Od roku 2023 Pán odhaluje události, které vedou k ukončení doby milosti pro Spojené státy a následně i pro svět. Posloupnost těchto událostí byla rozpoznána již před rokem 2023, jejich podrobnosti však nebyly zřejmé, dokud toto období nezačalo. Od té doby jsme byli vedeni k pochopení, že postupnému procesu soudu nad živými byl podroben jak republikánský roh, tak protestantský roh šelmy ze země, popsané ve třinácté kapitole Zjevení. Šelmou ze země jsou Spojené státy. Rozpoznali jsme, že proces soudu nad živými, který začal 11. září 2001, nejprve zasáhne Demokratickou stranu republikánského rohu a poté, co budou demokraté podrobeni zkoušce, přejde k Republikánské straně. Na základě tohoto zjeveného poznání jsme předem rozpoznali, že se Demokratická strana s Bidenovým vítězstvím v roce 2020 zhroutí zevnitř a zanikne. Dějiny potvrdily naše pozorování.
Ti, kdo se domnívají, že drtivé vítězství demokratů 3. listopadu vyvrátilo tuto předpověď, se hluboce mýlí. Od kolapsu demokratů v důsledku ukradených voleb v roce 2020 se Demokratická strana zvrhla ve stranu známou jako rudo-zelená aliance. Někdejší Demokratická strana již neexistuje a její novou podobou je spojenectví komunistických globalistů a islamistů. Izmael je symbolem islámu a jeho matka byla Egypťanka. Egypt je drak – globalisté Spojených států a světa. Draka – globalisty – představuje „rudá“ jako běžný symbol komunismu a islám je označován zelenou barvou. Hagar a Izmael představují rudo-zelenou alianci, která zvítězila v nedávných volbách.
Zelená barva je tradičně spojována s islámem pro svůj symbolický význam v Koránu a rané islámské tradici. Obyvatelé ráje nosí zelené oděvy z jemného hedvábí a spočívají na zelených poduškách (např. súra Al-Kahf 18:31 a súra Al-Insan 76:21). Muhammad dával přednost zeleným oděvům a byl pohřben v zeleném plášti. Zelená se proto stala běžnou barvou v islámském umění, ve výzdobě mešit, na vazbách Koránu a na vlajkách mnoha zemí s muslimskou většinou (Saúdská Arábie, Pákistán atd.) i skupin, jako je Hamás. V současném politickém jazyce je proto „zelená“ zkratkou pro islamismus.
Rudá barva je symbolem komunismu, jak dokládají rudé vlajky Pařížské komuny, bolševiků a různých komunistických stran. Za Francouzské revoluce byla rudá barva čapky „bonnet rouge“ zvolena záměrně a byla nedílnou součástí její identity coby revolučního symbolu. Spojenectví rudé a zelené nahradilo Demokratickou stranu. Tato strana je nyní spojenectvím rudé a zelené.
V souvislosti s chápáním soudního procesu, který začal 11. září, byli demokraté první souzenou částí republikánského rohu šelmy ze země a soud nad nimi skončil jejich zánikem při volbách v roce 2020, kdy začal soud nad Republikánskou stranou. Dne 3. listopadu 2026 Republikánská strana zanikla stejně jistě, jako v roce 2020 zanikla Demokratická strana.
Zánik Republikánské strany znamená konec soudu nad rohem republikanismu a stejně jako Demokratická strana se i Republikánská strana rozpadla na dvě části. Jedna část je označována jako RINOs, druhá jako MAGA. Už se nikdy znovu nespojí. Demokratická strana se proměnila ve spojenectví dvou skupin, komunistů a islamistů, a Republikánská strana se rozdělila na stranu globalistických republikánů a stranu republikánů stavějících Ameriku na první místo. Šelmu ze země a její dva rohy čeká už jen ukončení doby milosti při brzkém zavedení nedělního zákona.
Důvod, proč byla Demokratická strana souzena dříve než republikáni, je v těchto článcích objasňován již od roku 2023. Obě strany tvoří republikánský „roh“ šelmy ze země a předobrazem šelmy ze země byla médo-perská říše. V knize Daniel má symbolický beran představující Médo-Persii dva rohy.
Potom jsem pozvedl oči a spatřil jsem: hle, před řekou stál beran, který měl dva rohy. Oba rohy byly vysoké, ale jeden byl vyšší než druhý a ten vyšší vyrostl jako poslední. Daniel 8:3.
Ačkoli byla velká část politického myšlení Republikánské strany přítomna již při založení Spojených států v roce 1776, Republikánská strana jako taková vstoupila do dějin až těsně před občanskou válkou. Vznikla jako strana vystupující proti otroctví, zatímco Demokratická strana existovala již dlouho před občanskou válkou. Demokraté byli a stále jsou stranou podporující otroctví. Vyšší roh vyrostl jako poslední a také Republikánská strana vznikla jako poslední, v roce 1854, poté, co byla v roce 1828 založena Demokratická strana. Prvním republikánským prezidentem byl Abraham Lincoln a posledním je Donald Trump. Proces soudu nad republikánským rohem nyní skončil; soud nad dvourohou šelmou ze země je na obzoru.
Protestantský roh má rovněž své vlastní prorocké rozdělení na dvě části, zřetelně odlišné od rozdělení na dvě politické strany, avšak i v průběhu soudu zůstává toto rozdělení dvojí. Hospodin uzavřel smlouvu s vyvoleným lidem, když jej provedl vodami Rudého moře a přivedl k hoře Sínaj. Když bylo do zaslíbené země vysláno dvanáct zvědů, aby ji prozkoumali, Izraelci odmítli poselství Jozua a Káleba a Hospodin zrušil svou smlouvu se vzbouřenci a uzavřel smlouvu s Jozuem a Kálebem.
Ale jakože jsem živ, celá země bude naplněna Hospodinovou slávou. Neboť žádný z těch mužů, kteří viděli mou slávu a mé zázraky, jež jsem vykonal v Egyptě a na poušti, a přesto mě již desetkrát pokoušeli a neuposlechli mého hlasu, jistě nespatří zemi, kterou jsem přísahou zaslíbil jejich otcům; nespatří ji nikdo z těch, kdo mě popouzeli. Avšak svého služebníka Káleba, protože měl jiného ducha a cele mě následoval, uvedu do země, do níž vstoupil; a jeho potomstvo ji bude vlastnit. Numeri 14:21–24.
Apoštol Pavel poukazuje na to, že vše, co se přihodilo starověkému Izraeli, je předobrazem konce světa.
To všechno se jim přihodilo jako příklad a bylo to zapsáno k napomenutí pro nás, které zastihl konec věků. Proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl. 1. Korintským 10:11, 12.
Proces desaterého zkoušení, jemuž byl na počátku dějin starověkého Izraele podroben lid smlouvy a který dokládá příběh Jozua a Káleba, se opakoval na konci dějin starověkého Izraele v době Kristově. Stejně jako na počátku byl lid smlouvy i v době Kristova navštívení podroben procesu zkoušení, v němž jako národ neobstál. Vzpurné pokolení, které na Sínaji uzavřelo smlouvu, zemřelo na poušti během čtyřicetiletého putování, přičemž k výjimkám patřili Jozue a Káleb, kteří zůstali věrní. Podobně někdejší lid smlouvy z Kristovy doby zakusil soud nad národem při zničení Jeruzaléma v roce 70 po Kr., třebaže nezahynul každý jednotlivec. Nový lid smlouvy, představovaný Jozuem a Kálebem, byl předobrazem křesťanské církve. Na počátku i na konci dějin starověkého Izraele byl tedy někdejší lid smlouvy podroben zkoušce, v níž neobstál, a byl pominut.
Co bylo, to bude, a co se stalo, to se stane; pod sluncem není nic nového. Je snad něco, o čem by se dalo říci: Hle, to je nové? Již to bylo v dávných dobách, které byly před námi. Kazatel 1:9, 10.
V milleritských dějinách od roku 1798 do roku 1863 tvořili dosavadní lid smlouvy protestanté, kteří právě vyšli z temného středověku pod papežskou nadvládou. Tento lid smlouvy byl od roku 1798 do roku 1844 podrobován zkoušce, a když v ní neobstál, byl z milleritského hnutí té doby povolán nový lid smlouvy. Stejně jako starověký Izrael vstoupil do smlouvy v období svého vysvobození z Egypta a poté byl podroben zkoušce, v níž neobstál, tak ani Židé v Kristově době neobstáli ve zkoušce posvátného týdne z deváté kapitoly knihy Daniel.
A utvrdí smlouvu s mnohými na jeden týden: a uprostřed týdne učiní konec oběti i obětnímu daru a pro rozšíření ohavností je zpustoší, a to až do úplného konce, a na zpustošené místo bude vylito to, co bylo určeno. Daniel 9:27.
Účast na ukřižování Mesiáše odpovídala odmítnutí poselství Jozua a Káleba. Stejně jako na počátku i na konci dějin starověkého Izraele je dosavadní lid smlouvy ponechán stranou právě v době, kdy je vyvolen nový lid smlouvy. Dne 19. dubna 1844 skončil biblický rok 1843 a předpověď Williama Millera, podle níž se měl Pán vrátit v roce 1843, vyvolala mezi stoupenci Millerova poselství zklamání. Millerova nenaplněná předpověď byla zároveň mezníkem, kdy dosavadní lid smlouvy, protestanté, kteří se teprve v roce 1798 vynořili z temnoty, považoval své odmítnutí poselství prvního anděla, které přinesl William Miller, za oprávněné. Ti, kdo považovali své odmítnutí poselství Jozua a Káleba za oprávněné, byli příkladem toho, jak protestanté odmítli Millerovo poselství, stejně jako příkladem toho, jak Židé odmítli Krista, což se projevilo jejich účastí na Jeho smrti a jejich prohlášením, že nemají jiného krále než císaře.
V dějinách milleritského hnutí byl nový smluvní lid přiveden do stadia, kdy přijal všech deset Božích přikázání, čímž se vymezil rozdíl mezi křesťanským společenstvím, které zachovávalo přikázání, a někdejším smluvním lidem, jenž se držel papežského ztotožnění dne Slunce se dnem bohoslužby, ačkoli nikde v Božím slově není pro neděli jako den bohoslužby žádný doklad. Tito tři svědkové identifikují proces zkoušení, který začal 11. září 2001. Dne 11. září začal soud nad živými a oba rohy šelmy ze země měly být souzeny. Soud nad politickým rohem šelmy ze země měl dvě části: nejprve soud nad Demokratickou stranou a poté nad Republikánskou stranou.
Při událostech 11. září začal soud nad živými také u protestantského rohu. Začal u dřívějšího lidu smlouvy, jímž je od roku 1863 laodicejská Církev adventistů sedmého dne. Soud nad laodicejskou Církví adventistů sedmého dne je znázorněn dějinami, v nichž tato církev vznikla. V dějinách milleritského hnutí byl soud nad dřívějším i novým lidem smlouvy v roce 1844 zasazen do kontextu podobenství o deseti pannách z dvacáté páté kapitoly Matoušova evangelia. Tato zkouška je znázorněna skupinou pošetilých panen, jimž chybí olej, a moudrými pannami, které olej mají. V dějinách milleritského hnutí je podobenství o deseti pannách znázorněno prvním zklamáním z 19. dubna 1844, kdy byl dřívější lid smlouvy pominut a začala doba prodlévání z podobenství.
Doba prodlévání v dějinách milleritského hnutí začala při prvním zklamání dne 19. dubna 1844. Začala nenaplněním Millerovy předpovědi, že druhý příchod Krista nastane v roce 1843. Tehdy začala doba prodlévání a tehdy protestanté odmítli Millerovo poselství a byli pominuti, čímž se stali bývalým smluvním lidem, jak to ukazují biblické příklady těch, kdo přešli Rudé moře na počátku dějin starověkého Izraele, a těch, kdo odmítli Krista v „týdnu“ z Daniela 9:27. Tito tři svědkové – Jozue, kříž a protestanté roku 1844 – určují bod, v němž je laodicejská Církev adventistů sedmého dne podrobena zkoušce a pominuta. V tomto bodě je v kontextu podobenství o deseti pannách vyvolen nový smluvní lid.
„Podobenství o deseti pannách z 25. kapitoly Matoušova evangelia rovněž znázorňuje zkušenost adventního lidu.“ Velké drama věků, 393.
„Často bývám odkazována na podobenství o deseti pannách, z nichž pět bylo moudrých a pět pošetilých. Toto podobenství se naplnilo a naplní se do posledního písmene, neboť se zvláštním způsobem vztahuje na tuto dobu a stejně jako poselství třetího anděla se již naplnilo a bude i nadále přítomnou pravdou až do konce času.“ Review and Herald, 19. srpna 1890.
Podobenství o deseti pannách představuje průběh soudu nad protestantským rohem šelmy ze země. Nejprve je zkoušen dřívější smluvní lid; poté je zkoušen nový smluvní lid. Dělicí čárou mezi těmito dvěma soudy je doba prodlévání z tohoto podobenství. Dobu prodlévání vyznačovala nenaplněná předpověď. Nenaplněnou předpovědí v dějinách milleritského hnutí bylo Millerovo poselství z roku 1843 a nenaplněnou předpovědí při soudu nad živými byla předpověď, že na Nashville 18. července 2020 zaútočí islám. V tomto okamžiku skončil soud nad laodicejskou Církví adventistů sedmého dne a začal soud nad těmi, kdo předpověď o Nashvillu vyslovili.
Při vůbec prvním zkoušení popsaném ve 14. kapitole knihy Numeri Bůh prohlásil, že země bude naplněna Jeho slávou. Tato předpověď budoucí slávy byla součástí rozsudku, který Hospodin vynesl nad vzpurným lidem smlouvy, jenž prošel Rudým mořem.
Ale jakože jsem živ, celá země bude naplněna Hospodinovou slávou. Neboť žádný z těch mužů, kteří viděli mou slávu a mé zázraky, jež jsem vykonal v Egyptě a na poušti, a přesto mě již desetkrát pokoušeli a neuposlechli mého hlasu, jistě nespatří zemi, kterou jsem přísahou zaslíbil jejich otcům; nespatří ji nikdo z těch, kdo mě popouzeli. Avšak svého služebníka Káleba, protože měl jiného ducha a cele mě následoval, uvedu do země, do níž vstoupil; a jeho potomstvo ji bude vlastnit. Numeri 14:21–24.
Země je naplněna slávou Páně, když sestupuje anděl z osmnácté kapitoly Zjevení.
A poté jsem spatřil jiného anděla sestupovat z nebe; měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou. A zvolal mocně silným hlasem: Padl, padl veliký Babylón a stal se příbytkem démonů, vězením každého nečistého ducha a klecí pro každého nečistého a ohavného ptáka. Neboť všechny národy pily z vína hněvu jeho smilstva, králové země s ním smilnili a kupci země zbohatli díky jeho nesmírnému přepychu. Zjevení 18:1–3.
Ellen Whiteová jasně uvádí, že se tyto tři verše naplnily 11. září 2001.
„Nyní se šíří zpráva, že jsem prohlásila, že New York bude smeten přílivovou vlnou? To jsem nikdy neřekla. Když jsem pozorovala, jak tam vyrůstají velké budovy, patro za patrem, řekla jsem: ‚Jak strašné výjevy se odehrají, až Pán povstane, aby strašlivě otřásl zemí! Tehdy se naplní slova ze Zjevení 18,1–3.‘ Celá osmnáctá kapitola Zjevení je varováním před tím, co postihne zemi. Nemám však žádné zvláštní světlo o tom, co postihne New York; vím jen, že jednoho dne budou tamější velké budovy strženy převracejícím a rozvracejícím působením Boží moci. Ze světla, které mi bylo dáno, vím, že ve světě je přítomna zkáza. Jediné slovo od Pána, jediný dotek jeho veliké moci, a tyto mohutné stavby se zřítí. Odehrají se výjevy, jejichž hrůznost si nedokážeme představit.“ Review and Herald, 5. července 1906.
Období, v němž je země osvěcována slávou Páně, začalo 11. září, když se Dvojčata zřítila „působením Boží moci, jež obrací a převrací“. V onom okamžiku se začalo naplňovat zaslíbení vyjádřené dějinami zachycenými v Numeri 14, které popisují postupný proces desetinásobného zkoušení. V onom okamžiku začalo zkoušení obou rohů šelmy ze země. Dvěma stranami, které měly být zkoušeny v rámci republikánského rohu, byly dvě politické strany a dvěma složkami protestantského rohu byli někdejší lid smlouvy představovaný laodicejskou Církví adventistů sedmého dne a následně ti, kdo zakusili zklamání z nenaplněné předpovědi, které znamenalo počátek doby prodlévání z podobenství o deseti pannách.
Oba rohy šelmy ze země podléhají soudnímu procesu a oba rohy jsou souzeny ve dvou po sobě následujících fázích, které předcházejí blížícímu se nedělnímu zákonu, při němž šelma ze země, tedy Spojené státy, jako šesté království biblického proroctví uzavírá dveře své doby milosti. Jeruzalém je symbolem národa, který odmítá poselství spásy, jak o tom svědčí jeho účast na smrti Mesiáše.
Nadto jim řekneš: Tak praví Hospodin: Což ti, kdo upadnou, zase nevstanou? Což se ten, kdo se odvrátí, opět nevrátí? Proč tedy tento jeruzalémský lid setrvává v trvalém odpadlictví? Drží se klamu, odmítá se vrátit. Naslouchal jsem a slyšel, ale nemluvili pravdivě: nikdo nečinil pokání ze své nepravosti a neříkal: Co jsem to učinil? Každý se vydal svou cestou, jako se kůň řítí do bitvy. Ba i čáp na nebi zná své určené časy; hrdlička, jeřáb i vlaštovka dbají na čas svého příletu; můj lid však nezná Hospodinův soud. Jak můžete říkat: Jsme moudří a máme Hospodinův zákon? Hle, vpravdě jej učinil nadarmo; nadarmo pracuje pero písařů. Mudrci jsou zahanbeni, zděšeni a polapeni: hle, zavrhli Hospodinovo slovo; jakou tedy mají moudrost? Jeremjáš 8:4–9.
Šelma se dvěma rohy, která ve třinácté kapitole Zjevení vystupuje ze země, začínala jako beránek, ale nakonec mluví jako drak. Předobrazem Spojených států byly Jeruzalém a Judsko. Judsko je symbolem zaslíbené země starověkého Izraele a Pán si vyvolil Jeruzalém za město, v němž bude přebývat Jeho jméno. Tak jako Pán vyvedl starověký Izrael z egyptské poroby a otroctví do zaslíbené země, vyvedl i protestantismus z temnoty papežské církve a z otroctví pod vládou evropských králů do Spojených států. Dvě stě padesát let po roce 1776 ve Spojených státech jen málokdo chápe, že oba dokumenty, Deklarace nezávislosti a Ústava, jsou božskými dokumenty, jejichž účelem je odmítnout zkaženou církev a elitářskou monarchii. A co je ještě důležitější, neznají „soud Páně“.
Soud Páně nad Spojenými státy začal 11. září 2001 a dne 3. listopadu 2026, dvě stě padesát let po Deklaraci nezávislosti z roku 1776, skončil soud nad republikánským rohem.
A viděl jsem jiného anděla, jak letí uprostřed nebe a má věčné evangelium, aby je zvěstoval těm, kteří přebývají na zemi, a každému národu, pokolení, jazyku a lidu. Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; a klanějte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ Zjevení 14:6, 7.
Těmto pravdám se budeme dále věnovat v příštím článku.