As the Sun of Righteousness, He was to arise upon His church, ‘with healing in His wings.’ Malachi 4:2. And from every true disciple was to be diffused an influence for life, courage, helpfulness, and true healing.
„Ve viděních dávných proroků byl Pán slávy představen jako ten, který uděluje své církvi zvláštní světlo ve dnech temnoty a nevíry předcházejících Jeho druhému příchodu. Jako Slunce spravedlnosti měl vzejít nad svou církví ‚s uzdravením na svých křídlech‘. Malachiáš 4,2. A z každého pravého učedníka se měl šířit vliv přinášející život, odvahu, pomoc a pravé uzdravení.“
“The coming of Christ will take place in the darkest period of this earth’s history. The days of Noah and of Lot picture the condition of the world just before the coming of the Son of man. The Scriptures, pointing forward to this time, declare that Satan will work with all power and ‘with all deceivableness of unrighteousness.’ 2 Thessalonians 2:9, 10. His working is plainly revealed by the rapidly increasing darkness, the multitudinous errors, heresies, and delusions of these last days. Not only is Satan leading the world captive, but his deceptions are leavening the professed churches of our Lord Jesus Christ. The great apostasy will develop into darkness deep as midnight. To God’s people it will be a night of trial, a night of weeping, a night of persecution for the truth’s sake. But out of that night of darkness God’s light will shine.” Prophets and Kings, 716, 717.
„Příchod Krista nastane v nejtemnějším období dějin této země. Dny Noemovy a Lotovy vykreslují stav světa těsně před příchodem Syna člověka. Písmo, ukazující vpřed k této době, prohlašuje, že satan bude působit se vší mocí a ‚se vším klamem nepravosti‘. 2 Tesalonickým 2,9.10. Jeho působení se jasně zjevuje v rychle narůstající temnotě, nesčetných bludech, herezích a klamech těchto posledních dnů. Satan nejenže odvádí svět do zajetí, ale jeho svody pronikají jako kvas i do vyznávajících církví našeho Pána Ježíše Krista. Velké odpadnutí přeroste v temnotu hlubokou jako půlnoc. Pro Boží lid to bude noc zkoušky, noc pláče, noc pronásledování pro pravdu. Ale z této noci temnoty zazáří Boží světlo.“ Proroci a králové, 716, 717.