We are working on bringing all the lines of Daniel eleven together in connection with the hidden history of verse forty that represents 1989 unto the Sunday law in the United States. Our calling as students of prophecy is to rightly divide the word of truth.
Pracujeme na tom, abychom všechny linie Danielovy jedenácté kapitoly uvedli do vzájemné souvislosti ve spojení se skrytými dějinami čtyřicátého verše, který představuje období od roku 1989 až po nedělní zákon ve Spojených státech. Naším povoláním jako studentů proroctví je správně rozdělovat slovo pravdy.
Study to show thyself approved unto God, a workman that needeth not to be ashamed, rightly dividing the word of truth. 2 Timothy 2:15.
Usiluj, aby ses osvědčil před Bohem jako dělník, který se nemusí stydět a správně rozděluje slovo pravdy. 2 Timoteovi 2,15.
Daniel chapter eleven can be divided into ten prophetic lines. Verses one through four represent one prophetic line. Verse five through nine represents a second line. Verse ten represents a third line. Verses eleven and twelve represent the fourth line. The fifth line is verses thirteen through fifteen. The sixth line is verses sixteen through twenty-two. The seventh line is verses twenty-three and twenty-four. Verse twenty-four through verse thirty-one is the eighth line. Verse thirty-one through forty is the ninth line, and the tenth and final line are verses forty through forty-five. These ten lines are to be brought together line upon line.
Jedenáctou kapitolu knihy Daniel lze rozdělit do deseti prorockých linií. Verše jedna až čtyři představují jednu prorockou linii. Verše pět až devět představují druhou linii. Verš deset představuje třetí linii. Verše jedenáct a dvanáct představují čtvrtou linii. Pátou linií jsou verše třináct až patnáct. Šestou linií jsou verše šestnáct až dvacet dva. Sedmou linií jsou verše dvacet tři a dvacet čtyři. Verše dvacet čtyři až třicet jedna tvoří osmou linii. Verše třicet jedna až čtyřicet tvoří devátou linii a desátou a poslední linií jsou verše čtyřicet až čtyřicet pět. Těchto deset linií má být spojeno v linii za linií.
Whom shall he teach knowledge? and whom shall he make to understand doctrine? them that are weaned from the milk, and drawn from the breasts.
Koho bude učit poznání? a komu dá porozumět nauce? Těm, kdo jsou odstaveni od mléka a odtrženi od prsů.
For precept must be upon precept, precept upon precept; line upon line, line upon line; here a little, and there a little:
Neboť přikázání musí být na přikázání, přikázání na přikázání; řádek na řádek, řádek na řádek; tu trochu a tam trochu:
For with stammering lips and another tongue will he speak to this people. To whom he said, This is the rest wherewith ye may cause the weary to rest; and this is the refreshing: yet they would not hear.
Neboť koktavými rty a jiným jazykem bude mluvit k tomuto lidu. Jimž řekl: Toto jest odpočinutí, jímž můžete dopřát odpočinutí znavenému; a toto jest občerstvení; avšak nechtěli slyšet.
But the word of the Lord was unto them precept upon precept, precept upon precept; line upon line, line upon line; here a little, and there a little; that they might go, and fall backward, and be broken, and snared, and taken. Isaiah 28:9–13.
Ale slovo Hospodinovo jim bylo: příkaz za příkazem, příkaz za příkazem; řádek za řádkem, řádek za řádkem; tu trochu a tam trochu; aby šli a padli nazpět a byli zlomeni a polapeni do osidla a zajati. Izajáš 28,9–13.
Each of the ten prophetic lines are of course interrelated, but within each line a specific theme can be recognized. Though each line has a primary theme, the lines possess more than a singular testimony. I intend to identify each of the themes in the ten lines.
Každá z deseti prorockých linií je ovšem vzájemně propojena, avšak v rámci každé linie lze rozpoznat určité specifické téma. Ačkoli má každá linie své hlavní téma, jednotlivé linie nesou více než jediné svědectví. Mým záměrem je vymezit všechna témata v těchto deseti liniích.
First Line
První řádek
Also I in the first year of Darius the Mede, even I, stood to confirm and to strengthen him. And now will I shew thee the truth. Behold, there shall stand up yet three kings in Persia; and the fourth shall be far richer than they all: and by his strength through his riches he shall stir up all against the realm of Grecia. And a mighty king shall stand up, that shall rule with great dominion, and do according to his will. And when he shall stand up, his kingdom shall be broken, and shall be divided toward the four winds of heaven; and not to his posterity, nor according to his dominion which he ruled: for his kingdom shall be plucked up, even for others beside those. Daniel 11:1–4.
Také já jsem v prvním roce Dareia Médského stál při něm, abych ho utvrdil a posílil. A nyní ti oznámím pravdu. Hle, ještě povstanou tři králové v Persii; a čtvrtý bude daleko bohatší než oni všichni; a svou mocí skrze své bohatství podnítí všechny proti království Řecka. A povstane mocný král, který bude panovat s velikou mocí a bude jednat podle své vůle. A když povstane, jeho království bude rozdrceno a rozděleno ke čtyřem nebeským větrům; avšak ne jeho potomstvu ani podle jeho panství, jímž vládl; neboť jeho království bude vyvráceno a připadne jiným, kromě těchto. Daniel 11,1–4.
The first year of Darius marks the end of seventy years, thus identifying a prophetic time of the end. By verse three Alexander the Great establishes his worldwide kingdom, and by verse four his kingdom was to be plucked up and divided unto the four winds. Using Darius as the time of the end in 1989 allows us to count the kings represented in verse two. When Gabriel states in verse one, “Also in the first year of Darius” he is following up on what he informed Daniel at the beginning of the vision, which began in chapter ten.
První rok Dareia označuje konec sedmdesáti let, a tím určuje prorocký čas konce. Ve třetím verši Alexandr Veliký zakládá své celosvětové království a ve čtvrtém verši má být jeho království vyvráceno a rozděleno do čtyř větrů. Použití Dareia jako času konce v roce 1989 nám umožňuje počítat krále představované ve druhém verši. Když Gabriel v prvním verši říká: „Také v prvním roce Dareia“, navazuje tím na to, co Danielovi sdělil na počátku vidění, které začalo v desáté kapitole.
In the third year of Cyrus king of Persia a thing was revealed unto Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing was true, but the time appointed was long: and he understood the thing, and had understanding of the vision. Daniel 10:1.
V třetím roce Kýra, krále perského, bylo zjeveno slovo Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar; a to slovo bylo pravdivé, avšak stanovený čas byl dlouhý; a porozuměl tomu slovu a nabyl porozumění vidění. Daniel 10,1.
The waymark that represents a “time of the end” contains two symbols. The “time of the end” for Moses’ prophetic line was Aaron’s birth, followed three years later with the birth of Moses. Aaron and Moses are the twofold symbol of the “time of the end” in their history and typify the birth of John the Baptist and Jesus six months thereafter. The “time of the end” in 1798 marked the capture of the pope of Rome who thereafter died in captivity in 1799. From “the first year of Darius the Mede” unto “the third year of Cyrus king of Persia”; Darius and Cyrus represent thee “time of the end” in 1989, for all the prophets are speaking more about the last days than the days in which they lived.
Mezník, který představuje „čas konce“, obsahuje dva symboly. „Časem konce“ v Mojžíšově prorocké linii bylo narození Árona, po němž o tři roky později následovalo narození Mojžíše. Áron a Mojžíš jsou v jejich dějinách dvojím symbolem „času konce“ a předobrazují narození Jana Křtitele a Ježíše o šest měsíců později. „Čas konce“ v roce 1798 označil zajetí římského papeže, který poté zemřel v zajetí roku 1799. Od „prvního roku Daría Médského“ až do „třetího roku Kýra, krále perského“; Dárius a Kýros představují „čas konce“ v roce 1989, neboť všichni proroci hovoří více o posledních dnech než o dnech, v nichž žili.
Now all these things happened unto them for ensamples: and they are written for our admonition, upon whom the ends of the world are come. 1 Corinthians 10:11.
To pak všechno jim se přihodilo jako výstražné příklady a bylo to zapsáno k našemu napomenutí, na které přišlo dovršení věků. 1. Korintským 10,11.
Darius and Cyrus represent Ronald Reagan and George Bush senior in 1989. Both were presidents that year. Verse one of chapter eleven places the vision in the third year of Cyrus, which would represent George Bush the senior who followed Reagan as Cyrus followed Darius. Verse two states that three kings would yet stand up and the fourth is far richer than them all. The final “time of the end” in chapter eleven begins in 1989 and identifies that after George Bush senior three kings would yet stand up, thus identifying the three presidents that followed Bush senior. Those three kings were Bill Clinton, George Bush junior, Barak Obama and then the richest president, Donald Trump would “by his strength” and “through his riches he shall stir up all against the realm of Grecia”.
Dareios a Kýros představují v roce 1989 Ronalda Reagana a George Bushe staršího. Oba byli toho roku prezidenty. První verš jedenácté kapitoly klade vidění do třetího roku Kýra, což by představovalo George Bushe staršího, jenž následoval po Reaganovi, tak jako Kýros následoval po Dareiovi. Druhý verš uvádí, že ještě povstanou tři králové a čtvrtý bude mnohem bohatší než oni všichni. Závěrečný „čas konce“ v jedenácté kapitole začíná v roce 1989 a ukazuje, že po Georgi Bushovi starším ještě povstanou tři králové, čímž jsou označeni tři prezidenti, kteří následovali po Bushovi starším. Těmito třemi králi byli Bill Clinton, George Bush mladší, Barack Obama, a potom nejbohatší prezident Donald Trump „svou silou“ a „skrze své bohatství popudí všechny proti řecké říši“.
Verse three then introduces Alexander the Great and therefore typifies the last leader of United Nations who unites with the papacy in the last days, but who like unto the papacy comes to his end. The United Nations is the seventh kingdom represented as ten kings in Revelation seventeen, and the confederacy of ten kings agree to give their seventh kingdom unto the papal beast for one symbolic hour.
Třetí verš pak uvádí Alexandra Velikého, a proto předobrazuje posledního vůdce Organizace spojených národů, který se v posledních dnech sjednotí s papežstvím, avšak který, podobně jako papežství, dospěje ke svému konci. Organizace spojených národů je sedmým královstvím, představeným jako deset králů ve Zjevení sedmnácté kapitoly, a konfederace deseti králů souhlasí, že na jednu symbolickou hodinu dají své sedmé království papežské šelmě.
And the ten horns which thou sawest are ten kings, which have received no kingdom as yet; but receive power as kings one hour with the beast. These have one mind, and shall give their power and strength unto the beast. These shall make war with the Lamb, and the Lamb shall overcome them: for he is Lord of lords, and King of kings: and they that are with him are called, and chosen, and faithful. Revelation 17:12–14.
A deset rohů, které jsi viděl, jest deset králů, kteří ještě neobdrželi království; ale dostávají moc jako králové na jednu hodinu spolu se šelmou. Ti mají jednu mysl a dají svou moc i sílu šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, a Beránek je přemůže; neboť on je Pán pánů a Král králů; a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní. Zjevení 17,12–14.
Those ten kings are represented by verses three and four and also by the history of the rise and fall of Alexander the Great who fulfilled the verses in the fourth century. Greece is the third kingdom of Bible prophecy and is a symbol of the dragon, a third of the threefold union of the dragon, the beast and the false prophet. At the cross the message “King of the Jews” was recorded in Hebrew, Latin and Greek; representing the Jews, the Romans and the rest of the multitudes from the other nations that would be in Jerusalem at the Passover. The Greeks represent the dragon, the Romans represent the beast, and the Jews were the false prophet.
Těchto deset králů je znázorněno ve verších tři a čtyři a také v dějinách vzestupu a pádu Alexandra Velikého, který tato proroctví ve čtvrtém století naplnil. Řecko je třetím královstvím biblického proroctví a je symbolem draka, jedné třetiny trojitého spojení draka, šelmy a falešného proroka. Na kříži byl nápis „Král Židů“ zaznamenán hebrejsky, latinsky a řecky; představoval Židy, Římany a ostatní zástupy z jiných národů, které budou o Velikonocích v Jeruzalémě. Řekové představují draka, Římané představují šelmu a Židé byli falešným prorokem.
The first four verses of chapter eleven identify the end of the earthly dragon power who commits fornication with the papal power as human probation closes. Verses three and four identify the final rise and fall of the last manifestation of an earthly dragon power. The verses overlay the last six verses which identify the end of the beast who commits fornication with the kings of the earth. The beginning and ending of chapter eleven identify the history where the enemies of God come to their end with none to help. The first four verses aligned with the last six verses and in so doing they bear the symbolism of the Ten Commandments with a table of the first four commandments and a table with the last six commandments, while also symbolizing a test with the number ten.
První čtyři verše jedenácté kapitoly označují konec pozemské dračí moci, která smilní s papežskou mocí, když se uzavírá doba lidské zkušební lhůty. Verše tři a čtyři označují konečné povstání a pád posledního projevu pozemské dračí moci. Tyto verše se překrývají s posledními šesti verši, které označují konec šelmy, jež smilní s králi země. Začátek i konec jedenácté kapitoly označují dějiny, v nichž nepřátelé Boží docházejí ke svému konci a není nikoho, kdo by jim pomohl. První čtyři verše jsou uspořádány souběžně s posledními šesti verši, a tím nesou symboliku Desatera, s tabulí prvních čtyř přikázání a tabulí posledních šesti přikázání, a zároveň symbolizují zkoušku číslem deset.
The first four verses represent a beginning that illustrates the ending while anchoring the message as beginning at the “time of the end” in 1989. The verses represent 1989 until the close of human probation, thus summarizing the message of the last six verses which are the increase of knowledge that was unsealed in 1989, which identify the events connected with the close of probation.
První čtyři verše představují počátek, který ilustruje závěr, a zároveň ukotvují poselství jako začínající v „čase konce“ roku 1989. Tyto verše představují období od roku 1989 až do ukončení lidské zkušební doby, a tak shrnují poselství posledních šesti veršů, jež jsou rozmnožením poznání, které bylo v roce 1989 odpečetěno a které označuje události spojené s ukončením zkušební doby.
The verses provide the prophetic anchor to recognize that beginning in 1989 there would be a total of eight presidents, with the eighth being of the seven previous presidents, thus tying the passage together with the enigma of the eighth being of the seven, which is a prophetic characteristic that is present truth in the last days.
Tyto verše poskytují prorockou oporu k rozpoznání, že počínaje rokem 1989 bude celkem osm prezidentů, přičemž osmý bude z předchozích sedmi prezidentů; tím se tento oddíl spojuje se záhadou osmého, jenž je ze sedmi, což je prorocký rys, který je přítomnou pravdou v posledních dnech.
The theme which can be understood with the verses is the final destruction of the dragon power who commits fornication with the whore of Tyre. The whore commits fornication with all the kings of the earth, but just as ancient France became the firstborn of the Catholic church when Clovis dedicated his throne to the papacy in 496, so too, the earth beast of the United States will also be the first of the kings to commit fornication with the whore at the Sunday law. Just as in the ending six verses the beginning four verses identify and emphasize all three powers that lead the world to Armageddon, but the theme in the first four verses is the dragon power represented by Grecia and Alexander the Great.
Tématem, které lze z těchto veršů pochopit, je konečné zničení dračí moci, která smilní s nevěstkou z Týru. Nevěstka smilní se všemi králi země, avšak právě tak, jako se starověká Francie stala prvorozenou katolické církve, když Chlodvík roku 496 zasvětil svůj trůn papežství, tak se i zemská šelma Spojených států při nedělním zákoně stane první z králů, který bude smilnit s nevěstkou. Právě tak, jako v závěrečných šesti verších úvodní čtyři verše označují a zdůrazňují všechny tři mocnosti, které vedou svět k Armagedonu, je tématem v prvních čtyřech verších dračí moc představovaná Řeckem a Alexandrem Velikým.
Reagan began the process of eight presidents that has led now to the last of the eight presidents. The eighth president will erect the image of the beast and enforce a Sunday law in the United States, while also brokering and arrangement making him the head of the United Nations, that will at that very point enter into a worldwide church state relationship under the guise of solving the increasing warfare of radical Islam.
Reagan zahájil sled osmi prezidentů, který nyní dovedl až k poslednímu z osmi prezidentů. Osmý prezident vztyčí obraz šelmy a ve Spojených státech prosadí nedělní zákon, a zároveň zprostředkuje dohodu, která jej ustanoví hlavou Organizace spojených národů; ta právě v tom okamžiku vstoupí do celosvětového vztahu mezi církví a státem pod záminkou řešení narůstajícího válečného násilí radikálního islámu.
The transition of the United States, which is the earth beast of Revelation chapter thirteen from being the sixth kingdom of Bible prophecy unto the head of the seventh kingdom of Bible prophecy, while consummating the unlawful relationship with the eighth kingdom of Bible prophecy is illustrated from verse one identifying 1989, through the presidents that lead to the Sunday law in the United States, and immediately then identifies the mighty king standing up. That mighty king is Trump assuming control over the United Nations, which he is now in the process of dismantling in advance of his demands.
Přechod Spojených států, které jsou pozemskou šelmou ze 13. kapitoly Zjevení, z postavení šestého království biblického proroctví do postavení hlavy sedmého království biblického proroctví, přičemž zároveň dovršují nezákonný vztah s osmým královstvím biblického proroctví, je znázorněn od prvního verše, který označuje rok 1989, skrze prezidenty vedoucí k nedělnímu zákonu ve Spojených státech, a bezprostředně poté je určen mocný král, který povstává. Tím mocným králem je Trump, jenž přebírá kontrolu nad Organizací spojených národů, kterou nyní v rámci přípravy na své požadavky postupně rozkládá.
Second Line
Druhá linie
Verse five through nine represents the first mention and the point by point illustration of the battle between the kings of the north and south that the entire chapter employs as the primary prophetic backdrop. Verse five sets forth the theme of the passage.
Verše pět až devět představují první zmínku i podrobnou ilustraci boje mezi králi severu a jihu, který celá kapitola používá jako hlavní prorocké pozadí. Verš pět předkládá téma tohoto oddílu.
And the king of the south shall be strong, and one of his princes; and he shall be strong above him, and have dominion; his dominion shall be a great dominion. Daniel 11:5.
I zesílí král jihu i jeden z jeho knížat; a zesílí nad něj a bude vládnout; jeho panství bude veliké panství. Daniel 11,5.
Ptolemy I Soter and Seleucus I Nicator are represented in the verse. Both were a fourth of the “Diadochi” (meaning successor) of Alexander’s kingdom. Seleucus is the first “king of the north” in chapter eleven, and in agreement with pagan Rome, papal Rome and modern Rome—Seleucus was only established as the prophetic king of the north after three primary victories or pivotal events: his reclamation of Babylon in 312 BC, the Battle of Ipsus in 301 BC, and the Battle of Corupedium in 281 BC. These movements defeated his major rivals, expanded his empire, and solidified his dominance in the region.
Ptolemaios I. Sóter a Seleukos I. Níkátór jsou v tomto verši představeni. Oba tvořili jednu čtvrtinu „Diadochů“ (tj. nástupců) Alexandrova království. Seleukos je v jedenácté kapitole prvním „králem severu“ a ve shodě s pohanským Římem, papežským Římem i moderním Římem byl Seleukos jako prorocký král severu ustanoven teprve po třech hlavních vítězstvích či rozhodujících událostech: po znovudobytí Babylóna roku 312 př. Kr., po bitvě u Ipsu roku 301 př. Kr. a po bitvě u Kúrupédia roku 281 př. Kr. Tyto události porazily jeho hlavní soupeře, rozšířily jeho říši a upevnily jeho nadvládu v dané oblasti.
The second line begins with identifying the kings of the north and south in distinction with any other of the successors (Diadochi) of Alexander’s divided kingdom. It begins with identifying that the king of the north is only empowered after three conquests. Then in the history of the struggle for dominion that unfolded after Alexanders death in verses six through nine, identify a period that concludes with the overthrow of the king of the north by the king of the south. This is the first of three times in chapter eleven that the king of the south prevails over the king of the north. They provide three internal witnesses within the chapter that clearly establishes the waymarks of the history that leads to a king of the south defeating a king of the north.
Druhá linie začíná tím, že určuje severního a jižního krále v odlišení od všech ostatních nástupců (Diadochů) Alexandrova rozděleného království. Začíná tím, že určuje, že severní král je zmocněn teprve po třech dobytích. Poté v dějinách zápasu o nadvládu, které se po Alexandrově smrti rozvíjely ve verších šest až devět, označuje období, které vrcholí svržením severního krále jižním králem. Je to poprvé ze tří případů v jedenácté kapitole, kdy jižní král převáží nad severním králem. Tyto případy poskytují v rámci kapitoly trojí vnitřní svědectví, které jasně stanoví mezníky dějin vedoucích k tomu, že jižní král porazí severního krále.
And the king of the south shall be strong, and one of his princes; and he shall be strong above him, and have dominion; his dominion shall be a great dominion. And in the end of years they shall join themselves together; for the king’s daughter of the south shall come to the king of the north to make an agreement: but she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm: but she shall be given up, and they that brought her, and he that begat her, and he that strengthened her in these times. But out of a branch of her roots shall one stand up in his estate, which shall come with an army, and shall enter into the fortress of the king of the north, and shall deal against them, and shall prevail: And shall also carry captives into Egypt their gods, with their princes, and with their precious vessels of silver and of gold; and he shall continue more years than the king of the north. So the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land. Daniel 11:5–9.
I král jihu bude mocný, a jeden z jeho knížat; avšak on bude mocnější než onen a bude panovat; jeho panství bude veliké panství. A po uplynutí let se spojí; neboť dcera krále jihu přijde ke králi severu, aby učinila dohodu; ale neudrží sílu rámě, ani on neobstojí, ani jeho rámě; nýbrž bude vydána ona i ti, kdo ji přivedli, i ten, kdo ji zplodil, i ten, kdo ji v oněch časech posiloval. Ale z výhonku jejích kořenů povstane jeden na jeho místě; ten přitáhne s vojskem, vejde do pevnosti krále severu, zakročí proti nim a zvítězí. A také odvede do zajetí do Egypta jejich bohy, s jejich knížaty i s jejich drahocennými nádobami ze stříbra a zlata; a po více let obstojí déle než král severu. Tak král jihu vstoupí do svého království a navrátí se do své země. Daniel 11,5–9.
The historical fulfillment of the verses provides the template for the prophetic fulfillment of the twelve hundred and sixty years of papal rule identified in verses thirty-one through forty, and the prophetic template for the fulfillment of verse eleven, that was first fulfilled in 217 BC at the Battle of Raphia. Those three witnesses identify the characteristics of the Ukrainian War where Putin, the final king of the south will prevail over the proxy army of the papal king of the north.
Historické naplnění těchto veršů poskytuje předobraz pro prorocké naplnění tisíce dvě stě šedesáti let papežské vlády, označené ve verších třicet jedna až čtyřicet, a prorocký vzor pro naplnění jedenáctého verše, který se poprvé naplnil roku 217 př. Kr. v bitvě u Rafie. Tito tři svědkové určují charakteristiky ukrajinské války, v níž Putin, poslední král jihu, zvítězí nad zástupnou armádou papežského krále severu.
The theme of the second line of prophetic history is how the deadly wound is delivered to the papacy in 1798, as represented by verses five through nine and the battle of Raphia in verse eleven. The king of the south, which is Egypt, is the dragon power.
Tématem druhé linie prorockých dějin je to, jak byla papežství roku 1798 zasazena smrtelná rána, jak je znázorněno ve verších pět až devět a v bitvě u Rafie ve verši jedenáct. Král jihu, jímž je Egypt, je mocností draka.
Son of man, set thy face against Pharaoh king of Egypt, and prophesy against him, and against all Egypt: Speak, and say, Thus saith the Lord God; Behold, I am against thee, Pharaoh king of Egypt, the great dragon that lieth in the midst of his rivers, which hath said, My river is mine own, and I have made it for myself. Ezekiel 29:2, 3.
Synu člověka, obrať svou tvář proti faraónovi, králi egyptskému, a prorokuj proti němu i proti celému Egyptu. Mluv a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, faraóne, králi egyptský, veliký draku, jenž leží uprostřed svých řek a říká: Má řeka je má vlastní a já jsem ji učinil pro sebe. Ezechiel 29,2.3
The three illustrations of the king of the south prevailing over the king of the north in chapter eleven combine to identify the final fall of the king of the north in verse forty-five.
Tři znázornění, v nichž v jedenácté kapitole král jihu přemáhá krále severu, se spojují, aby určily konečný pád krále severu ve verši čtyřicet pět.
And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain; yet he shall come to his end, and none shall help him. Daniel 11:45.
A postaví stany svého paláce mezi moři na slavné svaté hoře; avšak dojde ke svému konci, a nikdo mu nepomůže. Daniel 11,45.
There are three lines in chapter eleven that illustrate a king of the south defeating a king of the north, but when the king of the north comes to his end with none to help it is not so apparent. But the book of Revelation identifies that it is the dragon power that brings her down by eating her flesh and burning her with fire. Once the dragon power is recognized from the book of Revelation we can see the kings, who are also the dragon and also the king of the south who are going to bring down the king of the north in verse forty-five. Three direct witnesses in the chapter that are all testifying to their perfect fulfillment as represented through the connection of the books of Daniel and Revelation.
V jedenácté kapitole jsou tři linie, které znázorňují, jak král jihu poráží krále severu, avšak když král severu přichází ke svému konci a není nikoho, kdo by mu pomohl, není to tak zjevné. Avšak kniha Zjevení ukazuje, že je to moc draka, která ji svrhne tím, že bude požírat její tělo a spálí ji ohněm. Jakmile je moc draka rozpoznána z knihy Zjevení, můžeme vidět krále, kteří jsou rovněž drakem a rovněž králem jihu, kteří přivedou krále severu k pádu ve verši čtyřicátém pátém. Tři přímí svědkové v této kapitole, kteří všichni dosvědčují své dokonalé naplnění, jak je znázorněno prostřednictvím spojení knih Daniel a Zjevení.
The modern papal king of the north comes to his end with none to help in verse forty-five, and the book of Revelation identifies how the papal power comes to his end at the hands of the dragon power.
Moderní papežský král severu dospívá ve verši čtyřicet pět ke svému konci, a kniha Zjevení určuje, jak papežská moc přichází ke svému konci z rukou dračí moci.
And the ten horns which thou sawest upon the beast, these shall hate the whore, and shall make her desolate and naked, and shall eat her flesh, and burn her with fire. For God hath put in their hearts to fulfil his will, and to agree, and give their kingdom unto the beast, until the words of God shall be fulfilled. Revelation 17:16, 17.
A deset rohů, které jsi viděl na šelmě, ti budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží; její maso budou jíst a spálí ji ohněm. Neboť Bůh vložil do jejich srdcí, aby vykonali jeho vůli, aby byli zajedno a odevzdali své království šelmě, dokud se nenaplní slova Boží. Zjevení 17,16.17.
The ten kings burn the papal king of the north with fire and eat her flesh. The kings of the last days are the dragon power.
Deset králů spálí ohněm papežského krále severu a sežerou její tělo. Králové posledních dnů jsou mocí draka.
“Kings and rulers and governors have placed upon themselves the brand of antichrist, and are represented as the dragon who goes to make war with the saints—with those who keep the commandments of God and who have the faith of Jesus. In their enmity against the people of God, they show themselves guilty also of the choice of Barabbas instead of Christ.” Testimonies to Ministers, 38.
„Králové, vládci i místodržitelé na sebe vložili znamení antikrista a jsou představeni jako drak, který jde vést válku proti svatým — proti těm, kdo zachovávají Boží přikázání a mají víru Ježíšovu. Ve svém nepřátelství vůči Božímu lidu se také prokazují vinnými volbou Barabáše namísto Krista.“ Testimonies to Ministers, 38.
The ten kings are the dragon power, who is also represented by the kingdom of Greece and Alexander. Those kings are southern kings, for they are represented by Pharaoh king of Egypt. They will eat her flesh, for they are also the prophetic “dogs” which the Psalmist calls the “assembly of the wicked.”
Deset králů je dračí moc, která je také znázorněna královstvím Řecka a Alexandrem. Tito králové jsou jižními králi, neboť jsou představeni faraonem, králem Egypta. Sežerou její maso, neboť jsou také prorockými „psy“, které žalmista nazývá „shromážděním ničemných“.
For dogs have compassed me: the assembly of the wicked have enclosed me: they pierced my hands and my feet. I may tell all my bones: they look and stare upon me. They part my garments among them, and cast lots upon my vesture. Psalms 22:16–18.
Obklíčili mě totiž psi; shromáždění ničemných mě obklopilo; probodli mé ruce i mé nohy. Mohl bych spočítat všechny své kosti; oni se na mne dívají a civějí. Dělí si mezi sebou můj oděv a o můj šat vrhají los. Žalmy 22,16–18.
The papacy is the king of the north in verse forty-five, and the papacy is represented by Jezebel in the church of Thyatira.
Papežství je v čtyřicátém pátém verši králem severu a v církvi v Thyatiře je představováno Jezábel.
Notwithstanding I have a few things against thee, because thou sufferest that woman Jezebel, which calleth herself a prophetess, to teach and to seduce my servants to commit fornication, and to eat things sacrificed unto idols. And I gave her space to repent of her fornication; and she repented not. Behold, I will cast her into a bed, and them that commit adultery with her into great tribulation, except they repent of their deeds. Revelation 2:20–22.
Ale mám proti tobě několik věcí: trpíš tu ženu Jezábel, která si říká prorokyně, a učí a svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám. A dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale nečinila pokání. Hle, uvrhnu ji na lože, a ty, kdo s ní cizoloží, do velikého soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. Zjevení 2,20–22.
Jezebel’s judgment is accomplished when she is eaten by dogs.
Jezábelin soud se naplní, když je sežrána psy.
And of Jezebel also spake the Lord, saying, The dogs shall eat Jezebel by the wall of Jezreel. 1 Kings 21:23.
A také o Jezábel promluvil Hospodin takto: Psi sežerou Jezábel u hradby Jizreelu. 1 Královská 21,23.
The dogs are pagan Rome, the dragon power, for it was pagan Rome that crucified Christ.
Psi představují pohanský Řím, moc draka, neboť to byl pohanský Řím, kdo ukřižoval Krista.
“In the sufferings of Christ upon the cross prophecy was fulfilled. Centuries before the crucifixion, the Saviour had foretold the treatment He was to receive. He said, ‘Dogs have compassed Me: the assembly of the wicked have enclosed Me: they pierced My hands and My feet. I may tell all My bones: they look and stare upon Me. They part My garments among them, and cast lots upon My vesture.’ Psalm 22:16–18. The prophecy concerning His garments was carried out without counsel or interference from the friends or the enemies of the Crucified One. To the soldiers who had placed Him upon the cross, His clothing was given. Christ heard the men’s contention as they parted the garments among them. His tunic was woven throughout without seam, and they said, ‘Let us not rend it, but cast lots for it, whose it shall be.’” The Desire of Ages, 746.
„V utrpeních Kristových na kříži se naplnilo proroctví. Staletí před ukřižováním předpověděl Spasitel, jakého zacházení se Mu dostane. Řekl: ‚Obklíčili Mne psi, sběřiště zlosynů Mne obklopilo, probodli Mé ruce i Mé nohy. Mohu sčítat všechny své kosti; oni na Mne hledí a dívají se. Dělí si mé roucho a o můj oděv metají los.‘ Žalm 22,16–18. Proroctví týkající se Jeho oděvu se splnilo bez porady či zásahu přátel i nepřátel Ukřižovaného. Jeho šat byl dán vojákům, kteří Ho přibili na kříž. Kristus slyšel spor těch mužů, když si mezi sebou dělili Jeho oděv. Jeho suknice byla utkána vcelku, beze švu, a oni řekli: ‚Netrhejme ji, ale metejme o ni los, čí bude.‘“ Touha věků, 746.
The ten kings, who are the dogs, who are the assembly of the wicked, who are Greece and Egypt will also to burn the whore with fire.
Těch deset králů, kteří jsou psi, kteří jsou shromážděním ničemných, kteří jsou Řeckem a Egyptem, také spálí tu nevěstku ohněm.
And the daughter of any priest, if she profane herself by playing the whore, she profaneth her father: she shall be burnt with fire. Leviticus 21:9.
A dcera kteréhokoli kněze, jestliže se znesvětí tím, že smilní, znesvěcuje svého otce; bude spálena ohněm. Leviticus 21:9.
The ten kings burn the whore with fire for she professes to be a priestess but is a whore.
Deset králů spálí nevěstku ohněm, neboť se prohlašuje za kněžku, ale je nevěstkou.
And it shall come to pass in that day, that Tyre shall be forgotten seventy years, according to the days of one king: after the end of seventy years shall Tyre sing as an harlot. Take an harp, go about the city, thou harlot that hast been forgotten; make sweet melody, sing many songs, that thou mayest be remembered. And it shall come to pass after the end of seventy years, that the Lord will visit Tyre, and she shall turn to her hire, and shall commit fornication with all the kingdoms of the world upon the face of the earth. Isaiah 23:15–17.
I stane se v onen den, že Týr bude zapomenut po sedmdesát let, podle dnů jednoho krále; po uplynutí sedmdesáti let bude Týr zpívat jako nevěstka. Vezmi harfu, obcházej město, ty nevěstko, která jsi byla zapomenuta; hraj líbezně, zpívej mnohé písně, abys byla připomenuta. A stane se po uplynutí sedmdesáti let, že Hospodin navštíví Týr, a on se navrátí ke své mzdě a bude smilnit se všemi královstvími světa na povrchu země. Izajáš 23,15–17.
In verses five through nine, and verses thirty-one through forty, we find witness to the papacy coming to its end at the hands of the dragon power. This principle is also currently being fulfilled in the Ukrainian War. These three witnesses inform us that when the king of the north comes to his end with none to help in verse forty-five, the dragon will eat her flesh and burn her with fire. Upon three witnesses the motivation for the dragon’s action will include a broken treaty.
Ve verších pět až devět a ve verších třicet jedna až čtyřicet nacházíme svědectví o tom, že papežství dospěje ke svému konci rukou moci draka. Tato zásada se právě nyní naplňuje také ve válce na Ukrajině. Tito tři svědkové nás poučují, že až král severu dospěje ve verši čtyřicet pět ke svému konci a nebude mít nikoho, kdo by mu pomohl, drak pozře její tělo a spálí ji ohněm. Na základě tří svědků bude pohnutkou k jednání draka také porušená smlouva.
In verses five through nine, the second Syrian War ended with a treaty in 253 BC. The war had started in 260 BC and seven years into the second Syrian War a peace treaty was accomplished by the king of the south giving a daughter to the king of the north so he could marry the king of the south’s daughter and bring about peace through the marriage alliance. Seven years after the marriage in 246 BC the king of the north set aside the southern bride and restored his original wife who he had set aside when he married the Egyptian princess. The motivation for the king of the south to invade the northern kingdom and capture the northern king was a broken treaty.
Ve verších pět až devět skončila druhá syrská válka smlouvou roku 253 př. Kr. Válka začala roku 260 př. Kr. a sedm let po vypuknutí druhé syrské války byla uzavřena mírová smlouva tím, že král jihu dal dceru králi severu, aby si ji král severu vzal za manželku a aby bylo prostřednictvím manželského svazku dosaženo míru. Sedm let po sňatku, roku 246 př. Kr., král severu odložil jižní nevěstu a znovu přijal svou původní manželku, kterou odložil, když se oženil s egyptskou princeznou. Pohnutkou krále jihu k vpádu do severního království a k zajetí severního krále bylo porušení smlouvy.
The broken treaty typified the broken Treaty of Tolentino in 1797 that provided Napoleon with the motivation to take the pope captive in 1798, as Ptolemy had done to Seleucus in 246 BC. When Ptolemy III returned to Egypt from his victory over the northern Seleucid empire of Seleucus II he brought so many treasures back to Egypt that the Egyptians gave the title of “Euergetes” (meaning Benefactor) to Ptolemy III for restoring their “captive gods” after many years.
Porušená smlouva předobrazovala porušenou Tolentinskou smlouvu z roku 1797, která Napoleonovi poskytla podnět k tomu, aby v roce 1798 zajal papeže, stejně jako Ptolemaios učinil Seleukovi roku 246 př. Kr. Když se Ptolemaios III. po svém vítězství nad severní seleukovskou říší Seleuka II. vrátil do Egypta, přivezl s sebou do Egypta tolik pokladů, že mu Egypťané udělili titul „Euergetes“ (to znamená Dobrodinec) za to, že po mnoha letech navrátil jejich „zajaté bohy“.
But out of a branch of her roots shall one stand up in his estate, which shall come with an army, and shall enter into the fortress of the king of the north, and shall deal against them, and shall prevail: And shall also carry captives into Egypt their gods, with their princes, and with their precious vessels of silver and of gold; and he shall continue more years than the king of the north. Daniel 11:7, 8.
Ale z ratolesti jejích kořenů povstane jeden na jeho místě; přitáhne s vojskem, vnikne do pevnosti krále severu, naloží s nimi podle své vůle a zvítězí. Také jejich bohy, s jejich knížaty i s jejich drahocennými nádobami stříbrnými a zlatými, odvede jako zajatce do Egypta; a po několik let bude stát nad králem severu. Daniel 11,7.8.
When Napoleon took the pope captive in 1798, he robbed the Vatican treasures and brought them back to France as typified by Ptolemy III, who took treasures and also Seleucus II back to Egypt, where Seleucus II died falling from a horse. This typified Napoleon removing the papacy from the beast in 1798, and the death of the pope in 1799. The papacy in Revelation seventeen is the woman who rides upon the beast, and Seleucus’ defeat, captivity and subsequent death falling from a horse, typifies Napoleon removing the civil authority of the papacy (represented as a beast in Revelation seventeen).
Když Napoleon roku 1798 zajal papeže, oloupil vatikánské poklady a odvezl je zpět do Francie, jak to předobrazuje Ptolemaios III., jenž odnesl poklady a také Seleuka II. zpět do Egypta, kde Seleukos II. zemřel pádem z koně. To předobrazovalo, že Napoleon roku 1798 odstranil papežství ze šelmy, a smrt papeže roku 1799. Papežství v sedmnácté kapitole Zjevení je žena, která sedí na šelmě, a Seleukova porážka, zajetí a následná smrt pádem z koně předobrazují, že Napoleon odstranil občanskou autoritu papežství (znázorněnou jako šelma v sedmnácté kapitole Zjevení).
So he carried me away in the spirit into the wilderness: and I saw a woman sit upon a scarlet coloured beast, full of names of blasphemy, having seven heads and ten horns. … And the angel said unto me, Wherefore didst thou marvel? I will tell thee the mystery of the woman, and of the beast that carrieth her, which hath the seven heads and ten horns. … And the woman which thou sawest is that great city, which reigneth over the kings of the earth. Revelation 17:3, 7, 18.
I odnesl mne v duchu na poušť; a uviděl jsem ženu sedící na šelmě barvy šarlatu, plné jmen rouhání, mající sedm hlav a deset rohů. … I řekl mi anděl: Proč ses podivil? Já ti povím tajemství té ženy i té šelmy, která ji nese, která má sedm hlav a deset rohů. … A ta žena, kterou jsi viděl, je to veliké město, které kraluje nad králi země. Zjevení 17,3.7.18.
Verse five through nine introduces the warfare between the king of the north and south in chapter eleven. Verse five provides the anchor to Rome as the king of the north for it identifies that the king of the north would conquer three geographical areas before it ruled supremely. The verses provide the prophetic structure that sets forth a period when the king of the north rules but comes to its end. This is the very premise and promise of chapter eleven. The theme of the line is the deadly wound of the papal king of the north, or as verse forty-five states, “he comes to his end, with none to help.” This truth is present truth in the last days.
Verše pět až devět uvádějí boj mezi králem severu a králem jihu v jedenácté kapitole. Verš pět poskytuje ukotvení k Římu jako ke králi severu, neboť ukazuje, že král severu by dobyl tři zeměpisné oblasti dříve, než by vládl svrchovaně. Tyto verše poskytují prorockou strukturu, která předkládá období, kdy král severu vládne, ale dospívá ke svému konci. To je právě základní východisko a zaslíbení jedenácté kapitoly. Tématem této linie je smrtelná rána papežského krále severu, anebo, jak uvádí verš čtyřicet pět, „dospěje ke svému konci a nebude nikoho, kdo by mu pomohl.“ Tato pravda je přítomnou pravdou v posledních dnech.
We will continue in the next article.
Pokračování v příštím článku.