Ìtàn ìkọ̀kọ̀ ti Dáníẹ́lì orí kọkànlá ẹsẹ̀ ogójì bá ìtàn tí a ṣàfihàn nínú ẹsẹ̀ mẹ́wàá sí mẹ́rìndínlógún ti orí kan náà mu. Nínú ẹsẹ̀ mẹ́wàá sí mẹ́rìndínlógún, ìlà ẹranko ilẹ̀ ti Ìfihàn orí kẹtàlá, ìwo Olómìnira apẹ̀yìndà ti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, ni a ṣàfihàn nípa Donald Trump; ìlà ìwo Pùròtẹ́sítáǹtì apẹ̀yìndà ti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà ni a ṣàfihàn nípa àwọn Mákábì; ìlà ẹranko òkun ti ipápá ni a ṣàfihàn gẹ́gẹ́ bí “àwọn ọlọ́ṣà àwọn ènìyàn rẹ,” àti ìlà dragoni ni a ṣàfihàn nípa onírúurú àwọn ọba gúúsù àti Fílípù ti Makedóníà. Ìlà ẹgbẹ̀rún kan àti ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélógójì ni a ṣàfihàn nípa Pétérù.
Àárín Ọ̀nà náà
Nínú ìtàn ìkọ̀kọ̀ yẹn, àárín ni a ń fi ìtẹnumọ́ hàn léraléra. Ọdún 250 tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 457 BC parí ní 207 BC ní àárín àwọn ogun Raphia àti Panium, àwọn ogun aṣojú méjì ìkẹyìn ti ẹsẹ̀ kọkànlá títí dé ẹsẹ̀ kẹ́ẹ̀ẹ́dógún. Ọdún 250 ti ẹranko ilẹ̀ tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 1776 parí ní 2026, ọdún àwọn “ìdìbò àárín-ìgbà” nínú pápá ìṣèlú ti ẹranko ilẹ̀. Peter wà ní Caesarea Philippi (Panium), àárín àwọn ìgbà mẹ́ta tí Kristi fi mú ọmọ-ẹ̀yìn mẹ́ta nìkan lọ.
Nínú ìtàn àwọn ìlà tí ó jọra wọ̀nyẹn, Pétérù dúró fún àwọn tí ó ń ṣàtúnṣe sí ìkìlọ̀ nípa àwọn bọ́ọ̀lù iná lórí Nashville, tí wọ́n sì ń tún ìkìlọ̀ náà sọ. A yí orúkọ Pétérù padà ní àárín gbùngbùn àwọn orí kọkànlá sí kejìlélógún nínú ìwé Mátíù, gẹ́gẹ́ bí orí àárín nínú àwọn orí kọkànlá sí kejìlélógún nípa Ábúrámù ṣe fi ìkọlà hàn gẹ́gẹ́ bí àmì májẹ̀mú, ní ìbámu pẹ̀lú àárín àwọn orí kọkànlá sí kejìlélógún nínú Ìfihàn, tí ó tọ́ka sí àmì májẹ̀mú ikú nínú Ìfihàn orí kẹtàdínlógún. Àárín náà ni ibi tí a ti yí àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì padà láti jíjẹ́ ará Laodikea sí jíjẹ́ ará Filadelfia, ẹni tí ó wà láàárín àwọn áńgẹ́lì mẹ́tẹ̀ẹ̀ta sì ni áńgẹ́lì kejì.
Ìgbésẹ̀ kejì, tàbí àárín ọ̀nà, ni àkókò ìdánwò kejì ti tẹ́ńpìlì, èyí tí ó tẹ̀ lé ìdánwò àkọ́kọ́ tí ó jẹ́ ìpìlẹ̀. Ìdánwò àkọ́kọ́ ti ọdún 2024 ni ìran òde tí a ń fi ìdí rẹ̀ múlẹ̀ nípasẹ̀ àmì Róòmù, ìdánwò kejì sì ni ìran inú marah (dígí) ti Kristi ní Ibi Mímọ́ Jù Lọ. Nínú ìtàn áńgẹ́lì kejì, ìhìn ìkígbe ọ̀gànjọ́ òru dé láti fún ìhìn áńgẹ́lì kejì ní agbára.
Nínú ìtàn àwọn Millerite ní ọdún 1840, Josiah (tí ó túmọ̀ sí ìpìlẹ̀ Ọlọ́run) Litch ṣe àtúnṣe sí bí ó ti dá àsọtẹ́lẹ̀ nípa ẹ̀sìn Islam tí ó jẹ mọ́ ègbé àkọ́kọ́ àti èkejì mọ̀, àti ní ọdún 1844, Samuel Snow ṣe àtúnṣe sí àsọtẹ́lẹ̀ ti ọdún 1843 ní ìmúṣẹ àkàwé àwọn wúńdíá mẹ́wàá. Ní ọdún 2026, Peter yóò ṣe àtúnṣe sí àsọtẹ́lẹ̀ tí kò ṣẹ nípa àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville, gẹ́gẹ́ bí ìjákulẹ̀ àwọn Millerite ti ọdún 1843 ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀, yóò sì ṣàtúnṣe sí ìhìn nípa ẹ̀sìn Islam, gẹ́gẹ́ bí iṣẹ́ Josiah Litch ní ọdún 1840 ti ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ méjì wọ̀nyẹn nínú ìtàn àwọn Millerite ti ọdún 1840 àti 1844 dúró fún fífún ìhìn áńgẹ́lì àkọ́kọ́ ní agbára ní ọjọ́ 11 oṣù Kẹjọ, ọdún 1840, àti fífún ìhìn áńgẹ́lì kejì ní agbára ní ọjọ́ 17 oṣù Kẹjọ, ọdún 1844. Ní àpapọ̀, wọ́n tọ́ka sí fífún igbe ọ̀gànjọ́ òru ní agbára nígbà tí àwọn bọ́ọ̀lù iná Nashville bá sọ̀kalẹ̀.
“Áńgẹ́lì tí ó darapọ̀ mọ́ ìkéde iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì kẹta ni yóò fi ògo rẹ̀ tan gbogbo ayé mọ́lẹ̀. Iṣẹ́ kan tí ó ní ìtànkálẹ̀ káàkiri ayé àti agbára àìlẹ́gbẹ́ ni a sọ tẹ́lẹ̀ níhìn-ín. Ìrìnàjò Advent ti ọdún 1840–44 jẹ́ ìfihàn ọlọ́lá kan ti agbára Ọlọ́run; a gbé iṣẹ́ ìránṣẹ́ áńgẹ́lì àkọ́kọ́ lọ sí gbogbo ibùdó iṣẹ́ ìránṣẹ́ ní ayé, àti ní àwọn orílẹ̀-èdè kan, ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ ẹ̀sìn tó pọ̀ jùlọ wà, irú èyí tí a ti jẹ́rìí sí ní ilẹ̀ kankan láti ìgbà Ìtúnṣe ti ọ̀rúndún kẹrìndínlógún; ṣùgbọ́n àwọn wọ̀nyí ni a ó tayọ̀ ju lọ nípasẹ̀ ìṣísẹ̀ alágbára lábẹ́ ìkìlọ̀ ìkẹyìn ti áńgẹ́lì kẹta.” The Great Controversy, 611.
Ìbéèrè náà ni pé: Kí ló dé tí ìṣàkóso àtọ̀runwá Ọlọ́run yóò fi yan Nashville nínú gbogbo àwọn ìlú tí ó wà ní Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà? Nígbà tí ègbé kẹta dé ní 9/11, àwọn Ilé Gogoro Ìbejì ní New York àti Pentagon ní Washington, DC, ni a fi ṣe àfojúsùn. Ọkọ̀ òfuurufú kẹrin kan já lu ilẹ̀. Àmì ìṣàpẹẹrẹ ẹranko tí ó ti inú ilẹ̀ jáde ni ilẹ̀; àmì agbára ọrọ̀ ajé rẹ̀ ni New York; àmì agbára ológun rẹ̀ sì ni Pentagon. Nígbà tí Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà bá fipá mú ayé láti gba àmì àṣẹ póòpù àti ètò òṣèlú ìjọ àti ìjọba tí ó jẹ́ àwòrán ẹranko náà, agbára ológun àti agbára ọrọ̀ ajé rẹ̀ ni ó fi ń ṣe bẹ́ẹ̀, nítorí ìwé Ìṣípayá orí kẹtàlá fi hàn bí ẹranko tí ó ti inú ilẹ̀ jáde ṣe ń lo agbára rẹ̀ láti ka ríra tàbí títà léèwọ̀ fún àwọn olóòótọ́, ó sì tún ń pa àwọn tí ó dúró ṣinṣin fún Sábáàtì Ọlọ́run ti ọjọ́ keje. A gbé ìṣàpẹẹrẹ àsọtẹ́lẹ̀ náà kalẹ̀ gẹ́gẹ́ bí "àwọn kẹ̀kẹ́ ogun, àwọn agẹṣin (agbára ológun) àti àwọn ọkọ̀ ojú omi" (agbára ọrọ̀ ajé) ní Dáníẹ́lì orí kọkànlá ẹsẹ ogójì.
Ní àkókò fífi èdìdì di àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì, ẹ̀sìn Ìsìláàmù kọlu ilẹ̀ ológo láìròtẹ́lẹ̀ ní ìgbà mẹ́rin. Ìkọlù àkọ́kọ́ ni 9/11; èkejì àti ẹ̀kẹta sì wáyé ní ilẹ̀ ológo ti ara ti ìgbà àtijọ́, àti lẹ́yìn náà ní Nashville. Ìkọlù ẹ̀kẹrin ni ìmìtìtì ilẹ̀ tí ó wà nínú Ìfihàn orí kọkànlá, ìyẹn ni òfin ọjọ́ Àìkú. Nínú àyíká ọ̀rọ̀ Báláámù àti àwọn áńgẹ́lì mẹ́ta, àwọn ìkọlù méjì ti ọjọ́ 7 Oṣù Kẹwàá, 2023, àti ti Nashville dúró fún ọgbà àjàrà méjì inú Bíbélì ti àwọn ènìyàn májẹ̀mú Ọlọ́run.
Nígbà tí a bá wo ọgbẹ́ ikú ti ìṣàkóso póòpù náà sàn ní òfin Ọjọ́ Àìkú, ìfarahàn kejì ti Àwọn Àkókò Òkùnkùn yóò bẹ̀rẹ̀. Èkún àkọ́kọ́ àti èkún kẹta jẹ́ ohun kan náà, nítorí Kristi máa ń fi ìbẹ̀rẹ̀ ṣàpèjúwe òpin nígbà gbogbo; nítorí náà ìràwọ̀ tí ó ṣubú ti Mohammed nínú èkún àkọ́kọ́, ẹni tí ó yi kọ́kọ́rọ́ tí ó ṣí kòtò àìlópin padà, àti ní kùtùkùtù lẹ́yìn 9/11, àìgbàgbọ́-ọlọ́run ti kòtò àìlópin pa àwọn ẹlẹ́rìí méjì ti Ìfihàn orí kọkànlá. Ní òfin Ọjọ́ Àìkú, ọgbẹ́ ikú póòpù náà yóò sàn, ẹranko Katoliki sì mú àlọ́ àròsọ wòlíì ti ẹ̀kẹjọ (tí ń ṣàpẹẹrẹ àjíǹde) ṣẹ. Nígbà náà ni àkókò kejì ti Àwọn Àkókò Òkùnkùn yóò bẹ̀rẹ̀, gẹ́gẹ́ bí àmì ọ̀nà kẹta ti Báláàmù, nígbà tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà sọ̀rọ̀ tí ó sì yi kọ́kọ́rọ́ náà padà láti tún ṣí kòtò àìlópin náà sílẹ̀. Lẹ́yìn 9/11, àìgbàgbọ́-ọlọ́run, ejò ńlá náà, jáde láti inú kòtò náà láti jagun sí ààrẹ ọlọ́rọ̀ jùlọ tí ó ru gbogbo ilẹ̀ Giriki sókè. Ní òfin Ọjọ́ Àìkú, ẹranko Ìfihàn orí kẹtàlá-dín-lọ́gbọ̀n yóò gòkè láti inú kòtò àìlópin, òkùnkùn yóò sì tún pa oòrùn rẹ́.
Kí nìdí Nashville? Ìbéèrè tí kò tíì ní ìdáhùn? Nashville ń samí ìbẹ̀rẹ̀ àkókò kúkúrú ti ìkéde ìhìnrere igbe ọ̀ganjọ, ó sì bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìkọlù ìparun aláìròtẹ́lẹ̀ láti ọwọ́ Islam, ó sì parí bákan náà. Òfin Àìkú ní òpin àkókò náà ń ṣojú ìmúṣẹ àmì ẹranko ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà, àti ìbẹ̀rẹ̀ ìparun àwọn ìlú. “Ìparun” jẹ́ àbùdá àsọtẹ́lẹ̀ ti Islam.
Ìparun
“Ní òru méjì sẹ́yìn, ìran kan tí ó lágbára gidigidi kọjá níwájú mi. Mo rí bọ́ọ̀lù iná ńlá kan ṣubú sí àárín àwọn ilé ológo kan tí ó lẹ́wà gan-an, ó sì fa ìparun wọn ní kíákíá. Mo gbọ́ àwọn kan wí pé, ‘A mọ̀ pé àwọn ìdájọ́ Ọlọ́run ń bọ̀ wá sórí ayé, ṣùgbọ́n a kò mọ̀ pé wọn yóò dé láìpẹ́ báyìí.’ Àwọn mìíràn wí pé, ‘Ẹ mọ̀ ọ́! Kí ló dé tí ẹ kò fi sọ fún wa nígbà náà? Àwa kò mọ̀ ọ́.’ Ní gbogbo ẹ̀gbẹ́ mo gbọ́ irú àwọn ọ̀rọ̀ bẹ́ẹ̀ tí a ń sọ.” Lẹ́tà 217, 1904.
Mẹ́sàn-án Ọ̀kanlá
Ìfihàn “Mẹ́sàn-án Mọ́kànlá” fi ìwà ìjọba Ísílámù hàn gẹ́gẹ́ bí ikú àti ìparun, nítorí pé orúkọ nínú àsọtẹ́lẹ̀ ń ṣojú fún ìwà.
Wọ́n sì ní ọba kan lórí wọn, ẹni tí í ṣe áńgẹ́lì ibú àìnísàlẹ̀; orúkọ rẹ̀ ní èdè Heberu ni Abaddon, ṣùgbọ́n ní èdè Giriki ni orúkọ rẹ̀ jẹ́ Apollyon. Ìṣípayá 9/11.
Abaddon túmọ̀ sí “ìparun tàbí ibi ìparun” àti Apollyon túmọ̀ sí “apanirun.”
“Àwọn áńgẹ́lì ń di àwọn ẹ̀fúùfù mẹ́rin mú, tí a ṣàpẹẹrẹ wọn gẹ́gẹ́ bí ẹṣin onínú-bíburú tí ń wá ọ̀nà láti já bọ́, kí ó sì sáré kọjá lórí gbogbo ojú ilẹ̀ ayé, ní mímú ìparun àti ikú wá ní ipa ọ̀nà rẹ̀.
“Ṣé a óò sùn ní etí pẹ̀tẹ́lẹ̀ ayé àìnípẹ̀kun gan-an? Ṣé a óò jẹ́ afẹnusọ, tútù, àti òkú? Ò, ìbá ṣe pé a lè ní nínú àwọn ìjọ wa Ẹ̀mí àti èémí Ọlọ́run tí a mí sínú àwọn ènìyàn Rẹ̀, kí wọ́n lè dúró lórí ẹsẹ̀ wọn, kí wọ́n sì yè. A nílò láti rí i pé ọ̀nà náà há, ẹnu-ọ̀nà náà sì dín. Ṣùgbọ́n bí a ṣe ń gba ẹnu-ọ̀nà dídín náà kọjá, fífẹ̀ rẹ̀ kò ní ààlà.” Manuscript Releases, volume 20, 217.
Ọ̀nà Íslámù ti ègbé kẹta ni ọ̀nà Bálámù àti kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́. Ọ̀nà ẹṣin bínú ti Íslámù, èyí tí í ṣe ẹ̀fúùfù ìjà mẹ́rin ti Jòhánù, ẹ̀fúùfù líle ti Isaiah, àti “ẹ̀fúùfù” tàbí “ẹ̀mí” Esekieli tí ń bọ láti inú ẹ̀fúùfù mẹ́rin, gba ọ̀nà kan láti 9/11 tí ó ń yọrí sí ẹnu-ọ̀nà “híhà” àti “tààrà.” Ẹnu-ọ̀nà híhà náà ni àmì ọ̀nà kẹta ti Bálámù àti kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́.
Angẹli Oluwa sì tẹ̀síwájú lọ, ó sì dúró ní ibi hẹ́hẹ́ kan, níbi tí kò sí ọ̀nà láti yí sí ọwọ́ ọ̀tún tàbí sí ọwọ́ òsì. Nígbà tí kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà rí angẹli Oluwa, ó wólẹ̀ sábẹ́ Bálákì: ìbínú Bálákì sì ru, ó sì fi ọ̀pá lu kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà. Oluwa sì ṣí ẹnu kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ náà, ó sì wí fún Bálákì pé, Kí ni mo ṣe sí ọ, tí o fi lù mí ní ìgbà mẹ́ta wọ̀nyí? Nọ́mbà 22:26–28.
Ọ̀nà ìdààmú kẹta ti ìparun Íslámù bẹ̀rẹ̀ ní 9/11 nígbà tí Ìfihàn 18:1–3 ṣẹ.
“Ṣé nísinsin yìí ni ọ̀rọ̀ náà ń bọ̀ wá pé mo ti kéde pé a ó fi ìgbì òkun ńlá gbá New York kúrò? Èyí ni èmi kò tíì sọ rí. Ohun tí mo ti sọ ni pé, bí mo ṣe ń wo àwọn ilé ńlá tí wọ́n ń kọ́ síbẹ̀, títí-ilẹ̀kùn lórí títí-ilẹ̀kùn, ‘Irú ìṣẹ̀lẹ̀ ẹlẹ́rùjẹ̀jẹ̀ wo ni yóò ṣẹlẹ̀ nígbà tí Olúwa yóò dìde láti mì ilẹ̀ ayé gidigidi! Nígbà náà ni ọ̀rọ̀ Ìfihàn 18:1–3 yóò ṣẹ.’ Gbogbo orí kẹtàdínlógún Ìfihàn ni ìkìlọ̀ nípa ohun tí ń bọ̀ sórí ilẹ̀ ayé. Ṣùgbọ́n èmi kò ní ìmọ̀lẹ̀ kan pàtó ní ti ohun tí ń bọ̀ sórí New York, bí kò ṣe pé mo mọ̀ pé ní ọjọ́ kan àwọn ilé ńlá tó wà níbẹ̀ yóò wó lulẹ̀ nípasẹ̀ yíyí àti ìyípadàpadà agbára Ọlọ́run. Láti inú ìmọ̀lẹ̀ tí a fi fún mi, mo mọ̀ pé ìparun wà nínú ayé. Ọ̀rọ̀ kan láti ọ̀dọ̀ Olúwa, ìfọwọ́kan kan ṣoṣo ti agbára rẹ̀ alágbára, àwọn ilé ńlá wúwo wọ̀nyí yóò ṣubú. Irú ìṣẹ̀lẹ̀ ni yóò ṣẹlẹ̀ tí ìbẹ̀rù rẹ̀ a kò lè fojú inú wò.” Review and Herald, July 5, 1906.
Ìbéèrè náà ṣì wà: Èé ṣe tí ó fi jẹ́ Nashville? Àwọn ìṣù iná Nashville dúró fún ìṣẹ̀lẹ̀ àsọtẹ́lẹ̀ kan nínú èyí tí ẹgbẹ́ kan nínú ẹ̀sìn Adventist ń tijú, tí a sì “gé kúrò,” gẹ́gẹ́ bí Jóẹ́lì ti sọ. A fi ẹgbẹ́ kejì hàn gẹ́gẹ́ bí àwọn tí ojú kì yóò tì wọ́n láé, tí wọ́n sì kún fún ayọ̀. Ayọ̀ àsọtẹ́lẹ̀ náà kì í ṣe nítorí ìdájọ́ tí a mú wá sórí Nashville àti Àwọn Ìpínlẹ̀ Aṣọ̀kan Amẹ́ríkà, bí kò ṣe nítorí ìfìdí òdodo múlẹ̀ tí a ṣàpẹẹrẹ láàárín àwọn ẹni nínú òwe náà tí wọ́n ní òróró àti àwọn tí wọn kò ní òróró. Òróró náà ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìtumọ̀ ìṣàpẹẹrẹ tí a so mọ́ ọn, ṣùgbọ́n ọ̀kan lára àwọn ìtumọ̀ pàtàkì jù lọ ti òróró náà ni ìhìn igbe ọ̀gànjọ́ òru. A bẹ̀rẹ̀ sí í tú èdìdì ìhìn náà díẹ̀díẹ̀ ní òpin ọdún 2023, ó sì dúró fún ìbísí ìmọ̀ tí a kọ̀ sílẹ̀ tàbí tí a tẹ́wọ́ gbà. Hóséà sọ ó kedere pé àwọn tí wọ́n kọ̀ ìmọ̀ náà sílẹ̀ ni a kọ̀ láti jẹ́ àlùfáà Ọlọ́run. Pétérù wà ní àárín ìgbékalẹ̀ Léfítíkù orí kẹtàlélógún nígbà tí ó lóye àwọn ìṣù iná Nashville, iye ọgbọ̀n sì jẹ́ àmì àwọn àlùfáà.
A pa àwọn ènìyàn mi run nítorí àìní ìmọ̀: nítorí pé ìwọ ti kọ ìmọ̀ sílẹ̀, èmi náà yóò kọ̀ ọ́ sílẹ̀, kí ìwọ má bàa jẹ́ àlùfáà fún mi mọ́: níwọ̀n bí ìwọ ti gbàgbé òfin Ọlọ́run rẹ, èmi náà yóò gbàgbé àwọn ọmọ rẹ. Hosea 4:6.
Ọ̀rọ̀ “ìmọ̀,” tàbí àìní rẹ̀, jẹ́ ọ̀kan lára àwọn òtítọ́ tí ó ní í ṣe pẹ̀lú dídé àwọn bọ́ọ̀lù iná ti Nashville. “Ìmọ̀” àsọtẹ́lẹ̀, tàbí àìní rẹ̀, ni ó jẹ́ àmì ìbẹ̀rẹ̀ ìkéde igbe ọ̀gànjọ́ òru, àkókò náà sì parí pẹ̀lú ọ̀rọ̀ ìgbọràn sí Ọ̀rọ̀ Ọlọ́run, gẹ́gẹ́ bí ọ̀rọ̀ ọjọ́ Sábáàtì àti ọjọ́ Àìkú ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀. Kristi máa ń fi ìbẹ̀rẹ̀ ṣe àkàwé òpin nígbà gbogbo, ní ìbẹ̀rẹ̀ sì ni ìgbọràn sí Ọ̀rọ̀ Ọlọ́run jẹ́ ìhìn ìkìlọ̀ tí a fi fún Ádámù àti Éfà nínú ọgbà.
Ọ̀ràn ìgbọràn ní ìkẹyìn kò lè di mímú kúrò sí ọgbà kan ṣoṣo bí “gbogbo orílẹ̀-èdè yóò ní í ṣe pẹ̀lú rẹ̀,” gẹ́gẹ́ bí Sister White ṣe sọ. Ọ̀ràn Sábáàtì àti Sọ́ńdé ni àtúnṣe ìdánwò ìbẹ̀rẹ̀ ti Ádámù àti Éfà nínú ọgbà, èyí tí a tún ṣe ní gbogbo ayé ní ìkẹyìn. Ìdánwò náà bẹ̀rẹ̀ nígbà òfin Sọ́ńdé ní Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, èyí tí ó sì jẹ́ òpin àkókò ìkéde igbe ọ̀ganjọ́.
Àwọn tí wọ́n ti tẹ́wọ́ gba ìbísí ìmọ̀ tí ó wá láti inú ṣíṣí èdìdì ìhìn ìfihàn Jésù Kristi, èyí tí ó bẹ̀rẹ̀ ní òpin ọdún 2023, nìkan ni wọ́n ń kéde ìhìn ìkìlọ̀ pé Kristi ń bọ̀. Ìdánwò ìmọ̀, tàbí àìní rẹ̀, ni a mú wá sí ìparí nígbà ìkọlù Nashville. Ìdánwò ìpinnu fún àwọn ìdánwò mẹ́ta tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí a ṣí èdìdì náà ní ọdún 2023 dá lórí òróró, èyí tí í ṣe “ìmọ̀” tí ó wà nínú ìhìn àsọtẹ́lẹ̀ tí a ṣí èdìdì rẹ̀ nígbà náà.
“Ìmọ̀” tí a tú èdìdì rẹ̀ ń dánni wò, ó sì ń farahàn níkẹyìn gẹ́gẹ́ bí epo tí ó jẹ́ ìdánwò kẹta àti ìdánwò àrídájú. Ìdánwò yẹn ni ó bẹ̀rẹ̀ sáà ìkéde ìhìn igbe ọ̀gànjọ́ òru, sáà tí ó parí ní ìdánwò ìgbọràn. A fi ìdánwò ìgbọràn yẹn dán Éfà, ẹni tí ó dúró fún ìjọ, àti Ádámù, ẹni tí ó dúró fún ìjọba, wò. A mú ìṣọ̀kan àwọn méjèèjì yìí pé nígbà tí a bá fi ipá múni gba àmì ẹranko náà. Ìdánwò inú ọgbà ni ìdánwò ní òpin. Ó jẹ́ ìdánwò fún àwọn ọkùnrin àti àwọn obìnrin, tí ó kan ìṣọ̀kan ìjọ àti ìjọba, tí àwọn méjèèjì jẹ́ ọkùnrin kan àti obìnrin kan. Ìhìn ìkìlọ̀ tí a tú èdìdì rẹ̀, èyí tí ó ń ṣamọ̀nà sí ìdánwò ìgbọràn ìkẹyìn, ni igi “ìmọ̀” rere àti búburú ṣàpẹẹrẹ.
Nashville jẹ́ àmì ẹ̀kọ́ Gíríìkì ní orílẹ̀-èdè ẹranko tí ó jáde láti inú ilẹ̀. Ẹ̀kọ́ Gíríìkì jẹ́ ẹ̀kọ́ èké; ó jẹ́ ìmọ̀ ibi, ìmọ̀ rere sì ni ẹ̀kọ́ tòótọ́. Ìgbìmọ̀ alákóso àjọ kan ṣoṣo tí Ellen White gbà láti kópa nínú rẹ̀ rí ni ti Madison College, tí ó wà ní Nashville, ìlú tí a ń pè ní “Athens ti Gúúsù.” Nashville jẹ́ àmì ẹ̀kọ́ Gíríìkì, tàbí ẹ̀kọ́ èké. Ẹ̀kọ́ èké jẹ́ ìmọ̀ èké. Ìtumọ̀ Nashville bá ìtumọ̀ tí Ìlú New York àti Pentagon ní gẹ́gẹ́ bí àmì mu.
A ó tẹ̀síwájú nínú àwọn nǹkan wọ̀nyí nínú àpilẹ̀kọ tó ń bọ̀.
Ìwé-àkọsílẹ̀ 188, 1905
“Nígbà tí mo wà ní Nashville, mo ti ń bá àwọn ènìyàn sọ̀rọ̀, àti ní àkókò òru, iná ńlá púpọ̀ kan wá láti ọ̀run tààrà, ó sì bàlẹ̀ sí Nashville. Àwọn ọ̀wọ́ iná ń jáde bí ọfà láti inú bọ́ọ̀lù iná náà; àwọn ilé ń jóná tán; àwọn ilé ń mì, wọ́n sì ń ṣubú. Díẹ̀ nínú àwọn ènìyàn wa dúró níbẹ̀. ‘Ó rí gẹ́gẹ́ bí a ti retí gan-an ni,’ ni wọ́n sọ, ‘àwa retí èyí.’ Àwọn mìíràn sì ń yí ọwọ́ wọn ká ní ìrora, wọ́n sì ń ké pe Ọlọ́run fún àánú. ‘Ẹ mọ̀ ọ́,’ ni wọ́n sọ, ‘ẹ mọ̀ pé èyí ń bọ̀ wá, ẹ kò sì sọ ọ̀rọ̀ kan láti kìlọ̀ fún wa!’ Ó dà bí ẹni pé wọ́n fẹ́rẹ̀é fà wọ́n ya sí wẹ́wẹ́ nítorí ìrònú pé wọn kò tíì sọ fún wọn rárá tàbí fún wọn ní ìkìlọ̀ kankan.” Manuscript 188, 1905.