A mọ̀ Ìsíkíẹ́lì sí “wòlíì tí ń ṣọ̀fọ̀,” nítorí ó jẹ́ àmì àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì, àwọn tí wọ́n ń ṣọ̀fọ̀ (tí wọ́n ń mí ìmí ẹ̀dùn, tí wọ́n sì ń sunkún) nínú orí kẹsàn-án ìwé rẹ̀ nítorí àwọn ohun ìríra tí a ṣe ní ilẹ̀ náà àti nínú ìjọ. Nínú àyọlò láti inú Testimonies tí a tọ́ka sí nínú àpilẹ̀kọ tí ó kọjá, Arábìnrin White kọ̀wé pé, “Wòlíì náà fúnra rẹ̀ jẹ́ àjèjì ní ilẹ̀ àjèjì, níbi tí ìfẹ́ ipò tí kò ní ààlà àti ìwà ìkà òǹrorò ti ń ṣàkóso pátápátá. Ohun tí ó rí àti ohun tí ó gbọ́ nípa ìṣàkóso apàṣẹwàá àti ìwà àìtọ́ àwọn ènìyàn kó ìdààmú bá ọkàn rẹ̀, ó sì ń ṣọ̀fọ̀ kíkorò tọ̀sán-tòru.”

Ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélọ́gọ́rin àti ẹgbẹ̀rún mẹ́rin náà ni “àwọn ìsàkúsà Ísírẹ́lì,” tí a fọ́n ká, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣojú rẹ̀ nínú bí a ṣe mú Hesekieli lọ sí ìgbèkùn. Ìlànà fífi èdìdì tí a ṣojú rẹ̀ nínú Hesekieli mẹ́sàn-án náà ni ó jẹ́ kan náà pẹ̀lú Ifihan méje, a sì ṣojú àwọn orí méjèèjì wọ̀nyí gẹ́gẹ́ bí ohun tí ń ṣẹlẹ̀ ní ọjọ́ ìkẹyìn.

“Ìdídì èdìdìí àwọn ìránṣẹ́ Ọlọ́run yìí ni èyí kan náà tí a fihàn Ésékíẹ́lì nínú ìran.” Testimonies to Ministers, 445.

Láti orí ìtẹ́, Ọlọ́run ń darí àwọn kérúbù, àwọn náà sì ń ṣàkóso àwọn àgbá kẹ̀kẹ́. Ìsíkíẹ́lì ní láti lóye láti inú ìran náà pé Ọlọ́run ni ó ń ṣàkóso, àní ní àkókò tí ó dà bí ẹni pé ohun gbogbo wà nínú ìdàrúdàpọ̀. Arábìnrin White sọ pé “lọ́nà kan náà” lẹ́yìn tí ó ti ṣàlàyé ètò tí Ọlọ́run, láti orí ìtẹ́, fi ń darí àwọn kérúbù tí wọ́n ń ṣàkóso àwọn ọ̀ràn ayé, bí ó ti ń ṣàpèjúwe Jòhánù nínú ibi mímọ́ níbi tí Kristi ti ń rìn láàárín àwọn ìjọ méje. Ìsíkíẹ́lì àti Jòhánù jẹ́ àmì tí ó dúró fún àwọn tí ó wà láàyè ní àkókò fífi èdìdì dì àwọn ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún ó lé mẹ́rìnlélógójì. Gẹ́gẹ́ bí ìmísí ti ṣe àkọsílẹ̀ rẹ̀, “Àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí yóò wáyé nínú ayé wa, a kò tíì tilẹ̀ lá àlá nípa wọn.”

Dájúdájú, nígbà tí Arábìnrin White kọ àwọn ọ̀rọ̀ wọ̀nyẹn sílẹ̀, òótọ́ ni àwọn ọ̀rọ̀ náà, ṣùgbọ́n ní àkókò fífi èdìdì dì ni wọ́n ń rí ìmúṣẹ wọn ní kíkún. Ní nǹkan bí ogún ọdún sẹ́yìn, ǹjẹ́ ìwọ ì bá ti rò pé ohun tí ó ń ṣẹlẹ̀ nínú ayé ní báyìí, ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ìkóra jọ ní ọ̀wọ́ọ̀wọ́ àwọn eṣú Ìsìláàmù, yóò máa ṣẹlẹ̀ ní tòótọ́? Ìṣíkiri àdánidá àwọn eṣú ti àríwá Áfíríkà wà lára ohun tí àwọn eṣú dúró fún gẹ́gẹ́ bí àmì Ìsìláàmù nínú orí kẹsàn-án ìwé Ìfihàn. Ọ̀nà ìṣíkiri àwọn eṣú Áfíríkà wọ̀nyẹn tí ń kóra jọ ní ọ̀wọ́ọ̀wọ́ bá àwọn agbègbè tí Ìsìláàmù gba àkóso wọn mu. Àtọmọdọ́mọ Ishmael ni Ìsìláàmù, Hagar sì ni ìyá Ishmael. Hagar túmọ̀ sí “ìsálọ” tàbí “láti sá lọ.” Ní èdè Lárúbáwá, a sábà máa ń kọ orúkọ náà ní Hajar (هاجر), ó sì ní ìsopọ̀ pẹ̀lú gbòǹgbò kan náà tí Hijra (ìṣíkiri/ìsálọ Muhammad) ti pilẹ̀ṣẹ̀. Kì í ṣe ìkóra jọ ní ọ̀wọ́ọ̀wọ́ àwọn eṣú nìkan ni àwọn gbòǹgbò Ìsìláàmù ní ìsopọ̀ pẹ̀lú, ṣùgbọ́n ìtumọ̀ ìṣíkiri náà tún wà nínú àwọn gbòǹgbò náà. Ǹjẹ́ ẹnikẹ́ni ti lá àlá rí pé ìṣíkiri tí kò bófin mu jẹ́ ìfarahàn eṣú Ìsìláàmù?

Ǹjẹ́ ẹnikẹ́ni ti lá àlá rí pé àwọn Kọ́múníìsì kárí ayé yóò dá àjọṣepọ̀ sílẹ̀ pẹ̀lú àwọn ogunlọ́gọ̀ ọmọlẹ́yìn Ìsìláàmù, èyí tí a ń mọ̀ sí àjọṣepọ̀ àwọ̀ pupa àti àwọ̀ ewé báyìí? Ìsìláàmù àti agbára dírágónì ti àwọn agbátẹrù ètò àgbáyé jọ gòkè wá láti inú ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ nínú Ìfihàn 9/11, gẹ́gẹ́ bí ìtòlẹ́sẹẹsẹ wọn, ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ náà sì dúró fún ìfarahàn kan ti agbára Sátánì. Àwọn alájọṣepọ̀ méjèèjì yìí jẹ́ irinṣẹ́ Sátánì gẹ́gẹ́ bí Ìwé Mímọ́ òtítọ́ ti sọ. Hágárì jẹ́ ará Íjíbítì, Íṣímáẹ́lì sì jẹ́ àmì ìṣàpẹẹrẹ fún Ìsìláàmù; nítorí náà, Hágárì àti Íṣímáẹ́lì jẹ́ àwọn àmì ìṣàpẹẹrẹ fún àjọṣepọ̀ àwọ̀ pupa àti àwọ̀ ewé ti òde òní.

“‘Nígbà tí wọ́n bá ti parí [ń parí] ẹ̀rí wọn.’ Àkókò tí àwọn ẹlẹ́rìí méjì náà gbọ́dọ̀ máa sọtẹ́lẹ̀ ní ìhòòhò aṣọ ọ̀fọ̀ parí ní ọdún 1798. Bí wọ́n ṣe ń sún mọ́ ìparí iṣẹ́ wọn nínú àìmòye, a ní láti jagun sí wọn nípasẹ̀ agbára tí a ṣàpèjúwe gẹ́gẹ́ bí ‘ẹranko tí ń gòkè wá láti inú hòòhò àìnísàlẹ̀.’ Nínú púpọ̀ nínú àwọn orílẹ̀-èdè Yúróòpù, àwọn agbára tí ń ṣàkóso nínú Ìjọ àti Ìpínlẹ̀ ti wà lábẹ́ ìdarí Sátánì fún ọ̀pọ̀ ọ̀rúndún, nípasẹ̀ ọ̀nà ipò póòpù. Ṣùgbọ́n níhìn-ín ni a fi ìfarahàn tuntun kan ti agbára Sátánì hàn.” The Great Controversy, 268.

Níhìn-ín, Arábìnrin White tọ́ka sí ìfarahàn ètò sóṣíálísìmù ní àkókò Ìyíká Faransé, ó sì tún ṣàkíyèsí pé Sátánì tún ń ṣàkóso agbára póòpù. Agbára póòpù náà tún ń jáde láti inú ọ̀gbun àìnísàlẹ̀ ní Ìfihàn orí kẹtàdínlógún, ní orí kẹsàn-án ìwé Ìfihàn sì, ẹ̀sìn Ìsìláàmù ni èéfín tí ó jáde láti inú ọ̀gbun àìnísàlẹ̀. Kókó ọ̀rọ̀ náà ṣì wà: Ǹjẹ́ ohun tí ìmísí túmọ̀ sí gan-an ni pé, “Àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí yóò wáyé ní ayé wa, a kò tíì tilẹ̀ lá wọn lálàá?” Ta ló lá a lálàá pé a óò ti tan ẹ̀sìn Ìsìláàmù káàkiri Yúróòpù báyìí, tí yóò sì máa sọ̀kalẹ̀ lé àwọn ilẹ̀ Amẹ́ríkà báyìí? Ǹjẹ́ ẹ lá a lálàá pé àwọn agbátẹrù ìṣọ̀kan àgbáyé ti Àjọ Ìparapọ̀ Àwọn Orílẹ̀-Èdè, Àjọ Ìṣọ̀kan Yúróòpù àti Ẹgbẹ́ Òṣèlú Dẹ́mọ́kírátì ti Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà yóò tan àwọn eṣú náà káàkiri àgbáyé?

Ta ni ó lá àlá pé àwọn ilé-ẹ̀kọ́ yóò bọ́ sábẹ́ agbára àjọṣepọ̀ kọ́múníìsì àti Ìsìláàmù tí a ń fi dọ́là owó orí àwọn aráàlú ṣe ìnáwó rẹ̀ nísinsìnyí, nígbà tí àwọn aráàlú náà kò gbèrò rí pé a ó lo dọ́là owó orí wọn láti pa orílẹ̀-èdè tí ń pèsè dọ́là owó orí náà run?

Ta ló lérò rí pé Great Britain yóò máa gbé ìfipábánilòpọ̀ látọwọ́ ẹgbẹ́ ènìyàn, ìjínigbé, ìfìmọ́lé àti ìpànìyàn tí Islam ń ṣe sí àwọn ọmọbìnrin aláwọ̀ funfun lárugẹ, tí yóò sì máa ṣagbátẹrù wọn? Ọ̀pọ̀ ènìyàn máa ń tọ́ka sí òtítọ́ náà pé gbogbo ètò kọ́múníìsì tí ó ti wà rí nínú ìtàn ẹ̀dá ènìyàn ló ti kùnà pátápátá, ṣùgbọ́n èso tí sóṣíálísì mú jáde ní Britain ń dá sóṣíálísì lẹ́bi ní ìwọ̀n kan náà bí ìkùnà àwọn ìmọ̀ ọgbọ́n orí nípa ọrọ̀ ajé àti ìṣèlú tí ètò náà dá lé ṣe ń dá a lẹ́bi.

Ta ni yóò ti rò pé a óò jẹ́ kí àwọn oníṣòwò ayé mú àwọn májèlé wọlé láti ṣe ìpakúpa ọ̀pọ̀ ènìyàn tí ó lé ní mílíọ̀nù mẹ́tàdínlógún?

Ta ni ó lá àlá pé a ó jẹ́ kí irú àwọn ènìyàn bíi George Soros, Bill Gates àti Anthony Fauci ṣe àwọn iṣẹ́ búburú èṣù wọn láìsí àbájáde kankan rárá?

Nígbà tí Sister White sọ pé a kì yóò lá àlá nípa àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí a óò ṣe, ó sọ ọ́ nínú àyíká àkókò ìdìdì àwọn ẹgbẹ̀rún ọgọ́rùn-ún mẹ́rìnlélógójì. Ó ń tẹ̀síwájú nínú ọ̀rọ̀ rẹ̀ lórí ìkìlọ̀ Kristi nínú Mátíù ogún-mẹ́rin, níbi tí ó ti kọ pé, “Àwọn ẹ̀kọ́ wọ̀nyí jẹ́ fún àǹfààní wa. A nílò láti fi ìgbàgbọ́ wa dúró lé Ọlọ́run, nítorí pé àkókò kan wà níwájú wa gan-an tí yóò dán ẹ̀mí ènìyàn wò. Kristi, lórí Òkè Olifi, tún àwọn ìdájọ́ ìbẹ̀rù tí yóò ṣáájú ìpadàbọ̀ kejì Rẹ̀ sọ.”

Àwọn ẹ̀kọ́ tí ó ṣẹ̀ṣẹ̀ tọ́ka sí ni àwọn àpèjúwe nípa Ìsíkíẹ́lì àti Jòhánù méjèèjì nínú ibi mímọ́, bí wọ́n ṣe ń kọ́ láti lóye pé Ọlọ́run ló ń ṣàkóso ohun gbogbo. Nínú ìdàrúdàpọ̀ àti ìṣọ̀tẹ̀ tí ń lọ lọ́wọ́ báyìí, ìdàrúdàpọ̀ àti ìṣọ̀tẹ̀ tí yóò máa le sí i nìṣó bí ìtàn ṣe ń tẹ̀ síwájú, àwọn tí í ṣe òjíṣẹ́ Ọlọ́run, tí àwọn àpẹẹrẹ wọn kì í ṣe Ìsíkíẹ́lì àti Jòhánù nínú tẹ́ńpìlì nìkan, ṣùgbọ́n Aísáyà pẹ̀lú, kì yóò lè là ìtàn náà já ní ọ̀nà tí yóò fi ògo fún Olúwa àyàfi tí wọ́n bá lóye pé àwọn ohun tí a kò lá àlá wọn rí pàápàá ṣì wà lábẹ́ àkóso Ọlọ́run.

Àwọn àgbá kẹ̀kẹ́ wọ̀nyẹn tí ń bá àwọn àgbá kẹ̀kẹ́ yòókù gé ara wọn ní àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí a kò tilẹ̀ lá àlá nípa wọn rí nínú, àwọn wọ̀nyí sì ni àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí ń ṣẹlẹ̀ ní àkókò fífi èdìdì dì tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 9/11. Kìkì àwọn tí wọ́n fi ìgbàgbọ́ wọ Ibi Mímọ́ Jù Lọ, tí wọ́n sì rí Kristi àti ìmọ́lẹ̀ Rẹ̀ tí ń tàn láti inú Àpótí Májẹ̀mú, ni wọ́n ń kọ́ àwọn ẹ̀kọ́ tí a ní láti kọ́. Nígbà tí a bá wo ògo náà gẹ́gẹ́ bí Dáníẹ́lì ṣe ṣàpèjúwe rẹ̀ ní orí kẹwàá, ìsọ̀rí àwọn ènìyàn tí ń jàǹfààní nínú ìmọ́lẹ̀ náà ni a ń yà sọ́tọ̀ kúrò lára àwọn tí wọ́n sá fún ìran náà.

Èmi Dáníẹ́lì nìkan ni mo rí ìran náà; nítorí àwọn ọkùnrin tí wọ́n wà pẹ̀lú mi kò rí ìran náà; ṣùgbọ́n ìwarìrì ńlá kan bà wọ́n, tó bẹ́ẹ̀ tí wọ́n fi sá lọ láti fi ara wọn pamọ́. Dáníẹ́lì 10:7.

Ó pọ̀ síi gan-an tí a lè yọ jáde kúrò nínú àyọkà inú àpilẹ̀kọ tó ṣáájú, ṣùgbọ́n bí a ṣe ń parí àpilẹ̀kọ yìí, a ó sọ̀rọ̀ nípa àgbá kan. A ti ṣàkíyèsí nínú àpilẹ̀kọ tó kọjá àpẹẹrẹ ìtumọ̀ nọ́ńbà mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, àti pé ṣáájú èyí a fi àkókò lò lórí nọ́ńbà ọgbọ̀n. Ìmọ́lẹ̀ láti inú ìwé Ẹ́sékíẹ́lì kì í ṣe nọ́ńbà àpẹẹrẹ nìkan, ṣùgbọ́n ó yẹ kí a kọ́kọ́ mọ ara wa dáadáa pẹ̀lú díẹ̀ nínú àwọn àmì nọ́ńbà wọ̀nyí kí a tó bẹ̀rẹ̀ sí í mú ìtànmọ́lẹ̀ kan jáde nínú ìdàrúdàpọ̀.

Mẹ́tàlá lórí méje

Àwọn àsọtẹ́lẹ̀ mẹ́ta tí ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn bo sáà ọdún igba ó lé àádọ́ta tọ́ka sí sáà ọdún mẹ́tàdínlógún kan tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ìparí ìtàn ìjọ Smyrna. Láti ọdún 313 sí ọdún 330, ọdún mẹ́tàdínlógún náà ṣàpẹẹrẹ gbígbé ère ẹranko náà kalẹ̀.

Àwọn ọdún igba méjì àádọ́ta tí ó bẹ̀rẹ̀ ní 457 ṣáájú ìbí Kristi parí ní 207 ṣáájú ìbí Kristi, ọdún mẹ́wàá lẹ́yìn ogun Raphia àti ọdún méje ṣáájú ogun Panium. Láti Raphia dé Panium jẹ́ ọdún mẹ́tàdínlógún, ó sì dúró fún ìtàn ìkọ̀kọ̀ ti ẹsẹ̀ ogójì gẹ́gẹ́ bí a ti fi í hàn nínú ẹsẹ̀ mọ́kànlá títí dé mẹ́ẹ̀ẹ́dógún ti Daniẹli mọ́kànlá.

Ptolemy IV Philopator (tí a tún mọ̀ sí Ptolemy IV) ni alákòóso tí ó ṣẹ́gun ní ogun Raphia ní ọdún 217 ṣáájú ìbí Kristi. Ó jọba gẹ́gẹ́ bí ọba (àti Fáráò) ti Íjíbítì lábẹ́ ìṣàkóso ìdílé Ptolemy láti ọdún 221 ṣáájú ìbí Kristi sí ọdún 204 ṣáájú ìbí Kristi; nítorí náà, ó jọba fún ọdún mẹ́tàdínlógún. Ó bẹ̀rẹ̀ sí í jọba ṣáájú ogun Raphia, ṣùgbọ́n ó kú ṣáájú ogun Panium.

Ìjà ogun Raphia, tí ó dúró fún Ogun Ukraine, bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2014 nígbà tí Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà mú kí ìyípadà ìṣèlú aláwọ̀ kan ṣẹlẹ̀ ní Ukraine. Ptolemy IV, ọba gúúsù, ṣàpẹẹrẹ Vladimir Putin, ẹni tí ó bẹ̀rẹ̀ sí í jọba ní ọdún 2000, ọdún kan ṣáájú ìgbà tí fífi èdìdì di àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2001. Gẹ́gẹ́ bí ó ti rí pẹ̀lú Ptolemy, Putin bẹ̀rẹ̀ sí í jọba ṣáájú Ogun Ukraine, tí ìjà ogun Raphia tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2014 ṣàpẹẹrẹ. Ṣáájú Panium, a yọ Putin, ẹni tí Ptolemy ṣàpẹẹrẹ, kúrò nípò. Putin bẹ̀rẹ̀ sí í jọba ní ọdún 2000, èyí sì bá ìbẹ̀rẹ̀ àkókò fífi èdìdì dì, tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọdún tí ó tẹ̀ lé e ní 2001, mu. Ọdún ìṣàpẹẹrẹ mẹ́tàdínlógún, gẹ́gẹ́ bí Ptolemy ṣe dúró fún wọn, ń fi àkókò tí Putin fi ń jọba hàn, ó sì ń ṣe bẹ́ẹ̀ ní àkókò fífi èdìdì dì.

Trump, tí a fi ìparí igba ó lé àádọ́ta ọdún tí ó bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 457 ṣáájú Kristi ṣàpẹẹrẹ, wà nínú ìtàn tí ó farapamọ́ kan náà tí Putin wà, ìtàn kan tí ó gùn tó ọdún mẹ́tàdínlógún, tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà ogun Raphia. Dírágónì náà (Putin) àti wòlíì èké náà (Trump) wà nínú ìtàn tí ó farapamọ́ náà. Nínú ìtàn yẹn, ẹranko náà, tí a fi hàn gẹ́gẹ́ bí “àwọn ọlọ́ṣà nínú àwọn ènìyàn rẹ” tí ó ṣàpẹẹrẹ agbára póòpù, wà ní òpin ọdún mẹ́tàdínlógún náà láti Raphia dé Panium.

Ọdún 321 dúró fún òfin Ọjọ́ Àìkú ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà, a sì fi 321 sí inú àkókò ọdún mẹ́tàlá-dín-lógún láti inú Ofin Milan ní 313 títí dé ìpín ilẹ̀ ọba náà ní 330.

Ìtàn tí a ṣàpẹẹrẹ láti inú Àjọ Ìrékọjá Nlá Josiah gẹ́gẹ́ bí a ti ń pè é, bẹ̀rẹ̀ ìyípo Jùbílì kẹtàlá-dín-lógún ti àwọn Júù. Láti Ìrékọjá Josiah, èyí tí í ṣe ìjíǹde ńlá jùlọ nínú Májẹ̀mú Láéláé, títí dé October 22, ń ṣàpẹẹrẹ ìtàn Millerite láti August 11, 1840 títí dé October 22, 1844, ṣùgbọ́n ní pàtàkì jùlọ ó ń ṣàpẹẹrẹ ìtàn 9/11 títí dé òfin Sunday. Àkókò ìdìdì àwọn ẹgbẹ̀rún kan ọgọ́rùn-ún mẹ́rìnlélógójì ni a ṣàpẹẹrẹ nípasẹ̀ ìyípo Jùbílì kẹtàlá-dín-lógún láti Josiah títí dé October 22. Mẹ́tàlá-dín-lógún jẹ́ àmì tí a fi ń so mọ́ àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì ti àkókò ìdìdì, àti pé nọ́mbà mẹ́tàlá-dín-lógún jẹ́ ojú-ìpàdé níbi tí àwọn àgbá kẹ̀kẹ́ Esekiẹli ti ń pàdé.

Nínú ìtàn tí ó farapamọ́ nínú ẹsẹ ogójì ti ìwé Dáníẹ́lì, gẹ́gẹ́ bí a ṣe ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ nínú ẹsẹ kẹwàá títí dé ẹsẹ kẹẹ̀ẹ́dógún ti orí kan náà, dírágónì náà ní ìsopọ̀ pẹ̀lú nọ́ńbà “17” nípasẹ̀ ìṣàkóso Ptolemy. Ìtàn láti ogun Raphia ní ẹsẹ kọkànlá títí dé ogun Panium ní ẹsẹ kẹẹ̀ẹ́dógún gba ọdún “17”. Ìtàn yẹn fi Donald Trump sí àárín àwọn ọdún mẹ́tàdínlógún tí ogun méjèèjì yẹn dúró fún. Àwòrán ẹranko náà tí Trump dá tí ó sì gbé kalẹ̀ ní Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà ni ọdún “17” láti 313 sí 330 ṣàpẹẹrẹ. Ní ẹsẹ kìíní ti orí kìíní, Ìsíkíẹ́lì wà ní ọdún ọgbọ̀n nínú àyípo Júbílì kẹtàdínlógún. Ǹjẹ́ ẹ ti lá àlá rí pé nọ́ńbà mẹ́tàdínlógún dúró fún ọ̀kan lára àwọn àgbá kẹ̀kẹ́ tí Ìsíkíẹ́lì rí ní Ibi Mímọ́ Jù Lọ?

Esekiẹli jẹ́ ààmì àwọn tí ó wà ní àkókò ìdìdì tí, nípa ìgbàgbọ́, ti wọ inú Ibi Mímọ́ Jùlọ. Wọ́n jẹ́ àwọn àlùfáà Peteru.

Ẹ̀yin pẹ̀lú, gẹ́gẹ́ bí àwọn òkúta alààyè, ni a ń kọ́ yín sí ilé ẹ̀mí kan, ìṣèjẹ́ àlùfáà mímọ́, láti rú àwọn ẹbọ ẹ̀mí tí ó ṣe ìtẹ́wọ́gbà lọ́dọ̀ Ọlọ́run nípasẹ̀ Jésù Kristi. 1 Peteru 2:5.

A ti fi àṣẹ rán wọn láti fi ìhìn kan jíṣẹ́ fún àwọn tí wọ́n jẹ́ ènìyàn májẹ̀mú Ọlọ́run tẹ́lẹ̀, tí a sì ń kọjá wọn lọ nígbà náà; bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a ti kìlọ̀ fún wọn ṣáájú, àwọn tí wọ́n jẹ́ ènìyàn májẹ̀mú Ọlọ́run tẹ́lẹ̀ kì yóò rí tàbí gbọ́.

Ó sì wí fún mi pé, Ọmọ ènìyàn, jẹ́ kí inú rẹ jẹ, kí o sì fi àkájọ yìí tí mo fi fún ọ kún ìfun rẹ. Nígbà náà ni mo jẹ ẹ́; ó sì dùn nínú ẹnu mi bí oyin. Ó sì wí fún mi pé, Ọmọ ènìyàn, lọ, lọ sí ilé Ísírẹ́lì, kí o sì fi ọ̀rọ̀ mi bá wọn sọ̀rọ̀. Nítorí a kò rán ọ sí ọ̀dọ̀ àwọn ènìyàn tí ọ̀rọ̀ wọn jẹ àjèjì, tí èdè wọn sì ṣòro, bí kò ṣe sí ilé Ísírẹ́lì; kì í ṣe sí ọ̀dọ̀ ọ̀pọ̀ ènìyàn tí ọ̀rọ̀ wọn jẹ àjèjì, tí èdè wọn sì ṣòro, àwọn tí ìwọ kò lè yé ọ̀rọ̀ wọn. Lójú òótọ́, ì bá ṣe pé mo rán ọ sí ọ̀dọ̀ wọn, wọn ì bá ti fetí sí ọ. Ṣùgbọ́n ilé Ísírẹ́lì kò ní fetí sí ọ; nítorí wọn kò ní fetí sí mi: nítorí gbogbo ilé Ísírẹ́lì ni wọ́n ní ojú líle àti ọkàn líle. Wò ó, mo ti mú ojú rẹ le lòdì sí ojú wọn, mo sì mú iwájú orí rẹ le lòdì sí iwájú orí wọn. Bí dàímọ́ndì tí ó le ju òkúta iná lọ ni mo ṣe mú iwájú orí rẹ le: má bẹ̀rù wọn, bẹ́ẹ̀ ni má ṣe yà á sílẹ̀ nítorí ìrísí wọn, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ilé ọlọ̀tẹ̀ ni wọ́n. Esekiẹli 3:3–9.

A pàṣẹ fún Ìsíkíẹ́lì láti kéde ìhìn kan fún àwọn tí wọ́n jẹ́ ènìyàn májẹ̀mú tẹ́lẹ̀, tí àwọn Pùròtẹ́sítáǹtì nínú ìtàn Millerite àti ìjọ Adventist Ọjọ́ Keje ti Laodikea ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn dúró fún. Bí ó bá kọ̀ láti kéde ìhìn náà, ẹ̀jẹ̀ àwọn tí a kò kìlọ̀ fún yóò wà lórí rẹ̀.

Ọmọ ènìyàn, mo ti fi ọ jẹ́ olùṣọ́ sí ilé Israẹli: nítorí náà gbọ́ ọ̀rọ̀ láti ẹnu mi, kí o sì fi ìkìlọ̀ fún wọn láti ọ̀dọ̀ mi. Nígbà tí mo bá sọ fún ẹni búburú pé, Dájúdájú ìwọ yóò kú; tí ìwọ kò sì fi ìkìlọ̀ fún un, tàbí kí o sọ̀rọ̀ láti kìlọ̀ fún ẹni búburú náà kúrò ní ọ̀nà búburú rẹ̀, láti gba ẹ̀mí rẹ̀ là; ẹni búburú náà yóò kú nínú ẹ̀ṣẹ̀ rẹ̀; ṣùgbọ́n èmi yóò béèrè ẹ̀jẹ̀ rẹ̀ lọ́wọ́ rẹ. Ṣùgbọ́n bí ìwọ bá kìlọ̀ fún ẹni búburú, tí kò sì yí padà kúrò nínú ìwà búburú rẹ̀, tàbí kúrò ní ọ̀nà búburú rẹ̀, yóò kú nínú ẹ̀ṣẹ̀ rẹ̀; ṣùgbọ́n ìwọ ti gba ọkàn rẹ là. Pẹ̀lú, nígbà tí olódodo bá yí kúrò nínú òdodo rẹ̀, tí ó sì ṣe àìṣòdodo, tí èmi sì fi ohun ìkọ̀sẹ̀ síwájú rẹ̀, yóò kú: nítorí ìwọ kò fi ìkìlọ̀ fún un, yóò kú nínú ẹ̀ṣẹ̀ rẹ̀, a kì yóò sì rántí òdodo rẹ̀ tí ó ti ṣe; ṣùgbọ́n èmi yóò béèrè ẹ̀jẹ̀ rẹ̀ lọ́wọ́ rẹ. Síbẹ̀síbẹ̀ bí ìwọ bá kìlọ̀ fún olódodo, kí olódodo má bàa ṣẹ̀, tí kò sì ṣẹ̀, dájúdájú yóò yè, nítorí a ti kìlọ̀ fún un; ìwọ náà sì ti gba ọkàn rẹ là. Hesekieli 3:17–21.

Nínú “orí mọ́kànlá” àkọ́kọ́ ti Ìsíkíẹ́lì, a fi ìparun Jerúsálẹ́mù hàn án, gẹ́gẹ́ bí a ti ṣàlàyé rẹ̀ nípasẹ̀ àwọn ìran lẹ́gbẹ̀ẹ́ odò Kébárì, ní pẹ̀tẹ́lẹ̀ àti ní Jerúsálẹ́mù. A yàn án láti kéde ìkìlọ̀ kan nípa ìdájọ́ tí ń bọ̀ sórí Jerúsálẹ́mù. Ìhìn ìkìlọ̀ nípa ìdájọ́ tí ń bọ̀ sórí Jerúsálẹ́mù ni ìkìlọ̀ tí a kọ́kọ́ fi fún ìjọ Seventh-day Adventist ti Laodíṣíà. Ìkìlọ̀ náà ń tọ́ka sí ìdájọ́ àti ìkọ̀sílẹ̀ àwọn ènìyàn Ọlọ́run ní Jerúsálẹ́mù tí kò ní èdìdì Ọlọ́run. Ìkìlọ̀ tí a fi Ìsíkíẹ́lì ṣe àpẹẹrẹ rẹ̀ ni ìkìlọ̀ nípa òfin Sunday tí yóò dé láìpẹ́.

Nínú àwọn orí kíní mọ́kànlá wọ̀nyí níbi tí a ti gbé àwọn òtítọ́ wọ̀nyí kalẹ̀, a mú kí Ẹsẹkiẹli di adití-ọ̀rọ̀, kò sì tún sọ̀rọ̀ lẹ́yìn náà àfi nígbà tí Ọlọ́run bá ṣí ẹnu rẹ̀ ní pàtó; èyí sì ń bá a lọ títí dé ìparun Jerusalẹmu, nígbà náà ni ó tún lè sọ̀rọ̀.

Nígbà náà ni Ẹ̀mí wọ inú mi, ó sì gbé mi dúró lórí ẹsẹ̀ mi, ó bá mi sọ̀rọ̀, ó sì wí fún mi pé, Lọ, ti ara rẹ mọ́lẹ̀ nínú ilé rẹ. Ṣùgbọ́n ìwọ, ọmọ ènìyàn, wò ó, wọn yóò fi ọ̀ràn dè ọ́, wọn yóò sì fi wọ́n so ọ́, ìwọ kì yóò sì jáde lọ láàrín wọn: Èmi yóò sì mú kí ahọ́n rẹ lẹ mọ́ àjà ẹnu rẹ, kí o lè di adití, kí o má sì ṣe jẹ́ olùbá wọn wí: nítorí wọ́n jẹ́ ilé ọlọ̀tẹ̀. Ṣùgbọ́n nígbà tí mo bá bá ọ sọ̀rọ̀, èmi yóò ṣí ẹnu rẹ, ìwọ yóò sì wí fún wọn pé, Báyìí ni Olúwa Ọlọ́run wí; Ẹni tí ó bá gbọ́, jẹ́ kí ó gbọ́; àti ẹni tí ó bá kọ̀, jẹ́ kí ó kọ̀: nítorí wọ́n jẹ́ ilé ọlọ̀tẹ̀. Esekiẹli 3:24–27.

Nígbà tí Jerusalẹmu ṣubú, Ẹsẹkiẹli tún lè sọ̀rọ̀ lẹ́ẹ̀kan sí i.

Ó sì ṣẹ ní ọdún kejìlá ìgbèkùn wa, ní oṣù kẹwàá, ní ọjọ́ karùn-ún oṣù náà, pé ẹni kan tí ó sá bọ́ kúrò ní Jerusalẹmu wá sọ́dọ̀ mi, ó ní, A ti lu ìlú náà. Ní ìrọ̀lẹ́ sì ni ọwọ́ Olúwa wà lórí mi kí ẹni tí ó sá bọ́ náà tó dé; ó sì ti la ẹnu mi sílẹ̀ títí ó fi tọ̀ mí wá ní òwúrọ̀; a sì la ẹnu mi sílẹ̀, èmi kò sì yà mọ́. Hesekieli 33:21, 22.

Ìṣubú Jerúsálẹ́mù dúró fún ìṣubú ìjọ Adẹ́fentísì Ọjọ́ Keje ti Láódíkíà ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn. Ìṣubú náà ń ṣẹlẹ̀ nígbà tí a wá ń gbé àwọn tí a ti fi èdìdì dì ní Jerúsálẹ́mù nínú orí kẹsàn-án ga gẹ́gẹ́ bí ìjọ tí ó ti ṣẹ́gun. A mú àwọn ará Láódíkíà tí ó wà nínú Jerúsálẹ́mù jáde, a sì gbé àwọn ọ̀kẹ́ méje ó lé ẹgbàajì ga bí a ṣe ń fi ìjọba ògo múlẹ̀. Ìjọba ògo yẹn ni ìdásílẹ̀ ìjọba oore-ọ̀fẹ́ ní àgbélébùú ṣàpẹẹrẹ. Ìjọba oore-ọ̀fẹ́ ní àgbélébùú bá ìjọba ògo ní àkókò òfin Ọjọ́ Àìkú mu, a sì fi àwọn ìjọba méjèèjì yẹn sínú ìtòlẹ́sẹẹsẹ ìtàn àsọtẹ́lẹ̀ tí ó wà nínú ìwé Èsékíẹ́lì. Àwọn orí mọ́kànlá àkọ́kọ́, nígbà tí a bá gbé ìwé Èsékíẹ́lì yẹ̀ wò nínú àyíká ọ̀rọ̀ ibi mímọ́, dá lórí ìwẹ̀nùmọ́ ìjọ Ọlọ́run bí àwọn ènìyàn Rẹ̀ ṣe ń yí padà láti jíjẹ́ ìjọ tí ń jagun, tí a ṣàlàyé pé àlìkámà àti èpò ni ó para pọ̀ jẹ́, sí jíjẹ́ ìjọ tí ó ti ṣẹ́gun, tí ẹbọ àlìkámà ti Pẹ́ńtíkọ́sì para pọ̀ jẹ́.

Ìwọ sì, ìwọ aláìmọ́, ọmọ-aládé búburú Ísírẹ́lì, ẹni tí ọjọ́ rẹ̀ ti dé, nígbà tí ẹ̀ṣẹ̀ yóò dé òpin, báyìí ni Olúwa Ọlọ́run wí; Yọ adé-ìbọ̀rí náà kúrò, kí o sì bọ adé náà: èyí kì yóò sì rí bẹ́ẹ̀ mọ́: gbé ẹni tí ó wà nípò kẹ̀kẹ́ ga, sì rẹ ẹni tí ó wà nípò gíga sílẹ̀. Èmi yóò sì yi i palẹ̀, yi i palẹ̀, yi i palẹ̀: kì yóò sì sí mọ́, títí ẹni tí ó ní ẹ̀tọ́ sí i yóò fi dé; èmi yóò sì fi í fún un. Ìsíkíẹ́lì 21:25–27.

Sedekiah ni ọba ikẹhin Juda, òun sì ni “ọmọ-aládé búburú Israẹli, ẹni tí ọjọ́ rẹ̀ dé” nínú àwọn ẹsẹ̀ náà. Nebukadinésari ti fẹ́ gba Jerusalẹmu, a sì máa yọ adé Sedekiah kúrò lọ́wọ́ Bábílónì, ẹni tí àwọn Mẹdi àti àwọn Pérsia yóò sì borí, tí àwọn ará Gíríìkì yóò sì borí lẹ́yìn wọn, tí Róòmù yóò sì borí. Ìyípadà ìṣubú kẹta náà dé sí Róòmù, èyí tí í ṣe ìtàn ìgbà tí Ọba náà “ẹni tí ó ní ẹ̀tọ́ sí i” yóò gba adé ìjọba oore-ọ̀fé nígbà ìdásílẹ̀ ìjọba náà lórí àgbélébùú.

“Sí ‘aláìmọ́, ọmọ-aládé búburú’ ni ọjọ́ ìdájọ́ ìkẹyìn ti dé. ‘Yọ adé alùfáà náà kúrò,’ ni Olúwa pàṣẹ, ‘kí o sì bọ adé ọba náà kúrò.’ Kì í ṣe títí di ìgbà tí Kristi tìkára Rẹ̀ yóò fi gbé ìjọba Rẹ̀ kalẹ̀ ni a ó tún jẹ́ kí Júdà ní ọba. ‘Èmi yóò yi i palẹ̀, yi i palẹ̀, yi i palẹ̀,’ ni àṣẹ ọ̀run nípa itẹ́ ilé Dáfídì; ‘kò sì ní sí mọ́, títí Ẹni tí ó ní ẹ̀tọ́ sí i yóò fi dé; èmi yóò sì fi í fún Un.’ Esekiẹli 21:25–27.” Àwọn Wòlíì àti Àwọn Ọba, 451.

Ní àkókò òjò ìkẹyìn, èyí tí ó bẹ̀rẹ̀ nígbà tí ìdájọ́ àwọn alààyè bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ 9/11, Kristi ń fìdí ìjọba ògo Rẹ̀ múlẹ̀.

“Nígbà tí àwọn áńgẹ́lì mẹ́rin bá tú ọwọ́ sílẹ̀, Kristi yóò gbé ìjọba Rẹ̀ kalẹ̀.” Spalding and Magan, 3.

Àkókò ìmúrasílẹ̀ kan bẹ̀rẹ̀ ní 9/11, ní àkókò òfin ọjọ́ Àìkú sì ni a gbé òkè mímọ́ ológo náà ga ju gbogbo àwọn òkè kéékèèké àti àwọn òkè ńlá lọ.

Ọ̀rọ̀ tí Isaiah ọmọ Amoz rí nípa Juda àti Jerusalẹmu. Yóò sì ṣẹlẹ̀ ní àwọn ọjọ́ ìkẹyìn, pé òkè ilé Olúwa ni a ó fi múlẹ̀ lórí orí àwọn òkè, a ó sì gbé e ga ju àwọn òkè kékeré lọ; gbogbo orílẹ̀-èdè yóò sì ṣàn wá sí i. Ọ̀pọ̀ ènìyàn yóò sì lọ, wọn yóò sì wí pé, Ẹ wá, ẹ jẹ́ kí a gòkè lọ sí òkè Olúwa, sí ilé Ọlọ́run Jakọbu; yóò sì kọ́ wa nípa ọ̀nà rẹ̀, a ó sì máa rìn ní ipa ọ̀nà rẹ̀: nítorí láti Sioni ni òfin yóò ti jáde, àti ọ̀rọ̀ Olúwa láti Jerusalẹmu. Isaiah 2:1–3.

Ní ọjọ́ 9/11, a tú àwọn ẹ̀fúùfù sílẹ̀, lẹ́yìn náà a sì di wọ́n mọ́lẹ̀; nípa bẹ́ẹ̀ ni a fi samisi ìbẹ̀rẹ̀ ìmúlẹ̀ ìjọba Dáníẹ́lì kejì, èyí tí a ṣàpẹẹrẹ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí òkúta tí a gé kúrò nínú òkè, tí ó sì kún gbogbo ilẹ̀ ayé.

“A fi ìran yìí hàn ní ọdún 1847 nígbà tí ó jẹ́ pé díẹ̀ gan-an nínú àwọn ará Advent ni wọ́n ń pa ọjọ́ ìsinmi Sábáàtì mọ́, àti nínú àwọn wọ̀nyí díẹ̀ péré ni wọ́n rò pé pípa a mọ́ ní ìtóbi tó tó láti fa ìlà ìyàtọ̀ sílẹ̀ láàárín àwọn ènìyàn Ọlọ́run àti àwọn aláìgbàgbọ́. Ní báyìí, ìmúṣẹ ìran náà ti ń bẹ̀rẹ̀ sí í farahàn. ‘Ìbẹ̀rẹ̀ àkókò ìpọ́njú náà,’ tí a mẹ́nu kàn níbí, kò tọ́ka sí àkókò tí àwọn àjàkálẹ̀-àrùn yóò bẹ̀rẹ̀ sí í tú jáde, bí kò ṣe sí àkókò kúkúrú kan díẹ̀ ṣáájú kí a tó tú wọn jáde, nígbà tí Kristi wà nínú ibi mímọ́. Ní àkókò náà, nígbà tí iṣẹ́ ìgbàlà ń dé òpin, ìpọ́njú yóò máa dé sórí ayé, àwọn orílẹ̀-èdè yóò sì bínú, síbẹ̀ a ó di wọ́n mú kí wọ́n má bàa lè dí iṣẹ́ áńgẹ́lì kẹta náà lọ́wọ́. Ní àkókò náà ni ‘òjò àkẹ́yìn,’ tàbí ìtútù láti iwájú Olúwa, yóò dé, láti fi agbára fún ohùn ńlá ti áńgẹ́lì kẹta náà, àti láti pèsè àwọn ẹni mímọ́ sílẹ̀ láti dúró ní àkókò tí a ó tú àwọn àjàkálẹ̀-àrùn méje ìkẹyìn náà jáde.” Early Writings, 85.

Kristi ń gbé ìjọba Rẹ̀ tí ó wà títí ayérayé kalẹ̀ ní àkókò òjò ìkẹyìn, ìjọba Rẹ̀ sì ní nínú rẹ̀ ìjọba oore-ọ̀fé tí a fi ìdí rẹ̀ múlẹ̀ lórí àgbélébùú àti pẹ̀lú ìjọba ògo Rẹ̀ ní òfin Ọjọ́ Àìkú. Sedekiah sí Babeli (ìjọba kìíní), sí Mẹ́dò-Pérsia (ìjọba kejì), sí Gíríìsì (ìjọba kẹta), àti sí Romu keferi (ìjọba kẹrin) ń fi ìtàn tí ó ṣamọ̀nà sí ìjọba oore-ọ̀fé hàn. Ìtàn náà ń fi ìtẹ̀síwájú ìtàn àfígbéyànsí kan hàn láti Romu Páápà (Babeli ti ẹ̀mí--ìjọba karùn-ún), sí Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà (Mẹ́dò-Pérsia ti ẹ̀mí--ìjọba kẹfà), sí Àjọ Ìṣọ̀kan Àgbáyé (Gíríìsì ti ẹ̀mí--ìjọba keje), àti sí ìṣọ̀kan mẹ́tẹ̀ẹ̀ta ti dragoni, ẹranko náà, àti wolii èké, tí wọ́n jọ papọ̀ ṣe Romu òde-òní (Romu ti ẹ̀mí--ìjọba kẹjọ tí ó jẹ́ ti àwọn méje).

Ìṣẹ́gun ìjọba náà nínú Dáníẹ́lì méjì ni a fi àpáta ṣàfihàn, àwọn olóòótọ́ Ọlọ́run sì jẹ́ òkúta nínú tẹ́ńpìlì náà.

Ẹ̀yin pẹ̀lú, gẹ́gẹ́ bí àwọn òkúta alààyè, a ń kọ́ yín jọ sí ilé ẹ̀mí, sí ìjọ àlùfáà mímọ́, láti máa rú àwọn ẹbọ ẹ̀mí sókè, tí ó ṣe ìtẹ́wọ́gbà lọ́dọ̀ Ọlọ́run nípasẹ̀ Jésù Kristi. 1 Peteru 2:5.

Ìjọba àìnípẹ̀kun yẹn ṣẹ́gun àwọn ìjọba ayé, ó sì kún gbogbo ayé. Nínú Ìwé Ẹ́sékíẹ́lì, láti orí ogójì títí dé òpin ìwé rẹ̀, a ṣàfihàn ìjọba kan náà gẹ́gẹ́ bí tẹ́ńpìlì kan tí ń fi omi ìyè kún gbogbo ayé.

A ó tẹ̀síwájú pẹ̀lú àwọn nǹkan wọ̀nyí nínú àpilẹ̀kọ tí ó kàn.